1
article
V tom případu vzpomeňme si jen na naše
české mlýny, kde tolikrát jest slyšeti mlynáře:
nemohu mlíti, nemám vody, a jak bývaly kdysi
ceněny mlýny »na stálé vodě«.
V tomto případu dovolím si poukázati na
případ vodní nádrže v Belgii, zřízené na říčce
la Gileppe nedaleko městečka Verviers (na dráze
z Cách do Lutychu); veškeré přádelny tohoto
velice průmyslového města byly by úplně za-
nikly nedostatkem vody, jíž zejmena potřebovalo
se mnoho pro prádelny vlny, když vyskytli se
dva mužové, Eugěne Bidaut, sekretář v mini-
sterstvu veřejných prací a Ortmans-Hauzeur
purkmistr vervierský, kteří myšlenkou, zalo-
žiti velkolepou nádrž vodní, zachránili tamější.
již již upadající průmyslové závody.
Provedené zkoušky a pokusy na nepatr-
ném potoku la Gileppe ukázaly, že může potok
ten naplniti dvakráte v roce vodní nádrž, mě-
řící 12 millionů krychlových metrů vody, kte-
rýžto výsledek byl také rozhodujícím pr
stavbu; v nejužším místě údolí, jímž protéká
zmíněný potok, vystavěna byla zděná hráz-
v základech 66 m, v koruně 15 m široká
47 m vysoká a v koruně 235 m dlouhá
nádrž měři plochy 80 ha.
Kdyby se vypouštělo z nádrže za 1 vte-
řinu jenom 1000 litrů t. j. 1 krychl. metn
vody — což ostatně značí dosti silný potok —
stačila by shora uvedená zásoba na plných
138 dnů v roce (po 24 hodin) aneb
při dvojnásobném naplnění na 276 dnů.
to jest na tři čtvrtiny celého roku; avšak
nedosti na tom, že způsobem tímto bylo
v první řadě pomoženo průmyslu, ale také pa-
matováno bylo na celé široké okolí Verviersu,
neboť vodou z této nádrže zaopatřuje se sedm
jiných osad. Tím dotkl jsem se zároveň ještě
jinéhoúčelu, k jakému může vodní nádrž
sloužiti, t. j. k zásobování měst vodou.
Belgie
Verviers
Cáchy
Lutych
Ortmans
Eugěne Bidaut
2
article
3. Nádržky pro zachycován
štěrku na horských bystřinách.
Tyto slouží zvláště k tomu, aby štěrk, jenž
spoustami sněhovými aneb prudkými přívaly
dešťovými se strhuje do bystřin, nedostal se do
dolních toků a nezanášel tím upravená koryta
řek anebo nepoškozoval břehová opevnění.
Nádrže tyto kryjí se co do účelu se »za-
stavováním bystřin« a zalesňováním horských
strání, kteréžto stavby provádí v Rakousku
zvláštní úřad (v Čechách na př. podobné práce
prováděny v okolí rakovnickém). —
4. Nádrže pro zásobování prů-
plavů pro plavbu vnitrozemní
S tohoto stanoviska jest v nynější době —
zvláště pro království české — stavba vodních
nádrží nejdůležitější, jelikož jen pomoci těchto
bude se moci přistoupiti k vybudování průplavu
dunajsko-vltavsko-labského a vůbec všech prů-
plavů ostatních. Každý průplav, spojující dva
veletoky a přestupující jejich rozvodí, vykazuje
vrcholovou t. j. nejvyšší trať, která musí býti
dostatečně zásobována vodou a má-li se vyvaro-
vati nákladnému zdvihání vody pomocí strojů
— což ostatně bylo na posledním sjezdu pro
plavbu vnitrozemní v Paříži r. 1900 zřejmě
vytčeno — musí býti vystavěny dosti velké
vodní nádrže, které dodávaly by vodu vrcholo-
vým tratím pomoci napájecích příkopů, jimiž
odtéká voda svým vlastním spádem.*)
5. Nádrže pro zamezování zá-
top. Toho dosáhne se tím způsobem, že
nádržky — racionálně rozložené — zachycují
velké vody a tyto ponenáhlu do dolního toku
řek pouští a to jen tolik, mnoho-li koryto do-
tyčného toku pojme, tak že vystupování vody
ze břehů a zatopování pozemků se zamezuje
Tento účel nejlépe nám objasní případ, prove
dený na Moravě na potoku Jevišovce v okresu
morav.budějovickém.
