1
masthead
Ročník XXXXII.
2
masthead
V Praze, v ponděli dne 25. května 1903.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. lIsty
přel lief ae
v Praže v administráei
na měsle
a vtvt lita . . . . 6 K —h
s dvají čonáškou
na mě
ki
na čtvit lota
ve nllalkšchi
na měsíe .. . . . . 2 K 30h
Poštons
avojí zisilko
z čtvrt leka . . . .1 K do
ra miěste
Pošton
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
K situaci.
Z Vídně, 25. května. Vnitřní politika
zatlačena je událostmi chorvat
skými a přítomností dalmat
ských poslanců ve Vídni. Jedínou
starostí dr. Körbra, tolikéž pak všech jeho
věrných německých stran jest, promrskati
nějakým způsobem v parlamentě zatim n
rozpočet.
Officiosní »Montagspres s e« uji
šťuje, že eventuální zmar parlamentního
projednání provisoria toho nemělo by ž ád-
ných důsledků, poněvadž jde prý jen
o rozpočtovou formalitu.
Nepokoje v Chorvatsku.
Ze Splitu, 24. května. (Zvl. telegr.
Protestní schůze lidu proti násilnostem báno-
vým byla neobyčejně četně navštívena. Divadlo
bylo přeplněno a kolem něho tísnili se ještě
tisíce Chorvatů a Chorvatek z města i okolí.
Všechny okolní obce vyslaly na schůzi své
zástupce. Mimo to došlo z celého kraje
množství telegramů, v nichž se projevuje
souhlas s resolucí. Mluvili starosta Mihalje-
vič, Bulič, Mikačič, Kapič, socialista Dorbič,
Stražičič, Vuletin, básník Katalinič. Voneš z
Križevce děkoval za projevy sympatií. Při-
jata resoluce, kterou se projevuje rozhořčení
nad událostmi v Chorvatsku, solidárnosts
utlačenými bratry v bánovině, vyjadřuje se
protest proti násilí a obdiv trpícím bratřím.
Na konec projevuje se naděje blízké svobody
a sjednocení národa, spečetěného krví mu
čedníků. Průvod s černými nápisy: »Slá va
mučedníkům!« prošel tiše a důstojně ce-
lým městem. Na »Gospodském trhu« vypukly
zástupy lidu ve volání: »Sláva mučední-
kům !« »Pereat Hédervary !« »Živjela Hrvat-
ska!« Na konec odzpívána chorvatská ná-
národní hymna »Ljepa naša domovina ...«
Dojem celé demonstrace byl mocnýa
vznešený.
doktor
Körbr
Chorvat
Chorvatka
Mihalj
Bulič
Mikačič
Kapič
Dorbič
Stražičič
Vuletin
Katalinič
Voneš
Sláva
Vídeň
Chorvatsko
Split
blízký svoboda
Pereat Hédervara
Živjel Hrvat
7
article
Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Včera asi
o 1. hod. odpol. přišlo v docela malých sku-
pinách asi sto jihoslovanských studentů do
Bankovní ulice, aby tam před palácem uher-
ského ministra při osobě císařově provedli
demonstraci proti chorvatskému
bánovi, který však již o 124 hod. palác
byl opustil. Sotva že se studenti začali shro-
mažďovat, dostavil se oddíl policejní stráže
a jal se rozháněti demonstranty, kteří pro-
volávajíce hlučně »abcůg!« a jiná bánovi
nepřátelská hesla s pronikavým pískotem
ustupovali. Za krátko chtěli studenti zase do
Bankovní ulice vniknouti, ale policisté zatla-
čili je na Okružní třídu, kdež se studenti
rozptýlili. Celá demonstrace trvala asi pět
minut. Jedenáct osob bylo zatčeno a poli
cejně potrestáno.
Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Velitel
13. sboru v Záhřebě polní zbrojmistr šl.
Vídeň
Záhřeb
8
article
Klobus s chotí sem dnes přijel.
Z Vídně, 24. května. (C.-B.) Císař
přijal o 9. hod. dopol. chorvatského bána
Khuena Hédervara v audienci, jež
celou hodinu potrvala. Po audienci odebral
se bán do paláce uherského ministerstva,
posnídal s ministrem hr. Szecheným a odjel
o 2. hod. odp. nazpět do Záhřeba.
