Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXX.

2

V Praze, ve středu dne 7. února 1900.

Praha

3

Číslo 37.

4 article

tra ranní a odpol. liety předplácí see v Praze v zdministrael 2 K — na mlet na čtvrt lets . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsíe nlta . . : . 7k o0 ve flIalkáchs na měsíe . . . . . . 2 K 30h P'ošton: a měsl na čtvrí leta s dvojí zisllkoe na měsíe na čtvrt laka . . . : ii k eoi

Praha P ' ošton

5 article Anglie a Francie.

Anglie a Francie. Zápas anglického obra Goliáše s bur- ským Davidem proměnil se ve vír, kterýž víc a více se šíří a zabírá do svého krou- žení nové a nové otázky mezinárodní, nad- zvedaje tíhu diplomatických záklopek, jimiž do nedávna byly uměle tlumeny. Anglie byla ještě včera soupeřem nejobávanějším, dnes těžké její nehody na bojišti jiho-africkém odhalují rázem četné slabiny jejího světového postavení. Ač jiho-africký podnik, vedený na vzdálenost desíti tisíců kilometrů i při všem svém nezdaru posavadním jest obrovským výkonem síly anglické, o tom již nikdo ne- pochybuje, že zastaralá organisace vojen- ských sil anglických na dobro selhala,a času ku provedení nové, moderní organisace pozemních sil jejích není. Kde jaké pohotové pluky anglické do- mácí i osadní, všecky vrženy byly do jižní Afriky, a byť i penězi svými dovedla Anglie vydupati nové a svěží, nebude s to zásobit je onou zdatností, jakou vynikají její pluky řádně vycvičené, nyní na mnoze zdecímo vané a za štěstím válečným marně se že- noucí. Není pochybnosti, že nejlepším opatře- ním by bylo, kdyby Anglie dovedla s Bury učiniti rychlý a spravedlivý mír a soustře- dila se na vybudování moderní orgänisace svých branných sil. Avšak jednání parla- mentu anglického jest důkazem, že všecek jest ovládán uraženou svou pýchou vel- mocenskou, že žene k novým krvavým obě- tem na jihu africkém, nic nedbaje toho, že nebezpečí dalších porážek jest nyní mnohem pravdě podobnější, než bylo na počátku války a že potom za okolností ještě těžších otázka, jak vybřednouti z dané situace, bude se mu- siti řešiti.

Anglie Francie jižní Afrika Bura

6 article

Anglii ovšem zbývá ještě jiný, jí zvláště oblíbený prostředek, postarati se o zápletky mezinárodní takového druhu, že by zájem nyní na její neúspěchy ve válce s Bury soustředěný obrátil se jinam a pokud možno se rozptýlil. V této okolnosti pak spočívá nemenší nebezpečí pro klidný rozvoj poměrů mezinárodních, než v její posavadních po rážkách, v nichž se vystřídali bez mála ve- škeří její generálové. Této stránky situace, utvořené na bo jišti jihoafrickém, dosud jen málo bylo vzpo- menuto, protože veřejné mínění s dostatek jest zaměstnáno oněmi účinky boje, jež jsou obycejnemu pozorovatelí znatelnejsí,u kteréž jeví se býti pouhým následkem hesla: kouti železo, dokud jest žhavé. Účinky tyto jsou pak tím patrnější, čím méně jest třeba jimi se tajiti a čím více vyplývají ze snah politiky oněch států, jejichž zájmy se roz- kládají na obvodech neméně dalekých, než zájmy Anglie. Angličané sami ani dost málo se tím netají; tak pravil Goschen: »Země jest bez vojska a milice, a jsme si vědomi toho, že jsme se dostali do postavení, kdy ten a onen octne se v pokušení, kořistiti z naší sla- bosti. Přičiňme se, aby mezi námi nevznikla panika !« Jsou to zejmena časopisy německé, jež den co den tu politiku francouzskou, tam politiku ruskou podezírají ze zámyslů na úkor

