ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 84def0d0-668c-11dc-8665-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 47, person 86, org 4
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v pátek dne 9. února 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 39.
4 article
Na ranní n odpol. IIsty předplácí se v Praze v adininisfrael na másie . . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonášken na čtnit leta . . . . 7 K 00h vo úlislkáchs na raěsle . . . . 2 K 90h Poštou: na čtrrt lea. . . . 9 K o0nh s dvojí zisilkon n čvrt lska . . . . 11 k 4oi na mačsíe
Praha
5 article Náš první zápas na konfe- rencích vídeňských.
Náš první zápas na konfe- rencích vídeňských. Ve středu dne 7. února t. r. o 3. hod. odpolední zahájena ve Vídni za předsed- nictví samého ministra presidenta dra. Körbra první porada poslanců če ského národa s poslanci lidu ně meckého o jazykové otázce ve vlasti A téhož dne 7. února o 12. hodině po lední v Brně pronášel předseda vojen ského soudu ortel nad šesti če skými občany, záložníky, kteří již po mnoho měsíců držáni v tuhé vyšetřovací vazbě vo jenské na Špilberku, proto, že se při kon trolním shromáždění loni v Kyjově konaném hlásili svým mateřským jazyke m, českým »zde!« A pro tento čin odsouzen jsou: občan Kalivoda na 13 měsíců žaláře na pevnosti, občan Duffek na 6 měsíců na pevnost, ostatní čtyři každý na 3 měsíce do vojenského vězení. — Zdaž dolétla tato děsná zvěst do kon- ferenční síně, zatím co tam našinci podni- kali těžkou zkoušku trpělivosti české? Ne víme. Ale mělo se tak státi! Neb nic ne může trefněji a drastičtěji vyjádřiti celoutu nesnesitelnost trvající situace nad toto střet- nutí se obou událostí: zde vláda zapři- sahající nás: »Vrafte svou smířlivostí Rakousku klid a štěstí«, tam šest synů českého národa, odsouzených k dlouhým, krutým trestům žalářním a pevnostním proto, že v témže Rakousku hlásíli se ke službě vojenské — svým jazykem rodným. Tážeme se, kdyby takovýto orte byl výnešen v této převahou slovanské říši nad příslušníky národa německého? Zda b nebyli rázem němečtí delegáti do jednoho povstali a opustili síň konferenční na vždy ? — Věru, ve svrchovaně neblahém znamen zahájen poslední ten pokus o dohodnutí se Němců a vlády vídeňské s národem na- ším a my pro pamět budoucí zaznamená váme ten ortel vojenského soudu brněnského jako věrní vypravovatelé dějin utrpení a zá- pasů národa našeho na téže stránce novo- době kroniky české, na níž vpisujeme :
Věra Němec Vídeň Brno Špilberk Kyjov Rakousko
6 article
»Tehož dne počali se poslanci národa českého ve Vídni smírně smlouvat s Němci o zá- konu, jejž byl málem před rokem, totiž dne 22. dubna 1899, schválil sněm království českého za schválné nepřítomnosti Němcův, kteří pak na zákon ten jako velikou křivdu žehrali a tak silně vládu Thunovu zakřiko- vali, že ona ho sobě královské sankci an doporučiti netroufala« Jest to zákon o užívání obou ja- zyků zemských při úřadech samo- správných v království českém. Týká se obcí, okresních zastupitelstev a vý- boru zemského, a spravedlivý, slovansky mírný duch jeho zřejmý jest z těchto zá kladních jeho ustanovení: 8. 1. »Zastupitelstvu obecnímu přísluší usta- noviti svůj jednací jazyk pro všechny zá- ležitosti samostatného i přeneseného oboru působ- nosti. Ustanovuje tudíž zastupitelstvo obecní s vy- hrazením nařízení obsažených v 88 2., 3. a 4. to- hoto zákona, majíli jednání obci náležitá býti pro- vedena toliko v jednom jazyku zemském, anebo má li a v jaké míře býti při tom užíváno druhého jazyka zemského. 8. 2. Písemná podání, jež k obci dojdou od kohokoliv, budtež přijataa v pojednání vzata i tehdáž, jsou-li sepsána v ja- zyku zemském, který není jednacím jazykem obce §. 3. Obec má z pravidla na vůli, by všechna po- dání k ní přicházející vyřizovala ve svém ja- zyku jednacím. V král. hlavním městě Praze jsou obecní orgánové povinni vyřizovati podání pisemná i ústní, jež k nim přicházejí v záležitostech stran, v onom jazyku zemském, ve kterém byla přišla. V jiných obcích nastává tato po- vinnost jenom tehdáž, přiznává li se dle výsledku posledního sčílání lidu nejméně čtvrtina při- tomného obyvatelstva ke druhému jazyku zem- skému. § 4. Jednotliví členové obecního zastupitelstva mají na vůli užívat v jeho schůzích jednoho neb druhého jazyka zemského.
