ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 84b65130-66ef-11dc-9da3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: place 48, org 4, person 12, work 5
1 article
V tom případu vzpomeňme si jen na naše české mlýny, kde tolikrát jest slyšeti mlynáře: nemohu mlíti, nemám vody, a jak bývaly kdysi ceněny mlýny »na stálé vodě«. V tomto případu dovolím si poukázati na případ vodní nádrže v Belgii, zřízené na říčce la Gileppe nedaleko městečka Verviers (na dráze z Cách do Lutychu); veškeré přádelny tohoto velice průmyslového města byly by úplně za- nikly nedostatkem vody, jíž zejmena potřebovalo se mnoho pro prádelny vlny, když vyskytli se dva mužové, Eugěne Bidaut, sekretář v mini- sterstvu veřejných prací a Ortmans-Hauzeur purkmistr vervierský, kteří myšlenkou, zalo- žiti velkolepou nádrž vodní, zachránili tamější. již již upadající průmyslové závody. Provedené zkoušky a pokusy na nepatr- ném potoku la Gileppe ukázaly, že může potok ten naplniti dvakráte v roce vodní nádrž, mě- řící 12 millionů krychlových metrů vody, kte- rýžto výsledek byl také rozhodujícím pr stavbu; v nejužším místě údolí, jímž protéká zmíněný potok, vystavěna byla zděná hráz- v základech 66 m, v koruně 15 m široká 47 m vysoká a v koruně 235 m dlouhá nádrž měři plochy 80 ha. Kdyby se vypouštělo z nádrže za 1 vte- řinu jenom 1000 litrů t. j. 1 krychl. metn vody — což ostatně značí dosti silný potok — stačila by shora uvedená zásoba na plných 138 dnů v roce (po 24 hodin) aneb při dvojnásobném naplnění na 276 dnů. to jest na tři čtvrtiny celého roku; avšak nedosti na tom, že způsobem tímto bylo v první řadě pomoženo průmyslu, ale také pa- matováno bylo na celé široké okolí Verviersu, neboť vodou z této nádrže zaopatřuje se sedm jiných osad. Tím dotkl jsem se zároveň ještě jinéhoúčelu, k jakému může vodní nádrž sloužiti, t. j. k zásobování měst vodou.
Belgie Verviers Cáchy Lutych Ortmans Eugěne Bidaut
2 article
3. Nádržky pro zachycován štěrku na horských bystřinách. Tyto slouží zvláště k tomu, aby štěrk, jenž spoustami sněhovými aneb prudkými přívaly dešťovými se strhuje do bystřin, nedostal se do dolních toků a nezanášel tím upravená koryta řek anebo nepoškozoval břehová opevnění. Nádrže tyto kryjí se co do účelu se »za- stavováním bystřin« a zalesňováním horských strání, kteréžto stavby provádí v Rakousku zvláštní úřad (v Čechách na př. podobné práce prováděny v okolí rakovnickém). — 4. Nádrže pro zásobování prů- plavů pro plavbu vnitrozemní S tohoto stanoviska jest v nynější době — zvláště pro království české — stavba vodních nádrží nejdůležitější, jelikož jen pomoci těchto bude se moci přistoupiti k vybudování průplavu dunajsko-vltavsko-labského a vůbec všech prů- plavů ostatních. Každý průplav, spojující dva veletoky a přestupující jejich rozvodí, vykazuje vrcholovou t. j. nejvyšší trať, která musí býti dostatečně zásobována vodou a má-li se vyvaro- vati nákladnému zdvihání vody pomocí strojů — což ostatně bylo na posledním sjezdu pro plavbu vnitrozemní v Paříži r. 1900 zřejmě vytčeno — musí býti vystavěny dosti velké vodní nádrže, které dodávaly by vodu vrcholo- vým tratím pomoci napájecích příkopů, jimiž odtéká voda svým vlastním spádem.*) 5. Nádrže pro zamezování zá- top. Toho dosáhne se tím způsobem, že nádržky — racionálně rozložené — zachycují velké vody a tyto ponenáhlu do dolního toku řek pouští a to jen tolik, mnoho-li koryto do- tyčného toku pojme, tak že vystupování vody ze břehů a zatopování pozemků se zamezuje Tento účel nejlépe nám objasní případ, prove dený na Moravě na potoku Jevišovce v okresu morav.budějovickém.
