1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 194. ze dne 16. července 1908
2
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu živnostenského.
Kdykoliv jel kočí Josef B. do předměstí se zbo-
žím, vždy obdržel od firmy Karel S. poplatek na
most, aby se dříve vrátil a nejel po Karlově mostě.
Než kočí rád zastavil se „u Hermanů“ a proto jezdil
přes most Karlův. Zajížďkou touto zpozdil se však
kočí vždy, takže to konečně bylo nápadné účetnímu
firmy Aloisu G., který tázal se ho jednou, když opět
pozdě přijel, zda dostává na mostné. Než se špatnou
se potázal! Kočí pustil se totiž ihned do účetního
jemuž vynadal. Byl ovšem následkem těchto nadávol
okamžitě propuštěn. Než kočí v domnění, že děje
se mu křivda, zažaloval firmu na zaplacení 69
náhrady za čtrnáctidenní lhůtu výpovědní a zadržené
mzdy za tři dny pracovní, uváděje, že byl bezdůvod
ně propůštěn, poněvadž účetní firmy urazil jej na-
před tím, že řekl mu, že je hrubý. Soud, jemuž před-
sedal sekretář zemského soudu p. Janeček, při
soudil žalobci pouze odpracovanou mzdu v obnosu
Herman
Karlův
Janeček
Karlov most
Karel S
3
article
9 K 50 h, kdežto s nárokem na další náhradu za
lhůtu výpovědní žalobu jako neodůvodněnou za-
mítl z těchto důvodů: Dle § 82. lit. e) ž. ř. jes
zaměstnavatel oprávněn propustiti okamžitě pomoc
níka, dopustí-li se tento hrubých urážek na cti vůč
zaměstnavateli, jeho manželce a příbuzným. Tentý
paragraf praví však, že totéž, co platí o zaměstnavatel
stejnou měrou platí o jeho náměstku nebo zplno
mocněném zástupci. Účetní v tomto případě byl po
dobným zastoupením pověřen. Byl tudíž představe
ným žalobcovým a žalobce nemohl ho již beztrestně
urážeti. Žalobce byl proto právem ve smyslu § 82
lit. e) ž. ř. okamžitě propuštěn, poněvadž dopusti
se svrchu uvedenými výrazy hrubé urážky na ct
svého představeného. Byla proto žaloba bezpod
statna a soud musil ji, pokud náhrady za čtrnácti-
denni lhůtu výpovědní se týče, zamítnouti. Ne-
doplatek mzdy přisoudil soud žalobci, poněvadžk
jeho zadržení nebylo žádného zákonného důvodu.
4
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
C. k. česká státní reálka v Českých Budějovicích.
Konečný výsledek maturitních zkoušek za šk. rok
1906-7 byl tento: vysvědčení dospělosti s vyzname-
náním nabylo 5, vysvědčení dospělosti prosté 31.
reprobováni na rok 2 žáci. Zápis žáků do první třídy
koná se dne 16. a 17. září vždy od 8 do 10 hod
dopol. Zápis žáků ze škol měšťanských koná se
14. a 15. září od 7. hod. ranní. Zápis nových žáků
z jiných veřejných škol středních díti se bude dne
14. a 15. září. Zkoušky opravné a dodatečné konati
se budou dne 17. září o 8. hod. ranní.
C. k. gymnasium v Písku. Výroční zpráva za šk
rok 1907-8 obsahuje podobiznu panovníkovu s pří
ležitostnou básní ředítele dra. K. Cumpfa a pojednán
prof. Jos. Rybičky: „O školních vycházkách vůbe
a v okolí píseckém zvláště.“ Učitelský sbor čítal 13
sil, mimo to vyučovalo nepovinným předmětům
sil. Žáků bylo koncem školního roku 228 veřejných
a 2 privatisté. Zápis žáků do I. trídy bude se konati
dne 16. a 17. září vždy od 8 do 91/2 hod. dopol
Zápis žáků do ostatních tříd koná se dne 16. a 17
zář od 8 do 12 hod. dopdl.
