ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 849c1cf0-8f1d-11dd-82b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 86, person 187, org 14, work 1
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
4. ledna 1913. Číslo 4.
4 article
dobách Arnauty z politických zájmů osazovány Vždyť dobře se ví. že Turecko, aby rozbilo kom- paktnost slovanského živíu, volalo Arnauty do sa- mých ohnisek slovanského živlu. Bude-lI Rakousko- Uhersko při řešení otázky albánských hranie mit na zřeteli výhradně Albánie viable (Albánsko schopné života), bude-li se výhradně zastávati zdán- livých životních zájmů tak zvaného albánského ná- roda a ve skutečnosti jen sibánských plemen, za- seje do srbských duší zášť zevyplenita! nou, jež nalezne sto cest k odvetě. Nellamejme sel Naším hospodářským zájmů na Baškáně nepomůže ani konfiskace časopisů pr- ostré projevy proti Rakousko-Uhersku, anl sebe loyálnější projevy officiálních koszporací. Skuteč- nost, že v roce 1911, jenž byl prvním smluvním ro- kem v obchodně politických stycích Srbska s Ra- kousko-Uherskem, Německo vykázalo obra 60 mil. iranků ve svých obchodních stycích a touto zemí, z čehož přes 31 mil. kr. připadá na dovoz dokazuje, že kromě výhodné obchodní solouvy jes zapotřebí i příznivého prostředí pro úspěšný sou- těžný boj. Mám v tomto oboru, jak mmámo, také praktické zkušenosti právě na této půdě. Má je také zdejší generální konsulát. Když jsem letos na jaře hovořil v našem mlni- sterstvě obchodu o rakousko-uherských export- ních zájmech v Srbsku, bylo tam příznáno velm vysokouosobností, že se Rskonsko-Uhersk protí Srbsku prohřešilo a že to bude vyžadovat jisté doby, než se Srbsko přesvědčí, že v tom ohledu nastal u nás obrat, než se přesvědčí, že mu přejeme ze srdce nejlepšího. Nuž, ayní je vzácná příležitost k tomu. Srbsko není nestranným. Možno * ním hovořili.
Turecko RakouskoUhersko Albánie Rakousko Uhersko Skuteč Srbsko Ra kouskoUhersko Německo
5 article
Ministerský předseda Pašič sám napřáhl ruku ku přátelské dohodě. „Učiním vše, abych vyhověl prestiži monarchie, Šel bych sám do Vídně, aby se mohlo říci: Srbsko samo nés požádalo.““ Ta mluvil se mnou před první schůzí vyslanecké kon- ference. Formuloval ihned, co by Srbsko mohlo nabídnouti. Nositelem tohoto poslání byl nejen pan prof. Masaryk, nýbrž 1 zdejší raksuherské vy- slanectví. Poněvadž se namnoze miní, že po- slání pana profesora Masaryka bylo více méně de- monstračního rázu, sdělují, že pan Pašlč učinil své nabídnutí i jinou cestou, jež svědčí o opravdovosti jeho úmyslů. Ministerský předseda dal mně po- dobné prohlášení se splnomocněnim, sbych je předložil rak.-uherskému vyslanectvá. Učinil jsem to prostřednictvím gen. konsula dra. Wáldnera, nínuž jsem býval již před tím v přátelských sty- cích, neboť on — jak sám řekl — viděl ve mreě svého pomocníka, nelekaje se nikterak, že pracui výhradně pro české zájmy. Prohlášení bylo předlo- ženo vyslanci a jako úřadní akt odesláno do Vsdně Tu o nějaké demonstraci nemůže býtl už řečí, nebo se omezila na úřadní postup. Nyní nalézá se ve Vídní pan Jovanoviě Jeho poslání jest významným, avšak ve Vídní ne- smí se zapomínati na základní podmínku dobody dám, abys dal. Nebude-li p. Jovanovič mocí do- síci takové dohody, on vrátí beapochyby své vládě zvláštní svůj mandát s odůvodně ním, že jeho úsilí jest marným. Nebude-lí učiněno zadost této základní zásadě, zbytečno jest 1 ostatní Nemůže býti řeči o všem tom, co ministerský před- seda Pažič dvojí cestou nabídnul rakousko- uhersk č. Slepánek. vládě.
Pašič profesor Masaryk Pašlč Jovanovi Jovanovič Slepánek Vídeň Srbsko
6 title
Politický přehled.
7 article Země české.
Země české. Ještě jednou Turnwaldův článek proti vy- rovnání. Vánoční protest posl. dra. Turnwalda prot znovuzahájení porad o česko-německou do hodu nebo aspoň jeho zrážení něm.-nacionál- ního tábora před obnovou jednání, dýšící z ce- lé jeho úvahy, na tomto místě již zmíněné, pod úhlavní záminkou, že jednání takové jest ne- možno, poněvadž prý národní uvědomění slo- vanských národů následkem balkánských ví- tězství stupňováno bylo do nezměrna, i v ostatních vývodech jest obvyklým libereckým násilím na logice. Tímto svým výrokem, mi- nule již u nás po zásluze odbytým, potírá dr lešné podstatě věci. Oleg na příklad Tolsto- jův názor na historii často prohlašovaný z hluboký, shledává zcela povrchním. Zaváděn umělých světových jazyků a podobná hrač- kářství rozhodně odsuzuje, v čemž mu dává- me z té duše srdečně za pravdu. K literatuře o Bulharsku příspěl Jan Wagner spísem „Na evropském Východě Črty z cest po Bulharsku, Turecku a Řecku. (Třebíč 1889.) Na závěr připojujeme studi dra. Josefa Páty „Z dějin vzdělanosti nejmlad- šího slovanského státu“ (bulharského. Osvěta 1912). Turecko bývalo vždy předmětem po- zornosti a živé zvědavosti českého obecen- stva, a spisy o Turecku jsou ozdobou staré literatury české. Přes to není v novočeské h- teratuře tolik napsáno o Turecku, kolik by- chom očekávali. Většinou máme jen cesto- pisné obrázky a feullletony (Hálek, Neruda). nebo spisy nábožně-tendenční nebo turistické vzpominky. Z nejnovějších poukazujeme na tyto práce: Josefa Tomasa „Obrodné hnutí v zemích Islamu“ (Osvěta 1912) a Aloisa Klausa „Do říše půlměsíce“. (Beaufort 1912).