Rakousko
Čechy
Paříž
Morava
Jevišovka
3
article
Potok tento, ústící do řeky Dyje, vykazuje
délky 75 km, a bylo v údolí jeho v dřívějších
dobách asi 80 rybníků, kterými byly zejmena
velké vody, zátopy způsobující, tak regulovány,
že neškodně odtékaly. Po zrušení rybníků do-
stavily se tak neutěšené poměry, že každoročně
bylo vydáno 5000 jiter pozemků záplavám.
Tyto poměry měly za následek, že zemský
výbor moravský rozhodl se vystavěti na potoku
tomto tři vodní nádrže a to u Jevišovic, Vý-
rovic a Oleksovic, z nichž první a poslední již
jsou vystavěny a plně svůj úkol zastávají.
*) Viz: Ant. Klír, c. k. inženýr: Vodní stavi-
telství na světové výstavě v Paříži r. 1900. — Tech-
nický obzor 1901. — A. Hanamann, zemský vrchní
stav. rada v Brně: Vodní nádržky. — Zprávy spolku
arch. a inženýrů v král. českém, roč. 1899.
Hráz nádrže jevišovické vykazuje následu-
jící rozměry
šířka základu . . . . 16.4 m.
šířka koruny . . . . 3.0 m.
výška od základů . . . 25.0 m.
výška od terrainu . . . 11.0 m.
délka koruny
. . . 121.5 m.
Klír
A Hanamann
Dyje
Jevišovice
Vý
Oleksovice
Paříž
Brno
spolek arch
km
4
article
Krychlový obsah nádrže měří při výšce
vody 1.5 m. pod korunou = 600.000 krychl.
metrů; náklad na tuto nádržku činil 374.000
korun; podotknouti sluší, že v roce 1897.
ačkoliv hráz nebyla ještě úplně dostavěna, vy-
konala nádržka tato důležitou službu tím, že
zadržela v měsíci červnu velkou vodu tak, že
zachránila úrody aspoň za 80.000 korun, při
čemž se nádrž naplnila na 6 m. výšky vodou.
Z tohoto případu zřejmě viděti jest nesmírnou
důležitost vodních nádrží.
V Rakousku zřízeny jsou mimo uvedené
některé nádrže na zachycování štěrku v Alpách.
dále v poslední době vystavěné nádrže na Ví-
deňce u Weidlingau-Hadersdorfu k zamezení
zátop, nádrž u Hütteldorfu k částečnému záso-
bování Vídně vodou, v roce 1895 vystavěna
pak u Marianských Lázní inženýrem K. Kressem
zděná hráz, tvořící nádrž, která zásobuje město
vodou.
V předcházejícím naznačeny tudíž účely
ke kterým mohou sloužiti vodní nádrže, a vidět
jest zároveň, že jediná nádrž, dostatečných roz-
měrů, sloužiti může ke všem účelům uvedeným.
Jest samozřejmo, že nutno potom při zakládán
podobné nádrže, jakož i k jejímu udržování
míti náležitého zření.
K celku nutno ovšem poukázati také n
důležitou okolnost při stavbě hrází, t. j. co
největší opatrnost, neboť pochybením při stavbě
nebo nedostatečnými rozměry takové hráze mohla
by se přivoditi protržením ta největší pohroma
na celou krajinu, pod nádrží se nacházející.