Němec Němcův Thunův Vídeň Praha
7 article
Totéž platí obdobně pro o kresní za- stupitelstva (88 5.—8.); i zde plat okres za smíšený, pakliže aspoň čtvrtina obyvatelstva náleží ke druhé národnosti. V takovýchto národně smíšených okresích jakož i v Praze mají všeliké vyhlášky ve věcech obecních a okresních díti se v obou jazycích zemských. Výbor zemský (8 10.) užívá obojího ja zyka zemského za jazyk úřadní. On jedná se za- stupitelstvy okresními v jejich úřadním jazyku se zastupitelstvy obecními v jejich jednacím jazyku, s jednollivými stranami pak v tom jazyku ve kterém sepsáno jest jejich podání. Zemský výbot vydává výnosy pro celou zemi určené v obou zem ských jazycích, obecní představenstva a okresní vý bory jsou povinny tyto výnosy beze změn y uve- řejňovati a stranám dodávati. § 11. Okresní vý borové a obce jednají se státními úřad ve svém jazyku úřadním neb jednacím. § 1.
Praha
8 article
Politický úřad po zákonu příslušný jest po vinen na žádoststrany, které přijetí pí semného podání ať přímo, ať poštou učiněného proti ustanovení tohoto zákona odepřeno bylo, podání to nuceným způsobem dáti doručitia že to učinil, stranu o tom zpraviti. § 13. Zem- s ký výbor má právo ukládati členům obecního před“ stavenstva a okresního výboru, ustanovení to- hoto zákona nešetřícím, pořádkové po kuly až do výše 200 zl. r. č. Pokuty tyto při- padnou zemskému fondu. § 14. Za škodu způso benou porušením tohoto zákona, zejmena ne- přijetím písemného podání ručí obce a okresya dobývá se této náhrady pořadem práva soukromého Proti tomuto našemu zákonu, jejž by německo nacionální tisk strhal jako prý středověký karabáč, postavili Němci nedlouho na to ve svém pověstném »svatodušním programu« ze dne 20. května 1899 tyto své požadavky a zásady: 1. Národní ohraničení. Národní ohraničení jazy- kových obvodů budiž provedeno úplně, vycházeje od místní obce Ge-li třeba, budiž o be
Němec
9 article
naší. rozdělena) v ten způsob, aby ke každému soud- nímu obvodu přiděleny byly jenom místní obee téže národnosti. Na základě národně uprave- ných obvodů soudních budtež vybudována národně ohraničená území správní, jakož i volební okresy do zemského sněmu, říšské rady a jiných sborů za- stupitelských. Baďtež zřízeny národně ohrani- čené kraje s krajskými úřady a krajskými zastupitelstvy, jimžto se příkáže část agendy místodržitelství a zemského výboru Toto ohraničení německého a českého území nechat se děje zcela nezávisle na kolísavých sčí- táních lidu podle nynějších sídel obou ná- rodů v Čechách. Užívání zemských jazyků v samospráv- ných úřadech budiž pak uspořádáno na těchto zásadách a) dosavadní obtíže v příčině zřetele na j a z yk menšiny v obci nebo v okresu uklidí se skoro úplně národním ohraničením obou jazykových území b) každý samosprávný úřad v Čechách, vyjma Prahu, nstanoví svůj úřadní jazyk vnitřní a vnějšt sám s nemůže býti, prohlásí-li jeden z obou zemských jazyků výhradním jazykem úřadním, do- nucen, aby přijímal podání jazykem druhým, tímto druhým jazykem jednal nebo své záležitosti vyřizoval. Jednání mezi samospráv- nými úřady, které mají různou řeč úřadní, dějese překlad e m. Budiž volno samosprávným úřadům překlad ten obstarati, zříditi překladárny pro celý o kre nebo kraj, nebo dáti poříditi překlad zvláštní kan- celáří, která se zřídí při zemském výboru která bude vypravena dostatečným personálem která obstará překlady bezplatně c) ve smíšených obvodech (v obci, okresu, kraji budiž užíváno obou zemských jazyků stejným prá vem d) nadřaděné samosprávné úřady jednají s pod- řízenými samosprávnými úřady v úřadním jazyku těchto.
