Číslo 9.

ŽENSKÝ LIST.

Strana 3.

Soudr. Staňková (Vršovice) polemisuje se soudr. Paterovou ohledně postupu našeho proti kleri- kalismu a není u věcech církve pro tak příkré stano- visko. Soudr. Šneidervinklová (Plzeň) klade dů- raz oproti soudr. Staňkové na důležitost ostrosti na- šeho boje protiklerikálního. Soudr. Vrbová (Prostějov) vyličuje poměry dělnic v Protějově na Moravě, jež jsou velmi špatné, zejména v odboru obuvnickém. Pronáší rovněž stesk na soudruhy. Soudruh Roušar (Odborové Sdružení): Akce za uvědoměním a sorganisováním žen se u nás ne- rozlišuje. Neví, proč by se v domácnosti pracující ženy organisovaly. Když se někdo organisuje, musí se organisovati proti někomu. A toho u těchto žen není. Ty se mají uvědomovat a ne organisovat. To vede pak k rozporům. Ono se hezky řekne, že ženy čelnějších soudruhů mají také působit, ale je otázkou, je-li to vždy možno. Jednak může-li neb má-li k tomu schopnosti. Uvádí důvody rodinné: mešká-li muž na schůzích, musí žena starati se o domácnost a pečo- vati o děti. Něco jiného tam, kde by žena taková působiti mohla, ale nechce; tam se to může vytýkati. Pokud se organisování týče, není třeba žádných zvláštních organisací žen. Ty ženy, jež jsou zaměst- nány, mají býti členkami svého odboru. Spatřuje v samostatném organisování žen vadu a dovozuje, že by se samostatně měly ženy toliko uvědomovati. kdežto organisování mělo by býti ponecháno odborům. Pokud se klerikalismu a věcí církve týče, má se po- stupovat opatrně a postupně. S mnohými ženami také nelze ničeho svésti a násilím se jim jiný názo vtloukati nemůže.

Soudr. Chalupníková (Brno) zastává se žen soudruhů a agitačního výboru žen proti některým výtkám. Soudr. Strnadová (Smíchov) polemisuje v ně- kterých věcech se soudr. Roušarem, a podotýká, že už na sjezdu budějovickém podala návrh, aby od- bory svolávaly ženské schůze, kdežto soudr. Roušar tehdy namítal, že takové schůze má obstarati agitační výbor žen. Po té přečtena byla resoluce, navržená referent- kou a návrh soudr. Toužilové v příčině svolávání schůzí žen. Po debatě, jíž súčastnili se soudr. Toužilo vá B., Roušar, Němcová a Vrbová, přijata dle dodatečného návrhu soudr. Roušara pozměněná re- soluce referentky v tomto znění:

»Stoupající výroba a její zdokonalování novým a práci nesmírně ulebčujícími stroji přivodila silný příliv žen jako pracovnic v převážnou většinu oborů práce. Ježto však žena, následkem svého podružného postavení ve společnosti lidské, nestála na onom stupni uvědomění jako muž, stala se záhy ne spolu- pracovnící muže-dělníka, ale namnoze jeho konku- rentkou. A není tudíž divu, že mezi muži dělníky s nelihostí bylo hleděno na ženskou dělnici, která za mnohem menší odměnu na mzdě přejímala na sebe práci dělníkovu. Aby těmto nedůstojným poměrům, poškozujícím muže i ženu, byl konec učiněn, jest nutno všemožně k tomu pracovati, aby ženské děl- nice neuvazovaly se v práci za horších podmínek, nežli jich spoludělník. Toto uvědomění dosíci však lze jen dlouhou vzdělavací a povzbuzovací prací, je zase může býti úspěšně prováděna jen dobrou organisací odborovou i politickou. Ohledně těchže usnáší se konference žen doporučiti příšímu sjezdu strany sociálně demokratické tuto změnu v otázce organisování žen: Zvláštní organisace žen nebudlez zalládány, naopak budiz působeno k tomu, aby ženy, pokud jsou zaměstnány, staly se členkami svých odborových organisací. V hnutí poli- tickém tvoří ženy s muži společné organisace. Do- savadní agitační výbor žen nechť svoji činnost vyvíjí hlavně k probouzení a uvědomění žen. Organiso- vání žen ponecháno budiž odborům.« Dále přijat návrh soudr. Toužilo vé: Organisace odborové i politické nechť působí k tomu, by dle potřeby (nejméně však jednou v mě- síci) svolávány byly ženské schůze, na nichž by pro- gram strany, potřeba a význam organisace ženám vykládány byly. Po té přikročeno k bodu dalšímu

3. Tisk.

Referentka soudr. Toužilová B. (Vršovice): Zí- skáme-li ženy pro vzdělání, získáme je pro vše ostatní. A vzdělání musíme ženám vštípiti hlavně čtením, ovšem že jen četby vzdělavací a poučné. Tu však vidíme, že právě u žen dobrá četba pra- malé nachází obliby. U žen bohatších převládají knihy pikantní, u chudších klerikální. Je tudiž nutno co nejvíce naše knihy našim ženám doporučovati. My vidíme, jak naše ženy kupují měšťácké plátky, ale vlastní tisk nikoliv. — Jak jinak by si stálo »Právo Lidu«, kdyby je naše ženy všade odebíraly. Ony však čtou raději »Politiku« nebo »Kurýra«, jež je více za- jímají než tisk náš. V každé rodině soudruha má býti list strany a nikoliv nepřátelský. A také náš »Ženský List« není tak podporován, jak by býti měl. A přece on nejvíce dovede se se ženami dorozuměti, a proto mu musíme získati co nejvíce odběratelek. Zejména odborové organisace měly by se starati o rozšíření »Ž. L.«, který by měly za- vésti svým členkám jako list obligatorní. Rovněž je zapotřebí občas schůze pořádati, na nichž by se o dů- ležitosti tisku mluvilo. Zmiňuje se o přáních za zlev- nění listu, jež bude možno, avšak jen při jeho znač- ném rozšíření.

Navrhuje pak tuto resoluci: Konference žen, konaná v Praze dne 13. dubna 1902, připomíná všem soudružkám znovu povinnosti jejich ku veškerému tisku strany. Zvláště v dnešní kritické době povinnosti ty jsou daleko větší, jelikož následky veliké nezaměstnanosti i časopisy naše cítí. Konference vyzývá všechny soudružky, aby vždya všude pamatovaly na ústřední orgán »Právo Lidu«, jehož povznesení co možná největší jest prvním úkolem strany a tudíž každého příslušníka a přísluš- nice její. Dále jest každá soudružka povinna sta- rati se co možná o největší rozšíření našeho orgánu »Ženského Listu«, aby týž naším přičiněním dostatečných prostředků nabyl a vniknouti mohl do všech rodin dělnických a tím svému vzdělavacímu úkolu dostáti mohl Za účelem rozšíření listu nechť vzdělavací a od- borové spolky, pokud mají ve svém středu ženy, pr tyto »Ženský List« povinně zavedou. Soudr. Paterová (Karlín) vyslovuje náhled, aby místní a odbororové organisace zvolily si kol- portérky »Ženského Listu«. Soudr. Martinková (Libeň) přeje si, aby feuilletony v listě byly zajímavější a v pokračováních. Soudr. Šneidervinklová (Plzeň) chválí na- proti tomu dosavadní feuilletony, jichž způsob se vžije. Není pro napínavé povídky, v jakých si ženy libují. Doporučuje svolávání důvěrných schůzí ve prospěch listu. Spudr. Chalupníková (Brno) nemá námitky proti listu. Vzkvétá li, je vidět, že vyhovuje.