ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 81c34550-8f1b-11dd-8e20-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 114, person 122, work 9, org 13
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 15. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 314.
4 article
Ra ranni a večerní listy předpláci se V Praze v administraci na měsle. na čtvrs jcta . . . 2 K — S K — s dvojí doná škou na másle na čtvrt leta : 7Ka ve filiálkách- na měsle . . . . 2 K 30 Poštoui a mésle. na čtvrt leta : . . . SR ao s dvoji zásilkou na měsie- nn čtvrt iata . . . . 1I k den V Praze, 15. listopadu. Všechny státy za balkánské války nebyly tak skromny, aby se spokojily jen tím, že druzí nic nedostanou, jako to činila naše di- plomacie, která sotva že se nezadusila tučným kouskem — Ada Kalé. Anglie potichu za vá- lečné vřavy sklízela úrodu své dlouholeté prá- ce pod střechu, zabrala si definitivně Cypr zaujala privilegované postavení v Arabii a obsadila Perský záliv tak, že je to dnes an- glický záliv. Anglická politika zahraniční už po 200 let pohybuje se stále jedním směrem — do Indie. Proto Anglie tak pečlivě střeží cestu do své zaslíbené země. Žárlivě postupoval proti každému, kdo nějakým způsobem ohro- žoval anglické panství v Indii. Rusové to zku- sili zvláště citelně. Ze strachu, aby se Rusové nedostali k Indii, po dlouhou dobu systemati- cky podrývala Anglie ruské posice všude, kde se srážely jich zájmy, ať to bylo na Balkáně. v průlivech bosporských, v Persii, v Afgani- staně, v Tibetě, v Číně nebo v Tíchém oceáně.
Rus Praha SR Anglie Arabia Indie Balkán Persie Afgaň Tibet Čína Tíchý oceán 7 Ka
5 article
Hlavně strach z Ruska byl příčinou, že Anglie po berlinském míru podporovala pronikání Němců na blízký východ, aby v nich měla protiváhu proti Rusům, strach z Ruska pohnul též Anglii, že r. 1902 vystoupila ze své „splen- did isolation“ a uzavřela spolek s Japonskem, ktery dodal Japoncům odvahu napadnout Rusy v Mandžurii. Teprve po ruské porážce zpozorovala, že oslabila svého soupeře až pří- liš ve prospěch soupeře nebezpečnějšího, Ně- mecka, a začala vyhledávat sblížení s Ru- skem, které bylo v srpnu 1907 zpečetěno an- glo-ruskou konvencí v Petrohradě, kde v hlav- ních rysech roždělili si Angličané a Rusové sféru vlivu v Persii, Afganistaně a Tibetě. Tato smlouva uvolnila oběma stranám ruce. Anglie využívala příznivé doby plnou měrou. Ruská diplomacie byla váhavější. Jmeno- vitě v severní Persii, kterou podle dohody An- glie úplně ustupuje vlivům ruským, neuplat- ňovala se tou měrou, jak by toho zájmy ruské říše za Kavkazem vyžadovaly. Působil zde jistě ohled na Německo, které v té době již začalo se silně hlásit o svá budoucí právav Malé Asii, jmenovitě v Mesopotamii, od které si Němci po ukončení Bagdadské dráhy slibují zázraky. Ruská diplomacie v pověstné dohodě postupimské r. 1910 byla nucena učinit Něm- cům v Persii značné ústupky, jmenovitě zaru- čit pokračování Bagdadské dráhy po území perském až do Teheranu. Postupimská do- hoda vyplynula patrně z neorientovanosti ru- ské sdiplomacie a byla přijata ruským veřej- ným míněním odmítavě. Ruská diplomacie tehdy ustoupila Němcům proto, aby měla vol- nější ruku na východě. Zaplatila to dosti draho, ale na konec může přece říci, že zby- tečný ten obchod nebyl.
Rus Japonec Angličan Tibet Němec Rusko Anglie blízký východ Japonsko Petrohrad Persie Afganistana Kavkaz Německo Asie Mesopotamia
6 article
V rozvířené době balkánských zmatků začala ruská diplomacie energičtěji domáhat se svých požadavků na středním a dalekém východě, v severní Persii a v Mongolsku. Pře nedávnem čínská vláda byla nucena uznat autoncmii Mongolska a tím vyhověti požadav- ku Ruska, které chce si zřídit z Mongolsk málo přístupný nárazníkový stát proti Číně. na způsob toho, jaký má Anglie v Afganistanu proti Rusku. I v Persii učinila ruská vláda hned na po- čátku balkánské války kroky, které směřuj k trvalému obsazení aspoň severní části Per- sie, Aderbejdžanu s městy Tavrizem, Cho- jem a jezerem Urmijským. Před balkánskou válkou turecká vojska měla obsazený kraj ko- lem jezera Urmijského a Choje, ale za války byla nucena vytáhnout. Opuštěné území rychl a tiše obsadila ruská vojska, která odtud a již neobejdou. Teď oznamuje „Golos Moskvy“, že právě bylo započato kladení kolejnic na trati z Džul- fy na hranicích perských do Tavrizu, hlavního města Aderbejdžanu. Trať z Tiflisu přes Na- chičevau do Džulíy jest již dávno v užívání. její pokračování z Džulfy do Tavrizu bylo již před 6 lety trasováno, ale mezinárodní pře- kážky vadily dokončení stavby dráhy. Te konečně ruská diplomacie dosáhla souhlasu od diplomacie anglické a r. 1915 ruská želez- nice do nitra Persie již bude jezdit.
