1
article
nepřesvědčí a nenapraví, jako jich neodzbrojí
vůbec žádný výklad, žádný důvod a žádný dů-
kaz. Pro ně je samozřejmým nejvyšším příka-
zem, prohlašóvati za nedostatečné, za vadnéa
škodné všechno, co vedoucí strana činí, pod-
niká nebo vymáhá a bylo by holou pošetilostí
chtět tyto »politiky« nějak na víru obracet.
Věcná rozprava má účel a smysl jenom pro
muže, kteří pravdu seznati chtějí a těm.
myslím, že zahájené rokování postačí. Pisateli
těchto řádků budiž dovoleno, učiniti k němu
několik postranních čili obrubových poznámek.
Především dlužno znovu připomenouti,že
je zahájená velká akce na pořízení nových vod-
ních cest s předehozím upravením
velkých řek a jejich přítoků záslu-
hou a dílem zvláště českých svobodomyslných
poslanců.
2
article
Čeští poslanci měli původně na zřeteli je-
nom regulaci řek a meliorace. Když vláda páně
Körbrova s nimi vyjednávati začala, aby pro-
jednání některých předloh, zejmena předlohyo
investicích čili o výstavbě velkých dráh alp-
ských ve sněmovně dopustili, výmínili si zá-
stupcové svobodomyslných českých poslanců —
mimo jiné — rozsáhlé upravení řek
v Čechách a na Moravě. O průpla-
vechčili kanálech při tehdejším
vyjednávání s vládou nebylo an
řeči. Teprve když regulace řek vládou zaru-
čena byla a věc v širší známost vešla, nasa-
dily páku kruhy, jež ode dávna již pro stavbu
přůplavů prácovaly, ve spolku s průmyslníky
zástupci obchodu, aby zároveň s úpravou řek
pořízeny byly také umělé spojovací dráhy vodní
a klub českých svobodomyslných poslanců při-
jal tento požadavek za svůj, jednak aby co
možná v šem zájmovým sférám vy-
hověno bylo, jednak aby prudkým rozma-
chem přívrženstva průplavů sesílen a za-
bezpečen byl program co nejšir-
šího upravování řeka nákladné ho
meliorisování. Avšak čeští poslanci sta-
novili ihned s důrazem požadavek, že musí být
regulace hlavních řek i jejich přítoků provedena
dříve, než se ke stavbě průplavů přikročí
pán
Körbrův
Čechy
Morava
3
article
Proti tomuto požadavku namítalo se s vládní
strany, že je zbytečný, poněvadž se technicky
samo sebou rozumí, že regulace řek
před stavbou průplavů předcházeti musí, ale
čeští poslanci setrvali na svém požadavku, aby
úmluvou s ministerstvem a ještě zákonem sa-
mým přednost regulac zabezpe-
čena byla a to zvláště z důvodu, aby
úprava řek a meliorace naprosto, pro všechny
případy, pojištěny a od osudu průplavů nezá-
vislými učiněny byly.
nl
olyd Stanovisko toto zvítězilo a vládní předloha
o vodních dráhách změněna i opravena dle če-
ských požadavků a za souhlasu vlády tak, že
s ní mohou spokojeny býti všechny stranya
zájmové sféry. Zejmena sluší zde vytknouti, že
při opravě vládní předlohy brán byl v še-
ehen možný zřetel na potřebly a
zájmy země dělské, zvláště rolni-
eké, jež zástupcové českých svobodomyslných
poslanců při prvním původním jednání s vládou
výhradně na zřeteli měli.
4
article
Předloha výboru, o níž dnes sněmovní ro-
kování zahájeno bylo, jest výsledkem dlouhého
vyjednávání a poměrně šťastného kompromissu
mezi zájmy zemědělskými a průmyslovými. Re-
gujace řek je úplně zabezpečen
a jest tedy žádoucno, aby předloha ve sně-
movně rychle projednána a schválena byla.
