2
masthead
V Praze, v pátek dne 9. února 1900.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. IIsty
předplácí se
v Praze v adininisfrael
na másie . . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonášken
na čtnit leta . . . . 7 K 00h
vo úlislkáchs
na raěsle . . . . 2 K 90h
Poštou:
na čtrrt lea. . . . 9 K o0nh
s dvojí zisilkon
n čvrt lska . . . . 11 k 4oi
na mačsíe
Praha
5
article
Náš první zápas na konfe-
rencích vídeňských.
Náš první zápas na konfe-
rencích vídeňských.
Ve středu dne 7. února t. r. o 3. hod.
odpolední zahájena ve Vídni za předsed-
nictví samého ministra presidenta dra.
Körbra první porada poslanců če
ského národa s poslanci lidu ně
meckého o jazykové otázce ve vlasti
A téhož dne 7. února o 12. hodině po
lední v Brně pronášel předseda vojen
ského soudu ortel nad šesti če
skými občany, záložníky, kteří již po mnoho
měsíců držáni v tuhé vyšetřovací vazbě vo
jenské na Špilberku, proto, že se při kon
trolním shromáždění loni v Kyjově konaném
hlásili svým mateřským jazyke m,
českým »zde!« A pro tento čin odsouzen
jsou: občan Kalivoda na 13 měsíců žaláře
na pevnosti, občan Duffek na 6 měsíců na
pevnost, ostatní čtyři každý na 3 měsíce do
vojenského vězení. —
Zdaž dolétla tato děsná zvěst do kon-
ferenční síně, zatím co tam našinci podni-
kali těžkou zkoušku trpělivosti české? Ne
víme. Ale mělo se tak státi! Neb nic ne
může trefněji a drastičtěji vyjádřiti celoutu
nesnesitelnost trvající situace nad toto střet-
nutí se obou událostí: zde vláda zapři-
sahající nás: »Vrafte svou smířlivostí
Rakousku klid a štěstí«, tam šest synů
českého národa, odsouzených k dlouhým,
krutým trestům žalářním a pevnostním
proto, že v témže Rakousku hlásíli se
ke službě vojenské — svým jazykem
rodným. Tážeme se, kdyby takovýto orte
byl výnešen v této převahou slovanské říši
nad příslušníky národa německého? Zda b
nebyli rázem němečtí delegáti do jednoho
povstali a opustili síň konferenční na
vždy ? —
Věru, ve svrchovaně neblahém znamen
zahájen poslední ten pokus o dohodnutí
se Němců a vlády vídeňské s národem na-
ším a my pro pamět budoucí zaznamená
váme ten ortel vojenského soudu brněnského
jako věrní vypravovatelé dějin utrpení a zá-
pasů národa našeho na téže stránce novo-
době kroniky české, na níž vpisujeme :
Věra
Němec
Vídeň
Brno
Špilberk
Kyjov
Rakousko
6
article
»Tehož dne počali se poslanci národa českého
ve Vídni smírně smlouvat s Němci o zá-
konu, jejž byl málem před rokem, totiž dne
22. dubna 1899, schválil sněm království
českého za schválné nepřítomnosti Němcův,
kteří pak na zákon ten jako velikou křivdu
žehrali a tak silně vládu Thunovu zakřiko-
vali, že ona ho sobě královské sankci an
doporučiti netroufala«
Jest to zákon o užívání obou ja-
zyků zemských při úřadech samo-
správných v království českém.
Týká se obcí, okresních zastupitelstev a vý-
boru zemského, a spravedlivý, slovansky
mírný duch jeho zřejmý jest z těchto zá
kladních jeho ustanovení:
8. 1. »Zastupitelstvu obecnímu přísluší usta-
noviti svůj jednací jazyk pro všechny zá-
ležitosti samostatného i přeneseného oboru působ-
nosti. Ustanovuje tudíž zastupitelstvo obecní s vy-
hrazením nařízení obsažených v 88 2., 3. a 4. to-
hoto zákona, majíli jednání obci náležitá býti pro-
vedena toliko v jednom jazyku zemském, anebo má li
a v jaké míře býti při tom užíváno druhého jazyka
zemského. 8. 2. Písemná podání, jež k obci
dojdou od kohokoliv, budtež přijataa
v pojednání vzata i tehdáž, jsou-li sepsána v ja-
zyku zemském, který není jednacím jazykem obce
§. 3. Obec má z pravidla na vůli, by všechna po-
dání k ní přicházející vyřizovala ve svém ja-
zyku jednacím. V král. hlavním městě Praze
jsou obecní orgánové povinni vyřizovati podání
pisemná i ústní, jež k nim přicházejí v záležitostech
stran, v onom jazyku zemském, ve kterém
byla přišla. V jiných obcích nastává tato po-
vinnost jenom tehdáž, přiznává li se dle výsledku
posledního sčílání lidu nejméně čtvrtina při-
tomného obyvatelstva ke druhému jazyku zem-
skému. § 4. Jednotliví členové obecního
zastupitelstva mají na vůli užívat
v jeho schůzích jednoho neb druhého
jazyka zemského.
