2
masthead
V Praze, ve středu dne 10. května 1905.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. listy
předy lácá sen
v Praze v admiinistraci
za noěske
něnt lta . . . : 6 K —h
s drojí čonáškos
n ni
nnt a . .. . 7 K oo
ve filialkácht
2K90h
na ně ko .
Poštont
n rěsfo. . . . .
Bě leis . . . . 9 K. 60
s drají zisilkou
ta neb
ls. . . K So
L. Z Petrohradu, 9. května v 8.55 hod.
reč. (Pův. telegr. zvl. zprav. »Nár. Listů«.
Kolují zde vážné pověsti, že Rože-
stvenský v zálivu Penanském poto-
pil dvě návěštní lodi japonské. Gene-
rální štáb námořní neobdržel ale do-
sud potvrzení, věří se však v možnost
srážky takové.
Ministerstvo vnějších záležitostí
dostalo zprávu, že nemo eniění lo
Kostroma«, patřící k eskádře
Něbogatova, připlula do Sajgonu. (Byl
sděleno i odjinud dříve již. Pozn. red ).
Ministerstvo nedostalo dosud znění
nového protestu japonského proti do-
mělému porušování neutrality
Franclí.
Car odjede do Petěrhofu, carova-
matka do Gačiny. Vojsko, policiea
četnictvo v počtu 24.000 mužů bude
střežiti dráhu a okolí její.
Policie vydala rozkaz, aby krámy
byly dne 1. května (14. května dle
nového kalendáře) uzavřeny
Místokrál Alexějev podal caru
pamětní spis o 1200 stránkách, žá-
daje za propnštěnou, odpověď cara
počítá ale s možností návratu jeho
do Mandžurska.
Generální štáb sděluje, že Rusové
odrazili útoky hlídek japonských na
pravém břehu řeky Khunu.
V dopravě vojska na mandžurské
bojiště se pokračuje.
Něbogatův
Sajgon
Alexějev
Rus
Praha
Petrohrad
Kostroma
Petěrhof
Khun
Genus
5
article
M. Z Magdeburku, 9. května. (Původn
telegr. »Nár. Listů«.) Londýnského dopi-
sovatele »Magdeburger Ztgu« ujistili
v zahraničním úřadě, že přes hrozi-
vou mluvu ofieiálníhojaponského tisku
proti Francii netřeba se obávati sku-
tečného konfliktu, proto že mezi
Londýnem a Paříží je úplná
shoda v otázee nentrality.
Z Honkonu, 9. května. (C.-B) »Rent
kancelář« sdělnje: Přibyvší sem par-
ník »Neumühlen« sděluje, že v pátek
vdl směrem k zátoce kamranskě
45 ledí, z nichž 20 bylo lodí váleč-
ných. Parník »Haimun« spatřil v týž
den japonský křižák poblíž Amoye
(u čínského pobřeží).
Protižidovské bouře na Rusl.
Z Petrohradu, 9. května. „Novosti“
oznamují, že od večera dne 7. května
panuje v Žitomíru velká řež proti
židům. Křesťané přepadají (?) ozbro-
jeni židy a způsobili již hotové
krveprolití. Jest mnoho mrívýcha
mněných.
Ze Lvova, 9. května. Z Podvolo-
čisky se telegrafuje, že cestnjící.
kteří dnes přibyli tam rychlíky
z jižní Rusi, vypravují o proti-
židovských výtržnostech v Žitomíru.
které nabyly velkého rozsahu. Po-
čet raněných i mrtvých jest veliký.
Bezpečnostní úřady ukázaly se býti
proti výtržníkům bezradnými.
Z Berlína, 9. května. Z Varšavy
se oznamuje, že v Žitomíru došlo
včera k velkým bouřím a pouličním
řežím. Ozbrojení židé hájili se (
Magdeburk
Francie
Londýn
Paříž
Honkon
Petrohrad
Žitomír
Lvov
Podvolo
Rus
Berlín
Varšava
Magdeburger Ztg
Žitomír
6
article
proti útokům, při čemž několik osob
bylo usmrceno a raněno.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
víz na straně 3.)
7
article
Arabie a Balkán.
Arabie a Balkán.
Z Arabie, kolébky islamu, docházejí v po-
sledních dnech poplašné a pro panství sultánovo
velice nebezpečné zprávy, jež dokazují, že říše
turecká jest ve svých asijských državách stejně
otřesena jako ve zbytcích svého území v Evropě.
na Balkáně. Hrozivé mraky kupí se nad Ture-
ckem se všech stran; od jihu i od západu sta-
huje se jejich kruh úžeji a úžeji, tak že se po-
dobá, že na velmocenské budově říše sultánovy
není již ani jediného pevného a zdravého ka-
mene. Maloasijské ostrovy a pobřeží lne ke
království řeckému, Arméni touží po neodvis-
losti, na Mesopotamii a Syrii upřel zraku svého
německý císař Vilém, jehož záměry tu viditelně
prozrazuje bagdadská dráha; německé zálusky
na tyto končiny vyslovil a konstruoval ostatně
již v prvé polovině předešlého století proslulý
něrodní hospodář německý Roscher.
