1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dné 17. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplání se
v Praze v adminisírael
. . . . 9 K —
a něsí
. : 6 K —h
za čtvrt let
s dvejí donáškou
na čtvt leta . . . . 7 K 50h
ve nlialkách: 2 K 90h
za něste -
Poštou:
a etvrt lela . . . . 9 K e0n
s dvojí zázilkou
a něsí
na čtvrt lota . . . . 11 K coh
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 16. listopadu. (Pův
telegr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Gen erá
Kaulbars odjede na bojiště ke konei
tohoto týdne.
Japonci soustřeďují svoje síly
proti našemu levému boku.
Z jara počne se zřizovati nová
dvojkolejná trať mezi Krasnojarskem
a Irkutskem.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi
na straně 3.)
Japonec
Petrohrad
Krasnojarsk
Irkutsk
6
article
Na prahu rady říšské.
Na prahu rady říšské.
Po osmiměsíční přestávce sejde se dnes
opět říšská rada. Počátkem měsíce května to bylo,
kdy způsobem málo lichotivým byla odročena
jakožto nezpůsobilá ku parlamentní činnosti.
Tehdy zavládla všeobecná nálada, že vláda
sáhne k mimořádným opatřením, a hojně ozý-
valo se slovo absolutism. I Němci pojali tehdy
do svého prohlášení následující projev: „Mu-
síme v této vážné hodině nezastřeně připustiti
nepodaří-li se brzy postaviti opět náš veřejný
život na zdravé základy a zabezpečiti pravidel-
nou činnost parlamentu, v zroste stále š
řící se mínění, že bude ozdraven
našich státních zmatků možné je-
dině prostředky, ležícími mimo
parlament a ústavu, na nebezpečnou a
neodolatelnou moc, jež se konečně může státi
i rozhodující pro vývoj událostí.“
Tímto projevem doznali Němci, že ústavni
jejich smýšleni značně utrpělo přiznivou jim
vládou dra. Körbra a že se plně vpravili v uží-
vání čl. 14., což ostatně souvisí i s jejich zku-
šeností, že nedovedou utvořiti dělnou většinu
na radě říšské. Jejich obstrukčními diktáty měla
se jen vláda za vázanou, nikoliv všák zástupe
nenémeckých národů.
Tento společný náběh vlády a německého
souručenství do proudů absolutistických na-
razil však na překážky netušené. První vyšla
z Uher, kde v měsíci březnu předseda mini-
sterstva hr. Tisza, dohodnuv se s opposici, do-
sáhl vyřízení branné předlohy a aspoň pro onu
dobu pravidelné činnosti sněmu uherského.
Němec
Uhry
Tisza
7
article
Krátce na to, v měsíci dubnu vyskytly se na
radě říšské první pokusy polského pro-
středkování, před nímž došlo mezi deputací pol
ského klubu při návštěvě u dra. Körbra s tímto
k ostré srážce, a vůdcové polští odešli prý tehdy
velmi rozhořčeni, shledavše, že se stotožňuje
se stanoviskem Němců.
Během prázdnin říšské rady došlo potom
na jízdu dra. Körbra do Haliče, a tím bylo
osvědčeno, že předseda ministerstva v pátém
roce svého úřadování — nemůže již vystačiti
se čl. 14. a že jest nucen, přičiniti se, aby byl
parlament opravdu dělným.
V tomto znamení sejde se tedy opět dnes
rada říšská. Hlasy o blížícím se absolutismu za
tim nápadně umlkly.
Nejsilněji ozývaly se, když ve sněmovně
uherské zuřil zápas o branné předlohy. Tehdy
dle výroků uherských poslanců visel již i osu
uherské sněmovny na nitce a to snad byl hlavní
důvod, proč stařičký Thaly propůjčil se za
smírce bojujících stran.
Od onoho okamžiku však také podniká hr.
Tisza vše, aby se zavděčil vojenským kruhům,a
zabezpečiv Uhrám značné úspěchy ve věcech
armádních, prohlašuje nyní již směle, že pro-
vede reformu branného zákona, od let již při-
pravovanou. A reforma tato bude dalekosáhláa
nákladná. Předně se týká zavedení činné služby
Němec
Halič
Uhry
uherský sněmovna
8
article
dvouleté místo tříleté, což bude míti za následek
nejen zvýšení počtu vojska v míru, rozmnožení
ročního kontingentu nováčků nejméně o polovie
posavadního počtu, ale i rozmnožení počtu pod-
důstojníkův a zvýšení jejich platů, rozšíření po-
savadních cvičišť a střelnic vojenských a snad
i prodloužení cvičení záložníkův. Kromě toho
přikročí se k důkladné reorganisaci veškerého
dělostřelectva, a zavedení jeho i pro zemsko.
obranu, uherské honvédy a chorvatskou domo-
branu. Všecky výpočty, činěné na základě posa-
vadního dělostřelectva při řadové armádě
ohledně dělostřelectva pro zemskou obranu a
honvédy prohlašují se za pochybené, poněvadž
se všecko dělostřelectvo vybu-
duje na základech zcela nových.
