1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 23. července,
Praha
2
masthead
K číslu 201.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Dr. Žampach zeměpanským komisařem
rakouského »Lloydu«.
Z Vídně, 23. července. »Frmdbtt.« ozna-
muje: President námořního úřad
v Terstu Ebner odstoupí a na jeho místo
referentem v záležitostech námořských jmenován
bude z ministerstva obchodu dv. rada Delles
Následkem toho také oba funkcionáři přestanou
býti také zeměpanskými komisary
rakouského »Lloydu«, kterými se sta-
nou: nový referent o námořských záležitostech
dv. rada Wimmer, některý čelný funkeionát
námořního úřadu a jako třetí šéf presidiální
kanceláře v ministerstvu obchodu odborný rada
dr. Žampach.
Čeští havíři stěhují se do Německa.
Z Vídně, 23. července. »Zeitu« telegrafují
z Horního Litvínova: Ode dvou neděl vypoví-
dají v Lomu a Chudeříně četní čeští hor-
níci práci, prodávají své movi-
tosti a stěhují se do uhelného re-
víru vestfálského. V celém severoče-
ském revíru uhelnodolném pracují němečtí
agenti, aby dobrými nabídkami přiměli havíře
k vystěhování se do Německa.
Disciplinární řízení pro politickou kritiku.
Z Berlína, 23. července. Sensaci způso
bila zpráva, že zavedeno disciplinární řízení
proti purkmistru v Husumu dru. Lotharu
Schückigu, liberálu, z té příčiny, že uve-
řejnil tři stati v „Berl. Tgblttu.“, ve kterých
zpátečnický směr vnitřní politi-
cké správy příkře posuzoval.
doktor
Lloyd
Frmdbtt
Wimmer
Žampach
Lothar
Berl
Žampach
Vídeň
Terst
Německo
Horní Litvínov
Lom
Chudeřín
Berlín
6
article
Nasi — triumfator.
7
article
Z Říma, 23. července. Nasi byl v Trapani
přijat jako triumfator. Když loď, prapory ozdo-
bená, která ho vezla do jeho domova, byla na
dohled, vztýčily v přístavu všechny
lodi své vlajky. Nasi stál na lodním můst-
ku a pozdraven byl bouřlivým voláním: „Evival“
Trapani
Řím
8
article
Hudební sbor hrál jeho hymnu a za slavnostních
zvuků této hymny byl Nasi dopraven senatorem
Aulou do města. Klid nebyl nikde porušen.
Stolypin do Nordernaye.
Z Hamburku, 23. července. Ruský mini-
sterský předseda Stolypin jede do lázní
Nordernaye.
Roždestvenský žije.
Z Petrohradu, 23. července. Zpráva, že
v lázních Nauheimu zemřel bývalý admirál
Roždestvenský, způsobila tady velikou
sensaci. Listy uveřejnily dlouhé nekrology. V čet
ných kostelích konala se zaň zádušní mše. Ko-
legové jeho poslali soustrastné depeše pozůstalé
rodině a také generálové Stössel a Něbogatov.
kteří jsou ve vazbě, dali zaň konati panychidu
v pevnosti petropavlovské. Císař Vilém II. po-
ručil zástupci německé mariny v Petrohradě,
aby prokázal poslední poctu zemřelému hrdi-
novi. Večer však stihla zpráva, že Rožde-
stvenský žije. Sám poslal úřadní agentuře
telegrafickou depeši, ve které vyslovuje naději.
že bude žíti ještě dlouho. V největším spěchu
všechny panychidy na večer ustanovené zase od-
volány.
Stolypin
Nordernay
Roždestvenský
Stössel
Něbogatov
Vilém II
Hamburk
Petrohrad
ko
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Milost studentským spiklencům na Černé Hoře.
Z Cetyně, 22. července. (K. k.) Kníže udělil mi
lest studujícímu Vojvodičovi a Vasu Džula-
fičovi, odsouzeným k smrti pro chystaný pumový
atentát.
Mladoturecká vzpoura.
