1
article
v »Zivotopise svatých« a »Večerech pod lipou«, chtě-
jíc ho poslat do světa pro šíření světla zatemnělým.
Proto se také Krepic intimně stýká s milovanou, in-
telligentní, ne ženou, ne hloupým a roztěkaným tvo-
rem, ale ženou-člověkem; a po třech letech šťast.
ného sbližování a spolucítění odevzdává svou nejdražší
bytost za ženu Zikmundovi, když mu směle a přímo
přiznali svou velikou vzájemnou lásku a hrozící bolest
z možného rozloučení. Ba přijde jako host na jejich
svatbu, žehná jim a dívá se na jejich první manžel-
ské políbení. To strašlivé, nesmírně bolestné drama.
třeba tiché a bez romantických výbuchů, v srdci že-
lezného, nezlomeného Katona dovedla Godlevská na-
kreslit neobyčejně výmluvnými barvami. Proč ta cit-
livá, delikátní žena, jakou je ve všech vložkách lí-
čena hlavní ženská postava novelly, proč před Kato-
nem Krepicem dala přednost Zikmundovi?
Krepic
Zikmund
Kato
Godlevská
2
article
Záhada. Zodpověděnu nalezneme ji v posledním
a vnitřně nejdokonalejším díle Godlevské, jež vy-
znamenána v belletristickém konkursu »Glosu« 1899
»Dobrane pary«.
Předvedeme tu řadu domácností, ukázky druhů
manželství, cyklus autorčiných živých dokumentů
pro názor, k jehož plastičtějšímu vyjádření pracuje
i tendenčně, že »muž, čím je estheticky i vnitřně vy-
výšenější, tím častěji se nadchne pro ženy při nej
menším nehodné« a čím hlouběji založen jest muž
tím větší naivky má vedle sebe potřebu a zase na-
opak toliko na opravdové ženě pozná se »bůvo
— muž«. A na zdokumentování této životní pravdy
věnovala autorka všechnu svoji literární tvorbu, ne-
vylučujíc ani řadu drobnějších skizz, které r. 1899
vyšly pod titulem »Kuriat aloesu« jako bezplatná
příloha »Gazety Polskiej«. Nejlepší je z nich asi
»Feministka«. Snad má autorka i kus pravdy, neb
muž dub potřebuje ženy »krásné, sladké i náladové«,
ženy, která by byla kopií theoretického ideálu »bonne
belle et běte«.
Kuriat
Gazeta Polskiej
3
article
Starý podivín doktor Wiežajski, hrající v románě
Godlevské dost významnou roli, napovídá několik
případných gloss o předmětě: »Pro muže, který
v sobě přerostl »bůvola« — praví — pro muže vy-
spělého, který v theorii přizná ženám lidství, jsou
v životě kolibříci, kočky, snad i baziliškové s anděl-
skýma křídloma anebo hrdličky, časem vrány a jiní
jim rovní ptáci ... A aby se líbila muži, žena musí
mít oblé tvary, trochu musí být napuštěna zdravou
vůní, tedy sympatická, jedním slovem, musí být
opravdu ženou...« Jinde praví: »Do moderního
manželství velmi ničivě sáhly i nervy . . .«-
Godlevská s pohoršením mluví o matkách, které
na plesích veřejně vystavují nahá rámě svých dcer,
jako dobytek na tržištích, ale co tu dělat? Dokud
budeme pokládat ženy za budoarovou »zábavu«, za
živý předmět rozkoše a příjemné »oslazení života«,
dokud nervy, jinak mluveno, smysly spojovati hudou
manželství, potud budou tato pouhým svázáním dvou
těl a ne dvou duší. Těla budou vedle sebe jako dva
trupy, zakleté do jařma »dobranej pary«.
Snad se může vytknout Godlevské jednostran-
nost, neboť skoro všecky její novellistické práce jsou
kresleny v samých tmavých barvách, ale třeba
uznati, že v její tvorbě jest i značná rozmanitost
themat. Předčasná smrt mladé autorky zlomila smělé
naděje, jež byly do ní kladeny. Václav Dresler.
