1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 15. listopadu 1913.
Praha
4
article
Ra ranni a večerní listy
předpláci se
V Praze v administraci
na měsle.
na čtvrs jcta . . . 2 K —
S K —
s dvojí doná škou
na másle
na čtvrt leta :
7Ka
ve filiálkách-
na měsle . . . . 2 K 30
Poštoui
a mésle.
na čtvrt leta : . . . SR ao
s dvoji zásilkou
na měsie-
nn čtvrt iata . . . . 1I k den
V Praze, 15. listopadu.
Všechny státy za balkánské války nebyly
tak skromny, aby se spokojily jen tím, že
druzí nic nedostanou, jako to činila naše di-
plomacie, která sotva že se nezadusila tučným
kouskem — Ada Kalé. Anglie potichu za vá-
lečné vřavy sklízela úrodu své dlouholeté prá-
ce pod střechu, zabrala si definitivně Cypr
zaujala privilegované postavení v Arabii a
obsadila Perský záliv tak, že je to dnes an-
glický záliv. Anglická politika zahraniční už
po 200 let pohybuje se stále jedním směrem —
do Indie. Proto Anglie tak pečlivě střeží cestu
do své zaslíbené země. Žárlivě postupoval
proti každému, kdo nějakým způsobem ohro-
žoval anglické panství v Indii. Rusové to zku-
sili zvláště citelně. Ze strachu, aby se Rusové
nedostali k Indii, po dlouhou dobu systemati-
cky podrývala Anglie ruské posice všude, kde
se srážely jich zájmy, ať to bylo na Balkáně.
v průlivech bosporských, v Persii, v Afgani-
staně, v Tibetě, v Číně nebo v Tíchém oceáně.
Rus
Praha
SR
Anglie
Arabia
Indie
Balkán
Persie
Afgaň
Tibet
Čína
Tíchý oceán
7 Ka
5
article
Hlavně strach z Ruska byl příčinou, že Anglie
po berlinském míru podporovala pronikání
Němců na blízký východ, aby v nich měla
protiváhu proti Rusům, strach z Ruska pohnul
též Anglii, že r. 1902 vystoupila ze své „splen-
did isolation“ a uzavřela spolek s Japonskem,
ktery dodal Japoncům odvahu napadnout
Rusy v Mandžurii. Teprve po ruské porážce
zpozorovala, že oslabila svého soupeře až pří-
liš ve prospěch soupeře nebezpečnějšího, Ně-
mecka, a začala vyhledávat sblížení s Ru-
skem, které bylo v srpnu 1907 zpečetěno an-
glo-ruskou konvencí v Petrohradě, kde v hlav-
ních rysech roždělili si Angličané a Rusové
sféru vlivu v Persii, Afganistaně a Tibetě.
Tato smlouva uvolnila oběma stranám ruce.
Anglie využívala příznivé doby plnou měrou.
Ruská diplomacie byla váhavější. Jmeno-
vitě v severní Persii, kterou podle dohody An-
glie úplně ustupuje vlivům ruským, neuplat-
ňovala se tou měrou, jak by toho zájmy ruské
říše za Kavkazem vyžadovaly. Působil zde
jistě ohled na Německo, které v té době již
začalo se silně hlásit o svá budoucí právav
Malé Asii, jmenovitě v Mesopotamii, od které
si Němci po ukončení Bagdadské dráhy slibují
zázraky. Ruská diplomacie v pověstné dohodě
postupimské r. 1910 byla nucena učinit Něm-
cům v Persii značné ústupky, jmenovitě zaru-
čit pokračování Bagdadské dráhy po území
perském až do Teheranu. Postupimská do-
hoda vyplynula patrně z neorientovanosti ru-
ské sdiplomacie a byla přijata ruským veřej-
ným míněním odmítavě. Ruská diplomacie
tehdy ustoupila Němcům proto, aby měla vol-
nější ruku na východě. Zaplatila to dosti
draho, ale na konec může přece říci, že zby-
tečný ten obchod nebyl.
Rus
Japonec
Angličan
Tibet
Němec
Rusko
Anglie
blízký východ
Japonsko
Petrohrad
Persie
Afganistana
Kavkaz
Německo
Asie
Mesopotamia
6
article
V rozvířené době balkánských zmatků
začala ruská diplomacie energičtěji domáhat
se svých požadavků na středním a dalekém
východě, v severní Persii a v Mongolsku. Pře
nedávnem čínská vláda byla nucena uznat
autoncmii Mongolska a tím vyhověti požadav-
ku Ruska, které chce si zřídit z Mongolsk
málo přístupný nárazníkový stát proti Číně.
na způsob toho, jaký má Anglie v Afganistanu
proti Rusku.
I v Persii učinila ruská vláda hned na po-
čátku balkánské války kroky, které směřuj
k trvalému obsazení aspoň severní části Per-
sie, Aderbejdžanu s městy Tavrizem, Cho-
jem a jezerem Urmijským. Před balkánskou
válkou turecká vojska měla obsazený kraj ko-
lem jezera Urmijského a Choje, ale za války
byla nucena vytáhnout. Opuštěné území rychl
a tiše obsadila ruská vojska, která odtud a
již neobejdou.