M. Z Kolína nad Rýnem, 23. července.
(Zvl. telegr. „Nár. L.“) Dle depeše, již obdržela
„Köln. Ztg.“ ze Soluna, odeházejí ust-
vičně do Mo nastýru vojenské vlaky.
Dosud bylo tam drahou dopraveno 5000 mužů
anatolského redifu. Proslýchá se, že mlad-
turecké vedení nyní již k činu při-
kročí a vládu donutí, aby se roz-
Kníže
Vojvodič
Köln
Černá hoře
Kolín nad Rýn
Vasa Džula
Soluna
10
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
11
article
hodla. Major Ejub Baj v Ochridě
vzal z vojenského skladiště 1000
mauserových pušek a 500 beden ná-
bojů a přešel pak k povstalců m.
Řádění řeckých čet v Makedonii.
M. Ze Soluna, 23. července. Řecká povsta-
lecká čéta zapálila bulharskou vesnici Klepincu,
při čemž 20 lidí zahynulo.
Události v Marokku.
Z Kolina nad Rýnem, 23. července. Dle
telegramu „Köln. Ztgu.“ z Tangeru vzbuzuje
francouzské zakročení v Asemuru vždy prudší
odbojné hnutí na jihu. V územích za
přístavními městy chystá se mocný od-
por proti dalšímu postupu Fran-
couzů. Kabylové, kteří dosud Francouzům
sloužili, mají býti napadeni. Z Fezu jede do
Dukoly 5000 jezdeů. V Marakeši je na
odchod připraveno 300 jezdeů.
Z Tangeru, 22. července. (K. k) Generál Boute-
gourd odebere se na tříměsíční dovolenou do Fran-
cie. Dva prapory cizinecké legie a alžírských střelců
vrátí se do Alžíru.
Roosevelt zase promluvil.
Z Newportu (Rhode Island), 22. července. (K. k)
President Roosevelt pronesl k vynikajícím ná-
mořníkům řeč, v níž pravil: Potřebujeme bi-
tevníno loďstva prvého řádu, nebo nepo-
třebujeme vůbec žádného loďstva. Neboť jen om
bitevní loďstvo prvního řádu jest nejúčin-
nější zárukou míru, již naše země může míti. P ou-
hé obranné loďstvo nemá pro Ameriku
naprosto žádné ceny.
K otázce přistěhovalecké podotkl:
Americký lid má právo ustanoviti, kdo smí se k nám
přistěhovati, aby se mu zde dobře vedlo. Musím
býti však též s to, abychom toto právo uhájili.
Anglická vláda v Inidii.
Z Londýna, 22. července. (K. k.) (Dolní sně-
movna.) Za rokování o indickém rozpočtu pro-
hlásil st. podtajem. pro Indii, Buchanan, finanční
a hospodářskou situaci v zemi za dobrou. Promlous
Ejub
Köln
Kabyl
Francouz
Bout
Roosevelt
Buchanan
Makedonie
Klepinc
Maroko
Kolina nad Rýn
Tanger
Fran
Alžír
Newport
Rhodos Island
Inidie
Londýn
Indie
Soluna
12
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Býčí zápasy v Mexiku.
Mexiko
13
article
Nedávné revoluční hnutí, jež otřásalo mexickou
republikou a jen rychlým a rozhodným zakročením
vlády bylo potlačeno, obrátilo opět pozornost k této
bohaté a kvetoucí zemi, v níž se cestující uprostred
pestrého ruchu přítomnosti podnes setkává s pozů-
statky oné nejstarší a nanejvýš vyvinuté americké
kultury, která se v říši Azteků rozvila v nejkrásnější
květ a krvavými boji Cortezovými byla zničena.