K Cumpf
profesor
Jos
Rybička
Český Budějovice
Písek
5
article
Jednoroční učebný kurs pro chlapce v Poděbradech
přístupen i dívkám. Ministerským vynesením povoleno
absolventkám měšťanských škol navštěvovati kurs
zmíněný jako hospitantky. Vysvědčení vydá se
jim na základě provedené zkoušky. Zmíněné povolení
návštěvy kursu má pro dívky mnohé cenné výhody.
Kurs doplní a prohloubí vhodně theoretické vzdělání
těm dívkám, jež chystají se vstoupiti do života. Ne-
potřebují tudíž za účelem tím odcházeti do vzdále-
ných ústavů dívčích. Poslouží a prospěje také oněm,
jež, chtějíce přijaky býti do ústavů učitelských a ně-
kterých jiných odborných škol, pro nedostatečné stáří
měly by opakovati 3. třídu školy měšťanské, nebo
pro četné přihlášky dívek s vyšším vzděláním byly
by odmítnuty neb odkázány na přípravku. Mimo to
poskytne potřebného předběžného vzdělání k službě
poštovní nebo při dráze. Němčina a frančina jsou
na kursu předměty povinnými, těsnopis nepovinným.
Školné 50 K zaplatiti dlužno z poloviny na počátku
školního roku, z poloviny před jeho ukončením.
C. k. vyšší státní gymnasium v Přerově. Celkový
výsledek maturitních zkoušek ve šk. r. 1906/7 byl
tento: ze 24 abiturientů ústavu nepřipuštěn ke zkouš-
ce 1, uznáno dospělými s vyznamenáním 6, dospě-
lými 17. Zápis do I. třídy koná se dne 16. a 17. zář
do 10 hod. dopol. Do ostatních tříd se bude zapisovat
rovněž dne 16. a 17. září od 8—12 hod. dopol. Zkou-
šky opravné a doplňovací konati se budou dne 16
a 17. září od 8 hod. ranní.
Poděbrady
Přerov
6
article
C. k. české gymnasium v Čes. Budějovicích. Vý-
roční zpráva za školní rok 1907/8 obsahuje pojednánt
prof. Jana Macháčka „O zeměpise ve středověku““
Zápis do I. tř. koná se dne 16. a 17. září od 8—10
hod. dopol. Zápis nových žáků do vyšších tříd koná
se dne 16. a 17. září od 8—12 hod. dopol. Zkoušky
opravné a doplňovací budou se konati dne 16. září
od 8 hod. ráno.
C. k. státní gymnasium v Boskovicích. Zápis do
I. třídy koná se dne 16. a 17. září od 8—10 hod. dop.
Zápis nových žáků do vyšších tříd koná se dne 16.
a 17. září od 10—12 hod. dop. Zkoušky opravné ko-
nati se budou dne 15. září od 8. hod. ranní.
C. k. odhorná škola keramická v Bechyní. Ústa
obsahuje denní školu, která rozdělena jest na
tři odbory a to: 1. odbor kamnářství; 2. odbor umě-
leckeho hrnčířství a 3. odbor keramické malby. Ka-
zdý odbor jest o třech ročnících. Dále jest při ústavě
zřízen kreslířský a modelářský běh pro žáky mě-
šťanské školy; veřejná kreslírna a modelovna; vše-
obecná průmyslová škola pokračovací; zimní kursy
pro mistry a pomocníky. Nový školní rok počíná
lnem 16. záři. Ke všem dotazům, týkajícím se zá-
pisu, jakož i jiných záležitostí školy odborné, od-
poví ochotně c. k. ředitelství.
C. k. státní vyšší gymnasium ve Slaném. Ko-
nečný výsledek maturitních zkoušek ve šk. r. 1906-7
byl tento: dospělými s vyznamenáním uznáno 6,
dospělými 11 a reprobován na rok 1 žák. Zápis do
třídy koná se dne 16. a 17. září od 9 do 10 hod.
dopol., do tříd ostatních dne 16. září od 10 do 1
hod. dopol.