Teď oznamuje „Golos Moskvy“, že právě
bylo započato kladení kolejnic na trati z Džul-
fy na hranicích perských do Tavrizu, hlavního
města Aderbejdžanu. Trať z Tiflisu přes Na-
chičevau do Džulíy jest již dávno v užívání.
její pokračování z Džulfy do Tavrizu bylo již
před 6 lety trasováno, ale mezinárodní pře-
kážky vadily dokončení stavby dráhy. Te
konečně ruská diplomacie dosáhla souhlasu
od diplomacie anglické a r. 1915 ruská želez-
nice do nitra Persie již bude jezdit.
Persie
Mongolsko
Rusko
Čína
Anglie
Afghánistán
Tavriz
cho
Moskva
Džul
Tiflis
Džulía
Tavriz
7
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Co všechno prý by vláda vyřídila nouzovým
paragrafem, kdyby říšská rada selhala.
Ze Štyrského Hradce, 15. listopadu. „Gra-
zer Tagespost“ uveřejňuje rozhovor svého ví-
deňského korespondenta s vynikající, ale ne-
jmenovanou osobností, která mu prý řekla.
že vláda, kdyby byla nucena zřícise sou-
činnosti parlamentu a sáhnoutik
nouzovému paragrafu, vyřídila b
nejen rozpočet, nýbrž i finančn
plán a také služební pragmatiku
§ 14. — Zpráva tato zdá se nám poněkud do-
brodružnou, neboť vzhledem na trvalé zatí-
žení rozpočtu vůbec a rovněž také vzhledem
na rozpočet, ve kterém jest obsažena nová
půjčka, zdá se vyřízení finančního plánu § 14
poněkud nepravděpodobným. Podobá se, bud
že „sdělení vynikající osobnosti“ nebylo „Gra-
zer Tagespostem“ přesně reprodukováno a
nebo že jde vůbec o pouhou smyšlenku,
Štyrský Hradec
8
article
Haličská krise.
Z Vídně, 15. listopadu. (.N. Fr. Pr.“) Na dotaz.
jaký výsledek mělo dosavadní vyjednávání ve Vídni.
prohlásil čelný polský poslanec: „Pohlížel jsem
na toto vyjednávání s velkou pochybností, a ještě
přede dvěma dny nemohl jsem věřiti v jeho zdar.
Dnes však musím svůj úsudek změniti, neboť dl
všeho, co slyším, nastal ve vyjednáváni
příznivější obrat. Jestliže konference proti-
blokových stran, které se budou v neděli konali ve
Lvově, přístoupí na to, co bylo zde ve Vídni u-
jednáno, může se zdar vyrovnání označiti jako
pravděpodobný.“
Conrad z Hoetzendoriu zůstane.
Z Vídně, 15. listopadu. Z vojenských kruhů s
sděluje, že císař, jemuž bylo referováno o konfliktu
mezi následníkem trůnu a chefem generálního
štábu Conradem z Hoetzendorfu, příjal včera ráno
následníka trůnu v soukromém slyšení a pojedna
s ním o této věci. Následník trůnu arcivévoda
František Ferdinand povolal pak nepro-
dleně k sobě chefa generálního štábu Conrad
z Hoetzendoríu a promluvil s ním o známé
lipské příhodě. Z toho soudí se, že konflikt tento
je urovnán a že tedy chef generálního štábu zů-
stane na svém místě.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 15. listopadu. (K. k.) „Wiener Ztg.
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval finanění
rady Augusta Schwarzera, dra. Jana Ko
trbu. Adolfa Springera, Josefa Sum ma
Conrad
František Ferdinand
Wiener Ztg
Augusta Schwarzer
ko
Springer
Sum
Vídeň
Francie
Lvov
Hoetzendorf
Conrad
9
article
Perní
Perní
Bedřicha Löfflera, Josefa Bekeru, dra. Vi.
Květa a Josefa Maška vrchními finančními ra-
dy pro obvod finančního zemského ředitelství
Löffler
Beker
Květa
Mašek
10
article
Praze.
Praze.
Následník trůnu do Anglie.
Z Londýna, 15. listopadu. (K. k.) „Times“ vě
nují panu arcivévodovi Františku Fer-
dinandoví a jeho choti, paní vévodkyni z Ho
henbergu, pozdravný článek, v němž se praví
Návštěva vznešeného panstva, i přes její soukrom
ráz, může býti považována za dobrý příznak ny
nějších i budoucích vztahů mezi oběma panovni-
ckými domy. Přejeme si, aby uvítání, jehož se vzne
šeným hostům v Anglii dostane, přesvědčilo je
sympatiích anglického národa.
Hlas pro zlepšení poměru mezí Rakouskem
a Ruskem.
Z Vídně, 15. listopadu. V „Neue Freie Presse
uveřejňuje člen panské sněmovny dr. Rudol
Sieghart článek zabývající se poměry n
Balkáně po obou válkách, ve kterém po-
ukazuje, jakým nebezpečím byl pro Rakousko-
Uhersko balkánský svaz se 600.000 vojíny na jihu
říše, na jejím nejzranitelnějším místě. Svaz ten
dobytím Drinopole byl zničen. Z toho, co se na
Balkáně stalo, třeba čerpati poučení a těžiti z
toho. K tomu však je třeba lepšího poměru k
Rusku, s nímž máme téměř jen body dotykové.
ale sotva body, které se křižují.