Čechy Praha
10 article
Nuže, hned v první poradě němečtí de- legáti ukázali, jak těžká s Němcem řeč dobrém sousedství s námi. Hned druhý článek našeho zákona (že obce maj přijímati a vyřizovati i podání v druhém zemském jazyku docházející), narazil na nej prudší odpor německých delegátů; hned tu byli se zásadou svého »svatodušního koranu«, že žádný samosprávný úřad, vyj ma Prahu, nemá býti nucen, aby přijíma podání druhým zemským jazykem došlá nadtož aby o nich jednal a je výřizoval Item § 4. našeho zákona, vyhražující svobo- domyslně jednotlivým členům obecních vy- borů právo, aby ve schůzích zastupitelstva mluvili svým rodným jazykem, Češi česky. Němci německy — byl »liberálům« něme ckým zle proti mysli: dle toho bylo prý by českému virilistovi neb jeho zřízenci volno v německém zastupitelstvu mluvit česky, ba žádat, aby řeč jeho česká byla protokolo- vána. Tak prý by německá obec mohla býti přinucena, poříditi si zapisovatele če- štiny znalého. Dokonce pak už jim byl proti srsti čl. 13. našeho zákona o těch pokutách. jimiž může výbor zemský stihati členy obec ního představenstva neb okresního výboru. kteří by nedbali ustanovení tohoto jazyko- vého zákona. Pánové patrně tuší, že by ta kových provinilcův byla převážná síla na straně jejich a proto je chtějí chránit před pokutou za rušení našeho práva ve chvíli, kdy nás vojenské soudy pro jediné česke slovo odsuzují na pevnost.
jítlegát Němec Čech ma Praha
11 article
Konečně vpeřili se s námi i o zásadu (8§ 7. a 10), kdy které obce neb okresy mají býti pokládány za národně smíšené za tím účelem, aby v jich zastupitelstvech oba zemské jazyky měly stejné právo. Vytasili se tu proti nám se svým starým záměrem na nejpronikavější rozdělení Čech dle národností, od obce počínaje až do krajův, aby tak dosáhli vytouženého základu pro své samostatné německé ú zemí čili pro svou »ryze německo provincii« vedle smíšené »česko- ně- mecké provincie« Ostmarky, jak je- jich Schönererem vynalezená terminologie již zní. — Nedošlo, nemohlo dojíti ku dohodě, pročež všechny tyto čtyři tvrdé oříšky more consueto odkázány ku louskání komisi. Jestliže však ani tato ozubená komise jich nerozlouská, nuž, pak se prý (dle »Neue Freie Fresse«) obapolná stanoviska zanesou do protokolu a rozhodnutí zůstaví se v ládě Ta má tedy z diametrálně sporných těch zásad slátati vládní předlohu pro český sněm... Slibný to začátek dohody »od na roda k národu«, co? — Den před tím Němci moravšt nalehali na vládu, aby vůči propasti dě- lící jejich německo-nacionáln požadavky od zásadního stanoviska Čechů moravských ona sama předložila konferenci co nejdříve návrh jazykového zákona pro Moravu — a dnes končí vtip »nadkultur- níků« od nás opět úlěchou, že posléze to musí zase jen slavná vláda pro ně spravit! Tak to asi půjde cum gratia s tou ce- lou smiřovací komedií dál a dále až do konce. Po všem tahání se s námi asi shledá panstvo, že »vůči tvrdošijnosti Čechů nejlíp vše zůstavit konečnému rozhodnutí císař- skému«; — a proto pozor a opět pozor Nechť v ničem nezadáme svým zásadám a svému jasnému, do- brému právul
Neue Frei Němec Čecho Čechy Morava
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. února. (Nové rozmno žení vojska.) »N. W. Tagblatt« píše, že vláda předloží říšskě radě v zasedání předvel- konočním mimo jiné též návrh na prodloužení branného zákona o jeden rok a zároveň osnovu zákona, jímž se vláda má zmocniti k odvádění většího počtu novobranců. Mluví se dokone o zvýšení armády o 50.000 mužů. »N. W. Tagbl.« podotýká, že obnova branného zákona a zvýšeni počtu vojska nevycházejí z podnětu
N W N W Tagbl Praha
13 article
nynější vlády, nýbrž že vyřízení těchto zákonů vyžaduje zahraniční politika říšská, spojenecké poměry, slovem velmocenské postavení říše. Otázky té dotýká se i »Pester Lloyd« v středovém večerníku. »V kruzích vojenské správy — praví — jest ovšem úmysl, zvýšiti počet novobranců, a uvádí se pro to několik důvodů. Vzhledem k rozmnožení válečné sily ostatních velmocí jest prý třeba rozmnožit také brannou moc rakouskou, zejmena proto, že od zavedení všeobecné vojenské povinnosti kontingent nováčků se skoro nezměnil, ač při bylo obyvatelstva a zlepšila se (?) jeho vhod nost k vojenské službě. Proto nelze pochybo- vati, že bude oběma parlamentům buď dřive nebo později podána vládní osnova o zvýšen počtu novobranců. O podrobnostech osnovy době, kdy má býti předložena, nestalo se však dosud nijaké usnesení, už vzhledem k tomu, že nutno předem vyčkati, až se vyjasní vnitřni politické poměry v Rakousku«. Koho zajímá otázka, proč dle výroku s ji- stých míst ke smíru česko-německému dojíti musí, nalezne odpověď v uvedených výše zprávách. Z Vídně, 8. února. (Z rozmluvy o konferencích.) Sdělili jsme v odpoled- ním čísle obsah rozmluvy, kterou měl zpravo daj »Volks-Zigu.« s drem. Englem a Žáčkem.