Místa učitelská ve škol. okresu mladobole-
slavském: správce školy s nábož. způsobilost
v Řivně, učitele 2. tř. v Bukovně. Žádosti od 15
července.
profesor
Macháček
Čes . Budějovice
Boskovice
Bechyně
Ka
ko
Bukovno
7
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze »Sokola« v Praze-I. Jednota zúčastní se již
v neděli 19. t. m. v kroji sletu i veřejného cvičení
župy Barákovy v Brandýse n. Labem. Odjezd prvého
proudu v sobotu v 7 h. 54 m. ze severozápadního
nádraží do Mstětic a pochodem 1hod. do Brandýsa
n. L., kdež společný nocleh. Odjezd druhého proudu
v neděli ráno v 7 hod. 37 min. přímo do Brandýsa.
Bratří se žádají, by v hojném počtu se dostavili. —
Dne 2. srpna zúčastní se jednota oslavy 40letého
trvání jednoty v Nymburce.
»Sokol« smíchovský I. pořádá v neděli 19. t. m.
celodenní výlet v kroji do Jiren—Říčan. Pochod
mírný, krajina pěkná. Schůzka v tělocvičně v 6 hod.
ráno. Jízdné celkem 1 K 20 b.
»Sokol« v Dejvicích oslaví jubileum 20letého trvání
dne 2. srpna t. r. slavnostní valnou hromadu a
veřejným cvičením II. okrsku žu py
podbělohorské. Po veřejném cvičení, kdež
cvičiti se budou moravská prostná, koná se velká
lidová slavnost ve všech místnostech velko-
restaurace bra. V. Müllera a na cvičišti k zahradě
téhož přilehajícím. Cvičení i slavnost koná se při
hudbě br. A. Rybáře; vstupné na cvičiště i slavnost
pouze 40 b.
»Sokol« v Karlíně zúčastní se v nejhojnějším
počtu veřejného cvičení župního v Brandýse n. Lab.
Vyjede se v kroji v 6 b. 54 m. ráno v neděli 19.t.
m. ze zastávky karlínské (s. z. d.) do Mstětic, odtud
mírným pochodem do Brandýsa n. L
Barákův
V Müller
A Rybář
Brandýs
Mstětice
Nymburk
Jiren
Říčany
Dejvice
Karlín
Sokol « v Praga
Jednota
Sokol
8
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Střelectví-
** Z České obce střelecké. Veškeré jed-
noty Č. O S. se vyzývají, by vyslaly nejméně po
2 delegátech do zábavního odboru, který koná schůzi
ve čtvrtek 16. t. m. v rest. »Pod Vítkovem« (skle-
něná veranda) o 8. hod. več.
** Střelectví v Čechách, ačkoliv svými
počátky spadá do historických dob, není dosud na
stupni takovém, aby rovnati se mohlo střelectví v ze-
mích jiných, na př. ve Švýcarsku, Německu a něme-
ckým střeleckým spolkům v Rakousku (Tyrolsko).
V Čechách nejstarší střelecké spolky jsou c. k.
priv. sbory měšťanských střelců, které však střelbu
málo pěstují a na podkladě vojenském zřízeny jsou;
mimo ně jsou 4 sbory »svobodných střelců«. Roku
1895 organisováno bylo v Čechách střelectvo v my-
šlence národní, demokratické. Již roku 1870 přál si
zvěčnělý tvůrce Sokolstva dr. Mir. Tyrš, sorganiso-
vati střelecké odbory neb sbory (jednoty) při Sokol-
stvu. Od r. 1895 vešlo v život celkem 30 českých
národních střeleckých jednot, z nichž 28 sdruženo
jest ve 3 župy, které tvoří Českou obec střeleckou,
Kroj na první pohled podobá se kroji sokolskému,
liší se však barvou, střihem i odznaky; navržen byl
režiserem Národního divadla Kolárem v r. 1882, Ve
všech jednotách cvičí se střelba, cvičení pořadová,
s puškami a šermu. Na oslavu 10letého založení
České obce střelecké pořádá se v Praze ve dnech
14.—16. srpna t. r. I. sjezd českého střelectva za
protektorátu král. hl. města Prahy. Na pořadu prvý
den jsou všeobecné střelecké závody ve střelbě na
ostro v Kobylisích, ke kterýmž zvány jsou jednoty:
Mir
Tyrš
Č . O S
Vítkov
Čechy
Švýcarsko
Německo
Rakousko
Tyrolsko
Praha
Kobylisy
Sokolstvo
národní divadlo Kolár
9
article
strážníka se ptala, zdali zde, těmi velkými dveřmi, má
dovnitř vejíti.