Zvláště se rozmnoží i náklad na nová děla, i n
koňstvo pro polní dělostřelectvo potřebné a na
mimořádně rozmnožené zásoby střeliva, jak pro
děla polní, tak pro děla těžká. Otázka nových
děl, jež se nalezá v ovzduší již od šesti let, ne-li
déle, octla se následkem zkušeností ve válce
rusko-japonské ve stavu neobyčejně nalehavém.
a z těchto zkušeností vznikla i myšlenka reorga-
nisace a rozmnožení dělostřelectva při vojsku
řadovém a zřízení zvláštního dělostřelectva pr
zemskou obranu a honvédy.
Na tyto obrovské reformy vojenské a spo-
jené s nimi náklady, jakož i rozmnožení stavu
armády v míru a ročního kontingentu nováčků
— nestačí však vládní umění čl. 14.,a
tím jest dán zároveň klíč ke změně smýšlení
ve Vídni, jež se tak různí od nálady, jaká tam
ještě v dubnu a počátkem května panovala.
Vídeň
9
article
Možná, že válka rusko-japonská účinkovala
v jiném směru. Nelze již o tom pochybovati,
že nejen zaměstnává obrovské síly Ruska, ale
že snad na doby velmi dlouhé upoutá je proti
žlutému plemeni, čímž do světové a zvláště do
evropské rovnováhy sil přibyl nový, do počátku
nynější války sotva tušený a zajisté nedoceněný
Tímto upoutáním Ruska na dálném Vý-
chodě utrpěl však značně i konservativní princip
a tu snad nalezáme druhý klíč, proč idea par
lamentní a ústavní hledá i v Rakousko-Uhersku
svého osvěžení, ne-li obrození. V Uhrách sice
stoupenci úplné státní rozluky a různé zlomky
klerikální vedou nyní tuhý boj o tak zvanou
změnu jednacího řádu, pokud se týče o návrh
Danielův na prozatímné skrácené vyřízení urči-
tých předloh, ale boj tento asi skončí v jejich
neprospěch, protože hr. Tisza prohlásil v klubu
strany vládní, že by opposice musila se od-
hodlati hnáti boj až „na kule a šibenici“; or
sám že nedopustí, aby se otřáslo základy
vyrovnání z r. 1867 a aby se Uhry vzdálily o
těchto základů, jež, -k dokázáno, umožňuj
provádění politiky uherské (narážka
na úspěchy vojenské), „neboť není nijaké opráv-
něné touhy, jíž by se v rámci tohoto vyrovnán
nedalo dosíci.
Danielův
Tisza
Uher
Rusko
Rakousko
Uhry
10
article
Tímto vyloučil za daných okolností nejen
touhu po návratu idel politiky starorakouské, ale
i touhu po zavedení osobní unie.
Odtud tedy možno nejen přesně vystihnout
hlavní směr politické akce v obou polovinách
soustátí, ale i nejbližší její úkoly: a ty jsou pře-
vahou rázu vojenského mimo obnovu vyrovnán
a obchodní smlouvy zahraničné.
Není tedy vyloučeno, že předseda mini-
sterstva dr. Körber, jemuž svého času vyneslo
zasahování do věcí uherských označení „di-
stinguovaného cizince“, dohnán byl tehdejším
svým sokem, který „dobře mluví a ještě lépe
pracuje“, do situace, kteráž činí nejen konec
jeho „vášně prosté vytrvalosti“ a několikalete
nečinnosti, ale ukládá mu i přesně vytčený
úkol, aby zjednal dělnou sněmovnu.
A při tomto úkolu ocll se dr. Körber zá-
živel.
doktor
Körber
11
article
roveň i tváří v tvář s českým národem a s jeho
parlamentním zastoupením. A my Čechové, jak
jsme dokázali v posledních létech důrazně.
máme nejen dosti sil, abychom toto jeho poslán
zhatili, ale i množství oprávněných nárokův
kteréž jeho vášně prostá vytrvalost mařila.