Turnwaldův Oleg Wagner Páta Hálek Neruda Josef Tomaso Klaus Beaufort Bulharsko Turecko Řecko Třebíč evropský východ Islam
8 article
Pěkný tento ilustrovaný cestopis líčí cestu z Vídně přes Pešť do Bělehradu a po Dunaji do Cařihradu. Ličí život v cařihradských uli- cích a podává obrazy ze života Turků vůbee. Kreslí pohled na Zlatý Roh, Džamie, Serai a na břeh Asie. Cařihradské obrázky Hálkovy a zvláště Nerudovy zaujímají po stránce umě- lecké dosud přední místo v naší literatuře. Ani o Řecku nemá česká literatur zvláštní hojnost spísů, zvláště vážných. Větši- nou jsou to lehčí studie a obrázky, roztrou- šené po časopisech. Z knihové literatury nejnovější uvádíme: Dra. Jiří Gutha Causerie z cest, zvláště Letem přes řecký kraji M. Mol- číkovy Cestopisné obrázky ze starého i no- vého Peloponnésu (Otto 1897), a dra. Justina Práška Velké ilustrované dílo „Atheny“ (Otto 1890), dále „Archipelagem“ a „Na jih po Du- naji“ (Zlatá Praha 1886—7). Na závěr buďtež uvedeny některé práce přehledné. Jest to předně Adolfa Srba „Balkánská válka“, kte- rou liči v Osvětě 1912. O ostatních přítte.
Turek Džamie Serai Hálkův Nerudův Guth Otta Prášek Athena Srba Vídeň Pešť Bělehrad Dunaj Cařihrad Asie Řecko Praha
9 article
Vbl Turnwald dokonce sám sebe, neboť na jiném místě téhož článku, promlouvaje o vlivech uklidněné zahraničné situace, pro vyrovnání prý příznivých, výslovně pověděl, že vlivy tyto jsou naprosto lhostejny pro vyrovnánív Čechách a to tím spíže, že uskutečnění vy- rovnání nikdy nebylo ani a německé an s české strany závislým činěno na ja- kýchkoli zahraničných událostech a útva- rech! Také jeho dedukci o Hochenburgerovi jeho výnosu dlužno označiti za naprosto ne- zdařenou. O tom, zdali Češi chtěli ministr
Čech Čechy
10 article
Hochenburgera svrhnouti číli nic, jest hádka naprostá zbytečná, že ještě dnes sedí na svém místě, jest vlastně jedním z nejžalostnějších symptomů vnitřní situace rakouské, nikoli jen se stanoviska českého. Málokterý případ byl s právnického, docela objektivního, ryze vědeckého stanoviska tak zevrnbně do nej- zazších záhybů zákoutí a subtilností posouzen a odsouzen — a netoliko českými právníky — jako výnos Hochenburgrův. Jest na jisto po- staveno a také žádným, byť opětovným, vlád- ním prohlášením a také žádnou vědecky práv- ní polemikou nevyvráceno, že Hochenburge- rův výnos jest porušením nejen základních státních zákonů, ale porušením téměř všech zákonů, odnášejících se k soudnictví v této říši, kdekoli se jen neodvislosti soudcovské dotýkají. Že výnos ten jest nejtěžším činem na této základní podstatě soudnictví spácha- ným, jakým kdy spravedlnost z vlastní cen- trály své byla postižena, zůstalo nepopřeno a nevyvráceno. Kdyby čin Hochenburgerův nebyl zároveň nepřátelským činem proti če- chům a proti vyrovnání zamému, nebyl by tento muž ani týden po vydání svého „ohro- mujícího“ výnosu k vrchnímu zemskému soudu pražskému zůstal správcem resortu jím tal těžce poškozeného. Jestliže tedy dr. Turn- wald, který nepochybně náleží ku právníkům kteří na „Juristische Blattar“ pro zdrcujíc nález o Hochenburgerovi vyhlásili boykot, na- proti tomu praví, že Němci měli daleko opráv- něnější důvod, stěžovati si na zavedení české vnitřní služební řečl vía factí a poukazovát na příslušnou interpelační odpověď hraběte
Hochenburgrův Hochenburgerův Němec Juristische Blattar
11 article
Stürgkha, jakožto na porušení „nacionálního práva“, mluví dr. Turnwald na prázdno, nebot kdyby měl dokázati, že vnitřní řeč služební v úřadech jest naclonálním právem Němců, a že vnitřní úřadní řeč česká i vin facti zavedená v úřadech, lež Němci sami prohlašují za české, jest porušením — vůbee nějakého práva a dokonce aěmeckého práva nacionálního (Il). vystavil by všeobecnému posměchu. A když nyní dr Turnwald z takových a podobných důvodů zrazuje se znovuzahájení česko-německé do- hody, a dopoušti je nejvýše na záruky, kteréž jsou českému stanovisku přímo posměchem. divně poslouchá se závěr jeho vývodů, kde souhlasí s prohlášením dra. Kramáře, že vy- rovnání jest podmínkou utvoření většiny na říšské radě, čímž by v kulturním a hospodář- ském zájmu Čechů i Němců zástupcům pasiv- ních zemí v Rakousku byly úěty překaženy Uznává-li to dr. Turnwald, měl by pro vyrov- nání vzpláti jedním plamenem a nikoli vymý- šleti mu nové překážky. Dr. Turnwald dodává dokonce, že mnohem důležitějším důvodem pro vyrovnání jest ohled na to, že by mír mezi oběma národními kmeny urovnal cesty neru šenému vývoji všech národohospodářských poměrů v Čechách. Zajísté. To je pravda tak samozřejmá, že už se ani neříká a jestliže na ni připadl dr. Turnwralá teprve o minulých vánocích, kéž to přispěje, třeba k pozdní ná- pravě tohoto největšího kazimíra a škůdce vy- rovnání v Čechách.
