1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 218. ze dne 9. srpna 1901.
3
article
= Sultánova zoologická zahrada. Z Lon-
dýna se oznamuje: Marocké vyslanectvo v Londýně
nemá pouze za účel sloužiti politickým věcem, nebot
kaid Macleau má mnoho různých komisí s obstará-
váním zvířeny pro sultánovu zoologickou zahradu.
Jmenovitě má na starosti koupiti ssavce ze severní
Afriky, exempláře již velmi vzácné. Asi před týdnem
vydal se jeden z družiny Macleauovy do Liverpoolu
navštívit tržiště, kde provozuje se obchod se čtver-
nožci, ptáky a plazy a učinil zde mnoho nákupu.
Tak jmenovitě dva nádherné exempláře lvů, zeber.
asi půl tuctu levhartů, několik bůvolů, opic, pa-
poušků a hadů, jež těchto dnů budou dány na lod.
Sultán chce míti svoji zoologickou zahradu zcela
moderně zařízenou; dle jeho mínění jest prý to
známka civilisace.
= Jak se živí chudí studenti v Americe
a Anglii. O tom vypráví anglický list »Truth«. Mezi
sty studenty, jsou mnozí, kteří na svých studiích
vědeckých jen s velikým sebezapřením a obětmi
musí se živiti. Otázka existence při studiích nutí je,
že v prázdných chvílích vyhledávají si povolání
praktická, za něž pak nikterak se nestydí. Mladý
Lon
Londýn
severní Afrika
Liverpool
Amerika
Anglie
4
article
Harcourt Johnson jest jedním takovým typem stu
denta na své ruce odkázaným. Když přišel do New-
havenu, neměl ani groše v kapse, avšak cítil se
šťastným, když ve studentské koleji dostal stravua
byt za topení, přisluhování u stolu a za všechny
práce, jež přísluší služebníkům ovšem jen v čase
kdy nemusil do koleje. Ostatní volný čas věnoval
vyučování svých kollegů a obnosy, které jako prae-
ceptor získal, uschovával na prázdniny, by měl z čeho
žít, anebo koupil si za ně knihy, jež ke studiu po-
tře boval. Aby dostal se o prázdninách domů do Mainu,
dal se najmouti za řidiče motorového vozu; po
prázdninách pak v novém semestru pokračoval způ-
sobem již vylíčeným. I jiní studenti vyhledávají si
různé práce, na světové výstavě dali se pronajímati
za průvodčí cizincům a byli rádi dostali-li zpropitné.
které vlastně bylo jedinou jejich obživou. Jeden stu-
dent z Columbie živil se po čas svých studií mléčným
obchodem do něhož otec sedlák zasílal mu z domova
mléko; tím současně podporoval i svého otce. Jiní
američtí studenti jsou zaměstnáni jako písaři, zpěváci
na kůrech, stenografové, písaři na psacím stroji, číš-
nici, prodavači ve skladištích, statisté u divadel
pod. Též americké studentky chudé následovaly jejich
příkladu a po většině zaměstnány jsou v damských
konfekcích, administracích listů, směnárnách neb
jako pokladní, ve kterýchžto službách osvědčují se
jako poctivé a pracovité.
Johnson
New
Main
Columbia
5
article
= Velkomyslný učenec. Pařížský »Charivarie
vypravuje veselou historku. Známý a bohatý učenec
jehož jmeno pro přílišnou popularitu se neuvádí, člen
»Institutu« při všech jiných znamenitých svých vlast-
nostech jest veliký lakomec. Právě vydáno bylo jeho
veliké dílo, při kterém jeden z mladších jeho kollegů
po léta mu pomáhal. Paní učence sama připomenula
svého muže, že by bylo záhodno pomýšleti na ně-
jakou remuneraci mladého učence a připomenula, že
nemyslí snad peněžitou, nýbrž že si všimla, že mladý
muž všímá si neobyčejně nádherné starožitné vásy
v pracovně pana professora. Ten sedl a napsal list
následujícího obsahu: Jelikož vím, že peněžitým
obnosem bych za dlouholeté spolupůsobení při vě-
deckém mém díle vás mohl uzaziti a paní moje
právě mi připomněla, že neobyčejně se vám libí moje
vása, dovolím si vám nabídnouti, abyste každý den
se přišel na ni podívat. V úctě atd. Jak mladý učenec
tento »velikomyslný dar« přijal není známo.