Arabie sic byla dosud pokládána za nej-
pevnější sloup Turecka, ale neprávem. Vždyt
na př. povstání Vahabitův zaměstnávalo počát-
kem 19. století po osm let vojska turecká,
v létech 1835—1837 způsobilo jim opětné,
těžké porážky, tak že ve skutečnosti moc sultá-
nova omezovala se v Arabii pouze na pobřeží
spokojujíe se spíše čestnou než skutečnou ochra-
neu posvátných míst mohamedánských, Mekky
a Mediny. Uvnitř Arabie vedly si jednotlivé
kmeny zcela samostatně a neodvisle od vlády tu-
recké.
Armén
Vilém
Roscher
Vahabitův
Arabia
Arabia
Balkán
Evropa
Mesopotamia
Sýrie
Turecko
Mekka
Medina
8
article
Od roku minulého, od vypuknutí války
rusko-japonské, vyskytovaly se sice opět ojedi-
nělé zprávy, že anglický konsul v Adenu udržuje
povážlivé styky s náčelníky arabských kmenů,
že je organisuje k novým podnikům proti pan-
ství tureckému, ale věci této nevěnovala se dále
větší pozornost, protože Arabie jinak nezajímá
evropskou veřejnost. Ve skutečnosti však měla
tato anglická činnost velmi vážné pozadí, smě-
řujíe jednak k tomu, aby předešla případným
ruským záměrům — proniknouti ku perskému
zálivu, zvážiti dále vliv Německa, postupujícího
s bagdadskou drahou, hlavně pak, dopomoei
Anglii k ovládnuti západního pobřeží arabského.
tedy k moci na obou pobřežích Rudého moře
proměniti moře to se suezským průplavem, nej-
kratší to mořskou cestou do Indie — v moře
výhradně anglické.
A tyto anglické záměry dle všeho rychle se
uskutečňují. Prvá jejich čásť, úplné podlomení
moci turecké v Arabii jest více než z poloviny
dekonána; Angličanům nejen se podařilo způso-
biti nebezpočné povstání kmenů arabských proti
vejsku sultánovu, ale dle nejnovějších zprávi
jeho zdrcující porážku, při níž jádro vojska toho.
pluky ze Syrie — přešly ku povstalcům.
Angličan
Aden
Arabia
perský záliv
Německo
Anglie
Indie
Sýrie
9
article
Velitel vojska tureckého Riza paša, v čele
20.000 mužů, utkal se při městě Sana s vůdcem
povstalcův Hamidem Eddinem, ztratil vešker
děla a vozatajstvo, a vyvázl sám pouze as
s 1000 muži, kdežto ostatní vojsko, jak již sdě
leno, připojilo se k Hamidu Eddinovi, domně-
lému potomku proroka Mohameda, a bylo tímto.
jak se dále oznamuje, odzbrojeno a propuštěno
demů, protože nebylo pro takové množství lidu
v táboře povslalců dosti zásob, a hlavně as
proto, aby rozneslo zprávy o nové hvězdě arab.
ské ve světě mohamedánském, zvláště pak do
Syrie a Malé Asie.
Vládě turecké nezbývá, než mobilisovat
nové pluky proti Arabům, anebo vyslati prot
nim čásť vojsk, stojících na Balkáně a připra
vených čeliti tamním zmatkům.
Takto povstání v Arabii zasahuje účink
svými i do poměrů balkánských. Nejbližší ná-
sledky posledních událostí v Arabii budou ovšem
se jeviti na chování vlády turecké oproti zmat-
kům balkánským, rozdvojujíce její síly a oslabu
jíce její postavení nejen v otázce makedonské
a albanské, ale i vůči Bulharsku, Řecku, Srbsku
a ostatním místním činitelům tamním.
San
Hamid
Mohamed
Sýrie
Balkán
Arabia
Bulharsko
Řecko
Srbsko
10
article
Pokud pak politika oprav v evropském Tu
reeku spočívá na tak zvaném zachováni „posa
vadního stavu“, jest samozřejmo, že oslabením
Vysoké Porty přibude nový živel, stěžující za
chování posavadních poměrů.