Z Lublaně,, 24. května. Dnes do-
poledne konala se na radnici mani
festační schůze v příčině udá
lostí v Chorvatsku. Shromáždění
bylo ohlášeno jako všeobecné bez rozdílu
stran. Předsedal říšský poslanec dr. Ferri
Počet účastníků, jichžto značná část se ani
do sálu nemohla vejíti, páčí se na 7000 az
8000 osob. Předsedající pravil za ohromují-
cího souhlasu a bouřlivého nadšení: »Raději
se dáme rozdrtit, než bychom přestali vlast
milovat a ji hájiti!« Mluvili dále jménem
chorvatsko-národní strany R. Rabe, dr
Žitnik, jménem strany pokrokové poslanec
dr. Triller, jménem strany křesťansko-
sociální lublaňský Chorvat Magdič a jmé-
nem soc. demokratů Tokan. Všichni řeč-
níci byli vládním zástupcem přerušováni.
Khuen Hédervar
doktor
Ferri
Žitnik
Triller
Chorvat
Magdič
Vídeň
Záhřeb
Lublaň
Chorvatsko
národní strana R . Rabe
9
article
Výkřiky souhlasu ozývaly se až i venkua
byly tu ještě stupňovány. S galerií mávaly
dámy šátky.
Za velkého vzrušení byl dán návrha
též přijat, aby se císaři o této mani-
festaci podala zpráva. Ihned byla
přijata tato resoluce: S ohledem na poli
tickou a hospodářskou reakci, kterou bán
hr. Khuen-Hederváry provádí, jenž zárover
nejpřesnější ustanovení uhersko-chorvatského
vyrovnání nezachovává, který státní zá-
kladní zákony porušuje, osobní
svobodu, tiskový zákon a shromažďovac
právo znásilňuje, špatnou správou, potlačo-
váním myšlenky národnostní, finančním vy
kořisťováním země, vnucováním maďarských
praporů a řeči připravil poměry, které
s právním stavem v příkrém jsou rozporu,
které v zájmu maďarské panstvíchtivosti
národnostní a státoprávní postavení Chor-
vatska ničí — prohlašují shromáždění Slo-
vinci a Chorvaté z Lublaně a okolí sve
sympatie k chorvatskému ná
rodu, protestují proti tomu, aby
společná vláda bána v Chorvatsku podporo
vala tím, že mu poskytuje vojenské pod-
pory, protestují proti špehoun-
ství, jež bán do této poloviny říše zavlékl
a vyzývají rakouskou vládu, aby špicly hr.
Khuen - Hedervárya za hranice zahnala.e
Shromáždění skončilo zpěvem chorvatské
národní hymny.
Z Lublaně, 25. května. Poslanec dr
Ferri, který předsedal manifestační schůzi
Khuen
Hedervára
Chorvat
Hedervárya
Ferri
Lublaň
Chorvatsko
10
article
zaslal kabinetní kanceláři tento
telegram: »Vašemu Veličenstvu nejod-
danější poddaní prosí jménem schůze dnes
konané, která zakončena byla jednohlasným
provoláváním: »Sláva králi chorvatskému,
nechť žije František Josef I.« a na kteréž se
zúčastnilo několik tisíc V. V. nejoddanějších
Slovinců, aby V. V. rozhodlo v ten způsob,
aby v Chorvatsku a Slavonsku nabyly
zase platnosti zákony a právo.«
Dr. Ferri byl potom vynesen na ramenou
studentů ze sálu. Účastníci schůze odebrali
se pak před budovu zemské vlády. Tam
uspořádali demonstraci proti zemskému pre-
sidentovi Heinovi, volajíce »Abzůg Hein
Pryč s nim!« Potom demonstrující odebrali
se, nesouce chorvatský prapor a zpívajíce
hymnu »Ljepa naše domovina« k radnici.
Policejní komisař Bresnik je zastavila
žádal, aby prapor sňali. Když tak učiniti
nechtěli, chtěl jim ho vyrvati. Došlo ke srážce,
ve které byl policejní komisah
stlučen.
Sláva král
František
Josef
doktor
Ferri
Hein
Abzůg Hein
Bresnik
Chorvatsko
Slavonsko
11
article
Před radnicí stanul průvod a vztýčil
pak na budově prapor za bouřlivého volání
»Živio!« Demonstranti potom, jsouce celou
cestou dámami zasypáváni kvítím a věnci,
brali se před budovu zastupitelstva »Uhersko-
francouzské pojišťovací společnosti«. Tam
demonstrovali proti Maďarům, pak strhli štít
Z Lublaně, 25. května. Ředitel
zdejšího gymnasia po včerejší exhortě
vystoupil na kathedru a měl k žák ům
řeč, ve kteréž je varoval, aby se nezúčast
ňovali demonstrací. Na dnešek o 11. hodině
svolána je mimořádná schůze obe
ního zastupitelstva k pojednánío
včerejších událostech.