Velkostatkářský poslanec dr. šl. Mettal
předložil sněmovně návrh výborovémen-
šiny (sestávající z něho, hraběte Belcrediaa
dra. Schreinera), ve kterémž se žádá, aby re-
gulace řek provedena byla před kanalisacemia
dle pořadu, o němž by se vláda se zemskými
sněmy dohodla, jakož, aby za tím účelem dříve
usnešením zemských sněmů zabezpečena byla
úhrada zemských příspěvků. Tento návrh jest
autonomistickou zástěrou maskovaný návrh na
prosté odročení a oddálení na neurčitou dobu,
jak každému myslícímu a nepředpojatému člo-
věku jasno býti musl.
Přietím Mettalovy změny článku pátého
výborové předlohy byla by do zákona uvedena
povážlivá nejasnost, vládě byla by dána do
rukou moc, aby regulaci třebas jenom dle její
láce prováděla, méně důležité úpravy popoháá-
něla a důležité odstavovala, celá
regulační akce byla by odsunuta do neurčité
budoucnosti, byla by v šanc vydána různýjm
náhodám, podkopným agitacím a — což pro
Čechy svrchovaně důležito jest — bylo by
doktor
Mettal
Schreiner
Mettalův
Re
Čechy
5
article
tím ohroženo upravení a uplav-
nění Labe a Vltavy.
Avšak s regulací těchto řek mu-
sí se začíti, neboť na úpravě Labe a Vltavy
závisí regulace ostatních řek v Čechách, kteréž
se nemohou či nesmějí upravovati dříve, než
bude upravením hlavních toků postaráno o po-
třebný odpad. Jest tedy v zájmu samých
zemědělců, aby minoritní návrh dra. šl. Mettala
byl zamítnut.
S Mettalovým odročovacím návrhem sou-
visí také agitační námitka, že stanovením
příspěvku, jímž země na regulace a stavbu vod-
ních cest přispívati mají, hned v říšském zá-
koně porušena jest zásada autonom ie.
Účelem této námitky jest toliko štvaní, nebot
sněm království českého uvolil se již svěho
času, že dá příspěvek 40% a čeští poslanci při-
měli vládu i ostatní strany, že se spokojily
žádati na českém království jenom
12 proc.
Poslancové čeští nalehali na neprodlené
stanovení procenta, jež se od země žádat
má, zvláště proto, aby vláda nemohla na sněmu
vynucovati velký příspěvek a aby snad sporem
o tento příspěvek celá věc nebyla uvedenav
pochybnost. Zásada autonomie není nikterak po-
rušena, neboť zemský sněm má prá vo
žádaný příspěvek povolit nebo
odepřít a odpůrcové předlohy o vodních
cestách mohou ještě na sněmu nasaditi páku,
aby odepřením žádaného zemského příspěvku
všechno bylo zmařeno.
Předloha, jak o ní dnes rokování zahájeno
bylo, hoví úplně tomu, co klub českých svobo-
domyslných poslanců byl schválil a co vůb e
odvlády a říšské rady bylo možno
docílit. Proto se svobodomyslní poslancové
čeští o její nezměněné přijetí zasadí.
Mettal
Mettalův
Vltava
Čechy
nění Labe
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Wolf — autonomistou. Telefon při-
nesl již z Vídně zprávu o nejnovějším autono-
mistovi, jaký se byl vyloupl z pana Karla
Heřmana Wolfa! Již dříve měl pán ten,
jak pravil, čest oznámiti slavné sněmovně, že
s jejich strany nebude předloha vodní tak hladce
propuštěna, že dovolí si páni Všeněmci nále-
žitě ji glossovati a komentovati. A slovu svému
dostáli. A ne pouze to, oni učinili mnohem víe.
Pan Wolf takou vyvinul duševní sílu, že se
z názorů, jimiž dle vlastního doznání je skrz
na skrz proniknut, vyprostil a že se přemohl
plaidoval pro to, aby předloha byla dříve po-
stoupena sněmům, ty aby o ní rozhodly a potom
teprve aby učinila o ní své usnesení říšská rada.
