ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 82c3c0c0-71f7-11dc-bd01-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 34, person 59, org 10, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dné 17. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 318.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplání se v Praze v adminisírael . . . . 9 K — a něsí . : 6 K —h za čtvrt let s dvejí donáškou na čtvt leta . . . . 7 K 50h ve nlialkách: 2 K 90h za něste - Poštou: a etvrt lela . . . . 9 K e0n s dvojí zázilkou a něsí na čtvrt lota . . . . 11 K coh
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 16. listopadu. (Pův telegr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Gen erá Kaulbars odjede na bojiště ke konei tohoto týdne. Japonci soustřeďují svoje síly proti našemu levému boku. Z jara počne se zřizovati nová dvojkolejná trať mezi Krasnojarskem a Irkutskem. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi na straně 3.)
Japonec Petrohrad Krasnojarsk Irkutsk
6 article Na prahu rady říšské.
Na prahu rady říšské. Po osmiměsíční přestávce sejde se dnes opět říšská rada. Počátkem měsíce května to bylo, kdy způsobem málo lichotivým byla odročena jakožto nezpůsobilá ku parlamentní činnosti. Tehdy zavládla všeobecná nálada, že vláda sáhne k mimořádným opatřením, a hojně ozý- valo se slovo absolutism. I Němci pojali tehdy do svého prohlášení následující projev: „Mu- síme v této vážné hodině nezastřeně připustiti nepodaří-li se brzy postaviti opět náš veřejný život na zdravé základy a zabezpečiti pravidel- nou činnost parlamentu, v zroste stále š řící se mínění, že bude ozdraven našich státních zmatků možné je- dině prostředky, ležícími mimo parlament a ústavu, na nebezpečnou a neodolatelnou moc, jež se konečně může státi i rozhodující pro vývoj událostí.“ Tímto projevem doznali Němci, že ústavni jejich smýšleni značně utrpělo přiznivou jim vládou dra. Körbra a že se plně vpravili v uží- vání čl. 14., což ostatně souvisí i s jejich zku- šeností, že nedovedou utvořiti dělnou většinu na radě říšské. Jejich obstrukčními diktáty měla se jen vláda za vázanou, nikoliv všák zástupe nenémeckých národů. Tento společný náběh vlády a německého souručenství do proudů absolutistických na- razil však na překážky netušené. První vyšla z Uher, kde v měsíci březnu předseda mini- sterstva hr. Tisza, dohodnuv se s opposici, do- sáhl vyřízení branné předlohy a aspoň pro onu dobu pravidelné činnosti sněmu uherského.
Němec Uhry Tisza
7 article
Krátce na to, v měsíci dubnu vyskytly se na radě říšské první pokusy polského pro- středkování, před nímž došlo mezi deputací pol ského klubu při návštěvě u dra. Körbra s tímto k ostré srážce, a vůdcové polští odešli prý tehdy velmi rozhořčeni, shledavše, že se stotožňuje se stanoviskem Němců. Během prázdnin říšské rady došlo potom na jízdu dra. Körbra do Haliče, a tím bylo osvědčeno, že předseda ministerstva v pátém roce svého úřadování — nemůže již vystačiti se čl. 14. a že jest nucen, přičiniti se, aby byl parlament opravdu dělným. V tomto znamení sejde se tedy opět dnes rada říšská. Hlasy o blížícím se absolutismu za tim nápadně umlkly. Nejsilněji ozývaly se, když ve sněmovně uherské zuřil zápas o branné předlohy. Tehdy dle výroků uherských poslanců visel již i osu uherské sněmovny na nitce a to snad byl hlavní důvod, proč stařičký Thaly propůjčil se za smírce bojujících stran. Od onoho okamžiku však také podniká hr. Tisza vše, aby se zavděčil vojenským kruhům,a zabezpečiv Uhrám značné úspěchy ve věcech armádních, prohlašuje nyní již směle, že pro- vede reformu branného zákona, od let již při- pravovanou. A reforma tato bude dalekosáhláa nákladná. Předně se týká zavedení činné služby
