ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 833c5400-70b6-11dc-91dc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 55, org 14, person 41, work 4
1 masthead
Ročnik XXXXIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 25. dubna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 113.
4 article
No ranní a odpol. listy předp lácí sen v Praze v administra n . . . . SK — s dvají čon4lkou na něst a . 7K0 ve ElisIkěch: a K no aa ně - ke Poštou: . . : Ka s dvojí zkellkoe 1e k ne
Praha SK
5 article Zápas republiky francouzské s duchovními řády.
Zápas republiky francouzské s duchovními řády. Státy pevniny evropské ocitly se v posledn debě skoro bez podmínky před složitými otáz- kami vnitřními, kteréž samy o sobě dosvědčují, že ve staré Evropě se chystají změny, ba pře- vraty dosud nedohledné ve svých důsledcích. V Německu při nastávajících volbách do říš- ského sněmu bude se spolu rozhodovati o vítěz- ství dvou hospodářských směrů, jimiž rozštěpen je všecek národ; v Rakousko-Uhersku čím dále tím ostřeji vedle stejného rozporu hospodářského vystupují nejen otázky národnostní, ale pochyb ným se stal i sám základní poměr obou polovin říše k sobě; v Rusku vedle otázky finské posu nuta carským manifestem v popředí otázka vnitř ních oprav; země pobalkánské a Turecko pln jsou zaujaty zmatky v Makedonii a v Albánii, státy románské pak vedle ruchu republikánského zmítány jsou zvláště hnutím dělnickým. Nejtužší vnitřní boje vedou se pak od delš- doby v republice francouzské, kdež nynější roz- hodně republikánská vláda zahájila ostrý zápas na základě spolčovacího zákona proti oněm cír kevním řádům, řeholím a společnostem, které dle jejího názoru svou organisací se nepostavily v čas na půdu zmíněného zákona anebo jimž se uznání státního vůbec nedostalo.
Evropa Německo Rakousko Uhersko Rusko Turecko Makedonie Albánie
6 article
Ježto zvláště v posledních dnech zprávy časopisecké co chvíli zaznamenávají jednotlivé zvláště nápadné výjevy a episody z boje tohoto jest záhodno podati tuto přehled oněch událostí z nichž zostřený boj se vyvinul a jimiž vláda republiky prováděla a provádí konečné důsledky svého stanoviska. V první polovině tohoto měsíce, bezpro- středně před svátky velikonočními předseda mini sterstva a spolu min. vnitra Combes okružníkem zapověděl kázati v týdnu velikonočním mnichům, zejmena pak členům oněch kongregací, kteréž byly ve Francii na základě zákona spolčovacího, předloni vydaného, rozpuštěny a jež dále trvaji za hranicemi. Opatření toto odůvodňoval Combes hlavně tím, že nutno se vrátiti ku přísnému za- chovávání a provádění konkordátu mezi Franci a Římem dříve již uzavřeného. Zároveň pro- hlásil předseda ministerstva, že světské ducho- venstvo francouzské, jehož jest na 50.000 které ve středu svém chová takové množství vy- nikajících mužů, úplně jest s to, vyhověti po třebám církevním a že tudiž nemůže toto s kon kordátem souhlasné opatření způsobiti přerušen církevních služeb.
Franek Francie Řím
7 article
Po tomto prvním okružníku následoval bez- prostředně okružník druhý, jimž se nařizovalo. aby neprodleně byly zrušeny všecky kaple, ze jmena ony, jež náležely rozpuštěným neb ne- schváleným řeholím, protože má Francie 35.00 chrámů, jež potřebám katolíků úplně postačují. Za nedlouho po těchto okružnících dala vláda dodati všem ústavům rozpuštěných řehol úřadní sdělení, že se jejich působnost zastavuje a že mají býti uzavřeny; podobných ústavů podníků bylo více než devatenáct set, a náležely 54 zakázaným kongregacím. Mezi podniky těm byl i časopis „Kříž“, po celé zemi v podobo místních listů vydávaný, v jehož veškerých míst nostech a pobočných podnicích provedena byl úřadní prohlídka, aby se zjistilo, že jest to pod- nik, vydávaný rozpuštěnými řeholemi.
