1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 67. ze dne 9. března 1900.
3
article
= Medaille pařížské výstavy byla právě
dohotovena jedním z nejslavnějších rytců pařížských
M. Rotym, jehož návrhu ředitel výstavy pan Picard
před mnohými ostatními dal přednost. Provedení
zdrženo bylo spornou otázkou, dlužno-li počítati
rok 1900 ještě k XIX. století, či dlužno-li jej počítat
již jako první rok století. Když však francouzská
kancelář zeměpisných dělek definitivně rozhodla, že
tento rok náleží ještě století XIX počal umělec
ihned provádět svoji myšlenku. Na přední straně
pravoúhelného peníze, majícího rozměr 5 cm., sedí
ženská postava s květinami v klíně, opírajíc se,
jakoby unavena, o kmen dubu. V pozdvižené pravici
drží věčně planoucí pochodeň pokroku, již zdá se
podávati letícímu k ní geniu, jenž znázorňuje století
dvacáté. Větvemi gallského dubu proniká sluneční
paprslek, ozařující dvě data, značící počátek a konec
loučícího se století. Pod skupinou nalezá se nápis:
»Lumen venturis tradit moritura perenne«. Na zadní
straně medaille vyobrazil Roty vavřínovou větvici
věnčenou růžemi a perspektivou avenue Alexandra III
od polí Elysejských, s nápisem: »Exposition univer-
selle internationale de 1900. Paris.«
= Válečný zpravodaj zavražděn angli-
ckým důstojníkem. Před několika nedělemi do-
stala redakce londýnské »Daily Chronicle« zprávu.
že její válečný zpravodaj v Transvaalu, mr. Parslow
známý již dřívějšími svými skvělými žurnalistickými
výkony, byl v Mafekingu zastřelen. Redaktor časo-
pisu »Mafeking Mail«, jenž byl přítelem Parslowo-
vým, oznámil po té expresním dopisem londýnskému
listu, že původní zpráva, jako by byl Parslow ná-
hodou příšel o život, jest mylná. Nešťastný dopiso-
vatel byl zavražděn. Anglický důstojník Murchison
po prudké hádce Parslowa ze zadu zastřelil. Vrah
byl již pohnán před vojenský soud. Redakcí »Daily
M Roty
Picard
Rota
Elysejský
Paris
Parslowo
Murchison
Parslowa
Transvaal
Daily Chronicle
centimetr
4
article
Chronicle« zdála se tebdáž tato zpráva tak nepravdé
podobnou, že ji prozatím neuveřejnila. Nyní však
dostal časopis úplné potvrzení zprávy o vraždě. Dals
dopis, došlý z Mafekingu, podává podrobnosti o smrtí
Parslowa a trestním líčení poručíka Murchisona před
vojenským soudem. Nevysvětlena zůstává toliko pří-
čina vraždy. Murchison a Parslow spolu povečeřeli
a odebrali se pak do Dixorova hotelu, sídla generál-
ního štábu, aby se ptali po novinkách. Zde vznikla
mezi oběma hádka. Parslow odešel od Murchisona
a kráčel právě chodbou, když poručík pojednou vy-
táhl revolver a střelil na Parslowa. Střela zasáhla
dopisovatele za levým uchem, takže byl okamžitě
mrtev. Zavražděný pohřben byl s veškerými vojen-
skými poctami, všechen důstojnícký sbor provázel
rakev jeho ke hrobu.
= Hůře nežli ve válce. Z Albany, N. Y., se
oznamuje: Komisař pro dělnickou statistiku odha-
duje, že každoročně přijde ve státě New Yorku as
40.000 dělníků k úrazu. Komisař porovnává tato
čísla s počtem padlých a raněných ve španělské
válce, kterých bylo 1577 a dokládá, že všecky tyto
nehody měly pro dotyčné rodiny finanční ztrátya
materielní bídu v zápětí. V podobných případech
musí býti cestou zákona postaráno o to, aby za-
městnavatelé postížené rodiny finančně podporovali.