Angličan Anglie Bura

7 article

Anglie čelících, a v těto své snaze nalezají přirozené opory v oněch otázkách, při nichž zájmy francouzské neb ruské utkávaly se do- sud s odporem a překážkami diplomacie angli- cké. Otázek takových nakupilo se zvláště v Asii a Africe od let osmdesátých s nád- bytek. Rozumí se samo sebou, že by nemohlo býti pro evropské plány Německa nic víta- nějšího, než kdyby oba jeho sousedé, východní a západní, přikročili ku provádění svých plánů takovým způsobem, aby dospěli do ostrého konfliktu s Anglií, byli silami svými upoutáni hodně daleko mimo Evropu a takto výhodné centrální postavení říše německé ještě více vyniklo. Po této stránce následky války v jižní Africe mohou zajímati soustátí rakousko-uher- ské a jeho národy mnohem více, než se zdá býti patrno.

Anglie Asie Afrika Německo Evropa jižní Afrika

8 article

Až doposud nebyly účinky této snahy německé zurnalistiky příliš úspěšny, aspoň ne, pokud se týká poměrů mezi Anglií a Ru- skem. Ani pokusné dopravy vojska ruského ke hranicím Afganistanu, ani rozhodný úspěch politiky ruské v Persii, vtělené ve velikou půjčku, již poskytlo Rusko Persii, nerozčilily Angličany, ba »Times« výslovně odmítají po- kusy německé, přilévati oleje do ohně s při- pomenutím, že Rusko v záležitosti perské respektovalo onu čásť území perského, jež spadá do obvodu moči anglické. Rovněž právě oznámené proplutí čtyř válečných lodí ruských Dardanellami stalo se bez odporu Anglie: Jinými slovy řečeno, Rusko používá sice nesnází Anglie, uspěšujíc svůj postup ve střední Asii, ale činí tak s obvyklou svou střízlivostí a opatrností, kteráž nevyzýváa nedráždí soupeře, který i tak očekával tento postup dříve či později. Rusko se sice při- bližuje největší »patě« Anglie — Indii, ale tím zároveň stává se Anglii bližším politicky. neboť za bezpečnost Indie bude Anglie vždy ochotna smlouvati se s Ruskem o všemož- ných jiných otázkách, kteréž mezi oběma státy trvají aneb nadále vzniknou.

Angličan Anglie Afghánistán Persie Rusko Asie Indie Times

9 article

Mnohem těžší a dalekosáhlejší nesnáze však mohou vzniknouti z otázek, jež se týkají Francie a Anglie. Tyto otázky nutno miti zejmena na mysli, když se mluví o urychle- ném zbrojení válečného loďstva anglického, o opevňování pobřeží francouzských a pod. Loďstvo anglické jest zajisté dosud veliký činitel i po porážkách anglických v jižní Africe, a toto loďstvo dovede, dospějí-li věci az tam, otrasti svétem. Úpozornili jsme včera velmi důkladně v přehledu potitiky zahraničné na přiostření, jakéž nastalo ve věcech egyptských, kde Francie bezohledností anglické politiky po- sledního desetiletí připravena byla o veskeré, mezinárodními smlouvami zabezpečené a draze vykoupené prospěchy. Anglie má proti sobě v Egyptě nejen zájmy ostatních vel- mocí, předem Francie, ale což v tomto oka- mžiku jest zvláště důležito, i bojovnou část obyvatelstva egyptského, vládnoucí Araby i domácí dynastii. Nad to jsou vládní poměry v Egyptě neobyčejně příznivé ku vznikání všemožných sporů. Dle jmena náleží Egypt pod svrcho- vanost tureckého sultána, jako Bosna a Her- cegovina; má však svou vlastní dynastii,