Francie
8 article
Všecka tato opatření nemají dle tvrzení vlád ního jiného účelu, než provésti konečné roz- peštění a uzavření zakázaných a nepovolených kongregací a jejich podniků. Tyto ostré kroky vlády francouzské nezů- staly ovšem bez odvety se strany druhé. V celé řadě chrámů ozvali se ještě v témdni velikonočním četní kazatelé proti vládě, již se při tom dostalo nejpeprnějších názvů biblických i novozákonních, počínaje od Herodesa až po Jidáše, a v některých pařížských chrámech do- šlo při kázáních oněch i k bouřlivým srážkám mezi stoupenci vládními a přívrženci kongregací. Důležitější než tyto pokusy, opříti se z ka zatelen opatřením vládním, jsou však projevy francouzských biskupů, kteří jakožtc vrchní representanti světského duchovenstvaa řádů vládou uznaných pozvedli svého hlasu proti vládním opatřením. Nejprvé se ozval biskup v Nancy Turinaz který hrozí těžkými následky pro Francii, ujímá se rozpuštěných řeholi a vyzývá všecky věříc k součinnosti v odporu a k finanční podpoře kon gregací. Dle telegrafických zpráv zastavila vláda dne 23. t. m. biskupu Turinazovi platy ze státní pokladny. Příkladu biskupa naneského následo- vali dale biskup v Orleansu, jenž vyzval zvláště všechny školní sestry, aby setrvaly na svých místech, biskupové v Marseillu, v Perigueuxu, je- hež obrněné vyzvání dovolává se bojů proti Angličanům a Prušákům, dále biskup v Cambrai, arcibiskupové v Remeši, v Rennesu a na konee i sám kardinál-arcibiskup pařížský, jenž listem svým dodává členům rozpuštěných řeholí naději do budoucnosti a obává se nebezpečí, jež roz- poutané vášně mohou na Francii přivoditi.
Herodes Jidáš Angličan Francie Orleans Marseille Cambrai Remeš Rennes Prušák
9 article
Zvláštním listem, zaslaným předsedovi mini sterstva Combesovi, pak oznamuje arcibiskup pa- řízský, že se opatřením vládním nepodrobí a jieh neuposlechne. Kapií neuzavře, protože od le slcužily potřebám církve a ohledně volby ka- zatelů se dovolává práva kanonického. Důsledky těchto opatření vládních a odpo- vědi biskupů jeví se v bouřích a srážkách, jež se vyskytují nyní zvláště na francouzském ven- kově při odchodu mnichů a uzavírání podniků, z nichž nejvýznamnější jsou zejmena Lourdy se svou zázračnou jeskyní, na jejíž slávě zá visí i blahobyt místního obyvatelstva; k tuhým peuličným rvačkám mezi přívrženci vlády a ře helí došlo zvláště v Nancy, Poitiersu, Angersu. a v Nantech. Není pochybnosti, že postavení vlády se boji tomto značně stížilo zjevným odporem bi skupů a že konce jeho záviseti budou na hloubce a pronikavosti účastenství, jakéž boj tento na- lezne v širokých massách vznětlivého lidu fran- couzského. Některé časopisy přímo prohlašují, že vlastní vnitřní boj ve Francii nyní teprve po- číná. V důležitých takovýchto poměrech vyskyto vali se v minulosti ve středu francouzského du chovenstva světského mužové, již jako biskup Gregoire koncem století osmnáctého hledali vý- chodisko v bojích církevních, ve Francii hojně se opětujících, v národnějších tradicích tak zve ného gallikánského směru; dosud však na je višti stojí jen soupeři a nepřihlásil se ještě žádný prostředník. Ke zvýšení všeobecného rozechvění, jež nyní ovládá Francii, přispěje asi též záležitost Dreyfusova, jež na novo se dere do popředí.