Doposud hrozilo zejmena slovanským stá
tům na Balkáně, že je Turecko svou převahou
po případě dovede skrušiti, jako se stalo Řekůn
v poslední jejich válce, anebo že vůči nim do
vede zdůrazniti svůj vliv, čemuž mimo jiné na-
svědčovala i zpráva, že sultán pozval knížete
bulharského do Cařihradu, chtěje mu projevit
nelibost pro jeho nedávnou objížďku pe dvorech
evropských.
Není pochybnosti, že katastrofa, jež postihla
brannou moc tureckou u města Sanu, uvedla
vládu tureckou do značných nesnází, a že na-
opak u národů balkánských vzbudila nové na-
děje. Z Cařihradu se oznamuje, že porážka
v Arabii způsobila na dvoře sultánském ohromný
poplach, jenž se rovná téměř bezradnosti. Z
to prý v Makedonii a v Bulharsku značně si od-
dechli a nabyli nové důvěry ve zdar vlastních
snah. Počítá se, že Turecko musí vypravit
aspoň armádu 100.000 mužů, aby zmohlo
Araby, a i tu jest vůči pozadí, jakéž tam tvoři
Anglie, více než pochybno, zdali nové výpravě
turecké se podaří lépe než Riza pašovi.
Nemilý dojem z pozvání sultánova, aby
kníže Ferdinand navštívil Cařihrad, zatím v Sofi
úplně vymizel, a nyní naopak v okolí knížecím
doufají, že návštěva ta přinesc Bulharsku nové
úspěchy a že vláda turecká bude nyní ku po-
žadavkům bulharským ochotnější a povolnější.
San
Ferdinand
Balkán
Turecko
Cařihrad
Arabia
Makedonie
Bulharsko
Anglie
11
article
Také byl prý již povolán bulharský zástupce na
dvoře sultánském Načevič do Sofie, aby podal
knížeti zprávu o situaci. Najisto všnk očekává
kníže Ferdinand, že vláda turecká v těchto ne-
snázích všemu se vyhne, co by mohlo stížiti jeji
poměr k Bulharsku.
Neméně jest pravděpodobno, že činnost bul
harských rovolučních komitétů záhy bude opět
velmi horlivou, chtějíc využitkovati nesnází tu-
reckých.
Ba ozývají se i hlasy, že porážka Turk
v Arabii uvede v čase co nejkratším do proudu
dlouho chystané a očekávané události na Bul-
káně. Usuzuje se, že nejen Bulharsko použije
vhodné přiležitosti, ale že ostatní státy pobal-
kánské nebudou chtít dáti se předstihnouti
úspěchy bulharskými, že slovem všechny se od-
hodlají těžiti z dané příležitosti, a ježto za
zájmy malých oněch států stojí zájmy velmoc
a tyto již dávno ohledně Balkánu sledují cíle se
různící, že oklikou na Arabii podaří se tento-
kráte, co nepodažilo-se dosud v létech posled-
ních, uvésti poměry balkánské ve stadium —
likvidace. A jako v Arabii Angličané připravili
tamní události, tak jest o nich rovněž známo,
že též na Balkáně od samého počátku, co vznikla
otázka makedonská, zaujímali odchylné stano-
visko, a že zvláště učinili určité výhrady prot
úmluvám mürzstegským a vytasili se s dalším
reformními návrhy, jen aby klidné narovnání na
Balkáně zmařili. A zdá se, že se tento jejich
záměr nyní podaří. Události arabské nejsou tudíž
debrou předzvěstí pro zachování míru na jiho-
východě evropském, a spíše můžeme se připra
viti na brzké, vzrušující zprávy z oněch končin
Ferdinand
Angličan
Sofie
Bulharsko
Arabia
Balkán
Turk
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 9. května. (Uherská krise.)
Jeden z uherských listů sděluje, že zvláštní
deputace jela pozvati panovníka na střeleckou
slavnost, kterou pořádá posl. Szemere, že
však panovník odřekl návštěvu, poněvadž nemíní
v květnu Pešť navštíviti. Zprávu tu doplňuje vče-
rejší sdělení Tiszovo v liberálním klubě, že
brzkého odstoupení nynějšího úřadujícího
uherského kabinetu nadíti se nelze, poněvadž
v krisi nenastala za jeho pobytu ve Vídni nijak
změna.
O příčinách nechuti vídeňských dvorních
kruhů k ráznému rozřešení krise mluvil hrab
Apponyi ve včerejší schůzi prešpurského sto-
ličního výboru. Zastupitelstvo stolice prešpurské
bylo dosud liberální, ale, jako jinde, tak se
i v Prešpurku v poslední době změnilo smýšlent
Apponyi
Praha
Pešť
Vídeň
Prešpurk
13
article
veličů a většinu mají tam nyní přívrženci oppo
sice. Hr. Apponyi ve své řeči prohlásil, že ví
deňské kruhy trvají houževnatě na svém stane-
visku ne z neznalosti poměrů, nýbrž prolo,že
přesně znají snaby spojené opposice. Ony kruhy
snaží se krisi prodloužiti do nekonečna. Vinen
je tím vliv špatných rádců na krále. Král mus
nabyti přesvědčení, že cizojazyčná, v řizím
duchu vychovaná armáda nikdy nepřinese zemi
klid. Výklady Apponyiovy byly provázeny hiluč
nou pochválou.