Francie Anglie jižní Afrika Egypt Bosna a Hera

10 article

vládu však nevykonává nikdo z nich, ale — Anglie. Nynější chediv egyptský Abbas paša učinil již pokus, syrhnouti jho anglické, ale tehdejší guverner anglický lord Cromer za- točil s ním velmi zostra. Dnes však jest udá lostmi na jihu Afriky otřeseno i panství an glické v Egyptě, a mimo to mohou soupeříc velmoci připomenouti jí, že spravuje Egyp — jen dočasně. Zde může zejmena politika francouzská výdatně zasaditi svoje páky a dle všeho již tak učinila. Francouzské časopisy oznamují, že na- stalo v Sudanu hnutí protianglické, jež do máhá se toho, aby byl jmenovác pro Sudan správce egyptský a aby důstojníci domác na roveň byli postaveni důstojníkům angli ekým. Zachvátilo tudíž hnutí to již i do mácí vojsko; rovněž nástaly třenice mezi egypiským ministerstvem a anglickým tajem- níkem státním pro Egypt, následkem jichž týž odstoupil. Ještě významnější jest však zpráva fran couzského listu »Matinu«, kterýž oznamuje. že události v Kahýře obracejí na sebe pozor nost vlád evropských. Současně pak se oznamuje, že odebral se posavadní velevyslanec anglický v Paříži. Monson, na dovolenou a ač se připomíná že se vrátí záhy, jest nicméně známo, že francouzské listy o jeho činnosti psaly velice nepříznivě a že nepřispěl valně ku zmírnění napjetí, jakéž se od události fašodské do- stavilo mezi Francií a Anglií. Promění-li se tato »dovolená« v trvalý odjezd, vstoupí po- měr anglo-francouzský ve stav mimořádný

Matin Anglie Afrika Egypt Súdán Paříž Francie

11 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 6. února. (Výsledek prvni schůze smiřovací) shrnuje »Neue Fr Presse« v tato slova: Konečného, pokoj na všechny časy zabezpečujícího urovnání starých sporných bodů v celém jich rozsahu neočekává dnes již nikdo. Sám dr. Körber, jenž takořk z povolání jest povinen býti trochu optimistou, neprojevuje ve své zahajovací řečí nijakých ji- ných nadějí, než že se získá aspoň čas ku zotavení. Podobně omezil ministr dr. Rezek ve svém proslovu k českým důvěrníkům svoje přání tím, aby konference vedly aspoň k zatím- nému smíru; ještě skromněji vyjádřili se mluvčí obou stran při zahajovací schůzi. Český mluvči dr. Engel přišel prý jen proto, aby se infor- moval, zdali a jak dalece dalo by se pole ná- rodnich hojů v Rakousku aspoň omeziti. Mluvčí Němeů, dr. Funke, neočekává také víc, než že by národnostní boj v Rakousku mohl býti zmírněn. Dle toho se zdá, že by se na obou stranách pokládalo už za úspěch, kdyby konfe- rence místo k míru přivedly aspoň k příměři. jež by parlamentu, který má býti svolán a nut- ným předmětům, jež mají býti vyřízeny, zabez- pečilo na nějakou dobu, ovšem beze vší zá- ruky pro budoucnost, že nebudou obstrukel rušeny.«

Konečný doktor Körber Rezek Engel Funke Praha Rakousko Neue Francie Presse Něme

12 article

»Vaterland« pokládá za hlavní událost první smiřovaci schůze prohlášení dra. Engla odpověď dra. Funka. »Porovnají-li se obě tato prohlášení — píše dále »Vaterland« — zdá se že levice se již nestaví na odpor zavedení, resp. obnovení vnitřního českého úřadního ja- zyka, jak činila ještě při konferencích prosin- cových. Je-li tento názor náš správný, mohli bychom v tomto faktu pozdraviti už prvý úspěch konferencí.« Jinak časopisy upozorňují na velice opatr- nou stylisaci obou prohlášení — jak českého, tak německého —, jež nevylučuje možnost aspoň nějaké dohody přes to, že v prohlášení českém žádá se obnova vnitřního úřadního ja- zyka českého, úprava národnostních poměrů i ve Slezsku a v zemích jihoslovanských, hájí se autonomie zemských sněmů a ukazuje na nut nost změny ústavy, kdežto v prohlášení něme- ckém obnoven požadavek státní řeči ně- mecké.

Funk Slezsko

13 title

Politické zprávy zahraničné.

14 article

V Praze, 6. února.