Lurdy Gregoire Dreyfusův Nancy Poitiers Angers Francie
10 article „Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“. Dvě z nejhrubších děl vídeňských otočila se na své hydraulické lafetě proti. Prazea zvláště proti nám, předvčírem »Zeit« a včer »Neue Fr. Presse« a tak se ocitly na našem stolku dvě úvodní pumy, kterěž svým obsahem připomínají spíše prvopočátky umění obléhacího, kdy střely trhaly spíš čichové nervy než cokoli jiného. Náboj perfidie v obou řečených úvod- nících u »Neue Fr. Presse« i u »Zeitu« po- chází z téže prachárny, což nás nezaráží tak německo-liberálního hlavního orgánu, jako spíše u »Zeitu«. Když tento dnes dvouletý denník byl připravován, rozesílalo jeho podnikatelstvo divu plné zprávy o těstu a jeho drahocenných sou- částkách, z jakého nové denní pečivo veždejš stravy veřejného mínění vídeňského budese péci a zejmena potlačeným národům v říši tétc sbíhaly se zrovna sliny v ústech. Nezdálo se ji- nak, leč že pan prof. Singer běře na sebe brnění svatého Jjří, aby proklál a odklidil hydru ně- mecko-liberální prolhanosti z bojiště národů Cislajtanii, dnes vidíme, že hydře této přibylo mládě víc, kteréž po dvou letoch má se čile k životuc . ..
Neue profesor Singer svatý Jjřit Francie . Presse Český spořitelna
11 article
Jenom část odvety na článek »Zeitu« ná- leží do této rubriky «České spořitelně« zasvě- cené, neboť valná většina jeho platí t. zv. pro skripění listině posl. Březnovského, s níž i »Zeit« i »Neue Fr. Presse« násilím spájí interpellaci Březnovského, ačkoli obě záležitosti spolu souvisí jenom velice volně a to několika slovy interpel- lace, jimiž se Česká spořitelna obviňuje ze spoluúčinkování na posledním sčítání lidu Praze. To, co oba listy nazývají proskripění li- stinou, totiž ukázka 400 pražských »Němců« na doklad materiálu, z jakého zbudována jest »německá« Praha prof. Rauchberga, proslulá kolonie prof. Wiesera, prohlašují oba za pokra- čování národohospodářské politiky české, zahá- jené »útokem« na Českou spořitelnu, což zvlášté »Zeit« plasticky vyjadřuje, řka, že to nebude dlouho (?) trvat, a že na útok vkladatelů na Českou spořitelnu bude následovat vyzvání k hy polečním dlužníkům úslavu, aby u České hypo teční banky kryli své úvěrní potřeby, budou ná sledovat sehůze za heslem »Svůj k svému«- kteréž německým obchodníkům uvedou na oč neštěstí, býti v Praze německým. »Zeit« neu- živá obratu »býti Němcem« nýbrž »deutsch sein«, tak karakteristického právě pro ty jisté pražské Němce, jichž se týká.
Neue Němec profesor Rauchberg Wieser Francie . Presse Praha Český spořitelna
12 article
Jinde pravilo se dokonge, že se tito čil obchodníci »přihlásili k něnhcké národnosti,« jakkoli nikdo se nemůze k. nějaké närodnosti přihlašovati, ježto ji s sebou na svět přináši. Abychom však stručně odbyli záležitos Březnovského interpellace, násilně s Českou spoři- telnou spojované a vrátili se k této, neváháme označiti své stanovisko vůči seznamu 400 ob- chodníků novoměstských, o nichž praví »N. Fr- Presse«, že mají dvojí neštěsti, a sice být Němci a židy. My opakujeme vůči této i všem ostatním narážkám na vyznaní těchto čtyř se pražských obchodníků, že jakožto listu svobodo- myslnému jest nám jich náboženství dýmem. jako jejich raca, kterou přece nelze odloučiii od jich národnosti. Náboženství a raca našeho protivníka jest poslední vlastností, na Lterous budeme ptáti, i nezáleží nám na tom, je-li ne přítel náš křlěn či nikoli, nýbrž na tom, škodí l nám či neškodí. Ale na tvrzení, že v Praze jes silný německý živel, dokonce silnější, než deset
Němec FranciePresse Praha
13 article
procent, na odvahu, žádající na zakladě takého tvrzení zákon (!!!), jímž by se těmto Němcům zajistilo poměrné zastoupení ve sboru obecníeh starších, jest zajisté při nejmenším pamětihodno poukázati k tomu, jaké to pražské »Němectvoe jest! Jsou li tedy pražští Némci židy, nebo pražští židé Němci a k tomu výbojný m Němci, není to ani dvojím neštěstím, ani ne štěstím jejich, nýbrž — ne-li neštěstím — tedy přece nehodou pro nás pražské Čechy, a o této nehodě uvažovati, to nám přece bude snad do voleno? Než vraťme se k »České spořitelně«. A tu musíme gratulovati »Zeitu« ku prorockému daru (nevěštíli ovšem podle vzoru nadaných švingu- lantů do zadu), neboť konverse českých hypo- tečních dluhů na zemské a české ústavy na- chází se v nejhorlivějším proudu, i můžeme vídeňskému listu sděliti, že v příslušných od- větvích těchto ústavů práce a někde i pomocný personál se zdvojnásobil. Nemůžeme však váže- nému listu vídeňskému s touž upřímnosti gr- tulovati k jeho hospodářsky morálním zásadám. vytýká-li nám »otupělost v obchodní morálce« a našemu počínání »moral insanity«. Neboť po- važujeme naopak za velii nemravné jed- nání, ba téměř za samoprzeň právě v prak- tické filosofii hospodářské, plati-li někdo,a zvláště je-li tento někdo Čechem, v »České spo- řitelně« o 1g—1 úroků ze svého hypotečního dluhu více, než by platil v Hypoteční bance král. českého anebo v Městské spořitelněl A konečně hospodářská a vůbec publici- stická morálka! Chce nám »Zeit«, který násve svém článku třikráte cituje a na nás výslovně appelluje, v slovu státi, pokud se týče morálky?