Otázka jest tedy pro obě strany jasná. Nové
úkoly p. předsedy ministerstva vyžadují i nových
prostředků.
I kdyby však nebylo právo platné na našt
straně, přistoupí tentokráte stát k národům s no
vými velikými potřebami svými, s novými poža
davky finančními i daně z krve, a již to same
jest dostatečný důvod, aby se oprávněné poža-
davky také uskutečnily a podmínky našeho ná-
rodního vývoje rozmnožily a zabezpečily.
Zástupci národa českého budou hájiti naše
národní nezbytnosti, aniž by z obrany této vy-
loučili i zbraně nejostřejší.
Podmínky dělnosti rady říšské, pokud nás
Čechů se týče, nepřipouštějí tedy nijakých
pochybností.
Čecho
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. listopadu. (Tiszův útok na
opposici.) Návrh liberální strany na doplnění a
částečné zastavení platnosti jednacího řádu uherské
sněmovny nepřekvapil opposici tak svým obsa hem
(veřejnost byla na tento návrh připravována již o
samotného zahájení podzimní kampaně sněmovní! .
jako formou, ve které podán. Opposice očekávala, že
liberální strana podá samostatný návrh, o němž op
posice bude míti několikráte příležitost důkladně po
hovořiti: jednou, má-li býti dán na jednací pořad, po-
druhé má-li se přikázali výboru a po třetí, při referátě
výborovém. Zatím návrh podán tak, že tvoří součást
předmětu, o němž se ve sněmovně právě rokujea
musí býti tedy o něm rozhodnulo při nejbližším hla-
sování. Opposici zbývá tedy jen jedna možnost: pro-
táhnouli rokování lak, aby na hlasování došlo co
nejpozději. Ale zdá se, že hr. Tísza nepřipustí an
příliš dlouhého prolahování nynější debaly a že pro
případ další obstrukce vytasí se s novým překvapením
které jest dosud ovšem jeho tajemstvím.
Tiszův
Praha
uherský sněmovna
13
article
Nejistota, s jakou zbraní se hr. Tisza ještě vytas
proti opposici, způsobila asi, že ve včerejších schůzícl
opposičních klubů panovala vesměs nálada stísněná
a všeobecně zamítány návrhy, aby se proti návrhu
Danielovu vystoupilo s obstrukcí technickou. Ve
straně neodvislosti přijat byl návrh posl. Kubika,
aby se debata proti návrhu na změnu jednacího řádu
držela na úrovni co možno vysoké a zamitnut návr
Hentallerův, aby se přešlo k technické obstrukci. V
straně lidové ustanoveno užíti proti kabinetu nej-
ostřejší zbraně, ale nikoliv technické obstrukce. V ná-
rodní straně prohlášeno, že bude-li změna jednacíh
řádu provedena způsobem příčícím se nynějšímu jed-
nacímu řádu, budou neplatny všechny zákony, pro-
vedené pomocí zostřeného řádu. O způsobu boje prot
návrhu Danielovu nemluveno. Ve společné schůzi zá
stupců všech opposičních stran, mimo Apponyovce.
v hotelu „Panonii“ bylo usneseno, že prozatím k tech-
nické obstrukci přikročiti se nemá, nýbrž že se m
debata jen dle možnosli prolahovati. Dle tohot
usnesení zachovali se opposiční řečníci již v dnešní
schůzi sněmovní.
Z Pešti, 16. listopadu. (Z uherské s ně-
movny) V dnešní schůzi uherské sněmovny po
schválení zápisníku vyžádal si před přechodem k jed-
nacímu pořadu slovo posl. Baraba š ze strany Ko-
šutovy, aby dovodil, že návrh Danielův se příčí ne-
toliko jednacímu řádu, nýbrž i politické slušnosti. Jed-
nací řád nemůže se prý měnili prostým dodatečným
návrhem liberální strany k návrhu, který se právě
projednává. Předseda napomíná dvakráte řečníka
aby mluvil k věci, když však Barabaš mluví dále
o návrhu Tiszovu, odnímá mu slovo za pochvaly
na pravici a hluku na levici. Posl. Gabany i pro
výkřiky volán k pořádku.