6
article
= Krádež v lepší společnosti. O známé
vlaské herečce Tině di Lorenzo a o krádeži, spá-
chané v jejím domě za velice romantických okolností
se vypravuje následující: Mezi četnými jejími nápad-
níky byl též mladík z nejlepší společnosti v Buenos-
Aires, jenž, když po »kritickém momentu« vyznání
lásky byl odbyt, nicméně vyprosil si aspoň prosté
přátelství. Také často byl přítomen při hostinách, jež
herečka dávala a měl přístup do jejích komnat.
Jednoho dne však herečka pohřešila veškery své
šperky v ceně mnoha tisíc zlatých. Když pátrala,
kdo by asi mohl býti zlodějem, dověděla se, že onen
mladík prohrál značné sumy v kartách. Upozornila
tedy naň policii, avšak téhož dne dostala jeho dopis,
v němž ke krádeži se přiznával, sliboval náhradua
prosil, aby se věc neudávala policii, poněvadž by to
znamenalo pro jeho matku smrt. Dostavila se i mezi-
tím jeho vlastní matka a přinesla jí peněžitou náhradu.
Herečka skutečně si vyžádala na policií zastavení
pátrání, avšak mladík mezi tím skončil sebevraždou.
Na to herečka vrácený obnos rozdala mezi chudinu.
Tina di Lorenzo
BuenosAires
7
article
= Povedený švindléřský kousek. Do ber-
línského materiálního obchodu, který teprve nedávno
v postranní ulici čilý jeden obchodnik otevřel, přišel
o polednách, kdy úplně v krámě bylo prázdno, ve-
lice slušně oděný pán, položil značně veliký cylindr
na pult a žádal materialistu, aby mu do něho na-
měřil syrupu. Ten z počátku se domníval, že dobře
nerozumí, ale když kupec mu vysvětlil, že jdeo
sázku, vzal cylindr a se smíchem naměřil jej až do
vrchu. Pán vzal jej do ruky a podal větší bankovku
materialistovi. V témž okamžiku, když tento otevřel
kasu, aby dodal nazpět, narazil mu neznámý kupec
cylindr značně velký na hlavu přes oči, nos a ústa,
takže syrup rázem jej oslepil a o řeč připravil. Za-
tím co materialista prováděl po krámě pekelný tanec,
vybral neznámý kasu a zmizel. Když přišli noví
kupci, myslili, že se materialista zbláznil a uprchli
z krámu. Teprve policie nešťastného materialistu ze
syrupu omyla a dověděla se, jakého darebáckého
kousku obětí se stal. »Sázka« vynesla neznámému
mnoho set marek, jež materialista měl připraveno
na nájemné.
8
article
= Druhý Nero. V přístavním městě La Co-
runa na severozápadním pobřeží Španělska žije zá-
možný, avšak choromyslný muž jmenem Perina,
jenž má utkvělou představu, že je císařem Neronem.
Jelikož svým šílenstvím nikoho dosud neobtěžoval,
nestarali se o něj hrubě úřady, obyvatelstvo si na vy-
střední poněkud jeho chování celkem zvyklo. Žil ve
středu města ve svém domě se starou služebnicí,
kterou také svou utkvělou představou popletl, že
skutečně v Perinoví viděla Nerona Oba pak dohodli
se, že podobně jako Nero obrátí město La Coruna
v popel. V noci ze dne 5. srpna vytrhali spolu
okenní rámy, vysadili dvéře, snesli nábytek, polili
vše petrolejem a zapálili. Oheň rozšířil se, podporo-
ván jednak vedrem a vypráhlou suchostí dřevěných
předmětů, jednak prudkým větrem, a v bržku stála
celá ulice v plamenech. Nešťastný Nero stál pak se
svou služkou na blízkém pahorku a když přiblížila
se policie, aby jej zatkla, volal: »Nerušte mne, jsem
císař Nero!« Byl nicméně i se služkou zatčen a do-
praveni do blázince. Čtyři domy lehly popelem pre
nešťastnou myšlenku šíleného Pseudo-Nerona.