Studentské demorstrace v Pešti.
Z Pešti, 14. listopadu. (K. k.) Oposiční studenti
konali dnes večer schůzí proti tiskovému zákonu
na níž promluvilo několik oposičních poslanců. P
schůzi táhlo asi 400 studentů za zpěvu národních
písní ulicí Lájoše Košuta, Policie zakročila a roz-
ptýlila demonstranty, při čemž byli 4 studenti
zraněni šavlemi. Asi 100 studentů táhlo pak před
městské hejtmanství a žádali bouřlivě o vstup, aby
mohli učiniti oznámení na orgány policejní. Bylo
předvedeno asi 70 vzpurných studentů, ale když
se legitimovali, byli opět propuštěni. Studenti za-
mýšleli uspořádati zítra pochodňový průvod, ten
byl však policií zakázán.
František Fery
Neue
doktor
Rudol Sieghart
Lájoš Košut
Praha
Anglie
Londýn
Rakousko
Rusko
Vídeň
Balkán
RakouskoUhersko
Drinopol
Pešť
Frei Presse
panská sněmovna
11
article
Aféra francouzského generála Faurica.
Z Paříže, 15. listopadu. (K. k.) Bývalý velite
16. armádního sboru generál Faurie prohlásil ke
zpravodaji: Celá armáda ví, že převzal jsem armád-
ní sbor, jenž byl v úplném rozkladu a že nutno dě-
kovatí mé vytrvalosti a námaze mých důstojníků
že mohl jsem do cvičení přivésti dobře školené
spolehlivé vojsko. Disciplinární rada mne potresta
le, sniě mne dříve-vyslechiz. Genenál Faurie zasll
ministru vojenství list, v němž nejostřejšími slovy
stěžuje si na postup disciplinární rady.
Francie a Rusko.
Z Petrohradu, 15. listopadu. (K. k.) Ruský mi-
nisterský předseda Kokovcov, jenž zítra odjede do
Berlína, uveřejňuje v „Matinu“ prohlášení, v němž
se pravi: „Jest mi potěšením, že v den svého o-
jezdu mobu prohlásiti, že konstatoval js em
naprostý souhlas ve všech atázkách
jež zajímají oba spojené národy, a že
vztahy mezi oběma našemi ze
měmi nebyly nikdy užší a upřímnější
než dnes.
Zostřená ruská censura na německé časopisy
M. Z Kolína nad Rýnem, 15. listopadu. (Zvl
tel. „N. L.“) Sosnovická depeše „Köln. Ztgu.“ ozna-
muje: Ruský censurní úřad zakázal dovoz někte-
rých německých novin a nařídil přísnou kontrolu
německých časopisů vůbee
Faurica
Faurie
Köln
Paříž
Francie
Rusko
Petrohrad
Berlín
Kolín nad Rýn
12
article
dání
Mexiko a Spojené státy.
Z Washingtonu, 15. listopadu. (K. k.) Státní
tajemník Bryan prohlásil, že Lind ve svých in
strukcích neměl žádný rozkaz postaviti Huertu
před alternativu, kdyby snad tento odmítl vyhovět
americkým požadavkům. Bryan dodal, že dosu
žádná cizí moc nepronesla námítky proti method
Spojených států při jich pokusech o obnovení klidu
v Mexiku.
Z Washingtonu, 15. listopadu. (K. k.) V úřad-
ních kruzích jeví se sklon ku předpokladu, ž
Huerta teprve tehdy se vzdá presidentství, ai
bude uspokojivě rozhodnuto o volbě jeho dočas-
ného nástupce.
Z Veracruzu, 15. listopadu. (K. k.) Velitel ame-
rícké bitevní lodi „Lousiana“, který jest dosudv
Tuxpanu, oznamuje, že mezi Tuxpanem a Tampi
cem jest silný oddil povstalců. V obvodu petro-
lejových ložisek bylo nutno zastaviti úplně prác
Bryan
Linda
Huerta
Mexiko
spojený stát
Washington
Veracruz
Lousiana
13
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Bulharský král do Berlína.
Ze Sofije, 15. listopadu. („N. W. T.“) Dle zpráv
bulharských listů bulharský král Ferdinan
přibude záhy do Berlína k návštěvě císaře Vi-
lé ma.
Kandidatura prince Wieda na trůn albanský
Z Vídně, 15. listopadu. „Reichspost““ dovídá
se z pramene zasvěceného, že prine Wied pro-
jevil velmocem ochotu přijmouti albanský kníže
trůn. Jeho kandidatura bude záhy vyhlášena.
Po uzavření míru řecko-tureckého.
Z Athén, 14. listopadu. (Ag. d'Athénes.) Časo-
pisy oznamují, že ministr zahraničních záležitosti
Panas vyslovil ochotu převziti úřad vyslance v Ca-
řihradě.
Ministerstvo vojenství nařídilo demobili-
saci devíti záložních ročníků.
Turecká důstojnická komise, vedená generálen
Dževadem pašou, přibyla do Alhén, aby převzal
propuštěné turecké válečné zajatce.