= Archeologická výprava do horního
Egypta. Z Kahýry se nám píše: Pan Maspéro se
právě vrátil do Kahýry z inspekční cesty po horním
Murchison
Parslow
Dixorův
Maspéro
Kahýr
Alban
New York
Egypt
N . Y
5
article
Egyptě. Prodlev několik týdnů v Luxoru, učinil ně-
která důležitá rozhodnutí, která se týkají chrámuv
Karnaku a hrobky krále Amenofa II. V Karnaku bylo
ujednáno, by se jedenáct zřícených a pět poškoze-
ných sloupů odstranilo. Trosky budou číslicemi opa-
třeny a pečlivě uchovány. Až bude vykonána před-
běžná práce a odveženy sloupy, bude spodní skle-
pení podrobeno důkladné prohlídce, načež se při-
kročí k rekonstrukci chrámu. Průpravná práce svě-
řena p. Legrainovi a jeho pomocníkům — inžený-
rům, kteří dle Maspéra dílo asi v pěti letech dokončí.
Co se týče hrobky Amenofa II., kterou objevil pan
Loret, bylo ustanoveno, by se mumie královny, krále
a jeho příbuzenstva v hrobce prozatím ponechaly.
a by se faraonské pohřebiště později přetvořilo v mu-
seum, které veškeré mumie v »Údolí králův« nale
zené, pojme. Stavba nového archeologického musea
v Kahýře, která, jak známo, francouzskému inženýru
Bourgnouovi svěřena, je skoro hotova, takže se
s převážením nejtěžších objektů: sloupů, náhrobních
kamenů a sarkofágů, na podzim začne. Dle údajů p.
Amenof
Bourgnou
Egypt
Luxor
Karnak
Kahýř
Amenofa II
6
article
Maspéra bude zřízena odbočka dráhy, která spojovati
bude Džizé a Kassr-elNil, kde se nové museum na-
lezá, s hlavní tratí hornoegyptskou a mostem u Em-
babé. Installace sbírek bude trvati asi dvě leta. Ko-
nečně bude celá hrobka, »Mariette-paša« zvaná, která
se právě v parku džizéského musea nalezá, převe-
žena do nového musea a zaujme tam pro svou krásu
a nádheru faraonského sochařství, zvláštní místo.
= Jubileum založení Říma. Příštího měsíce
konána bude v Římě veliká slavnost. Italský ministr
vyučování pan Baccelli ustanovil, aby dne 21. dubna,
jejž tradice označuje jakožto den založení Ríma,
20.000 žáků a 2000 žákyň na Palatinu zapělo Ho-
rácovo: »Carmen saeculare«. Báseň Horácovu uvede
v hudbu jeden ze slavných skladatelů italských.
Baccelli
Carmen
Horácův
ko
Řím
Palatin
KassrelNil
7
article
= Čiňan vysoudil vysoké odškodné. u
obvodního soudu v Kansas City přirčeno bylo čínské-
mu doktoru MnoFung-Youngovi 8937.50 doll. od-
škodného proti dráze Kansas City, St. Josephá
Council Bluffs, jejíž černý zřízenec odepřel mu vstup
do salonního vozu. Dr. Young jel na tisícimílovou
knížku, která je na první třídy dopravu. Po čtyřikrát
pokusil se jeti v salonním vozu, ale vždy byl vyho-
zen. Žaloval na 20.000 doll. náhrady.
= Telegrafní spojení se středem Afriky.
Dle zpráv z anglické osady východní Afriky, ukon-
čena práce telegrafního spojení mezi Mombazou
(přes jezero Viktoria Njanza, Ugandu a horn! Nil, a
stanici na riponských vodopádech. Riponské slapy
byly, jak známo, Spekem objeveny a jsou první,
které tok Nilu, vystoupivší z jezera Viktoria Njanza
ve výši 1. stupně severní šířky a 32. stupné vý-
chodní délky, tvoří. Jak se pravdě podobá, jde An-
gličanům nyní i o spojení stanice na slapech s Char-
tumem a Kahýrou, která v brzkém asi čase i želez-
niční spojení s prameny Nilu obdrží.