Stürgkh Němec Turnwald Čecho doktor Rakousko Čechy
12 article
Z Moravy. Dne 1. ledna 1913.
Morava
13 article
(živnostnictve proti semskému výborn.) Velmi důmyslný způsob šetření v zemském roz počtu vynalezla nějaká důvtipná hlarva, petrně z zemské účtárny. Vyhotoví se rospočet a na zá- kladě rozpočtů jednotlivých úřadů zemských sesta- ví v jeden celek. U nás na Moravě neplatí zásada že každý zemský úřad musí nejlápe znáti své po- třeby a tudtž nejlépo může sestavšti svůj rozpočet U nás je summum veškeré moudrosti poslední akcesista zemské účtárny, jenž rozpočty jednot- livých úřadů zemských, o nlchž nemá ani ponětí, na nozkaz šéfa účtárny „upraví“ a neškrtá tak. že původní navrhovatelé rozpočtů těch jsouk „zbláznění“ rádi, jak vypadá to jejich dílo. Takový účtárenský akcesleta náž rozumí všemu nspoň při „dělání“ rozpočtu zemského. On ví, c potřebovati může živnostenská vada na své od- borné věci, on rozumí věem odborným vě- cem remědělské rady, on nuzumí školství, regula- cím — krátce všemu. A ta jeho radost, když do- stane od zemského finančního ministra šl. dra. Koudely noakaz, aby ten rozpočet „seškrtal“ „upravi“. Jeho péro zuřivě uhírá na položkách jimž vůbec nemůže rozumět. Ale pochvala s vyš- ších míst ho nemine — ba u zemské účlárny mo- ravské dokonce dávají se premie za to, že to neb ono oddělení dovedlo „něco“ nažetřit. Co ono se ptá, jestli na úkor věcil Premie je premie a úsměv dra. Koudely také za něco stojí. Mnohý by tomu ani nevěřil, co tuto pěeme, ale je to pravda. Na příklad letos. Udělal se rozpočet na rok 1913
Koudela Morava
14 article
Jednotlivé úřady po úvahách a usneseních pro- vedly, že předložily svoje rozpočty. Zemská účtár- na na něch důkladně hlodala. To je přece jediná radost zemského ředitele Kratochvíla. A když to bylo hodně osekáno, i důležité věcí z rozpočtu vyloučeny, usnesl se zemský výbor na všech po- ložkách rozpočtových, při nichž není ně- jakou smlouvou vázán — 1krtat 102. Jak vý- tečné to usnesení, to pocitil na sobě hlav nt živnostníci, kteří se také důkladně bouří. Již na sjezdu lidovopokrokové strany ozval se ostře proti zemskému výboru presideni J. Pastýřík a v potomní schůzi živnostenské rady propukla ne- vole ještě silněji, ba živnoslnici jaou, protože dr Pluhař, jako přísedící zemského výboru v sezení onom zastával stanovisko nevympatické, že je nutno šetřít, odhodlání, vyvoditi z toho dů sledky proti straně lidevopokroko v 6. Živnostenská rada moravská slce uznává zása- du žetření a podvoluje se tomu, když všude se ubírá, aby konečně i ji bylo ubráno, ale poukazu- je zosla rozumně k tomu, že škrtat 10 proc, podle lineálu a šimla je nesmysl čírý, který nelze nijak odůvodniti ani omluviti. Nejvíce vídí mor. živno- vtenská rada postiženo pokračovací školství živno- stepské, kteréž beztoho dostává nepatrné podpory A z toho nepatrného obnosu se čkrtá 18.000 K Ostrá debata, v niž vedlí slovo hlavní pp. Pastý. řík. Janda, Klíčník, Pospíšll, Dvořák vyzněla velm příkře proti takovému žetření zemského výboru moravského a jeho finanční politšce. Náše zemský moravský výbor a jeho účtárna prý dostanou dí plom čestného uznání živnosten ské stra n polltlcké, neboť nemohl jí nikdo dáti lepi agitační zbraň do ruky, jako výtečný finanění poli- tik, načizující bezpodminečné a nerozumně 10e Vškrty rozpočlovel
Kratochvíl J Pastýřík Pluhař Janda Klíčník Pospíšll Dvořák
15 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16 article Chorvatské věci.
