1
masthead
Ročnik XXXXIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 25. dubna 1903.
Praha
4
article
No ranní a odpol. listy
předp lácí sen
v Praze v administra
n . . . . SK —
s dvají čon4lkou
na něst
a . 7K0
ve ElisIkěch: a K no
aa ně - ke
Poštou:
. . : Ka
s dvojí zkellkoe
1e
k ne
Praha
SK
5
article
Zápas republiky francouzské
s duchovními řády.
Zápas republiky francouzské
s duchovními řády.
Státy pevniny evropské ocitly se v posledn
debě skoro bez podmínky před složitými otáz-
kami vnitřními, kteréž samy o sobě dosvědčují,
že ve staré Evropě se chystají změny, ba pře-
vraty dosud nedohledné ve svých důsledcích.
V Německu při nastávajících volbách do říš-
ského sněmu bude se spolu rozhodovati o vítěz-
ství dvou hospodářských směrů, jimiž rozštěpen
je všecek národ; v Rakousko-Uhersku čím dále
tím ostřeji vedle stejného rozporu hospodářského
vystupují nejen otázky národnostní, ale pochyb
ným se stal i sám základní poměr obou polovin
říše k sobě; v Rusku vedle otázky finské posu
nuta carským manifestem v popředí otázka vnitř
ních oprav; země pobalkánské a Turecko pln
jsou zaujaty zmatky v Makedonii a v Albánii,
státy románské pak vedle ruchu republikánského
zmítány jsou zvláště hnutím dělnickým.
Nejtužší vnitřní boje vedou se pak od delš-
doby v republice francouzské, kdež nynější roz-
hodně republikánská vláda zahájila ostrý zápas
na základě spolčovacího zákona proti oněm cír
kevním řádům, řeholím a společnostem, které
dle jejího názoru svou organisací se nepostavily
v čas na půdu zmíněného zákona anebo jimž se
uznání státního vůbec nedostalo.
Evropa
Německo
Rakousko
Uhersko
Rusko
Turecko
Makedonie
Albánie
6
article
Ježto zvláště v posledních dnech zprávy
časopisecké co chvíli zaznamenávají jednotlivé
zvláště nápadné výjevy a episody z boje tohoto
jest záhodno podati tuto přehled oněch událostí
z nichž zostřený boj se vyvinul a jimiž vláda
republiky prováděla a provádí konečné důsledky
svého stanoviska.
V první polovině tohoto měsíce, bezpro-
středně před svátky velikonočními předseda mini
sterstva a spolu min. vnitra Combes okružníkem
zapověděl kázati v týdnu velikonočním mnichům,
zejmena pak členům oněch kongregací, kteréž
byly ve Francii na základě zákona spolčovacího,
předloni vydaného, rozpuštěny a jež dále trvaji
za hranicemi. Opatření toto odůvodňoval Combes
hlavně tím, že nutno se vrátiti ku přísnému za-
chovávání a provádění konkordátu mezi Franci
a Římem dříve již uzavřeného. Zároveň pro-
hlásil předseda ministerstva, že světské ducho-
venstvo francouzské, jehož jest na 50.000
které ve středu svém chová takové množství vy-
nikajících mužů, úplně jest s to, vyhověti po
třebám církevním a že tudiž nemůže toto s kon
kordátem souhlasné opatření způsobiti přerušen
církevních služeb.
Franek
Francie
Řím
7
article
Po tomto prvním okružníku následoval bez-
prostředně okružník druhý, jimž se nařizovalo.
aby neprodleně byly zrušeny všecky kaple, ze
jmena ony, jež náležely rozpuštěným neb ne-
schváleným řeholím, protože má Francie 35.00
chrámů, jež potřebám katolíků úplně postačují.
Za nedlouho po těchto okružnících dala
vláda dodati všem ústavům rozpuštěných řehol
úřadní sdělení, že se jejich působnost zastavuje
a že mají býti uzavřeny; podobných ústavů
podníků bylo více než devatenáct set, a náležely
54 zakázaným kongregacím. Mezi podniky těm
byl i časopis „Kříž“, po celé zemi v podobo
místních listů vydávaný, v jehož veškerých míst
nostech a pobočných podnicích provedena byl
úřadní prohlídka, aby se zjistilo, že jest to pod-
nik, vydávaný rozpuštěnými řeholemi.
Francie
8
article
Všecka tato opatření nemají dle tvrzení vlád
ního jiného účelu, než provésti konečné roz-
peštění a uzavření zakázaných a nepovolených
kongregací a jejich podniků.