Němec Halič Uhry uherský sněmovna
8 article
dvouleté místo tříleté, což bude míti za následek nejen zvýšení počtu vojska v míru, rozmnožení ročního kontingentu nováčků nejméně o polovie posavadního počtu, ale i rozmnožení počtu pod- důstojníkův a zvýšení jejich platů, rozšíření po- savadních cvičišť a střelnic vojenských a snad i prodloužení cvičení záložníkův. Kromě toho přikročí se k důkladné reorganisaci veškerého dělostřelectva, a zavedení jeho i pro zemsko. obranu, uherské honvédy a chorvatskou domo- branu. Všecky výpočty, činěné na základě posa- vadního dělostřelectva při řadové armádě ohledně dělostřelectva pro zemskou obranu a honvédy prohlašují se za pochybené, poněvadž se všecko dělostřelectvo vybu- duje na základech zcela nových. Zvláště se rozmnoží i náklad na nová děla, i n koňstvo pro polní dělostřelectvo potřebné a na mimořádně rozmnožené zásoby střeliva, jak pro děla polní, tak pro děla těžká. Otázka nových děl, jež se nalezá v ovzduší již od šesti let, ne-li déle, octla se následkem zkušeností ve válce rusko-japonské ve stavu neobyčejně nalehavém. a z těchto zkušeností vznikla i myšlenka reorga- nisace a rozmnožení dělostřelectva při vojsku řadovém a zřízení zvláštního dělostřelectva pr zemskou obranu a honvédy. Na tyto obrovské reformy vojenské a spo- jené s nimi náklady, jakož i rozmnožení stavu armády v míru a ročního kontingentu nováčků — nestačí však vládní umění čl. 14.,a tím jest dán zároveň klíč ke změně smýšlení ve Vídni, jež se tak různí od nálady, jaká tam ještě v dubnu a počátkem května panovala.
Vídeň
9 article
Možná, že válka rusko-japonská účinkovala v jiném směru. Nelze již o tom pochybovati, že nejen zaměstnává obrovské síly Ruska, ale že snad na doby velmi dlouhé upoutá je proti žlutému plemeni, čímž do světové a zvláště do evropské rovnováhy sil přibyl nový, do počátku nynější války sotva tušený a zajisté nedoceněný Tímto upoutáním Ruska na dálném Vý- chodě utrpěl však značně i konservativní princip a tu snad nalezáme druhý klíč, proč idea par lamentní a ústavní hledá i v Rakousko-Uhersku svého osvěžení, ne-li obrození. V Uhrách sice stoupenci úplné státní rozluky a různé zlomky klerikální vedou nyní tuhý boj o tak zvanou změnu jednacího řádu, pokud se týče o návrh Danielův na prozatímné skrácené vyřízení urči- tých předloh, ale boj tento asi skončí v jejich neprospěch, protože hr. Tisza prohlásil v klubu strany vládní, že by opposice musila se od- hodlati hnáti boj až „na kule a šibenici“; or sám že nedopustí, aby se otřáslo základy vyrovnání z r. 1867 a aby se Uhry vzdálily o těchto základů, jež, -k dokázáno, umožňuj provádění politiky uherské (narážka na úspěchy vojenské), „neboť není nijaké opráv- něné touhy, jíž by se v rámci tohoto vyrovnán nedalo dosíci.
Danielův Tisza Uher Rusko Rakousko Uhry
10 article
Tímto vyloučil za daných okolností nejen touhu po návratu idel politiky starorakouské, ale i touhu po zavedení osobní unie. Odtud tedy možno nejen přesně vystihnout hlavní směr politické akce v obou polovinách soustátí, ale i nejbližší její úkoly: a ty jsou pře- vahou rázu vojenského mimo obnovu vyrovnán a obchodní smlouvy zahraničné. Není tedy vyloučeno, že předseda mini- sterstva dr. Körber, jemuž svého času vyneslo zasahování do věcí uherských označení „di- stinguovaného cizince“, dohnán byl tehdejším svým sokem, který „dobře mluví a ještě lépe pracuje“, do situace, kteráž činí nejen konec jeho „vášně prosté vytrvalosti“ a několikalete nečinnosti, ale ukládá mu i přesně vytčený úkol, aby zjednal dělnou sněmovnu. A při tomto úkolu ocll se dr. Körber zá- živel.