„Budap. HIirl.“ nazývá Tiszovu vlädu c. k.
ministerskou opposici. Télo opposici musí se
učiniti konec. Ať prý hr. Št. Tisza směle pře-
stoupí k černožluté opposici, ale bez úřadn
moci ministerského předsedy. „Nestrpíme —
píše „B. H.“ — nijaké opposico, prováděné z po-
ručení Jeho Veličenstva s místa, s něhož se ma
zemi vládnouti dle její vůle a nikoli proti ní.
V naší ústavě není zákona, dle něbož by vláda
z poručení králova měla vystupovati jako oppo-
sice proti většině národa. To je nerůdnost, zpi-
tveření ústavnosti, to je c. k. revoluce. Proti
tomu musí se mysli vzepříti a bouře profestu
musí zaburáceti celou zemí . ..
Z Pešti, 9. kvělna. (Adresní debata v uher
ské sněmovně.) Předseda Justh zahájil dnešní
schůzi v 101/4 hod. dopol. Mezi čtenim došlých věc
jakási černě oděná dáma hodila s galerie do sněmovny
list a při tom zvolala: „To jsou mé národní poža-
davky!“ Když byla odvedena na kvesturu, legitimo-
vala se jako žena úřadníka. V listině do sněmovny
vržené žádá jménem matek a žen, aby sněmovna pro-
jednala zákon o rekrutech, by záložníci nebyli opě
voláni do služby.
Tiszův
Justh
Hradec
Pešť
14
article
Slovo má člen strany neodvislosti posl. Bezoky
jenž doporučuje adresní návrh koalice. Po něm mluv
za chorvatský klub posl. Emer. Josipovič
Počíná mluviti jazykem chorvatským
(Hlasy na levici: Maďarsky mluvit! To je neslušné
Posl. Ugron: Má právo mluviti chorvat
skyí
Předseda Justh napomíná poslance, aby řečník
nerušili. Posl. Josipovič pokračuje pak moďarsky
a praví: Poněvadž zde byly vysloveny pochybnosti
mém právu, mluviti ve věcech, týkajících se společ-
ných věcí chorvatsky, nutno práva toho opětně po-
užívati, aby neupadlo v zapomenutí. Pak polemisuje
s předešlými řečníky, kteří tvrdili, že se chorvatštiny
jako velícího jazyka při chorvatské domobraně dostalo
Chorvalům jen ze slušnosti a vysvětluje podrobně
vyjednávání z r. 1868, z něhož vysvítá, že Chorvaté
dostali své velení jako své právo a ne milost.
IIr. Apponyi reaguje nejprve na řeč Josipovi-
čovu a tvrdí, že uvedené jím citáty ho nepřesvědčily
že se Chorvatům velícího jazyka chorvatského nedo-
slalo z důvodů slušnosti. Pak se vrací k resoluci, pře-
čtené posl. Tomašičem a přeje si, aby úvodní odstave
oné resoluce byl všeobecným přesvědčením Chorvatů.
Josipovič
Justh
Posl
Chorvat
Josip
Maďarsko
15
article
Pokud se týče dalšího odstavce, Chorvatě nesouhlast
se zavedením maďarštiny do vojska, ale netvrdí také.
že chorvatským plukům náleží velení chorvalské.
nýbrž byli by spokojení se zachovánín aynějšího ve-
lení německého. Ačkoli tvrdí, že mají právo na chor-
valské velení, nedomáhají se toho, nýbrž chtějí své
právo uplatniti teprve tehdy, až si Maďaři nez přispění
Chorvatů vymohou velení maďarské. Pak přechází
k olázce školské. Otázku národních škol má za
velice důležitou pro národní politiku a přál by si
aby ji koaliční vláda brzy vyřídila. Jsou však i jiné
důležitě otázky, jež nebyly pojaty do adresy, jako
na př. parita v celém oboru vnější politiky, a to proto.