Tyto ostré kroky vlády francouzské nezů-
staly ovšem bez odvety se strany druhé.
V celé řadě chrámů ozvali se ještě v témdni
velikonočním četní kazatelé proti vládě, již se
při tom dostalo nejpeprnějších názvů biblických
i novozákonních, počínaje od Herodesa až po
Jidáše, a v některých pařížských chrámech do-
šlo při kázáních oněch i k bouřlivým srážkám
mezi stoupenci vládními a přívrženci kongregací.
Důležitější než tyto pokusy, opříti se z ka
zatelen opatřením vládním, jsou však projevy
francouzských biskupů, kteří jakožtc
vrchní representanti světského duchovenstvaa
řádů vládou uznaných pozvedli svého hlasu
proti vládním opatřením.
Nejprvé se ozval biskup v Nancy Turinaz
který hrozí těžkými následky pro Francii, ujímá
se rozpuštěných řeholi a vyzývá všecky věříc
k součinnosti v odporu a k finanční podpoře kon
gregací. Dle telegrafických zpráv zastavila vláda
dne 23. t. m. biskupu Turinazovi platy ze státní
pokladny. Příkladu biskupa naneského následo-
vali dale biskup v Orleansu, jenž vyzval zvláště
všechny školní sestry, aby setrvaly na svých
místech, biskupové v Marseillu, v Perigueuxu, je-
hež obrněné vyzvání dovolává se bojů proti
Angličanům a Prušákům, dále biskup v Cambrai,
arcibiskupové v Remeši, v Rennesu a na konee
i sám kardinál-arcibiskup pařížský, jenž listem
svým dodává členům rozpuštěných řeholí naději
do budoucnosti a obává se nebezpečí, jež roz-
poutané vášně mohou na Francii přivoditi.
Herodes
Jidáš
Angličan
Francie
Orleans
Marseille
Cambrai
Remeš
Rennes
Prušák
9
article
Zvláštním listem, zaslaným předsedovi mini
sterstva Combesovi, pak oznamuje arcibiskup pa-
řízský, že se opatřením vládním nepodrobí a jieh
neuposlechne. Kapií neuzavře, protože od le
slcužily potřebám církve a ohledně volby ka-
zatelů se dovolává práva kanonického.
Důsledky těchto opatření vládních a odpo-
vědi biskupů jeví se v bouřích a srážkách, jež
se vyskytují nyní zvláště na francouzském ven-
kově při odchodu mnichů a uzavírání podniků,
z nichž nejvýznamnější jsou zejmena Lourdy
se svou zázračnou jeskyní, na jejíž slávě zá
visí i blahobyt místního obyvatelstva; k tuhým
peuličným rvačkám mezi přívrženci vlády a ře
helí došlo zvláště v Nancy, Poitiersu, Angersu.
a v Nantech.
Není pochybnosti, že postavení vlády se
boji tomto značně stížilo zjevným odporem bi
skupů a že konce jeho záviseti budou na hloubce
a pronikavosti účastenství, jakéž boj tento na-
lezne v širokých massách vznětlivého lidu fran-
couzského.
Některé časopisy přímo prohlašují, že
vlastní vnitřní boj ve Francii nyní teprve po-
číná.
V důležitých takovýchto poměrech vyskyto
vali se v minulosti ve středu francouzského du
chovenstva světského mužové, již jako biskup
Gregoire koncem století osmnáctého hledali vý-
chodisko v bojích církevních, ve Francii hojně
se opětujících, v národnějších tradicích tak zve
ného gallikánského směru; dosud však na je
višti stojí jen soupeři a nepřihlásil se ještě žádný
prostředník.
Ke zvýšení všeobecného rozechvění, jež
nyní ovládá Francii, přispěje asi též záležitost
Dreyfusova, jež na novo se dere do popředí.
Lurdy
Gregoire
Dreyfusův
Nancy
Poitiers
Angers
Francie
10
article
„Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“.