Rakousko Čechy Paříž Morava Jevišovka
3 article
Potok tento, ústící do řeky Dyje, vykazuje délky 75 km, a bylo v údolí jeho v dřívějších dobách asi 80 rybníků, kterými byly zejmena velké vody, zátopy způsobující, tak regulovány, že neškodně odtékaly. Po zrušení rybníků do- stavily se tak neutěšené poměry, že každoročně bylo vydáno 5000 jiter pozemků záplavám. Tyto poměry měly za následek, že zemský výbor moravský rozhodl se vystavěti na potoku tomto tři vodní nádrže a to u Jevišovic, Vý- rovic a Oleksovic, z nichž první a poslední již jsou vystavěny a plně svůj úkol zastávají. *) Viz: Ant. Klír, c. k. inženýr: Vodní stavi- telství na světové výstavě v Paříži r. 1900. — Tech- nický obzor 1901. — A. Hanamann, zemský vrchní stav. rada v Brně: Vodní nádržky. — Zprávy spolku arch. a inženýrů v král. českém, roč. 1899. Hráz nádrže jevišovické vykazuje následu- jící rozměry šířka základu . . . . 16.4 m. šířka koruny . . . . 3.0 m. výška od základů . . . 25.0 m. výška od terrainu . . . 11.0 m. délka koruny . . . 121.5 m.
Klír A Hanamann Dyje Jevišovice Vý Oleksovice Paříž Brno spolek arch km
4 article
Krychlový obsah nádrže měří při výšce vody 1.5 m. pod korunou = 600.000 krychl. metrů; náklad na tuto nádržku činil 374.000 korun; podotknouti sluší, že v roce 1897. ačkoliv hráz nebyla ještě úplně dostavěna, vy- konala nádržka tato důležitou službu tím, že zadržela v měsíci červnu velkou vodu tak, že zachránila úrody aspoň za 80.000 korun, při čemž se nádrž naplnila na 6 m. výšky vodou. Z tohoto případu zřejmě viděti jest nesmírnou důležitost vodních nádrží. V Rakousku zřízeny jsou mimo uvedené některé nádrže na zachycování štěrku v Alpách. dále v poslední době vystavěné nádrže na Ví- deňce u Weidlingau-Hadersdorfu k zamezení zátop, nádrž u Hütteldorfu k částečnému záso- bování Vídně vodou, v roce 1895 vystavěna pak u Marianských Lázní inženýrem K. Kressem zděná hráz, tvořící nádrž, která zásobuje město vodou. V předcházejícím naznačeny tudíž účely ke kterým mohou sloužiti vodní nádrže, a vidět jest zároveň, že jediná nádrž, dostatečných roz- měrů, sloužiti může ke všem účelům uvedeným. Jest samozřejmo, že nutno potom při zakládán podobné nádrže, jakož i k jejímu udržování míti náležitého zření. K celku nutno ovšem poukázati také n důležitou okolnost při stavbě hrází, t. j. co největší opatrnost, neboť pochybením při stavbě nebo nedostatečnými rozměry takové hráze mohla by se přivoditi protržením ta největší pohroma na celou krajinu, pod nádrží se nacházející.
Rakousko Alpy Vídeň
5 article
Ke konci chci ještě uvésti potěšitelný úkaz, co týče se zamýšlených staveb nádrží vodních v království českém. Laskavostí p. K. Zimmer- manna, továrníka u Liberce, dosstalo se mi po- jednání prof. Intze »Ueber die Anlage von Thal- sperren im Quellgebiete der Görlitzer Neissc bei Reichenberg in Böhmen«, z něhož viděti, že sdružení továrníků a zemědělců v okolí Liberce plně pochopilo význam vodních nádrží a zamýšlejí vystaviti v povodí zhořelické Nisy celeu jejich sít! Časté povodně na úpatí Krkonoš se vyskytující, zejmena ona roku 1897, jakož i v letních obdobích trvalá sucha měly za ná sledek, že utvořilo se vodní družstvo pro zho- řelickou Nisu, jež obralo si za úkol, uvedeným kalamitám odpomoci. Professor Intze, stavitel a projektant ně- kolika nádaží v Německu, byl družstvem pozván, aby vypracoval příslušný povšechný projekt na síť vodních nádrží v povodí zmíněné řeky. což týž provedl a družstvu celý elaborát před- ložil. Nádržemi, jím projektovanými, mají se zadržeti velké vody a tím zameziti zátopy, jakož i zanášení koryt toků štěrkem a ničení břehových úprav, a v druhé řadě má se na- hromaděných vod užiti k účelům průmyslovým. Autor projektuje v celku šest vodních ná- drží, celkového obsahu přes 8 millionů mo. z nichž by se bralo pro průmysl v nej sušších dnech 1.74 m vody v jedné vteřině při nepřetržité práci, a odhaduje celkový náklad na stavbu těchto nádraží na 5,600.000 marek čili náklad za 1 m3 vody 1.16 marek. Není pochyby, že tomuto družstvu podaří se při svorné vůli dílo, pro celé široké okolí velké důležitosti, a jest si jen přáti, aby do všech vrstev národa vniklo vědomí a pře- svědčení, jakou všestrannou a nezměrnou důle žitost má pro každou zemi řádné vodní hospo dářství. V Praze, v červnu 1901,
K Zimmer profesor Intze Liberec Krkonoše Německo Praha Uebry die Anlage on Thala Quellgebiout der Görlitzer Neissce bei Reichenberg in Böhmen řelicka Nisa
6 article
K. Hroma s, c. k. inženýr.
K Hrom
7 article Zprávy.