Z Lublaně, 25 května. Včera ráno
bylo policii oznámeno, že se oběsil na svi
tilně v jedné z nejživějších ulic neznámý
muž. Strážníci našli tam jen slaměnéh
strašáka, který představova
bána Khuen Hedervara. Policie dale
tuto věc sníti
Ze Záhřeba, 25. května. Rekton
universitní podal žádost za pro-
puštění, prohlásiv vůči sboru professor-
skému, že jí neodvolá, dokud nebude
dáno universitě dostiučení za
vpád policie do budovy universilní.
Ze Zadru, 24. května. (C. B.) Jako ve
Splitu konala se také v Dubrovníce
schůze lidu, na kleréž projeveno rozhořčení
nad událostmi v Chorvatsku a dán výraz
solidaritě s chorvatskými bratry. Srbov
projevili písemně svojí nelibosť nad jedná-
ním uherské vlády a vrouci sympathie s obětmi
vládní politiky. Po skončení schůze provedena
u přístavu, kamž právě byl připlul parník
«Zagesle« demonstrace proti vlající na něm
uherské vlajce. Molo bylo četnictvem vy-
klizeno a na zatlačení velikých
davů lidu z nábřeží povoláno
vojsko. Ještě než toto přišlo, přistál par-
ník a odevzdav poštu, stáhl obvyklým způ-
sobem poštovní vlajku, načež se lid uklidnil.
Zatčen byl jenom jistý žák střední školy
Poraněn nebyl nikdo.
Maďar
Khuen Hedervar
Mola
Uhersko
Lublaň
Záhřeb
Split
Chorvatsko
12
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Gorice, 24. května. (C.-B.) Ve vče
rejším protestním shromážděn
proti inšpruckým událostem
které se konalo o polednách ve zdejším di
vadle, přijata táž resoluce jako v Terstu.
Řečníci odsuzovali inšprucké události a žá
dali za zřízení italské universityv
Terstu.
er. Z Paříže, 24. května. Po skon
čené schůzi katolické strany došlo na Ras-
pailově boulevardu k prudké srážce mez
ředitelem »Revue Sillon« Sanguienem, jejž
provázeli jeho katoličtí přívrženci a mezi
četou socialistů. Padlo i několik výstřelůz
bambitek a házeno kamením i kusy železa
Policejní komisař a policejní úřadník byl
zranění. Hrabě d' Etchagoyen, na němž lp
podezření, že střílel, byl zatčen.
co. Ze San Dominga, 24. května.
(C.-B.) Po krvavém boji byli povstalci, kteř
arsenál v Santjagu vyhodili do povětří, pře-
moženi. Byl mezi nimi také generál Dionysio
Frias. Zranění zůstali na bojišti.
N L
Sanguien
Etchagoyen
Dionysio Frias
Gorica
Terst
Paříž
San Domingo
13
article
Události v Makedonii.
Z Cařihradu, 24. května. (C. B)u
železniční stanice Urli pod Drinopoli byla
pobita bulharská, dvanáct mužů čítající četa
a zastřelen jeden polní hlídač.
Z Cařihradu, 24. května. (C.-B) Dnes
přibylo sem solunským vlakem 34 raněných,
mezi nimi jeden důstojník.
Z Cařihradu, 24 kvělna. (C.-B.) »Ag
de Constantinople« vyvrací zprávu, že byly
bulharské školy v Rumelii vesměs uzavřeny
Byly prý zavřeny jenom ty školy, v nichz
shledána ohniska revoluční agitace.
Z Cařihradu, 24. května. (C.-B.) Ve
středu v noci sveden v Mogele čili Male, osm
kilometrů od Monastýru, boj mezi vojskem
a 13 mužů čítající bulharskou četou,
která ůplně byla zničena. Dále byl
zabiti čtyři vesničané, kteří se k četě připojili
a dvě ženy z vesnice. Čtrnácte budo
bylo střelhou děl(l) rozbito. Voj.
sko má tři mrtvé a několik raněných. Bou-
chání děl způsobilo v Monastýru jakési zne-
pokojení.
r. Z Ristovce, 24. května. Do Soluna
přiveženo včera 17 Albánců ze Skoplje.
mezi nimi vůdcové Munderiz Hassan, lzze
bey, Hafiz Guta, Murteza effendi a Hali
aga, všichni z kraje dakovického. Budou
Čtrnáct
Albánec
Hassan
Makedonie
Cařihrad
Urli
Rumelie
Soluna
Hafizstán Gut
Aga jít Constantinople
14
article
dopraveni do Cařihradu. — Albánská
četa přepadla srbskou vesnic
Tajmište v kraji gostinarském a spálila
tam tři domy. Také ostatní srbské osady
tamější jsou stále ohrožovány.