Dvě z nejhrubších děl vídeňských otočila
se na své hydraulické lafetě proti. Prazea
zvláště proti nám, předvčírem »Zeit« a včer
»Neue Fr. Presse« a tak se ocitly na našem
stolku dvě úvodní pumy, kterěž svým obsahem
připomínají spíše prvopočátky umění obléhacího,
kdy střely trhaly spíš čichové nervy než cokoli
jiného. Náboj perfidie v obou řečených úvod-
nících u »Neue Fr. Presse« i u »Zeitu« po-
chází z téže prachárny, což nás nezaráží tak
německo-liberálního hlavního orgánu, jako spíše
u »Zeitu«. Když tento dnes dvouletý denník byl
připravován, rozesílalo jeho podnikatelstvo divu
plné zprávy o těstu a jeho drahocenných sou-
částkách, z jakého nové denní pečivo veždejš
stravy veřejného mínění vídeňského budese
péci a zejmena potlačeným národům v říši tétc
sbíhaly se zrovna sliny v ústech. Nezdálo se ji-
nak, leč že pan prof. Singer běře na sebe brnění
svatého Jjří, aby proklál a odklidil hydru ně-
mecko-liberální prolhanosti z bojiště národů
Cislajtanii, dnes vidíme, že hydře této přibylo
mládě víc, kteréž po dvou letoch má se čile
k životuc . ..
Neue
profesor
Singer
svatý Jjřit
Francie . Presse
Český spořitelna
11
article
Jenom část odvety na článek »Zeitu« ná-
leží do této rubriky «České spořitelně« zasvě-
cené, neboť valná většina jeho platí t. zv. pro
skripění listině posl. Březnovského, s níž i »Zeit«
i »Neue Fr. Presse« násilím spájí interpellaci
Březnovského, ačkoli obě záležitosti spolu souvisí
jenom velice volně a to několika slovy interpel-
lace, jimiž se Česká spořitelna obviňuje ze
spoluúčinkování na posledním sčítání lidu
Praze. To, co oba listy nazývají proskripění li-
stinou, totiž ukázka 400 pražských »Němců«
na doklad materiálu, z jakého zbudována jest
»německá« Praha prof. Rauchberga, proslulá
kolonie prof. Wiesera, prohlašují oba za pokra-
čování národohospodářské politiky české, zahá-
jené »útokem« na Českou spořitelnu, což zvlášté
»Zeit« plasticky vyjadřuje, řka, že to nebude
dlouho (?) trvat, a že na útok vkladatelů na
Českou spořitelnu bude následovat vyzvání k hy
polečním dlužníkům úslavu, aby u České hypo
teční banky kryli své úvěrní potřeby, budou ná
sledovat sehůze za heslem »Svůj k svému«-
kteréž německým obchodníkům uvedou na oč
neštěstí, býti v Praze německým. »Zeit« neu-
živá obratu »býti Němcem« nýbrž »deutsch
sein«, tak karakteristického právě pro ty jisté
pražské Němce, jichž se týká.
Neue
Němec
profesor
Rauchberg
Wieser
Francie . Presse
Praha
Český spořitelna
12
article
Jinde pravilo se dokonge, že se tito čil
obchodníci »přihlásili k něnhcké národnosti,«
jakkoli nikdo se nemůze k. nějaké närodnosti
přihlašovati, ježto ji s sebou na svět přináši.
Abychom však stručně odbyli záležitos
Březnovského interpellace, násilně s Českou spoři-
telnou spojované a vrátili se k této, neváháme
označiti své stanovisko vůči seznamu 400 ob-
chodníků novoměstských, o nichž praví »N. Fr-
Presse«, že mají dvojí neštěsti, a sice být
Němci a židy. My opakujeme vůči této i všem
ostatním narážkám na vyznaní těchto čtyř se
pražských obchodníků, že jakožto listu svobodo-
myslnému jest nám jich náboženství dýmem.
jako jejich raca, kterou přece nelze odloučiii
od jich národnosti. Náboženství a raca našeho
protivníka jest poslední vlastností, na Lterous
budeme ptáti, i nezáleží nám na tom, je-li ne
přítel náš křlěn či nikoli, nýbrž na tom, škodí l
nám či neškodí. Ale na tvrzení, že v Praze jes
silný německý živel, dokonce silnější, než deset
Němec
FranciePresse
Praha
13
article
procent, na odvahu, žádající na zakladě takého
tvrzení zákon (!!!), jímž by se těmto Němcům
zajistilo poměrné zastoupení ve sboru obecníeh
starších, jest zajisté při nejmenším pamětihodno
poukázati k tomu, jaké to pražské »Němectvoe
jest! Jsou li tedy pražští Némci židy, nebo
pražští židé Němci a k tomu výbojný m
Němci, není to ani dvojím neštěstím, ani ne
štěstím jejich, nýbrž — ne-li neštěstím — tedy
přece nehodou pro nás pražské Čechy, a o této
nehodě uvažovati, to nám přece bude snad do
voleno?