Wied
Berlín
Vídeň
Atény
Ca
Aga . d ' Athéne
14
article
M. Z Kolína nad Rýnem, 15. listopadu. (Z l
telegr. „N. L.“) Athénský dopisovatel „Koln
Ztgu.“ dovídá se: Řecké vojsko bude nyní po uza-
vření míru dopraveno do stanovišť starých čtyi
divisí a tam propuštěno. Jenom čtyři ročníky, s
55.000 mužů, zůstanou ve zbrani na zabezpečen
nových území. Lodní mužstvo bude nejspíše ihnec
rozpuštěno.
Z Cařihradu, 15. listopadu. (K. k.) Pojednávaje
o míru, uzavřeném mezi Tureckem a Řeckem, pro-
jevuje turecký tisk pochyby o trva-
losti tohoto míru a poukazuje při tom, že
otázka ostrovů nebyla rozřešena. ča-
sopisy soudí, že trvání přátelských styků mezi o-
běma státy bude záviseti na chování se Řecka
vůči Mohamedánům a na chování se Řeků žijících
v Turecku. Oficiosní „Jeune Turc“ nazývá míro-
vou smlouvu uspokojivou a praví, že, podá-l
Řecko v nejbližší budoucnosti důkazy své dobré
vůle, jsou možny srdečné styky mezi oběma státy.
Svolání mezinárodní komise finanční.
Z Vídně, 15. listopadu. „Neue Fr. Presse“ ozna-
muje z Paříže, že nyní po podepsání turecko-
řeckého míru očekávati lze v době nejbližší sejít-
mezinárodní finanční koníerence, aby
projednala finanční otázky, vyskytnuvší se ná-
sledkem změn na Balkáně.
Koln
Řek
Jeune Turc
Neue
Kolín nad Rýn
Cařihrad
Turecko
Řecko
Vídeň
Francie . Presse
Paříž
Balkán
15
article
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . . sa s
večerni
na si
Ve filiálkách na venkově
ranni čislo . . . . .
večerní . . . . . . . . 5b
Inserátv
platí se hotově napřed.
Předplacení a Inserty příjím
udministrace v Marianské ul.,a
Tam nacházeji se tel
redakce, tlskárna a expodlee
„Národních Láistů“
Rukopisy se navraost.
národní Láistus
16
article
Otázka jižní hranice Albanska.
Z Vídně, 15. listopadu. Rakousko-uherský vele-
vyslanec u Quirinalu bar. Merey měl včera do-
poledne delší rozmluvu s ministrem zahraničních
záležitostí hr. Berchtoldem, ve které zabý-
vali se také otázkou jižní hranice Albanie. Dnes
odjel bar. Merey do Říma.
Z Vídně, 15. listopadu. „Reichspost“ se dovídá.
že všechny velmoci projevily souhlas se známým
znglickým návrhem v příčině ohraničení jižní Al-
banie. Mezinárodní komise ohraničovací snad již
dnes dostane nové instrukce a pokračovati pak
bude hned ve své přerušené práci.
Německý inspektor pro organisací pošt
v novém srbském území.
Z Berlína, 15. listopadu. Srbská vláda se usnesla
povolati poštovního inspektora z Německa, aby
zorganisoval poštovní a telegrafní službu v nových
zemích a požádala nyní německou vládu, by ie
označila vhodného k tomu úřadníka.
Ze stran bulharských.
Ze Sofije, 15. listopadu. (K. k.) Zítra konají se
zde voličské schůze vládní strany, na nichž pro-
mluví programové řeči ministerský předseda R a-
doslavov a ministr zahraničních záležitostí Ge-
naděv. Proslýchá se, že dojde ke splynutí obou
liberálních vládních stran Radoslavovy a Ton-
čevovy.
Rumunský ministr Jonescu v Cařihradě.
Z Cařihradu, 14. listopadu. (K. k.) Rumunský
ministr Jonescu zúčastnil se večer hostiny na ru-
ském velevyslanectví. Zítra odpoledne koná se na
rumunském vyslanectví přijímání. Večer Jonescu
odjede. — Ministr prohlásil k zástupci c. k. tel.
kor. kanc., že doufá, že vztahy mezi Tureckem
Řeckem se nyní srdečně utváří. Může ujistiti, že
jest to přáním vůdčích osobností v Athénách. Vel-
kovezír i ministr Talaat projevili dnes totéž přání.
Kiamil paša zemřel.
Z Říma, 14. listopadu. (K. k.) „Ag. Stefani
oznamuje z Larnaca na Cypru: Bývalý velkovezí
Kiamil paša zemřel.
Merea
Berchtold
Radoslavův
Jonescu
Talaat
Stefan
Vídeň
Albánie
Řím
Berlín
Německo
Cařihrad
Turecko
Řecko
Atény
Vela
Larnaka
Ton
17
title
Politická hlídka.
18
article
Němci v nejistotě.
Němci v nejistotě.