že nelvoři nyní jádro kontroversy. Liberální strana
může proto býti klidna; ve vzhledě národním řečník
nebude jistě vyžadovati méně, než ona. Nebylo tž
praktické, ličiti tak živými barvami nevýhody samo-
statného celního území, poněvadž lakové líčení může
nalézti ohlas v Rakousku. Chtěl-li však hr. Tisza uher-
ské zemědělce poštvali proli koalici, dostalo se nej
kompetentnější odpovědi od hr. Karolya, jenž projevi
koalici úplnou důvěru. Na výtky bar. Daniela, že
koalice může utvořili svou vládu, odpovídá, že koafice
může utvořiti kabinet jen tehdy, bude-li jeho progran
vyhovovati požadavkům a potřebám voličů, kteří koa
lici dali většinu mandátů.
Maďar
Chorvat
Karolya
Daniel
Rakousko
16
article
Také není správno tvrzení Danielovo, že lib
rální strana vyvodila důsledky z voleb. Liberální stra-
na nebyla poražena normální parlamentní cestou př
některé olázce politické. Liber. strana učinila útol
na právní řád a užila všech prostředků, aby svů
útok uskulečnila. Kdyby byla při volbách zvítězila.
byla by užila proti opposici nezákonně provedené změ
ny v jednacím řádě a byta by opposiční poslanc
třebas brachiální moci ze sněmovny odstranila. Po-
rážkou liberální strany neuvedeno tedy ještě všechno
do normálních poměrů. Lib. strana chtěla se upevniii
státním převratem a prote nyní po své porážce nemá
práva šiniti nárok na jakési ústavní povolání. Proces
mezi liberální stranou a koalicí nebyl civilní, nýbrž
trestní; koafice žalovala na liberály, protože učinili
útok na ústavu a voličové liberály odsoudili. Stejně
nesprávné jest tvrzení, že strany, stojtcí na základě
vyrovnání z r. 1867, maji ve sněmovně dosud většinu.
V drobném prodeji
ranní čí-lo o solě . . . za s
odpoledni.
.. . n z
Ve filialkách na vankově-
ransí číl-
odpolední . . . . . . . . sh
Inserů t
plati se hotově nppře
ěplacení a inserty přijímá sěmnlni-
strace v žlarlanské ulici č.3.
Tam nscházají se též rodake
tizkirna a ezpečice . Národnich L.istů“
Rukopiry se novracejí.
Danielův
Libra
17
article
Od 18. lislopadu 1904 vzniklo mezi stranami, stojícími
na půdě zákonů z r. 1867 a jejich odpůrci impedi-
menlum publicae honestatis (překážka veřejné počest-
nosti). Přirozený následek porážky při volbách byi
by, kdyby liberální strana přešla do opposice. Ale
jako opposice tato strana by národu ničím neprospěla.
Opposice by měla smysl, kdyby žádala pro národ více,
než dočasná vláda smí poskytnouti. Ale opposice která
nežádá pokroku, nýbrž na celé čáře chce couvati, byla
by pro národ jen brzdou. Proto neobrací se k liberámní
straně jako lakově, nýbrž k jednotlivým jejím členům,
mezi nimiž má četně přátele, s prosbou, aby uvážili,
je-li důstojno uherského národa, dělati lakovou poti-
tiku a odpovidá-li to jich vlastní ctižádosti. (Pochvala
na levici.)
Existence liberální strany je nejpevnějším tm-
lem spolčené opposice. Před volbami mohlo se ří-
kati, že koalice nevytkla vládního programu, avšak
již tehda byly styky mezi jednotlivými jejími stra-
nami a zvláště všichni členové koalice, také od-
štěpencí žádali, by se přesně zabezpečily ústavní in-
stituce. Cesta vedoucí odtud ku programu je kratičká.
18
article
Konlice musila pátrat, jaký účel měla liberální strana
při svém pokusu o zvrácení právního pořádku, nebot
z hravosti se ho nikdo nedopoušlí. Dlouhá krise mi-
nulých let prozradila všelicos. Pravda, že tento pro-
gram obsahuje obecné věci, ale opposice věděla, že
mluví s panovníkem, jemuž nelze dát ultimatum. Ve
výkladu vyrovnacího zákona byly dvojsmysly vždycky.
V Uhrách myslili, že vyrovnání zajišťuje samostat-
nost uherského státu, v Rakousku, že propuštěna
Uhrům samospráva jako jiné korunní zemi. Libe-
rální strana kladla slovný důraz na samostatnost
státu, ale skutky osvědčovala se pro říšskou my-
šlénku. To vzbudilo domněnku, že je v Uhrách ně-
jaká strana pro tuto myšlénku. Ta illuse musí s
odstraniti. Předpojaté hlavy v Rakousku musí po-
znati, že Uhry jsou samostatným státem a mají
práva, jež chtějí osvědčiti. Strana neodvislosti nedo-
sáhla většiny a proto třeba pokusiti se na základě
vyrovnání z r. 1867, o zřízení uherského státu.