Praha

15 article

Týrání Poláků v Prusku. Mezi peticemi, zaslanými z obyvatelstva pruskému sněmu, je také petice paní Kožuške- vičové z Ježic, manželky doktora, jež utíká se k sněmu o dovolení, aby směla udileti vyučo- vání. Paní Kožuškevičová dopustila se toho straš- ného zločinu proti státu, že chudé polské děti bezplatně vyučovala jazyku mateřskému. Místo uznání dostalo se jí důtky politického úřadua pohrozeno jí pokutou 100 marek, dopustí-li se trestaného provinění ještě jednou. To se stalo přes to, že paní Kožuškevičová je zkoušenou učitelkou. Politické úřady dosud bránily polským paním polské děti bezplatně učiti polskému ja- zyku pod záminkou, že nejsou zkoušenými uči- telkami. V případě paní Kožuškevičové přiznaly barvu. Paní Kožuškovičová odvolala se k zemské vládě, a když ona trest potvrdila, odvolalase k ministerstvu, jež rovněž rozhodlo proti ní. Statečná vlastenka nedala se zastrašiti a nyní se obrátila k sněmu pruskému jakožto nejvyšší instanci, a tam žádá svého nepopíratelného práva. V Kvidzině byl skonfiskován slabikář, jenž byl určen pro drobné polské děti, které se mohou učiti jazyku materskému jen v lůně rodiny, ač i to již pruské úřady polským rodičům zapo vídají.

Kožuške Kožuškevičová Kožuškovičová Prusko

16 article

Jubileum moskevské university. Moskevská universita oslavila 145. ročnie svého založení. Roku 1899 měla přes 4000 posluchačů, o 400 méně, než r. 1898. Podpory udělené lonského roku nemajetným studentům, dosáhly sumy 137.000 rublů. ššter Polytechnika v Petrohradě. Petrohradu za nedlouho přibude nová výsok škola polytechnická, kdež bude se přednášet také metallurgie a stavitelství lodi. Rektor tech niky jest už jmenován. Je to kníže Gagarin. Německý panovník o egyptské otázce. Pařížský časopis »Eclair« přináší velm zajímavou rozmluvu dopisovatele svého s vé vodou Janem Albrechtem, vladařem Meklen burska. Vévoda projevil naději, že Angli čané budou donuceni záhy opu- stiti Egypt a že potom dosazena bude tam mezinárodní správa. Dále doložil vévoda, že také otázka jihoafrická musí býti ře šena mezinárodně. Iniciativa musi v

Gagarin Jan Albrecht Angl Petrohrad Egypt

17 article

V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . na- odpolední . na 2 Ve slialkách na venkově- ranaí číslo. . . . . . . . odpolední - Iuseráty plsti se kokevě nnpřeš. Předplacení a inserty přijímá ndmisl- strecs v Miaslausky nlici č. 3. Tam zachánejí se 4šž rodslee tiskárna a ezpadice „Národnich Listůe Hukopisy se novraceji- jíti prý od Francie a Ruska, Německo musí prý se ale k nim připojiti. Ruský postup proti Indii — v Německu totiž věří se napořád houževnatě, že Rusko soustřeďuje vojsko své na hranici afganské — jest prý zárodkem hinutí, jehož účelem musí býti mezinárodní dohodnut proti Anglii.

Francie Rusko Německo Indie Anglie Národnich Listů Hukopisa

18 article Poláci v Berlíně.

Poláci v Berlíně. Pruské ministerstvo spravedlnosti zrušilo úřad polských tlumočníků při berlínských sou- dech. Staří tlumočníci dáni jsou na vymření. Noví nebudou již jmenováni. Kdyby se ukázala nezbytná potřeba, strana si může tlumočníka vzít, ale na své útraty Století attentátů. Za dokonávajícího právě století bylo usmreeno attentáty 17 hlav státův a jedna panovnice (císařovna rakouská) — a sice 10 presidentův republik, 2 císati (Pavel I. a Alexandr II.), 2 knížata, 2 sultá- nové a 1 šah

Polák Nový Pavel Alexandr Berlín

19 title

Stávky horníků a nedostatek uhlí

20 article V král. českém.