Němec
Němcův
Thunův
Vídeň
Praha
7
article
Totéž platí obdobně pro o kresní za-
stupitelstva (88 5.—8.); i zde plat
okres za smíšený, pakliže aspoň čtvrtina
obyvatelstva náleží ke druhé národnosti.
V takovýchto národně smíšených okresích
jakož i v Praze mají všeliké vyhlášky ve
věcech obecních a okresních díti se v obou
jazycích zemských.
Výbor zemský (8 10.) užívá obojího ja
zyka zemského za jazyk úřadní. On jedná se za-
stupitelstvy okresními v jejich úřadním jazyku
se zastupitelstvy obecními v jejich jednacím
jazyku, s jednollivými stranami pak v tom jazyku
ve kterém sepsáno jest jejich podání. Zemský výbot
vydává výnosy pro celou zemi určené v obou zem
ských jazycích, obecní představenstva a okresní vý
bory jsou povinny tyto výnosy beze změn y uve-
řejňovati a stranám dodávati. § 11. Okresní vý
borové a obce jednají se státními úřad
ve svém jazyku úřadním neb jednacím. § 1.
Praha
8
article
Politický úřad po zákonu příslušný jest po
vinen na žádoststrany, které přijetí pí
semného podání ať přímo, ať poštou učiněného proti
ustanovení tohoto zákona odepřeno bylo, podání
to nuceným způsobem dáti doručitia
že to učinil, stranu o tom zpraviti. § 13. Zem- s ký
výbor má právo ukládati členům obecního před“
stavenstva a okresního výboru, ustanovení to-
hoto zákona nešetřícím, pořádkové po
kuly až do výše 200 zl. r. č. Pokuty tyto při-
padnou zemskému fondu. § 14. Za škodu způso
benou porušením tohoto zákona, zejmena ne-
přijetím písemného podání ručí obce a okresya
dobývá se této náhrady pořadem práva soukromého
Proti tomuto našemu zákonu, jejž by
německo nacionální tisk strhal jako prý
středověký karabáč, postavili Němci nedlouho
na to ve svém pověstném »svatodušním
programu« ze dne 20. května 1899 tyto
své požadavky a zásady:
1. Národní ohraničení. Národní ohraničení jazy-
kových obvodů budiž provedeno úplně, vycházeje
od místní obce Ge-li třeba, budiž o be
Němec
9
article
naší.
rozdělena) v ten způsob, aby ke každému soud-
nímu obvodu přiděleny byly jenom místní obee
téže národnosti. Na základě národně uprave-
ných obvodů soudních budtež vybudována národně
ohraničená území správní, jakož i volební okresy
do zemského sněmu, říšské rady a jiných sborů za-
stupitelských. Baďtež zřízeny národně ohrani-
čené kraje s krajskými úřady a krajskými
zastupitelstvy, jimžto se příkáže část agendy
místodržitelství a zemského výboru
Toto ohraničení německého a českého území nechat
se děje zcela nezávisle na kolísavých sčí-
táních lidu podle nynějších sídel obou ná-
rodů v Čechách.
Užívání zemských jazyků v samospráv-
ných úřadech budiž pak uspořádáno na těchto
zásadách
a) dosavadní obtíže v příčině zřetele na j a z yk
menšiny v obci nebo v okresu uklidí se
skoro úplně národním ohraničením obou
jazykových území
b) každý samosprávný úřad v Čechách, vyjma
Prahu, nstanoví svůj úřadní jazyk vnitřní a vnějšt
sám s nemůže býti, prohlásí-li jeden z obou
zemských jazyků výhradním jazykem úřadním, do-
nucen, aby přijímal podání jazykem
druhým, tímto druhým jazykem jednal nebo své
záležitosti vyřizoval. Jednání mezi samospráv-
nými úřady, které mají různou řeč úřadní, dějese
překlad e m.
Budiž volno samosprávným úřadům překlad ten
obstarati, zříditi překladárny pro celý o kre
nebo kraj, nebo dáti poříditi překlad zvláštní kan-
celáří, která se zřídí při zemském výboru
která bude vypravena dostatečným personálem
která obstará překlady bezplatně
c) ve smíšených obvodech (v obci, okresu, kraji
budiž užíváno obou zemských jazyků stejným prá
vem
d) nadřaděné samosprávné úřady jednají s pod-
řízenými samosprávnými úřady v úřadním jazyku
těchto.