Němec Čecho Čechy Němectvoe Český spořitelna Český spo
14 article
Pokud jsme morálku »Zeitu« poznali, velice tom pochybujeme i nechybíme, že se zachová podle »vznešenosti« pražských orgánů spořitel- ních, a zahali se po tom, co mu řekneme, hluboké záhyby roucha velebného mlčení. »Zeite dal spočísti naše spořitelní články, ale je-li tak morálním, jak se staví, proč zamlčel, co v nich stojí? Kde vzal tento představitel novorakouské morálky, který si k své existenci vzal důvod z korrupce ostatního vídeňského tisku, odvahu tomu, aby světu zamičel podstatu a kořen spo- řitelního sporu? Praví-li, že my řešíme hospo- dářské zápasy způsobem mezi západoevropskými národy neobvyklým, proč nedoznal, že v žádné západo- ani východoevropské zemi, ba aniv v Uruguayi nebyl by možným podobný peněžní ústav, jako jest »Česká spořitelna«, ústav, jemuž je pouhým předstíráním i jeho firma, i jeho protektorát, i jeho statut, i jeho billance, i jeho obchody, ústav, který výnosy svého reservního fondu proli zřejmému znění přislušného para- grafu svého statutu zpronevěřuje ku po litickým účelům po čtyřicet let který 75 proc. těchto výnosů v obnosu 16 mill. K věnoval na germanisační účely, vzdor tomu, že 75 proc. tohoto fondu pochází z českýeh vkladů?
Zeite Uruguay Český spořitelna
15 article
Opovažuje-li se »Zeit« kárati nás jménem obchodní morálky, jak mohl přehlédnouti naše sensační objevy ve vnitřním hospodářství »Česk spořitelny«, naše zevrubné výpočty v seznamu »darů« jejich, naši aplikaci tohoto výpočtu na roční výkazy bilancí spořitelních, počínaje rokem předstírané aklivnosti reservního fondu, rokem 1861? Jak mohl zůstaviti bez povšimnutí nál výklad o skandálním okradení re- servního fondu millionovým darem Gran hotelu německým studentům, tedy účelu jedno V drobném prodeji: ranni čé-lo o sobě . . . na 2h odpolední Ve slialkách na venkově- ranní číelo. . . . . . . . 10. . . . . . . . Sk odpolední Inserát platí se hotově napřed. Přečplacení a laserty přijímá admíni- strace v Masianské ulici č.a. Tm nacházejí se téš redaka tiskárna a ezpedice „ Národních Lista- Bukopisy so novraceji
Masianský ulice Česk spořitelna národní List
16 article
stranně to nacionálně politickému? »Zeit«, který nás odkazuje s našimi požadavky na legálni cestu a k rozvážné národnostn politice, může se stavěti proti naším poža- davkům po 40 létech rozvahy, aby legáln cestou byli do ústavu ještě stále z poloviny spravujícího české peníze bez jakékoli kontroly krom domácího vzajemného mhouření očí, po- voláni také mužové české důvěry. aby legální cestou ve staroslavném tom doupěti millionů byla konečně otevřena okna a tu provětráno řádnou kontrolou, která by zjed- nala plnomocné odpustky starým neřestem nej- noblejšího peněžního ústavu německého, drže- ného jenom svými vznesenými styky ? !l Je-li »Zeit« listem neodvislým, jak se v svých předplatních prospektech chlubil, je-li tak vysoko povzneseným nad bídácké niveau »Neue Fr. Presse«, jak ujišťoval, pak odpoví na tyto dotazy, pak vysvěllí své jednání, své neslýchané chování v otázce »České spořitelny«. To však »Zeit« neučiní, poněvadž by jinak musil na ví- deňské světlo vytáhnouti ukázky sviňst va, se kterým je nám tu v Praze zápoliti, abychom se v něm nezadusili, poněvadž by musil při- znati pravdu, pro kterou tak horoval — ve svých pozvánkách ku předplacení. Dřive než minul rok jeho libánek s pravdou, rozešel se s ní. milý »Zeit«, poznal, že ve Vídni a v této řiši jest nezdrávo pěstovati pravdu a to j e st — jeho »moral insanity«l