doktor Körber
11 article
roveň i tváří v tvář s českým národem a s jeho parlamentním zastoupením. A my Čechové, jak jsme dokázali v posledních létech důrazně. máme nejen dosti sil, abychom toto jeho poslán zhatili, ale i množství oprávněných nárokův kteréž jeho vášně prostá vytrvalost mařila. Otázka jest tedy pro obě strany jasná. Nové úkoly p. předsedy ministerstva vyžadují i nových prostředků. I kdyby však nebylo právo platné na našt straně, přistoupí tentokráte stát k národům s no vými velikými potřebami svými, s novými poža davky finančními i daně z krve, a již to same jest dostatečný důvod, aby se oprávněné poža- davky také uskutečnily a podmínky našeho ná- rodního vývoje rozmnožily a zabezpečily. Zástupci národa českého budou hájiti naše národní nezbytnosti, aniž by z obrany této vy- loučili i zbraně nejostřejší. Podmínky dělnosti rady říšské, pokud nás Čechů se týče, nepřipouštějí tedy nijakých pochybností.
Čecho
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. listopadu. (Tiszův útok na opposici.) Návrh liberální strany na doplnění a částečné zastavení platnosti jednacího řádu uherské sněmovny nepřekvapil opposici tak svým obsa hem (veřejnost byla na tento návrh připravována již o samotného zahájení podzimní kampaně sněmovní! . jako formou, ve které podán. Opposice očekávala, že liberální strana podá samostatný návrh, o němž op posice bude míti několikráte příležitost důkladně po hovořiti: jednou, má-li býti dán na jednací pořad, po- druhé má-li se přikázali výboru a po třetí, při referátě výborovém. Zatím návrh podán tak, že tvoří součást předmětu, o němž se ve sněmovně právě rokujea musí býti tedy o něm rozhodnulo při nejbližším hla- sování. Opposici zbývá tedy jen jedna možnost: pro- táhnouli rokování lak, aby na hlasování došlo co nejpozději. Ale zdá se, že hr. Tísza nepřipustí an příliš dlouhého prolahování nynější debaly a že pro případ další obstrukce vytasí se s novým překvapením které jest dosud ovšem jeho tajemstvím.
Tiszův Praha uherský sněmovna
13 article
Nejistota, s jakou zbraní se hr. Tisza ještě vytas proti opposici, způsobila asi, že ve včerejších schůzícl opposičních klubů panovala vesměs nálada stísněná a všeobecně zamítány návrhy, aby se proti návrhu Danielovu vystoupilo s obstrukcí technickou. Ve straně neodvislosti přijat byl návrh posl. Kubika, aby se debata proti návrhu na změnu jednacího řádu držela na úrovni co možno vysoké a zamitnut návr Hentallerův, aby se přešlo k technické obstrukci. V straně lidové ustanoveno užíti proti kabinetu nej- ostřejší zbraně, ale nikoliv technické obstrukce. V ná- rodní straně prohlášeno, že bude-li změna jednacíh řádu provedena způsobem příčícím se nynějšímu jed- nacímu řádu, budou neplatny všechny zákony, pro- vedené pomocí zostřeného řádu. O způsobu boje prot návrhu Danielovu nemluveno. Ve společné schůzi zá stupců všech opposičních stran, mimo Apponyovce. v hotelu „Panonii“ bylo usneseno, že prozatím k tech- nické obstrukci přikročiti se nemá, nýbrž že se m debata jen dle možnosli prolahovati. Dle tohot usnesení zachovali se opposiční řečníci již v dnešní schůzi sněmovní. Z Pešti, 16. listopadu. (Z uherské s ně- movny) V dnešní schůzi uherské sněmovny po schválení zápisníku vyžádal si před přechodem k jed- nacímu pořadu slovo posl. Baraba š ze strany Ko- šutovy, aby dovodil, že návrh Danielův se příčí ne- toliko jednacímu řádu, nýbrž i politické slušnosti. Jed- nací řád nemůže se prý měnili prostým dodatečným návrhem liberální strany k návrhu, který se právě projednává. Předseda napomíná dvakráte řečníka aby mluvil k věci, když však Barabaš mluví dále o návrhu Tiszovu, odnímá mu slovo za pochvaly na pravici a hluku na levici. Posl. Gabany i pro výkřiky volán k pořádku.