Čechy
Praha
10
article
Nuže, hned v první poradě němečtí de-
legáti ukázali, jak těžká s Němcem řeč
dobrém sousedství s námi. Hned druhý
článek našeho zákona (že obce maj
přijímati a vyřizovati i podání v druhém
zemském jazyku docházející), narazil na nej
prudší odpor německých delegátů; hned tu
byli se zásadou svého »svatodušního koranu«,
že žádný samosprávný úřad, vyj ma
Prahu, nemá býti nucen, aby přijíma
podání druhým zemským jazykem došlá
nadtož aby o nich jednal a je výřizoval
Item § 4. našeho zákona, vyhražující svobo-
domyslně jednotlivým členům obecních vy-
borů právo, aby ve schůzích zastupitelstva
mluvili svým rodným jazykem, Češi česky.
Němci německy — byl »liberálům« něme
ckým zle proti mysli: dle toho bylo prý by
českému virilistovi neb jeho zřízenci volno
v německém zastupitelstvu mluvit česky, ba
žádat, aby řeč jeho česká byla protokolo-
vána. Tak prý by německá obec mohla
býti přinucena, poříditi si zapisovatele če-
štiny znalého.
Dokonce pak už jim byl proti srsti
čl. 13. našeho zákona o těch pokutách.
jimiž může výbor zemský stihati členy obec
ního představenstva neb okresního výboru.
kteří by nedbali ustanovení tohoto jazyko-
vého zákona. Pánové patrně tuší, že by ta
kových provinilcův byla převážná síla na
straně jejich a proto je chtějí chránit před
pokutou za rušení našeho práva ve chvíli,
kdy nás vojenské soudy pro jediné česke
slovo odsuzují na pevnost.
jítlegát
Němec
Čech
ma Praha
11
article
Konečně vpeřili se s námi i o zásadu
(8§ 7. a 10), kdy které obce neb okresy
mají býti pokládány za národně smíšené za
tím účelem, aby v jich zastupitelstvech oba
zemské jazyky měly stejné právo. Vytasili
se tu proti nám se svým starým záměrem
na nejpronikavější rozdělení Čech dle
národností, od obce počínaje až
do krajův, aby tak dosáhli vytouženého
základu pro své samostatné německé
ú zemí čili pro svou »ryze německo
provincii« vedle smíšené »česko- ně-
mecké provincie« Ostmarky, jak je-
jich Schönererem vynalezená terminologie
již zní. —
Nedošlo, nemohlo dojíti ku dohodě,
pročež všechny tyto čtyři tvrdé oříšky more
consueto odkázány ku louskání komisi.
Jestliže však ani tato ozubená komise jich
nerozlouská, nuž, pak se prý (dle »Neue
Freie Fresse«) obapolná stanoviska zanesou
do protokolu a rozhodnutí zůstaví se v ládě
Ta má tedy z diametrálně sporných těch
zásad slátati vládní předlohu pro český
sněm... Slibný to začátek dohody »od na
roda k národu«, co? —
Den před tím Němci moravšt
nalehali na vládu, aby vůči propasti dě-
lící jejich německo-nacionáln
požadavky od zásadního stanoviska Čechů
moravských ona sama předložila konferenci
co nejdříve návrh jazykového zákona pro
Moravu — a dnes končí vtip »nadkultur-
níků« od nás opět úlěchou, že posléze to
musí zase jen slavná vláda pro ně spravit!
Tak to asi půjde cum gratia s tou ce-
lou smiřovací komedií dál a dále až do
konce. Po všem tahání se s námi asi shledá
panstvo, že »vůči tvrdošijnosti Čechů nejlíp
vše zůstavit konečnému rozhodnutí císař-
skému«; — a proto pozor a opět pozor
Nechť v ničem nezadáme svým
zásadám a svému jasnému, do-
brému právul
Neue Frei
Němec
Čecho
Čechy
Morava
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. února. (Nové rozmno
žení vojska.) »N. W. Tagblatt« píše, že
vláda předloží říšskě radě v zasedání předvel-
konočním mimo jiné též návrh na prodloužení
branného zákona o jeden rok a zároveň osnovu
zákona, jímž se vláda má zmocniti k odvádění
většího počtu novobranců. Mluví se dokone
o zvýšení armády o 50.000 mužů. »N. W.
Tagbl.« podotýká, že obnova branného zákona
a zvýšeni počtu vojska nevycházejí z podnětu
N W
N W Tagbl
Praha
13
article
nynější vlády, nýbrž že vyřízení těchto zákonů
vyžaduje zahraniční politika říšská, spojenecké
poměry, slovem velmocenské postavení říše.
