2
masthead
V Praze, v pátek dne 3. května 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
pšedolácí se;
v Praze v alminlsiraei
2 K —n
na sezl
tvrt lta!. .6 K —
s dvojí donáškor
na měs
na čtett lota . . 7 18 s0nh
ve HHlalkich
na měíe . . . .. 2 K 30 h
Teštou :
n r . . . . 9 K eo
dolí zallo
na čtvrt lsta . . . . 11 K 40
na měpí
Praha
Tešta
5
article
Na správném stanovisku.
Na správném stanovisku.
Zatím co vládě Körbrově té doby přede
vším jiným na tom záleží, kterak by pomoci
polskou při várce investičního zákona želez-
ničního vyzískala pro své vezdy lačné po-
kladny státní těch žádaných 80 millionů k
»refundačních«, — snaha poslanců našich
opět úsilovně k tomu se nese, aby země
koruny české nebyly zavázány přispívat svou
lví kvotou na ty alpské investice, nad to na
vzpomenuté refundace dotud, dokud na vzá
jem nebude ostatní Rakousko zákonem sou-
časným zavázáno ku přiměřenému příspěvku
na rozsáhlě, ale velenutné a veškeré říši
prospěšné vodní stavby v našich
zemích českých. —
Kdežto vláda své junetim formulovala
pověstnýní slovem finančního ministra Böhm-
Bawerka: »Bez povolení 80 mill. refundace
nemohu zákon investiční doporučit koruně
k sankci«, — poselstvo naše opět vůči vládě
i celému parlamentu již přied velko-
nočními prázdninami své »junctime
poslavilo, kterým požadovalo (dle sdělení dra
Pacáka ze dne 4. dubna t. r.), »aby v tro-
jím směru bylo království českému vyho-
věno, nežli by se tyto investice (železniční
staly skutkem a sice: 1. vystavěním sítí
průplavů v království českém a
markrabství moravském; 2. regulace
řek hlavních i jich přítoků v krá-
lovství českém, jakož i na Moravě a za
3. současnou státní podporou 13 millionů na
meliorace v král. českém, jichž plány
jsou vypracovány.« —
Nuže, do jaké míry vyhověla vláda
Körbrova těmto požadavkům našeho posel-
stva svou předlohou zákon
»o vodních dráhách« ze dne 26.
dubna t. r.?
Böhm
Pacák
Rakousko
Morava
6
article
Vyhověla jím potud, že zavazuje stát
[prozatím nákladem 250 millionů K) ke stavbě
lěchto vodních tratí: 1. průplavu dunaj-
skooderského (v délce 275 kilometrů),
2. dunajskovltavského, který by
ůstil do Vltavy u Čes. Budějovic a kana-
lisace Vltavy z Budějovic do
Prahy; 3. průplavu od Přerova na Pardu-
bice, který by spojil průplav dunajsko-oder-
ský s Labem a kanalisace Labe od Pardubie
až po Mělník; 4. spojení průplavu dunajsko
oderského s poříčím Visly až ke splavné
části Dněstru. —
Jak viděti, nevyhověla vláda požadavkům
poslancův našich zúplna, nýbrž jen částečně.
Vyhověla jim co do stavby zádané sitě prů-
plavův, majících spojiti země koruny české
dráhami vodními s mořem Černým a Se-
verním, ale nevyhověla již tou plnou měrou
dalšímu jich důležitému požadavku po brzk
regulaci našich zanedbaných
česko-moravských řek a nevyho-
věla ani jich třetímu požadavku po příspěvku
státním na žádoucí meliorace v království
českém, které v počtu 168 byly projekto-
vány, ale pro nedostatek peněz vyssáté zeme
české nemohly býti dodnes provedeny.
Toto částečné oslyšení dotčených spra
vedlivých požadavkův našich poslancův při-
rozeně pokazilo radost z té předlohy zvláště
našemu rolnictvu tak, že se mu valně ne-
zamlouvala, nýbrž spíše různé pochybnosti.
ba i obavy v něm budila. Ukazováno k tomu,
že se marně vyplýtvají milliony na stavbu
průplavův, nebudou-li dříve zregulo-
vány nejen naše hlavní řeky, ale
i jejich přítoky, poněvadž jinak každo-
ročně se rozvodní a povodněmi strhají roz-
dělané stavby navigační, takže to kanaliso
vání bez předchozí regulace příslušných po-
říčí bude holou prací Sysifovou. Kromě toho
žádali zemědělci naši, aby provedeny byly
především meliorace, jichž potřebují šir
kraje naší vlasti, na něž ale zubožená, da
němi přetížená země naše nemá peněz.
Černá
Sysifův
Vltava
Čes . Budějovice
Budějovice
Praha
Přerov
Mělník
Visla
Dněstr
7
article
Nuže, jaké stanovisko zaujal klub našich
poslancův na radé říšské k této mezeře mezi
nabídkou vlády a mezi dobře pochopeným
interessem národa českého? Včerejší i dnešní
zprávy vídeňské skýtají nám odpověď. Klub
náš, řídě se jedině a výhaadně prospěchem
a potřebou národa, setrval neochvějně vůči
průplavní předloze vládní na prvotním svém
stanovisku předvelikonočním: žádá, aby
vládou podaný zákon o stavbách vodních
byl opraven tak, aby jako první krok
a stupeň ke stavbě průplavů
provedlo se regulování, splav
nění a kanalisování našich zanedba-
ných řek českomoravských, předevšíi
regulace Vitavy od Budějovic po Mělník a
středního Labe a to v době 10 let.