Oslava 85. narozenin V. V. Tomka
v Hradci Králové.
Důstojným způsobem uetilo město Hrade
Králové v sobotu 23. t. mi 85. narozeniny nej
slavnějšího rodáka svého a největšího dějepisee
českého vedle Palackého V. V. Tomka, jež při-
padají na 31. května. Oslava ta stala se zvláště
významnou tím, že stařičký dějepisec vyhovět
ochotně a s radostí žádosti městské rady a za-
vítal osobně do svého rodiště. Na nádraží vstřie
výjeli mu a uvítali ho starosta p. dr. Ulrich
členově městské rady a užšího výboru pro uspo-
řádání oslavy Tomkovy. V městě Hradci Král.
mu na počest vlály prapory s Bílé věže a s domů.
V V Tomek
Palacký
doktor
Ulrich
Tomkův
Král
Cařihrad
Hradec Králové
Hrad Králové
Hradec
15
article
V 11 hodin uveden byl V. V. Tomek do auly
obchodní akademie, kde v háji exotických rostlin
stálo poprsí jeho provedeně sochařem Boh. Vlčkem
a nad ním umístěn byl velký obraz Hradce Krá-
lově jako pevnosti. Na schodech obchodní
akademie rozestaveny byly nejsličnější dívky
králové-hradecké, členky ženské pěvecké jednoly
»Elišky« a sypaly mu na cestu kvílí. V aule.
kde ve velmi četném počtu shromáždilise
zástupcové všech škol, úřadů a korporaei
deputace spolků, deputace měst. rad z Jaroměře
a Král. Dvora a Ilistorického Klubu v Praze
Slavného rodáka královéhradeckého uvítal nej-
prve starosta města p. dr. Ulrich vřelými, o
srdce k srdci jdoucími slovy, v nichž vzpomněl
lásky jeho k rodiští Hradcí Král., jehož dějin
na nejednom místě dotýká se ve svých spisech
a jemuž věnoval i spisek »Místopisné pamět
města Hradce Král.«, jeho velkého významu
české vědě historické a přál mu, aby co nejdále
přivěsti mohl dílo života svého »Dějepis města
Prahy«. Na konec provolal mu třikráte »Slávu!«
se všemi přílomnými. V. V. Tomek hluboce
dojat, děkoval za uvítání, jehož se mu dostalo
v rodném městě jeho, vzpomínal jak vypadalo
před pevnosti a přál mu, aby po pádu hradeb do-
čkalo se co nejskvélejšího rozvoje a stalo se jedním
z největších měst po Praze. Jménem spolků
královéhradeckých vzletnou řečí přivítal V. V.
V V Tomek
Eliška
Král
doktor
Ulrich
Hradce
aula
Hradec
Jaroměř
Praha
obchodní akademie
Ilistorický klub
16
article
Tomka předseda komitétu pro uspořádání oslav
85. narozenin jeho p. MDr. L. Batěk. Po řeči
jeho opět V. V. Tomkovi provoláno bylo třikráte
»Sláva!« Na to přečetl starosta p. dr. Ulrieh
báseň Jaroslava Vrchlického vystihující velký
význam Tomkův zvláště jako dějepisce města
Prahy, báseň krásnou a dojemnou, kterou
oslavenci zaslal a v níž na konec praví:
Stín zašlé doby padá
mu v šedin svatý sníh
však duše ta je mladá
ve pravdy paprscich.
jež ztěžka jen a zvolna
mu z mraků vychazí
přes místa smutků bolná,
přes bludů odkazy.
Tak žiješ v našem středu
slyš jasot náš a díkl
V moderních ňader ledu
buď požárem ten mžik
ku vlasti, k Prahy pýše
v Tvou oslavu i zdar,
když všech se zvedá číše . ..
Ne, Otče, nejsi stár!
Po přednesu básně představil starosta dr.