Tisza
Danielův
Kubik
Hentallerův
Barabaš
Posl
Panonie
Pešť
Baraba
ko
uherský sněmovna
14
article
Posl. Mezössy hlásí se o slovo k jednacím
řádu a poněvadž se chce zmíniti též o jiných před
mětech, žádá sněmovnu, aby mu dala k tomu svo-
lenf. Předseda táže se sněmovny, dává-li posl. Me
zössyovi žádané svolení. Celá opposice povstává; posl
Kubik žádá však, aby se hlasovalo dle jmen. Op
pesice si přeje, aby se spočítali poslanci. Kdyži
vyhověno, sbírají se hlasy o žádosti Mezössyově. Vý
sledek hlasování: Mezössyova žádost zamítnuta 18
hlasy proti 100. Na levici se volá: Vy jste Tiszove
vojsko. S pravice se odpovídá: Lépe, než býti ob
strukčním žoldákem
Dále mluví Polonyl a oznamuje, že se mini-
sterský předseda vyslovil o něm v liberálním klubě
urážlivě. Pravil prý, že země musí býti zbavena
Polonyů a Lengyelů. Vtu chvíli vzniká ruch ne l-
vicích opposičních, ježto se rozneslo, že hr. Tisza dává
jakési pokyny předsedovi. Před sed a vyvrací tut
pověsť. Polonyi v další řeči se nabízí, že slož
mandát, učiní-li totěž ministerský předseda.
Posl
Mezössyův
Lengyel
Tisza
15
article
Hr. Tisza odpovídá, že Polonyi se dostal do
sněmovny pomocí zpátečního fiakru. Úspěch závisí
vždy od toho, na které straně jest objektivná pravda
a která ze stran má více mravní váhy. Opakuje pak
co pravil o Polonyovi a Lengyelovi, při čemž dodává
že veřejnost mu dala za pravdu. Styků s Polonyem
nikdy prý nevyhledával, ale nyní jako ministerský
předseda je sluhou veřejnosti a musí se v případě
polřeby stýkati a Polonyem, ač je k lomu třeba značné
odvahy. Pokud se týče složení mandátu, ať prý se
Polonyi optá své vlastní strany, přeje-li si, aby složi
mandát; ale má se prý o tom hlasovati tajně. (Hluční
veselost ve sněmovně.)
Posl. Polonyi chce odpověděti, ale opposic
si již vyžádala důvěrnou schůzi.
V ní prohlásil posl. Nessi, že opposice od n
upouští a pokračovalo se ve schůzi veřejné.
Posl. Košut v osobní záležitosti dovozoval,ž
předseda ministerstva má se chovati zdvořile. Pr
neshody ve straně není třeba rozlrušovati různé dů-
mínky. Proto — prohlásil — jsme povinni úplnou
solidaritou s každým členem strany. (Hlučná po
chvala a eljenování)
Min. předs. hr. Tisz a přiznává, že Košuť chová
se objektivně, ale nesmí zapomínali, že on (Tisza
jest vystaven urážlivým útokům. Chce chovati se
zdvořile. »Poznámka« o Polonyovi byla prý tuze
něžná a diví se, že členově opposice se pro ni tak
horší.
Polonyi
Lengyel
Posl
Tisza
Košuť
Hradec
Tisza
Tisza
16
article
Posl. Szederkenyi neschvaluje Tiszův ton
a jednání; — Rakovszky s ním souhlasí; — hr
Apponyi pochybuje, že některý opposičník by by
povděčen Tiszovým útokům na Polonye. Danielův
návrh odporuje nejen jednacímu řádu, ale je také proti
zákonům. Varuje předsedu liberální strany před jejich
počínäním, neboť on se svými přáteli setrvá př
starém jednacím řádu do všech konců.
M.-p. hr. Tisz a tvrdí o Danielovu návrhu, ž
vyhovuje zákonům i dosavadní praxi. Varuje br
Apponye.
Na zákonodárském usnešení záleží, co je zákon-
ným. Jednací řád, jenž odporuje svému účelu, po
zbyl mravní moci, (Hluk v levo). Porušení formy
bylo by osudnou chybou. (Posl. Polonyi volá
Zachovávejte ji! Výkřiky rozhořčení v pravo ; před
seda yolá Polonye k pořádku).
Hr. Tisza (pokračuje): Kdo nechce, aby stih
Uhry osud Polska, musí dávati před formou před
nost podstalě, jež zachová ústavu. (Hlučná pochvala
v pravo, odpor v levo.)
Po jiných osobních i věcných poznámkách ji
ných řečníků předseda odročil dajší jednání o dnešn
záležitosti na zejtřek.
Po přestávce posl. hr. Apponyi dotazoval se
po podnětu presidenta Roosevelta k nové konferene
míru a ptal se po stanovisku uherské vlády a mi
nistra zahraničných záležitostí v této otázce.