Pak teprv má se prověsti současně
stavba průplavů: dunajsko vitavského a du-
najsko-oderského i moravsko-labského do r.
1924. Zároveň má se co nejrychleji zabez-
pečit státem provedení připravených důležitých
meliorac v Čechách.
O těchto svých jednomyslných usneše
ních uvědomil včera klub našich poslanců
zástupce kola polského, konserva-
tivní velkostatkáře jakož i něme
cké lidové poslance ze zemí ko-
runy české, jež pozval na společnou
poradu.
Němci se dostavili a vyslechli s reservou
klidně naše požadavky, jakož i řeč dra. Pa-
caka, toužícího, aby oba národové zem
českých v této příčině byli za jedno a shoda
jich na tomto poli národohospodářském aby
vedla i k žádoucímu dorozumění se obou na-
rodů i v jiných důležitostech, ve kterých
zájmy jich jsou společny.
Avšak jménem Velkoněmcův prozradil
poslanec Wolf pravé smýšlenía
Němec
Wolf
Budějovice
Mělník
Čechy
8
article
politické cíle našich »vezdy dobrých súse-
dův« s klassickou upřímností, řka: Nám
Němcům záleží jen na stavbě
průplavu dunajskooderského
(od Vídně přes Moravu na Bohumín) a po
plří padě na odbočku z toho průplavu od
Přerova na Pardubice k vůli spo-
jení jeho s Labem.
Dodal po tě sice milostivě, že prý ne-
budou Němci činiti konečně obtíží ani prů-
plavu dunajsko vltavskému, — ale za to
německý nacionál Derschatta nechápe, proč
by měli šlyrští Němci přispivat svým obo-
lem na úpravu našich zanedbaných če-
eb odstevýd nsq
ských řek
Jsou to obrysy pospolité dohody mezi
oběma národy, po níž toužil náš, dobro-
myslný dr. Pacák? Nerýsují se- tu. spiše
hned v první té konferenci »nad vodami
českými« kontury mrakův nových zápasův
a sporův mezi zájmy našeho národa a chout-
kami našich všeněmeckých odpůrcův?
Neukáže se i za tohoto pokusu marnost
alichost celé té methody a politiky vídeň-
ské: chtíti bez spravedlivého rozřešení sta-
rých sporů národních, politických a ústavních
podnikati v této říši veliké podniky národo-
hospodářské a finanění? — Vederemo!
Němec
Pacák
Vídeň
Morava
Bohumín
Přerov
Pardubice
10
article
Poslanecká sněmovna.
Schůze čtyřicátá.
Poslanecká sněmovna.
Schůze čtyřicátá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 2. května.
V dnešní schůzi projednávána byla osnov
zákona, kterou doplňuje se volební řád pro ob-
chodní a průmyslové komory ve smyslu zněn
přivoděných v censu volebním berní reformou.
Volební řád, platíeí od roku 1868, obsa-
huje toliko zásadná pravidla volební a komory
jsou podle něho oprávněny zdělati si se zřetelem
na své poměry volební řády podrobné, které ve
srozumění s nimi stvrzuje vláda. Po zvýšení
daně výdělkové ukázala se potřeba upraviti,
resp. zvýšiti census. V komorním řádě nalezá
se omezení v ten rozum, že pro první sbor
velkoprůmyslu a velkoobchodu platí základ
100 zl. Jelikož objevilo se, že dle výdělkových
tříd bylo dlužno zvýšiti census až přes 1000 zl.,
dovodily obchodní komory ve svých dobrých
zdáních, že jest nezbytno toto omezení na
100 zl. v dosavadním volebním řádě zrušit
vůběc a také ve příčině velkoprůmyslu a velko-
obchodu zustaviti komorám úplnou svoboďu sta-
noviti cenaus tak, jak dle komorního řádu tuto
volnost již mají pro ostatní sbory nižší.
V roce 1899 vypršely mandáty obchodníe
komor, a jelikož v ten čas parlament nepra-
coval, byly článkem 14. prodlouženy. Po této
změně zákona bude vládě možno vydati komo
rami navržené nové volební řády se zvýšeným
censem pro všechny čtyři skupiny.
V debatě se ukázalo, jak jednotlivé ob
chodní komory roztřiďují různá přání voličstva,
zvláště pak poukazováno bylo na počet man
dátů přo každý sbor v jednotlivých sekcích.