Strana neodvislosti může podporovali taký pokus,
nebude-li v koaličním programu ničeho, co by bylo
v odporu s programem jejím vlastním a nemusí li
se zříci ničeho z vlastního svého programu. Koalice
je dnes jedině možným řešením. S jejím programem
může souhlasiti každý. Jednotlivci považují to za
konečný cil, strana neodvislosti chce jíti dále. Netají
si, že nastávají koalici tuhé hoje. V Rakousku snatí
se kde kdo odmitati uherské požadavky, ač douře
mohli by uvažovati, nebylo-li by dobře, aby se oba
státy svobodně spojily a potom si lépe rozuměly.
Konlice
Libea
Uher
Uhry
Rakousko
Uher
19
article
Faktum je, že veřejné mínění v Rakousku směřuje
proti Uhrám a panovník mu podlehá. Nesmějí si tam
také mysliti, že Uhry nemají sympatií v cizině. Až
nabudou svého práva a Evropa přesvědčí se, ž
uznáním uherských práv nepodlamuje se velmocen-
ské postavení říše, nýbrž upevňuje budou národní
snahy uherské velebeny. Třeba dbáti dobré vůle
mezi korunou a národem, ale nelze o ní mluviti,
musí-li se jeden činital druhému úplně podrobiti, k
svornosti třeba jednoho smýšlení a cítění. Uhry
chtějí zůstati národním státem a proto třeba, aby
panovník jako Maďar postavil se v čelo národních
snah uherských. (Hlučná pochvala v levo.) Pravda
plodí lásku, moc, mír, užitečnou činnost. Koalice
přeje si pravdy a proto řečník doporucuje adresuk
přijelí. (lilučná pochvala v levo.)
Po krátké přestávce chce se ujmouti slova m. -p.
hr. Tisza a posl. Polonyi volá: My jsme již
mluvili; jděme ven. My nejsme zvědaví. (Hluk
v pravo.)
Levíce vychází ze sněmovny.
Uher
Maďar
Tisza
Rakousko
Uhry
Evropa
20
article
M. p. Tisza praví, že Apponyovy vývody o
ustavičném vyhledávání tajných cílů a zámyslů jsou
charakteristické. Vzhledem ke skutečnému účelu
jednacího řádu odkazuje na Apponyovu řeč z r. 1903
o nebezpečných výhoncích parlamentních. Také
v cizině odstraňovali nebezpečí obstrukce většími
nebo menšími změnami jednacího řádu, ale nikde
nepovažovali to za slátní převrat. Liberální strana
nebude následovati Apponyova příkladu změnou
svých zásad (Pochvala v pravo.); setrvá ve svém
politickém přesvědčení, nedadouc se mýliti, že jsou
mezi jejími zásadami také takové, jež nesrovnávají
se s okamšilými snahami. Také země neutrpí škody.
stojí-li většina proti opposici, jež nesleduje taktiku
zvyšovací licitace a nevyhledává uslavičné nových
dráždivých momentů, aby veřejné mínění udržovala
v rozčilení. To prohlašuji jménem svým i liberální
strany. (Trvalá pochvala.)
Poslanec Aurel Vlad (rumunský nacionalista)
ujímá se slova.
Poslanci levice vracejí se do sálu. (Jizlivé vý-
křiky v pravo.)
Posl. Vlad prohlašuje, že národnosti budou
hájiti svou vlastní adresu.
Debata byla potom přerušena a bude se v nl
pokračovati zejtra. —
Tisza
Apponyův
Vlad
Posl
21
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. května.
Odpověď dra. hraběte Lützowa na profičeský
útok »Sunday-Times«.
Jak jsme před několika dny zaznamenali,
uveřojnil dr. hrabě Lützo w ve blavním orgánu
Lützow
Lützo
Praha
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 4. května 1905.
H. (Z Monte Carla.) Dekorace feerie
a operelly. Orientální, fantastické řeerie a mo
derní, ztřeštěné, zhýřené operetty. A uprostřed
ve shluku paláců hotelových a ozdobných vill
mezi bujně se pestřícími záhony a effektně na-
kupenou, sestavenou vegetací tropickou, vypíná
se skvouci, bílý, nádherný a titěrný paláe Ště-
stěny a Náhody ... V jeho zlacených, jasa-
plnýeh, šumných síních tanči bilá kulička ruletty
svůj osudný, záhadný, enervující rej, jejž sle-
dují zraky horečné, vytřeštěné, dychtivé a jejž
uehvaeující hudbou provází cinkot zlata a stříbra
Psrozismus světácké náruživosti zlata a po-
Eíků. Zde nejdivočeji šílí mumraj kolem božstv
zlatého telete. Všechny ty vášně, touhy a ideály.
jež nás ženou do štvanice za fantomem Štéstí
vznášejícího se nad bahny a propastmi, jež
v nás vzbuzují opojnou představu náhlého zbo-
hatnnti, jež nás zavádějí do vřavy bursy
do zimničného ticha heren, nejvíce zuří v bí-
lém, distinguovaném, koketním paláci Casin
v Monte Carlu
Opojnost, horečnost, nervosní vzrušení vane
ve vzduchu, prozářeném sluncem, prosyceném
jemnými a dráždivými vůněmi květin a žen.