Otázky té dotýká se i »Pester Lloyd«
v středovém večerníku. »V kruzích vojenské
správy — praví — jest ovšem úmysl, zvýšiti
počet novobranců, a uvádí se pro to několik
důvodů. Vzhledem k rozmnožení válečné sily
ostatních velmocí jest prý třeba rozmnožit
také brannou moc rakouskou, zejmena proto,
že od zavedení všeobecné vojenské povinnosti
kontingent nováčků se skoro nezměnil, ač při
bylo obyvatelstva a zlepšila se (?) jeho vhod
nost k vojenské službě. Proto nelze pochybo-
vati, že bude oběma parlamentům buď dřive
nebo později podána vládní osnova o zvýšen
počtu novobranců. O podrobnostech osnovy
době, kdy má býti předložena, nestalo se však
dosud nijaké usnesení, už vzhledem k tomu,
že nutno předem vyčkati, až se vyjasní vnitřni
politické poměry v Rakousku«.
Koho zajímá otázka, proč dle výroku s ji-
stých míst ke smíru česko-německému dojíti
musí, nalezne odpověď v uvedených výše
zprávách.
Z Vídně, 8. února. (Z rozmluvy
o konferencích.) Sdělili jsme v odpoled-
ním čísle obsah rozmluvy, kterou měl zpravo
daj »Volks-Zigu.« s drem. Englem a Žáčkem.
Lloyd
Ziga
Engl
Rakousko
Vídeň
14
article
Týž list otiskuje také rozmluvu s německým
poslancem, »jenž byl činným při svolávání do-
rozumívacích konferencí«. O tom, jaký výsledok
mohou miti konferance, tázaný se vyslovil ná-
sledovně: »Míním, že výsledek konferencí bude
takový, že dosavadní přikrý boj Čechů s Němei
bude vystřídán přívětivějším parlamentním zá-
pasem a že se parlament stane opět schopným
práce. Co budou Němci naceni dáti, nedá se
zatím předvídati, ale se svého právního sta-
noviska neustoupíme. K obětem budou na konee
nuceny svoliti obě strany«.
Čecho
Němec
15
article
Z Vídně, 6. února. (Chebské státn
právo.) Poslanci z krajiny chebské, dr. B
reuther, K. Iro, Schönerer, J. Walter a J. Hofen
zaslali předsedovi ministerstva dru. Körbrov
ohražení proti nynějším konferencím, žádajíce.
aby bylo sděleno členům konferencí. V ohra-
žení tom opakuje se dávno známá podmink
radikálních nacionálů, že se nezúčastní nijakých
smiřovacích porad, dokud němčina nebude zá-
konem uznána za státní řeč v Rakousku. Vedle
toho však se protestuje proti jakékoli dohodě
stran užívání jazyků v království českém, jež
by měla míti platnost i pro Chebsko. Prote
ten se odůvodňuje tvrzenes, še Chebsko nen
součástkou království českého, že bylo sice krá-
lovství tomu od německé říše roku 1322 dáno
v zástavu, nikdy však právoplatným aktem za
část království českého prohlášeno nebylo. Pro-
test dovolává se pro Chebsko svědectví Pala-
ckého z r. 1847 a pro Ašsko svědectví hraběte
Belereda z r. 1865. Poměr Chebska a Ašska
ke koruně české vylíčen podrobně ve stati prot
Jaromíra Čelakovského v Ottově Slovníku Na-
učném u hesla »Chebsko«. Ze stati té vysvítá.
že o náležitosti Chebska ke koruně české ne-
může býti nijaké pochybnosti. Poslední zbytky
samostatnosti Chebska zmizely už ve století
osmnáctém a sama německá říše, jež mohla
míti právo výkupu chebské zástavy, přestala
trvati r. 1806. Ale pánové z Chebu toho ne-
dbají; dovolávají se svých starých pergamenů.
Schönerer
J Hofen
Prot
Pala
Belereda
Čelakovský
Ottův
Vídeň
Rakousko
Chebsko
Ašsko
Cheb
16
article
Pro Chebsko staré pergameny mají tedy vý-
znam; pro státní právo české význam starých
pergamenů se však právě německými nacionály
důsledně popírá. To se jim do krámu nehodí.
Ostatně státní právo chebské prorazil pánům
radikálům povážlivě sám jejich přitel, dr. Zdenko
Schücker z Chebu, jenž se konferencí smiřo-
vacích účaslní.
Z Krakova, 8. února. (Poláci proti
úpravě jazykových poměrů v
Slezsku bez Poláků.) »Nová Reforma«
pojednávajíe o řečech v první schůzi konfe-
renční, zejmena pokud se týkaly Slezska, píše
»Otázka slezská, jíž se dotknul dr. Engel, do-
týká se nás příliš blízko, abychom nepověděl
o ní své mínění. Nehledíce zatím k tomu, pro-
spěje-li akce smiřovací, bude-li se jednati už
nyní o úpravě jazykové otázky také v jiných
korunních zemích, soudíme, že kdyby se vláda
k tomu odhodlala, bylo by třeba povolati na
konference také zástupce polské národnosti
ve Slezsku. Neboť proti tomu, aby se o nás
rozhodovalo bez nás, ohražujeme se co nejroz
hodněji-,
doktor
Zdenko Schücker
Polák
Engel
Chebsko
Cheb
Krakov
Slezsko
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 8. února.