Němečtí křesťanští sociálové ve vídeňském
parlamentě prohlásili onohdy, že rusinská ob-
strukce v poslanecké sněmovně musí býti co nej-
dříve zlomena, a že k vůli tomu musi býtí schů e
sněmovny prodloužena třeba na několik dní, vůbec
na dobu tak dlouhou, až všichni Rusiní budou fy-
sicky vyčerpáni a tím poraženi. Německo-nacionál-
ní svaz nechoval se odmitavě proti tomuto pro-
jektu, nyní však jeden z jeho orgánů, pražská „Bo-
hemia“, tvrdí, že křesťanským sociálům německým
se jednalo pouze o to, aby svým podnětem na po-
tření rusínské obstrukce se zavděčili úřadnictvu
že však návrh svůj ani nehodlají vážně řešiti, do-
bře vědouce, že se jim pro jeho provádění nedostá-
vá většiny, že sněmovna nemá vůle, lámati rusín-
skou obstrukci, a že již pokus o její znásilňování
by způsobil, že by se jí dostalo posily z tábora
českého.
Tímto způsobem německo-nacionální svaz ne-
jen zamitá řečený projekt křesťansko-sociální, ný-
brž i utíká od svého požadavku, by rusinská ob-
strukce byla prudkým a houževnatým útokem ně-
mecko-polským poražena; Němci tedy patrně cíti
nejistotu celé situace a podle foho jednají
Němec
Německo
Bo
19
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Zlatá Praha“ (XXXI., č. 8) přináší tři
reprodukce zajímavého návrhu St. Suchardy na
pomník Smetanovi. Autor pomníku Palacké-
ho radí, jak známo, pro pomník Smetanův zacho-
vati mohutný pilíř, stojící uprostřed Vltavy jako
podpora dosavadní Železné lávky, vedoucí od Ru-
dolfina k malostranskému Klárovu, lávky, která
bude zrušena a snesena, jakmile bude dohotoven
nový belonový most, spojující tam oba břehy vltav-
ské. Jak představuje si Sucharda vyřešení pomní-
ku na bývalém mostním pilíři, uprostřed klidné
vodní hladiny, ukazují vyobrazení ve „Zlaté Praze
i stručné odůvodnění a vysvětlivky, jež dal autor
myšlenky k disposici redakci. Dle doprovodu toho
„základy pomníku zamýšleného jsou trvanlivy, pilt-
ře dá se totiž použíti k jádru architektury soklu
místo samo — nehledě ani k oridinařitě účinut —
mělo by po věky nad hladinou řeky svůj nerušený
klid, který by silně sesiloval účin a dojem památ-
niku... Na vrcholu pilíře sedí v zamyšlení Pán
tánů. Čelem k mistru vystupuje z vody Vltava, per-
sonifikovaná, s hlavou na zad zvrácenou — v něze,
ale i v pýše vrcholného vzdání se tomu, jenž pro-
budil její duši, naslouchaje jejímu ardci. A výše
stoupá vše, co sleduje v jejím toku: Čertova stěna,
Táber. Blaník, Vyšehrad, Šárka. Dalibor, dále pak
české město (Dvě vdovy). české dědiny (Hubička,
Smetan
Palacká
Smetanův
Suchard
Šárek
Dalibor
Hubička
Praha
Vltava
malostranský Klárov
Blaník
Vyšehrad
zlatý Praga
čertův stěna
20
article
Prodaná nevěsta, Tajemství), české luhy a háje —
všecky ty zjevy Jeho snů, tak nehmotné a nadlid-
ské, jak byly kdysi zazářily v požehnaných jitrech
naší skutečnosti. Pro věčný údiv a nadšení noří se
z vody této české řeky — symboly krás Jeho vítěz-
ství... Z Vltavy vyrůstaje,( čelem k Vyšehradu.
bokem k Malé straně, proti proudu, tak by tu tkvěl
památník Smetanův, rozrážeje vlny nezmarnou svojí
Pravdou. Národnímu divadlu vstříc, kryt stánkem
hudby Rudolfinem, v samém středu království.
chráněn a mileván, objímán vlnami nejčeštější naší
řeky, laskán jejími písněmi. Hradčany koruno-
ván...“ Taková je základní myšlenka Suchardova
návrhu na pomník Smetanův, která — jak připo-
míná redakce „Zlaté Prahy“ — nejen pro umělecký
význam autorův, nýbrž i vlastní svojí váhou vy-
máhá, aby byla vyslechnuta a uvážena. — V ostat-
ním obsahu čísla je: Jos. Volf, Zimní král Bedřich
Faleký. — Rajský strom vědění dobra i zla. (Pobě-
lohorská fantasie.) — K. M. Čapek-Chod. In articulo
mortis. — Josef Krušina ze Švamberka, „Gil Blas“
— Z básní Ant. Veselého. — Zprávy a illustrace
časové. — V reprodukcích jsou zastoupení: Sobě-
elav Pinkas (Hrající si děti.) — Angelo Zever (Ulice
v Montrealu.) — Norbert Grund (Větrník, U vsi.)
—Václav Malý (Chodská pout.) — Karel Nejedlo
(Strž.) — Boucher (Pomník V. Huga na Quernesey.
— B. Pinturicchio (Madonna de Spolle).