Persie Mongolsko Rusko Čína Anglie Afghánistán Tavriz cho Moskva Džul Tiflis Džulía Tavriz
7 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Co všechno prý by vláda vyřídila nouzovým paragrafem, kdyby říšská rada selhala. Ze Štyrského Hradce, 15. listopadu. „Gra- zer Tagespost“ uveřejňuje rozhovor svého ví- deňského korespondenta s vynikající, ale ne- jmenovanou osobností, která mu prý řekla. že vláda, kdyby byla nucena zřícise sou- činnosti parlamentu a sáhnoutik nouzovému paragrafu, vyřídila b nejen rozpočet, nýbrž i finančn plán a také služební pragmatiku § 14. — Zpráva tato zdá se nám poněkud do- brodružnou, neboť vzhledem na trvalé zatí- žení rozpočtu vůbec a rovněž také vzhledem na rozpočet, ve kterém jest obsažena nová půjčka, zdá se vyřízení finančního plánu § 14 poněkud nepravděpodobným. Podobá se, bud že „sdělení vynikající osobnosti“ nebylo „Gra- zer Tagespostem“ přesně reprodukováno a nebo že jde vůbec o pouhou smyšlenku,
Štyrský Hradec
8 article
Haličská krise. Z Vídně, 15. listopadu. (.N. Fr. Pr.“) Na dotaz. jaký výsledek mělo dosavadní vyjednávání ve Vídni. prohlásil čelný polský poslanec: „Pohlížel jsem na toto vyjednávání s velkou pochybností, a ještě přede dvěma dny nemohl jsem věřiti v jeho zdar. Dnes však musím svůj úsudek změniti, neboť dl všeho, co slyším, nastal ve vyjednáváni příznivější obrat. Jestliže konference proti- blokových stran, které se budou v neděli konali ve Lvově, přístoupí na to, co bylo zde ve Vídni u- jednáno, může se zdar vyrovnání označiti jako pravděpodobný.“ Conrad z Hoetzendoriu zůstane. Z Vídně, 15. listopadu. Z vojenských kruhů s sděluje, že císař, jemuž bylo referováno o konfliktu mezi následníkem trůnu a chefem generálního štábu Conradem z Hoetzendorfu, příjal včera ráno následníka trůnu v soukromém slyšení a pojedna s ním o této věci. Následník trůnu arcivévoda František Ferdinand povolal pak nepro- dleně k sobě chefa generálního štábu Conrad z Hoetzendoríu a promluvil s ním o známé lipské příhodě. Z toho soudí se, že konflikt tento je urovnán a že tedy chef generálního štábu zů- stane na svém místě. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 15. listopadu. (K. k.) „Wiener Ztg. oznamuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval finanění rady Augusta Schwarzera, dra. Jana Ko trbu. Adolfa Springera, Josefa Sum ma
Conrad František Ferdinand Wiener Ztg Augusta Schwarzer ko Springer Sum Vídeň Francie Lvov Hoetzendorf Conrad
9 article Perní
Perní Bedřicha Löfflera, Josefa Bekeru, dra. Vi. Květa a Josefa Maška vrchními finančními ra- dy pro obvod finančního zemského ředitelství
Löffler Beker Květa Mašek
10 article Praze.
Praze. Následník trůnu do Anglie. Z Londýna, 15. listopadu. (K. k.) „Times“ vě nují panu arcivévodovi Františku Fer- dinandoví a jeho choti, paní vévodkyni z Ho henbergu, pozdravný článek, v němž se praví Návštěva vznešeného panstva, i přes její soukrom ráz, může býti považována za dobrý příznak ny nějších i budoucích vztahů mezi oběma panovni- ckými domy. Přejeme si, aby uvítání, jehož se vzne šeným hostům v Anglii dostane, přesvědčilo je sympatiích anglického národa. Hlas pro zlepšení poměru mezí Rakouskem a Ruskem. Z Vídně, 15. listopadu. V „Neue Freie Presse uveřejňuje člen panské sněmovny dr. Rudol Sieghart článek zabývající se poměry n Balkáně po obou válkách, ve kterém po- ukazuje, jakým nebezpečím byl pro Rakousko- Uhersko balkánský svaz se 600.000 vojíny na jihu říše, na jejím nejzranitelnějším místě. Svaz ten dobytím Drinopole byl zničen. Z toho, co se na Balkáně stalo, třeba čerpati poučení a těžiti z toho. K tomu však je třeba lepšího poměru k Rusku, s nímž máme téměř jen body dotykové. ale sotva body, které se křižují. Studentské demorstrace v Pešti. Z Pešti, 14. listopadu. (K. k.) Oposiční studenti konali dnes večer schůzí proti tiskovému zákonu na níž promluvilo několik oposičních poslanců. P schůzi táhlo asi 400 studentů za zpěvu národních písní ulicí Lájoše Košuta, Policie zakročila a roz- ptýlila demonstranty, při čemž byli 4 studenti zraněni šavlemi. Asi 100 studentů táhlo pak před městské hejtmanství a žádali bouřlivě o vstup, aby mohli učiniti oznámení na orgány policejní. Bylo předvedeno asi 70 vzpurných studentů, ale když se legitimovali, byli opět propuštěni. Studenti za- mýšleli uspořádati zítra pochodňový průvod, ten byl však policií zakázán.
