1
masthead
V Praze, ve středu dne 8. července.
Praha
2
masthead
K číslu 186.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80 h
Praha
4
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
6
article
Z Vídně, 8. července. Včera hnuly se ledy.
které zastavovaly bar. Beckovi plavbu do pří-
stavu, do kterého dostati chtěl kromě rozpočtu
ještě leckterý jiný náklad. Ministerský předseda
baron Beck doufá pevně, že německé ledy
dnes odplují úplně a že vládní loď se do pří-
stavu dostane, třebas by kapitán složil s ní na-
před definitivní zákony o dani lihové. Také ve
chvíli, kdy všechny kluby a strany myslily, že
by bylo nejlépe zasedání ukončiti a říšskou radu
do podzimku odročiti, baron Beck trval hou-
ževnatě na tom, aby sněmovna zasedala dále;
podle »N. Fr. Pr.« prohlásil, že poslanecká
sněmovna nebude odročena ani v případě, kdy-
by posl. Pacher neodvolal svůj pilný návrh, po-
daný před několika nedělemi o justičních a po-
štovních poměrech v království českém.
Když po zločinu, spáchaném na českém
národě a jeho právech jazykových dne 17. října
r. 1899, poslancové čeští zahnáni byli do taktiky
obstrukční, vídeňský tisk nazýval politiku jejich
vyděračnou, banditskou, lichvářskou, politikou
revolveru, politikou postulátní, politikou, která
se provozuje v Abruzzských horách, politikou
brigantskou. Nevíme, zdali jsme vyčerpali celou
zásobu nadávek, jimiž tenkráte německý tisk
zahrnoval češký národ a jeho poslance jedině
proto, že naléhali na revindikaci rovnoprávnosti
jazyka českého ve vnitřní službě státních úřadů.
Beck
Pacher
Vídeň
Francie
abruzzský hora
poslanecký sněmovna
7
article
Tenkráte stalo se, že bývalý ministerský před-
seda odvětil bývalému německému liberálnímu
poslanci, který tvrdil, že Čechové provozují
parlamentní násilí na vládě: »ano, aby na-
byli svého práva, vy však provozujete
násilí, by se Čechové k právu nedosít a-l i!«
Tisíckráte, milionkráte větším právem mobii
bychom dnes nazvati politiku a taktiku Němců
z království českého politikou, pro kterou jsou
tituly pouze v trestním zákonníku a v historii
lupičů jihoitalských.
»N. Wr. Tgbtt.« sděluje, že poslanci dr.
Urban, dr. Pergelt a Pacher předložili včera
bar. Beckovi seznam svých požadavků, obsahu-
jící přes 20 postulátů. Je mezi nimi také poža-
davek, aby vybudována byla praž ská
německá technika, požadavek, aby ve
Slezsku zachováno bylovýhradné
panství němčině atd. Když poslanci češt
žádali od hr. Thuna, od dra. Körbra a bar.
Gautsche jmenování nového dvorního rady nebo
sekčního chefa, neb kus rovnoprávnosti jazyka
českého ve státní správě, tu vrhal se na ně ně-
mecký tisk a politiku českou nazýval histori-
ckým titulem politiky postulátní, ba také politi-
kou žebravou. Teď Němci nestoudně za bílého
dne přepadají bar. Becka, kdy se nalezá v tísni
a nasazují mu dýku i revolver na prsa, chtě-
jíce z něho vynutiti nové přívlastky sve
svrchovanosti. Podle zpráv německých
listů se bar. Beck zřejmě brání (9).
Čecho
Němec
N Wr
doktor
Urban
Pergelt
Pacher
Beck
Thun
Gautsch
Slezsko
8
article
»N. Fr. P.« oznamuje, že bar. Beck
sice vyslechl německé poslance, ale že jim
nedal žádných určitých slibů. Řekl
prý opětně, že neukončí zasedání říšské rady,
ani kdyby německo-radikální p. Pacher svůj
známý návrh neodvolal. Ovšem Němci byli by
sami zodpovědní za následky. Ministerský před-
seda dodal, že jest povinností pře
devším německých ministrů, při-
měti svoje strany, by uklidily
překážky, položené na cestu, na které má
býti projednán pracovní program sněmovní.
Z toho důvodu povolán byl také ministr Prade
telegraficky do Vídně, by se zúčastnil dnešních
porad. A Prade také přijede.
Podle téhož listu vyzve na dnešní konfe-
renci Němců z království českého jeden — do-
sud nejmenovaný — poslanec své politické přá-
tele, aby odvolali svoje pilné návrhy a zároven
jim slíbí, že budou všechny požadavky zkou-
mány, zvláště že bude otázka úřad-
nická upravena způsobem Něm-
cům z království českého vyhovu-
jicím. Kromě toho bude ohlášeno, že jme-
nování soudcovské pro královstv
české bude záhy provedeno. O tomto
jmenování měli již s drem. Kleinem porady dr.
Pergelt, dr. Roller a Pacher.