Praha
19
article
Srbsko.
Srbsko.
Ze Zemuna, 6. února. (Pův. zpr. »N. L
Srbská skupština v Niši jedná nyní podle zá
sady »neodporuj zlému«. Špatné zákony přijímá
akklamací a protestuje i proti tomu, aby jí ná
vrhy jejich byly před hlasováním přečteny
»Hlasovaci dobytek« nikdy tak sebe sama ne
překonal. Věc působí tak trapně, je tak břitkým
sarkasmem na nynější režim, jehož charakter
nými vlastnostmi jsou bestiálnost, hrabivost
hloupost, že ministři stydí se již za sebe i za
skupštinu (a v taji duší svých zajisté i za Mi-
lana a Alexandra) a hrozí odstoupením, bude-l
skupština trvati na tom, že se ji nepotřebují
návrhy zákonů čísti a možno hned přímo při-
stupovati ku hlasování, jež vládním předlohám
z předu zabezpečuje, že budou přijaty jedno
myslně.
Při vší povolnosti skupštiny nastal mezi ní
a vládou hluboký rozpad. Skupština odhlasovala
zákon o dani z důchodů, již dosavadní daně
zvyšují se hned o 125 proc., ale páni poslane
bojí se nyní jiti domů, neboť obdrželi zprávy
že nové, přetěžké břemeno, jež vládě pomohl
uvaliti na bedra národa, voliče jejich krajně
N L
Alexandr
Srbsko
Niš
20
article
rozhořčilo a v zoufalství uvedlo. Octli se mezi
Scillou a Charybdou. Nebudou-li poslušni vůle
Milanovy a Alexandrovy, jsou ztraceni; jsou-l
jí poslušni, musejí se báti pomsty a opovržení
svých voličů.
Přese všecku hrůzovládu ozývá se všude,
i v Bělehradě reptání na Milana, Alexandra
vládu. Špiclové mají opět žně a policie plné
ruce práce. Od Milana a Alexandra odpadávají
nejvěrnější jejich stvůry. Očekávají se
veliké proměny. Milanovi leze za nehty
Na jeho podnět byl místopředseda skupštiny
Rajovič, králem poslán do Opatije, aby vyjed
nával s vyhostěnými ze země vůdci radikálů.
za jakými podmínkami byli by radikálové ochotn
opět ujati se vlády. Ovšem prvou podmínku po-
ložil si Milan: žádá nic víc a nic míň, než aby
se mu radikálové pokořili podobně jako Nikola
Pašič, aby se smířli s jeho pobýváním a polo
žením v zemi a aby nesáhali na zákony, které
v posledních dvou letech přijala tak zv. »poli
cejní skupština«. Rajovič měl vypovězencům říci.
že v jejich rukou spočívá osud nevinně žalářo
vaných jejich přátel. Přistoupí-li na podmínky
Milanovy, král Alexandr ihned podpíše amnestii
nepřistoupí-li, odsouzeným ještě hůře se povede.
Rajovič dal z Opatije následující odpověd
Radikálové nepřistupují na žádne
podmínky a žádají, aby nejprve
byl lonský process revidován řád-
ným soudem, aby těm z odsouze-
ných, kteří tímto soudem byli by
uznáni za nevinny, vrácena byla
nejen svoboda, nýbrž dána jim
byla také náhrada za utrpení a po-
škození majetkův, dále aby obno-
vena byla ústava z r. 1888 a králův
otec aby opustil zemi a dal záruku.
že se do své smrti do Srbska nena
vráti. Přijme-li král tyto podmínky, radikálové
jsou ochotni podati mu jako zákonitému panov-
níku svému ruku pomocnou, aby srbská lod
dostala se z mělčiny, na které jí hrozí úplné
ztroskolání.
HIroxa.
Skylla
Charybda
Milanův
Alexandrov
Milan
Alexandr
Špicl
Rajovič
Pašič
Bělehrad
Opatije
Srbsko
21
article
Anglie a mezinárodní kabel.