Tisza Danielův Kubik Hentallerův Barabaš Posl Panonie Pešť Baraba ko uherský sněmovna
14 article
Posl. Mezössy hlásí se o slovo k jednacím řádu a poněvadž se chce zmíniti též o jiných před mětech, žádá sněmovnu, aby mu dala k tomu svo- lenf. Předseda táže se sněmovny, dává-li posl. Me zössyovi žádané svolení. Celá opposice povstává; posl Kubik žádá však, aby se hlasovalo dle jmen. Op pesice si přeje, aby se spočítali poslanci. Kdyži vyhověno, sbírají se hlasy o žádosti Mezössyově. Vý sledek hlasování: Mezössyova žádost zamítnuta 18 hlasy proti 100. Na levici se volá: Vy jste Tiszove vojsko. S pravice se odpovídá: Lépe, než býti ob strukčním žoldákem Dále mluví Polonyl a oznamuje, že se mini- sterský předseda vyslovil o něm v liberálním klubě urážlivě. Pravil prý, že země musí býti zbavena Polonyů a Lengyelů. Vtu chvíli vzniká ruch ne l- vicích opposičních, ježto se rozneslo, že hr. Tisza dává jakési pokyny předsedovi. Před sed a vyvrací tut pověsť. Polonyi v další řeči se nabízí, že slož mandát, učiní-li totěž ministerský předseda.
Posl Mezössyův Lengyel Tisza
15 article
Hr. Tisza odpovídá, že Polonyi se dostal do sněmovny pomocí zpátečního fiakru. Úspěch závisí vždy od toho, na které straně jest objektivná pravda a která ze stran má více mravní váhy. Opakuje pak co pravil o Polonyovi a Lengyelovi, při čemž dodává že veřejnost mu dala za pravdu. Styků s Polonyem nikdy prý nevyhledával, ale nyní jako ministerský předseda je sluhou veřejnosti a musí se v případě polřeby stýkati a Polonyem, ač je k lomu třeba značné odvahy. Pokud se týče složení mandátu, ať prý se Polonyi optá své vlastní strany, přeje-li si, aby složi mandát; ale má se prý o tom hlasovati tajně. (Hluční veselost ve sněmovně.) Posl. Polonyi chce odpověděti, ale opposic si již vyžádala důvěrnou schůzi. V ní prohlásil posl. Nessi, že opposice od n upouští a pokračovalo se ve schůzi veřejné. Posl. Košut v osobní záležitosti dovozoval,ž předseda ministerstva má se chovati zdvořile. Pr neshody ve straně není třeba rozlrušovati různé dů- mínky. Proto — prohlásil — jsme povinni úplnou solidaritou s každým členem strany. (Hlučná po chvala a eljenování) Min. předs. hr. Tisz a přiznává, že Košuť chová se objektivně, ale nesmí zapomínali, že on (Tisza jest vystaven urážlivým útokům. Chce chovati se zdvořile. »Poznámka« o Polonyovi byla prý tuze něžná a diví se, že členově opposice se pro ni tak horší.
Polonyi Lengyel Posl Tisza Košuť Hradec Tisza Tisza
16 article
Posl. Szederkenyi neschvaluje Tiszův ton a jednání; — Rakovszky s ním souhlasí; — hr Apponyi pochybuje, že některý opposičník by by povděčen Tiszovým útokům na Polonye. Danielův návrh odporuje nejen jednacímu řádu, ale je také proti zákonům. Varuje předsedu liberální strany před jejich počínäním, neboť on se svými přáteli setrvá př starém jednacím řádu do všech konců. M.