Chorvatské věci. Jsou tomu dvě neděle, co ve Vídni me- škal býv. předseda chorvatského sněmu, člen koalice, dr. Bogdan Medakovič a měl tehda rozmluvu s hr. Berchtoldem. „Zeit“ otiskuje nyní dopis ze Záhřeba, v němž se na základě onoho setkání Medakoviče s Berch- toldem kombinuje o možnosti brzkého doroz- umění uherské vlády s chorvatsko-erbskou koalicí a vypsání voleb do sněmu chorvatské- ho. V dopise se vypravuje, že dr. Medakovič vyložil hr. Berchtoldoví, že za nynějšách po- měrů může v Chorvatsku sněmovní většinu vytvořiti jedině koalice, která se nestaví ze zásady nepřátelsky proti Uhrám a také v otáz- kách balkánských jest spolehlíva. Hr. Berch- told projevil prý ochotu, věc uvážiti a po pří- padě svěřiti vládu v Chorvatsku opšt koalicí. ale dodal, že všechno závisí od rozhodnut uherského ministerského předsedy. V aškte- rých záhřebských politických kruzích panuje prý nyní domněnka, že dr. Lukáca souhlan s hr. Berchtoldem a proto poslal na dovolenou Cuvaje, svěřiv jeho zastupování dru. Unkel- häussrovi. Chorvatský tisk, stižený dosud policejní censurou, nesmí se o takových věcech vyslo- viti a proto je těžko posouditi, na kolik se zá- hřebský dopisovatel přiblížil ku pravdě. Ale prozatím není pozorovati, že by se byl dr Lukács nějak sblížil s chorvatskou kcoalicí „Budap. Tagbl.“ otiskuje v posledních čáslec rozhovory s různými koaličními polifiky chor- vatskými a srbskými, ale z rozhovorů těch ne- vyznívá dosud pražádné sblížení s uherskou vládou.
doktor Medakovič Berchtold Lukáca Cuvaj Lukács Vídeň Záhřeb Chorvatsko Uhry Hradec
17 article
Býv. chorvatský odbor. přednosta dr. Ba- daj viní uherskou vládu, že úmyslně podko- pává a níčí všechny tři hlavní pilíře oborvat- ské autonomie, sněm, hodnost bánskou a chor- vatské ministerstvo. Hlavně však mají v Pešt namířeno na finanční zničení Chorvatskra. 1904 uzavřena společná uhersko-chorvatské investiční půjčka 153 milionů korun, a z ní dáno na investice v Chorvatsku do rozpočtu 11% milionu. Ve skutečnosti r. 1904 nedáno do Chorvatska ani haléře, r. 1905 prostavěno tam 31.734 K a zbytek zmizel v pokladní hotovo- sti na r. 1906. Z této pokladní hotovostí po- skytla uherská vláda r. 1907 uherskýma ban- kám výpomoc v nouzi 200 mil. K. ale chorvat- ským peněžním ústavům ani haléře. Z inve- stiční půjčky r. 1904 věnováno 18,654.438 K a stavbu železnic; v Chorvatsku vystavěna tehda nálladem 287 korun polní železnička, jíž se užívalo při zalesňování jakési stráně a vác an haléře.
doktor Chorvatsko
18 article
V Pešti si v poslední době našli novou zámínku pro potlačování chorvatských svobod Chorvaté jsou prý pro trialismus, chtěj se odtrhnouti od Úherska. Také o tom se zmí- nil dr. Badaj. Pravil. Trialismus je sen malí národové nemohou mařiti čaz sny. Chce- me skutky a ne sny. Potřebujeme silné Chor vatsko, spojené se silnými Uhra m na půdě zákona a spravedinosti. O trialismu vyslovíí se v „Budap. Tagbl.“ také dr. Medakovič. Myšlenku o chorvat- ském trialismu vnuknul prý Lukácsovi hrabě Khuen-Héderváry. Vymyslil si ten klep proko. že koalice není tak unionistická, jako byla chorvatská vládní strana za hr. Khuena- Héder- vára. Až do r. 1906 unionisté směli býti pouze ve vládní straně a jich prorokem byl hr. Khuen-Héderváry, kterého poslouchali slepě. To však nebyli unionisté, to byll mameluci. Pro peštskou vládu bylo ovšem pohodlno vlád- nouti v Chorvatsku a takovou většlnou. Ta se vysvětlují nynější snahy uherské vlády, ob- noviti v Chorvatsku opět bývalý mamelucký tábor. Proto poslán do Chorvatska i komisař aby předělal konličníky v mameluky. Uhry muselí však hledati Chorvaty na půdě práva zákonů a pak v nich najdou opravdové přátele
Chorvat Badaj Uher doktor Medakovič Lukács Khuen Héderváry Pešť Chorvatsko
19 title
Za hranicemi.
20 article Rakouské úřadní zpravodajství o Srbsku.