Skoro celé století minulo ode dne, kdy se probu-
zené sebevědomí Mexikánů poprve vzepřelo proti
panství španělskému a v dlouhých, krvavých bojích
si vybojovalo volnost a samostatnost, ale přes to, že
také od té doby rozvoj země rychle pokračoval, pod-
porován bohatými přírodními zdroji, nevymizely po-
sud všechny známky, jež pojí přítomnost s temnými
dobami dějin a také v dnešním Mexiku pozoruje ci-
zinec ještě zvláštní radost z ukrutnosti, onu zálibu
pro krvavé výjevy, jež zdá se dosud žíti v lidu jako
dědictví po prvních dobrodružných španělských do-
byvatelích. V „The World To-Day“ líčí Američanka
miss L. M. Woodruffova ony téměř barbarské! zá-
pasy s býky, které se v Mexiku přes zápověď zákona
konají a na každou neděli se „výminečně“ povolují.
Cortezův
Mexikán
Američanka
L M Woodruffův
Mexiko
the World tenDao
14
article
Ve velkých davech proudí v takových dnech
mexický lid ven z města k aréně; kdo chce dostati
místo musí se časně vypraviti. Dva, pět, šest, osm
nebo deset mexických dolarů obětuje se na toto di-
vadlo, oba hlavní matadoři dostanou 5000 dolarů za
každé vystoupení a ještě 20.000 dolarů za saisonu
zvláště, vláda pak shrabuje z 15 podílu na pří-
jmech, který jí přísluší, značné obnosy. Divadlo sa-
mo však, jaké tyto mexické zápasy s býky poskytují,
svou příšerností daleko překonává býčí zápasy špa-
nělské.
Na ubohých starých herkách, jež mají pečlivě
zavázané oči, přijedou picadoři do arény a na bez-
branných, třesoucích se, ustrašených koních ukájí
pak podrážděný býk svou pomstu. Rozčilující stránka
boje uvádí veškeré obecenstvo do stavu frenetického
nadšení, v němž mizí porozumění pro ubohost to-
hoto výjevu. Pohled na řinoucí se krev za sténání a
škubání pocházejících koní zdá se působiti divákům
nejvyšší požitek a to nelze říci jedině o Mexičanech,
u nichž by se tato radost z ukrutnosti mohla vy-
světlovati starošpanělskými tradicemi, návykem a p
Mexičan
divadlo sa
15
article
případě národní povahou
Také Američané a Evropané, kteří delší dobu
v zemí prožili, ztrácejí někdejší hnus vůči těmto v-
jevům a při býčích zápasech možno pozorovati znač-
ný počet amerických a evropských dam, které se sví-
tícíma očima a rty rozčilením se chvějícími zíraj
na krev a pasou se na hrozné podívané. Stejně jako
u domorodců budí i u nich odvážná obratnost ban-
dillerova jenž zabodává býku do zad pestrými stu-
hami zdobený oštěp, opojné nadšení. Útlé bledé ženy
vyskakují, tváře jim hoří, povzbuzující výkřiky roz-
léhají se arenou a jako Mexičané projevují odváž-
nému zápasníku pochvalu házením doutníků, pomo-
rančů a j., tak padají zde, hozeny útlýma, něžnýma
rukama, kytice nevinných kyětů na zkrvácený píser
A to od žen, jimž se dostalo nejpečlivějšího vycho-
vání, jež ztrávily své mládí ve střediscích nejstarších
kultur a jejichž duševní život od dětství byl veden
na dráhu nejvyššího zušlechtění.
Sociologům naskýtá se tu zajímavý a vážný pro-
blem, zajisté hodný studia. Je viděti, že tisíciletá kul-
tura dovedla bestii v člověku pouze uspati — zá-
pach teplé krve ji opět probouzí ...
Američan
Evropan
Mexičan
16
article
= Honba na daka v Japonsku. Z Kobe sděluje
se zvláštní případ, svědčící o moci pověry v japon-
ském lidu. Tisíce sedláků z provincie Sesbu vytáhlo,
aby chytili obrovského draka, jenž od nějaké doby
živě zaměstnával jejich fantasii. Ohromná obluda
sídlila v pusté, opuštěné bažině na Ikedě a sice v
bambusovém močálu, kamž prý ještě lidská ncha
nevkročila. Přinášeny obětní dary, rýže a peníze,
aby se obluda přilákala a mohla býti chycena. O
23. února, kdy nastala velká průtrž mračen a bylo
pocítěno zemětřesení, mluví všichni jen o drakovi.
