ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 84ce4600-66ef-11dc-9710-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: place 15, person 53, org 6, work 7
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 218. ze dne 9. srpna 1901.
2 masthead
Různé zprávy.
3 article
= Sultánova zoologická zahrada. Z Lon- dýna se oznamuje: Marocké vyslanectvo v Londýně nemá pouze za účel sloužiti politickým věcem, nebot kaid Macleau má mnoho různých komisí s obstará- váním zvířeny pro sultánovu zoologickou zahradu. Jmenovitě má na starosti koupiti ssavce ze severní Afriky, exempláře již velmi vzácné. Asi před týdnem vydal se jeden z družiny Macleauovy do Liverpoolu navštívit tržiště, kde provozuje se obchod se čtver- nožci, ptáky a plazy a učinil zde mnoho nákupu. Tak jmenovitě dva nádherné exempláře lvů, zeber. asi půl tuctu levhartů, několik bůvolů, opic, pa- poušků a hadů, jež těchto dnů budou dány na lod. Sultán chce míti svoji zoologickou zahradu zcela moderně zařízenou; dle jeho mínění jest prý to známka civilisace. = Jak se živí chudí studenti v Americe a Anglii. O tom vypráví anglický list »Truth«. Mezi sty studenty, jsou mnozí, kteří na svých studiích vědeckých jen s velikým sebezapřením a obětmi musí se živiti. Otázka existence při studiích nutí je, že v prázdných chvílích vyhledávají si povolání praktická, za něž pak nikterak se nestydí. Mladý
Lon Londýn severní Afrika Liverpool Amerika Anglie
4 article
Harcourt Johnson jest jedním takovým typem stu denta na své ruce odkázaným. Když přišel do New- havenu, neměl ani groše v kapse, avšak cítil se šťastným, když ve studentské koleji dostal stravua byt za topení, přisluhování u stolu a za všechny práce, jež přísluší služebníkům ovšem jen v čase kdy nemusil do koleje. Ostatní volný čas věnoval vyučování svých kollegů a obnosy, které jako prae- ceptor získal, uschovával na prázdniny, by měl z čeho žít, anebo koupil si za ně knihy, jež ke studiu po- tře boval. Aby dostal se o prázdninách domů do Mainu, dal se najmouti za řidiče motorového vozu; po prázdninách pak v novém semestru pokračoval způ- sobem již vylíčeným. I jiní studenti vyhledávají si různé práce, na světové výstavě dali se pronajímati za průvodčí cizincům a byli rádi dostali-li zpropitné. které vlastně bylo jedinou jejich obživou. Jeden stu- dent z Columbie živil se po čas svých studií mléčným obchodem do něhož otec sedlák zasílal mu z domova mléko; tím současně podporoval i svého otce. Jiní američtí studenti jsou zaměstnáni jako písaři, zpěváci na kůrech, stenografové, písaři na psacím stroji, číš- nici, prodavači ve skladištích, statisté u divadel pod. Též americké studentky chudé následovaly jejich příkladu a po většině zaměstnány jsou v damských konfekcích, administracích listů, směnárnách neb jako pokladní, ve kterýchžto službách osvědčují se jako poctivé a pracovité.
Johnson New Main Columbia
5 article
= Velkomyslný učenec. Pařížský »Charivarie vypravuje veselou historku. Známý a bohatý učenec jehož jmeno pro přílišnou popularitu se neuvádí, člen »Institutu« při všech jiných znamenitých svých vlast- nostech jest veliký lakomec. Právě vydáno bylo jeho veliké dílo, při kterém jeden z mladších jeho kollegů po léta mu pomáhal. Paní učence sama připomenula svého muže, že by bylo záhodno pomýšleti na ně- jakou remuneraci mladého učence a připomenula, že nemyslí snad peněžitou, nýbrž že si všimla, že mladý muž všímá si neobyčejně nádherné starožitné vásy v pracovně pana professora. Ten sedl a napsal list následujícího obsahu: Jelikož vím, že peněžitým obnosem bych za dlouholeté spolupůsobení při vě- deckém mém díle vás mohl uzaziti a paní moje právě mi připomněla, že neobyčejně se vám libí moje vása, dovolím si vám nabídnouti, abyste každý den se přišel na ni podívat. V úctě atd. Jak mladý učenec tento »velikomyslný dar« přijal není známo.
6 article
= Krádež v lepší společnosti. O známé vlaské herečce Tině di Lorenzo a o krádeži, spá- chané v jejím domě za velice romantických okolností se vypravuje následující: Mezi četnými jejími nápad- níky byl též mladík z nejlepší společnosti v Buenos- Aires, jenž, když po »kritickém momentu« vyznání lásky byl odbyt, nicméně vyprosil si aspoň prosté přátelství. Také často byl přítomen při hostinách, jež herečka dávala a měl přístup do jejích komnat. Jednoho dne však herečka pohřešila veškery své šperky v ceně mnoha tisíc zlatých. Když pátrala, kdo by asi mohl býti zlodějem, dověděla se, že onen mladík prohrál značné sumy v kartách. Upozornila tedy naň policii, avšak téhož dne dostala jeho dopis, v němž ke krádeži se přiznával, sliboval náhradua prosil, aby se věc neudávala policii, poněvadž by to znamenalo pro jeho matku smrt. Dostavila se i mezi- tím jeho vlastní matka a přinesla jí peněžitou náhradu. Herečka skutečně si vyžádala na policií zastavení pátrání, avšak mladík mezi tím skončil sebevraždou. Na to herečka vrácený obnos rozdala mezi chudinu.