Smetanův
Suchardův
Volf
Faleký
K M Čapek
Chod
Krušina
Švamberk
Gil Blas
Sobě
Pinkas
Grund
Větrník
Malá
Nejedlo
Boucher
Hug
Quernesey
Pinturicchio
Spolle
Vltava
Hradčany
Praha
Montreal
národní divadlo
Rudolfinum
Angela Zever
21
article
„České Revui“ (1913, č. 2) dokončuje
dr. Karel Hoch svou hospodářsko-politickou stu-
dii „Rozmach Ruska“. Z dokladů jeho o ho-
spodářském sílení carské říše je zvláště pro nás.
příslušníky Rakousko-Uherska, zajímavý obraz
ozdravování ruských financí státních. Státní výdaje
v posledních pěti letech v Rusku stouply o 577 mil.
rublů, aniž by tím způsobily jakékoli potíže ve fi-
nanční správě říše; neboť v stejném poměru, vlast-
ně ještě více stouply státní příjmy, jež za posled-
ních pět let převýšily odhady o 751 milion, jím
spolu se zbytky půjček z r. 1908 a 1909 byly kryty
mimořádné výdaje ve výši 1545 milionů a shromá-
žděna hotovost 400 milionů rublů. Zásoba zlata čini
2 miliardy. Dluh státní v posledních dvou letech
snížil se o 200 mál. rublů. Při tom je průměrné zda-
nění v Rusku poměrně nízké: 11.23 rublů na jed-
noho obyvatele (ve Francii 41, v Anglii 48). Že se
však berní zdatnost obyvatelstva bude lepšiti, to-
mu nasvědčuje vzrůst spořivosti, neboť vklady
stouply v posledních desíti letech o 107 proc.
doktor
Karel hoch
Rusko
RakouskoUhersko
Francie
Anglie
Český revue
22
article
kdežto ve Francii o 57.7 proc. a v Rakousko-Úher-
sku o 52 proc. Lze vůbec souditi, že státni přijmy
ruské mohou býti poměrně snadno ještě stupňo-
vány. Dr. Hoch uzavírá svůj článek: „Až do konce
19. století trpěl ruský stát trojím zlem: daňovým
systémem, tížícím sedláky, kteří až do let osmde-
sátých platili daň z hlavy a od osvobození dávku
z rozdělené půdy a nemohli těchto břemen unésti.
aniž stoupající vydání dovolovala tento zastaralý
systém změniti, za druhé měnou, zhoršenou násled-
kem válek, a za třetí špatným stavem drah, kterým
stát garantoval zúročení. Witte postátnil dráhy a
zavedl zlatou měnu. Selský problém chtěl řešiti
rychlým vzrůstem průmyslu, aby mělo venkovské
obyvatelstvo kam proudit, ale věci na venkově se
tím nezměnily. Agrární reformu provedl teprv
Witt
Francie
Rakousko
23
article
Stolypin a tím jsou zjednány tři základní podmínky
úspěšného vývoje ruských státních financí. Je zná-
mo a zřejmo, že pro výklad dějin minulých i odha-
dování budoucích nestačí theorie historického ma-
terialismu. Vedle sil hospodářských nezteněeně pů-
sobí také ideologie, v první řadě iden národnostní
a vedle ní také idea náboženská, pro Rusko velmi
významná. Hospodářský rozmach sám o sobě ještě
nezaručuje příchod velkých státníků, úspěch účel-
ných politických idejí a vhodné uspořádání říše
po stránce národnostní. Nieméně nelze popírati, že
v úvahách o velmocenském postavení států a je-
jich budoucnosti po této stránce hrají hospodářské
momenty už dnes rozhodující úlohu. Velmoci ovlá-
dají a rozdělují si svět i budoucnost ne jako nosi-
telky určitých idejí, nýbrž jako shluky velkých mi-
lionů obyvatelstva, produkujícího národní behat-
ství, tvořícího obchod a opřeného o velké armády
a loďstva. Jakmile dostoupí stát určitého kulturní-
ho stupně, směřuje jeho moc k tomu, aby se ocitla
vůči druhým — zhruba vzato — v poměru, v jakém
stojí počet jeho obyvatelstva a jeho bohatstvík
počtu obyvatelstva a bohatství druhých.“ Tenden-
Stolypin
Rusko
24
article
ce, které načrtla studie Hochova, nasvědčují, ž
Rusko jde vstříc dnu, kdy to bude platit i pro ně.
Co to bude znamenat pro slovanskou veleříši, pro
to je nejskromnější formule: pak bude dosti silná
aby uhájila důstojný mír. — Obsah „České Revue“
doplňují: Dr. K. Franzl, Obrat v sociální demo-
kracii. — Dr. A. Krásný. O hospodářských a práv-
ních základech zásobování zemí českých elektři-
nou. — Jos. Pennížek, Svizele. — Hlídky: politická
— středostavovská — technická — ženská. —
knihách. — Výtvanné umění. — Divadlo.
K Franzl
doktor
A Krásná
Hlídek
Rusko
Jos
Český revue
25
article
„Zábavná a poučná příloha“ krajin-
ských listů národní strany svobodomyslné (1913
č. 18.). připíná k 8. listopadu, dnu Bílé Hory, struč-
nou úvahu Spektatorovu „Naše jubile a
„V květnu vzpomináme Lipan, v červnu popravy
staroměstské z r. 1621, v září královského reskrip-
tu — a letos jsme vzpomínali i počátku posledn
úporné persekuce, vyhlášení výjimečného stavu
před dvacíti léty — v listopadu je den Bílé Hliory.