Než vraťme se k »České spořitelně«. A tu
musíme gratulovati »Zeitu« ku prorockému daru
(nevěštíli ovšem podle vzoru nadaných švingu-
lantů do zadu), neboť konverse českých hypo-
tečních dluhů na zemské a české ústavy na-
chází se v nejhorlivějším proudu, i můžeme
vídeňskému listu sděliti, že v příslušných od-
větvích těchto ústavů práce a někde i pomocný
personál se zdvojnásobil. Nemůžeme však váže-
nému listu vídeňskému s touž upřímnosti gr-
tulovati k jeho hospodářsky morálním zásadám.
vytýká-li nám »otupělost v obchodní morálce«
a našemu počínání »moral insanity«. Neboť po-
važujeme naopak za velii nemravné jed-
nání, ba téměř za samoprzeň právě v prak-
tické filosofii hospodářské, plati-li někdo,a
zvláště je-li tento někdo Čechem, v »České spo-
řitelně« o 1g—1 úroků ze svého hypotečního
dluhu více, než by platil v Hypoteční bance
král. českého anebo v Městské spořitelněl
A konečně hospodářská a vůbec publici-
stická morálka! Chce nám »Zeit«, který násve
svém článku třikráte cituje a na nás výslovně
appelluje, v slovu státi, pokud se týče morálky?
Němec
Čecho
Čechy
Němectvoe
Český spořitelna
Český spo
14
article
Pokud jsme morálku »Zeitu« poznali, velice
tom pochybujeme i nechybíme, že se zachová
podle »vznešenosti« pražských orgánů spořitel-
ních, a zahali se po tom, co mu řekneme,
hluboké záhyby roucha velebného mlčení. »Zeite
dal spočísti naše spořitelní články, ale je-li tak
morálním, jak se staví, proč zamlčel, co v nich
stojí? Kde vzal tento představitel novorakouské
morálky, který si k své existenci vzal důvod z
korrupce ostatního vídeňského tisku, odvahu
tomu, aby světu zamičel podstatu a kořen spo-
řitelního sporu? Praví-li, že my řešíme hospo-
dářské zápasy způsobem mezi západoevropskými
národy neobvyklým, proč nedoznal, že v žádné
západo- ani východoevropské zemi, ba aniv
v Uruguayi nebyl by možným podobný peněžní
ústav, jako jest »Česká spořitelna«, ústav, jemuž
je pouhým předstíráním i jeho firma, i jeho
protektorát, i jeho statut, i jeho billance, i jeho
obchody, ústav, který výnosy svého reservního
fondu proli zřejmému znění přislušného para-
grafu svého statutu zpronevěřuje ku po
litickým účelům po čtyřicet let
který 75 proc. těchto výnosů v obnosu 16 mill.
K věnoval na germanisační účely, vzdor tomu,
že 75 proc. tohoto fondu pochází z českýeh
vkladů?
Zeite
Uruguay
Český spořitelna
15
article
Opovažuje-li se »Zeit« kárati nás jménem
obchodní morálky, jak mohl přehlédnouti naše
sensační objevy ve vnitřním hospodářství »Česk
spořitelny«, naše zevrubné výpočty v seznamu
»darů« jejich, naši aplikaci tohoto výpočtu na
roční výkazy bilancí spořitelních, počínaje rokem
předstírané aklivnosti reservního fondu, rokem
1861? Jak mohl zůstaviti bez povšimnutí nál
výklad o skandálním okradení re-
servního fondu millionovým darem Gran
hotelu německým studentům, tedy účelu jedno
V drobném prodeji:
ranni čé-lo o sobě . . . na 2h
odpolední
Ve slialkách na venkově-
ranní číelo. . . . . . . . 10.
. . . . . . . Sk
odpolední
Inserát
platí se hotově napřed.
Přečplacení a laserty přijímá admíni-
strace v Masianské ulici č.a.
Tm nacházejí se téš redaka
tiskárna a ezpedice „ Národních Lista-
Bukopisy so novraceji
Masianský ulice
Česk spořitelna
národní List
16
article
stranně to nacionálně politickému? »Zeit«, který
nás odkazuje s našimi požadavky na legálni
cestu a k rozvážné národnostn
politice, může se stavěti proti naším poža-
davkům po 40 létech rozvahy, aby legáln
cestou byli do ústavu ještě stále z poloviny
spravujícího české peníze bez jakékoli kontroly
krom domácího vzajemného mhouření očí, po-
voláni také mužové české důvěry.