-p. hr. Tisz a tvrdí o Danielovu návrhu, ž vyhovuje zákonům i dosavadní praxi. Varuje br Apponye. Na zákonodárském usnešení záleží, co je zákon- ným. Jednací řád, jenž odporuje svému účelu, po zbyl mravní moci, (Hluk v levo). Porušení formy bylo by osudnou chybou. (Posl. Polonyi volá Zachovávejte ji! Výkřiky rozhořčení v pravo ; před seda yolá Polonye k pořádku). Hr. Tisza (pokračuje): Kdo nechce, aby stih Uhry osud Polska, musí dávati před formou před nost podstalě, jež zachová ústavu. (Hlučná pochvala v pravo, odpor v levo.) Po jiných osobních i věcných poznámkách ji ných řečníků předseda odročil dajší jednání o dnešn záležitosti na zejtřek. Po přestávce posl. hr. Apponyi dotazoval se po podnětu presidenta Roosevelta k nové konferene míru a ptal se po stanovisku uherské vlády a mi nistra zahraničných záležitostí v této otázce. M.-p. Tisza odpověděl, že podnět bude všem činiteli, již působí na zahraničnou politiku v říši V drobném prodeji: ranni číslo o sobě . . . za Sh odpolední . . . za 2 Ve šllalkách na venkovš- 10h naení čslo. . . . . . Inseráty platíse hotově napřed. Předplsesní a instrty přijimá dmini- strace v Marianské ulicí č. 3. Tam nacházejí se též redakee tiskárna a ezpodice „Národnich Listá“ Rakopity se nevraceji
Posl Tiszův Polony Danielův Appony Roosevelt Tisza Národnich Rakopita Tisza Hradec Uhry Polsko Tisza
17 article
ochotně podporován, avšak akce může míti úspěch jen přidruží-li se k ní všecky velmoci. Nynější po- měry tomu nenasvědčují. Dotazovatel i sněmovna vzali odpověď na vě domí a schůze skončena. Ze Záhřeba, 14. listopadu. (Chorvatský roz- počet) V dnešní schůzi chorvatského sněmu podán zemský rozpočet na rok 1905. Potřeba obnašela 22,426.411 K, úhrada rozpočtena v téže částce, takže rozpočet končí bez deficítu. Vlastní příjmy chorvatské vlád, páčí se na 1,426.411 K, výnos tangenty má ob- nášeti 21 millionů korun. Potřeba zvýšena proti roku 1904 o 1,825.343 K, kdežto tangenta má vynéstio 4,834.300 K více než dosud. Jest ovšem počítána ji na základě nově úmluvy s uherskou kralevinskou de- putací. Na zlepšení platů úřadnických vložena do roz- počtu položka 1,598. 000 K.
jítputace Záhřeb
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. listopadu. Krvavé demonstrace ve Varšavě. Socialisté zmařili carovu návštěvu ve Var- šavě uspořádáním pouličných výtržností, které se neobešly bez krveproliti. Car zavadil o Var- šavu pouze tím, že dojel na nádraží pražské, načež jel do Dvinska a odtud do Petrohradu. Dopisovatelé »Nové Reformy« oznamují, že vyzývání k výtržnostem dálo se již minulého čtvrtka. V sobotu bylo rozházeno mnoho tištěných proklamací, které vyzývaly obecenstvo, aby se v neděli v poledne demonstrativně dostavilo před kostel Všech Svatých. Dostavili se socialistéa něco studentů. Policie ovšem věděla, co se díti bude, a proto demonstranty očekávala. Když neuposlechli vyzvání k rozchodu, policie začala je z náměstí vytlačovati. Ze zástupu začala hustá palba z revolverů. Několik policistů padlo na místě, mezi nimi inspektor revíru. Nyní také policisté užili revolverů. Střílely obě strany. Policii přinesla pomoc jízdná žandarmerie a hu- láni. Teprve o 6. hodině večer bylo náměstí vyklizeno. Několik osob je zabito, okolo sta raněno, přes tisíc zatčeno. Takové demonstrace, jak práví »Nová P- forma«, Varšava neviděla od r. 1863. Ale jako byl r. 1863 jedním z nejnešťastnějších v dě- jinách národa polského, tak ani tato demonstrace ke zlepšení osudu jeho neposlouží. Každý neza- slepený Polák i přítel polského národa lím spíše musí litovati jí, že tentokráte sám car Mikulás vyšel polskému národu vstříc s bratrskými pocity.