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
Brněnská komora stanovila pro všecky sbory
průmyslové sekce po 7 a pro 4 sbory obehodn
sekce po 5 mandátech, kdežto olomoucká ko
mora, nby uhájila se v ní německá nadvláda.
dala si do prvního a druhého sboru průmyslové
sekce po 10 hlasech, do třeliho sboru 8, do
čtvrtého 4 hlasy, tak že by oba ony sbory
nejen nemohly dosíci majority, nýbrž ani slušné
minority
Českému poselstvu podařilo se vymoci ně-
která zlepšení, zejmena že ve čtvrtém sboru
obchodní komory olomoucké bude místo4
mandátů mandátů 6. Česká delegace neustane
působiti ještě pro nápravu ve sborech ostatních.
Rokováním bylo posvíceno na počínání s
brněnské a olomoucké obchodní komory, jejichž
machinace odhalil dr. Šilený a kteréž nesou
se k tomu, aby český živel v obou komorách
těch nebyl zastoupen. Což se jim také při ne-
dostatečných ustanoveních zákona podařilo za po-
sledních voleb. Za těch volili i mrtví. Roku 1893
byli tito vyreklamováni, ale při volbách po třech
letech se objevili také přes reklamace z české
strany podané.
Šilený
12
article
Působnost pánů z obchodní komory olo-
moucké demonstroval zástupce páté kurie jihlav-
ské drastickým dokladem, že totiž pánové, kteř
v Olemouci české obchodníky vylučují z trhů,
svolávají inseráty v lipských novinách německé
průmyslníky z říše, by se usazovali se svými
závody v Olomouci. Brněnská obchodní komora
povolila na stavbu budovy německé obchodní
školy 80.000 zl., na českou školu obchodní ne-
patrnou podporu — ministr to schválil. Obchodní
komora pražská povolila podporu na Národopis-
nou výstavu — ministr usnesení to zrušil. Loktem
tak nestejným měří se Čechům a Němcům.
Moravský mluvčí přimlouval se vřele, by se
věci živnostenské odňaly říšské radě a přikázaly
sněmům zemským. Poukázati' sluší na německého
nacionála Lemmische, který tentýž postulát
vyslovil ve věcech hospodářských a na Tyrolana
Grabmayra, jenž jest stejného náhledu.
Dr. Šilený apelloval posléze na Němce,
by pamětlivi byli výroku Bismarkova, kterýmse
všickni honosí, totiž: »Nikoho se nebojime, je
nom boha!«, míně, že by v bázni před bohem
měli býti spravedlivými. Myslíme, že dr. Šilený
má ještě pořád o svých krajanech dobré mínění.
Zkušenost čtyřicetiletého boje s Němci poučila
každého, že naděje, že se polepší, jest marnou.
Každý pták své hnízdo chválí. Proto nenl
s podivem, že pan Primavesi, poslanec
předseda obchodní komory olomoucké velebí, eo
se tam páše a co spravedlivý člověk musí od-
souditi. Prozradil však zároveň, že jej citelně
bolí rány zasazené posl. drem. Šílený m. Po-
kusil se také rány oplácet, ale minul se cílem
Čecho
Němec
Lemmisch
Tyrolan
Grabmayr
doktor
Šilený
Bismarkův
bůh
Primavesi
Olomouc
Loket
obchodní komora
13
article
Namlouval sněmovně, že zemská vláda na Mo
ravě nadržuje — Čechům, zvláště místodrži-
telský rada Pillersdorf je prý učiněný ne
přítel Němců. To je zvěst, které nevěří snad
ani její rozšiřovatel. Podle něho jsou Germáni
v markrabství vůbec neviňátka, která čeští He
rodesové chtějí povraždit a která prý se jen
brání proti násilí. Kdo takově věci slyší, do
mnívá se, že na Moravě je hrůzovláda Čechů.
K takovému překrucování skulečnosti dr-
Šílený ovšem nemlčel a v replice ukázal
pravý obraz oněch poměrů vůbec a persekuee
českých obchodníků a živnostníků zvláště.
Posl. Březnovský pak ve věcné opravě
stručně, ale řízně vyložil, jak rozumí rovnopráv
nosti komora liberecká a jak zcela jinak pražská
Ministr dr. Wittek podal dnes sněmovně
zákon o zajištění lokálních dráh na r. 1901
Je jich 18. Pěti se poskytne státní garancie.
13 státní subvence. Dráh těch je v královstv
českém šest o 239 km., na Moravě tři. Dělk
všech navržených místních dráh činí 665 km.
nominální náklad celkový činí 72 mill. K, stální
garancie 26 mill., zemská garancie 24 mill.,
přispěvek státní 7.7 mill., příspěvek zemský
3.2 mill. a příspěvek interessentů 11 mill. K
Je naděje, že osnova ta bude zejtra přikázána
železničnímu výborp bez předehoziho prvního
čtení a že se tam s urýchlením projedná.
Čecho
Pillersdorf
Němec
Germán
Posl
Březnovská
Wittek
Morava
km
mill
14
article
Předseda hr. Velter, zahájiv schůzi, věnoval
vřelou vzpomínku náhle zemřelému posl. Iso pe
skulovi a sněmovna na znamení smutku po-
vstala.
Mezi došlými spisy je předloha o dráhách
nižšího řádu, jež mají se letos zabezpečit
Schönererův návrh na přadlohu, jíž uznává se
zvláštní postavení Haliče.