A všechna ta jubilea — však ne, toho výrazu
našich pamětních dnech nelze užiti — mají jedno
společné. Vzpomínají českých porážek, pokoření
úpadku... Šnad je to znakem jakéhosi mučedni-
ckého rysu, obliby v trpitelství, kterou někteří od-
hadují v slovanské povaze. Probírejte se svazky
české krásné literatury a pocsie, — nejčastější je-
jich náměty jsou z doby utrpení a porážek, byt
slavných, našeho národa. Bylo by zajímavo vysle-
devati, které události české historie nejvíce pou-
tají českou mládož. Bojím se, že zase by to byly
Lipany. Bílá Hora, snad pád Atakarův, ale sotva
doba Karlova nelbo Jiřího, nebo ať kterékoli z řa-
dy vítězství našich. Podivný národ, podivné sklony
či by na př. jinde bylo možno, aby národ od roku
do roku vzpomínal svých porážek a potup, aby
Francouzi vzpomínali Sedanu. Němci Jeny? Ne, tal
nevychováme lid k síle důvěřující v sebe, která je
světlá, optimistická, prostá radikalisujícího pesi-
mismu a politicky hazardujícího radikalismu, právě
proto, že ví, že dojde bezpečně cíle svých národ-
ních tužeb a přání.“ — „Přiloha“ mimo to podává
Z básní L. Křikavy. — Dr. B. Franta, Pro zaveden-
hlasovacího práva žen do říšské rady. — Jan Thon.
Odpoutání. (Báseň.) — Dr. R. Maršan, Mont Boron
Vzpomínka z francouzské riviéry. — Dr. K. Kra-
mář, O politice rozumné. — Drobnosti.
Karlův
Jiří
Francouz
Sedan
Němec
L Křikava
Franta
Thon
doktor
R Maršan
Bílá Hora
Lipany
Mont Boron vzpomínka
26
article
Poslední české polemiky literární zabývaly se
také poměrem umění a problému náboženského.
Citovali jsme z „Volných směrů“ (XVII., č. 12.) z
hlasů, sem znějících. K. Čapkův „Křik po nábo-
ženství“, jenž mluvil pro umění, prosté jakýchkoli
vztahů k náboženství. Z těch, kdo cení prvky ná-
boženské v umění, promluvil znovu Alfréd Fuchs
úvahou „Kulturni složky katolicismu
ve „Snaze“ (II., č. 3.). Hájí tu potřebu víry: „Vě-
řiti je nutno. Je nutno věřiti, že život má cenu
Ale tuto víru lze čerpati pouze z metafysiky, A
toho si vážím— (praví p. Fuchs) — na katolicismu
a na kultuře již vytvořil: Objektivismu. Tato kul-
turní složka má pro evropskou kulturu význam ne-
doceněný. Skeptik nic nevytvoří. Je nutno věřit
doufat, milovat v okamžicích plnosti i prázdnoty
Jen býti oddání Čemu, to rozhoduje vůle a intuice
Ale jisto je, že skepse, jež pochybuje o své vlastn
skepsi, nevěra — je neřestí.“ — „Snaha“ dále ob-
sahuje: situační stať úvodní. — Ad. Veselý. Rodný
kraj. (Báseň.) — Caput regni. — Rudolf Procházka
Po sjezdu. — Josef Penížek, Z parlamentu. —
Umění a literatura. — Politické vzdělání. — Sta-
vovské zájmy. — Národní hospodářství. — Dopisy
z Moravy. — Poznámky. — Věstník organisac
mládeže.
K Čapkův
Fuchs
Veselá
Procházka
Penížek
Morava
Ada
Caput regni
27
article
V jedné ze vzpomenutých literárních polemil
„České Kultuře“ (II. č. 3.) formuluje dr.
X. Šalda svůj názor o poměru umění fa vlastně
i náboženství) k technice, u níž hledány obdoby
pro práci, uměleckou. Jemu „technika opravdu pře-
měňuje skutečnost t. j. hmotnou vnějškovou příro-
du, buď tím, že starých přírodních sil vytěžuje do-
konaleji, než byly vytěžovány před tím, nebo tím
že objevuje nové síly přírodní, jichž je možno vy-
těžiti pro hmotný byt člověkův kdežto tvorba bás-
nická nepůsobí přímo v žádnou hmotnou skuteč-
nost, nýbrž jen v duše lidské, které může nepřímo
podnítiti, aby přetvořily některé skutečnosti. Tech-
nika racionalisuje život, ekonamisuje jej, uspořuje
člověku času a života, zabezpečuje jeho byt po-
zemský, jest opravdovou činností civilisační; ale
není ještě kulturou, naopak: volá přímo po doplně-
ní kulturou. Pouhou technikou není možno uspořá-
dati dokonale život lidský. To uznávají i osvícení
technikové a s důrazem vytýkají. Julius Goldstein
ve své pěkné knižce „Die Technik“ vyslovil přímo
všecka nebezpečí, jimiž technika ohrožuje člověk
doktor
Šalda
Julius Goldstein
Český kultura
28
article
tam, kde by ovládla život lidský. „Technika, která
vedla ducha k vítězství nad hmotou, může se státi
snadno i osudnou, zapomene-li v opojení úspěchů
