16. číslo.

ŽENSKÝ LIST.

Strana3.

Zdálo by se, že není za dnešního těžkého boje životního v řadách dělnic místa pro organisace pro povrchnost, titěrnost a přec je tomu tak. Žena v celém vývoji byla zatlačena hodně, hodně dolů předsudkem společenským, výchovou a vlivem různých okolností ve svém postupu dušev- ním zůstala pozadu. A proto právě odborovým organisacím připadá důležitý úkol, ženu dělnici vychovat tak, aby do- vedla chápat všechny, i vznešené vztahy člověka k člověku. Žena dělnice má v prvé řadě povinnost vésti boj osvobozující, neboť jest pouty nevolnictví mnohem více sevřena, než muž dělník. Žena, čím více postupuje technické zdokonalo- vání strojové výroby, tím více vniká do továren a dílen na místě muže. Jednak proto, že stroj nepo- třebuje odborně vyučenou sílu pracovní, jednak proto, že je lacinější a poddajnější silou. Tu by měla dělnice uvědomiti si jedno, že právě zjednodušením a urychlením výroby strojové měla by mzda být zvýšena a pracovní doba zkrácena. Zvýšení mzdy a zkrácení doby pracovní nevy- může si jednotlivá dělnice sama, nýbrž jen tehdy, když se vespolek spojí, když se organisuje. Ve spojenství, jemuž říkáme organisace, může se dodělati trvalých úspěchů ve mzdovém a hospo- dářském boji. Organisace mají důležitý úkol výchovný. V orga- nisaci poučuje se žena o otázkách hospodářských, probouzí se ku třídnímu vědomi, učí se poznávati útlak i potlačitele svého. V organisaci dělnice poznává význam společné práce, utužuje se ve svém solidárním cítění, učí se vytrvalé práci i obětavosti vzájemné.

Organisace odborové mají tu zásluhu, že i po stránce karakterní dělnici vychovávají ve vědomého člověka. Žena dělnice poučena o hospodařském vývoji, o svém hospodářském postavení, o příčinách, jež znemožňují ji žíti jako člověku, teprve dovede chá- pat boj, jejž organisace vedou proti svým vyssava- telům kapitalistickým. Odborovým organisacím při- padá též úkol ženu po stránce pořitické vy- chovati a spolu bojovati za politickou rovnopráv- nost ženy s dělníkem. Že organisace odborové mají hluboký význam hospodářský i výchovný, jest vidět již z toho, že jim přikládají význam i kapitalisté, a snaží se po- puditi ve svém strachu vládu proti organisacím. A právě v nepřátelství kapitálu proti organisacím vystupuje nejlépe, jakou moc mravní, výchovnou, hospodářskou pro potlačený proletariát mají. Vůči tak mocnému nepříteli jako je kapitál, bez jednotnosti a semknutí se nelze bojovati. Všichni muži i ženy práce musí svorně bez rozdílu povo- lání jíti v boj. Na státech průmyslově nejvyspělej- ších vidíme, jak kapitalisté dovedou ve svůj pro- spěch využit pracovní sílu dělnictva neorga- nisovaného. Výmluvným a zároveň odstrašujícím příkladem jest nynější hospodářská a průmyslová krise v Americe. Dělnictvo neorganisované je milio- nářům americkým vítaným pracovním kádrem, jemuž platí za práci co se jim zlíbí. Tu je vidět, že třeba je dělnictvo a hlavně ženy poučovat, organisovat, aby nebylo ztraceno to, co po námaze organisované dělnictvo sobě vydobylo.

Náboženské vyučování Ellen Key. (Z knihy „Století dítěte“.)

Ze všech článků věroučných, jest nejznemravňu- jící ten, jenž učí o pádu člověka v ráji a o dědič- nosti hřichu, z kterého člověk silou svou vlastní není s to povstati a dosíci odpuštění. Učení to, na mravní vývoj lidstva působilo do té míry, že vytvořilo dvojí mravní názor, dvojí mo- rálku. Po plných 19 set let udržuje se tento názor a udržuje lidstvo v pohanství. Devatenáct set let není lidstvu možno žíti dle nauky Kristovy. Této dvojité morálce může lidstvo uniknouti, když si uvědomí, že křesťanství jest dílem lidským jako každé jiné dílo. Když lidé přestanou v mysl dětskou vštěpovati víru v prozřetelnost, bez které ani vrabec se střechy nespadne, a místo toho naučí dítě zákonům běhu světa a naučí je zákonům příčiny a účinků, jež úzce spolu souvisí a na této zákonné souvislosti pak zbudují novou ethiku, novou mravnost. Ditě při ťomto poznání nebude spoléhati na prozřetel- nost, nýbrž bude se učit za své činy zodpovídati samo před sebou a před lidm.

Ani jediné slovo této mravouky nevyzní nadarmo Na takové mravouce budou se moci lidé vyvíjeti svobodně, volně a budovati dál k plnému lidskému vývoji. Duše dítěte nebude soužena bázní pekelnou, ani tresty a litostí nad hříchy. Samazodpovědnost za konání a jednání bude dostatečným vodítkem pro život dítěte. Ne bůh bude tím trestajícím za činy, ale činy naše budou nám trestem i odměnou. Neoude dítě poníženo, ani lhostejno ku svým ko- náním, ono se bude snažit v dobrém prospívat v zájmu vlastním i jiných. Tak dlouho, pokud škola a domov dělá mezi dvěma životními názory kom- promis, nemůžeme z takové výchovy mnoho dobrého očekávati. Myslím, že by se náboženské vyučování dalo spojit s vyučováním přírodopisným, když uk - žeme k nezvratným zákonům přírody ku kráse její. Ale v náboženských hodinách prohlašovat Moj- žíše a Krista za jediného hlasatele pravdy, toť více než zhoubné. Nic nepůsobí tak zhoubně na karakter dítěte jako dvojaký názor na život, jemuž se dítě. ve- škole učí.

Dodel ve svém spise Mojžíš či Darwin v pravdě dovozuje, že největší zločin se páše nad dětmi ná- boženským vyučováním školním, neboť jest ono v rozporu s vědou i přírodou. Dobře tu praví jeden švédský hvězdář, že v tom poměru, ve kterém stoupá věda, přestává náboženství býti jejím soud- cem. Čím více se vzděláváme, tím méně věříme v božské síly, v posmrtný život. Náboženský cit tím nijak netrpí, byť bychom přestali věřiti v božské zjevení a nadpřirozené zasahování. Náboženské cítění zůstává i když zastaralé ná- boženské pojmy mizí. Tento bod jest jeden z nezávažnějších pro naše další činy. Dítě nabývá náboženským vyučováním nesprávné představy o konečném cílu našeho života a o štěstí lidí již zde na zemi. Vlády a vůdčí třídy potřebují tyto lže a na nich budují svou moc, a proto při- čiňují se o jich šíření mezi dětmi i dospělými. Lidé kteří pracují o zvrácení nespravedlivého dnešního společenského pořádku a přejí si přeměnu jeho, hlavně ti, jimž blaho dítek na srdci leží, ti mus