Posl. Daszyňski dotazoval se předsedy míni-
sterstva po chování se pražské policie k studentské.
ke dni 21. m. m. do Praby svolané schůzi, v niž
mělo se rokovat »o sludeniském hnutí v Rusku«.
M.p. dr. Körber odpověděl na Hybešův dotaz
po zneužívání vypovídacího práva v některých obcích
v Čechách. Některé udaje dotazu zakládají se na
nesprávných informacích. Bylo by žádoucno, by ti,
koho týká se, v každém případu použili svého práva
a podali stížnost. Snaží se vyvrátiti výčitky proti
policejnímu ředitelství pražskému, státním zastupitel-
stvům a politickým úřadům a připomíná, že mini-
sterstvo vnitra upozornilo podřízené úřady, že ně-
které obce mohly by nezákonně mařiti vydržené
právo na propůjčení domovského práva, Také české
místodržitelstvo nejednou v takových případech za-
kročilo. Státní úřady mohou tu poskytnouti pomoc.
Velter
Posl
doktor
Körber
Hybešův
Halič
Rusko
Čechy
15
article
dokáží-li osoby, jež byly vypovězeny, že obecní
úřady při vypovídání porušily zákon. Dokáže li se
to, státní správa neleníc použije proti takovým obcím
zákonných prostředků. Nižším úřadům dány v tom
směru nedávno instrukce.
— na Hannichův po poměrech ve svazu okres.
nemocenských pokladeo v království Českém, že
předseda svazu za poslední leta opomíjel svolati de-
legatské schůze proto, že v předeslých schůzích ne-
došlo k usnešení o rozpočtových záležitostech, jež
delegáli svazových pokladen v mezích zákona mohou
vyřizoval a protože většina pokladen opřela se jejicí
svolávání. Na podnět ministerstva místodržitelstv
oznámilo představenstvu, že ani za panujících okol
ností vzhledem k nalehavým zákonným ustanove
ním nemůže se upustit od svolávání delegálskýeh
schůzí. Rekura představenstva proti té věci byl za
mítnut;
— na Bergerův po závadách při vypisován
konkursů na lěkárnické koncese, že vydal již přísný
rozkaz, že takové konkursy mají se posílati bez me
škání a hned úřadním novinám, aby je uveřejnily
a v nich má býti uvedeno datum, kdy konkur
vyprší.
Hannichův
Bergerův
obecní úřad
16
article
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na
Cingrův dolaz po vozovém materiálu, dodaném vít
kovickými železárnami, že údaje, v dolazu uvedené
byly ministerstvem železnic zevrubně prozkoumány
a sděleny i s výsledkem železničních vyšelřován
státnímu zastupilelstvu novojičínskému k dalšímu ří
zení. U tamějšího krajského soudu zavedeno vyše
třování, ale neshledalo se nic, co by mohlo zavdat
podnět k dalšímu stíhání. Správa slátních železnic
nentrpěla nižádnou škodu.
Snémovna přechází k rokování o vládní pře
loze stran změny zákona
o komorách obchodních a
živnostenských.
doktor
Wittek
Cingrův
17
article
Posl. Wohlmeyer (proti předloze) ujímá s
živnostenského stavu, jenž není dostatečně chráně
nynějším živnostenským zákonem proti velkým zá
vodům. Živnostník a rolník musí konečně dostat
silnou oporu. Avšak talo předloba na to nestačí
Lituje potlačování živnostnictva velkým kapitálem.
rozbírá agendy obchodních komor a stýská si n
složení obchodní komory vídeňské. Kritisuje její vo
lební opravu, jež jest attentátem velkokapitalistů na
práva a zájmy širokých vrstev dolnorakouských ob
chodníků i živnostníků. Brojí proti ustanovení před-
lohy, že hlavní pravidla volebního řádu stanoví na
řízením ministr obchodu ve srozumění s příslušnou
komorou, a přimlouvá se, aby zákon sám stanovii
pravidla volební oprávněnosti. Činí náležilý návrh
žádá sněmovnu, by jej schválila. (Pochvala.)
Ministr obchodu bar. Call doporučuje před-
lohu a prohlašuje, že zákon o dani osobní vyvola
nezbytnost revise volebního řádu obchodních a živ
nostenských komor a starý census rozhodující o roz
vrhu volebních kalegorií musí se uvésti v soulac
s novými berními poměry. Nynější předloha obíra
se jen změnami, jež vyžaduje nové berní zákono-
dárství. Ubezpečuje, že návrhy voličstva i obchod-
ních komor budou bedlivě prozkoumány a náležitě
uváženy, shledají-li se nedostatky také v jiných pra-
videch komorního zákona opraví se a doplní čebo
třeba zvláštní předlohou, po předchozím vyslechnuií
obchodních a živnostenských komor.
Posl
Wohlmeyer
18
article
Žádá sněmovnu, by nedbala navrhovaných změn
protože dohodnutí s komorami dálo se dosud jen
o obsahu télo vládní předlohy a všeliká další změne
komorního zákona měla by za následek průtahu
pilně již revisi volebního řádu. Sučmovna uzná
že třeba usláliti poměry obchodních komor, jejicht
výkony v národohospodářském oboru zasluhuj
uznání.