Tina di Lorenzo BuenosAires
7 article
= Povedený švindléřský kousek. Do ber- línského materiálního obchodu, který teprve nedávno v postranní ulici čilý jeden obchodnik otevřel, přišel o polednách, kdy úplně v krámě bylo prázdno, ve- lice slušně oděný pán, položil značně veliký cylindr na pult a žádal materialistu, aby mu do něho na- měřil syrupu. Ten z počátku se domníval, že dobře nerozumí, ale když kupec mu vysvětlil, že jdeo sázku, vzal cylindr a se smíchem naměřil jej až do vrchu. Pán vzal jej do ruky a podal větší bankovku materialistovi. V témž okamžiku, když tento otevřel kasu, aby dodal nazpět, narazil mu neznámý kupec cylindr značně velký na hlavu přes oči, nos a ústa, takže syrup rázem jej oslepil a o řeč připravil. Za- tím co materialista prováděl po krámě pekelný tanec, vybral neznámý kasu a zmizel. Když přišli noví kupci, myslili, že se materialista zbláznil a uprchli z krámu. Teprve policie nešťastného materialistu ze syrupu omyla a dověděla se, jakého darebáckého kousku obětí se stal. »Sázka« vynesla neznámému mnoho set marek, jež materialista měl připraveno na nájemné.
8 article
= Druhý Nero. V přístavním městě La Co- runa na severozápadním pobřeží Španělska žije zá- možný, avšak choromyslný muž jmenem Perina, jenž má utkvělou představu, že je císařem Neronem. Jelikož svým šílenstvím nikoho dosud neobtěžoval, nestarali se o něj hrubě úřady, obyvatelstvo si na vy- střední poněkud jeho chování celkem zvyklo. Žil ve středu města ve svém domě se starou služebnicí, kterou také svou utkvělou představou popletl, že skutečně v Perinoví viděla Nerona Oba pak dohodli se, že podobně jako Nero obrátí město La Coruna v popel. V noci ze dne 5. srpna vytrhali spolu okenní rámy, vysadili dvéře, snesli nábytek, polili vše petrolejem a zapálili. Oheň rozšířil se, podporo- ván jednak vedrem a vypráhlou suchostí dřevěných předmětů, jednak prudkým větrem, a v bržku stála celá ulice v plamenech. Nešťastný Nero stál pak se svou služkou na blízkém pahorku a když přiblížila se policie, aby jej zatkla, volal: »Nerušte mne, jsem císař Nero!« Byl nicméně i se služkou zatčen a do- praveni do blázince. Čtyři domy lehly popelem pre nešťastnou myšlenku šíleného Pseudo-Nerona.
Perina Nero Nera Le Company Španělsko Le Coruna
9 article Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze. Dne 2. srpna 1901: Pajer Jan, syn krejčího, 4 dny, 1469—II. Ferdinandí Josef, zlatnický pomoc ník, 69 roků, 812—I. Pech Prokop, dozorce, 45 roků. 2—II. Reblová Terezie, vdova po krejčím, 73 roky 230—II. Kympl Josef, inženýr, 27 roků, 1850—II Dobri Naďažda, dcera konservatoristky, 6 měsíců 1845—II. Hirschova Ludmila, dcera dělníka, 2 roky 88—IV. Kršková Anna, vdova po kočím, 72 roky. 118—IV. Němec Karel, syn zámečníka, 9 měsíců 1733—II. Exnerová Terezie, vdova po oficiálu, 6 roků, 988—I. Zajíček Josef, účetní, 53 roky, 853—II — Ve všeobecné nemocnici: Hladík Jan hostinský, 51 rok. Neubert Jaroslav, syn škatuláře 4 roky. Pivoňka František, dělník, 61 rok. — U milosrdných bratří: Charamza Josef zedník, 56 roků. Bayer Josef, nádenník, 43 roky. — U milosrdných sester: Dvořáková Marie manželka dělníka, 55 roků. Dne 3. s rpna 1901: Svobodova Marie, člen řádu milosrdných sester, 26 roků, 336 —III. Toužím ská Kristina, dcera faktora, 5 roků, 1642—II. Svo boda František, syn krejčího, 3 měsíce, 1952—-II Houzák Václav, c. k. respicient, 60 roků, 331—II. — Ve všeobecné nemocnici: Strnad František zedník, 60 roků. — Umilosrdných ses ter Tůmová Antonie, dělnice, 55 roků. — U A lž bě tinek: Černá Marie, vdova po obuvníku, 61 rok Aréna na Smíchově. Začátek o 7. hod. V pátek 9. srpna. 19218 Po 10. Praha nade vše! Fraška o 3 jednáních od Maurice Ordonneau-a a Grevet-Dancourta. Dle Schierova zpracování přeložil Josef Kubík ml. Režisér p. J. Kubík.