Lloyd Ziga Engl Rakousko Vídeň
14 article
Týž list otiskuje také rozmluvu s německým poslancem, »jenž byl činným při svolávání do- rozumívacích konferencí«. O tom, jaký výsledok mohou miti konferance, tázaný se vyslovil ná- sledovně: »Míním, že výsledek konferencí bude takový, že dosavadní přikrý boj Čechů s Němei bude vystřídán přívětivějším parlamentním zá- pasem a že se parlament stane opět schopným práce. Co budou Němci naceni dáti, nedá se zatím předvídati, ale se svého právního sta- noviska neustoupíme. K obětem budou na konee nuceny svoliti obě strany«.
Čecho Němec
15 article
Z Vídně, 6. února. (Chebské státn právo.) Poslanci z krajiny chebské, dr. B reuther, K. Iro, Schönerer, J. Walter a J. Hofen zaslali předsedovi ministerstva dru. Körbrov ohražení proti nynějším konferencím, žádajíce. aby bylo sděleno členům konferencí. V ohra- žení tom opakuje se dávno známá podmink radikálních nacionálů, že se nezúčastní nijakých smiřovacích porad, dokud němčina nebude zá- konem uznána za státní řeč v Rakousku. Vedle toho však se protestuje proti jakékoli dohodě stran užívání jazyků v království českém, jež by měla míti platnost i pro Chebsko. Prote ten se odůvodňuje tvrzenes, še Chebsko nen součástkou království českého, že bylo sice krá- lovství tomu od německé říše roku 1322 dáno v zástavu, nikdy však právoplatným aktem za část království českého prohlášeno nebylo. Pro- test dovolává se pro Chebsko svědectví Pala- ckého z r. 1847 a pro Ašsko svědectví hraběte Belereda z r. 1865. Poměr Chebska a Ašska ke koruně české vylíčen podrobně ve stati prot Jaromíra Čelakovského v Ottově Slovníku Na- učném u hesla »Chebsko«. Ze stati té vysvítá. že o náležitosti Chebska ke koruně české ne- může býti nijaké pochybnosti. Poslední zbytky samostatnosti Chebska zmizely už ve století osmnáctém a sama německá říše, jež mohla míti právo výkupu chebské zástavy, přestala trvati r. 1806. Ale pánové z Chebu toho ne- dbají; dovolávají se svých starých pergamenů.
Schönerer J Hofen Prot Pala Belereda Čelakovský Ottův Vídeň Rakousko Chebsko Ašsko Cheb
16 article
Pro Chebsko staré pergameny mají tedy vý- znam; pro státní právo české význam starých pergamenů se však právě německými nacionály důsledně popírá. To se jim do krámu nehodí. Ostatně státní právo chebské prorazil pánům radikálům povážlivě sám jejich přitel, dr. Zdenko Schücker z Chebu, jenž se konferencí smiřo- vacích účaslní. Z Krakova, 8. února. (Poláci proti úpravě jazykových poměrů v Slezsku bez Poláků.) »Nová Reforma« pojednávajíe o řečech v první schůzi konfe- renční, zejmena pokud se týkaly Slezska, píše »Otázka slezská, jíž se dotknul dr. Engel, do- týká se nás příliš blízko, abychom nepověděl o ní své mínění. Nehledíce zatím k tomu, pro- spěje-li akce smiřovací, bude-li se jednati už nyní o úpravě jazykové otázky také v jiných korunních zemích, soudíme, že kdyby se vláda k tomu odhodlala, bylo by třeba povolati na konference také zástupce polské národnosti ve Slezsku. Neboť proti tomu, aby se o nás rozhodovalo bez nás, ohražujeme se co nejroz hodněji-,
doktor Zdenko Schücker Polák Engel Chebsko Cheb Krakov Slezsko
17 title
Politické zprávy zahraničné.