Ministr dokazuje proti Wohlmeyerovi, že tak
pro živnostnictvo se pilně pracuje a docililo se jiá
znamenitých praklických výsledkův
Poslanec Kienmann považuje nynější po
měry za neudržitelné, neboť stará sazba censu ne
může platiti pro nové poplatníky výdělkové daně
Přimlouvá se za předlohu a doporučuje přechod k ze
vrubnému rokování.
Vládní zástupce odb přednosta bar. Weigels
perg shledává, že zamýšli se postaviti komorní in
stituce na šírší základ. Nedoporučuje se však usta
novovati pro velkoprůmysl určitou číslici. O zřízen
venkovské komory může rozhodnout jen zákon.
Možná, že později bude podána novella k zákonu
o obchodních komorách. Žadá, by vládní předloha
přijala se beze změny
Posl. dr. Šílený: Vláda nečiní téměř ničeho
k uklidnění myslí. Teprve v posledních dnech jsme
se dověděli, jak odborné ministerstvo ukvapené za
Posl
doktor
SF
19
article
sahuje do politických práv slátních občanů. Strana
naše musí v nejkrajnější míře odstavovat své opráv-
něné politické a národní nároky, má-li se zameziti
opakování bouřlivých scén, jimiž levice této sně-
movny po 2 léla na největší škodo všeho obyva-
telstva znemožnila veškeru parlamentní činnost.
Osnova tato, jakožto předzvěst nových volebních
řádů do obchodních komor, zavdavá z mnoha příčin
podnět k nespokojenosti.
Volební řády, které budou po schválení tohot
zákona ministerstvem vydány pro všecky obchodní
komory, budou zájmům národním a zájmům malo-
živnostnictva po několikeré stránce na škodu. Prot
naše strana setrvá vůči télo osnově v opposici potud
až bude možno zbudovat volební řády na zásadách
spravedlivých.
Věcí obchodních komor bylo energicky se za-
sadit o provedení požadavků maloživnostnictva.
avšak na požadavky ty zřetel dosud vzat nebyl. Slo-
žení obchodních komor je takové, že na př. v Olo-
mouci mezi 36 členy jsou jen 4 maloživnostnici
v Brně mezi 48 členy jen 10. Tento nepoměr uka-
zuje se pak také při volbách do zemských sněmů
do říšské rady. Ani brněnská, ani olomúcká není na
zemském sněmu zastoupena živnostnikem. Přimlou-
vám se za zřízení řemeslnických komor, aby bylo
poskytnuto maloživnostnictvu příslušné zastoupení.
Prot
Ola
Brno
20
article
Řečník pojednává pak o volebních řádech, na-
vrženýcli obchodními komorami v Brně a Olomoue
a praví, že tyto volební řády zavdávají podně
k obavám nejenom z ohledů věcných, ale také ná-
rodních. Zminěné obchodní komory přičinily se vše-
možně o to, aby hájily zájmy německých živnost-
níků a průmyslníků, a aby své české krajany vytla-
čili z III. volebního sboru úplně, tak že český živel
v obchodních komorách zastoupen není.
Nedá se nikterak omluviti, že dvě třetiny
obyvatelstva moravského v obchodní komoře nejsou
zastoupeny. Proto by bylo třeba, aby do nov ých
osnov byla pojata ustanovení poskytující jednotlivým
národnostem více jistoty, že se s nimi bude jednati
spravedlivě. Že je to nezbytno, je patrno také z čet-
ných nešvarů, jež se dálý při volbách do obchodních
komor v Brně a Olomouci. Zvláště mělo by velky
význam zrušiti odvolací instance.
Při poradě o nových volebních řádech byl vzat
na požadavky předložené českými interesseniy jen
nejmenší zřelel, ačkoliv to byly požadavky spraved-
livé. Ve příčině rozdělení mandátů postavila se
brněnská obchodní komora na stanovisko poněku
spravedlivější a modernější, než olomoucká, kteráž
se chtěla opět projeti na starém liberalismu (Vese-
lost.) a chtéla se zachovat po staromodsku. Teprve
na nalehání byly vykonány opravy ve prospěch
IV. volební třídy. Přes to však maloživnostníci
budou míti jen 14 hlasů, velkoprůmyslníci však 18
vedle toho ještě 2 hlasy báňského průmyslu.
Brno
Olomouc
Vesa
báňský průmysl
Olomoue
21
article
Navržený census je příliš vysoký, na základě
nynější výdělkové daně a tím bylo spácháno velké
bezpráví. Mimo to dle této osnovy mají míti všecky
veřejné společnosti a filiálky jedné firmy volební
právo na základě jediného předpisu daně této firmy.
takže obchodní dům s 10 společníky a 10 filiálkam
by měl 10 hlasů. Plurální volební právo v tomto
rozsahu je však naprosto neoprávněno. Hesla v ně-
meckých kruzích obvyklého: »Moc je nad právo«, necht
se zde neužívá. Nechť tu raději plati jiný výrok,
platný v německé říši: »Kromě boha nebojímes
nikuho«. Rovnoprávnost je také přikázáním bož ma
kdyby se zachovávala a mandáty stejně spravedlivi
rozdělily, byl bych také já a naše strana uspoko-
jena a zaujali bychom pak k této osnové stanovisko
jiné. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Posl. Bůheim pravi, že obchodní komory jsou
povinny přispěti malým živnostníkům, jejichž zájmy
nemají takového zastání jako obchodníka. Návrh n
změnu volebního řádu neb organisaci obchodních
komor je předčasný. Dříve třeba vyříditi 88 59. a 60.