František Fery Neue doktor Rudol Sieghart Lájoš Košut Praha Anglie Londýn Rakousko Rusko Vídeň Balkán RakouskoUhersko Drinopol Pešť Frei Presse panská sněmovna
11 article
Aféra francouzského generála Faurica. Z Paříže, 15. listopadu. (K. k.) Bývalý velite 16. armádního sboru generál Faurie prohlásil ke zpravodaji: Celá armáda ví, že převzal jsem armád- ní sbor, jenž byl v úplném rozkladu a že nutno dě- kovatí mé vytrvalosti a námaze mých důstojníků že mohl jsem do cvičení přivésti dobře školené spolehlivé vojsko. Disciplinární rada mne potresta le, sniě mne dříve-vyslechiz. Genenál Faurie zasll ministru vojenství list, v němž nejostřejšími slovy stěžuje si na postup disciplinární rady. Francie a Rusko. Z Petrohradu, 15. listopadu. (K. k.) Ruský mi- nisterský předseda Kokovcov, jenž zítra odjede do Berlína, uveřejňuje v „Matinu“ prohlášení, v němž se pravi: „Jest mi potěšením, že v den svého o- jezdu mobu prohlásiti, že konstatoval js em naprostý souhlas ve všech atázkách jež zajímají oba spojené národy, a že vztahy mezi oběma našemi ze měmi nebyly nikdy užší a upřímnější než dnes. Zostřená ruská censura na německé časopisy M. Z Kolína nad Rýnem, 15. listopadu. (Zvl tel. „N. L.“) Sosnovická depeše „Köln. Ztgu.“ ozna- muje: Ruský censurní úřad zakázal dovoz někte- rých německých novin a nařídil přísnou kontrolu německých časopisů vůbee
Faurica Faurie Köln Paříž Francie Rusko Petrohrad Berlín Kolín nad Rýn
12 article
dání Mexiko a Spojené státy. Z Washingtonu, 15. listopadu. (K. k.) Státní tajemník Bryan prohlásil, že Lind ve svých in strukcích neměl žádný rozkaz postaviti Huertu před alternativu, kdyby snad tento odmítl vyhovět americkým požadavkům. Bryan dodal, že dosu žádná cizí moc nepronesla námítky proti method Spojených států při jich pokusech o obnovení klidu v Mexiku. Z Washingtonu, 15. listopadu. (K. k.) V úřad- ních kruzích jeví se sklon ku předpokladu, ž Huerta teprve tehdy se vzdá presidentství, ai bude uspokojivě rozhodnuto o volbě jeho dočas- ného nástupce. Z Veracruzu, 15. listopadu. (K. k.) Velitel ame- rícké bitevní lodi „Lousiana“, který jest dosudv Tuxpanu, oznamuje, že mezi Tuxpanem a Tampi cem jest silný oddil povstalců. V obvodu petro- lejových ložisek bylo nutno zastaviti úplně prác
Bryan Linda Huerta Mexiko spojený stát Washington Veracruz Lousiana
13 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. Bulharský král do Berlína. Ze Sofije, 15. listopadu. („N. W. T.“) Dle zpráv bulharských listů bulharský král Ferdinan přibude záhy do Berlína k návštěvě císaře Vi- lé ma. Kandidatura prince Wieda na trůn albanský Z Vídně, 15. listopadu. „Reichspost““ dovídá se z pramene zasvěceného, že prine Wied pro- jevil velmocem ochotu přijmouti albanský kníže trůn. Jeho kandidatura bude záhy vyhlášena. Po uzavření míru řecko-tureckého. Z Athén, 14. listopadu. (Ag. d'Athénes.) Časo- pisy oznamují, že ministr zahraničních záležitosti Panas vyslovil ochotu převziti úřad vyslance v Ca- řihradě. Ministerstvo vojenství nařídilo demobili- saci devíti záložních ročníků. Turecká důstojnická komise, vedená generálen Dževadem pašou, přibyla do Alhén, aby převzal propuštěné turecké válečné zajatce.