Ulrich oslavenci všecky přítomné hodnostya
deputaci, s nimiž se všemi promluvil několik
vlídných slov. Když pak odcházel z obchodni
akademie, opět dívky na schodech kvítím po-
stlaly mu cestu. Po společném obědě v Grand-
hotelu provázen starostou drem. Ulrichem
p. drem. V. Nováčkem, koncipistou zem. archivu,
prohlédl si V. V. Tomek staré město, zastavil se
před budovou »Boromea«, stojící na místě jeho
rodného domku, vešel do biskupského semináře
a navštivil sbírky historického musea ve starém
paedagogiu. Večer měl univ. prof. dr. Jar.
Goll v měst. divadle Klicperově přednášku
životě a literární práci V. V. Tomka. Když To
mek do divadla vešel, vše povstalo. Před před
náškou přednesen byl smíšený sbor »Slavnostní
zpěv« od Ant. Dvořáka.
Tomek
Mdr
L Batěk
V V Tomek
Ulrieh
Vrchlický
Tomkův
doktor
Ulrich
V Nováček
profesor
Jar
Goll
Klicperův
Antonín
Dvořák
Praha
Grand
17
article
Prof. Goll ve přednášce své namnoze n
základě rukopisných pamětí Tomkových poutavě
nastínil obraz mládí jeho v Hradci Králové, po-
čátky jeho záliby ve vypravování, jež vznikla
čtením knih, půjčovaných z domu u Kučerů,
v dějinách, zvláště některých jejich partiích
vylíčil na základě vlastních vzpomínek svých
podobu Hradce Králové, když Tomek v něm
se narodil. Z Hradce Králové sledoval do po-
drobností život Tomkův, vývoj jeho duševní
veškeru velkou a obsažnou práci historickou,
srovnávaje jej s Palackým a oceněním život-
ního díla Tomkova »Dějepisu Prahy« konči
přednášku svou. Přednáška prof. Golla, žáka
pak kollegy Tomkova a bývalého studenta
královéhradeckého, byla jak obsahem tak i před-
nesem mistrná, byla nejlepším dosud vypsáním
života Tomkova a oceněním jeho jako dějepisce.
Po přednášce zapěn byl opět smíšený sbor o
Dvořáka. V aule obchodní akademie i v divadle
rozdáván byl spisek »V. V. Tomek«, sepsaný
prof. drem. Rud. Urbánkem a vydaný nákladem
městské rady. Po divadle strávil stařičký děje
pisec náš v kruhu svých známých a ctitelů n
kolik hodin v »Grandhotelu«.
Druhého dne prohlédl si kostel sv. Duch
nové město a obě musea a odpůldne vrátil se
opět do Prahy. Ke slavnosti Tomkově došl
četně pozdravných telegramů a dopisů od měst
ských rad v Praze, v Polici, Chrudimi, Pardu-
bicích, Jičíně a Náchoda, okr. zastupitelstva
v Karlíně a Náchodě, české university, česko
techníky, českého klubu lidových poslanců na
radě říšské, správy musea českého, Umělecké
besedy, společnosti přátel starožitností, ministra
nodstnnotío novlsáto a oe
profesor
Goll
Tomkův
Kučera
Tomek
Palacká
Dvořák
V V Tomek
doktor
Urbánek
Hradec Králové
Praha
Chrudim
Jičín
Náchod
Karlín
český univerzita
18
article
dra. Rezka, zem. maršálka kn. Lobkovice, bi
skupa kralohradeckého dra. Doubravy, Jana
hr. Harracha, stav. rady J. Hlávky, dv. r. Ant
Randy, bar. Holferta, dra. K. Mattuše, dra
Zeithammra, dvor. r. dra. Eiselta, dra. Jos
Kalouska, Svat. Čecha, dra. Ant. Pavlíčka, dra
Zikm. Wintra a Al. Jiráska, dra. Č. Zibrta
dra. Boh. Riegra, dra. H. Jirečka, škol. rady
Lešetického a mnohé jiné od žáků Tomkových
a jeho přátel a známých z Náchoda a Police
Rezek
Lobkovic
Jan
Harrach
J Hlávek
Randa
K Mattuš
Zeithammra
doktor
Eiselt
Kalousek
Čecho
Pavlíček
Zikm
Winter
Al
Jirásek
Riegr
H Jireček
Tomkův
Č . Zibrt
Náchod
Police
19
article
Po Vltavě z Českých Budějovic
do Prahy.
Po Vltavě z Českých Budějovic
do Prahy.
Jednota povltavská v Českých Budějovicíeh
měla šťastný nápad. Milliony mají býti oběto
vány na splavnění naší skrz na skrz české řeky
obrovskou prací má býti tento naš tok, liný
nehybný na jednom, prudký ba dravý na dru
hém místě upraven tak, aby nenesl pouzep
vlasti české »střibropěnnou vodu«, nýbrž sku
tečné stříbro a zlato.