živ. ř. a změniti zákon o podomním obchonu a potom
teprv poznají se živnostenské třídy, jež by se měly
pojmnouti do komorních voleb. Odporuji Wohlmayerov
návrhu a prohlašuji konečně, že budu hlasovati pro
tuto zatímnou předlohu, doufaje, že vláda podá záby
předlohu definitivnou o volebním řádu pro obchodní
komory. (Pochvala.)
K návrhu poslance Berksa přijímá se konee
debaty a hlavními řečníky zvolení poslanci Losen
(contra) a Primavesi (pro).
Posl
Berksa
Losen
Primavesi
22
article
Posl. Loser prohlašuje, že rozšíření volebníh
řádu obchodních a živnostenských komor bylo by
vílaným, ale musil by se tu míti náležitý zřetel na
živnostnictvo. Kritisuje výborovou zprávu, pojednává
o nezbytném zrušení 8§ 59. a 60 živn. ř. a přimlouvá
se, aby živnostnictvu popustila se práva, jež mu patří
nebo bude konečně třeba odloučiti živnostníky od ob-
chodníků, re p. průmyslníků.
Posl. Primavesi snažil se dovoditi, že ob
chodní komora olomoucká vykonala pro maloživ-
nostníky, co mohla. Rozloučení obchodních a živno
stenských komor by bylo nesnadné pro předměty.
o nichž se tam rokuje. Snaží se oslabití vývody po
slance Šíleného a vyčítá, že prý na německé jarma
rečníky v českých obcích házeno kamením a blátem
tak že musili z trhu. Dokazuje nutnost báňského od
boru při komoře olomoucké, protože v jejím obvodu
je velký báňský průmysl. (Pochvala v levo.)
Následují věcné opravy
Posl. Březnovský (k věcné poznámce): Jed-
ná-li se zde o skandálu, debatuje se celou hodinu.
je-li však v rozpravě oprava zákona, tu se debata
uzavře. Mluví-li někdo věcně, vztí se hlavou a každý
se táže předsedy, proč mu nebere slovo.
Posl. Stein: Mluvte německyl
Posl. Březnovský: Však vy tomu rozumíte
Jste snad vzdělanější, než vypadáte? (Hlučná veselost.
Bylo zde ukázáno, jaká křivda se děje obchod-
nictvu a živnostnictvu českému volebními řády do
obchodních komor. Jest nutno ukázati: obchodní
komora liberecká, v jejiž obvodu jest Čechů 800.000
vedle 900.000 Němců, nemá žádného českého zá-
stupce ve svém středu. Publikače vydává jen ně-
mecké, nápisy jen německé, subvence udilí jen ně
meckým ústavům, kdežto českým dá jen žebrácké
podpory.
Posl
Březnovská
Stein
Čecho
Publikač
Němec
23
article
Naproti tomu v obvodu obchodní komory pražské
žije sotva 100.000 Němců, kteří mají 16 zástupců.
kdežto v Liberci 800.000 Čechů nemá ani jediného
(Slyšte l)
Jen 200 voličů v sekci velkoobchodnické volí 1
zástupců — Němců, kdežto 15.000 maloobchodníků
voli 6 zástupců Čechů. Hůře jest v sekci živno-
stenské. 180 voličů ve všeobecném průmyslu volí
zástupců a 23.000 maloživnostníků voli také jenon
6 Čechů. Pražská obchodní komora hledí úzkostlive
zachovávati rovnoprávnost, ale komory, které se na-
lezají v rukách německých, šlapou rovnoprávnost
nohama.
Přál bych si, aby páni Wolí a Stein tyto
německé zástupce si vyhledali a počali lam kázali
jim »Los vom Rom«. To by se na ně pání Sobol
kové a Forchheimové divně divali. Tém by se měl
kázati »Los von Jerusalem !..
Pání Němci, až budete zase naříkati na utisko-
vání Němců v Čechách, postavíme vám před oči vaše
volební řády do říšské rady, zemských sněmů a ob-
chodních komor a vy se zastydíte, jesťliže to ješt
dovedete.