Ze slovanských listů.
Wiežajski
Godlevský
Dresler
4
article
* Známý polský politik a publicista M. Zdzie-
chowski vydal brožuru »Podstawy solidarnosci
slowianskiej«, vyvolanou udalostmi na sjezdě slovan-
ských novinářů v Dubrovníku. Obírá se v ní dvěma
protilehlými formulemi solidárnosti slovanské, z níž
první hájil již na krakovském sjezdě dr. Beaupré
druhou pak hájí mezi jinými slavný slovenský bás-
ník Hurban-Vajanský. Dle prvnějšího názoru slovan-
ská vzájemnost musí spočívati na základě národního
individualismu, dle druhého musí slovanská vzájem-
nost vyplývati z ideje plemenné a z kulturní jednoty
všech slovanských národů bez výjimky. Netřeba
ovšem zvláště vytýkati, ke kterému směru názory
polského publicisty se kloní. Se svého stanoviska
pojednává pak o jednotlivých zjevech v novějších
dějínách kulturních a nadšenými slovy velebí činnost
Jelínkovu a Grabowského. Slavjanofily ruskými.
jmenovitě Danilevským, Aksakovem a Samarinem
ovšem příliš nadšen není. Spíše se mu zamlouvají
názory Solovjeva a Číčerina. U Chorvatů veleb
básníka Petra Preradovie jako muže širokého roz-
hledu a správného názoru o slovanské solidárnosti.
Obrození slovanských idejí na Rusi nazývá polský
spisovatel pseudoslovanskými. S tohoto stanoviska
posuzuje zvláště činnost »Ca« a »Mocx
Bgoocre«. S názory mladého chorvatského pu-
blicisty S. Radiče rovněž se nesrovnává.
* Vážný krok ke vzájemnosti slo-
vinsko-chorvatské stal se k návrhu slovin-
ského básníka A. Aškerce. Jde o těsné spojení
»Matice slovinské« s »Maticí chorvatskou« a to tím
způsobem, aby členové obou sdružení dostávali na-
vzájem knihy, vydané oběma korporacemi, Správa
»Matice slovinské« podnikla již kroky k uskutečnění
tohoto důležitého plánu, jehož finanční stránka již
jest rozřešena. Nemohla by pokusiti se o podobné
splynutí i naše »Matice česká«?
doktor
Beauprý
Hurban
Vajanský
Grabovský
Danilevský
Aksakov
Samarin
Solovjev
Číčerin
Chorvat
Petro
S Radič
A Aškerc
Dubrovník
Mocx Bgoocre
5
article
* V Lublani zemřel mladý lyrik slovinský Josef
Murn -Alexandrov, posluchač naší právnické
fakulty. Přátelé hodlají práce jeho sebrati v po-
smrtní sbírce.
* Přední zástupce slovinské moderny Iva
Cankar vydal čtyřaktovou komedii »Za narodov
blagoz«, v níž snaží se vylíčiti současný politický
život, společenské poměry a žurnalistiku Slovinců.
Psána jest s tendencí modernistickou, proti národ-
nímu směru; přes některé literární přednosti života
na scéně schopna není.
* Gabro Pinter překládá do chorvatštiny sbírku
Vrchlického »Barevné střepy«, kterou chce vy-
dati s názvem »Bojadisani crepovi«.
* Slečna Grimaldi vystupovala pohostinsku
v Petrohradě a stala se členem moskevského baletního
sboru. Jest vázána smlouvou na tři léta s 6000 rublů
honoráře ročně a jednou beneficí. Petrohradský tisk
o její výkonech nevyslovuje se příliš příznivě. Jest prý
spíše mimistkou, ale technika její není valná a s do-
savadními umělkyněmi moskevskými může se měřiti
prý pouze v mimice. Ostatně jsou prý nevyzpytatelny
úmysly divadelní správy: má-li se domácí umělkyni
přidati stovka, činí se z toho celá otázka, ale vyha-
zovati tisíce cizincům jde náramně hravě. Zdá se.