Wolf
Karel
Heřman
Vídeň
7
article
Vlk se jmenuje a lišákem chce být, jenom že
i nejnaivnější pozná na první pohled, že jde
proslavenému předáku Všeněmců ne o podporu
věci, nýbrž pouze o to, aby si u jistého druhu
sedláků založil obrázek. Mluvil zrovna tak jako
onehdy dr. Horáček o stavu rolnickém, jako o
jediném pevném žulovém balvanu,
o který opírá se naše existence
národní, mluvil o rolnictvu jako o stavu, který
znešvařený, rozmazlený lid náš měšťátský opět
osvězi a uzdraví, jako o bassinu, z něhož
národ ssaje olej, jehož má zapotřebí k svému
životu atd. A naši páni agrárníci naslouchali
a byli šťastni, neboť Wolf to uměl tak dobře,
jako kterýkoli jiný parlamentární »bauernfänger«.
Na konec pak povznesl se až na hymnus auto-
nomismu, dokazuje, že na sněmu českéma
moravském bude předloha teprve jak náleží
upravena a zdokonalena. Z příčiny té navrhl, aby
předloha byla usnesením parlamentu sňata z je-
driacího pořadu a postoupena především sněmům.
A pání agrárníci tleskali a nemohli pochopit, proč
poslanci čeští panu Wolfovi nepomáhají a hlasují
proti jeho návrhu. Ti zrádcové, kteří tu již
zase zaprodali Körbrovi státní právo. Nevidí
opravdu léčku na poslance české namířenou
Nevědí opravdu, že předloha, vzata se stolu mi-
nistra Körbra, nikdy by se již do sněmu ne-
vrátila? A věru, že i při své lehkomyslnosti
nebyl by pan Wolf šťastným býval, kdyby byl
jeho návrh býval přijat.
Vlk
doktor
Horáček
Wolf
8
article
— Obce a vojenská správa. U vojen-
ských úřadů platí zásada, že každý na světě
německy uměti musí. Němčina má v rakouské
armádě, abychom tak řekli, význam neklamně
působícího prostředku vítězícího, jen němčinou
dá se nepřítel porazit, každou jinou řečí
utrpělo by vojsko na jisto porážku. Takový do-
jem aspoň činí výklady pana ministra vojenství a
pan ministr zemské obrany nemluví jinak, jak-
koli je způsob jeho výkladu méně martialnía
mnohem vlídnější, než jeho říšského kollegy.
Dr. Herold stěžoval si v delegačním výboru
právem na to, že vojenští úřadové obtěžují če-
ské a vůbec neněmecké obce zbytečně němčinou,
pan ministr vojenství na to, že jinak ani být
nemůže, již proto, že v této říši tolika se
mluví jazyky. Ku podivu. Mluví se snad v ar-
mádě menším počtem jazyků, než v životě
občanském v této monarchii? Zajisté, že ne. A jak
pak se dorozumí pan kaprál, p. šikovatel, p. po-
ručík, p. hejtman, p. major a plukovník s vojá-
kem, jenž mluví česky nebo polsky, maďarsky nebo
chorvatsky, rusky nebo slovinsky, rumunsky
nebo vlasky, německy ale nemluví? Jak pak
se vpraví do vojáka Čecha, Slovinee, Poláka,
doktor
Herold
Čecho
Polák
9
article
Maďara atd., co k umění vojenskému nezbytně
má zapotřebí? Mluví s ním snad představený
a cepuje ho po německu? Nikoli. S Čechem
mluví česky, s Polákem polsky, vůbec s ka-
ždým v jeho jazyku. A tu se tážeme, proč
nemluví se na vojně s obcemi a jejich úřady
tak, aby tomu rozuměly, když se tak děje
s každým vojákem? Různost národní v armádě
není překážkou dorozuměti se, proč by měla
býti překážkou ve stycích vojenských úřadů
s civilními, zejmena autonomními? Nedostává
se tu prostě dobré vůle a kromě toho používá
se armády tak trochu jako prostředku germa-
nisačního. V tom to vězí. O tom, že by nebylo
způsobilých lidí ve vojenských kancelářích,
kteří by s právně dovedli psáti česky
anebo v jiném neněmeckém jazyku, nemůže
býti řeči, o tom dnes, při nynější dislokaci,
kdy posádky po většině nalezají se doma, ne-
může býti řečí. Byl by to také největší skandál,
aby na příklad český pluk krále Humberta, jenž
je domovem v Praze, nemohl se s obecním úřadem
pražským dorozuměti česky. Vymlouval-li se
pan ministr vojenství, že by tím trpěla armáda,
kdyby se do ní přenášela politika, tvrdíme zase
my, že šetřiti práva národův, z nichž armáda
se doplňuje a kteří ji živí, není žádnou poli-
tikou. Na štěsti máme starosty, kteří německy
absolutně neumějí a bude to vinnou správy vo-
jenské, zůstanou-li její přípisy nevyřízeny, nebot
tak daleko jazykový terror dosud nedospěl, aby
mohl býti kdo nucen uméti německy.