Wied Berlín Vídeň Atény Ca Aga . d ' Athéne
14 article
M. Z Kolína nad Rýnem, 15. listopadu. (Z l telegr. „N. L.“) Athénský dopisovatel „Koln Ztgu.“ dovídá se: Řecké vojsko bude nyní po uza- vření míru dopraveno do stanovišť starých čtyi divisí a tam propuštěno. Jenom čtyři ročníky, s 55.000 mužů, zůstanou ve zbrani na zabezpečen nových území. Lodní mužstvo bude nejspíše ihnec rozpuštěno. Z Cařihradu, 15. listopadu. (K. k.) Pojednávaje o míru, uzavřeném mezi Tureckem a Řeckem, pro- jevuje turecký tisk pochyby o trva- losti tohoto míru a poukazuje při tom, že otázka ostrovů nebyla rozřešena. ča- sopisy soudí, že trvání přátelských styků mezi o- běma státy bude záviseti na chování se Řecka vůči Mohamedánům a na chování se Řeků žijících v Turecku. Oficiosní „Jeune Turc“ nazývá míro- vou smlouvu uspokojivou a praví, že, podá-l Řecko v nejbližší budoucnosti důkazy své dobré vůle, jsou možny srdečné styky mezi oběma státy. Svolání mezinárodní komise finanční. Z Vídně, 15. listopadu. „Neue Fr. Presse“ ozna- muje z Paříže, že nyní po podepsání turecko- řeckého míru očekávati lze v době nejbližší sejít- mezinárodní finanční koníerence, aby projednala finanční otázky, vyskytnuvší se ná- sledkem změn na Balkáně.
Koln Řek Jeune Turc Neue Kolín nad Rýn Cařihrad Turecko Řecko Vídeň Francie . Presse Paříž Balkán
15 article
V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . sa s večerni na si Ve filiálkách na venkově ranni čislo . . . . . večerní . . . . . . . . 5b Inserátv platí se hotově napřed. Předplacení a Inserty příjím udministrace v Marianské ul.,a Tam nacházeji se tel redakce, tlskárna a expodlee „Národních Láistů“ Rukopisy se navraost.
národní Láistus
16 article
Otázka jižní hranice Albanska. Z Vídně, 15. listopadu. Rakousko-uherský vele- vyslanec u Quirinalu bar. Merey měl včera do- poledne delší rozmluvu s ministrem zahraničních záležitostí hr. Berchtoldem, ve které zabý- vali se také otázkou jižní hranice Albanie. Dnes odjel bar. Merey do Říma. Z Vídně, 15. listopadu. „Reichspost“ se dovídá. že všechny velmoci projevily souhlas se známým znglickým návrhem v příčině ohraničení jižní Al- banie. Mezinárodní komise ohraničovací snad již dnes dostane nové instrukce a pokračovati pak bude hned ve své přerušené práci. Německý inspektor pro organisací pošt v novém srbském území. Z Berlína, 15. listopadu. Srbská vláda se usnesla povolati poštovního inspektora z Německa, aby zorganisoval poštovní a telegrafní službu v nových zemích a požádala nyní německou vládu, by ie označila vhodného k tomu úřadníka. Ze stran bulharských. Ze Sofije, 15. listopadu. (K. k.) Zítra konají se zde voličské schůze vládní strany, na nichž pro- mluví programové řeči ministerský předseda R a- doslavov a ministr zahraničních záležitostí Ge- naděv. Proslýchá se, že dojde ke splynutí obou liberálních vládních stran Radoslavovy a Ton- čevovy. Rumunský ministr Jonescu v Cařihradě. Z Cařihradu, 14. listopadu. (K. k.) Rumunský ministr Jonescu zúčastnil se večer hostiny na ru- ském velevyslanectví. Zítra odpoledne koná se na rumunském vyslanectví přijímání. Večer Jonescu odjede. — Ministr prohlásil k zástupci c. k. tel. kor. kanc., že doufá, že vztahy mezi Tureckem Řeckem se nyní srdečně utváří. Může ujistiti, že jest to přáním vůdčích osobností v Athénách. Vel- kovezír i ministr Talaat projevili dnes totéž přání. Kiamil paša zemřel. Z Říma, 14. listopadu. (K. k.) „Ag. Stefani oznamuje z Larnaca na Cypru: Bývalý velkovezí Kiamil paša zemřel.
Merea Berchtold Radoslavův Jonescu Talaat Stefan Vídeň Albánie Řím Berlín Německo Cařihrad Turecko Řecko Atény Vela Larnaka Ton
17 title
Politická hlídka.
18 article Němci v nejistotě.