aby legální cestou ve staroslavném tom
doupěti millionů byla konečně otevřena okna a
tu provětráno řádnou kontrolou, která by zjed-
nala plnomocné odpustky starým neřestem nej-
noblejšího peněžního ústavu německého, drže-
ného jenom svými vznesenými styky ? !l
Je-li »Zeit« listem neodvislým, jak se v
svých předplatních prospektech chlubil, je-li tak
vysoko povzneseným nad bídácké niveau »Neue
Fr. Presse«, jak ujišťoval, pak odpoví na tyto
dotazy, pak vysvěllí své jednání, své neslýchané
chování v otázce »České spořitelny«. To však
»Zeit« neučiní, poněvadž by jinak musil na ví-
deňské světlo vytáhnouti ukázky sviňst va,
se kterým je nám tu v Praze zápoliti, abychom
se v něm nezadusili, poněvadž by musil při-
znati pravdu, pro kterou tak horoval — ve
svých pozvánkách ku předplacení. Dřive než minul
rok jeho libánek s pravdou, rozešel se s ní.
milý »Zeit«, poznal, že ve Vídni a v této řiši
jest nezdrávo pěstovati pravdu a to j e st
— jeho »moral insanity«l
Neue
Francie . Presse
Praha
Vídeň
Český spořitelna
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. dubna. (Situacev
Uhrách.) Za týden, nenastane-li ve smýšlení
opposice v poslední chvíli neočekávaný obrat,
nadejde v Uhrách mimozákonný stav ex-lex.
Naděje, že by opposice připustila vyřízení dru-
hého prozatimného rozpočtu ještě do konce
dubna, jsou ovšem pranepatrné a solva na věci
co změní okolnost, že do debaty zasáhnouv
nejbližších dnech předseda ministerstva Szell
i předseda sněmovny hr. Apponyi. V obou po-
litických táborech, ve vládním i opposičním, po-
kládá se proto za věc nezbytnou, že dnem
1. května nastane v Uhrách mimozákonný stav,
jehož se strana vládní obává a jehož si vlastně
nepřeje ani opposice, jsouc si vědoma, že těžká
zodpovědnost za možné následky mimozákon-
ného stavu bude svolována na ni.
V kruzích vládních působilo nemalé sta-
rosti, jaké stanovisko k vládě zaujme hr.
Apponyi a oni členové liberální strany, kteří
náleželi druhdy k opposiční straně národní
s vládní stranou se sloučili teprve od nastolení
Szellova, až nastane mimozákonný stav. Bývalá
národní strana odsoudila totiž za Banífa jak
Tiszův pokus, aby se kabinetu Banffovu umož-
nilo vládnouti bez rozpočtu, tak i samotný
stav ex-lex, do něhož byl bar. Banffy opposici
vehnán. Odsoudil-li hr. Apponyi se svou stranou
stav ex-lex před čtyřmi roky, nemůže ho schváliti
ani letos a nemůže také setrvati v úřadě sně-
movního předsedy, k němuž byl povolán důvě-
rou vládní strany. Takové obavy byly v libe-
rální straně až do posledních dnů a houževnatě
se udržovaly pověsti, že hr. Apponyi po
1. květnu složí sněmovní předsednictví. Obavy
tyto jsou prý nyní dle zpráv došlých z Pešti
rozptýleny. Jak hr. Apponyi omluví svou sho-
vívavost ke stavu exlex, ukáže se patrně, až
se ujme slova v nynější indemnitní debaté;
tolik však je prý už jisto, že mezi Kolom.
Tiszův
Banffův
Apponyi
Praha
Uhry
Pešť
Situacev Uhry
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z petrohradských vzpomínek.
B. Různých uměleckých a umělecko-průmy
slvých výstav mívá Petrohrad vždy hned ně
kolik najednou. A všechny jsou hojně navštíveny
Obecenstvo navyklo si v ně choditi a chodí rádo
a se zájmem. A kupuje pilně to hodně obecen
stvo. A vedle výstav dočasných řada galerií. Zna-
menitě dotovaných a vypravených. Až sám jsem
se divil: tak mnoho se u nás o malířství a so-
chařství mluví, ale oknem k rozhledu zůstává
nám stále Německo a Vídeň a někdy Paříž.
Mnoho se u nás také mluví o slovanské vzájem-
nosti, o nutnosti poznávati se — a přece nám
vlastně poprvé otevřeli okénko do ruské umě-
lecké dílny před krátkou dobou Peredvižnici.