M.-p. Tisza odpověděl, že podnět bude všem
činiteli, již působí na zahraničnou politiku v říši
V drobném prodeji:
ranni číslo o sobě . . . za Sh
odpolední
. . . za 2
Ve šllalkách na venkovš-
10h
naení čslo. . . . . .
Inseráty
platíse hotově napřed.
Předplsesní a instrty přijimá dmini-
strace v Marianské ulicí č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna a ezpodice „Národnich Listá“
Rakopity se nevraceji
Posl
Tiszův
Polony
Danielův
Appony
Roosevelt
Tisza
Národnich
Rakopita
Tisza
Hradec
Uhry
Polsko
Tisza
17
article
ochotně podporován, avšak akce může míti úspěch
jen přidruží-li se k ní všecky velmoci. Nynější po-
měry tomu nenasvědčují.
Dotazovatel i sněmovna vzali odpověď na vě
domí a schůze skončena.
Ze Záhřeba, 14. listopadu. (Chorvatský roz-
počet) V dnešní schůzi chorvatského sněmu podán
zemský rozpočet na rok 1905. Potřeba obnašela
22,426.411 K, úhrada rozpočtena v téže částce, takže
rozpočet končí bez deficítu. Vlastní příjmy chorvatské
vlád, páčí se na 1,426.411 K, výnos tangenty má ob-
nášeti 21 millionů korun. Potřeba zvýšena proti roku
1904 o 1,825.343 K, kdežto tangenta má vynéstio
4,834.300 K více než dosud. Jest ovšem počítána ji
na základě nově úmluvy s uherskou kralevinskou de-
putací. Na zlepšení platů úřadnických vložena do roz-
počtu položka 1,598. 000 K.
jítputace
Záhřeb
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. listopadu.
Krvavé demonstrace ve Varšavě.
Socialisté zmařili carovu návštěvu ve Var-
šavě uspořádáním pouličných výtržností, které
se neobešly bez krveproliti. Car zavadil o Var-
šavu pouze tím, že dojel na nádraží pražské,
načež jel do Dvinska a odtud do Petrohradu.
Dopisovatelé »Nové Reformy« oznamují, že
vyzývání k výtržnostem dálo se již minulého
čtvrtka. V sobotu bylo rozházeno mnoho tištěných
proklamací, které vyzývaly obecenstvo, aby se
v neděli v poledne demonstrativně dostavilo před
kostel Všech Svatých. Dostavili se socialistéa
něco studentů. Policie ovšem věděla, co se díti
bude, a proto demonstranty očekávala. Když
neuposlechli vyzvání k rozchodu, policie začala
je z náměstí vytlačovati. Ze zástupu začala hustá
palba z revolverů. Několik policistů padlo na
místě, mezi nimi inspektor revíru. Nyní také
policisté užili revolverů. Střílely obě strany.
Policii přinesla pomoc jízdná žandarmerie a hu-
láni. Teprve o 6. hodině večer bylo náměstí
vyklizeno. Několik osob je zabito, okolo
sta raněno, přes tisíc zatčeno.
Takové demonstrace, jak práví »Nová P-
forma«, Varšava neviděla od r. 1863. Ale jako
byl r. 1863 jedním z nejnešťastnějších v dě-
jinách národa polského, tak ani tato demonstrace
ke zlepšení osudu jeho neposlouží. Každý neza-
slepený Polák i přítel polského národa lím spíše
musí litovati jí, že tentokráte sám car Mikulás
vyšel polskému národu vstříc s bratrskými pocity.
Polák
Praha
Varšava
Vara
Dvinsk
Petrohrad
19
article
Chunchuzové v Bělehradě.
Dědictvím po posledních Obrenovičích zůstala
Srbsku úplná demoralisace jisté části intelligence
a politická rozháranost, která neví kudy kam,
chce mnoho a obyčejně nepravé, nemá pře-
svědčení a proto ani stálosti a neštílí se tasit
nejpodlejších zbraní na nejzasloužilejší muž
o srbský národ, na nosilele jeho idealů a jeho
hrdiny. Málo-li toho, že nedávno bělehradský
»Dnevni List« nerozpakoval se obviniti černo-
horského knížete Nikolu, že otrávil svého mi-
nistra spravedlnosti dra. Šauliče! My jsme po-
zorně stopovali tuto klevetu, jež kole v oči
i slepce. Dr. Šaulič byl mladý, vysoce nadaný
Černohorec, jenž si záhy dobyl takového jména,
že téměř ihned po dokončení svých studií byl
knížetem Nikolou vybrán za ministra. Komu
panovník prokazuje tolik důvěry a přízně, toho
neodklizuje a nejméně již úkladně. Něco tako-
vého mohla smysliti pouze chorobná fantasie
mizerného člověka, otrávená avanturami Orientu
a krvavými romány Západu.