Němci v nejistotě. Němečtí křesťanští sociálové ve vídeňském parlamentě prohlásili onohdy, že rusinská ob- strukce v poslanecké sněmovně musí býti co nej- dříve zlomena, a že k vůli tomu musi býtí schů e sněmovny prodloužena třeba na několik dní, vůbec na dobu tak dlouhou, až všichni Rusiní budou fy- sicky vyčerpáni a tím poraženi. Německo-nacionál- ní svaz nechoval se odmitavě proti tomuto pro- jektu, nyní však jeden z jeho orgánů, pražská „Bo- hemia“, tvrdí, že křesťanským sociálům německým se jednalo pouze o to, aby svým podnětem na po- tření rusínské obstrukce se zavděčili úřadnictvu že však návrh svůj ani nehodlají vážně řešiti, do- bře vědouce, že se jim pro jeho provádění nedostá- vá většiny, že sněmovna nemá vůle, lámati rusín- skou obstrukci, a že již pokus o její znásilňování by způsobil, že by se jí dostalo posily z tábora českého. Tímto způsobem německo-nacionální svaz ne- jen zamitá řečený projekt křesťansko-sociální, ný- brž i utíká od svého požadavku, by rusinská ob- strukce byla prudkým a houževnatým útokem ně- mecko-polským poražena; Němci tedy patrně cíti nejistotu celé situace a podle foho jednají
Němec Německo Bo
19 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Zlatá Praha“ (XXXI., č. 8) přináší tři reprodukce zajímavého návrhu St. Suchardy na pomník Smetanovi. Autor pomníku Palacké- ho radí, jak známo, pro pomník Smetanův zacho- vati mohutný pilíř, stojící uprostřed Vltavy jako podpora dosavadní Železné lávky, vedoucí od Ru- dolfina k malostranskému Klárovu, lávky, která bude zrušena a snesena, jakmile bude dohotoven nový belonový most, spojující tam oba břehy vltav- ské. Jak představuje si Sucharda vyřešení pomní- ku na bývalém mostním pilíři, uprostřed klidné vodní hladiny, ukazují vyobrazení ve „Zlaté Praze i stručné odůvodnění a vysvětlivky, jež dal autor myšlenky k disposici redakci. Dle doprovodu toho „základy pomníku zamýšleného jsou trvanlivy, pilt- ře dá se totiž použíti k jádru architektury soklu místo samo — nehledě ani k oridinařitě účinut — mělo by po věky nad hladinou řeky svůj nerušený klid, který by silně sesiloval účin a dojem památ- niku... Na vrcholu pilíře sedí v zamyšlení Pán tánů. Čelem k mistru vystupuje z vody Vltava, per- sonifikovaná, s hlavou na zad zvrácenou — v něze, ale i v pýše vrcholného vzdání se tomu, jenž pro- budil její duši, naslouchaje jejímu ardci. A výše stoupá vše, co sleduje v jejím toku: Čertova stěna, Táber. Blaník, Vyšehrad, Šárka. Dalibor, dále pak české město (Dvě vdovy). české dědiny (Hubička,
Smetan Palacká Smetanův Suchard Šárek Dalibor Hubička Praha Vltava malostranský Klárov Blaník Vyšehrad zlatý Praga čertův stěna
20 article
Prodaná nevěsta, Tajemství), české luhy a háje — všecky ty zjevy Jeho snů, tak nehmotné a nadlid- ské, jak byly kdysi zazářily v požehnaných jitrech naší skutečnosti. Pro věčný údiv a nadšení noří se z vody této české řeky — symboly krás Jeho vítěz- ství... Z Vltavy vyrůstaje,( čelem k Vyšehradu. bokem k Malé straně, proti proudu, tak by tu tkvěl památník Smetanův, rozrážeje vlny nezmarnou svojí Pravdou. Národnímu divadlu vstříc, kryt stánkem hudby Rudolfinem, v samém středu království. chráněn a mileván, objímán vlnami nejčeštější naší řeky, laskán jejími písněmi. Hradčany koruno- ván...“ Taková je základní myšlenka Suchardova návrhu na pomník Smetanův, která — jak připo- míná redakce „Zlaté Prahy“ — nejen pro umělecký význam autorův, nýbrž i vlastní svojí váhou vy- máhá, aby byla vyslechnuta a uvážena. — V ostat- ním obsahu čísla je: Jos. Volf, Zimní král Bedřich Faleký. — Rajský strom vědění dobra i zla. (Pobě- lohorská fantasie.) — K. M. Čapek-Chod. In articulo mortis. — Josef Krušina ze Švamberka, „Gil Blas“ — Z básní Ant. Veselého. — Zprávy a illustrace časové. — V reprodukcích jsou zastoupení: Sobě- elav Pinkas (Hrající si děti.) — Angelo Zever (Ulice v Montrealu.) — Norbert Grund (Větrník, U vsi.) —Václav Malý (Chodská pout.) — Karel Nejedlo (Strž.) — Boucher (Pomník V. Huga na Quernesey. — B. Pinturicchio (Madonna de Spolle).