V král. českém. nnei nle O uhlí a briketách v Praze. Sifuace v Praze i předměstích dostala se do znamení briket. Těchto používá se nyní ve ve- řejných ústavech místo uhlí, ač jakost jejicha výhřevnost jest velice pozadu za uhlím. V praž- ských nádražích stojí nyní přes 300 vagonů briket, a poněvadž poptávka po nich jest velmi slabá, postaral se pan místodržitel o jejich od- byti tím, že nařídil otevření škol a používání briket k vytápění tříd. Ve včerejší schůzi městské rady mag. rada p. Bělohlávek referoval o tom, že stalo se jíž opatření, aby zejtra, ve čtvrtek ráno, bylo vy- učování na školách obecných a měšťanských zahájeno. Vyšší dívčí škola a průmyslová škola budou otevřeny teprve v ponděli. V prvější vy- učování nemohlo být zahájeno dříve, poněvadz dívky z venkova v čas nemohly by do Prahy přijeti.

Bělohlávek Praha

21 article

Ode dneška budou v karlínském obec- ním dvoře v Sokolské třídě prodávány brikety po 1 zl. 60 kr. za 1 q. Ve množství přes 10 q budou prodávány v městské elektrické centrále v Žižkově třídě. V Karlíně počínajíc dnem 6. února 1900 pro- dávají se brikety v malém množství od 25 kg do 10 q v obecním dvoře v Sokolské třídě. Ve větším množství od 10 q možno obdržeti brikety v obecní elektrárně v Žižkově třídě. Metrický cent za 1 zl. 60 kr Vyučování na obecných, měšťan skýcha pokračovacích školách v Kar lrmě pro nedostatek uhir přerušené bude opětně za- hájeno ve čtvrtek dne 8. února. Do Žlžkova došlo několík vagonů briket prodávají se tytéž ve velkém i v malém, počínajíc o čtvrt metr. centu 1 metrický cent za 1 zl. 60 kr v obecním dvoře každodenně od 8—12 hod. dopol. a od 2—5 hod. odpol Veřejná schůze. Národní jednota samostatných řemeslníků a živnostníků ku podporování svých členů na Smíchově svolává veřejnou schůzi do sálu »u čísla 1.« na Smíchově na pátek, 9. února o 1/28. hod. večer. Program: Pojednání o nedostatku uhlí. Schůze jest každému přístupna. V Prazo, 6. února. (C.-B.) Z Kladna ozna- mují, že se tam stav poněkud zlepšil, poněvadž stávkuje nyní 79 procent horníků, kdežto dříve činil počet stávkujících 83 procent. V Duchcově lze do štuby pozorovati mezi horníky poněkud větší ochotu za-

Žižkov Karlín Smíchov Kladno Duchcov kg

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Eldorádo — souchotinářů. Nastiňuje MUDr. Vojtěch Mrázek. Několikadenní odskok ať k moři nebo do stepi či hor v období letním stal se upracova- nému jednotlivci v tomto umírajícím a přece jen stále horečnatém století mnohem spíše ve- zdejší potřebou než nezvyklou událostí. Rozjeti se však uprostřed tuhé, všeevropské zimy do samého centra Alp, do takově výše, jaké svým temenem nedosahuje ani naše královna Krko- noší, a najíti tam krajínku, polárním rouchem sice oděnou, ale za to překlenutou italsky tem- ným blankytem, vyzařujícím celé proudy tak rozkošného výsluní, že se v něm v pravém smyslu koupají dva až tři tisícové lidí, úplně od světa odtržených, jen aby v něm zachránili vadnoucí své síly — to, trvám, sotva lze na- zvati výletem všedního významu, tak že snad nebude od místa, zví-li o jeho cíli i dnešní čtenář, beztoho se jen brouzdajíeí nekonečnou únorovou špinou velikého města. Prazvláštní touto stanicí je graubündenský Davos ve Švýeařích a jejím polozapomenutým nárůdkem jsou jeho dočasně nastěhovalí osad- nici. Zúmyslně pravím »dočasně«; neboť zava- nutím vlažnějších větrů májových valná jich část se rozprehne po Evropě, aby učínila mist přichozím letním, jiný pak, ovšem nepatrný zlomek, ještě dokud je sníh, vyhledá si jině, trvalejší zátiší tam pod kostelikem Albertiným, jehož zvon se rozhlaholí toliko nad průvody pohřebním Davos je totiž nejslavnější klimatickou sta- nieí v horách s právem přezimovacím a tím samým již pravým eldorádem — souchotinářů.