Rakousko
Alpy
Vídeň
5
article
Ke konci chci ještě uvésti potěšitelný úkaz,
co týče se zamýšlených staveb nádrží vodních
v království českém. Laskavostí p. K. Zimmer-
manna, továrníka u Liberce, dosstalo se mi po-
jednání prof. Intze »Ueber die Anlage von Thal-
sperren im Quellgebiete der Görlitzer Neissc bei
Reichenberg in Böhmen«, z něhož viděti, že
sdružení továrníků a zemědělců v okolí Liberce
plně pochopilo význam vodních nádrží a
zamýšlejí vystaviti v povodí zhořelické Nisy
celeu jejich sít! Časté povodně na úpatí Krkonoš
se vyskytující, zejmena ona roku 1897, jakož
i v letních obdobích trvalá sucha měly za ná
sledek, že utvořilo se vodní družstvo pro zho-
řelickou Nisu, jež obralo si za úkol, uvedeným
kalamitám odpomoci.
Professor Intze, stavitel a projektant ně-
kolika nádaží v Německu, byl družstvem pozván,
aby vypracoval příslušný povšechný projekt
na síť vodních nádrží v povodí zmíněné řeky.
což týž provedl a družstvu celý elaborát před-
ložil. Nádržemi, jím projektovanými, mají se
zadržeti velké vody a tím zameziti zátopy,
jakož i zanášení koryt toků štěrkem a ničení
břehových úprav, a v druhé řadě má se na-
hromaděných vod užiti k účelům průmyslovým.
Autor projektuje v celku šest vodních ná-
drží, celkového obsahu přes 8 millionů mo.
z nichž by se bralo pro průmysl v nej
sušších dnech 1.74 m vody v jedné
vteřině při nepřetržité práci, a odhaduje
celkový náklad na stavbu těchto nádraží
na 5,600.000 marek čili náklad za 1 m3 vody
1.16 marek. Není pochyby, že tomuto družstvu
podaří se při svorné vůli dílo, pro celé široké
okolí velké důležitosti, a jest si jen přáti, aby
do všech vrstev národa vniklo vědomí a pře-
svědčení, jakou všestrannou a nezměrnou důle
žitost má pro každou zemi řádné vodní hospo
dářství.
V Praze, v červnu 1901,
K Zimmer
profesor
Intze
Liberec
Krkonoše
Německo
Praha
Uebry die Anlage on Thala
Quellgebiout der Görlitzer Neissce bei Reichenberg in Böhmen
řelicka Nisa
6
article
K. Hroma s,
c. k. inženýr.
K Hrom
7
article
Zprávy.
Zprávy.
Telegraf na zeměkouli. V r. 1835 Morse
poprvé ukazoval přátelům model svého psacího te-
legrafního přístroje. Osm let na to obdržev vládní
subvenci 30.000 dol., začal stavbu první telegrafní
linie Washington-Baltimore, kterouž 27.
května 1844 odevzdal k veřejné činnosti. A ejhle
nyní! Dle statistiky z r. 1896 jest na celé zeměkouli
114.155 telegrafních úřadů s 1,687.978 linií o úhrnné
délce 5,247.482 kilometrů (nepočítaje v to kable priv.
společnosti). Vezme-li se vše do počtu, jest celkem
telegrafní a telefonní síť rozestřena kol zeměkoule
v úhrnné délce 13.250.000 km. z toho možno vzíti
okrouhle 3.000.000 km. na telefon. Jak velkolepý to
rozvoj a důkaz vzmáhající se horečné činnosti ducha
lidského! Největši détku telegrafního drátu má Evropa
(2,560.374 km), pak Amerika (2,052.961 km), Asie
(378.765 km), Australie (162 500 km), Afrika (102,889
km). Telegrafní síť v Rakousko-Uhersku jest dle ve-
likosti teprve na čtvrtém místě u přirovnání se sí-
těmi ostatních států evropských. Délka její obnáší
251.955 km. Zajímavý jest počet depeší ročně ode-
sílaných. Opět největší jest v Evropě (255,265.000).