Zprávy. Telegraf na zeměkouli. V r. 1835 Morse poprvé ukazoval přátelům model svého psacího te- legrafního přístroje. Osm let na to obdržev vládní subvenci 30.000 dol., začal stavbu první telegrafní linie Washington-Baltimore, kterouž 27. května 1844 odevzdal k veřejné činnosti. A ejhle nyní! Dle statistiky z r. 1896 jest na celé zeměkouli 114.155 telegrafních úřadů s 1,687.978 linií o úhrnné délce 5,247.482 kilometrů (nepočítaje v to kable priv. společnosti). Vezme-li se vše do počtu, jest celkem telegrafní a telefonní síť rozestřena kol zeměkoule v úhrnné délce 13.250.000 km. z toho možno vzíti okrouhle 3.000.000 km. na telefon. Jak velkolepý to rozvoj a důkaz vzmáhající se horečné činnosti ducha lidského! Největši détku telegrafního drátu má Evropa (2,560.374 km), pak Amerika (2,052.961 km), Asie (378.765 km), Australie (162 500 km), Afrika (102,889 km). Telegrafní síť v Rakousko-Uhersku jest dle ve- likosti teprve na čtvrtém místě u přirovnání se sí- těmi ostatních států evropských. Délka její obnáší 251.955 km. Zajímavý jest počet depeší ročně ode- sílaných. Opět největší jest v Evropě (255,265.000). pak v Americe (100,257.000), v Asii (17,103.000), v Australii (10,362.000), v Africe (8,117.000). V Evropě jest největší telegrafní činnost ve Velké Britanii, kdež za rok 82,117.000 depeší se odesílá, pak ve - Francii 44.708.000, v Německu 40,654.000, konečně v Rakousko-Uhersku 20,873.000. Ve Velké Britanii připadá na 50 lidí 103 depeše (t. j. každý obyvatel ročně přes dvakrát telegrafuje), v Belgii 66.5, ve- Švýcarsku 66, ve Spoj. státech 57, v Německu 38.5, v Rakousko-Uhersku 23 depeše.
Washington Baltimore Evropa Amerika Asie Austrálie Afrika Rakousko Uhersko Velká Británie Francie Německo RakouskoUhersko Belgie Švýcarsko km
8 article
Dešť brouků. Obdrželi jsme dopis od pana Karla Drože, z něhož uvádíme: »Jel jsem dnes (21. července) večer o 9. hodině z Topčideru do Běle- hradu elektrickou dráhou. Na celé cestě znepokojo- vali nás brouci, ostře páchnoucí. Když pak dorazili jsme do Bělehradu, tu u Kalimegdanu spadlo jich myriady. Byl to skutečný dešť, proti němuž chránili jsme se, pokud bylo lze, deštníky. Půda byla široko. daleko černa, bílé uniformy srbských důstojníků ne- bylo možno rozeznati, hosté sedící u stolků na chod- nících rozutíkali se dovnitř domů. Jednoho zajatce posílám Vám v listě s prosbou, abyste druh určili. Uvážíme-li vzdálenost Topčidera od Bělehradu, jakož i to faktum, že i kraj východně od Bělehradu živou tou záplavou stižen byl, nabudeme přesvědčení, že. to zjev neobyčejný, který zasluhuje pozornosti pří- rodozpytcovy. Myslím, že srbské noviny o něm se rozepíší a snad jej povysvětlí. Lid zdejší domnívá se, že brouci ti přicházejí od Dunaje a zove je obecně bubci.« — K tomu dodáváme, že brouk nám zaslaný náleží ku střevlíkovitým čili ku. běžcům (Carabidae) a sice do rodu Feroni a, Blízký příbuzný jeho jest rod Zabrus, jehož druh Z. gibbus či Hrbáč osenní škodí obilí a někdy v takovém množství se vyskytuje, že pole jím se černají. Hromadné objevování se různých drühů hmyzu podrobně bylo vylíčeno v jednom z ročníků štětínského časopisu entomologického. Vyskytuje se zejmena nápadně mimo kobylky též u motýlů a vážek. Jednotlivé novější zprávy hojně jsou v litera- tuře zaznamenány. Časem přineseme o tom v »Na- učném Obzoru« podrobnější referát.