»HooTu« sbírají material pro mezinárodn
kongress, který se sejde, až válka anglo-burská
bude skončena. Válka postavila do popředí důle-
žitou otázku o mezinárodním kabelu. Je žá-
doucno, aby nebyl soustředěn v jedněch rukou
Anglie, zachvátivší do svých rukou kabely, spo-
jující jižní Afriku s Evropou, postavila evropská
vlády v uplnou závislost od své libovůle. Nejen
soukromé, nýbrž i vládní depeše zadržuje, cen
suruje, mění, někdy vůbec niči To nemůže déle
býti. Protiví se zdravému smyslu, aby velmoc
v telegrafickém spojení se svými koloniemi byly
závislé od Anglie. Anglické censory leká zejmena
každá číslice. »Havasovi« zadržela telegram
o cenách rozličných tovarů. Nutno učiniti kone
skutečnému monopolu anglických telegrafních
společností a postaviti mezinárodní kabel pod
kontrolu všech velmocí, čímž teprve se stane
tím, čím má býti: mezinárodním.
Superiorní socialistě.
»Berl. Tageblatt« v čísle 63. podává zprávu
o řeči, kterou měl socialistický poslanec Heine
ve veřejném shromáždění. Mezi jiným pravil
»I dělníka zachvacuje německá kultura, nen
mu lhostejno, zdaž Germáni či Slované posu
nují se v před. Národ, mající vyšší kulturu
má historické právo nad národem s nižší kul
turou«.
Již tedy víme, proč část českých socialist
slepě jde za hesly z Německa a neštítí se an
boje proti své národnosti. Uznávají svou in
ferioritu.
Havas
Berl
Hein
Germán
Slovan
Anglie
Afrika
Evropa
Německo
22
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
sestoupil se včera o 5. hod. odpol. po delší době
opět k řádné schůzi, druhé v tomto roce, aby vyří
dil běžné a nalehavé záležitosti, jichž na denním po
řádku byla uvedena dlouhá řada.
Předsedal ještě druhý náměstek starostův pan
Voitl. Purkmistrem zvolený dr. Srb ještě přítomen
nebyl
Z presidiálních sdělení uvésti dlužno tento
přípis dra. Srba-
Sl. presidiu král. hl. města Prahy! K váženému
přípisu úřadujícího náiněstka starosty p. Ferd. Voitla
ze dne 5. února 1900 č. 210 praes. dovoluji sobě
oznámiti, že volbu za starostu král. blav
města Prahy přijímám. V Praze, 7.února 1900
Dr. Vladimír Srb.
Po přečtení dopisu tohoto zvolal p. Březno
ský: Dostal pouze 43 hlasů! Vždyť je to proti jeh
zásadě! (Nepokoj)
Slovo k dotazům vyžádal sobě ob. st. par
Březnovský. Podal tři. Prvý týkal se tru
ného stavu městských písařův, kteří po
dnes ještě přes všecky kroky, které ve věci té se
byly staly, spobojiti se a za nynější drahoty živořit
musí s platem zl. 1—1.15. K dalšímu komisionál
nímu vyřizování této tak nalehavé záležitosti řečník
důvěry nemá a žádá proto předsedajícího náměstk
důtklivě, by užší komise dotyčná co nejdříve svo-
lána a spravedlivý požadavek magistrátních diurnistů
i širší komisí příznivě a s urychlením byl projednán
Totéž přání projevuje řečník také v příčině brz k
opravy volebního řádu a urguje konečně
svolání komise, zvolené po návrhu p. dra. Frič
k vyšetření některých nepřístojnost
na něž bylo poukázáno v městské radě.
Náměstek pan Voitl k dotazu prvému odpo
vídá, že otázka úpravy platů písařských nalezás
v užší komisi a že postará se o to, by co nejdříve
byla projednána jak touto, tak i širši komisí. Také
druhým dvěma přáním řečníkovým co nevíděť vy
hovi
Voitl
Srb
Srba
doktor
Vladimíra Srb
Dostal
Březnovská
Frič
Praha
Březno
23
article
Přikročeno
Přikročeno
k dennímu pořádkn,
jenž tentokrát obsahoval neobvyklý počet staveb
ních stížnotí.
Vyhověno bylo stížnostem: p. K. Pštrossa
maj. domu č. 1651—II. do zákazu užívání konírny
p. Al. Wiesnera, maj. domu č. 1196—II. do některých
jemu nařízených opatření požárních; p. Václ. Kleina
obchodníka na Žižkově, do odepřeného povoleník
kapitalisování zbytku důchodu úrazového.
V drobném prodejir
aaní číslo o sobě . . . sae
odpolední
. . . za2h
Ve Hlialkách na ronkověe
ranní číslo. . . . . . . . 10h
očpolední . . . . . . . . Sb
Inserá ty
plati se hotové hapřeš.
Pledplacení a intssty přijímá vdmini-
strate v Marianské ulici č.3
Tam nachězejí se těž rrdskee
tlskárna a ezpelics „Márodnich Listi“
Rukuplsy ae nevzaceji
K Pštrossa
Wiesner
Václ
Klein
Žižkov
Márodnich List
Rukuplsa
24
article
Zamítnuty tyto stížnosti: p. A. Fuxa, mag
rady, v č. 190—II. do výměru v příčině odstranění
koní z konívny v domě č. 1651—II.; pí. Burb. Dvo-
řákové č. 216—I. do nařízeného vyklizení přízemní
místnosti a pí. Kar. Juppové, maj. domu č. 1772 —Il.
do výměru, jímž nařízeno předložení kanalisačních
pláná do 8 dnů.