Vláda černohorská dala mrtvolu Šauličovu
poslati do Vídné, kde byla lékařsky prozkoumána,
Obrenovič
Šaulič
doktor
Černohorec
Bělehrad
západ
Vídný
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Trapné vzpomínky.
O nemoci mistra Smetany. Z vlastních dopisů.
Na den 20. října připadalo smutné výroč
pro historii české hudby. Toho dne před 30 léty
ohluchl náš Smetana.
V březnu letošního roku připadalo 80. vý-
ročí narození mistrova, v květnu na paměť 20
výroči jeho smrti provedlo Národní divadlo ve
zvláštním cyklu všecky skladatelovy opery a
v říjnu na to bylo nám vzpominati bolestn
chvile, kdy pro mistra přestal existovati nej-
dražší mu svět zvuků. Několik míst z dopisů
nešťastného skladatele, jež ke vzniku a okol-
nestem choroby se táhnou, skýtá bolestné čtení
Od r. 1866 byl Smetana jako první kapelník
Prozatímného divadla terčem prudkých útoků
strannických. Rozvášnění odpůrci jeho uměle-
ckého vyznání a působení přímo žádali, aby byl
svěho úřadu při divadle zbaven, jsa prý ne-
sehopen takového úkolu.
Poměry malé veřejnosti české byly tehdy
běsněním strannických vášní tak rozkvašeny,
že se mohl proti Smetanovi, tehdy kapelníku
opery, objeviti na veřejnosti jizlivý článek ná-
sledujícího obsahu*) právě v době (1874), kdy
neštastný skladatel pro počinající chorobu viděl
se nucena požádati na čas za dovolenou:
„Dostává prý „ohromnou“ gáži jako skla-
datel, první kapelník, artistický správce zpěvo-
hry a ředitel operní školy a nic prý za to
nedělá, jen prý „občas žádá Družstvo za
prodloužení smlouvy a zároveň za zvýšení platu,
což mu všechno jeho stranníci bez váhánía
s radostí povolují.“ „Jako skladatel působí nad
míru skrovně“. Roku 1866 byli již hotovi
jeho „Braniboři“ a „Prodané nevěsta“ a odt
doby objevili se ještě „Dalibor“ a „Dvě vdovy“.
Smetan
Dalibor
národní divadlo
21
article
Tedy za osm let dvě opery. („Libuše“ zůmyslně
opomenuta.) Mimochodem řečeno, kromě „Ne-
věsty“ ani jediná se neudržela na repertoiru.
Jako kapelník působí v pravdě jenom „v diva-
*) 0 Hostinského: „Bedřich Smetana
delním almanachu“ a obecenstvo zná ho as
spíše „z kavárny Bendlovy“, kdež „po celé
dny“ čte své noviny, jestliže právě nelé č
doma své rozrušené nervy. Celé jeho
těiesné ústrojí je prý schátralými poměry diva-
delními tou měrou dotknuto, že nemůže taktov-
ku ani viděti, neřku-li zkoušky konati...“ A ka-
pitola končí: „Toť první osobnost, která české
divadlo pokládá za útulek zaopatřo-
vací, za invalidovnu, za pathologický
ústav...
Smetana nesnesl neustálého rozčilování ve-
řejných polemik. Onemocněl chorobou nervo-
vou. Nemoc dotkla se zejmena nervu slucho-
vého, pokračovala rychle. Mistr ohluchl docela.
Libuše
Smetan
Bendlův
22
article
Král zvuků odtržen byl navždy od kouzelné sve
Dojemně čte se prosté realistieké líčení, jež
podal Smetana sám o vzniku své nemoci:
„Po krčním katarrhu, trvajícím několik ne-
děl, pozoroval jsem tiché hvízdání v pravém
uchu, ale jen někdy ve dne, více večer než za
dne a docela krátce. Když bolest krční zmizela
a já byl opět zdráv, dostavilo se hvízdání znova,
a sice intensivněji, déle trvajíc, s rozličnými, jak
lékaři praví, objektivními tonovými pocity smi-
šené a se střídající. Když se v létě, v červenci.