Drož Kalimegdan Běla Bělehrad Dunaj Feroni
9 article
Parní turbiny. Dle zkoušky prof. Ewingav elektrické centrále v Cambridge spotřebovala Par- sonsova turbina reakční, pracující s parou o 10 atmosferách tlaku a s kondensací, na 1 koňskou sílu za 1 hodinu 8—11 kg páry, při čemž dělala 2700 obratů za 1 minutu a hnala dynamoelektrický stroj na proudy střídavé, který dával proud elektrický o 1250 Amper a 2000 Volt. Při jiné zkoušce, prove- dené v Scarboroughu a v Cheltenhamu byla spotřeba páry při 700koňové turbině téhož systému na 1 koň- skou silu za 1 hodinu 7.5 kg — 7.1 kg. Na výstavě pařížské r. 1900 měla Lavalova parní turbina 308koňová spotřebu páry na 1 koňskou sílu 6.33 kg, Akční turbina od Segera, 60koňová s kondensací, spotřebovala na 1 koňskou sílu 10.7 kg páry 8atmo- sférové. Turbina Rateauova jest zajímavá svou váhou. Stroj tento, o 1200 koňských silách, vážil celkem jen 3500 kg, tedy na 1 koňskou sílu připadá příbližně váha 3 kg, což přímo neuvěřitelné. Každý z návštěvníků výstavy pařížské se mohl však o tom přesvědčiti. Tato turbina, pracující s parou 13atmo- sférovou, spotřebovala na 1 koňskou sílu effektivní 5.96 kg — 5.5 kg páry. Pivní zákon v Anglii. Hromadná otrava utrý- chem, jaká vznikla na zimu minulý rok v Manchestru a okolí a která byla způsobena pitím piva, obrátila pozornost anglické veřejnosti k moderní výrobě piva. Ty tam jsou staré zlaté časy. Většina lacinějších piv se vyrábí v Anglii z cukrů místo ze sladu ječného.
profesor Ewingav Lavalův Seger Cambridge Volta Cheltenham Anglie Manchestr kg
10 article
Cukry tyto pak pro láci se zas vyrábějí působením kyseliny sírové na špatné druhy cukru třtinového a na škrob rýžový, ságový a tapiokovy. Kyselina sí- rová, jíž se tu užívá, mívá značné znečištění arse- nem a tak se dostane arsen do cukru a dále do piva, Otravou bylo stiženo několik tisíc lidí. Veřej- nost volala po kontrole výroby piva. Konstituční Anglie se osvědčila. Ve sněmovně projednán zákon pivní, který rozeznává: 1. čisté pivo sladové, t. j. nápoj z vody, ječného sladu, chmele a čistých kvasnic; 2. jiná piva. Ta musejí být jako taková označena a nesmějí se prodávat než s označením, z čeho jsou vyrobena. Obojí se budou zkoušeti a budou podlebati předpisům o falšování potravin. I u nás se vyskytla otázka laciných piv a proto za- slouží tyto řádky povšimnuti.
Anglie
11 article
Užívání acetylenu jako hybné síly se nevy- plácí. Ve společnosti přírodních věd v Berlíně byly konány pokusy s různými látkami, jichž přeměnou vzbuditi lze hybnou sílu, za tím účelem, aby stano- vena byla konkurenční schopnost acetvlenu s jinými látkami, jichž užívá se k pohonu. Do výloh, spoje- ných s jednotlivými pokusy, vzat byl počet veške- rého zařízení mechanického, ku přeměně látky na hybnou sílu nutného, dále výlohy spojené s udržo- váním a výlohy amortisační. Porovnávány byly: acetylen, petrolej, svítiplyn, lih, benzin a elektřina. Vyšlo na jevo, že nejlevnějším jest petrolej, jehož k vývoji jedné koňské síly zapotřebí průměrně v ceně 10 pfeniků. Na druhém místě stojí svítiplyn, jehož cena za 1 koňskou sílu obnáší 12.5 pf. Elektřina jest na třetím místě a hodnota její za 1 koňskou sílu jest 15 pf. Pak následuje lih (15—16 pf). a ko- nečné acetylen 23—25 pf. Při počtu tom musí s ovšem uvážiti, že čím většího počtu koňských sil se upotřebí, tím klesne poměrně cena upotřebeného materiálu, takže na př. při třiceti koňských silách jest o 20% levnější než při jedné. Nicméně jest ace- tylen o 21/2kráte dražší než petrolej a plyn a o po- lovinu dražší elektřiny. Nelze tedy očekávati, že by vešel acetylen v širší užívání a nahradil jiné moto- rické síly, jak při objevení tohoto plynu se oče- kávalo.
Berlín