svých na svou věčnou úlohu: tvořiti stále dále na
sebe nejen nové mechanismy, nýbrž i nové mravn
mocnosti jako ochranu proti přemoci materiálno-
sti.“ A vyslovil zejména dva axiomy, které zne-
možňují čistý pokrok technický; první, že čím více
některá doba život technicky zracionalisovala, tím
větší je součet irracionalit v době příští: a druhý
pokrok techniky žádá neustále větší mravní vy-
spělosti člověkovy. Vede tedy přímo k nábožen-
skosti: vedle civilisační činnosti technické, upra-
vující hmotný byt člověkův, musí jiti současně čin-
nost kulturní, sílící a zbrojící duši lidskou a zaujata
o její klady irracionálné. Skutečnost, jíž pracuje
technika, je tedy zcela jiná než skutečnost, na niž
se obrací tvorba kulturní, ať náboženská, ať básni-
cká; tam jde o skutečnosti a sily přírodní, zdeo
skutečnosti niterné, o sily duševní.“ — „Česká
Kultura“ vedle tobo přináší: Otakar Marvánek
Jan Kupecký a V. V. Reiner. — Oldřich Hujer
Marvánek
Jan kupecký
V V Reiner
Hujer
Český kultura
29
article
Věda a báchora. — Arne Novák, Adamité Svato-
pluka Čecha. Studie analytická. — Zd. Nejedly
B. Smetana a kulturní politika F. L. Riegra. — Re-
cense. — Feuilleton. — Poznámky
O neznámé skorem české knize rukopisné
poloviny 16. století rozepisuje se dr. Čeněk Žíbrt ve
2. svazku „Topičova sborniku literární-
ho a uměleckého“ ve článku „Jana Zajtcez
Hazmburka Sarmacie čilí tragoedie o Turkovi na
Budyni r. 1552“. Fr. Palacký zmiňuje se ve svých
výpicích ze dvorní bibliothéky ve Vídni o českém
rukopise, jenž do dvorní knihovny dostal se z bý-
valé sbírky arciknížecího zámku Ambrasského.
I dr. Ant. Řezek věděl o něm a stručně vypsal jeho
obsah. Dr. Zíbrt veden pokyny Palackého vypůjčil
si vzácný tento rukopis, psaný od Jana Zajícez
Hazmburka a na Budyni, nejvyššího a dědičného
truksasa království Českého, vázaný zdobně
aksamitu, s hojnými barevně kreslenými obrazy.
Novák
Svata
Čecho
Zdeněk
Smetan
F L Riegr
doktor
Žíbrt
Topičův
Zajtcez Hazmburka
Turek
František
Palacká
Antonín
Palacký
Jan
Zajícez
Hazmburka
Re
Vídeň
Budyně
Nejedlo B
30
article
Rukopis má datum 1553. Vypisuje v něm a ma-
luje pan Zajíc z Hazmburka příběhy svého živola,
smrt manželky své, kněžny z Münsterberka, ne-
šťastné vybuchnutí prachu a požár na Budyni a ze-
jměna popisuje komedie neboli mumeraj o Turkov
na rynku v Budyni r. 1552 dne 27. prosince. Ruko-
pis, za jehož vypůjčení a vrácení ručila knihovn
musea král. Českého, je zajímavý a důležitý i po
stránce literárně historické i po stránce umělecko-
historické. Událostmi poslední doby na Balkáně
stal se do jisté míry i časový. Ukazuje, kterak staro-
český pán snažil se v době válek s Turky povzbu-
diti diváky k nadšení do boje s Turky. Rukopis
věnován je arciknížeti Ferdinandovi, zástupci pa-
novníkovu v Čechách, známému tehdejšímu podpo-
rovateli snah literárních a uměleckých u nás. Z-
jímavé je srdečné a vřelé věnování arciknížeti.
jímž pan Zajíc knihu uvádí, velmi zajímavé
pestré a životní líčení autorovo; obrázky po-
dávají nám vedle živého podání scén lidových po-
hledy na tehdejší Budyni, na hrad páně Zajícův.
Zajíc
Hazmburka
Turek
Ferdinand
Zajícův
Budyně
Turkov
Balkán
Čechy
31
article
názorně poučují o způsobu, jakým děl se tehdy
pohřební průvod, o vzhledu panské světnice z t
doby atd. Citujeme ještě místo z rukopisu, char-
akteristické pro smýšlení českého pána. Nabádaje
k zmužilosti a udatenství praví mezi jiným: „Po-
něvadž v tom chceme míti chloubu a nějakou pý-
chu nad jinými národy, mojí milí páni Čechové
zmužilého srdce národa, již jest čas, abychom sobě
také dali nové kabáty udělati, ne tak zřezané a
zpotvořené, strhané a rozdělené, ale celé, jsouce
v lásce a svornosti, upřímné bedlivosti, poslušen-
ství svých vrchností. Ten kabát, páni Čechové.
moji bratři, ať oblečen celý a nezřezanýl“
Vedle hojného obsahu poesie a krásné prósy ob-
sahuje svazek ten ještě cestopisný článek Havla-
sův, vzpomínku na čarovně krásné stavby v Indii.
Četnými obrázky doplněny jsou obě tuto uvedene
stati, i ostatní výzdoba obrazová tohoto svazku
„T. S.“ je hojná
Čecho
Havel
Indie