= Podivné závěti. Jak podivné nápady mo-
hou člověka ovládat, jeví se snad nejnápadněji při
sepisování poslední vůle. Tak na příklad nedávno
zesnulý majitel známého restaurantu »Sempione-
v Novaře v Italii, signor Giovanni dell“ Oco ustano-
vil ve své závěti, že nechce na své poslední cestě
míti truchlivých tváří, aby tudíž hudební sbor, krá-
čející před jeho rakví, hrál nejveselejší, kousky
z »Krásné Heleny« a ž »Angot«. Dále nařídil, aby
meži účastníky pohřbu rozdáno bylo 350 poukázek
Young
Spek
Giovanni
Helena
Kansas Cita
Afrika
Uganda
Nil
Chara
Novara
Italia
Kansas Cita
St . Josephat Council Bluff
Viktoria Njanza
MnoFungYoung
doll
8
article
po 2 fr., jež měli utratit za víno a za doutníky. —
Náruživost pro nekonečné moře měla vliv na po-
slední vůli mr. Waltera-Blancharda, zakladatele Co-
rinthian-Yacht-Clubu, a vdova jeho vyjednávalao
provedení závěti s kapitánem americké plachetní lodi
»Shemandoah«, kotvící v přístavu v San Francisku.
Popel z mrtvoly jejího manžela vložen do urny, za-
střené černým krepem. Mrs. Blanchardova vzala ji
s sebou do člunu a dala se převézt ku plachetní
lodi. Na vyzvání kapitánovo přihlásil se dozorce zá-
sob Primrose, že provede poslední vůli nebožtíkovu.
Vdova podala mu na to popelnici, již si připevnil
na pas, vyšplhal se na vrchol hlavního stěžně a zde
vysypal popel nebožtíkův do větru. — V Manaineku
blíže Filadelfie zemřel stařec James Closson, jenž
před pěti lety uzavřel podivnou smlouvu se svou
manželkou. Stařena na smrtelné posteli smluvila
s manželem, aby mrtvoly jejich byly spáleny a aby
popel vystřelen byl z děla, postaveného na horách
ve Virginii. James Closson věrně provedl poslední
vůli své manželky; dal tělo její spálit, nabil pak
popel do děla a dal jej vystřelit. Před svou smrtí
zanechal Closson svému synu přesné instrukce, aby
s jeho mrtvolou naložil týmž způsobem. Syn dal
spálit mrtvolu otcovu v Germantownu a odebral se
pak do Virginie, kdež z děla, postaveného na hoře,
dal popel jeho vystřelit.
Blanchard
Popel
Mrs
Blanchardův
James Closson
San Francisko
Virginie
Germantown
Yachtklub
9
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
160. hra v předpl.
Dnes v pátek 9. března.
4. čtvrtka.
Potopený zvon.
Pohádkové drama o pěti jednáních. Napsal Gerhart
Hauptmann. Rozměrem a rytmy originálu přeložil
Fr. S. Procházka. Vypravil režisér pan Edmund
Chvalovský.
OSOBY: Jindra, zvonař p. Seifert. Magda, jeho žena
pí. Matějovská. Děti jejich: m. Stalichova, m. Kouka-
lova. Farář p. Řada. Kantor p. Havelský. Lazebník
p. Kafka, Sousedka pí. Málková. Fojt p. ze. Steins-
berku. Ježibaba pí. Danzerová. Routička, lesní ženka
pí. Benoniová. Vodník p. Sedláček. Skřet, faunský lesní
muž p. Mušek. Lesní ženky: První, Druhá, Třetí, Čtvrtá
pí. Hübnerová, sl. Grégrova, sl. Hilbertova, pí. Skré-
tová. Trpaslíci: První, Druhý Třetí, Čtvrtý, Pátý
Šestý m. Kaucká, m. Suchánkova, m. Maškova, m.
niKorečkova, m. Průchova, m. Lukšíkova.
Začátek o 7. hodině.
Konec o 10. hodině.
v Pnaze, ve Vodičkově ul. „U Štajgrá“.