18 article
V Praze, 8. února.
Praha
19 article Srbsko.
Srbsko. Ze Zemuna, 6. února. (Pův. zpr. »N. L Srbská skupština v Niši jedná nyní podle zá sady »neodporuj zlému«. Špatné zákony přijímá akklamací a protestuje i proti tomu, aby jí ná vrhy jejich byly před hlasováním přečteny »Hlasovaci dobytek« nikdy tak sebe sama ne překonal. Věc působí tak trapně, je tak břitkým sarkasmem na nynější režim, jehož charakter nými vlastnostmi jsou bestiálnost, hrabivost hloupost, že ministři stydí se již za sebe i za skupštinu (a v taji duší svých zajisté i za Mi- lana a Alexandra) a hrozí odstoupením, bude-l skupština trvati na tom, že se ji nepotřebují návrhy zákonů čísti a možno hned přímo při- stupovati ku hlasování, jež vládním předlohám z předu zabezpečuje, že budou přijaty jedno myslně. Při vší povolnosti skupštiny nastal mezi ní a vládou hluboký rozpad. Skupština odhlasovala zákon o dani z důchodů, již dosavadní daně zvyšují se hned o 125 proc., ale páni poslane bojí se nyní jiti domů, neboť obdrželi zprávy že nové, přetěžké břemeno, jež vládě pomohl uvaliti na bedra národa, voliče jejich krajně
N L Alexandr Srbsko Niš
20 article
rozhořčilo a v zoufalství uvedlo. Octli se mezi Scillou a Charybdou. Nebudou-li poslušni vůle Milanovy a Alexandrovy, jsou ztraceni; jsou-l jí poslušni, musejí se báti pomsty a opovržení svých voličů. Přese všecku hrůzovládu ozývá se všude, i v Bělehradě reptání na Milana, Alexandra vládu. Špiclové mají opět žně a policie plné ruce práce. Od Milana a Alexandra odpadávají nejvěrnější jejich stvůry. Očekávají se veliké proměny. Milanovi leze za nehty Na jeho podnět byl místopředseda skupštiny Rajovič, králem poslán do Opatije, aby vyjed nával s vyhostěnými ze země vůdci radikálů. za jakými podmínkami byli by radikálové ochotn opět ujati se vlády. Ovšem prvou podmínku po- ložil si Milan: žádá nic víc a nic míň, než aby se mu radikálové pokořili podobně jako Nikola Pašič, aby se smířli s jeho pobýváním a polo žením v zemi a aby nesáhali na zákony, které v posledních dvou letech přijala tak zv. »poli cejní skupština«. Rajovič měl vypovězencům říci. že v jejich rukou spočívá osud nevinně žalářo vaných jejich přátel. Přistoupí-li na podmínky Milanovy, král Alexandr ihned podpíše amnestii nepřistoupí-li, odsouzeným ještě hůře se povede. Rajovič dal z Opatije následující odpověd Radikálové nepřistupují na žádne podmínky a žádají, aby nejprve byl lonský process revidován řád- ným soudem, aby těm z odsouze- ných, kteří tímto soudem byli by uznáni za nevinny, vrácena byla nejen svoboda, nýbrž dána jim byla také náhrada za utrpení a po- škození majetkův, dále aby obno- vena byla ústava z r. 1888 a králův otec aby opustil zemi a dal záruku. že se do své smrti do Srbska nena vráti. Přijme-li král tyto podmínky, radikálové jsou ochotni podati mu jako zákonitému panov- níku svému ruku pomocnou, aby srbská lod dostala se z mělčiny, na které jí hrozí úplné ztroskolání. HIroxa.