MUDr Mrázek Albertin Davos Švýeaře Evropa Alpa

23 article

Již ta úzkokolejná trať, nejvyšší ze všech adhaesivních v Evropě, která jej pojí curyšskými a bregenckými kolejemi s ostatním světem, je sama o sobé velkolepou introdukeí do horských krás Rhaetikonu. Načíná v Landquartu, za vto- kem divoké Taminy v Rýn. Zde vítá a přebírá davosské hosty právě tak z vídeňských a mni- ehovských rychlovlaků jako z přepychových, přímých vozů od Calais a od Ostende, načež opustí rychle koryto Rýnu a stoupá úžinou klusskou v umělém průpletu alpami Prättigavy o závod s bystřinou landwasserskou. V letni době by se tu rozradovalo srdce každého přitele villegiatur a lázeňských zátiší. Snad není stráně, na které by se nepyšnily úpravné »maiensässy« churských měštěnínů a není význačnějšího údolu nebo výstupku skal, kde by nám v ústrety ne- kynulo některé z přečetných léčivých míst gri- sonského kantonu: zde klimatická léčebna v Seewisu, tam železité lázně Fideris v divoké rokli ariešské, tam opět malebná dvo- jice Serneusu-Mezzaseloy s památ- ným pramenem sirným a nejzáze v horách pro- svítají domky letního sídla Klostersu ze chvojného rámcoví.

Evropa Landquart Tamin v Rýn Calais Ostende Rýn Seewis Klosters

24 article

Dnes však všechna ta krása leží na dně nekonečného, sněžného moře se stuhlými vlnami hor, ve kterém mizí každá míra vzdáleností,a z jehož rovnoměrně zubatého horizontu vyvstává v popředí mohutný maják Siloretty, daleko do okruhu svíticí svými firnovými ložisky. Nesmírné, neznámé nám ticho kraluje v těch bilých, jiskři- vých prostorách, nad nimiž ani nezašustí křídla přeletavého dravce. I nejprudčí ručeje utuhlyv průsvitné prismatické schodiště, anebo se slily v ledové píšťaly fantastických varhan. Ba i ten alpský prales přestal dýchat a přečaroval se v labyrint gothických oblouků a fiál oslepující bě- losti. Právě v úžině průsmyku wolfgangského, kterého dostupujeme po dvou hodinách tiché přece tak velkolepé jizdy, rozvine se tato po- hádka o stromech ze skla a stříbra v celém svém kouzlu. Na to ostrý zářez, šroubový tunel, a rázem se vynoří prospekt, jakého bychom se nikdy nenadáli v té vysoké, ledové poušti.

sněžný moře

25 article

Před námi tvrdé, ocelově blyštivé zreadlo zamrzlého jezírka davosského, po jehož obou stranách splývají se souměrností divadelního je- viště sněhobilé, kulisovité závěsy s hor, a po němž se proháněji celé davy bruslících, kmitají kožešinami vystlané saně a poletují pršky sně- hových kuli a hrud. Ba ani veselé zvuky orchestru tu nescházejí ku dovršení effektu. A za tím černým, vířivým mraveništém přosvítá a vůčihledě do dálky vyrůstá nepřetržitá linie zdobného zdiva, ze které cb čas se zamihnou rellexy přečetných skelných tabuli, a které vé- vodí štíhlý jehlan odevšad znatelného kostelíka, mířící svým skvoucím křížem vysoko k hor- skému průčelí, zakončenému trojeípou obrubou Michělu, Tinzenhornu a Aěly. A již stojíme u eíle a zíráme s podivem na tu nevýslovně malebnou směsíci půl druhého sta spíše pavillonů a vill než městských domů, propletených hojnými terassami a verandam