Posl. Šílený: Naproti posl. Primavesiovi kon
statuji, že několik voličů obchodní komory olomoucké
jakkoliv byli r. 1893 na podané reklamace vyloučeno
ze seznamu, o 3 léta později se v něm zase objevil
a voleb se účastnili (Hlučná veselost)
Konstatují dále, že dána výpověď českým ná-
vštěvníkům trhu olomouckého, tak že nemohli na trh
přijíti a to se stalo v městě, jehožto správa loní vy
zvala průmyslníky z Německa, by se usídlili v Olo
mouci. Nebylo vyvráceno, že Němci nebylo do Na
v orosnem prodtějí:
ranni čí lo o sobě . . . za Sh
. . za ?h
odpoledni
Ve mlislkách na vonkov
ranuí číalo. . . . .
copelednn
1nserá t,
platí se hot ově sapře
Tt-tplcsní a tosirty plijima z čanla
strace v Mlariabaré ulici č. .
Tam nacházejí ses též rečake
Hlirasaspečiss , Nirodnlch Listt-
Rakopisy se novraosji
Čecho
Němec
Wolit
Stein
Forchheim
Posl
Primavesi
Liberec
Los on Jeruzalém
Čechy
Německo
Ola
Mlariabarý ulice
Nirodnl Listt
Němec
24
article
rodního domu olomonckého dvakrát střeleno. (Slyšte
Slvšte!) Nebylo vyvtáceno, že hořící zápalky vrženy
byly do dívčího ústavu. Nebylo vyvráceno, že policie
a němečti soukromníci hazeli pomazanými holemi
po českých dámách. (Slyšte ! Slyšte D) Nebylo vyvrá-
ceno, že v brněnském »Tagesbote« bylo vytištěno
provolání k německým obchodníkům, aby české ce-
stující ze svých závodů vyhodili. (Slyšte ! Slyšten
Německá minorita v Olomouci nejedná spravedlivě
s českou majoritou. Vidno to z toho, že majarita
česká neni vůbec v obchodní komoře zastoupena a
že volební komise dopustily se všech podvodů, by se
česká majorita nedostala do obchodní komory jako
minorita.
Naproti posl. Lecherovi konstatují, že dan
80.000 zl. na stavbu německé obchodní školy nebyl
žádnou potřebon. Dále, že také němečtí obchodníci
směru šovinistického hledají zřízence, kteří jsou
mocní češtiny.
Kromě toho musím vůčí posl. Primavesioví a
posl. Lecherovi konstatovat, že češti důvěrníci ve
volební komisi komory olomoucké za nynějších po-
měrů podobají se kibicům, kterým se dovoluje po-
dívat se na nějakou kartu, ale ne do všech karet.
zejmena pak ne do falešných. (Hlučná pochvala n
lavicích česk ých.)
Dál opravovali poslanci Kitschelt, G1öck-
ner. Lecher — jehož předseda napomínal, aby
spokojil se věcnou opravou — a Wohlmey er.
Lecher
Kitschelt
Olomouc
slyšet Slvšte
G 1
25
article
Po referentovu doslovu hlasovalo se: Wohl-
meyerův návrh na vrácení předlohy propadí a zákon
schválen potom beze změny ve 2. a 3. čtení.
Posl. Tschan v dotazu ku předsedovi pe-
tičního výboru nalehal na svolání jeho schůze.
Posl. Fresl tázal se předsedy, hodlácli vy-
zvali ministra železnic, aby českým poslancům vy-
stavovaly se české legitimace železniční a aby mi-
nistr odpověděl na dotaz po zlepšení platů zřízenců
stáfních železnie.
Předseda hr. Vetter odtušil, že nemá vlivu n
vystavování železničních legitimací, stran odpovědi
domluví se s ministrem železnic.
Konec schůze o 6. hod. večer; příští bude
zejtra o 11. hod. dopoledne.
Posl. dr. Pantůček a soudr. podali na pře-
sedu ministerstva jako správce ministerstva vnitra
pro opozděně uveřejňování českého textu říš-
ského zákonníka tento dolaz:
Dle § 2. zákona ze dne 10. června 1869 č. 11
ř. z. vydavá se říšský zákonník ve všech řečích zem-
ských obvyklých v královstvích a zemích na říšské
radě zastoupených.
Dle téhož zákonného předpisu mají býti všeck
vydání říšského zákonníka z pravidla současně
vydána a rozeslána a jen v těch případech, ve kte-
rých topro větší objem vyhlášky není ohledně všech
vydání možno, má býti dodatečné uveřejnění ostat-
ních vydání co možno urychleno.
Wohl
Posl
Fresl
Vetter
doktor
Pantůček
26
article
Přes tento jasný zákonný předpis stalo se v po-
slední době pravidlem, že český text zákonů a naří-
zení v říšském zákonniku uveřejněných i když vět-
šího objemu nebyly, teprýe více měslců po rozeslání
německého textu byl vydaní
Tak na př. nebyla některá čísla říšského zá-
konníka z r. 1900 a rejstřík doposud v řeči české
uveřejněny.
Touto praxí jest netoliko přesný zákonný předpis
shora uvedeny porušován, nýbrž i všichni státní
občané, kterým jen český text jest srozumitelný, ve
svých právech a zájmech značně zkracování a ohro-
žováni, poněvadž zákon sám již rozesláním ně-
meckého, authentického (§ 2. cit. zák.) textu, za vy-
hlášený platí (§ 5. cit. zak.), tak že od tohoto oka-
mžiku nikdo již, tedy ani ten, kdo německé řeči
mocen není, se neznalostí jeho omlouvati nemůže
§ 2. o. o. z.)