Perina
Nero
Nera
Le Company
Španělsko
Le Coruna
9
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 2. srpna 1901: Pajer Jan, syn krejčího,
4 dny, 1469—II. Ferdinandí Josef, zlatnický pomoc
ník, 69 roků, 812—I. Pech Prokop, dozorce, 45 roků.
2—II. Reblová Terezie, vdova po krejčím, 73 roky
230—II. Kympl Josef, inženýr, 27 roků, 1850—II
Dobri Naďažda, dcera konservatoristky, 6 měsíců
1845—II. Hirschova Ludmila, dcera dělníka, 2 roky
88—IV. Kršková Anna, vdova po kočím, 72 roky.
118—IV. Němec Karel, syn zámečníka, 9 měsíců
1733—II. Exnerová Terezie, vdova po oficiálu, 6
roků, 988—I. Zajíček Josef, účetní, 53 roky, 853—II
— Ve všeobecné nemocnici: Hladík Jan
hostinský, 51 rok. Neubert Jaroslav, syn škatuláře
4 roky. Pivoňka František, dělník, 61 rok. —
U milosrdných bratří: Charamza Josef
zedník, 56 roků. Bayer Josef, nádenník, 43 roky. —
U milosrdných sester: Dvořáková Marie
manželka dělníka, 55 roků.
Dne 3. s rpna 1901: Svobodova Marie, člen
řádu milosrdných sester, 26 roků, 336 —III. Toužím
ská Kristina, dcera faktora, 5 roků, 1642—II. Svo
boda František, syn krejčího, 3 měsíce, 1952—-II
Houzák Václav, c. k. respicient, 60 roků, 331—II. —
Ve všeobecné nemocnici: Strnad František
zedník, 60 roků. — Umilosrdných ses ter
Tůmová Antonie, dělnice, 55 roků. — U A lž bě
tinek: Černá Marie, vdova po obuvníku, 61 rok
Aréna na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
V pátek 9. srpna.
19218
Po 10.
Praha nade vše!
Fraška o 3 jednáních od Maurice Ordonneau-a a
Grevet-Dancourta. Dle Schierova zpracování přeložil
Josef Kubík ml. Režisér p. J. Kubík.
Josef
I Pech Prokop
Hirschův
Ludmila
Anna
Němec
Karel
Exnerová
Terezia
I Zajíček
Hladík
Jan hostinský
Neubert
Jaroslav
Pivoňka
František
Bayer
Kristin
Václav
František zedník
Tůmová
Antonia
Fraško
Mauric Ordonneau
Schierův
Kubík
J Kubík
Praha
Smíchov
Reblová Terezia
II Dobri Naďažda
II Houzák
Pajero Jan
Dvořáková Marie
Svobodův Marie
Černá Marie
GrevetDancourta
10
title
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Král
Pištěkův divadlo
11
title
Začátek o 3/47. hod.
12
article
V pátek 9. srpna.
V pátek 9. srpna.
Čestný večer pí. Zd. Bullantové.
Pohostinská hra p. Jindř. Mošny, člena Nár. divadla
v Praze.
Třetí zvonění.
Původní veselohra o 3 jednáních od V. Štecha.
Zdeněk
Jindřichův
Mošna
V Štech
národní . divadlo v Praga
13
article
Divadlo,Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo,Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Ředitel V. Suk.
V pátek 9. srpna.
Začátek o 1/27. hod.
Ve prospěch pana Jana Černého a
slč. Mařenky Koněto pské.
Nově studováno.
LESNÍ PANNA
aneb: Cesta do Ameriky.