Dojem oslnění a omámení, který brzo unavuje,
přesycuje a za nimž se vtírá tísnivý pocit všed-
nosti, rozmařilé zhýralosti a prázdnoty.
»La noce, comme clest triste,« praví kdes
Donnay. A nikde nebývá smutněji a nudněji,
nežli ve vyčerpávající, otupující orgii. Přílis
mnoho zábavy, smíchu, požitků činí lidi subtil-
nější omrzelými a blaseovanými. Vzbuzují touhu
Praha
Monte Carlo
Le noc
23
article
po lesních samotách, po doušku okřívajícíh
zdroje pramenitého, po svěžím polibku čistých,
milujících rtů.
Monte Carlo je sídlem věčné rozkoše, stá-
lého hluku světského, mody, hry a sportu. Na
ulicích, na promenádě před Casinem a Hotelem
de Paris, při zvucích cikánské bandy v červe-
ných dolmanech, hlaholí směsice zovlouno.
darmošlapů, sportsmanův a hráčů ze všech
koutů světa. Damské toiletty, okázalé, vznosné,
výstřední, připomínají odpoledne v akátové alej
Boulognského lesíka, nebo nedělní Church-parade
v londýnském Hyde-Parku. Výkladní skříně nej-
proslulejších závodů krejčovských, klenofniekých,
kloboučnických přenášejí sem všechny svůdnosti
rue de la Paix, kde trůní královna mody
chicu. V barech a restaurantech je totéž ovzdušt
parfumované a rozjařené jako ve známých pa-
řížských tavernách v ulici Royale
Pro toiletty Doucetovy a Paeqninovy, pr
klobouky Lewisovy, — a jsou to často Chef-
d'oeuvry prohnaně vynalezavostí, raffinovanéh
vkusu — zapomínáte obdivovati rovněž snadně.
delikátně, koketně přistřížené, stylisované, upra-
vené záhony pověstných parků.
Je veselo mezi pátou a sedmou hodinou
před Café de Paris.
Automobily a fiakry přijíždějí k portálu
Casina, kolem něhož se tmí a hemží hlučivý roj
Dámy přecházejí vznešené, distinguované, komi
cké, excentrické. Elegáni urození a vrození
vedle nich nastrojení protzové a pepíci. Skromní
turistě, poněkud vyděšení tim příliš načechra-
ným, navoněným, naparáděným světem vyvalují
se stejným úžasem oči na exotické komtessy
plné šperků, jako na židovské lichvářky, číhajíeí
na ty šperky, až krasavice se octne v úzkýeh
u stolu ruletty . . . A lidé prostí i snobové
okazují si s rozechvěním obdivu slavné a velk
tohoto světa: nějakého Rothschilda, belgického
krále nebo slečnu Otero.
Paix
Lewisův
Rothschild
Otero
Monte Carlo
Hyde
Casino
hotel jít Paris
Boulognský lesík
café jít Paris
24
article
Slyším stále sladkou, lehkou, zvonivou
hudbu zlata a stříbra, jež mne přivítala př
vstupu do sálů herny. Louisdory a pětifranky
cinkaji nepřetržitě na velikých stolech ruletty
trente-et-quarante. Do jejich smavé melodie
mísí se drnkot bílé kuličky, otáčející se v cy-
lindru ruletty, šelesť vleček, polohlasitý hovor
a smích a odměřená, zvučná, obřadná zvolání
eroupierů: »faites vos jenx ! Rien ne va plus«.
A kolem každého stolu — je jich asi 16 v sá-
lech herny — kupí se shluk hráčů a diváků
Je příliš mnoho přepychu v těch pozlacených, poma-
lovaných, zářivých místech. Těžká, vzpupná
nádhera hlásá náhlé zbohatnutí, imponuje, osl-
ňuje všechny, jež sem přilákala podobná chi-
méra rychle, obratem nabytých pokladů. Vysoké,
nesmírné, skvoucí sály, na nichž se třpyti zlatc
a něžně rozplývají bonbonové barvy maleb Clai
rina, Boulangera a jiných representantů mod-
ního, akademického a boulevardního umění pa-
řížského, kde se stropů, ze zlatých lustrů
běloskvoucích guirland elektrických lamp se
rozlévá svit prudký, rozjiskřující jas zlaťáků
v rukou hráčů a diamantů na kyprých i se-
schlých šíjích hráček, jsou plny a hlučny o
11 hodin dopoledne do půlnoci.