Jednání o ostatních stížnostech bylo odloženod
schůze příští.
Provedena volba tříčlenné komise ku
prozkoumání účtů městské spořiteln
pražské za r. 1899 a zvoleni pp. Mat. Brejc ha.
Fr. Urbánek a Jul. Zikan.
Členem městské zdravotní komise n
místě odstoupivšího p. Rud. Fanty zvolen p. Josel
Hudl.
Podána zpráva o osobních přídavcích,
které poskytnuty byly něktorým učitelům o pod-
učitelům.
Do správní rady městských eJJektri-
ckých podniků (náhradou za dra. Černohor-
ského) vyslán pan Václav Hochmann-
Usneseno podati správnímu soudu stížnost do
rozhodnutí ministerstva financí o povinnosti platiti
kolkový poplatek při stížnosti podané soudu tomu
v záležitosti domovského práva.
A Fuxa
Burb
Jupp
Mat
František
Urbánek
Jula
Zikan
Fanta
Josel
Hochmann
městský eJJektri
25
article
Nedostatek uhlí v Praze
Sdělení, že podán byl městskou radou místo-
držitelství, ministerstvu a klubu poslanců českých
na říšské radě v této příčině pamětní spis, zavdalo
podnět k obšírné, místy pohnuté debatě.
Obecní starší p. Březnovský projevuje po-
chybnost, že by tu pouhé memorandum kýžený cíe
míti mohlo. Kalamiita nabyla rozměrův úžasných.
Došlo to tak daleko, že zavřeny býti musily všechny
školy obecní — proč státní učiliště zavřena ne-
byla, o tom snad leccos dalo by se mysliti a mlu-
víti. Kdo tím vinen? Dva piráti, jmenem Petschek
a Weinmann, kteří zmocnili se veškerých zásob uhlí,
jimi hantýrují a vládnou a zakoupili k tomu ještě
celé haldy akcil. Vezme-li chudá žena skutečně
z nouze kousek uhlí, pyká za to vězením, když však
tito dva piráti, Weinmann a Petschek kradou nám
peníze z kapes, je to prasprostá krádež . . . . .
Petschek
Weinmann
Praha
26
article
(Hlučný souhlas.)
Náměstek p. Voitl (zvoní): Prosím pana řeč-
níka, by neužíval slov tak prudkých. (Vese lost.)
Ob. st. Březnovský (pokračuje): Pánové,je
to prasprostá krádež, prodává-li se nám uhlí za
cenu dvojnásobnou a dělníkům se ni krejcaru ne-
přidá. (Opětný souhlas.) Zde musí zakročiti stát.
Je-li malý obchodník nebo živnostník pokutován, ž
šmejd prodává, mají tím spíše trestáni býti proda-
vači dvacetiletého mouru. Uhlí zdražilo se jíž o 100
(Hlasy: o 150 ba 200) procent. Pan místodržitel nám
uhlí slíbil, ale kolik jsme ho dostali? A pan ná-
městek, který nám v největší krisi najednou se roz-
stonal a kterého snad volba nynější bohdá uzdraví
(Hlučná veselost), jemu ještě za to vyslovil díkl
(Hlasy: Slyšte !) »Ohnivzdorné« brikety, v nichž
nyní policie a místodržitelství zřídily si agenturu,
byli bychom si mohli opatřiti sami. Kdyby vláda
naše drastickým způsobem tak, jak stalo se v »ab-
solutistickém« Rusku zdražovatelům uhlí, pohrozil
těmto dvěma lidem, neopustí-li od vydírání lidu, že
je zavoza tam, kam patříi do Joruzalema (Hlučná
veselosl), bylo by hned uhlí dost.
Máli býti této kalamitě jednou pro vždy učiněn
konec, musí býti doly sestátněny nebo prove-
dena jejich sekvestrace a sníženy uhelné tarify. Spis
zaslaný městskou radou, nestačí. Budiž z našeho
středu vyslána k předsedovi miaisterstva deputace,
která by mu důrazně naznačila dosah a důsledk
této kalastrofy a prostředky k jejímu odstranční
která by ho vyzvala, by proti těmto dvěma pirátům
co nejdůrazněji zakročil. (Výborně ! Potlesk)
Náměstek p. Voitl vzhledem k poznámce před-
řečníkově uvádí, že dr. Srb jednal na základě jedno-
hlasného usnesení dotyčné komise a poděkoval mu
přípisem, jako prý se obyčejně dělá, za to, že slíbil
obci tisic vagonů ublí.