Smetanův Suchardův Volf Faleký K M Čapek Chod Krušina Švamberk Gil Blas Sobě Pinkas Grund Větrník Malá Nejedlo Boucher Hug Quernesey Pinturicchio Spolle Vltava Hradčany Praha Montreal národní divadlo Rudolfinum Angela Zever
21 article
„České Revui“ (1913, č. 2) dokončuje dr. Karel Hoch svou hospodářsko-politickou stu- dii „Rozmach Ruska“. Z dokladů jeho o ho- spodářském sílení carské říše je zvláště pro nás. příslušníky Rakousko-Uherska, zajímavý obraz ozdravování ruských financí státních. Státní výdaje v posledních pěti letech v Rusku stouply o 577 mil. rublů, aniž by tím způsobily jakékoli potíže ve fi- nanční správě říše; neboť v stejném poměru, vlast- ně ještě více stouply státní příjmy, jež za posled- ních pět let převýšily odhady o 751 milion, jím spolu se zbytky půjček z r. 1908 a 1909 byly kryty mimořádné výdaje ve výši 1545 milionů a shromá- žděna hotovost 400 milionů rublů. Zásoba zlata čini 2 miliardy. Dluh státní v posledních dvou letech snížil se o 200 mál. rublů. Při tom je průměrné zda- nění v Rusku poměrně nízké: 11.23 rublů na jed- noho obyvatele (ve Francii 41, v Anglii 48). Že se však berní zdatnost obyvatelstva bude lepšiti, to- mu nasvědčuje vzrůst spořivosti, neboť vklady stouply v posledních desíti letech o 107 proc.
doktor Karel hoch Rusko RakouskoUhersko Francie Anglie Český revue
22 article
kdežto ve Francii o 57.7 proc. a v Rakousko-Úher- sku o 52 proc. Lze vůbec souditi, že státni přijmy ruské mohou býti poměrně snadno ještě stupňo- vány. Dr. Hoch uzavírá svůj článek: „Až do konce 19. století trpěl ruský stát trojím zlem: daňovým systémem, tížícím sedláky, kteří až do let osmde- sátých platili daň z hlavy a od osvobození dávku z rozdělené půdy a nemohli těchto břemen unésti. aniž stoupající vydání dovolovala tento zastaralý systém změniti, za druhé měnou, zhoršenou násled- kem válek, a za třetí špatným stavem drah, kterým stát garantoval zúročení. Witte postátnil dráhy a zavedl zlatou měnu. Selský problém chtěl řešiti rychlým vzrůstem průmyslu, aby mělo venkovské obyvatelstvo kam proudit, ale věci na venkově se tím nezměnily. Agrární reformu provedl teprv
Witt Francie Rakousko
23 article
Stolypin a tím jsou zjednány tři základní podmínky úspěšného vývoje ruských státních financí. Je zná- mo a zřejmo, že pro výklad dějin minulých i odha- dování budoucích nestačí theorie historického ma- terialismu. Vedle sil hospodářských nezteněeně pů- sobí také ideologie, v první řadě iden národnostní a vedle ní také idea náboženská, pro Rusko velmi významná. Hospodářský rozmach sám o sobě ještě nezaručuje příchod velkých státníků, úspěch účel- ných politických idejí a vhodné uspořádání říše po stránce národnostní. Nieméně nelze popírati, že v úvahách o velmocenském postavení států a je- jich budoucnosti po této stránce hrají hospodářské momenty už dnes rozhodující úlohu. Velmoci ovlá- dají a rozdělují si svět i budoucnost ne jako nosi- telky určitých idejí, nýbrž jako shluky velkých mi- lionů obyvatelstva, produkujícího národní behat- ství, tvořícího obchod a opřeného o velké armády a loďstva. Jakmile dostoupí stát určitého kulturní- ho stupně, směřuje jeho moc k tomu, aby se ocitla vůči druhým — zhruba vzato — v poměru, v jakém stojí počet jeho obyvatelstva a jeho bohatstvík počtu obyvatelstva a bohatství druhých.“ Tenden-
Stolypin Rusko
24 article
ce, které načrtla studie Hochova, nasvědčují, ž Rusko jde vstříc dnu, kdy to bude platit i pro ně. Co to bude znamenat pro slovanskou veleříši, pro to je nejskromnější formule: pak bude dosti silná aby uhájila důstojný mír. — Obsah „České Revue“ doplňují: Dr. K. Franzl, Obrat v sociální demo- kracii. — Dr. A. Krásný. O hospodářských a práv- ních základech zásobování zemí českých elektři- nou. — Jos. Pennížek, Svizele. — Hlídky: politická — středostavovská — technická — ženská. — knihách. — Výtvanné umění. — Divadlo.