Aět

26 article

uprostřed zahradních lánů a skupin osněžených konifer, a sotva můžeme pochopiti, že během té třihodinné jízdy jsme se povznesli o víc jak tisíc metrů nad koryto Rýna, do takové výše. kde jinde jsou roztroušeny poslední bídné sa- laše a kde již počíná panství divoké horské zvěře, kdežto před námi šumí luxuriósní lázeň- ské sídlo s velkoměstskými třídami, nádherným obchody pařížskými a záplavou elektrického světla, v té okolní jiskřivé běli až marnotratně rozvedeného! A uvážíme-li, že ještě před třiceti roky vládlo zde truchlivé ticho opuštěné, ni- komu neznámé doliny, musíme bezděky vzdáti hold nepokrytého obdivu a úcty onomu, který celý ten moderní zázrak ve vysokých horách vyčaroval. Velemocným tím činitelem byla bezpříkladná obětavost a — co ještě víe — důvěřivost skrov- ného tehdy hloučku prostých horalů, s jakou provázeli ne dosti ocenitelné objevy svého lé- kaře Spenglera, jimiž poprvé poukázánok tomu faktu, že mezi domorodými v Davosu vůbec tuberkulosy není, a jestliže si ji kdo z cizích odněkud z nížin přinesl, delším pobytem doma bez rozdilu ročního obdob opět nabývá předešlého zdraví. Na základě toho Spengler zcela správně vyvozoval, že děje se tak jedině netušeným dosud vlivem horského podnobí. Horlivá jeho snaha po přesném pozorován klimatoléčebném tříštila se však o nepřízeň lé- kařského světa »v rovině«, jemuž se zdálo být pokusem vraždy, vyhnati v zimě souchotináře do sněhových spoust nehostinných velehor.

Spengler Rýn vysoký hora Davos

27 article

Teprvé když se jednotliví nemocní o letní zprvu pobyt důvěřivě pokusili, a když dokonce dva pacienti, kteří v prusko-slezském Görbersdorfu marně hledavše spásu, r. 1865 zde s neočeká- vaným zdarem přezimovali, začala se prolamo- vati nedůvěra léčících a zraky interessentů jaly se pozorněji a vždy častěji upírati k neznámé dřiv kotlině v Rhaetikonu. Neočekávané to štěsti však horaly nikteral neoslepilo, aby pohodlně založili ruce v klin naopak sdružili se ve spolek a spojenýmisi lami vyvrátili starý, neúhledný. Davos do ko- řene, tak že z něho nezbyl než dnešní kostelik s hrotnstou věží a ctihodná budova radniční A než se nová po světě roznesla pověsť, že hojivost podnebí zdejšího ani tuhou zimou sní- žena není, stál tu již z brusu nový Davos s upravenou kanalisaci, regulovaným Lan wasserem, marnotratným až nadbytkem výtečné pitné vody, s četnými ústavy k praní i desiní- kování prádla a rozsáhlou elektrárnou, a oče- kával klidně a důstojně ohlašované proudy pří- chozích. Tito neskrblili ani uznáním ani útra- tou, tak že již r. 1890 mohla chudá dříve po- horská obec přispěti svému kantonu celým mil- lionem franků na zbudování padesátikilometrové dráhy dolů do Landquartu, a v posledních le- tech vynakládati až sto tisíe ročně k veřejným účelům zvelebovacím. A tak je dnešní Davos- Platz dojista ideálem lázeňského sídla jak v ohledu moderního komfortu, tak v úpravě sa- nitární. Největší počet cizinců připadá na měsíc nejstudenější a klimaticky nejméně vlídný, totiž na únor, kdy se loňského roku na příklad v Davos uchýlilo půltřetího tisíce nemocných současně, a okolnost ta svádí nás k podrob- nější úvaze o příznivosti klimatických výhod. za kterých se mohl Davos státi prvním a nej větším horským místem k léčebnému přezi- mování.