Polák Praha Varšava Vara Dvinsk Petrohrad
19 article
Chunchuzové v Bělehradě. Dědictvím po posledních Obrenovičích zůstala Srbsku úplná demoralisace jisté části intelligence a politická rozháranost, která neví kudy kam, chce mnoho a obyčejně nepravé, nemá pře- svědčení a proto ani stálosti a neštílí se tasit nejpodlejších zbraní na nejzasloužilejší muž o srbský národ, na nosilele jeho idealů a jeho hrdiny. Málo-li toho, že nedávno bělehradský »Dnevni List« nerozpakoval se obviniti černo- horského knížete Nikolu, že otrávil svého mi- nistra spravedlnosti dra. Šauliče! My jsme po- zorně stopovali tuto klevetu, jež kole v oči i slepce. Dr. Šaulič byl mladý, vysoce nadaný Černohorec, jenž si záhy dobyl takového jména, že téměř ihned po dokončení svých studií byl knížetem Nikolou vybrán za ministra. Komu panovník prokazuje tolik důvěry a přízně, toho neodklizuje a nejméně již úkladně. Něco tako- vého mohla smysliti pouze chorobná fantasie mizerného člověka, otrávená avanturami Orientu a krvavými romány Západu. Vláda černohorská dala mrtvolu Šauličovu poslati do Vídné, kde byla lékařsky prozkoumána,
Obrenovič Šaulič doktor Černohorec Bělehrad západ Vídný
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Trapné vzpomínky. O nemoci mistra Smetany. Z vlastních dopisů. Na den 20. října připadalo smutné výroč pro historii české hudby. Toho dne před 30 léty ohluchl náš Smetana. V březnu letošního roku připadalo 80. vý- ročí narození mistrova, v květnu na paměť 20 výroči jeho smrti provedlo Národní divadlo ve zvláštním cyklu všecky skladatelovy opery a v říjnu na to bylo nám vzpominati bolestn chvile, kdy pro mistra přestal existovati nej- dražší mu svět zvuků. Několik míst z dopisů nešťastného skladatele, jež ke vzniku a okol- nestem choroby se táhnou, skýtá bolestné čtení Od r. 1866 byl Smetana jako první kapelník Prozatímného divadla terčem prudkých útoků strannických. Rozvášnění odpůrci jeho uměle- ckého vyznání a působení přímo žádali, aby byl svěho úřadu při divadle zbaven, jsa prý ne- sehopen takového úkolu. Poměry malé veřejnosti české byly tehdy běsněním strannických vášní tak rozkvašeny, že se mohl proti Smetanovi, tehdy kapelníku opery, objeviti na veřejnosti jizlivý článek ná- sledujícího obsahu*) právě v době (1874), kdy neštastný skladatel pro počinající chorobu viděl se nucena požádati na čas za dovolenou: „Dostává prý „ohromnou“ gáži jako skla- datel, první kapelník, artistický správce zpěvo- hry a ředitel operní školy a nic prý za to nedělá, jen prý „občas žádá Družstvo za prodloužení smlouvy a zároveň za zvýšení platu, což mu všechno jeho stranníci bez váhánía s radostí povolují.“ „Jako skladatel působí nad míru skrovně“. Roku 1866 byli již hotovi jeho „Braniboři“ a „Prodané nevěsta“ a odt doby objevili se ještě „Dalibor“ a „Dvě vdovy“.
Smetan Dalibor národní divadlo
21 article
Tedy za osm let dvě opery. („Libuše“ zůmyslně opomenuta.) Mimochodem řečeno, kromě „Ne- věsty“ ani jediná se neudržela na repertoiru. Jako kapelník působí v pravdě jenom „v diva- *) 0 Hostinského: „Bedřich Smetana delním almanachu“ a obecenstvo zná ho as spíše „z kavárny Bendlovy“, kdež „po celé dny“ čte své noviny, jestliže právě nelé č doma své rozrušené nervy. Celé jeho těiesné ústrojí je prý schátralými poměry diva- delními tou měrou dotknuto, že nemůže taktov- ku ani viděti, neřku-li zkoušky konati...“ A ka- pitola končí: „Toť první osobnost, která české divadlo pokládá za útulek zaopatřo- vací, za invalidovnu, za pathologický ústav... Smetana nesnesl neustálého rozčilování ve- řejných polemik. Onemocněl chorobou nervo- vou. Nemoc dotkla se zejmena nervu slucho- vého, pokračovala rychle. Mistr ohluchl docela.