K Franzl doktor A Krásná Hlídek Rusko Jos Český revue
25 article
„Zábavná a poučná příloha“ krajin- ských listů národní strany svobodomyslné (1913 č. 18.). připíná k 8. listopadu, dnu Bílé Hory, struč- nou úvahu Spektatorovu „Naše jubile a „V květnu vzpomináme Lipan, v červnu popravy staroměstské z r. 1621, v září královského reskrip- tu — a letos jsme vzpomínali i počátku posledn úporné persekuce, vyhlášení výjimečného stavu před dvacíti léty — v listopadu je den Bílé Hliory. A všechna ta jubilea — však ne, toho výrazu našich pamětních dnech nelze užiti — mají jedno společné. Vzpomínají českých porážek, pokoření úpadku... Šnad je to znakem jakéhosi mučedni- ckého rysu, obliby v trpitelství, kterou někteří od- hadují v slovanské povaze. Probírejte se svazky české krásné literatury a pocsie, — nejčastější je- jich náměty jsou z doby utrpení a porážek, byt slavných, našeho národa. Bylo by zajímavo vysle- devati, které události české historie nejvíce pou- tají českou mládož. Bojím se, že zase by to byly Lipany. Bílá Hora, snad pád Atakarův, ale sotva doba Karlova nelbo Jiřího, nebo ať kterékoli z řa- dy vítězství našich. Podivný národ, podivné sklony či by na př. jinde bylo možno, aby národ od roku do roku vzpomínal svých porážek a potup, aby Francouzi vzpomínali Sedanu. Němci Jeny? Ne, tal nevychováme lid k síle důvěřující v sebe, která je světlá, optimistická, prostá radikalisujícího pesi- mismu a politicky hazardujícího radikalismu, právě proto, že ví, že dojde bezpečně cíle svých národ- ních tužeb a přání.“ — „Přiloha“ mimo to podává Z básní L. Křikavy. — Dr. B. Franta, Pro zaveden- hlasovacího práva žen do říšské rady. — Jan Thon. Odpoutání. (Báseň.) — Dr. R. Maršan, Mont Boron Vzpomínka z francouzské riviéry. — Dr. K. Kra- mář, O politice rozumné. — Drobnosti.
Karlův Jiří Francouz Sedan Němec L Křikava Franta Thon doktor R Maršan Bílá Hora Lipany Mont Boron vzpomínka
26 article
Poslední české polemiky literární zabývaly se také poměrem umění a problému náboženského. Citovali jsme z „Volných směrů“ (XVII., č. 12.) z hlasů, sem znějících. K. Čapkův „Křik po nábo- ženství“, jenž mluvil pro umění, prosté jakýchkoli vztahů k náboženství. Z těch, kdo cení prvky ná- boženské v umění, promluvil znovu Alfréd Fuchs úvahou „Kulturni složky katolicismu ve „Snaze“ (II., č. 3.). Hájí tu potřebu víry: „Vě- řiti je nutno. Je nutno věřiti, že život má cenu Ale tuto víru lze čerpati pouze z metafysiky, A toho si vážím— (praví p. Fuchs) — na katolicismu a na kultuře již vytvořil: Objektivismu. Tato kul- turní složka má pro evropskou kulturu význam ne- doceněný. Skeptik nic nevytvoří. Je nutno věřit doufat, milovat v okamžicích plnosti i prázdnoty Jen býti oddání Čemu, to rozhoduje vůle a intuice Ale jisto je, že skepse, jež pochybuje o své vlastn skepsi, nevěra — je neřestí.“ — „Snaha“ dále ob- sahuje: situační stať úvodní. — Ad. Veselý. Rodný kraj. (Báseň.) — Caput regni. — Rudolf Procházka Po sjezdu. — Josef Penížek, Z parlamentu. — Umění a literatura. — Politické vzdělání. — Sta- vovské zájmy. — Národní hospodářství. — Dopisy z Moravy. — Poznámky. — Věstník organisac mládeže.
K Čapkův Fuchs Veselá Procházka Penížek Morava Ada Caput regni
27 article
V jedné ze vzpomenutých literárních polemil „České Kultuře“ (II. č. 3.) formuluje dr. X. Šalda svůj názor o poměru umění fa vlastně i náboženství) k technice, u níž hledány obdoby pro práci, uměleckou. Jemu „technika opravdu pře- měňuje skutečnost t. j. hmotnou vnějškovou příro- du, buď tím, že starých přírodních sil vytěžuje do- konaleji, než byly vytěžovány před tím, nebo tím že objevuje nové síly přírodní, jichž je možno vy- těžiti pro hmotný byt člověkův kdežto tvorba bás- nická nepůsobí přímo v žádnou hmotnou skuteč- nost, nýbrž jen v duše lidské, které může nepřímo podnítiti, aby přetvořily některé skutečnosti. Tech- nika racionalisuje život, ekonamisuje jej, uspořuje člověku času a života, zabezpečuje jeho byt po- zemský, jest opravdovou činností civilisační; ale není ještě kulturou, naopak: volá přímo po doplně- ní kulturou. Pouhou technikou není možno uspořá- dati dokonale život lidský. To uznávají i osvícení technikové a s důrazem vytýkají. Julius Goldstein ve své pěkné knižce „Die Technik“ vyslovil přímo všecka nebezpečí, jimiž technika ohrožuje člověk