že správy divadelní v tomto ohledu mají stejnou
logiku.
* Bulharské »Knižovno Družestvo« v Sofii, vy
dávající známý měsíčník »Periodičesko Spisanije«
založilo zvláštní publikaci »Sbornik na Blgarskoto
knižovno družestvo«. První svazek obsahuje Jorda
novu studii o králeviči Marku v bulharských národ-
ních písních epických, rozpravu Argirovu o bulhar-
ském nářečí v horách rodopských, Šapkarevův popis
Ochridy a Strugy v Macedonii a Gbjovovy přípravné
práce k bulharskému slovníku.
Slavjanin.
Murn
Alexandrov
Cankar
Pinter
Vrchlický
Grimaldi
Periodičesko Spisanij
Lublaň
Petrohrad
Sofie
Makedonie
Knižovno Družestvo
Bojadisaň crep
6
article
Z cizích spisů.
* Deutsche und österreichische Biblio
tnekszeichen. Ex libris. Von K. E. Graf zu Lei-
ningen - Westerburg. Stuttgart, Hoffmann
1901. 8°.
Každý majetník knihy rád opatřuje ji svojí zna-
čkou, aby ji označil jako svůj majetek. Činili to
umělými zápisy již kláštery v nejstarší době, právě
tak jako čeští písmácí i našeho století, kteří neohra-
baným písmem na deskách svých knížek proklínali
toho, kdo by jim knihu vzal populárním rčením »kdo
tu knihu ukradne, tomu ruka upadne«, připojujíc
k tomu svůj podpis. V dobách, kdy knihy a úprava
jich těšily se vážnosti, kdy se zálibou ozdobovány
listy, ořízka, desky atd., není divu, že také majetkové
označení knihy dělo se uměleckým způsobem a tak
vznikly půvabné ony vinětky všemožných slohův od
gothických andělů až k pružným proutkům barokaa
rozplihlým liniím secesse, jimiž majetníci knihy své
zdobí. Záliba v takových ex libris není v každé době
stejná. Byly doby, kdy ex libris náleželo k dobrému
tonu a kdy čeští šlechtici, jako mocný Jan z Lipé,
lepili do svých knih ozdobné rytiny svých erbův a
naopak někdy upadala záliba na knihách a s ní
i ex libris scvrklo se na pouhý proužek s vtištěným
jménem anebo na odpornou fialovou, gumovou »štam-
pilku«. Moderní doba, dávajíc se vésti zálibou v umě-
leckém průmyslu, povznesla opět výrobu ex librisa
přivedla tuto pěknou ozdobu knihy k plné platnosti.
Hoffmann
Jan
Westerburg
Stuttgart
Lipá
Deutsche und
7
article
Přední umělci pokusili se o originální řešení knižné
viněty a jich nápady, kresba a styl vytvořily nové
vzory. (Z českých Manes, Schwaiger, Švabinský.
Novák podali pěkné ukázky tohoto applikovaného
umění.) Je přirozeno, že tím zároveň stoupl zájem
na starých ex libris, na jich vývoji, a že brzo nastal
po nich shon. V Německu počali sbírati je, vydávati
o nich časopisy atd., až konečně hrabě Leiningen-
Westerburg, jehož obrovská sbírka ex libris je bez-
pochyby na světě největší, vydal silný, bibliograficky
přímo skvěle vypravený svazek, jenž má býti přl-
ruční knihou všem, kdo se zabývají knihami. Kniha
má spoustu reprodukcí starých, vynikajících vzorů,
podává podrobné zprávy o vývoji tohoto zvláštního
umění, seznamy hesel, výklad znaků, katalogy klá-
šterních i soukromých ex libris atd. Je zajímavo, že
autor horlivě sháněl se též po starých i nových ex
libris českých, a všechny, jež mohl sebrati, svědomitě
uvedl ve své knize. Myslím, že v našich knihovnách
tají se jich ještě slušná řada, která značně rozmnoží
tento vzorný katalog, až se odhodláme věnovati
u nás také tomuto odvětví drobného umění svoji
pozornost.