Vzhledem k velikému zájmu, který české obyva-
telstvo na tom má, aby zákony a nařízení, v říšský
zákonník pojaté, v čas v řeči české byly uveřejnény.
táží se podepsaní J. E. p. předsedy ministerstva jako
správce ministerstva vmitra:
1. Jest Vaší Excellenci tento průtah u vyhla-
šování českého textu říšského zákonníka znám?
2. Co zamýšlí Vaše Exceilence zaříditi, aby
podle § 2. zák. ze dne 11. června 1869 č. 13 ř. z.
český text říšského zákonníka současně s textem
německým byl rozesílán?
27
article
Zákon o lokálních dráhách předložený
včera ve sněmovně poslanecké, zajišťuje stavbu 18
dráh nižšího řádu v délce 605 km., jež bude vyža-
dovali nákladu 69.402.200 K. Z dráh těch připada šest
na království české a tři na markrabství mo-
ravské.
Pořad jich, pokud se týkají těchto dvou korun-
ních zemí, jest dle osnovy zákona následojící
1. Ze stanice Volary nebo jiného přínodného
místa místní dráhy Vimpek-Volary přes Tusset k říš-
ské hranici u Nových domků s odbočkou do Ž el-
navy s připojením na trať státní dráhy České Bu-
dějovice-Želnava
2. ze stanice Rakovník trati státní dráby
Beroun-Rakovník přes Opočno s připojením na místní
dráhu Postoloprty-Louny, eventuálně do Loun
3. ze stanice Žďár místní dráhy Německý
Brod Žďár do Tišnova s připojením na trať Brao-
Tišňov společnosti rakousko uherských státních
dráh
4. ze stanice Sudoměř nebo z jiného vhod-
ného místa místní dráhy Mšeno Dolní Cetno přes
Mladou Boleslav a Dolní Bousov do Staré Paky
s připojením na jihoseveroněmeckou spojovací dráhu
a na rakouskou severozápadní dráhu
5. ze stanice Sedlec-Kutná Hora rakouské
severo-západní dráhy přes Kutnou Horu a Červené
Janovice do Zruče s připojením na projektovanou
místní dráhu Světlá Kácov
6. ze stanice Kadaň Pruneřov dráhy
buštěhradské ke stanici Vilémov trati státní dráhy
Kaštice Radonice a ze stanice Radonice jmenované
trati státní dráhy do Doupova (kadaňské místní
dráhy):
7. ze stanice Česká Lípa české severní dráhy
do Kamenického Šenova;
8. ze stanice Petrovice- Losín trati státní
dráhy Zábřeh-Sobotín do Koutkovník a
9. ze stanice Hanušovice trati státní dráhy
Šternberk-Králíky do Starého Města.
Volary
Rakovník
Beroun
Opočno
Postoloprty
Louny
Žďár
německý Brod
Tišnov
Sudoměř
Mšeno
Dolní Cetno
Mlada Boleslav
Dolní Bousov
Stará Paka
Sedlec
Kutná Hora
Červená Janovice
Zruč
Kácov
Kadaň
Vilémov
Radonice
Doupov
Kamenický Šenov
Petrovice
Zábřeh
Sobotín
Koutkovník
Hanušovice
Šternberk
Králíky
Starý město
BraoTišňov
Kaštice Radonice
Český Lípa
km
28
article
Předloženou osnovou zákona pomýšlí se na za-
řadění nynější místní dráhy Postoloprty-Louny do
nově projektované trati Rakovník-Louny a nynější
místní dráhy Sedlec Kutná Hora do projektované
místní dráhy Kutuk Hora- Zruč.
Dále se zvyšují osnovou touto příspěvky
státní nad ustanovené maximální obnosy násle-
dujícím míslním dráhám českým:
a) Nový Dvůr—Bezdružice o 72.000 K
b) Tábor—Bechyně o 84.000 K
c) Polná—Štoky o 30.000 K-
d) Mikulášovice—Rumburk o 80.000 K.
Ve zprávě důvodové uvádí se, že zákony zr.
1894, 1895, 1896 a 1898 bylo celkem zajištěno 79
dráh nižšího řádu v délce 2481 km., z nichž bylo
jen od 77 km. definitivně upuštěno. Zevní vývoj
místních dráh postavených za součinnosti státu lze
pokládati za uspokojivý, ale bezprostřední finanční
výsledky tratí dopravě již odevzdaných jsou naproti
tomu méně uspokojivé. Vláda pokládá však vzhledem
na vělšinou oprávněné finanční oběti státu a zemí,
jakož i vzhledem na různé již nyní se jevící pro-
spěchy národohospodářské za svou povinnost
v dalším pokračování ve zřizování místních dráh ue-
ustati.
Z uvedených nově projektovaných dráh bud
trať Rakovník. Louny hlavní dráhou
Loun
Postoloprty
Louny
Rakovník
Sedlec
Kutná Hora
Kutuk Hora
Zruč
Bezdružice
Tábor
Bechyně
Polná
Mikulášovice
Rumburk
Kd
km