Aby se ale tak státi mohlo, zapotřebí pře
devším poznati tuto řeku, nečerpati o ní pouze
ze zeměpisu poznání, za to ale styděti se před
každým plavcem vorů, jenž ví, co Vltava je
co umí.
Poznat Vltavu na celém jejím k plavb
způsobilém toku, je účelem projíždky, kterou pod
niká »Jednota povltavská« a jíž zúčastní se ne
méně než 80 osob, po většině zástupců úřadův
technických, přísedících obchodních komor, měst
ských zastupitelstev, techniků, interessentů, po
slanců, žurnalistů a soukromniků, které všechny
shromáždil k exkursi tě živý zájem a jižse
tam sešli, aby nabyli správného poznání této
vodní dráhy, kterou nás obdařila příroda, zu-
stavivší důmyslu lidskému, aby ji náležitě ve
svůj prospěch upravil.
Vltava
Český Budějovice
Praha
20
article
Pojiždka koná se na dvou velkých lodech,
které k tomu účelu podnikatelská firmaA
Lanny v Praze zvlášť dala zbudovati a zříditi
a jež »Povltavské jednotě« ku projíždce bez
platně propůjčila. Lodi zbudoval známý a sna
živý stavitel lodí pan Šilený v Týně nad Vlt..
mají střechu a dají se při dešti a větru po
stranách zakrýti plachtami. Program jízdy je
velmi zajímavý a bohatý, tak že, nehledě ani
ke krajinářským krásám údolí vltavského, na
třídenní jízdě dlouhé chvíle nikdo nepocít.
Z Č. Budějovic vyjelo se dnes o 11. hod
dopolední. Večer přistane loď v Týně n. Vlt.
v tomto tak krásně položeném, dříve bohatém
vitavskou plavbou bohatém, nyní ale tak zchudlém
městě, v němž nalezají se všechny podminky
hospodářského rozkvětu, které ale dosud marn
očekávalo prince s kouzelným proutkem, aby
ukázal, kde uložen bohatý zdroj blahobytu no
vého. V Týně konati se bude večer valná hro
mada »Povltavské jednoty«.
Šilený
Praha
Týn nad Vltava
Č . Budějovice
Vltava
Lanna
21
article
Druhý den pojede se nejkrásnější parti
vltavskou: z Týna na Orlik.
Jistý Angličan — podivín jako všechny dět
Albionu — měl podivný nápad, konati v lodičce
zvlášť k tomu upravené projiždky po různých
evropských řekách. Svěřil se též Vltavě a v
konal plavbu na ní z Týna až do Prahy. A c
napsal pak o této plavbě ve svém objemném
díle? To, že byla nejkrásnější, nejpůvabnějš
jeho plavbou. Krásnější, než plavba po Rýně
z Mohuče do Koblence.
Mnoho li pak našich lidí poznalo již Vltavu
Obracíme se otázkou touto pouze nazty, ktel
pluli již po Dunaji, po Volze a po Donu, po
Rýně a po Sekváně.
V Orliku se bude opět nocovati, načež
pokračováno bude třetího dne ve plavbě až do
Štěchovic. Tam očekávati bude účastníky pro
jiždky parník « Pražské paroplavební společnosti«,
jenž s výpravou přistane, po 8. hodině na
pražském nábřeží, To je program zajímavého
podniku, který, jak pevně doufáme, nezůstane
pouze zábavným výletem, nýbrž bude míti blahé
následky pro uskutečnění projektu, od něhož
závisí bospodářský osud tak bohatých i tak
půvabných a přece tak zehudlých nyní jižníeh
Čech. Třeba uvážiti, že již v posledním desíti-
letí osmnáctého století, v době Leopoldově, kdy
působením vlivu francouzského, i u nás zmá-
hala se podnikavost a tak zvaný »industrialis-
mus«, bylo pomýšleno na to, upravíti Vltavu
a Labe, ba vyskytl se pro tehdejší dobu smělý
projekt spojiti Dunaj s Vltavou a s Labem,
ovšem že světové události, jež následovaly.
uskutečnění této myšlenky nepřipustily.