Rakouské úřadní zpravodajství o Srbsku. „Nár. L.“ již ukázaly na to, že vínníkem celé aféry konsula Prochasky, jež skončíla pro Rakousko nesmrtelnou blamáží, je vídeňské „C.-B.“, vlastně jeho zodpovědný ředitel Ka- nya de Kanya. „C.-B.“ přese všecko pokra- čuje týmž směrem. Bělehradský „Trgovinsk Glasnik“ píše o jiném případě nepravdomluv nosti vídeňského zpravodajství: „C.-B.“ ochotně přináší každou laž, kte- rou kdo vymyslí proti Srbaku a Srbům, kaž- dou lživou zprávu, která se nás týče, rozesílá po všem světě, a když ji musí vyvrátit, činí to pouze ve vídeňských a pešťských Histech ostatní svět zůstává nepoučen o tom, že byl oklamán. Tak nedávno někdo vymyslil, že ně- jací srbští povstalci přešli do Bosny a Herce- goviny a měli tam srážku s c. k. vojskem „C.-B.“ vzalo na sebe příjemný úkol rozšířiii tu lež po všem světě. Nyní je ta lež v „Slav Corr.“ dementována, ale „Č.-B.“ samo mlčí. jakoby se nechumelilo. Jemu se hodí do krá- mu, aby cizí svět byl udržen v klamu a my- slil, že Srbové jsou živlem věčně nepokojným a stále ohrožujícím pokojné sousedy. Ta nepo- ctivá taktika přináší na chvíli žádoucí ovoce. ale když se lež odhalí, padne úhona její na lháře. „C.-B.“ není ještě dosti ponaučeno z afáry Prochaskovy. Touží-li po více podob- ných blamážích, ať si je má. Žde je nová. Aféry „C.-B.“ vysvětlují, proč slovanšt novináři nemohli obdržetl koncesl ke zřízen slovanské tiskové kanceláře.
Kanya Trgovinsk Glasnik Srba Srbsko Prochaska Rakousko Ka Bosna Prochaskův
21 article Demonstrace konservativců ve Španělsku
Demonstrace konservativců ve Španělsku Uražená ješitnost vůdce konservativní stran španělské, Antonia Maury, jenž se po demisi ka blnetu Romanonesova chtěl opět dostatí k moci způsobila v konservativní straně hnutí, které ma skoro revoluční ráz. Maura a konservativní sená toři a poslanci, počtem 92, mezl almi Lacierva. vzdali se mandátů a konservatlvní vicopresldenti sněmovny a senétu složili evůj úřad. Maura Laclerva chtějí prý vůbec ustoupiti z veřejného žívota a očekává se, že konservativní strana bu- de přetvořena za vedení dírektorla. Důvod tohoto postupu, jímž se mají liberálne vládě a straně způsobitl vážné obtíže, Je zřejmý projevu Maurova v listu „Epoca“, kdež sl přede- všim stěžuje, že král opomenul otázatí se ho př řešení kabinetní krise, a pak vytýká liberální vlá- dě špatně hospodářství a Plahovůli k republikánům jako nebezpečí pro monarchil. Tím staví se Maur ve své pose Jako ochránce trůnu přímo protí králi Jenž hraběte Romanonesa pověřil opětným sesta- vením kabinetu. V úterý konala se v královském paláci mini- sterská rada za předsednlctví králova, v níž byla hraběti Romanonesovi opětně projevena důvěra koruny. Po korunní radě prohlásil ministerský předseda, že doufá, že konservativní strana je s vědoma velkého nebezpečí, jež by vzniklo pro monarchii definitivním odchodem konservativcůz parlamentu. Neotázal-li se král před rozřešením ministerské krise ani posavadního chela konserva- tivní strany Maury, jehož chování vláda ostatně pokládá za úplně neodůvodněné, ani žádného jiné- bo vynikajícího politika na jeho mínění, spadá zodpovědnost za to jedlně na něj, ministerského předsedu. Nehledě k tomu, že panovník dle ústa- vy nikdy nemůže býti člněn zodpovědným za své jednání, konstatuje ministerský předseda, že zám výslovně králi radil, aby Mauru obešel.
Antonius Maur Laclerv Maurův Romanonesa Romanones Španělsko
22 article
Liberální tisk vystupuje velmi ostře proti Maurovi. „Liberal“ praví, že odstoupení neblahého duumvíratu Maura-Lacierva je jediným slušným činem jejich politické dráhy. „Imparcial“, orgán lednoho ze starších liberálních vůdců. Moreta, pí- še, že Joso Franeo v Portugalsku, jenž se stal monarchil tak osudným, je jediným protějškem Maurovým v současných dějinách. Je neslýcháno, že monarchlstický státník chtěl vypíchnouti krále a když se mu jeho úmysl nepodařil, počíná sl pří- mo revolučně. Maura sl osobuje úlohu krále, jenž vystřídává strany a povolává vlády. Maurova snaha, rozhodovati jak o vlastní, tak i o protivné straně, prozrazuje přání, býti diktátorem. Republikánský tisk vítá odstoupení Maurovo s jásotem. „Pais“ píšet „Stín Ferrerův způsobil trolí krisi a třikrát zmařil návrat Maurův.“ Také republikánští vůdcové Alvarez a Perroux soudí, že postup Maurův je vodou na jejich mlýn. Zdá se skutečně, jakoby se Maura porušením parlamentní rovnováhy chtěl monarchii pomstíti za to, že se nechtěla svěřiti jeho ochraně.
Maur Moret Joso Maurová Maurův Ferrerův Alvarez Liberal Portugalsko
23 article Home rule a odboj Ulstru.