Skylla Charybda Milanův Alexandrov Milan Alexandr Špicl Rajovič Pašič Bělehrad Opatije Srbsko
21 article
Anglie a mezinárodní kabel. »HooTu« sbírají material pro mezinárodn kongress, který se sejde, až válka anglo-burská bude skončena. Válka postavila do popředí důle- žitou otázku o mezinárodním kabelu. Je žá- doucno, aby nebyl soustředěn v jedněch rukou Anglie, zachvátivší do svých rukou kabely, spo- jující jižní Afriku s Evropou, postavila evropská vlády v uplnou závislost od své libovůle. Nejen soukromé, nýbrž i vládní depeše zadržuje, cen suruje, mění, někdy vůbec niči To nemůže déle býti. Protiví se zdravému smyslu, aby velmoc v telegrafickém spojení se svými koloniemi byly závislé od Anglie. Anglické censory leká zejmena každá číslice. »Havasovi« zadržela telegram o cenách rozličných tovarů. Nutno učiniti kone skutečnému monopolu anglických telegrafních společností a postaviti mezinárodní kabel pod kontrolu všech velmocí, čímž teprve se stane tím, čím má býti: mezinárodním. Superiorní socialistě. »Berl. Tageblatt« v čísle 63. podává zprávu o řeči, kterou měl socialistický poslanec Heine ve veřejném shromáždění. Mezi jiným pravil »I dělníka zachvacuje německá kultura, nen mu lhostejno, zdaž Germáni či Slované posu nují se v před. Národ, mající vyšší kulturu má historické právo nad národem s nižší kul turou«. Již tedy víme, proč část českých socialist slepě jde za hesly z Německa a neštítí se an boje proti své národnosti. Uznávají svou in ferioritu.
Havas Berl Hein Germán Slovan Anglie Afrika Evropa Německo
22 article
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy sestoupil se včera o 5. hod. odpol. po delší době opět k řádné schůzi, druhé v tomto roce, aby vyří dil běžné a nalehavé záležitosti, jichž na denním po řádku byla uvedena dlouhá řada. Předsedal ještě druhý náměstek starostův pan Voitl. Purkmistrem zvolený dr. Srb ještě přítomen nebyl Z presidiálních sdělení uvésti dlužno tento přípis dra. Srba- Sl. presidiu král. hl. města Prahy! K váženému přípisu úřadujícího náiněstka starosty p. Ferd. Voitla ze dne 5. února 1900 č. 210 praes. dovoluji sobě oznámiti, že volbu za starostu král. blav města Prahy přijímám. V Praze, 7.února 1900 Dr. Vladimír Srb. Po přečtení dopisu tohoto zvolal p. Březno ský: Dostal pouze 43 hlasů! Vždyť je to proti jeh zásadě! (Nepokoj) Slovo k dotazům vyžádal sobě ob. st. par Březnovský. Podal tři. Prvý týkal se tru ného stavu městských písařův, kteří po dnes ještě přes všecky kroky, které ve věci té se byly staly, spobojiti se a za nynější drahoty živořit musí s platem zl. 1—1.15. K dalšímu komisionál nímu vyřizování této tak nalehavé záležitosti řečník důvěry nemá a žádá proto předsedajícího náměstk důtklivě, by užší komise dotyčná co nejdříve svo- lána a spravedlivý požadavek magistrátních diurnistů i širší komisí příznivě a s urychlením byl projednán Totéž přání projevuje řečník také v příčině brz k opravy volebního řádu a urguje konečně svolání komise, zvolené po návrhu p. dra. Frič k vyšetření některých nepřístojnost na něž bylo poukázáno v městské radě. Náměstek pan Voitl k dotazu prvému odpo vídá, že otázka úpravy platů písařských nalezás v užší komisi a že postará se o to, by co nejdříve byla projednána jak touto, tak i širši komisí. Také druhým dvěma přáním řečníkovým co nevíděť vy hovi
Voitl Srb Srba doktor Vladimíra Srb Dostal Březnovská Frič Praha Březno
23 article Přikročeno
Přikročeno k dennímu pořádkn, jenž tentokrát obsahoval neobvyklý počet staveb ních stížnotí. Vyhověno bylo stížnostem: p. K. Pštrossa maj. domu č. 1651—II. do zákazu užívání konírny p. Al. Wiesnera, maj. domu č. 1196—II. do některých jemu nařízených opatření požárních; p. Václ. Kleina obchodníka na Žižkově, do odepřeného povoleník kapitalisování zbytku důchodu úrazového. V drobném prodejir aaní číslo o sobě . . . sae odpolední . . . za2h Ve Hlialkách na ronkověe ranní číslo. . . . . . . . 10h očpolední . . . . . . . . Sb Inserá ty plati se hotové hapřeš. Pledplacení a intssty přijímá vdmini- strate v Marianské ulici č.3 Tam nachězejí se těž rrdskee tlskárna a ezpelics „Márodnich Listi“ Rukuplsy ae nevzaceji
K Pštrossa Wiesner Václ Klein Žižkov Márodnich List Rukuplsa
24 article
Zamítnuty tyto stížnosti: p. A. Fuxa, mag rady, v č. 190—II. do výměru v příčině odstranění koní z konívny v domě č. 1651—II.; pí. Burb. Dvo- řákové č. 216—I. do nařízeného vyklizení přízemní místnosti a pí. Kar. Juppové, maj. domu č. 1772 —Il. do výměru, jímž nařízeno předložení kanalisačních pláná do 8 dnů. Jednání o ostatních stížnostech bylo odloženod schůze příští. Provedena volba tříčlenné komise ku prozkoumání účtů městské spořiteln pražské za r. 1899 a zvoleni pp. Mat. Brejc ha. Fr. Urbánek a Jul. Zikan. Členem městské zdravotní komise n místě odstoupivšího p. Rud. Fanty zvolen p. Josel Hudl. Podána zpráva o osobních přídavcích, které poskytnuty byly něktorým učitelům o pod- učitelům. Do správní rady městských eJJektri- ckých podniků (náhradou za dra. Černohor- ského) vyslán pan Václav Hochmann- Usneseno podati správnímu soudu stížnost do rozhodnutí ministerstva financí o povinnosti platiti kolkový poplatek při stížnosti podané soudu tomu v záležitosti domovského práva.