Z Vídně, 8. července. »N. Wr. Tgbtt.«
sděluje: Prade má rozhodující slovo. Všeobecný
jest názor, že odstoupeni mini stra
Prada je neodvratným, kdyby Němei
z království českého nepovolili. V tomto případě
stala by se posice jeho neudržitelnou a při-
rozeným důsledkem byl by pád
ministrů Derschatty a dra. Mar-
cheta, kteří by dali úřady své bar. Beckovi
k disposici.
Z vídeňského parlamentu.
Z Vídně, 8. července. Pracovní program
mimo sněmovnu jest pro dnešek tento:: = Ráno
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
Beck
Pacher
Němec
Klein
doktor
Pergelt
Roller
N Wr
Němei
Derschatta
Vídeň
Německo
Mar
Prado
9
article
porada německých poslanců z království če-
ského, o polednách porady na jedné stra ně po-
slanců českých, na druhé poslanců ně mecko-
nacionálních, o 2. hodině porada bar. Becka
s poslanci českými, o 3. hodině porada všech
předsedů klubovních s bar. Beckem a presiden-
tem drem. Weiskirchnerem. O poradě něme-
ckých poslanců z království českého podán
bude neprodleně referát ministerskému před-
sedovi.
O finančním programu vlády.
Z Vídně, 8. července. V poslanecké sně-
movně hodlá se dnes počátkem schůze ujati
slova ministr financí dr. Korytowski k výkladu
o finanční sítuaci státu a o finančním programu
vlády. Promluví totiž o předlohách, jež podá
dnes a které se týkají: 1. reformy daně do-
movní, 2. zlepšení platů nejnižším kate goriím
zaměstnanců pošťovních a železničních.
Jak vidno, považuje dr. Korytowski své
postavení za pevné, ježto vykládati bude svůj
program pro dobu budoucí. »Arbeiterzeitung«
dnes v úvodní stati nazývá jej ministrem ne-
možným.
Zvýšení daně z lihu a Poláci.
Z Krakova, 8. července. »Frmdbttu.« sdě-
luje se, že ministr financí dr. Korytowski me-
škal tam v neděli na poradě s místodržitelem
drem. Bobrzynským a statkáři západohaličskými
a východohaličskými. Porada týkala se předloh
o zvýšení daně z lihu a změn, které se v nich
provedou. Ministr chtěl poznati požadavky pol-
ských statkárů, žádaje, by mu upřímně byly
vyloženy. Navzájem on vyložil vznik předloh
těch, jejich dosah a jejich účinek na finanění
a hospodářské poměry ve státě a v Haliči. Ke
zprávě samé dodává se, že jmenovaná schůze
byla důkazem důvěrného poměru mezi statkáři
haličskými a drem. Korytowským.
Beck
doktor
Korytowski
Polák
Frmdbtta
Vídeň
Krakov
Halič
Korytowski I
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Ministerstvo pro veřejné práce.
Z Vídně, 8. července. (K. k.) „Wr. Ztg.“ uveřej-
ňuje zákon ze dne 27. června, jímž při zřízení mini-
sterstva veřejných prací pozměňují se zákonná usta-
novení o oboru působnosti jednotlivých ministerstev,
dále pak vyhlášku celého ministerstva ze dne 6. čer-
vence o zřízení ministerstva veřejných prací pro krá-
lovství a země na říšské radě zastoupené.
Vodní stavby v království českém.
Z Vídně, 8. července. (K. k.) „Wr. Ztg.“ ozna-
muje zadání prací a dodávek na železné konstrukce
Vídeň
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Manželství na zkoušku.
Všeobecný názor, že manželství na zkouškua
na čas jest pouze výmyslem a požadavkem nové
doby, je zcela nesprávný. Již staří Egypťané a Ří-
mané znali jakousi formu manželství na zkoušku,
které bylo dříve, počínajíc stoletím XIII., dosti obvy-
klé. Manželstvím na zkoušku se rozumělo, že snou-
benci tak dlouho žili ve volném společenství, až při-
letěl čáp. Teprve když se dostavily následky jeh
návštěvy, bylo manželství definitivně uzavřeno. Ne-
přinášel-li čáp ničeho, uznalo se, že se snoubenei
k sobě nehodí, načež se odloučili.
Takovéto manželství na zkoušku jest dosud roz-
šířeno v četných krajích německých. Forma se poně-
kud změnila, ale zásada, že konečné posvěcení sňatku
církví závisí na zkoušce, zůstala. Rozloučí-li se po-
měr po této zkušební době, což se stává velmi zřídka,
najde si dívka jiného milence, aniž by v očích ve-
řejnosti utrpěla úhony.
Manželství na čas v nejmodernějším smyslu bylo
a jest dosud obvyklé v Japonsku. Sňatky uzavírají
se oběma pohlavími na čas a sice na pět let, u niž-
ších stavů dokonce na kratší dobu. Pří tom dochazí
k rozloučení manželů jen velmi zřídka a to pouze
při patrném neštěstí, skoro nikdy však, narodí-li se
zdravé děti. Naopak bývají tato manželství většinou
stejně šťastná jako manželství židovská, jež lze rov-
něž rozloučiti jednoduchou formalitou, podobnou ja-
ponské. Goethe, jenž tento japonský mrav znal, na-
vrhoval také, aby se manželství uzavírala jen na
pět let.