Home rule a odboj Ulstru. Ve středeční sehůzl anglické sněmovny po- elanců, v níž byl 294 hlasy proti 197 zamitnut do- datečný návrh unionistů, aby zákon o home rule Iraka neměl platnosti pro kraj ulsterský, došlok zajímavé kontroversi mezi ministerským předse- dou Asqulthem a vůdcem konservativců Bonarem Lawem. Na námitku sira Edvarda Carsona, že home rule nebyla předložena voličstvu Spojeného krá- lovství jako přímá otázka, pravil Asqulth „Dejme tomu, že by tato předloha, jak vyšl z výboru, zahrnujíc i Ulster, byla předložena i vo- ličům a jimi schválena, jak se pak zachová Ulster? To je skutečně vážná otázka a myslím, že má býti zodpověděna. Nechci vykládati přiliš do- slovně výroky lidí, kteří mluví pod dojmem hlu- bokého citu, ale kdybychom měli pojímali vážně projevy mínění, jež byly učiněny na podzim v ně- kterých částech Ulstru, anl schválení této před- lohy voličstvem Velké Britanie by nikdy nepři- mělo ulsterskou menšinu, aby svolila. Z toho vzni- kají vážné otázky. Dále uvedl Asquith, že Ulster nemá býti vy- loučen z britské ústavy, jak se tvrdilo. Bude stále zastoupen svými členy ve Westminstru a vždy se mu dostane ochrany říšské vlády, kdyby domáci exekutiva překročila svou právomoc nebo jí zne- užila. Kromě toho, kdyby se ukázalo, že by záruky měly býti zvýšeny nebo vesíleny, byla by vláda ochotna uvažovati o tomto podnětu.
Law Carson Asquith Ulster spojený krá Ulster Velká Británie Westminstr anglický sněmovna
24 article
Bonar Law octnul se vůči otázce Asquithově v rozpacích, z nichž si nemohl pomoci jinak, ne určitou odpovědí, a prohlásil ve své řeči: Pokusíte-li se vnutiti tuto předlohu, jak li ulaterský věří a má právo věřiti, že to činíte proti vůli této země, pak jej budu podporovati v odporu proti ní. Předložite-li ji lidu jako jasnou otázku. pak se stane problémem pro Ulster, nikoli pro mne. Nevím, co Ulster učiní. Pokud se týče mne, bude-lí tato otázka předložena lidu této země k rozhodnutí, pak, pokud mluvím za unionistickou stranu, neučiním nic na povzbuzení odporu Ulstru. Jsem jist, že tento lid bude odporovati. Jmenujte to vzpourou, chcete-li, ale dle mého přesvědčení žádná vzpoura na světě by nebyla více oprávněna než tato. A výsledek je jistý, nepochybný. Bu- dou-li chtít dáti v sázku své životy — a to učiní — stane se leda to, že jich así dvacet nebo třícel bude zastřeleno britskými vojáky, a jsem jist. že všichni vědí, stane-li ze fo, že se ozye v zemi výkřik, jenž smete tuto nebo jinou vládu z úřadu. Chyba tísku. V zahr. rubrice včerejšího r. čís »N. L..« vytištěn chybně výrok prof. Sobolevského učiněný za ruské slavjnnofily. Stojí tam: »Vzdá- leni jsme panslavismu, a byť nás často obviňo- vali ze snahy poruštit všecky slovanské národy my nepomýšlíme na pomstění.« Poslední slov je vadné, má býti: »poruštění«.
Law Asquithův Ulster profesor Sobolevský Ulster
25 article Úprava platů učitelských
Úprava platů učitelských referentském komitétu sněmovn komise školské. (Zpráva Pražské sněmovní korespondence.) Referentský komitét permanentní komise škol ské konal dne 3. ledna svoji 65. schůzi. Fo sdělení došlých spisů podával zpravoda posl. Morawetz zprávu, která bude referent- ským komitétem předložena školské komisi na základě jejího usnesení z 12. prosince 1912. Ze zprávy této dlužno uvésti, že maximální varianta vyplývala by z nezměněného provodení článku I zákona o učitelských platech summou 26,883.000 K zvýšené potřebyj minimální varianta, Která vy- plývá ze schválení varianty k čl. II., vyžaduje 22,418.000 K. Je tudíž mezi minimální a maxi- mální variantou rozdíl 4.465.000 K. Při tom jsou Ještě mezivarinnty dlo toho, bylo-li usneseno přiznati celý nebo polovlění aktivitní přídavek pro řídíci učitelské síly. Zpráva referenta posl. Morawtze byla se souhlasem korreferenta posl. Kaíky referent- ským komitetem schválena a bude nyní dodána členům školské komise. Komize školská sejde se 9. ledna o 11. hod. dopol. k dalšímu projednávání zákonné osnovy učítelských platech.
Morawtz
26 article Ze strany.
Ze strany. Mladá generace nár. str. svobodomyslné Klatovech koná členskou schůzi a důležitým pro- gramem v sobotu 4. m. o 7. hod. več. v restau- raci »U kanonu«. Na programu jest také před náška p. J. Nikendeye, řed. závodu tiska ského a nakladatelského v Klatovech »O Balkáně« Hosté ku přednášce vítáni. Z Berouna. Organisace mládeže má dnes v sobotu o 8. hod. več, v restauraci »U čer- ného koně« schůzi, na níž promluví kol. J. Alex- andr z ústř. výboru org. mládeže »O účastí mlá- deže v životě veřejném.« Z Hořic. Místní organisace pořádá v ponděl 6. t. m. o 2. hod. odpol. v měsiském divadelním sále veřejnou schůzi voličstva, na niž promluví zemský i říšský poslanec pan Jindřich G. Ma- štálka. — Těhož dne o 1/28. hod. večer kont se v zadních místnostech hotelu »U zlatého be- ránka« důvěrná schůze organisační. — Předsed- nictve míst. organisace žádá organisace jičínského kraje, aby ke schůzím vyslaly v hojném počtu své zástupce. Na stupňované utískování českého žívlu v Dolních Rakousích odpoví český náro zvýšenou podporou spolku „Komenský“ v Vídni, který pečuje o české školy pro česko děti dolnorakouské.