A Fuxa Burb Jupp Mat František Urbánek Jula Zikan Fanta Josel Hochmann městský eJJektri
25 article
Nedostatek uhlí v Praze Sdělení, že podán byl městskou radou místo- držitelství, ministerstvu a klubu poslanců českých na říšské radě v této příčině pamětní spis, zavdalo podnět k obšírné, místy pohnuté debatě. Obecní starší p. Březnovský projevuje po- chybnost, že by tu pouhé memorandum kýžený cíe míti mohlo. Kalamiita nabyla rozměrův úžasných. Došlo to tak daleko, že zavřeny býti musily všechny školy obecní — proč státní učiliště zavřena ne- byla, o tom snad leccos dalo by se mysliti a mlu- víti. Kdo tím vinen? Dva piráti, jmenem Petschek a Weinmann, kteří zmocnili se veškerých zásob uhlí, jimi hantýrují a vládnou a zakoupili k tomu ještě celé haldy akcil. Vezme-li chudá žena skutečně z nouze kousek uhlí, pyká za to vězením, když však tito dva piráti, Weinmann a Petschek kradou nám peníze z kapes, je to prasprostá krádež . . . . .
Petschek Weinmann Praha
26 article
(Hlučný souhlas.) Náměstek p. Voitl (zvoní): Prosím pana řeč- níka, by neužíval slov tak prudkých. (Vese lost.) Ob. st. Březnovský (pokračuje): Pánové,je to prasprostá krádež, prodává-li se nám uhlí za cenu dvojnásobnou a dělníkům se ni krejcaru ne- přidá. (Opětný souhlas.) Zde musí zakročiti stát. Je-li malý obchodník nebo živnostník pokutován, ž šmejd prodává, mají tím spíše trestáni býti proda- vači dvacetiletého mouru. Uhlí zdražilo se jíž o 100 (Hlasy: o 150 ba 200) procent. Pan místodržitel nám uhlí slíbil, ale kolik jsme ho dostali? A pan ná- městek, který nám v největší krisi najednou se roz- stonal a kterého snad volba nynější bohdá uzdraví (Hlučná veselost), jemu ještě za to vyslovil díkl (Hlasy: Slyšte !) »Ohnivzdorné« brikety, v nichž nyní policie a místodržitelství zřídily si agenturu, byli bychom si mohli opatřiti sami. Kdyby vláda naše drastickým způsobem tak, jak stalo se v »ab- solutistickém« Rusku zdražovatelům uhlí, pohrozil těmto dvěma lidem, neopustí-li od vydírání lidu, že je zavoza tam, kam patříi do Joruzalema (Hlučná veselosl), bylo by hned uhlí dost. Máli býti této kalamitě jednou pro vždy učiněn konec, musí býti doly sestátněny nebo prove- dena jejich sekvestrace a sníženy uhelné tarify. Spis zaslaný městskou radou, nestačí. Budiž z našeho středu vyslána k předsedovi miaisterstva deputace, která by mu důrazně naznačila dosah a důsledk této kalastrofy a prostředky k jejímu odstranční která by ho vyzvala, by proti těmto dvěma pirátům co nejdůrazněji zakročil. (Výborně ! Potlesk) Náměstek p. Voitl vzhledem k poznámce před- řečníkově uvádí, že dr. Srb jednal na základě jedno- hlasného usnesení dotyčné komise a poděkoval mu přípisem, jako prý se obyčejně dělá, za to, že slíbil obci tisic vagonů ublí.