Žene nás to k západu a myslíme, že slovanský
východ stejným pudem veden, přijde k nám
O jeho bohatství se nestaráme — ke své škodě
Kdo u nás na to myslí, že v Eremitážích petro
hradských nakupeno úžasné bohatství starých
skulptur, vzácných prací ze zlata a stříbra, kre
seb všech národů, rytin (přes 200.000 kusů)
předních skvostů španělske, německé, vlámské.
holandské, Irancouzské školy, pravá pokladna
krásna a studií. Tato obrovská galerie, vyplňujíe
bludiště sálů, jest jednou z největších a nej-
velkolepějších světa. A k ni druží se spousta
jiných: Ruskij muzej Alexandra III., jedna z nej
ladnějších budov Petrohradu, ve vkusném Mi
chajlovském sadu, s velkolepou sbírkou děl ru
ských maliřů a sochařů, pravá neznámá pev
nina pro nás, Stroganovská gnlerie, se skvosty
italských mistrů, galerie Semenova, vynikajíeí
nakupením děl holandské a vlámské školy a jiné
A lidí stále všudy plno. Všech tříd a vrstev.
Petrohrad
Německo
Vídeň
Paříž
Irancouzský škola
galerie Semenov
19
article
Prostý ruský člověk ve svém plášti, živě gesti-
kulující a pochvalujicí si hlavně obrazy svatých
a hledící s jistým úžasem na panoramata bilev
a šarvátek, hloučky studentů ve svých modrých
uniformách; „Russistky“ (studeníky) ve svých
stereotypních černých šatech, ledabylo oděně,
z rozeuchanými vlasy, brstka cizinců — poznáte
je okamžitě dle hovorů, zúmyslně hlasitých
(v Moskvě jsem tohoto akcentování ciziny nepo-
zoroval) — plno dam, které, bůh ví, proč pro-
hlížejí obrazy divadelním kukátkem. Překáží
jim vlastně. Prohlédnou si napřed obraz ben
něho a mlčí. Pak přijde na řadu kukátko a —
kritika. Chvíli jsem jim naslouchal, ale pak jsem
se uctivě z daleka vyhýbal, jak jsem jen takové
kukátko uzřel. A co překvapuje: plno důstoj-
níků. Ostatně naučili se ještě málo od svých zá-
padoevropských soudruhů. Sedne si takový dů-
stojník docela klidně v galerii za malířský pod-
stavec, odepne šavli, zavěsí na židli a maluje
si zcela nerušeně dle některého originálu. Ale
nejen to: i v redakcich na ně narazíte. Šavle
visí kdesi v koutě a její majitel za stolem v kupě
novin pracuje. A jak vítá a jde vstříc, ostruhy
zvoní. Když jsem se ptal, nepokládá-li se to
ruské armádě za nedůstojné stavu, upřel na
mne takový důstojník-redaktor oči, z nichž zí-
ralo, že mne naprosto nechápe. Ani mi na tuhle
otázku neodpověděl. Konečně: dobře měl —
mohl jsem své porakouštěné oči také nechati
hezky za pecí doma!
A všemi těmi výstavami a galeriemi van
jeden rys, onen duch vědomé velikosti Ruska,
víra v Rusko a láska k němu. Jest světem pro
sebe, světem s velikým posláním dějinným.
sbírá své síly... Jak krásně to Rěpin svým
nejnovějším obrazem řekl! Na letošní výstavě
Tevariščestva peredvižných chudožestvennyeh
vystavok, které u nás tak dobře se zapsalo
ktere soustřeďuje v sobě prvé umělce Ruska.
bůh
Šavel
Moskva
Rusko
20
article
Výstava byla v Akademii umění, která nestač
již bohatství děl. A v popředí ten obraz Rěpinův.
Pobřeží mořské. Vlny, zduty větrem, přelévají se
na plochý břeh, stříkají, svítí v jasu jitra, vzduch
zrovna se třese. A ve středu vln student s div-
kou. Rozpjatý plášť vlaje mu větrem, jeho družka
s úsměvem zachycuje klobouk, studentova ruka
velně vzpjata nad příhojem vln a tak jdout
mladí lidé v před. Vesele a statně. „Kakoj pro
stor!“ Ta probouzející se, širá Rus, plná síly
víry ve všem a všudy. I v temných obrazech cel
a domků vyhnaneckých, ve snivých západech
slunce, ve zvonivých motivech jarních, v histori-
ckých obrazech, plných divokosti a života —
všudy, všudy. Tichý pokojík. Na stole lampa ve-
dle kypícího samovaru. Stlumené světlo padá na
bledé tváře s očima vytřeštěnýma v prázdno.