Neue Francie . Presse Praha Vídeň Český spořitelna
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. dubna. (Situacev Uhrách.) Za týden, nenastane-li ve smýšlení opposice v poslední chvíli neočekávaný obrat, nadejde v Uhrách mimozákonný stav ex-lex. Naděje, že by opposice připustila vyřízení dru- hého prozatimného rozpočtu ještě do konce dubna, jsou ovšem pranepatrné a solva na věci co změní okolnost, že do debaty zasáhnouv nejbližších dnech předseda ministerstva Szell i předseda sněmovny hr. Apponyi. V obou po- litických táborech, ve vládním i opposičním, po- kládá se proto za věc nezbytnou, že dnem 1. května nastane v Uhrách mimozákonný stav, jehož se strana vládní obává a jehož si vlastně nepřeje ani opposice, jsouc si vědoma, že těžká zodpovědnost za možné následky mimozákon- ného stavu bude svolována na ni. V kruzích vládních působilo nemalé sta- rosti, jaké stanovisko k vládě zaujme hr. Apponyi a oni členové liberální strany, kteří náleželi druhdy k opposiční straně národní s vládní stranou se sloučili teprve od nastolení Szellova, až nastane mimozákonný stav. Bývalá národní strana odsoudila totiž za Banífa jak Tiszův pokus, aby se kabinetu Banffovu umož- nilo vládnouti bez rozpočtu, tak i samotný stav ex-lex, do něhož byl bar. Banffy opposici vehnán. Odsoudil-li hr. Apponyi se svou stranou stav ex-lex před čtyřmi roky, nemůže ho schváliti ani letos a nemůže také setrvati v úřadě sně- movního předsedy, k němuž byl povolán důvě- rou vládní strany. Takové obavy byly v libe- rální straně až do posledních dnů a houževnatě se udržovaly pověsti, že hr. Apponyi po 1. květnu složí sněmovní předsednictví. Obavy tyto jsou prý nyní dle zpráv došlých z Pešti rozptýleny. Jak hr. Apponyi omluví svou sho- vívavost ke stavu exlex, ukáže se patrně, až se ujme slova v nynější indemnitní debaté; tolik však je prý už jisto, že mezi Kolom.
Tiszův Banffův Apponyi Praha Uhry Pešť Situacev Uhry
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z petrohradských vzpomínek. B. Různých uměleckých a umělecko-průmy slvých výstav mívá Petrohrad vždy hned ně kolik najednou. A všechny jsou hojně navštíveny Obecenstvo navyklo si v ně choditi a chodí rádo a se zájmem. A kupuje pilně to hodně obecen stvo. A vedle výstav dočasných řada galerií. Zna- menitě dotovaných a vypravených. Až sám jsem se divil: tak mnoho se u nás o malířství a so- chařství mluví, ale oknem k rozhledu zůstává nám stále Německo a Vídeň a někdy Paříž. Mnoho se u nás také mluví o slovanské vzájem- nosti, o nutnosti poznávati se — a přece nám vlastně poprvé otevřeli okénko do ruské umě- lecké dílny před krátkou dobou Peredvižnici. Žene nás to k západu a myslíme, že slovanský východ stejným pudem veden, přijde k nám O jeho bohatství se nestaráme — ke své škodě Kdo u nás na to myslí, že v Eremitážích petro hradských nakupeno úžasné bohatství starých skulptur, vzácných prací ze zlata a stříbra, kre seb všech národů, rytin (přes 200.000 kusů) předních skvostů španělske, německé, vlámské. holandské, Irancouzské školy, pravá pokladna krásna a studií. Tato obrovská galerie, vyplňujíe bludiště sálů, jest jednou z největších a nej- velkolepějších světa. A k ni druží se spousta jiných: Ruskij muzej Alexandra III., jedna z nej ladnějších budov Petrohradu, ve vkusném Mi chajlovském sadu, s velkolepou sbírkou děl ru ských maliřů a sochařů, pravá neznámá pev nina pro nás, Stroganovská gnlerie, se skvosty italských mistrů, galerie Semenova, vynikajíeí nakupením děl holandské a vlámské školy a jiné A lidí stále všudy plno. Všech tříd a vrstev.