pak v Americe (100,257.000), v Asii (17,103.000),
v Australii (10,362.000), v Africe (8,117.000). V Evropě
jest největší telegrafní činnost ve Velké Britanii,
kdež za rok 82,117.000 depeší se odesílá, pak ve -
Francii 44.708.000, v Německu 40,654.000, konečně
v Rakousko-Uhersku 20,873.000. Ve Velké Britanii
připadá na 50 lidí 103 depeše (t. j. každý obyvatel
ročně přes dvakrát telegrafuje), v Belgii 66.5, ve-
Švýcarsku 66, ve Spoj. státech 57, v Německu 38.5,
v Rakousko-Uhersku 23 depeše.
Washington
Baltimore
Evropa
Amerika
Asie
Austrálie
Afrika
Rakousko
Uhersko
Velká Británie
Francie
Německo
RakouskoUhersko
Belgie
Švýcarsko
km
8
article
Dešť brouků. Obdrželi jsme dopis od pana
Karla Drože, z něhož uvádíme: »Jel jsem dnes (21.
července) večer o 9. hodině z Topčideru do Běle-
hradu elektrickou dráhou. Na celé cestě znepokojo-
vali nás brouci, ostře páchnoucí. Když pak dorazili
jsme do Bělehradu, tu u Kalimegdanu spadlo jich
myriady. Byl to skutečný dešť, proti němuž chránili
jsme se, pokud bylo lze, deštníky. Půda byla široko.
daleko černa, bílé uniformy srbských důstojníků ne-
bylo možno rozeznati, hosté sedící u stolků na chod-
nících rozutíkali se dovnitř domů. Jednoho zajatce
posílám Vám v listě s prosbou, abyste druh určili.
Uvážíme-li vzdálenost Topčidera od Bělehradu, jakož
i to faktum, že i kraj východně od Bělehradu živou
tou záplavou stižen byl, nabudeme přesvědčení, že.
to zjev neobyčejný, který zasluhuje pozornosti pří-
rodozpytcovy. Myslím, že srbské noviny o něm se
rozepíší a snad jej povysvětlí. Lid zdejší domnívá
se, že brouci ti přicházejí od Dunaje a zove je
obecně bubci.« — K tomu dodáváme, že brouk
nám zaslaný náleží ku střevlíkovitým čili ku.
běžcům (Carabidae) a sice do rodu Feroni a,
Blízký příbuzný jeho jest rod Zabrus, jehož druh
Z. gibbus či Hrbáč osenní škodí obilí a
někdy v takovém množství se vyskytuje, že pole jím
se černají. Hromadné objevování se různých drühů
hmyzu podrobně bylo vylíčeno v jednom z ročníků
štětínského časopisu entomologického. Vyskytuje se
zejmena nápadně mimo kobylky též u motýlů a
vážek. Jednotlivé novější zprávy hojně jsou v litera-
tuře zaznamenány. Časem přineseme o tom v »Na-
učném Obzoru« podrobnější referát.
Drož
Kalimegdan
Běla
Bělehrad
Dunaj
Feroni
9
article
Parní turbiny. Dle zkoušky prof. Ewingav
elektrické centrále v Cambridge spotřebovala Par-
sonsova turbina reakční, pracující s parou o 10
atmosferách tlaku a s kondensací, na 1 koňskou sílu
za 1 hodinu 8—11 kg páry, při čemž dělala 2700
obratů za 1 minutu a hnala dynamoelektrický stroj
na proudy střídavé, který dával proud elektrický o
1250 Amper a 2000 Volt. Při jiné zkoušce, prove-
dené v Scarboroughu a v Cheltenhamu byla spotřeba
páry při 700koňové turbině téhož systému na 1 koň-
skou silu za 1 hodinu 7.5 kg — 7.1 kg. Na výstavě
pařížské r. 1900 měla Lavalova parní turbina
308koňová spotřebu páry na 1 koňskou sílu 6.33 kg,
Akční turbina od Segera, 60koňová s kondensací,
spotřebovala na 1 koňskou sílu 10.7 kg páry 8atmo-
sférové. Turbina Rateauova jest zajímavá svou
váhou. Stroj tento, o 1200 koňských silách, vážil
celkem jen 3500 kg, tedy na 1 koňskou sílu připadá
příbližně váha 3 kg, což přímo neuvěřitelné. Každý
z návštěvníků výstavy pařížské se mohl však o tom
přesvědčiti. Tato turbina, pracující s parou 13atmo-
sférovou, spotřebovala na 1 koňskou sílu effektivní
5.96 kg — 5.5 kg páry.