Kdosi čte a vykládá pak. Hledím na obraza
v mysl se zrovna zařezává vzpomínka z Turge-
něvovy „Noviny. Ano — „naše věc““, „veliká
věc“, ty neujasněné touhy obrody Ruska, uvol-
nění jeho z dusna byrokratismu, vůle dušenáci
Turge
Rusko
21
article
tem, ono hlodání a tapání, ta ještě „bezejmenná
Rus“, hledající sama sebe a v sobě svou veli
kost a silu budoucna... Jde přímo z duše ná-
roda to umění, representované ve výstavě akade-
mie, kde skoro pod každým obrazem cedulk
„zakoupeno“. Nový svět pro nás, plný nezná
mých motivů a vznětů, snah a cilo.
A jak vše žije v těch obrazech! B. J. So
kolov zaslal sem malý obrázek. Zasypaná cha
lupa sněhem. Prorazili k ní cestu a pracně nyn
po ní jedou saně. Drobný motiv, ale jak velko-
lepě proveden! Nebo měkká studie Lažečnikova
(K koncu lěta), stlumený „Razliv řeky“ od Vol
kova, krajiny Žukovského, Kisělěva, Menka, Po
linova, Levčenka a kdo by jména na plano vy
počítával! Ale mohli bychom si zase jednou
k nám Peredvižniky pozvati. Přišli rádi poprvé
přijdou ochotně i po druhé. Slovanskou ideu
vyznávati, to znamená, přece vnikati ve slovan
ský život a duši jeho. Jak krásně líčí ruskéh
člověka a jeho duševní svět, jeho názory a city
tihle umělci!
Cítil jsem to ještě jinak. Na Velké mořsk
ulici, kde promenuje kol nádherných krámt
elegantní svět, byla zrovna výstava secesse. Kus
špatně chápaného západu, s nemožně kupenými
harvami a ještě nemožnějšími motivy. Urážela
mne zrovna tato výstava po výstavě Peredviž
niků. Ne že bych byl zaujatým nepřítelem mo
derních snah v malířství, ale tato karrikatura jieh
urážela. Spjali se lidé v cizí vzory, které jsou
jim daleky. A jak chuda tahle imitace prot
ideové bohatosti výstavy v akademii! —
so
Žukovský
Kisělěv
Menka
Levčenko
mořsk ulice
Lažečnikův
22
article
Toho večera jsem byl zván k panu Svat
kovskému, svému roztomilému průvodčímu
rádci, našemu věhlasnému a dobrému příteli.
Jest rok co rok u nás a v jeho salonu, v ticho
čtvrti u Jekatěrinského kanálu, plném květin
a skvostných obrazů ruských umělců, nakupeno
českých vzpomínek a děl. Jeho ruský host klo-
pýtá zrovna o naše umělecká díla, o ty četné
reprodukce českých obrazů, o národopisné spe-
ciality naše, jichž je pan Svatkovský nadšeným
sběratelem. Tak zjednává nám nových přátel
a myšlénce slovanské nových podporovatelů. Vy-
strojili mi ten večer pravý ruský oběd. Pani
demu, naše krajanka, zasvěcuje mne v tajem-
ství ruské kuchyně. Nescházely ani bliny, ani
pirožky (přiznám se upřímně: učil jsem se je
při té příležitosti teprve jísti), ani krymské víno
Vypravuji své výstavní dojmy. Hostitel se
usmívá.
„Víle co, doplníme ty vaše dnešní dojmy
ještě jedním. Podíváme se do výstavy krojů.o
Neodpovidám a hledím významně na ho
dinky. Zase úsměv.
„Teď je vlastně nejvhodnější doba.“
A honem se vyzouvám z pražských zvyků
Žijí zde po svém. Den jest dnem práce. Živ
rozvíří se teprve s večerem po obědě. K obědu
schází se rodina celá. Práce denní a vzdálenos
místa často způsobuje, že muž v poledne, k za-
vtraku (ku předsnídávce) ani nepřichází. Zavtral
odbude se v některé restauraci, kterých zde nen
takový nadbytek jako u nás, ale kterých také
není zapotřebí. Neznajiť zde vůbec našeho ho
spodského života.