J Nikendey Alex G ma Komenský Klatovy Balkán Beroun Hořice Dolní Rakousy Vídeň jičínský kraj
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Veřejná schůze o Polácích v Poznaňisku konati se bude v pondělí 6. ledna o 10. hod. dopol. v přednáškovém sále Obecního domu v Praze. Na programu jsou informační před- nášky o politických, kulturních a hospodář- ských poměrech Poláků v říši německé ao akci na vyvlastnění polské půdy. Referáty přednesou pp.: Fr. Hovorka, dr. J. Fuh- rich a F. Hlaváček. Na schůzi zavítatia promluviti přislíbili pánovér posl. dr. Karel Kramář, místopředseda Kola polského na radě říšské posl. hrabě Skarbek, vynika- jící malíř a poslanec polský W. Tetmajer a delegát Poláků poznaňských. — Z Národního klubu. Dnes jour-lixe. Na programu rozhovor o politické situaci. Zahájí posl. dr. K. Kramář. Pouze pro členy. — Nové souborné vydání básnických spísů Jaroslava Vrchlíckého počalo právě vycházeti nákladem J. Otty v Praze v se- šitech po 32 hal. Toto nové vydání přehlíží bratr zesnulého básníka Bedřich Frídaa profesor Jan Voborník. První svazek ob- sahuje páté vydání první lyrické sbírky Vrchlického »Z hlubin«, obsahující básně z r. 1869—1875. Úvod Voborníkův obsahuje stručnou charakteristiku básnického vývojea díla Jaroslava Vrchlického. Doporučujeme vřele toto nové, kritické vydání básnického díla jednoho z největších našich geniů po- zornosti naší veřejnosti, která má poznáním velikého odkazu Jaroslava Vrchlického na- plniti jeho ohromný význam pro naši kulturu vůbec a slovesnou kulturu zvláště.
Polák Hovorka doktor F Hlaváček Kramář Skarbek W Tetmajer K Kramář Vrchlícký J Ott Frídaa Voborník Voborníkův Praha obecní dom národní klub
28 article
— Pocta. Zemská živnostensko-průmyslová jednota markrabství moravského v Kroměříži ode- vzdala přísedícímu zemského výboru p. K arlu Adámkovi v ocenění zásluh, jež si na poli živnostensko-průmyslovém a národohospodářském ziskal, umělecky provedený čestný diplom — Převezení zesnulé paní Marie Hollmannové, choti rady zemského soudu a přednosty okresního soudu na Král. Vinohradech p. Viktora Hollmanna, bylo vykonáno včera o 3. hod. odpolední z domu smutku v Chocholouškově ulicí č. 14 na Král. Vi- nohradech. Všeobecné sympatie, jichž požívá ro- dina p. rady Hollmanna, projeveny byly účasten- stvím smutečních hostí, kteří tělesnou schránku zesnulé paní doprovodšlí. Církevní obřady vykonal vinohradský farář mzgne. dr. Lehner za zsistence farního duchovenstva, načež byla rakev s nádherně vyzdobeného katafalku, k němuž položeno množ- ství věnců a palmových kytic, snesena do čtyř- spřežního vozu pohřebního. Za rakví ubíral se manžel zesnulé p. rada V. Holímann se synem Mars celem, příbuzní a následovali smuteční hosté: v za- stoupení presidia zemského soudu pp. vícepresident Dvořák, rada dr. Bohuslav, rada Drbálek a okres. soudce Sechák, starosta města Král. Vinohradů Al. Bureš, ředitel Městského divadla Král. Vinohradů spisovatel Václ. Štech s chotí, ředitel městských úřadů dr. Fuksa, notář a spisovatel dr. Jos. Štolba s chotí, dále pp. dvor. rada Kasalický, bývalý ná- městek otarosty měst pražských V. Kasslický, vrch- ní radové dr. Iilaváček, Lauterer, Rypáček, Flloder, vrchní rada a přednosta okresního soudu v Karlině Paul, vrchní rada a přednosta okresního soudu v Žižkově Partyngl, přednosta okresního soudu ve Vršovicích rada Zima, radové zemského soudu Bou- ček, Kořínek, Winter, Říha, Červený, Weil, dr.
Adámek Hollmann Král doktor Lehner V Holímann Dvořák Bohuslav Al Bureš Václ Štech Fuksa Jos Štolba V Kasslický Iilaváček Lauterer Rypáček Flloder Partyngl Kořínek Winter Říha Červená Weil Kroměříž Chocholouškův ulice Karlin Paul Žižkov městský divadlo Královský městský úřad okresní soud v Vršovice zemský soud Bo
29 article
Mikan, Špička, Holbauer, Siegel ze Siegvillů. Voe lenec. dr. Moravec. Havlíček, dr. Hladik. Lev. okr. soudcové Losos. Gustav Hartl. Eduard Hartl. Šin- dler, poslanec a advokát dr. Schaner, soudní lékař prof. dr. Slavik, dr. Bernkopí, president Zajišťovací banky A. Pollák. dr. Jahn, dr. K. Heller, dr. A. No- votný, polic, rada K. Fahoun, dr. Hammer, dr. Jos. Josiíko, místodrž, rada Procházka, dr. Ulrych, dr. Havelka, dr. Bráza, dr. Ettel z Hvozdomilů, dr. Chlistovský, vrchní rada dr. Chlumecký, dr. Keclik. dr. Bartošek, správce Materka, finanční rada Be- kera, dr. Pilař, arch. Martin, dr. Schelchl, dr. Na- vrátil, úřadníci okresního soudu, okresního hejtman- ství a berní správy na Král. Vinohradech a nepře- hledný zástup obecenstva. Průvod ubíral se Pala- ckého třídou do Divišovy ulice a u Jungmannovy třídy vykonán obřad výkropu, načež tělesné ostat- ky zesnulé paní byly převeženy na severozápadni nádraží, odkudž dopraveny do Kutné Hory. Tam- též bude zesnulá pí. Marie Hollmannová dnes do- poledne o 10. hod. pochována do rodinné hrobky k tichému a věčnému odpočinku. — Kniha o Srbsku. Náš spolupracovník. Slepánek oznamuje nám, že začal pracovati na knize, jež má představiti hospodářský rozvoe Srbska, jeho postavení na Balkáně, styky se Slo- vanstvem a ostatní Evropou. Kniha obsáhne asi 20 tiskových srchů. Úvod k ní slíbil autorovi na- psati nynější ministr obchodu a průmyslu Kosta Stojanovič. Kniha vyjde v komisi Fr. Ho- vorky v Praze koncem jara.