Pivní zákon v Anglii. Hromadná otrava utrý-
chem, jaká vznikla na zimu minulý rok v Manchestru
a okolí a která byla způsobena pitím piva, obrátila
pozornost anglické veřejnosti k moderní výrobě piva.
Ty tam jsou staré zlaté časy. Většina lacinějších piv
se vyrábí v Anglii z cukrů místo ze sladu ječného.
profesor
Ewingav
Lavalův
Seger
Cambridge
Volta
Cheltenham
Anglie
Manchestr
kg
10
article
Cukry tyto pak pro láci se zas vyrábějí působením
kyseliny sírové na špatné druhy cukru třtinového a
na škrob rýžový, ságový a tapiokovy. Kyselina sí-
rová, jíž se tu užívá, mívá značné znečištění arse-
nem a tak se dostane arsen do cukru a dále do
piva, Otravou bylo stiženo několik tisíc lidí. Veřej-
nost volala po kontrole výroby piva. Konstituční
Anglie se osvědčila. Ve sněmovně projednán zákon
pivní, který rozeznává: 1. čisté pivo sladové, t. j.
nápoj z vody, ječného sladu, chmele a čistých
kvasnic; 2. jiná piva. Ta musejí být jako taková
označena a nesmějí se prodávat než s označením,
z čeho jsou vyrobena. Obojí se budou zkoušeti a
budou podlebati předpisům o falšování potravin.
I u nás se vyskytla otázka laciných piv a proto za-
slouží tyto řádky povšimnuti.
Anglie
11
article
Užívání acetylenu jako hybné síly se nevy-
plácí. Ve společnosti přírodních věd v Berlíně byly
konány pokusy s různými látkami, jichž přeměnou
vzbuditi lze hybnou sílu, za tím účelem, aby stano-
vena byla konkurenční schopnost acetvlenu s jinými
látkami, jichž užívá se k pohonu. Do výloh, spoje-
ných s jednotlivými pokusy, vzat byl počet veške-
rého zařízení mechanického, ku přeměně látky na
hybnou sílu nutného, dále výlohy spojené s udržo-
váním a výlohy amortisační. Porovnávány byly:
acetylen, petrolej, svítiplyn, lih, benzin a elektřina.
Vyšlo na jevo, že nejlevnějším jest petrolej, jehož
k vývoji jedné koňské síly zapotřebí průměrně v ceně
10 pfeniků. Na druhém místě stojí svítiplyn, jehož
cena za 1 koňskou sílu obnáší 12.5 pf. Elektřina
jest na třetím místě a hodnota její za 1 koňskou
sílu jest 15 pf. Pak následuje lih (15—16 pf). a ko-
nečné acetylen 23—25 pf. Při počtu tom musí s
ovšem uvážiti, že čím většího počtu koňských sil se
upotřebí, tím klesne poměrně cena upotřebeného
materiálu, takže na př. při třiceti koňských silách
jest o 20% levnější než při jedné. Nicméně jest ace-
tylen o 21/2kráte dražší než petrolej a plyn a o po-
lovinu dražší elektřiny. Nelze tedy očekávati, že by
vešel acetylen v širší užívání a nahradil jiné moto-
rické síly, jak při objevení tohoto plynu se oče-
kávalo.
Berlín