Voitl Březnovská doktor Srb Ob Rusko Joruzalema
27 article
Ob. st. dr. Groš: Mělo se to tedy státi s pod- mínkou: když to uhlí dá ! (Souhlas.) Ob. st. p. Varvažovský podporuje návrh pana Březnovského. Náprava vzhledem ke hrozné bídě chudiny, jejíž obraz v nejpříkřejších barvách jeví se ve čtvrti bolešovické, státi se musí v době nejkratší. Obecní starší pan dr. Groš naléhá rovněž dů- razně na zakročení státu, aby vydírání lidu přestalo. Je to možno tím spíše, poněvadž země naše chová bohatých pokladů dost, aby potřeby obyvatelstva uspokojila. Mohl-li místodržitel dolnorakouský slávce tramwayové ve Vídni učiniti konec tím, že majitelům podniku kategoricky nařídil, aby dopravu ve 24 ho- dinách opět zahájili, může dnes státní správa pánům uhlobaronům právě tak pohroziti sekvestraci. (Vý- borně!) Proč by se v této věci, jako při jiných, mnohem méně důležitých nedalo použiti také § 14. (Hlučný souhlas.) Deputace k předsedovi ministerstva vyslaná prositi nemusí. Nechť poukáže na nemožný stav, který v této věci zavládl a vyzve vládu, by mu rozhodným způsobem odpomohla. (Pochvala.) Obecní st. pan Jirousek v souhlasu s před- řečníky přimlouvá se za sestátnění dolů uhelných.
doktor Groš Varvažovský Březnovský Jirousek Ob Vídeň
28 article
Drastický obraz poměrů, které následkem nedo- statku uhlí v Praze nastaly, podal člen »uhelně komise«, pan Kasalický. Obec konala za kala- mity zajisté svoji povinnost. Ale nač žalovati sluší, jest nesolidnost mnohých dodavatelů. »My« — praví řečník — »platili ceny vysoké, ale páni poslali nám vše možné, jenom ne uhlí. Byl to nepotřebný brak (Hlučný souhlas a hlasy: Slyšte !) A co se briket týče, banba povídat. Zprvu došly dobré a šly také na dračku, pak ale dodáváno zboží shnilé, jehož další odbírání obec odepřela. Přeji policejnímu ředi- telství, aby se jich aspoň z části zbavilo. (Veselost.) Obecní st. pan Schiller žádá, by appellováno bylo na parlament, by všech malicherností zanechal a ustanovil minimální mzdu pro dělnictvo a upravil pracovní dobu zákonem Obecní starší p. Sokol poukazuje na následky. které kalamita měla ve vrstvách chudého lidua které nezbytně, nebude-li stávka skončena, míti ještě musí. Také škody, které na př. obec pražská ome- zením dopravy na elektrických dráhách a výroby plynáren utrpěla, jsou ohromné. Rozhodnutí musí státi se co nejdříve.
kasalický Schiller Praha
29 article
Obecní starší dr. Baštýř želí hrozných účinků. které na uhelné zásoby země naší má systematick a bezohledné vykořisťování dolů. Sekvestrace jejich dle nynějšího práva přípustnou není a vyvlastnění vyžadovalo by nákladů obrovských. Nápravy naděje se řečník jedině od sezemštění uhelných ložise v království českém a žádá, by tento požadavek po- ložen byl v důkladném memorandu vládě. Obecní starší p. Lada poukazuje na jednání kontrahentů, kteří obci pražské po vypuknutí stávky dodávku uhlí — prý pro nedostatek — odepřeli, za to však — jak v jednom případě se stalo — na 70 vagonův uhlí se ziskem soukromým odběratelům hned na nádraží rozprodali. Obec měla by proto do- davatele své příště zavázati k náhradě vzniklé škody a měla by uhlím, kterého se jí pro její ústavy do stane, aspoň z části pamatovati také strádajících tříd středních a chudiny. Mistodržitelství mělo by s oslatně vyzvati, by dodávalo uhlí a ne briket Obecní starší p. dr. Scharf oproti dru. Baštý- řovi uvádí, že sekvestrace dolů zákonně je přípustnou a že by tu vláda měla nejlepší příležitost, aby při- znala barvu. (Souhlas.) Ta naskytne se ji hned na sněmu zemském a netřeba ani ujišťovati, že návri posl. Kaftana bude s novým důrazem opakován. Deputace do Vídně vyslaná nechť dra. Körbra i po télo stránce informuje. (Sonhilas.) Přljat na to návrh na konec debaty
Baštýř doktor Scharf Kaftan Vídeň