Schwaiger
Švabinský
Novák
Německo
8
article
Z cizích revuí.
* Dle londýnského Athenaea nemůže malá
literatura, jakou jest dánská, každý rok vydati
geniální díla. Čeho však nedostává se jí na qualitě,
to nahražuje hojnou měrou quantitou, takže dle slov
referenta Ipsena není národa, v němž by se tolik
knih vyhrnulo každoročně z tiskařských officin, jako
je to právě v Dánsku. Co především charakterisuje
dánskou literaturu (hlavně belletrii), jest něžnost citu,
jemnost slohu a intimnost. Před nemnoha lety bylo
v Dánsku modou subjektivní vyprávění, kde autor
sám byl i hlavní osobou jednající. Tento kdysi oblí-
bený směr, pěstovaný ve formě denníku nebo do-
pisů, dnes již jest nahrazen jiným, objektivním, kde
o autorovi skoro nevíme. Veterán dánských novelli-
stů prof. H. F. Ewald, stařec již 80letý, napsal letos
historickou novellu z doby Kristiana I. »Lisbeth
Torbeusdatter«; historický román z doby Vikingů
»Ale Langskjoegs Saga« zdařile napsal P. V. Ham-
mer, mladý a nadějný autor; historické romány, dnes
v Dánsku tak oblíbené, psala letos ještě celá řada
mladších autorů. Jiná skupina spisovatelů dánských
obrací se ne k minulosti, ale k přítomnosti a to
k třídám pracovním, dělníkům továrním, rybářům,
rolníkům. Homo novus v literatuře danské Edv. Sč-
derberg vystoupil letos hned s třemi knihami,
dvěma ve verších (»Gadeus Börn« a »Děti ulice«)
a jednou v prose (Náš chléb vezdejší', v
nichž vesměs obírá se problemy trudného života
pracovních tříd. K obyvatelům písčitého a pustého
pobřeží Jutska obrací naši pozornost Joh. Skjoldborg,
docházeje k závěru, že zapomenutým lidem tam
práce jest zároveň i modlitbou. Jack. Nielsen v knize
profesor
H F Ewald
Torbeusdatter
Viking
Saga
Skjoldborg
Jack
Nielsen
Dánsko
9
article
»Kilderne« líčí nám sňatek venkovského učiteles
městskou dámou, která dlouho nemůže porozuměti
jeho názorům. Jiný manželský konflikt líčí Egeberg
v knize »Helligbüde«: statkář chce se zastřeliti pro
nevěru manželčinu, ale jen se postřelí; nevěrná žena
se kaje a tak něžně jej ošetřuje, že konečně se muž
opět s ní smíří. Zaryté nepřátely kultury mezi rol-
níky velmi plasticky líčí v románě »Muldskud« An-
dersen Nexö. Skoro všichni tito autoři jsou mladía
nedávno v širší známost vešedší mužové. Ze starších
zaslubuje zmínky Henrik Pontoppidan svou hořce
sarkastickou knihou »Lille Rödhaette«; Amalie Skra-
mová napsala silnou knihu »Julehelg«, Karl Lavsen
vydal letos knihu o dívčím tajemství pod názvem
»Seksten Aar«, Gustav Wied obral si slabé pohlaví
za předmět svého pozorování knihou »Det Svaye
Kön«, jež dosáhla rozhodného úspěchu. Do středu
rušného a umrtvujícího života velkoměstského, uvádí
nás svou knihou »Hjertets Gjerninger« Sven Lange.