Výbavy prádla
pro hochy a dív-
ky,
výbavy prádla
pro nevěsty,
výbavy prádla
pro pány,
doporučuje pod
zárukou nejlepší
jakosti a vzorné
práce obchodní
dům
Král
Gerhart Hauptmann
S Procházka
Chvalovská
Jindra
Seifert
Magda
Matějovská
Kouk
Kantor
Kafka
Málková
Danzerová
Benoniová
Sedláček
Hübnerová
Grégrův
Hilbertův
Skrý
Kaucká
Suchánkův
Maškův
Průchův
Lukšíkův
Praha
Francie
Vodičkův ulice
národní divadlo
U Štajgrat
10
article
= 242 =
= 242 =
byla pouze předstírána; nemyslil to vůbec doopravdy, a
ona byla tak prostoduchá, že mu věřila vše
»Ohle vykřikla, slabým dětským výkřikem, jako
někdo, kdo obdržel ránu z pistole ve rvačce. A tu vstala
a chtěla odejíti. Ale režisér, který se smál hlučně ze
své planouci rudé tváře, postavil se mezi ní a dvéřmi.
»Milé dítě, snad nechcete — taková maličkost — te
»Otevřte dvéře, prosím,« řekla drsným hlasem.
»Ale, opravdu, snad nehodláte — V tomto povo-
lání tím nie nemyslíme, víte pč av
ie
lol
»Otevřte dvéře, pane!«
as
»Opravdu — na mou věru —«
Když se opět vzpamatovala, byla venku v tmavé,
zadní uličce, a pod nohama byl tvrdý, špinavý sníh, a vítr
byl silný a studený a ona utíkala a plakala jako zkla-
mané dítě.
Nejtrpčí ze všeho byla zdrcující jistota, že nemá
nadání, ani naděje v úspěch, a že onen člověk kreslilji
pouze své vymyšlené obrazy, aby ji podvedl. Oh, jaká to
bída, že je ženou! Oh krutosti tohoto velkého, dábelského
Londýna, kde dívka, je-li chudá a opuštěná, může se ži-
viti jen svou tváří!
Obrátila se k nemocnici, bůh ví s jak váhavým
zbytkem naděje, ale cític se zlomenou a ubitou po svém
statečném boji o život a slabá žena konečně zvítězila.
Bylo skoro půl dvanácté, když vystupovala po schodech.
Vzmužila se a nahlédla do dveří vrátného, snažíc se co
možno usmivati se.
z uvsl
bůh
Londýn
11
article
»Jsou dnes nějaké dopisy, vrátný ?ě itoj n
»Jsou dnes nějaké dopisy, vrátný ?ě itoj n
»Dnes ne, slečno.«
»Ne? Nu — nijakých nedostávám, nijakých neod-
povím, to víte. Štastný Nový rok l«
Štastná
12
article
v Londýně, že musí býti její morální vlajka poněkud po-
vznesena. Pokroutky samotné nestačí. Dejte jí kůs zavařeniny
a ona klesné příjemněji. Andělů zde v Londýně naprošto
nepotřebují. Jediní andělé, již jsou v Londýně, jsou za-
rámováni v chrámových oknech, a já je skoro podezřívám,
že i oni byli kdysi ženami a jedli rádi chléb s máslem.
A potom prapor Nell Gwýnové vlaje s věže sv. Martinské
ve Fieldu a opět a opět jí vyzvánějí!«
Nell
Londýn
13
article
clzkv ol es ob
vbačvdi Nínáva
s V jedenáct hodin onoho večera brala si Glory klo-
bouk, že se vrátí domů, když přišel hoch vyvolávač ke
dveřím u oblákárny a řekl, že režisér na ni čeká a chce
ji vidět. Trochu se zatajeným dechem a sevřeným srdcem
následovala ho ke kanceláři režiséra. Byla to přecpaná
místnost nad loží vrátného, do níž vedly točité železné
schody a byly v ní naházené různé divadelní requisity.
noi »Vejděte, má milá,« řekl režisér, a odšoupnuv ně-
jaké modely výjevu krajiny, udělal jí místo na pohoyce,
jež stála u dohořívajícího krbu. Potom zavřel dveře, po-
kyvoval na ní hlavou a mrkal očima a řekl jí v důvěr-
ném šepotu :ne
ins vmo
in o,Vše je v pořádkuj má drahá. Uspořádal jsem tu
maličkost pro vás.«
»Miníte« — počala Glory, a pak čekala s poote-
vřenými rty.
Už jako by to bylo hotovo, má mílá. Posadte
se.« Glory vstala rozčilením. »Sedněte si a já vám
Svěs7 qu vda čla vono-
povím vse.«
Křestan.
— 241 —
Glor