Orlik
Angličan
Vltava
Praha
Rýn
Mohuč
Koblenc
Dunaj
Volha
Štěchovice
Čechy
Leopoldov
22
article
U nás všechny věci zrají pomalu, jaký
div, že trvalo to více než plných sto let, než
poznovu vstala, regulace ta opravdu z hrobu.
aby, jak pevně doufáme, do něho se více ne
položila. Při tom budiž konstatováno zjevně,
že bylo by chybou domnívati se, že k veliké
vodní akci, jež provedena byla prozatím ovšem
jen v parlamentě před dvěma lety, příčinu za-
vdala zvláštní láska a péče vídeňské vládyo
zájmy naší země. Nikoli. Velká vodní akce
měla pozadí veskrze politické a nikdy by ne-
byla provedena, kdyby nebyla ji přivodila
česká politika. Velkolepý tento hospodář-
ský čin — to uznati musí i největší nepřílel
náš — zrodil se ze situace politické, jejímž
strůjcem byla česká delegace a stojící zan
český lid. Leč ponechme politiku stranou, pro-
jíždka vilavská nebyla uspořádána z důvodů
politických, které z pravidla hezkými nejsou,
ona je plodem práce hospodářské a účelem jej
je spojiti v nejkrásnější harmonii — užilečne
a krásné.
Voličstvo o mandátu posl. Em.
Hrubého.
V Kolíně, 24. května.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
»Kartelová« afféra posl. Em. Hrubého je
veřejnosti s dostatek známa a znám jest t
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve úlislkách na veakově
ranní číslo. . . . .
sdpoledal . . . . . . . . 3
Inserá t
platí se hotevé zapřei
Předplacení a inserty přijímá sdminl-
strnce v Marianské ulici č . 3.
Tam pacházejí se též redake
Uiskárna a ezpedice „Nárednich Lista-
Rukopisy so novracejí.
Hrubý
List
Kolín
23
article
zdreující výsledek, jejž mělo pro něho druhé
líčení o žalobě, již podal proti mladočeskému
poslanci Jindř. Doležalovi pro urážku na cti.
Jsou zajistě také ještě v čerstvé paměti důsledky,
jež z příběhu tohoto vyvodilo jak vedení strany
agrární, tak i voličstvo venkovských skupin ko-
línské a jílovsko-říčanské, které jednak na říš
ské radě, jednak na zemském sněmu doposud
zastupuje. Posl. Hrubý nevyhověl však vyzvání
strany a voličstva, mandátů svých se nevzdal,
ba nedostavil se ani do veřejných schůzí, kam
byl k ospravedlnění se pozván.
Věc však neutuchla. A průběh schůze
voličstva venkovské skupiny kolínské, která ko-
nána byla k popudu předáků místní jednoty ře-
pařské a hospodářsko-průmyslového spolku pp.
Balátě a Sixty včera dopoledne za hojné
účasti voličstva, vyzněl pro zmíněného poslance
ještě nepříznivěji: projevem naprostě nedůvěry
a důrazným vyzváním, by s veřejného kolbište
bezodkladné odstoupil
Jak se posl. Hrubý k tomuto rozhodnutí
voličstva zachová, dlužno vyčkati. Jediné, co
lze konstatovati, jest fakt, že se ani do včerejší
schůze nedostavil. Došel od něho svolavatel
pouze přípis tohoto znění
»Slovutný pane! Byl jsem rozhodnut, že
pojedu k Vám na schůzi, abych rozptýlil pode-
zření proti mně šířené poukázáním na řeči, spísy
a všechnu práci svoji, již dobru rolnictva jsem
zasvětil. Ano, pravdou jest a pravdou zůstane
že veškerá snaha má, celé poslání mě, jediný
cíl můj bylo a jest, viděti rolnictvo šťastným.
Jindřichův
Doležal
Posl
Balát
Sixt
Hrubá
hospodářskýprůmyslový spolek page
24
article
Prostředkem k tomu bylo mi zorganisovati lid
a vštípiti mu lásku k vlastnímu stavu. A věru
s hrdosti mohu prohlásiti, že na tomto poli vy-
konal jsem více, než jednotlivec vykonati může.
Při práci té zdraví jsem pozbyl. Ale vědomí,
že se práce daří, zdvojovalo nadšení mé a já
chtěl i poslední špetku zdraví snaze té véno-
vati, když pojednou vystoupeno proti mně s po-
dézřením. Pravda, měl jsem obhájee skvělého.