přidružilo ještě dosti obtížné hučení a hvízdání
večer v nejvyšších tonech — As dur sextakord
— čtyřčárkovaná oktáva — každým dnem s vel-
kou silou se opakovalo, šel jsem konečně k lé-
kaři, prof. dru. Zoufalovi, na kliniku pro ušní
choroby. Dr. Zoufal shledal, že je také levé ucho
dotknuto, ačkoliv jsem na lové dobře slyšel, bez
hvízdání a hučení. Podvolil jsem se léčení po-
mocí vsunutí kathedry nosem, čímž hnán byl
vzduch do vnitra ucha. — Zatím musil jsem
obmeziti svůj kapelnický úřad na nejmenší míru
zaměstnání, neboť bylo dní, kde mi zněly
všechny hlasy a všechny oktávy falešně a zma-
teně, jedna přes druhou. V říjnu ztratil jsem
slucb na pravo úplně, ale sluchu na ucho levé,
které bylo sice také již choré, ale přes to ne-
chávalo mne slyšeti zřetelně a jasně, pozbyl
jsem dne 20. října téhož roku, 1874, ráno,
náhle, jedním rázem. Den před tím bavila a
těšila mne opera (Delibes: „Král to řekl“) tak,
profesor
doktor
Zoufal
Asa dur
23
article
říše.
že vrátiv se po pátém jednání domů, jsem skor
ještě hodinku na klavíru fantasie pohrával
Příštího rána byl jsem úplně hluchý na ucho
pravé i levé a jsem tak do dnešního dne . ..
A téhož dne, kdy Smetana stává se ubohým
mrzákem, vznikl motiv „Vyšehradu“, 1. sym-
fonické básně z cyklu „Má vlast“, jenž tal
nádherně vyjadřuje skladatelovu hlubokou duš
vlasteneckou. Je v tom lidské velkost: nejbolest-
něji zkrušen, nad lidskou sílu postižen krutost
osudu, pracuje muž statečně dále na dílech, kte-
rými (jak praví), „je povinen národu“.
Hledána pomoc u domácích i cizích lékař-
ských kapacit, leč marně. R. 1875 s V. J. Novot-
ným jel Smetana do Würzburku ke slavnému
ušnímu lékaři Trölschovi. Když vlak zahýbal
kolem Vyšehradu, posteskl si nešťastný: „Kéž
by se nade mnou nebe smilovalo, abych po ná-
vratu do Prahy mohl uslyšet svůj Vyšehradl
Myslím, že bych se radostí zbláznil.“
Dr. Trölsch konstatoval úplné ochrnute
čivů sluchových. Novotnému označil, že cho-
roba bude postupovati a poruší časem i všecku
činnost mozkovou.
Smetan
Würzburk
doktor
Trölsch
Novotný
Vyšehrad
Praha
24
article
Smetana nesl svůj osud zmužile. Jako jindy
pracovával s píli obdivuhodnou, dokud byl
zdráv, tak nyní odevzdává se práci s pílí zrovna
horečnou. Za jakých duševních stavů skládal
své nesmrtelné věci, naznačuje sám často ve
svých dopisech. V listu prof. Hostinskému prav
jednou:
„Ostatně jsem hluchý jako pařez a kolikráte
smutný, zádumčivý, omrzelý. Trvá to ňák
dlouho s tou hluchotou a mám zapotřebí veške
rých sil, abych svůj osud snesitelným učinil.“
A jinde;
„Moje choroba, hluchota, a s tím spojen
ustavičné hučení v hlavě mně nedovolí, nežv
malých časových odstavcích pracovati. A tak
děkuji Pánubohu, když vídím, že jsem zase
mohl míti to štěstí a dokončit dílo za
počaté.
Za takových okolností vznikají: Má vlast
Hubička, Tajemství, České tance pro klavír aj.
Jen v kvartettu „Z měho života“ snažil se mistn
vyjádřiti „přátelskému, úzkému kruhu“ bo-
lestiradost svého pozemského žití. Skladba
Smetan
profesor
hostinský
Hubička
25
article
ta líčí mládí, lásku i neštěstí svého původce
trapné poznání nutnosti, že třeba „podrobiti se
nezvratnému osudu“
V roce 1881—2 vznikla poslední opera
mistrova „Čertova stěna“. Zádná opera nedala
skladateli tolik práce jako tato:
„Chorobný stav můj dovoluje mně pouze
v maličkých odstaveích časových pracovati
píši-li jen malou hodinku, žene se mně hučen
do hlavy a dostávám závratné mžitky před oči.
tak že jsem nucen nechati všeho psaní, od
stolku odstoupiti a — počkati, až se to vš
zase utiší... Moji kollegové ve svém zdra-
vém a šťastném žiti neznají to a nemají pojmu
o boji proti osudu zlému při práci své.