Všichni před ní ustupovali s vážností, kteráž nepo-
cházela však ze soustrasti, nýbrž z neobyčejného úžasu.
Když stanula před skleněnou tabulí, za kterouž ne-
známé mrtvoly leží, byla zachvácena závratí, takže z po-
čátku nic neviděla.
Teprve po chvíli se vzpamatovala. Zděsila se ne-
málo, když spatřila tam ležeti dva muže a mezi nimi
ženu s dítětem.
Ponenáhlu nabývala mysli a pohlížela klidněji na
děsný ten výjev. Nepoznávala muže, jejž viděti chtěla.
Žádná z mrtvol, které tu ležely, neměla ran na hlavě.
Jeden z těch mrtvých mužů byl hubený stařec, jenž snad
někde v koutku hladem zemřel. Druhý byl ještě mlád a
skočil snad do vody z nešťastné lásky. Mrtvolu jeho vy-
táhli ze Sekvany.
Gabriela zeptala se hlídače, kde jest mrtvola zavra-
žděného Mortiera? Hlídač odkázaí ji na písaře a ten jí
řekl, že hned po konfrontaci mrtvola zavražděného odne-
sena byla do postranní síně, kdež bude pitvána.
»Nemohla bych se na mrtvolu tu podívati ?« tázala
se Gabriela.
»Uznáte zajisté, madame, že nemohu vyhověti vaše-
mu přání, běží-li jen o ukojení pouhé zvědavosti.«
»0, ujišťuji vás, že neděje se to z pouhé zvěda-
vosti.«
»Jste snad s ním spříbuzněna a chcete, aby vám
mrtvola jeho byla vydána ?«
»Příbuzná nejsem, ale znám a ctím ženu obžalova-
ného. A ostatně komu tím uškodím, podívám-li se na
mrtvolu, kterouž byla bych mohla přede dvěma dny vi-
Sekvan
Gabriel
Mortier
10
article
»Bude-li vše připraveno, mohli bychom již zejtra
odjeti.«
»Myslíš tedy, že nás tu již nic nezdržuje ?«
»Myslím, že jsme teď tak volnými, jako školní děti
o prázdninách.«
Pan z Monterey byl by rád choť svoji k panu Hen-
rionovi doprovázel.
Tvrdil, že si ho velice váží a že by mu měl po-
slední návštěvu oplatiti. Ale Gabriela přání jeho nevyho-
věla a vskutku sama k panu Henrionovi odešla.
Brzo se s ním o nutných přípravách na cestu do-
mluvila. Pan Henrion úplně cestování schvaloval.
Věřil, že se Gaston polepšil, což — jak galantně
dodal — již dávno předvídal, neboť bylo prý nemožno,
aby dobrý anděl domácího krbu nepřemohl konečně zlého
démona hry.
Náhodou — snad protože Gabriela sama o tom řeč
zavedla — hovořili spolu také o té vraždě v Boulogne-
ském lesíku; ze všeho bylo však patrno, že pan Henrion
neměl a nemohl míti ani zdání, proč Gabriela této záleži-
tosti tak velikou pozornost věnovala.
Také pan Henrion byl pevně přesvědčen, že Jan
Mortier vraždy se dopustil; Gabriela byla teď odhodlána,
že pochybnostem svým jednou pro vždy konec učiní;
zbýval jí ještě poslední, rozhodný krok, aby svědomí své
upokojila.
Věděla, kde žena Jana Mortiera bydlí. Proč by tedy
nemohla k ní dojíti pod záminkou, že ji chce v neštěstí
jejím potěšiti, aby se osobně přesvědčila, jak na ni děsná
ta konfrontace v Morgue, o níž všechny noviny vypra-
vovaly, asi působila?
„Ocelové kladívko.“
Gabriel
Henrion
Gaston
Mortier
Monterey
Boulogne
Morgue