Svatkovský
Pan
23
article
Za chvíli jedeme. Izvoščik letí plnými uli
cemi, prodírá se spoustou kočárků a z plných
chodníků zní hlučný hovor. Ulice v záplavě
světla a na Něvském zrovna jde o život v te
spleti leticích kočárů. Míjíme palác rakouského
vyslance, kde zrovna pořádána hostina na po-
čest rakouských (vlastně vídeňských) členů jury
krojové výstavy a tichými ulicemi aristokratické
čtvrti dojíždíme k Taurickému paláci, vlastně
jeno zdi. Musíme ho ještě objeti, než se dosta-
neme ke hlavnímu vchodu. Z Potemkinské slávy
zbyly mu krásné síně, skvělá rotunda, rozlehle
stáje, byty pro služebnictvo a tichý park, s roz-
lehlými rybníky. Nábytek ze síní dávno odnesl
a dnes konají se tu výstavy. Nie nepřipomíná mí-
sto velkolepých kdysi zábav a milostných pří-
běhů. Sem také projektovali Všeslovanskou vý-
stavu, rozšířený program český posunul ji o
hedně více do středu města.
Mezinárodní krojová výstava vypravena
pěkně. Rozpadá se ve dva oddíly: moderní oddíl
oděvový a díl národopisně-historický. V prvém
o nás není ani slechu. Vídeň—Berlín—Paříž.
Vkusné oděvy přepychové a části damských
toilett sem poslali vlastně jen z Paříže. Vídeňa
Berlín obeslaly výstavu více méně nevkusnými.
ale za to přeplněnými oděvy. Plno vyšívání, šňůr,
ozdob, krajek, v nejpestřejší směsici barev.
„Odíváte se v Praze vkusně — ale tady
o tom není ani památky.
„Tyhle přeplněné roby jsou přizpůsobením
zdejšímu vkusu?“ odpovídám otázkou.
tichý ulice
Vídeň
Berlín
Paříž
Praha
Vídeňa Berlín
Taurický palác
tichý park
24
article
„Už přestávají býti. Prostá elegance Francie
zde zvolna proráží. Berlín nám tu hodně kazil
náš vkus, a Vídeň mu statečně pomáhá. Ale
ostatně v tomto poli bylo by lze pro vás mnohého
dobýti. Vídeň má dosti pokaženou pověst svými
oděvy ledabyle provedenými. Ale kde jste?“
Za chvíli mne k české výstavce vedla
hostitelka sama. Kolem skříní, v nichž nechal
Vilém II. vystaviti figuriny v uniformách svých
vojáků. Jen co je pravda: co figurina, to hora.
A na těch uniformách knoflíků, přesek, od-
znaků, titěrek, až zraky přecházejí. Měl jsem
přese všechno, co se dosud stalo, o vkusu Vilé-
movu přece jen lepší ponětí. Ale tohle mne do-
razilo.
Projdeme kol výstavy krajek a hedvábných
tovarů, a už jsme doma. České oddělení má
pěkné místo. Několik figurin v národních kro-
jích, kolem stěn skříně s národními výšivkami
částmi krojů, lidovými šporky atd. — vše pěkně
uspořádáno. Budí značnou pozornost, třeba se
perepresentovalo tak křiklavě jako srbské a bul-
harské.
Vilém II
Francie
Berlín
Vídeň
25
article
Rusové dali si na svém oddílu zvláště zá-
ležeti. Snesen tu bohatý materiál národopisný
z celé širé Rusi. Rozvoj ruského kroje na spoustě
figurin, církevní umění v nepřehledném bohat-
ství, interiéry venkovských domů, lidové kroje,
odévy carů, od chalátu Ivana Hrozného až do
hrozných bot Petra Velikého, jehož figurina tu
stojí v čele. Ani oblek cerevny-vdovy z jakési
slavnosti tu neschází.
A hned vedle oddíl polský. Jako když pře-
jdete v jiný svět. Železný jezdec v popředí a kol
plno památek aristokratických. Lid vystrčili ji-
nam — na spojovací chodbu mezi národopis-
ným a voňavkářským oddělením. Patrně ná-
hodou.
Životem dýše oddíl maloruský. Kus kozácké
slávy tu předvedeno, věrně a pravdivě, a kus
dnešního živola. A vším tim bohatým materiálem
jako červená spojovací niť vine se týž ornament,
týž vzor výšivkový. Také mocný dokument, že
slovanská idea není jen slovem. Škoda, žes
národopisnou slovanskou část výstavy nemůžeme
přenésti do Prahy! Čuchonce, Švédy, Finy, Samo-
jedy, Indiány atd. bychom už odpustili! Jen to
by snad bavilo, že Finové od Slovanů ruských
převzali nejeden motiv výšivkový!
Rus
Hrozný
Petro Veliký
Čuchonec
Švéda
Fina
Indián
Praha