Voitl
Březnovská
doktor
Srb
Ob
Rusko
Joruzalema
27
article
Ob. st. dr. Groš: Mělo se to tedy státi s pod-
mínkou: když to uhlí dá ! (Souhlas.)
Ob. st. p. Varvažovský podporuje návrh
pana Březnovského. Náprava vzhledem ke hrozné
bídě chudiny, jejíž obraz v nejpříkřejších barvách
jeví se ve čtvrti bolešovické, státi se musí v době
nejkratší.
Obecní starší pan dr. Groš naléhá rovněž dů-
razně na zakročení státu, aby vydírání lidu přestalo.
Je to možno tím spíše, poněvadž země naše chová
bohatých pokladů dost, aby potřeby obyvatelstva
uspokojila. Mohl-li místodržitel dolnorakouský slávce
tramwayové ve Vídni učiniti konec tím, že majitelům
podniku kategoricky nařídil, aby dopravu ve 24 ho-
dinách opět zahájili, může dnes státní správa pánům
uhlobaronům právě tak pohroziti sekvestraci. (Vý-
borně!) Proč by se v této věci, jako při jiných,
mnohem méně důležitých nedalo použiti také § 14.
(Hlučný souhlas.) Deputace k předsedovi ministerstva
vyslaná prositi nemusí. Nechť poukáže na nemožný
stav, který v této věci zavládl a vyzve vládu, by
mu rozhodným způsobem odpomohla. (Pochvala.)
Obecní st. pan Jirousek v souhlasu s před-
řečníky přimlouvá se za sestátnění dolů uhelných.
doktor
Groš
Varvažovský
Březnovský
Jirousek
Ob
Vídeň
28
article
Drastický obraz poměrů, které následkem nedo-
statku uhlí v Praze nastaly, podal člen »uhelně
komise«, pan Kasalický. Obec konala za kala-
mity zajisté svoji povinnost. Ale nač žalovati sluší,
jest nesolidnost mnohých dodavatelů. »My« — praví
řečník — »platili ceny vysoké, ale páni poslali nám
vše možné, jenom ne uhlí. Byl to nepotřebný brak
(Hlučný souhlas a hlasy: Slyšte !) A co se briket
týče, banba povídat. Zprvu došly dobré a šly také
na dračku, pak ale dodáváno zboží shnilé, jehož
další odbírání obec odepřela. Přeji policejnímu ředi-
telství, aby se jich aspoň z části zbavilo. (Veselost.)
Obecní st. pan Schiller žádá, by appellováno
bylo na parlament, by všech malicherností zanechal
a ustanovil minimální mzdu pro dělnictvo a upravil
pracovní dobu zákonem
Obecní starší p. Sokol poukazuje na následky.
které kalamita měla ve vrstvách chudého lidua
které nezbytně, nebude-li stávka skončena, míti ještě
musí. Také škody, které na př. obec pražská ome-
zením dopravy na elektrických dráhách a výroby
plynáren utrpěla, jsou ohromné. Rozhodnutí musí
státi se co nejdříve.
kasalický
Schiller
Praha
29
article
Obecní starší dr. Baštýř želí hrozných účinků.
které na uhelné zásoby země naší má systematick
a bezohledné vykořisťování dolů. Sekvestrace jejich
dle nynějšího práva přípustnou není a vyvlastnění
vyžadovalo by nákladů obrovských. Nápravy naděje
se řečník jedině od sezemštění uhelných ložise
v království českém a žádá, by tento požadavek po-
ložen byl v důkladném memorandu vládě.
Obecní starší p. Lada poukazuje na jednání
kontrahentů, kteří obci pražské po vypuknutí stávky
dodávku uhlí — prý pro nedostatek — odepřeli, za
to však — jak v jednom případě se stalo — na 70
vagonův uhlí se ziskem soukromým odběratelům
hned na nádraží rozprodali. Obec měla by proto do-
davatele své příště zavázati k náhradě vzniklé škody
a měla by uhlím, kterého se jí pro její ústavy do
stane, aspoň z části pamatovati také strádajících tříd
středních a chudiny. Mistodržitelství mělo by s
oslatně vyzvati, by dodávalo uhlí a ne briket
Obecní starší p. dr. Scharf oproti dru. Baštý-
řovi uvádí, že sekvestrace dolů zákonně je přípustnou
a že by tu vláda měla nejlepší příležitost, aby při-
znala barvu. (Souhlas.) Ta naskytne se ji hned na
sněmu zemském a netřeba ani ujišťovati, že návri
posl. Kaftana bude s novým důrazem opakován.
Deputace do Vídně vyslaná nechť dra. Körbra i po
télo stránce informuje. (Sonhilas.)
Přljat na to návrh na konec debaty
Baštýř
doktor
Scharf
Kaftan
Vídeň