Libuše Smetan Bendlův
22 article
Král zvuků odtržen byl navždy od kouzelné sve Dojemně čte se prosté realistieké líčení, jež podal Smetana sám o vzniku své nemoci: „Po krčním katarrhu, trvajícím několik ne- děl, pozoroval jsem tiché hvízdání v pravém uchu, ale jen někdy ve dne, více večer než za dne a docela krátce. Když bolest krční zmizela a já byl opět zdráv, dostavilo se hvízdání znova, a sice intensivněji, déle trvajíc, s rozličnými, jak lékaři praví, objektivními tonovými pocity smi- šené a se střídající. Když se v létě, v červenci. přidružilo ještě dosti obtížné hučení a hvízdání večer v nejvyšších tonech — As dur sextakord — čtyřčárkovaná oktáva — každým dnem s vel- kou silou se opakovalo, šel jsem konečně k lé- kaři, prof. dru. Zoufalovi, na kliniku pro ušní choroby. Dr. Zoufal shledal, že je také levé ucho dotknuto, ačkoliv jsem na lové dobře slyšel, bez hvízdání a hučení. Podvolil jsem se léčení po- mocí vsunutí kathedry nosem, čímž hnán byl vzduch do vnitra ucha. — Zatím musil jsem obmeziti svůj kapelnický úřad na nejmenší míru zaměstnání, neboť bylo dní, kde mi zněly všechny hlasy a všechny oktávy falešně a zma- teně, jedna přes druhou. V říjnu ztratil jsem slucb na pravo úplně, ale sluchu na ucho levé, které bylo sice také již choré, ale přes to ne- chávalo mne slyšeti zřetelně a jasně, pozbyl jsem dne 20. října téhož roku, 1874, ráno, náhle, jedním rázem. Den před tím bavila a těšila mne opera (Delibes: „Král to řekl“) tak,
profesor doktor Zoufal Asa dur
23 article
říše. že vrátiv se po pátém jednání domů, jsem skor ještě hodinku na klavíru fantasie pohrával Příštího rána byl jsem úplně hluchý na ucho pravé i levé a jsem tak do dnešního dne . .. A téhož dne, kdy Smetana stává se ubohým mrzákem, vznikl motiv „Vyšehradu“, 1. sym- fonické básně z cyklu „Má vlast“, jenž tal nádherně vyjadřuje skladatelovu hlubokou duš vlasteneckou. Je v tom lidské velkost: nejbolest- něji zkrušen, nad lidskou sílu postižen krutost osudu, pracuje muž statečně dále na dílech, kte- rými (jak praví), „je povinen národu“. Hledána pomoc u domácích i cizích lékař- ských kapacit, leč marně. R. 1875 s V. J. Novot- ným jel Smetana do Würzburku ke slavnému ušnímu lékaři Trölschovi. Když vlak zahýbal kolem Vyšehradu, posteskl si nešťastný: „Kéž by se nade mnou nebe smilovalo, abych po ná- vratu do Prahy mohl uslyšet svůj Vyšehradl Myslím, že bych se radostí zbláznil.“ Dr. Trölsch konstatoval úplné ochrnute čivů sluchových. Novotnému označil, že cho- roba bude postupovati a poruší časem i všecku činnost mozkovou.
Smetan Würzburk doktor Trölsch Novotný Vyšehrad Praha
24 article
Smetana nesl svůj osud zmužile. Jako jindy pracovával s píli obdivuhodnou, dokud byl zdráv, tak nyní odevzdává se práci s pílí zrovna horečnou. Za jakých duševních stavů skládal své nesmrtelné věci, naznačuje sám často ve svých dopisech. V listu prof. Hostinskému prav jednou: „Ostatně jsem hluchý jako pařez a kolikráte smutný, zádumčivý, omrzelý. Trvá to ňák dlouho s tou hluchotou a mám zapotřebí veške rých sil, abych svůj osud snesitelným učinil.“ A jinde; „Moje choroba, hluchota, a s tím spojen ustavičné hučení v hlavě mně nedovolí, nežv malých časových odstavcích pracovati. A tak děkuji Pánubohu, když vídím, že jsem zase mohl míti to štěstí a dokončit dílo za počaté. Za takových okolností vznikají: Má vlast Hubička, Tajemství, České tance pro klavír aj. Jen v kvartettu „Z měho života“ snažil se mistn vyjádřiti „přátelskému, úzkému kruhu“ bo- lestiradost svého pozemského žití. Skladba
Smetan profesor hostinský Hubička
25 article
ta líčí mládí, lásku i neštěstí svého původce trapné poznání nutnosti, že třeba „podrobiti se nezvratnému osudu“ V roce 1881—2 vznikla poslední opera mistrova „Čertova stěna“. Zádná opera nedala skladateli tolik práce jako tato: „Chorobný stav můj dovoluje mně pouze v maličkých odstaveích časových pracovati píši-li jen malou hodinku, žene se mně hučen do hlavy a dostávám závratné mžitky před oči. tak že jsem nucen nechati všeho psaní, od stolku odstoupiti a — počkati, až se to vš zase utiší... Moji kollegové ve svém zdra- vém a šťastném žiti neznají to a nemají pojmu o boji proti osudu zlému při práci své. V partituře opery na konei 2. jednání stoj poznámka: „Po překážkách velkých a dlouhých.“ V dopisu přiteli Srbovi sděluje, co - ho nej- více tíží: „Jen kdybych už s praci byl hotov; t by mně ulehčilo.“ A v jiném dopisu témuž „Jenom bude-li výprava opery na jevišti v ka ždém ohledu přiměřená, bude míti práce mo dobrý účinek; ostatně o hudbu nemám žádných starostí, ta je dle náhledu mého dobrá a bude se libiti.