Tolik o krásné prose. Poesie daleko letos prosu
předčila svou cenou. Valdemar Rördam napsal
Pontoppidan
Lill Rödhaette
Sker
Lavsen
Wied
Hjertets Gjerninger
Sven Lange
Rördam
Helligbüde
Det Svay Kön
Seksten Aara
10
article
knihu veršů »Den danske Tunge«, knihu tak
krásnou a cennou, jaká dávno nebyla na-
psána. Holger Drachmann napsal drama »Halfred
Vauraadeskjald«, jehož děj odebrává se na Islandě za
dávných časů. Rozkošnou veršovanou povídku o sebe-
obětování se matky »Violin« napsala Blicher-Clau-
senova. Autorka jest dnes nejpřednější dánskou
básnířkou. A touto poněkud hubenou bilancí končí
referát o literatuře dánské za rok 1900. — Následuje
referát velmi obsáhlý o literatuře francou z-
ské. Poněvadž »Nár. Listy« jsou opatřeny původ-
ními zprávami o francouzské literatuře, omezím se
pouze na nejvýznačnější úsudky referenta Julesa
Pravieuxa. Přede dvěma léty týž referent vyslovil
touhu, by konečně již objevil se genius, jenž by byl
důstojným representantem francouzské soudobé litera-
tury; letos přiznává Pravieux, že genius tak vytou-
žený až dosud se neobjevil. Avšak je-li až dosud
genius ve francouzské literatuře zjevem tak vzácným,
jest talent zjevem velmi hojným. Máť právě fran-
couzská literatura celou řadu vysoce talentovaných
spisovatelů. Hlavní událostí r. 1900 jest referentovi
znovuotevření divadla Comédie Francaise; co se
počtu vydaných knih týče, stojí Francie na čtvrtém
místě: vydalať nejvíce knih v roce 1900 Anglie, pak
Spojené státy, na to Německo a konečně Francie.
Holger Drachmann
Vauraadeskjald
Pravieuxa
Island
Anglie
spojený stát
Německo
Francie
Comédie Francaise
11
article
Většina soudobých novellistů francouzských prý po-
važuje si za čest nebýti členem žádné školy, nepří-
sahati na slova žádného učitele, leda na vlastní svá
slova, Proto také zastoupeny jsou v dnešní novellistice
všechny směry a o žádném nelze říci, že by byl
rozhodujícím. Láska jest dosud oblíbeným thematem,
ironické líčení soudobé společnosti jest rovněž hojně
oblíbeno. Ke konci svého referátu ptá se J. Pravieux,
jaká asi bude budoucnost francouzské literatury
ve století XX.? Okolnost, že tři geniové přirozenosti,
skutečnosti a pravdy Flaubert, Taine a Renant až
dodnes mocný vliv mají na literaturu, jest referentovi
dobrým znamením, že v nastávajícím století najde
se genius, jenž bude pokračovatelem pravdymilovných
ideí oněch tří geniů. Čekejme trpělivě — končí Pra-
vieux — budoucnost sama promluví.
J Pravieux
Flaubert
Tain
13
article
Jaroslav Borotínský Děti si to přály.
Dramatický akt. Nakl. dr. Ed. Grégr. Potlouklo. ,..
Veselohra o čtyřech jednáních. Repertoir českých
divadel LXXXV. Nakl. F. Šimáček. Aktové, krátké
drama z rodinného života s tragickou zapletkou kon-
čící smírem rozvedeného manžela u smrtelného lože
manželčina. Děj jest obratně veden a charaktery
pěkně vystiženy. Veselohra, jež byla hrána na před-
městských divadlech na Smíchově, Král. Vinohradech
a v »Uranii«, vyznamenává se rozmarnou zápletkoua
čile plynoucím dějem. Oba kusy hodí se velmi dobře
i pro menší jeviště.
*Školní knihovna děl německých a
francouzských. Pořádá Leander Čech, ředitel
reálky. Sv. III, Fr. Schiller, Wolfgang v.
Goethe, Gedichte. Uspořádal, poznámkami a
slovníčkem opatřil prof. Kl. Vepřek. Nakl. E. Šolc
v Telči. Nejpraktičtější pomůckou k učení se ci-
zímu jazyku jest hojná četba, zejmena básní, při níž
se žák nejsnáze učí správnému přízvuku. Výborz
z poesie obou slavných básníků jest pečlivě sestaven,
poznámky a slovníček praktické a účelné.