Mikan Holbauer Siegel Siegvill doktor Moravec Havlíček Hladik Hartl Schaner profesor Slavik Bernkopit A Pollák Jahn K Heller K Fahoun Hammer Jos Procházka Ulrych Havelka Bráza Ettel Hvozdomil Chlistovský Chlumecký Keclik Bartošek Materka Pilař Martin Schelchl Král Jungmannův Hollmannová Kosta Stojanovič Šin Vinohrady Palo Divišov ulice Kutná Hora Srbsko Balkán Evropa Francie Praha zajišťovací banka Be
30 article
— Z městské rady pražské. (Schůze dne 3. ledna. Předsedal starosta pan dr. Karel Groš.) Komisi pro kanalisování Vltavy a Labe odprodána část pozemku, zabraná přistavem při plavebním kanálu v Bubenči ve výměře 11.88 čtv. sáhů. —- Dle zprávy stavebního úřadu nenastaly od pro- since minulého roku žádné změny ve stavu věže Šitkovské, zejména neobjevily se žádné nové trh- liny ani nenastalo rozšíření starých trhlin, které před časem vzbudily obavy v příčině stability věže. — stavba zbytku ohradní zdi při Král. Oboře u elektrárny zadána panu Doubkovi. — Usneseno, aby násypem byla zvýšena pěšina, ve- doucí od lávky u Kozlovky ku přívozu vltav- skému. — S inž. Zvěřinou ujednány podmínky pro zřízení průchodu adaptovanými č. p. 420-I. a 359-l. v Martinské ulici. — Nabídka postupu ploch od poz. parcel č. k. 290/1 a 290/3 v Praze-VII. při okružní cestě zamítnuta pro nepřijatelné pod- mínky. — K návrhu městského úřadu stavebního usneseno, aby zához příkopů pro vodovody, plyno- vody a elektrické kabely prováděly příště jednot- livé podniky samy vlastními dělníky. — Schválen nový návrh stavebního úřadu na regulaci ulice Durdíkovy III., jenž vyhovuje přání zemského vý- boru, aby bašta čís. IIl. ve svých obrysech zá- stala zachována. — Obecní starší Lad. Myslik daroval 100 K pražským chudým k uctění pa- mátky zesnulé své matky. Dárci vysloveny díky.
doktor Groš Šitkovský Král Doubek Ing Zvěřina Vltava Bubeneč Kozlovka Praha Durdíkův III obecní starý lada
31 article
— Pohyb obyvatelstva v Nuslích. V týdnu o 22. do 28. prosince 1912 narodilo se v Nuslich 9 dítek živých (6 mužského, 3 ženského pobl.). Zemřelo 6 osob (3 mužského, 3 ženského pohl.). — Proti elektrleké dráze v Karlových Varech. Píše se nám z Karlových Varů: Ze zřízení clek- trické pouliční dráhy nebude tedy nic. V sezení obecního zastupitelstva, konaném dne 28. pros. prohlásil purkmistr na doťaz po zřízení dráhy, že je proti zřízení vzhledem k lázeňskému klidu města. Tento náhled zastávalo také několik nej- větších obecních poplatníků. — Změny držebností. Pan inž. Jindřich Šmolka koupil od pp. Huga. Antonie a al. Anny Jelinko- vých a spol, dům čp. 905-II. „U Kovářů“ v Jin- dřišské ulici za 200.000 K. — Paní Marie Procház- ková koupila od p. Jos. Holovského dům čp. 1952- II. „U Karlova“ za 71.400 K. — Statkář ve šla- panicích p. Ant. Závorka koupil od pp. Václavaa Růženy štěpánkových mlýn čp. 199-I., na Novot- ného lávce. Praha-I. za 210.000 K. — Sl. Anděla Fialková koupila od pp. Jos. Plichty, Anny Holov- ské a Václ, a Marte Vaňhových část pozemku od čk. 480/8 v Plynárenské ul. v Holešovicích-Bu- bnech za 20.000 K. — Pp. Václ. a Josefa Šípaloví koupili od pí. Terezie Křížové dvě žestiny domu čp. 255-VII. na nároží Sladkovského ul. a „Na Zá- torách“ v Holešovicích-Bubnech. Pan Davíd Wels koupil od mistra bednářského p. Jos. Hrbka a choti
Ing Jindřich Hug Antonia Jelinko Kovář Procház Růžena Plichta Holov Mars Vaňhův Václ Josef Šípalový Kříž Davíd Wels Hrbek Nusle Nuslich Karlová Vary Jin Praha Holešovice Sladkovský ulice Bubno U Karlov