Srba Zádný opera čertův stěna
26 article
Čeho se mistr obával, stalo se: Dílo na je- višti nebylo dokonale vypraveno, úlohy byly slabě obsazeny. Opera dočkala se jen pěti před stavení. Při prvním představení bylo sice mnoho bouřlivého hluku a jásotu. Hluchý skladatel mu- sil nesčíslněkrát být přiveden před rampu. Bylo to dojemné. Obecenstvo vědělo, že autor ne- slyší potlesk, dávalo tedy máváním šátků na jev svoji účasť. Večer byl šumný, leč výsledek — nikoliv. Tantiéma vynesla všeho všudy 29 zl 46 kr. Benefiční představení „Čertovy stěny vyloudilo sklíčenému povzdech: „Tak jsem už tuze starý! Už nemám nie psát, už ode mne nic nechtějí . .. Choroba se stále horšila. Dne 9. prosince 1882 píše nemoený příteli Srbovi: „Se mnou se stala velká změna. Před a 3 nedělemi jsem k večeru ztratil hlas, totiž mocnost a možnost k vyjádření myšlenek. Ano i číst jsem netrefil, čeho jsem dostal do ruky, já zapomněl jména nynějších a histori- ckých osob a nic, než tě, tě, ně jsem křičel, mezi tím dlouhé pausy při otevřených ústech ... Za několik dní, asi za týden na to, se to opako- valo v silnějším o mnoho stupni, já při tom ne- mohl ani slovičko vyslovit; dali mne ihned do postele, kde jsem alespoň ponenáhlu počal se zotavovat. Doktor zapověděl pití vína, piva a všech vodiček lihových atd. a rozložil, že to je tlak krve na mozek, a že bych lehko mohl pozbýti paměť, ano i v šílení upadnouti . ..
Srba
27 article
Doktor zapověděl lekturu čehokoliv, cc 1/4 ho- dinky déle trvá, zaměstnání s hudbou už do- cela zapověděl, leda chtěl bych prý o celý hudební talent se připravit. Nic, pranic ne- smím hudebně myslit, nesmím ani už svoje známě komposice, ani cizí, jiných komponistů skladby čísti, ani si je je v myšlenkách před- stavovati, a kdyby to všechno mělo snad rok trvati — (jest nejvyšší čas a už v Praze se to do- kazovalo), protože jsem byl pořáde nespokoje- ným a tím více, že se mně nové moje komposice začínaly protivit a mne tak obtěžovat, že jsem se až chvěl na těle... Odpusťte, že Vám nemohu více psát, neb v hlavě nejen že to hučí, ale mluví to v moc hlasech, hovoří, píská, ano zpívá celá ta směs neviditelných hlasů okolo mne, smějou se a nadávají mně hlupáků atd. .. B bo- hem! — Nesmím a nemohu také více psát. — Už v Praze jsem dobře cítil, že ve mně, v měm nitru se dobývá velký a těžký boj o moje zdraví! Nelitujte mne, jsem na cestu onu, jestli je mi určena, docela připraven. Jak vidět, trapný stav choroby byl právě tím zvýšen, že při všem hroucení vnitřního i vnějšího světa vůkol, intelligence nešťastníka zůstávala v plné síle, že děsné stavy svého roz- kladu mohl pozorovat a postupujíej spou- stu si uvědomov at. Porucha mozková hrozebně postupovala. Dostavovaly se děsně sny a halucinace, o nichž pak nemocný vyprávěl jako o skutečných zje- vech. Ze stavu trpného přešla nemoc v zuření, jemuž nedalo se už čeliti domácí péčí. Dne 20. dubna 1884 dopraven nemocný do ústavu choromyslných v Praze, kdež 12. května 1884 — cp- vypustil duši.
Doktor Praha ústav choromyslný v Praga