Platz Davos

28 article

Poměry ty jsou ve světě laiků málo známy, a ví-li kdo o Davosu vůbec, domnívá se, žeje to »kdesi na jihu« as jako Lugano nebo Pal- lanza. A zatím zdejší střední teplota v roce obnáší pouhé 2.6° C. právě tak jako v Petro- hradě, a milý Davos vězí od konce řijna až skoro do začátku máje, tudiž plnou polovinu roku ve vysoké vrstvě sypkého, zrnitého sněhu. Vzhledem k ctihodné jeho výši 1560 metrů vzduch značně seřidl, a s klesnutím jeho te- ploty a hustoty kleslo i množství par vodních. Za to však paprsky sluneční, nejsouce zde tak pohlcovány jako v nížině, pronilají snáze prů- teplivým a ideálně čistým ovzduším a oblažují bělostně vystlaný kraj tak intensivním výsluním, že dík jeho zářícímu teplu mohou zde v zimě nemocní po celou řadu hodin ve volné při- rodě nejen se procházeli, nýbrž i seděti byť by teploměr i 10° pod nullou ukazoval, a aniž by byli důkladněji oděni nežli ve svět- nici! Světlo a vzduch, tito dva nejmocnějšt při zdárném léčení faktorové, proudí v Davosu nejštědřejší měrou, obrovská hradba hor jej chrání před nejmenším útokem větrů, vysoká poloha místa zmnožuje hutné součásti krve, nízká teplota vzduchu vyvolává živější výměnu látek, kdežto nepatrná jeho vlhkosť nedovoluje rychlejšího odnímání tepla, o jehož dostafečnou výrobu se stará hojná, sytá potrava, ani tuka

Davos Lugano Petrahradit

29 article

a těžkých vín se nelekající. Zkrátka, letní i zimní Davos šťastnou kvalitou svého podnobí otužuje a konservuje organismus, a v tom vězí celé tajemství jeho pronikavých úspěchů. Nesmite však pohližeti na Davos neustále jako na nesmírně přisného doktora nemluvu, který jen váží své nemocné na gramy a míkro- metrem slídi po stopách fuchsinem zbarvených bacillů. Naopak, Davos velice rád se obléká v salonní oděv a vystrojuje celé serie koncertů a divadelních představení, k nimž si obyčejně vyprošuje hojně ochotníků ze řady nemocných, kteří se rádi zhosti dlouhé chvíle dnů a ještě delší chvíle večerů. Mnohem raději se však hlást k různým odvětvím zdravého sportu. Ve své- hostitelské povinnosti je Davos stejně pozorným ku všem vrstvám svých nemocných svěřenců; mladým oběho pohlaví zbudoval dvé školní sa- natoria v úrovni vyšší dívči školy a reálného gymnasia.

Davos

30 article

Stálé obyvatelstvo je valnou převahou ně- mecké, ačkoli Davos, o němž prvá zmínka se děje již v polovině iřináetého věku, byl roz- hodně románský a slul původně Tav an V obchodních kruzích pestří se to — jako ko- nečně v každých svělových lázních — důkladně jmény cizokrajnýmí. Dáte-li si bedlivější pozor, najdete mezi 4800 obyvateli a jejich 36 spolky i chvalně známě dva druhy pionérů »češství«, muzikanty Haka a Krejčího a odévníky Pe- czinku, Niemce a Domenikovou, k nimž se i papírnik Newečzerzel svým tklivým jmenem dojemně hlásí. Leč při všech poklonách nemohu skončiti než poctivým upozorněním, že v léčení tuber- kulosy ani Davos není žádným Messiášem, a že jen ti se mohou naň v kterémkoli ročním období s plnou důvěrou obrátiti, kdož se pr svém neduhu těši ješté silné a odporu schopné soustavě tělesní, kteří se mohou spolehnouti na řádné úkony svých zaživadel, a kteři se nele- kají jednotvárnosti a nudy dlouhých večerů, v zimě již po třeti hodině v údol se snáše- jících. Ostatní nechť varují se výletu v Davos a svěří se raději jemnějším, teplejším krásám barvitého jihu, který dovede mnohem vděčnějším způsobem rozehřáti duši a tím již, byť nepřímo nlahoditi (rampotý tělesné.

Hak Domenikův Davos