Několik osob tvrdí, že hroznou bytost vidělo, jak
vzlétla z bahna a zmizela v oblacích. Téže noci měl
moudrý Sadajiro Šinoki „posvátný sen“. Drak se
mu zjevil v posvěcené osobě a sdělil mu, že se mu
konečně podařilo přijíti do nebe. Aby se zasvětilo
místo, kde trávil svůj pozemský život, je prý bažině
propůjčena zvláštní léčivá moc pro všech ny nemoci.
Zpráva o tom rychle se rozšířila a brzy hrnuly se
zástupy lidu k bažině, očekávajíce v medlitbách zá-
zrak. Sadajiro Šinoki však nezapomněl postaviti k
zázračnému místu pokladnici, jež se utěšeně plnila
penězi. Na to přišla zvěst, nikdo neví odkud, ze drak
se vrátil a nyní vzrůstal počet poutníků do nedozírnu,
Přemýšlelo se, jak by se báječná bytost dala chytiti,
aby byla donucena vykonati velké zázraky. Sluší při-
pomenouti, že Sadajiro Šinoki jest majitelem onoho
zázračného místa a úřady jeho svatému snu nechtějí
věřiti, slíbil však, že všech milodarů použije na dobro-
činné účely, ačkoli blíže neudal, jakou dobročinnost
má na mysli.
Japonsko
Kobe
Giro Šinoki
17
article
= Hromadné popravy elektřinou. Japonci použí-
vají ve svých bojích s domorodci na Formose zvlášt-
ního prostředku. Domorodci na Formose jsou známi
svou divokostí a krvežíznivostí. V poslední době
podnikali své vražedné výpravy stále častěji také do
pobřežních území, takže obchod a doprava byly na-
nejvýš ohroženy. Teprve před několika nedělemi po-
dařilo se lovcům lebek vlákati oddíl 300 Japoncůa
Číňanů do zálohy a všichni byli bez milosti porubáni,
jen třem podařilo se náhodou uniknouti a přinesli
hroznou zprávu na pobřeží. Výprava, vyslaná nyní
Japonci ku potrestání domorodců, používá elektřiny.
Velké oddíly vojska pronásledují domorodce a po-
daří-li se některou tlupu isolovati, obepne se území
elektrickým drátem. Vojsko počne stříleti, lovci lebek
prchají, při tom se dotknou elektrických drátů, jimiž
probíhá silný proud a padají mrtvi k zemi.
Japonec
Číňan
Formosa
18
article
= »Dreadnought« v dražbě. V Portsmouthu byl
starý anglický obrněnec »Dreadnought«, předchůdce
nynějšího stejnojmenného námořního obra, prodán
jako staré železo. Loď, jež byla spuštěna na vodu
roku 1879 a měla nosnost 10.820 tun, byla vydra-
žena za 552.000 korun. Zároveň byly vydraženy
i jiné válečné lodi anglické. Bitevní loď »Orontes“,
jež do nedávna měla jméno »Swiftsure« a byla
spuštěna již r. 1871, docílila ceny 420.000 korun,
kdežto loď »Collingwood«, spuštěná r. 1882, vydra-
žena za 480.000 korun.
= Červený nos z kouření. Červený nos byl dosud
pokládán za následek velkého pití lihovin, nyní však
možno jej sváděti i na jinou příčinu. K jistému pa-
řížskému lékaři přišel nedávno devatenáctiletý studu-
jící a žádal o prostředek proti povážlivému červenání
nosu. Syn mus nebyl pijákem, kouřil však silně ci-
garety a měl zvyk vyfukovati kouř nosem. Lékař
zjistil, že častým procházením kouře podráždila se
silně nejprve sliznice, na to i vnější pokožka nosu,
což způsobilo červené zbarvení. Poradil studujícímu,
aby kouř vypouštěl pouze ústy, kuřák uposlechla
nos nabyl brzy opět přirozené barvv.
Dreadnought
Portsmouth
Collingwood