Maďar
Čecho
Polák
Praha
Humberto
10
article
— V afféře Klofáčově vystoupil dnes
orgán tohoto poslance, Fárkem diffamovaného,
útokem na onoho člena naší redakce, o němž
prý ústřední orgán Klofáčův tuší, že psal
»útoky« na poslance Klofáče. To jest ryze
Klofáčovská taktika, o níž v kruzích skutečně
žurnalistických, pokud jména toho zasluhují,
může býti mínění jen jediné. Orgán Klo-
fáčův však nevymkne se tímto způsobem
ze závazků, na veřejnosti pronésti tragické
věci, jež prý vi o nejpřednějších po-
slancích národní strany svobodomyslné. Má-li
k tomu zapotřebí prohlášení, že úplně
souhlasíme s pisatelem noticky, kteráž » Českou
Demokracii« k tomu vyzývá, dáváme je
tímto v rozsahu nejširším i vyzýváme
znova řečený národně-sociální říst : »Ven
s tím, co ví Klofáč anebo »Česká Demokracie«
o předních, nejpřednějších či jakýchkoli mužích
strany mladočeské!« Co se týče pak opětovaných
osobních útoků na našeho kollegu, může býti
rozhodující jen korporace především příslušnák
úsudku a rozsudku v takové hanebnosti, jaké
se dopouští každý list, kterýž nemůže státi ve
věci a slově, o niž jde a kterýž za porážky ve
věci té utrpené hojí se na osobě ať správně č
nesprávně tušené jako pisatele či původce článků,
na něž nemá obstojné odpovědi. Korporací tou
jest »Spolek českých žurnalistů v Praze«, jehož
účelem jest hájiti též mravní zájmy svých členů.
Klofáčův
Fárek
Klofáč
Praha
11
article
— Kluby občanské. Klub voliču
novoměstských koná v sobotu 1. června
t. r. v místnostech klubu národní strany svo-
bodomyslné klubovní schůzi, na jejíž programu
jest rozprava »0 činnosti české dele-
gace na říšské radě«. Rozpravu zahájí
říšský poslanec za Nové město pan dr. Fer-
dinand Pantůček Do schůze této, která
o půl osmé hodině večer počíná, mají uvedení
hosté volný přístup.
— Místodržitel hr. Coudenhove dnes ráno
odjel s okresním hejtmanem Neumannem z Prahy
do Terezína.
— Dary. K uctění památky zemřelého starosty
města Kostelce n. Lab. a vzorného předsedy místní
školní rady, p. Norberta Meningra, věnoval učitelský
sbor místní dvacet korun samostatnému sirotčinci
učitelskému.
— Ryze český okres Frenštát pod Rad-
hoštěm má předsedou silničního okresního výboru
Němce Parmu z Tiché. Pán tento, jak vychází nyní
na jevo, dopisuje si v úřadních věcech silničního
výboru s úřady německy. V minulých dnech poslal
i českému silničnímu výboru v sousedním Příboře
německý přípis. Tento Němec Parma jest společníkem
doktor
Fery
Pantůček
Coudenhove
Meningr
Němec
Parma
Praha
Terezín
Kostelec můj
Frenštát pod rada
Příbor
Neumann