Původní fraška se zpěvy a skupeními ve 4 obrazech
od J K. Tyla. Hudha od Škroupa. Režisér p. Fr. Šípek.
V Suk
Černý
Koněto
K Tyl
Škroup
Šípek
Lesný panna
cesta do amerika
14
article
— 208
— 208
Bílý předmět, kterýž byli mužové z dáli již viděli,
byl veliký bílý šál, v nějž paní Vichersová a Sylvie byly
zahaleny.
Frere zaklel, ale v duchu si oddechl, neboť byl se
obával, že dítě ztýrali.
Na rozkaz Rexův veliký člun připojil se k malému
a Rex a Lesty vstoupili do něho.
Lesty odevzdal pušku svou Rexovi a svázal Frerovi
ruce v zadu, tak jak je měl Bates svázány.
Frere nechtěl toho trpěti, ale Cheshire přiložil mu
zející otvor hlavně těsně k uším a přísahal, že mu pro-
žene kulí lebku, cekne-li ještě jen!
Frere četl ve zlobných, blýskajících se očích Re-
xových, že malinko schází jen, by vypořádán byl hned
na místě starý účet, kterýž chlapové ti s ním měli —
i mlčel.
Rex děl pak se zdvořilou ironií.
»Vstupte sem, sire. Jest mi líto, že jsem byl nucen
dáti vám ruce svázati, ale musím na bezpečnost svou
dbáti stejně jako na vaše pohodlí.«
Frere zamračil se, vstoupiv do člunu a upadl.
Maje ruce svázány, nemohl si sám hned pomoci na
nohy. Russen škubl jím ale surově do výše směje se po-
šklebně. V nynější jeho náladě urážel Frera smích ten
více ještě než pouta jeho.
Ubohá paní Vichersová pozorovala to a v ženském
pudu svém hleděla, ač sama hluboce zarmoucena, Frera
potěšiti.
Zamumlala, když Frerem mrštili podle ní:
»Těch bídníkův! Vydali vás takové pohaně !«
Vichersová
Sylvius
Frere
Rexův
Lesta
Bates
15
article
— 205
— 205
Když paní Vichersová sestupovala s paluby po schůd-
kách, octl se člun, obsazený Frerem a vojáky, právě na
dostřel od lodi a Lesty na rozkaz vypálil pušku přes
hlavy veslujících, volaje, aby stanuli.
Frere ale, zlostí kypě nad tím, jak se osud proti
němu obrátil, byl odhodlán nezříci se vlády své bez boje.
Výstrah nedbaje plul dále přímo ke korábu, nepře-
tržitě oči k němu upíraje,
Setmělo se skorem již úplně a postav na lodi ne-
bylo lze již ani rozeznati.
Poručík mohl jen hádati, co se na lodi děje ! Náhle
zvolal na něj ale hlas jeden z temnot:
»Zastavte ! Zastavte !«
Ale volající hyl nepochybně ihned umlčen!
Hlas, jenž se byl ozval tak, byl hlas Batesův.
Stoje při boku lodi, Bates byl pozoroval, jak Rex
a Fair přivlekli sem veliký trám železný, jenž slouží lodi
za přítěž a jak ho zde při boku lodi přichystali.
Úmysl byl až příliš zřejmý a Bates ryčel do noci
jako starý věrný pes, aby varoval pána svého.
V okamžiku tom ale již krvelačný Cheshire chopil
se ho za hrdlo; Frere pak, nedbaje výstrahy, přirazil
s člunem k lodi, právě pod nos pomstychtivému Řexovi.
Ohromný kus železa byl ale zatím již s paluby
spuštěn dolů, zavadil ale lehce jen o člun a rozbil na
něm jen jednu lat.
Frere rozkřikl se:
»Ničemové, chcete nás utopiti.«
Rex zasmál se:
»Ovšem že! Vás a k tomu i tucet ostatních vašich
kamarádů. Teď jest brigga naše a my jsme vašimi pány !«
Ztracen pro život
Vichersová
Frere
Batesův
Bates
Rex