Petrohrad Německo Vídeň Paříž Irancouzský škola galerie Semenov
19 article
Prostý ruský člověk ve svém plášti, živě gesti- kulující a pochvalujicí si hlavně obrazy svatých a hledící s jistým úžasem na panoramata bilev a šarvátek, hloučky studentů ve svých modrých uniformách; „Russistky“ (studeníky) ve svých stereotypních černých šatech, ledabylo oděně, z rozeuchanými vlasy, brstka cizinců — poznáte je okamžitě dle hovorů, zúmyslně hlasitých (v Moskvě jsem tohoto akcentování ciziny nepo- zoroval) — plno dam, které, bůh ví, proč pro- hlížejí obrazy divadelním kukátkem. Překáží jim vlastně. Prohlédnou si napřed obraz ben něho a mlčí. Pak přijde na řadu kukátko a — kritika. Chvíli jsem jim naslouchal, ale pak jsem se uctivě z daleka vyhýbal, jak jsem jen takové kukátko uzřel. A co překvapuje: plno důstoj- níků. Ostatně naučili se ještě málo od svých zá- padoevropských soudruhů. Sedne si takový dů- stojník docela klidně v galerii za malířský pod- stavec, odepne šavli, zavěsí na židli a maluje si zcela nerušeně dle některého originálu. Ale nejen to: i v redakcich na ně narazíte. Šavle visí kdesi v koutě a její majitel za stolem v kupě novin pracuje. A jak vítá a jde vstříc, ostruhy zvoní. Když jsem se ptal, nepokládá-li se to ruské armádě za nedůstojné stavu, upřel na mne takový důstojník-redaktor oči, z nichž zí- ralo, že mne naprosto nechápe. Ani mi na tuhle otázku neodpověděl. Konečně: dobře měl — mohl jsem své porakouštěné oči také nechati hezky za pecí doma! A všemi těmi výstavami a galeriemi van jeden rys, onen duch vědomé velikosti Ruska, víra v Rusko a láska k němu. Jest světem pro sebe, světem s velikým posláním dějinným. sbírá své síly... Jak krásně to Rěpin svým nejnovějším obrazem řekl! Na letošní výstavě Tevariščestva peredvižných chudožestvennyeh vystavok, které u nás tak dobře se zapsalo ktere soustřeďuje v sobě prvé umělce Ruska.