doktor Šalda Julius Goldstein Český kultura
28 article
tam, kde by ovládla život lidský. „Technika, která vedla ducha k vítězství nad hmotou, může se státi snadno i osudnou, zapomene-li v opojení úspěchů svých na svou věčnou úlohu: tvořiti stále dále na sebe nejen nové mechanismy, nýbrž i nové mravn mocnosti jako ochranu proti přemoci materiálno- sti.“ A vyslovil zejména dva axiomy, které zne- možňují čistý pokrok technický; první, že čím více některá doba život technicky zracionalisovala, tím větší je součet irracionalit v době příští: a druhý pokrok techniky žádá neustále větší mravní vy- spělosti člověkovy. Vede tedy přímo k nábožen- skosti: vedle civilisační činnosti technické, upra- vující hmotný byt člověkův, musí jiti současně čin- nost kulturní, sílící a zbrojící duši lidskou a zaujata o její klady irracionálné. Skutečnost, jíž pracuje technika, je tedy zcela jiná než skutečnost, na niž se obrací tvorba kulturní, ať náboženská, ať básni- cká; tam jde o skutečnosti a sily přírodní, zdeo skutečnosti niterné, o sily duševní.“ — „Česká Kultura“ vedle tobo přináší: Otakar Marvánek Jan Kupecký a V. V. Reiner. — Oldřich Hujer
Marvánek Jan kupecký V V Reiner Hujer Český kultura
29 article
Věda a báchora. — Arne Novák, Adamité Svato- pluka Čecha. Studie analytická. — Zd. Nejedly B. Smetana a kulturní politika F. L. Riegra. — Re- cense. — Feuilleton. — Poznámky O neznámé skorem české knize rukopisné poloviny 16. století rozepisuje se dr. Čeněk Žíbrt ve 2. svazku „Topičova sborniku literární- ho a uměleckého“ ve článku „Jana Zajtcez Hazmburka Sarmacie čilí tragoedie o Turkovi na Budyni r. 1552“. Fr. Palacký zmiňuje se ve svých výpicích ze dvorní bibliothéky ve Vídni o českém rukopise, jenž do dvorní knihovny dostal se z bý- valé sbírky arciknížecího zámku Ambrasského. I dr. Ant. Řezek věděl o něm a stručně vypsal jeho obsah. Dr. Zíbrt veden pokyny Palackého vypůjčil si vzácný tento rukopis, psaný od Jana Zajícez Hazmburka a na Budyni, nejvyššího a dědičného truksasa království Českého, vázaný zdobně aksamitu, s hojnými barevně kreslenými obrazy.
Novák Svata Čecho Zdeněk Smetan F L Riegr doktor Žíbrt Topičův Zajtcez Hazmburka Turek František Palacká Antonín Palacký Jan Zajícez Hazmburka Re Vídeň Budyně Nejedlo B
30 article
Rukopis má datum 1553. Vypisuje v něm a ma- luje pan Zajíc z Hazmburka příběhy svého živola, smrt manželky své, kněžny z Münsterberka, ne- šťastné vybuchnutí prachu a požár na Budyni a ze- jměna popisuje komedie neboli mumeraj o Turkov na rynku v Budyni r. 1552 dne 27. prosince. Ruko- pis, za jehož vypůjčení a vrácení ručila knihovn musea král. Českého, je zajímavý a důležitý i po stránce literárně historické i po stránce umělecko- historické. Událostmi poslední doby na Balkáně stal se do jisté míry i časový. Ukazuje, kterak staro- český pán snažil se v době válek s Turky povzbu- diti diváky k nadšení do boje s Turky. Rukopis věnován je arciknížeti Ferdinandovi, zástupci pa- novníkovu v Čechách, známému tehdejšímu podpo- rovateli snah literárních a uměleckých u nás. Z- jímavé je srdečné a vřelé věnování arciknížeti. jímž pan Zajíc knihu uvádí, velmi zajímavé pestré a životní líčení autorovo; obrázky po- dávají nám vedle živého podání scén lidových po- hledy na tehdejší Budyni, na hrad páně Zajícův.
Zajíc Hazmburka Turek Ferdinand Zajícův Budyně Turkov Balkán Čechy
31 article
názorně poučují o způsobu, jakým děl se tehdy pohřební průvod, o vzhledu panské světnice z t doby atd. Citujeme ještě místo z rukopisu, char- akteristické pro smýšlení českého pána. Nabádaje k zmužilosti a udatenství praví mezi jiným: „Po- něvadž v tom chceme míti chloubu a nějakou pý- chu nad jinými národy, mojí milí páni Čechové zmužilého srdce národa, již jest čas, abychom sobě také dali nové kabáty udělati, ne tak zřezané a zpotvořené, strhané a rozdělené, ale celé, jsouce v lásce a svornosti, upřímné bedlivosti, poslušen- ství svých vrchností. Ten kabát, páni Čechové. moji bratři, ať oblečen celý a nezřezanýl“ Vedle hojného obsahu poesie a krásné prósy ob- sahuje svazek ten ještě cestopisný článek Havla- sův, vzpomínku na čarovně krásné stavby v Indii. Četnými obrázky doplněny jsou obě tuto uvedene stati, i ostatní výzdoba obrazová tohoto svazku „T. S.“ je hojná
Čecho Havel Indie