Zvláštní způsob manželství na zkoušku vysky-
tuje se tu a tam v severní Dalmacii. Panuje tam již
po staletí obyčej, že nastávající tchyně, jež se v li-
dové mluvě přírovnávají přímo ke shnilé cibuli,
Egypťan
Goethe
Japonsko
Dalmacie
12
article
která štípe a loudí slzy z očí, vystavují při výroč.
ních trzích a lidových nebo církevních slavnostech
své dcery na odiv. Dívky a mladé vdovy přicházejí
hned se svým věnem. Mají na sobě jakousi velkou
zástěru, splývající od krku ažv přes kolena, často bo-
hatě vyšívanou a na ní jsou připevněny ve více
méně hustých řadách stříbrné mince různé ceny
Jedním pohledem lze odhadnouti celkový obnos, oby.
čejně 200 až 300 K.
Šťastné nevěsty hovoří spolu a přistoupí-li k ně-
které vdavekchtivé krásce mladík, jenž si ji zvolil,
odvede ji k tanci a při tom se párek před očim
matky domluví. Hlavním předmětem úmluvy bývá.
že si hoch ještě téže noci odvede dívku domů, bu-
dou žíti společně a později sedají oddati.
Věno vezme ovšem milenec s sebou. Dojde-li po-
zději skutečně k oddavkám, záleží na tom, jak se
družka osvědčí. Muž žádá na ženě, aby pilné pra-
covala a rodíla mu zdravé děti, což znamená příro-
stek pracovních sil v domě. Přijdou-li děti, dá se
muž se svojí družkou oddati, jinak musí opustiti jeho
dům. V tom případě domáhá se pak vrácení věnaa
náhrady za vykonané služby.
Zapudí-li muž svou družku bez důvodné pří-
činy, dochází v novější době také k soudnímu stí-
hání. Opuštěná dovolává se paragrafu, jenž trestá
muže, který svede dívku slibem manželství a pak
zruší slovo.
13
article
Památky staré kultury v Indočíně. V území
francouzské Indočíny nalézá se mnoho zajímavých
zřícenin, jež podají obraz charakteristického starého
umění a vysoké kultury, až budou úplně přístupny
vědě. Posavadní bádání a vykopávky měly již skvělé
výsledky a nově založená společnost pro zachování
a studium starých památek Indočíny v těchto šťastně
započatých pracích horlivě pokračuje. Dle četných
nalezených nápisů je jisto, že již v pátém století na-
šeho letopočtu trvalo království Kambudža, nynější
Kambodza, jehož civilisace byla silně promísena prv-
ky indické kultury a jehož hlavním městem a nejdů-
ležitějším střediskem byl dle všeho až do 14. století
Angkor. Jména králů zachovala se ve tvarech při-
způsobených jménům indickým, v nápisech vesměs
sanskrtem provedených. Nápisy dávají nahlédnouti do
správy a rozdělení této rozsáhlé říše, kterou čínští
dějepisci označují jménem Fu-Nan. Stará kambodž-
ská říše byla jen menší částí ohromného území, ovlá-
daného tehdy indickým duchem, ale její kultura vy-
kazuje charakteristické zvláštnosti a její umělecká
díla jeví zvláštní pritimitivní krásu. Basreliefy na
chrámech v Angkoru hledí s vážnou důstojností na
diváka, jenž je z dola s úžasem pozoruje a posky-
tují zajímavý obraz ve své přísné formální uzavře-
nosti, fantastickém bohatství groteskních zvířat
a hustých řad vojska i v různých obrazech
války a obětí, sedících králů a výjevů z do-
mácnosti, jsou svědectvím prastaré kultury v těchto
odlehlých krajích. Vedle říše kambodžské trvalo v téže
době království Annam, v němž se rovněž zachovaly
četné památky. Na místě starého hlavního města
Andrapury, dnešního Don-Duon a ve zříceninách
Misonu v téže provincii zahájil již Finst vykopávky.
Kambodza
Indočína
Angkor
Annam
fNana
dnešní DonDuon
14
article
V Indrapuře byly objeveny zříceniny buddhistického
kláštera z devátého století, ojedinělý to vzor podivu-
hodné architektury a v Misonu nalezena celá řada
chrámů a scch. Po osm století, od pátého až do dva-
náctého soustřeďoval se v těchto dvou městech ná-
boženský život starého království Annamu, jež se.
tehdy zvalo Champa, stejně jako se náboženský život
říše kambodžské soustředil v Angboru. Vpády cizích
národů byla pak tato kultura pohřbena. Svatyně
byly vyloupeny, sochy rozbity, nápisy zničeny. Po-
svátná sídla bohů zpustla a ležela tiše ve spánku
zapomnění, zatím co jiní národové ctili jiné bohy;
bujná vegetace indických džunglí vinula se po sta-
rých sloupech a zdech a divá zvěř byla jediným
obyvatelstvem těchto historických míst. Jest krásným
úkolem francouzské vědy, probuditi tento svět podivu-
hodné minulosti ze spánku skoro tiskciletého.
Indrapura