bůh Šavel Moskva Rusko
20 article
Výstava byla v Akademii umění, která nestač již bohatství děl. A v popředí ten obraz Rěpinův. Pobřeží mořské. Vlny, zduty větrem, přelévají se na plochý břeh, stříkají, svítí v jasu jitra, vzduch zrovna se třese. A ve středu vln student s div- kou. Rozpjatý plášť vlaje mu větrem, jeho družka s úsměvem zachycuje klobouk, studentova ruka velně vzpjata nad příhojem vln a tak jdout mladí lidé v před. Vesele a statně. „Kakoj pro stor!“ Ta probouzející se, širá Rus, plná síly víry ve všem a všudy. I v temných obrazech cel a domků vyhnaneckých, ve snivých západech slunce, ve zvonivých motivech jarních, v histori- ckých obrazech, plných divokosti a života — všudy, všudy. Tichý pokojík. Na stole lampa ve- dle kypícího samovaru. Stlumené světlo padá na bledé tváře s očima vytřeštěnýma v prázdno. Kdosi čte a vykládá pak. Hledím na obraza v mysl se zrovna zařezává vzpomínka z Turge- něvovy „Noviny. Ano — „naše věc““, „veliká věc“, ty neujasněné touhy obrody Ruska, uvol- nění jeho z dusna byrokratismu, vůle dušenáci
Turge Rusko
21 article
tem, ono hlodání a tapání, ta ještě „bezejmenná Rus“, hledající sama sebe a v sobě svou veli kost a silu budoucna... Jde přímo z duše ná- roda to umění, representované ve výstavě akade- mie, kde skoro pod každým obrazem cedulk „zakoupeno“. Nový svět pro nás, plný nezná mých motivů a vznětů, snah a cilo. A jak vše žije v těch obrazech! B. J. So kolov zaslal sem malý obrázek. Zasypaná cha lupa sněhem. Prorazili k ní cestu a pracně nyn po ní jedou saně. Drobný motiv, ale jak velko- lepě proveden! Nebo měkká studie Lažečnikova (K koncu lěta), stlumený „Razliv řeky“ od Vol kova, krajiny Žukovského, Kisělěva, Menka, Po linova, Levčenka a kdo by jména na plano vy počítával! Ale mohli bychom si zase jednou k nám Peredvižniky pozvati. Přišli rádi poprvé přijdou ochotně i po druhé. Slovanskou ideu vyznávati, to znamená, přece vnikati ve slovan ský život a duši jeho. Jak krásně líčí ruskéh člověka a jeho duševní svět, jeho názory a city tihle umělci! Cítil jsem to ještě jinak. Na Velké mořsk ulici, kde promenuje kol nádherných krámt elegantní svět, byla zrovna výstava secesse. Kus špatně chápaného západu, s nemožně kupenými harvami a ještě nemožnějšími motivy. Urážela mne zrovna tato výstava po výstavě Peredviž niků. Ne že bych byl zaujatým nepřítelem mo derních snah v malířství, ale tato karrikatura jieh urážela. Spjali se lidé v cizí vzory, které jsou jim daleky. A jak chuda tahle imitace prot ideové bohatosti výstavy v akademii! —
so Žukovský Kisělěv Menka Levčenko mořsk ulice Lažečnikův
22 article
Toho večera jsem byl zván k panu Svat kovskému, svému roztomilému průvodčímu rádci, našemu věhlasnému a dobrému příteli. Jest rok co rok u nás a v jeho salonu, v ticho čtvrti u Jekatěrinského kanálu, plném květin a skvostných obrazů ruských umělců, nakupeno českých vzpomínek a děl. Jeho ruský host klo- pýtá zrovna o naše umělecká díla, o ty četné reprodukce českých obrazů, o národopisné spe- ciality naše, jichž je pan Svatkovský nadšeným sběratelem. Tak zjednává nám nových přátel a myšlénce slovanské nových podporovatelů. Vy- strojili mi ten večer pravý ruský oběd. Pani demu, naše krajanka, zasvěcuje mne v tajem- ství ruské kuchyně. Nescházely ani bliny, ani pirožky (přiznám se upřímně: učil jsem se je při té příležitosti teprve jísti), ani krymské víno Vypravuji své výstavní dojmy. Hostitel se usmívá. „Víle co, doplníme ty vaše dnešní dojmy ještě jedním. Podíváme se do výstavy krojů.o Neodpovidám a hledím významně na ho dinky. Zase úsměv. „Teď je vlastně nejvhodnější doba.“ A honem se vyzouvám z pražských zvyků Žijí zde po svém. Den jest dnem práce. Živ rozvíří se teprve s večerem po obědě. K obědu schází se rodina celá. Práce denní a vzdálenos místa často způsobuje, že muž v poledne, k za- vtraku (ku předsnídávce) ani nepřichází. Zavtral odbude se v některé restauraci, kterých zde nen takový nadbytek jako u nás, ale kterých také není zapotřebí. Neznajiť zde vůbec našeho ho spodského života.