* Veselý společník, upravil Karel Veselý.
Nakl. Emil Šolc v Telči. Sbírka společenských
her, zábav z oboru kouzelnictví, hádanek atd. Mezi
hádankami nalezá se řada povedených, dobrých
šprýmu.
* Šití damských šatů. S 32 vyobrazeními.
Nakl. F. Šimáček. Praktický návod pro samouky
k braní míry, přistřihování, šití všech částí damské
garderoby (též dle anglické mody) jakož i ku přeší-
vání starého šatstva. Dle osvědčené methody střiho-
vých příloh damského modního časopisu »Bazar«.
* Domácí modistka. Se 60 vyobrazeními.
Nakl. F. Šimáček. Návod k zhotovování různých
okrašlovacím a modistských předmětů k oděvům
damských. Dle osvědčené methody střihových příloh
damského modního časopisu »Bazar«.
Jaroslav borotínský
doktor
Ed
Grégr
F Šimáček
Král
Leandros Čo
Schiller
Wolfgang
Goethe
Gedichte
profesor
Klement
E Šolc
Výborz
Veselá
Šolc
Vinohrady
Vepřek
Telč
městský divadlo na Smíchov
14
article
* Historya i geografia Polski a króciuch-
nym zarysie dla dzieci polskich. Urožyř Józef C ho-
ciszewski. Gniezno 1901. Nakladem Joz. Cho-
ciszewskiego. — Malá tato, pro děti polské určená
knížka obsahuje stručný, dětské mysli přístupný
přehled polských dějin a spolu hlavní, nejvíce ps-
třebné vědomosti o polských zemích s četnými ob-
rázky a hodí se dobře také jakožto pomůcka při vy-
učování dětí polskému jazyku. Cena se zásilkou
franko 30 haléřů.
* Do kterých škol může žák (žačka)
vstoupiti ze školy obecné, měšťanské
nebo nižší střední. Sestavil V. Kamenář, ře-
ditel škol v Dačicích. Nakladatel A. S torch
syn, knihkupectví v Praze, na Starom.
nám. Spisek vyžadoval důkladného snesení látky,
obsažené roztroušeně v zákonech školních, v úřad-
ních spisech o školách, ve výročních zprávách a pro-
gramech různých škol atd, a snesená látka vyžado-
vala přehledného stručného seřadění a takového po-
dání, by o každé škole bylo zřejmo, jakých vyhlídek
pro život poskytuje, čím žák její může býti a za
jaký čas, jakož i kterého peněžného nákladu škola
ta vyžaduje, které jsou podmínky přijetí do ní atd.
Polski
Józef
V Kamenář
Hnězdno
Dačice
Praha
15
article
Spisovatel práci tu podnikl na základě nejnovějších
pramenů se zdarem a učinil dobrou potřebnou věc
tak blízkou. Jsme přesvědčeni, že stane se spisek
ten všude vítaným rádcem.
* Rozhledy, týdenník pro politiku
vědu, literaturu a umění. Právě vyšlé číslo
18. obsahuje: Dr. J. Joklík: Moravské smiřovačky.
— F. Modráček: Bernstein o vědeckém socia-
lismu. — F. S. Procházka: Jan Krejčí. — Dr.
Jos. Sedláček: Studie o Tolstém. — R. J.
Kronbauer: Oslepl po druhé. — Pavla Ma-
ternová: Za Theodorem Novákem. — The-
odor Novák. — Ozvuky a paběrky: Ne-
dělní klid v Praze. — Za starobní a invalidní poji-
šťování dělnictva. — O dohodě stran. — Zemský
výbor a posl. Černý. — Karlův most. — Nakladatel
Josel Pelcl.
doktor
J Joklík
F Modráček
Bernstein
F S Procházka
Krejčí
Jos
Sedláček
Tolstý
R J Kronbauer
Pavel ma
Novák
Josel Pelcl
Praha
Karlův most