Tím byly řečí, skutky, spisy mé i články. Ne-
mohl jsem věřiti, že dle jiného, než práce vy-
konané budu posuzován. Nemohl jsem tušíti, že
jednání mě a konání nebude směrodatným při
posuzování mne. Nyní vidím, že neděje se tak
Jsem si však jist, že přijde doba, v níž právě
ti, kdož volají »Ukřižuj!«, poznají, že konali
jen to, co jest v povaze naší, totiž: znepříjem-
ňovati chuť ku práci lidem, kteří dobru lidu
věnovali vše: lásku, nadšení, práci a každý
dech, vlévati bol a rozrušení do srdcí pro lid
dýšících.
A toho bolu a rozrušení dáno mi více, než
snésti možno. Otřesené zdraví mé ubíjeno, zdraní
ženy mé zničeno. A právě dnes, když chystal
jsem se k Vám, srdeční vada má se stupňuje,
záchvaty se opakují a žena leží uštvána stejně
jako já.
25
article
Proto nepřijdu asi. Můžete-li však říci slav-
nému shromáždění, aby si vzpomnělo, jaké byly
činy a práce má, již jsem rolnictvu zasvětil,
řekněte mu, že rány mně zasazované bolí — než
neochladí lásku moji k lidu rolnickému, pro něž
stejně jako pro všecek český lid pracovati budu
potud, pokud budu dýchati, řekněte, že Hrubý
všeho jiného byl by schopen, jen ne prorady
na lidu, z něhož vyšel, pro který pracuje
jemuž všechno jeho vědomí a láska náleží. V úctě
dokonalé jsem Vám oddaný Em. H ru bý.«
Po zahajovacích slovech p. Balátě, který
akklamací zvolen předsedou, rolník p. D vořák
ze Sán tlumočil nevoli a rozhořčení voličstva
nad sklamáním, jehož se u posl. E. Hrubého
dožilo. Soudně bylo dokázáno, že posl. Hrubý
vzal úplatek 1000 zl, jidášských to třicet stří-
brných, aby zradil své zásady a aby zradil
rolnictvo — dle jedněch proto, by nepsal a ne-
mluvil proti kartelům, dle p. ředitele Gollera
z té příčiny, aby působil k tumu, by rolnické
cukrovary se nestavěly.
Nevím, jedi to či ono horší — praví řeč-
ník, který poukazuje k tomu, že posl. Hrubý
nedbaje ani vyloučení z klubu poslanců strany
agrární, ani zbavení redaktorství »Obrany
zemědělcův«, ani vyzvání ke složení obou man-
dátů, ani dvojnásobné jasné výzvy Hospodářsko-
průmyslové jednoty, poslancujo klidně dále,
jako by se nechumelilo. A voličstvo skupiny
kolinské, která je eminentně řepařským okre-
sem, nejvíce se afféra Hrubého dotýká.
K návrhu p. Sixty a k žádosti přílom
ných předčitá řečník prohlášení, které v této
věci uveřejnil svého času jak klub agrárníeh
poslanců, tak i předsednictvo »Sdružení země-
děleů«, jakož i referát o průběhu a výsledku
ličení, konaného před přestupkovým soudem
pražským o žalobě, již podal posl. Hrubý n
poslance Doležala.
Hrubá
Balát
E Hrubý
Goller
Hrubý
Sixt
Doležal
sdružený země
26
article
Pan Švehla z Hostivaře činí jako zá-
stupce ústředního vedení strany agrární tento
projev: »Voličstvo má sice na jedné straně
právo, povoliti a pověřiti hodnosti poslaneckou
kohokoli, k němuž má důvěru, nemá však bohu-
žel na druhé straně práva jej sesaditi a může
jedině smýšlení své i nedůvěru veřejně dáti na
jevo. Poslanci lze snad prominouti nedostatek
třeba universitního vzdělání, ale úhonnost od-
pustiti se mu nedá. Svou nepřítomností —
patrně proto, že se bojí přijíti před veřejné
shromáždění — odsoudil se posl. Hrubý sám.
Řěčník líčí kroky, jež podnikl proti poslane
Hrubému klub agrární, připomíná, že ani na jeho
osobní vyzvání poslanec Hrubý do schůze, svo-
lané pro volební skupinu říčansko-jilovskou, ne-
přišel, za to však že 62 tamějších voličů ob-
drželo současně dopisy, v nichž jim bylo raděno,
by schůze se nezúčastnili, nevěřili lichým pomlu-
vám atd. (Vzrušení.) Slibeno jim též, že bude
v nejbližší době svolána schůze zvláštní, ke které
poslanec Hrubý přijede, ale nestalo se tak. Mrav-
nost všeobecná mezi voličstvem a lidem vůbe
nesmí býti porušována těmi, jimiž má býti po-
Švehla
Hrubá
Hostivař