Svatkovský Pan
23 article
Za chvíli jedeme. Izvoščik letí plnými uli cemi, prodírá se spoustou kočárků a z plných chodníků zní hlučný hovor. Ulice v záplavě světla a na Něvském zrovna jde o život v te spleti leticích kočárů. Míjíme palác rakouského vyslance, kde zrovna pořádána hostina na po- čest rakouských (vlastně vídeňských) členů jury krojové výstavy a tichými ulicemi aristokratické čtvrti dojíždíme k Taurickému paláci, vlastně jeno zdi. Musíme ho ještě objeti, než se dosta- neme ke hlavnímu vchodu. Z Potemkinské slávy zbyly mu krásné síně, skvělá rotunda, rozlehle stáje, byty pro služebnictvo a tichý park, s roz- lehlými rybníky. Nábytek ze síní dávno odnesl a dnes konají se tu výstavy. Nie nepřipomíná mí- sto velkolepých kdysi zábav a milostných pří- běhů. Sem také projektovali Všeslovanskou vý- stavu, rozšířený program český posunul ji o hedně více do středu města. Mezinárodní krojová výstava vypravena pěkně. Rozpadá se ve dva oddíly: moderní oddíl oděvový a díl národopisně-historický. V prvém o nás není ani slechu. Vídeň—Berlín—Paříž. Vkusné oděvy přepychové a části damských toilett sem poslali vlastně jen z Paříže. Vídeňa Berlín obeslaly výstavu více méně nevkusnými. ale za to přeplněnými oděvy. Plno vyšívání, šňůr, ozdob, krajek, v nejpestřejší směsici barev. „Odíváte se v Praze vkusně — ale tady o tom není ani památky. „Tyhle přeplněné roby jsou přizpůsobením zdejšímu vkusu?“ odpovídám otázkou.
tichý ulice Vídeň Berlín Paříž Praha Vídeňa Berlín Taurický palác tichý park
24 article
„Už přestávají býti. Prostá elegance Francie zde zvolna proráží. Berlín nám tu hodně kazil náš vkus, a Vídeň mu statečně pomáhá. Ale ostatně v tomto poli bylo by lze pro vás mnohého dobýti. Vídeň má dosti pokaženou pověst svými oděvy ledabyle provedenými. Ale kde jste?“ Za chvíli mne k české výstavce vedla hostitelka sama. Kolem skříní, v nichž nechal Vilém II. vystaviti figuriny v uniformách svých vojáků. Jen co je pravda: co figurina, to hora. A na těch uniformách knoflíků, přesek, od- znaků, titěrek, až zraky přecházejí. Měl jsem přese všechno, co se dosud stalo, o vkusu Vilé- movu přece jen lepší ponětí. Ale tohle mne do- razilo. Projdeme kol výstavy krajek a hedvábných tovarů, a už jsme doma. České oddělení má pěkné místo. Několik figurin v národních kro- jích, kolem stěn skříně s národními výšivkami částmi krojů, lidovými šporky atd. — vše pěkně uspořádáno. Budí značnou pozornost, třeba se perepresentovalo tak křiklavě jako srbské a bul- harské.
Vilém II Francie Berlín Vídeň
25 article
Rusové dali si na svém oddílu zvláště zá- ležeti. Snesen tu bohatý materiál národopisný z celé širé Rusi. Rozvoj ruského kroje na spoustě figurin, církevní umění v nepřehledném bohat- ství, interiéry venkovských domů, lidové kroje, odévy carů, od chalátu Ivana Hrozného až do hrozných bot Petra Velikého, jehož figurina tu stojí v čele. Ani oblek cerevny-vdovy z jakési slavnosti tu neschází. A hned vedle oddíl polský. Jako když pře- jdete v jiný svět. Železný jezdec v popředí a kol plno památek aristokratických. Lid vystrčili ji- nam — na spojovací chodbu mezi národopis- ným a voňavkářským oddělením. Patrně ná- hodou. Životem dýše oddíl maloruský. Kus kozácké slávy tu předvedeno, věrně a pravdivě, a kus dnešního živola. A vším tim bohatým materiálem jako červená spojovací niť vine se týž ornament, týž vzor výšivkový. Také mocný dokument, že slovanská idea není jen slovem. Škoda, žes národopisnou slovanskou část výstavy nemůžeme přenésti do Prahy! Čuchonce, Švédy, Finy, Samo- jedy, Indiány atd. bychom už odpustili! Jen to by snad bavilo, že Finové od Slovanů ruských převzali nejeden motiv výšivkový!
Rus Hrozný Petro Veliký Čuchonec Švéda Fina Indián Praha