V partituře opery na konei 2. jednání stoj
poznámka:
„Po překážkách velkých a dlouhých.“
V dopisu přiteli Srbovi sděluje, co - ho nej-
více tíží: „Jen kdybych už s praci byl hotov; t
by mně ulehčilo.“ A v jiném dopisu témuž
„Jenom bude-li výprava opery na jevišti v ka
ždém ohledu přiměřená, bude míti práce mo
dobrý účinek; ostatně o hudbu nemám žádných
starostí, ta je dle náhledu mého dobrá a bude
se libiti.
Srba
Zádný opera
čertův stěna
26
article
Čeho se mistr obával, stalo se: Dílo na je-
višti nebylo dokonale vypraveno, úlohy byly
slabě obsazeny. Opera dočkala se jen pěti před
stavení. Při prvním představení bylo sice mnoho
bouřlivého hluku a jásotu. Hluchý skladatel mu-
sil nesčíslněkrát být přiveden před rampu. Bylo
to dojemné. Obecenstvo vědělo, že autor ne-
slyší potlesk, dávalo tedy máváním šátků na jev
svoji účasť. Večer byl šumný, leč výsledek —
nikoliv. Tantiéma vynesla všeho všudy 29 zl
46 kr. Benefiční představení „Čertovy stěny
vyloudilo sklíčenému povzdech: „Tak jsem už
tuze starý! Už nemám nie psát, už ode mne nic
nechtějí . ..
Choroba se stále horšila. Dne 9. prosince
1882 píše nemoený příteli Srbovi:
„Se mnou se stala velká změna. Před a
3 nedělemi jsem k večeru ztratil hlas, totiž
mocnost a možnost k vyjádření myšlenek. Ano
i číst jsem netrefil, čeho jsem dostal do
ruky, já zapomněl jména nynějších a histori-
ckých osob a nic, než tě, tě, ně jsem křičel,
mezi tím dlouhé pausy při otevřených ústech ...
Za několik dní, asi za týden na to, se to opako-
valo v silnějším o mnoho stupni, já při tom ne-
mohl ani slovičko vyslovit; dali mne ihned do
postele, kde jsem alespoň ponenáhlu počal se
zotavovat. Doktor zapověděl pití vína, piva
a všech vodiček lihových atd. a rozložil, že to
je tlak krve na mozek, a že bych lehko mohl
pozbýti paměť, ano i v šílení upadnouti . ..
Srba
27
article
Doktor zapověděl lekturu čehokoliv, cc 1/4 ho-
dinky déle trvá, zaměstnání s hudbou už do-
cela zapověděl, leda chtěl bych prý o celý
hudební talent se připravit. Nic, pranic ne-
smím hudebně myslit, nesmím ani už svoje
známě komposice, ani cizí, jiných komponistů
skladby čísti, ani si je je v myšlenkách před-
stavovati, a kdyby to všechno mělo snad rok
trvati — (jest nejvyšší čas a už v Praze se to do-
kazovalo), protože jsem byl pořáde nespokoje-
ným a tím více, že se mně nové moje komposice
začínaly protivit a mne tak obtěžovat, že jsem se
až chvěl na těle... Odpusťte, že Vám nemohu
více psát, neb v hlavě nejen že to hučí, ale
mluví to v moc hlasech, hovoří, píská, ano zpívá
celá ta směs neviditelných hlasů okolo mne,
smějou se a nadávají mně hlupáků atd. .. B bo-
hem! — Nesmím a nemohu také více psát. —
Už v Praze jsem dobře cítil, že ve mně, v měm
nitru se dobývá velký a těžký boj o moje zdraví!
Nelitujte mne, jsem na cestu onu, jestli je
mi určena, docela připraven.
Jak vidět, trapný stav choroby byl právě
tím zvýšen, že při všem hroucení vnitřního
i vnějšího světa vůkol, intelligence nešťastníka
zůstávala v plné síle, že děsné stavy svého roz-
kladu mohl pozorovat a postupujíej spou-
stu si uvědomov at.
Porucha mozková hrozebně postupovala.
Dostavovaly se děsně sny a halucinace, o nichž
pak nemocný vyprávěl jako o skutečných zje-
vech. Ze stavu trpného přešla nemoc v zuření,
jemuž nedalo se už čeliti domácí péčí. Dne
20. dubna 1884 dopraven nemocný do ústavu
choromyslných v Praze, kdež 12. května 1884
— cp-
vypustil duši.
Doktor
Praha
ústav choromyslný v Praga