Josef I Pech Prokop Hirschův Ludmila Anna Němec Karel Exnerová Terezia I Zajíček Hladík Jan hostinský Neubert Jaroslav Pivoňka František Bayer Kristin Václav František zedník Tůmová Antonia Fraško Mauric Ordonneau Schierův Kubík J Kubík Praha Smíchov Reblová Terezia II Dobri Naďažda II Houzák Pajero Jan Dvořáková Marie Svobodův Marie Černá Marie GrevetDancourta
10 title
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Král Pištěkův divadlo
11 title
Začátek o 3/47. hod.
12 article V pátek 9. srpna.
V pátek 9. srpna. Čestný večer pí. Zd. Bullantové. Pohostinská hra p. Jindř. Mošny, člena Nár. divadla v Praze. Třetí zvonění. Původní veselohra o 3 jednáních od V. Štecha.
Zdeněk Jindřichův Mošna V Štech národní . divadlo v Praga
13 article Divadlo,Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo,Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře. Ředitel V. Suk. V pátek 9. srpna. Začátek o 1/27. hod. Ve prospěch pana Jana Černého a slč. Mařenky Koněto pské. Nově studováno. LESNÍ PANNA aneb: Cesta do Ameriky. Původní fraška se zpěvy a skupeními ve 4 obrazech od J K. Tyla. Hudha od Škroupa. Režisér p. Fr. Šípek.
V Suk Černý Koněto K Tyl Škroup Šípek Lesný panna cesta do amerika
14 article — 208
— 208 Bílý předmět, kterýž byli mužové z dáli již viděli, byl veliký bílý šál, v nějž paní Vichersová a Sylvie byly zahaleny. Frere zaklel, ale v duchu si oddechl, neboť byl se obával, že dítě ztýrali. Na rozkaz Rexův veliký člun připojil se k malému a Rex a Lesty vstoupili do něho. Lesty odevzdal pušku svou Rexovi a svázal Frerovi ruce v zadu, tak jak je měl Bates svázány. Frere nechtěl toho trpěti, ale Cheshire přiložil mu zející otvor hlavně těsně k uším a přísahal, že mu pro- žene kulí lebku, cekne-li ještě jen! Frere četl ve zlobných, blýskajících se očích Re- xových, že malinko schází jen, by vypořádán byl hned na místě starý účet, kterýž chlapové ti s ním měli — i mlčel. Rex děl pak se zdvořilou ironií. »Vstupte sem, sire. Jest mi líto, že jsem byl nucen dáti vám ruce svázati, ale musím na bezpečnost svou dbáti stejně jako na vaše pohodlí.« Frere zamračil se, vstoupiv do člunu a upadl. Maje ruce svázány, nemohl si sám hned pomoci na nohy. Russen škubl jím ale surově do výše směje se po- šklebně. V nynější jeho náladě urážel Frera smích ten více ještě než pouta jeho. Ubohá paní Vichersová pozorovala to a v ženském pudu svém hleděla, ač sama hluboce zarmoucena, Frera potěšiti. Zamumlala, když Frerem mrštili podle ní: »Těch bídníkův! Vydali vás takové pohaně !«
Vichersová Sylvius Frere Rexův Lesta Bates
15 article — 205
— 205 Když paní Vichersová sestupovala s paluby po schůd- kách, octl se člun, obsazený Frerem a vojáky, právě na dostřel od lodi a Lesty na rozkaz vypálil pušku přes hlavy veslujících, volaje, aby stanuli. Frere ale, zlostí kypě nad tím, jak se osud proti němu obrátil, byl odhodlán nezříci se vlády své bez boje. Výstrah nedbaje plul dále přímo ke korábu, nepře- tržitě oči k němu upíraje, Setmělo se skorem již úplně a postav na lodi ne- bylo lze již ani rozeznati. Poručík mohl jen hádati, co se na lodi děje ! Náhle zvolal na něj ale hlas jeden z temnot: »Zastavte ! Zastavte !« Ale volající hyl nepochybně ihned umlčen! Hlas, jenž se byl ozval tak, byl hlas Batesův. Stoje při boku lodi, Bates byl pozoroval, jak Rex a Fair přivlekli sem veliký trám železný, jenž slouží lodi za přítěž a jak ho zde při boku lodi přichystali. Úmysl byl až příliš zřejmý a Bates ryčel do noci jako starý věrný pes, aby varoval pána svého. V okamžiku tom ale již krvelačný Cheshire chopil se ho za hrdlo; Frere pak, nedbaje výstrahy, přirazil s člunem k lodi, právě pod nos pomstychtivému Řexovi. Ohromný kus železa byl ale zatím již s paluby spuštěn dolů, zavadil ale lehce jen o člun a rozbil na něm jen jednu lat. Frere rozkřikl se: »Ničemové, chcete nás utopiti.« Rex zasmál se: »Ovšem že! Vás a k tomu i tucet ostatních vašich kamarádů. Teď jest brigga naše a my jsme vašimi pány !« Ztracen pro život
Vichersová Frere Batesův Bates Rex