Šťastný nájemce herny p. Blanc a šťastný
monarcha monacký dělají dobré obchody. Jeden
stůl herny nese asi 80.000 fr. zisku denně.
Pan Blane si postavil již tři zámky na Rivieře
a kníže monacký buduje si velkolepé yachty
zabývá se zkoumáním hloubek mořských.
Hra rouletty je velmi jednoduchá. Aťs
hraje »rouge« (červená) nebo »noir« (černá).
Boulanger
Blane
Riviera
25
article
»Blane« vyhraje vždycky.
U roulelty je celá řada kombinací. Hraje
se na číslo, jež může přinésti 35kráte znáso-
bený obnos sázky, která může obnášeti nejvýše
9 louisdorů (90 zl.), pak jsou sázky na dvě
tři, čtyři čísla najednou, na řadu půl tuctovou
a tuctovou, podle počtu řady čísel se řídí veli-
kost výhry. Při sázce na 2 čísla je možno vy-
bráti 17kráte obnos vsazený, na 3 čísla 11krát,
na 4 čísla 8kráte a t. d. Dále se hraje na
barvy : červená a černá, sudá a lichá, mangue,
passe, při kterých kombinacích se vyhrává
jednou tolik, co bylo položeno. Největší sázk
v téchto případech může býti 6000 franků.
Nejmenší je 5 franků. Při hře »Trente e
quarante«, jež je daleko klidnější i prostší.
je nejmenší sázka 20 franků a nejvyšší 12.00
franků.
A ten, koho nestrhne mocné kouzlo ha-
zardní hry, baví se znamenitě pozorováním
eroupiérů a hráčů. Přes to, že kolem stolů
tisní se zástupy hráčů, kteří házejí své zlaťáky
a pělifranky na čísla a oddělení rouletty, nebo
je tam přistrkávají hraběmi t. zv. »rateau«, ne-
vznikne nikdy, dik bdělosti a hbitosti úřadníků
rouletty, nijaký zmatek ani hádka. Hra se po-
hybuje v nejrychlejším tempu. Nikdo nezlrácí
času. Ve chvilce jsou pole rouletty posázena
hromádkami peněz, válec s kuličkou je rozto-
čen, formule »rien neva plus« pronešena a již
zastaví se válec, kulička zapadne do čísla, jež
hlavní eroupier označí úderem svého »rateau«
a rázem croupieři mají spočitány všechna
znásobení sázek, shrabují peníze z čísel a pol
prohraných a s neobyčejnou obratností házeji
zlatáky vybrávajícím třeba přes celý stůl, A již
zase mění bankovky novým hráčům, dávají
Blane
Trent e
26
article
zpět a virtuosně dovedou hodit na druhý konee
stolu deset zlaťáků právě před vás.
A hráči! Jaký to zajímavý pohled, jaké
studium fysionomií rozechvělých a lhostejných,
nervosních, rozčilených, skeptiekých, pověrčivých,
smělých, váhavých, náruživých, otupělých, ne-
nasylných, neuvědomělých i ospalých!
Starý švihák, v bezvadném smokingu, s gar-
denií v knoflikové dirce, házi tisícifrankové ban-
kovky na stůl »trente et quarante« a ani monokl
se mu nepohne v oku, když jich několik zmizí
pod hraběmi croupierovými. Vedle něho — stoly
»trente et quarante« jsou nejnoblejší — sedí
mladá dáma a překrásnou rukou, zářící draho-
kamy, postrkuje hromádku zlata. Croupier ozna-
muje »28 el couleur«. Dáma vsadila na druhou
stranu. Její hromádka louisdorů je shrábnuta.
Dáma pozvedá své tmavé oči, usměje se jako by
chtěla říci, že to čekala, poznamená si na svůj
kartonek, že vyšla černá — již několikrát po
sobě — a znova malá ručka staví hromádku
zlata na »červenou«. Za dámou, jež obléknuta
je dle požadavků zdejší mody: plesová toaletta
s hlubokým výstřihem a kloboukem stojí omšelý,
oplešatělý mladík, který s melancholickou a blaseo-
vanou dvorností občas sáhne do tobolky a po-
dává bankovku své zbožňované, příliš zbožňovaíné
neboť má smůlu ve hře.
Viděl jsem tu nejkrásnější a nejohavnějšt
zjevy ženské. Půvabné krasavice všech rac, roz-
košné moderní Aspasie a Lais v toaletách kou-
zelných i generálky »staré gardy«, nalíčené, na-
pudrované ženštiny ctihodného stáří vyzývavých
vnad, posetě perlami, diamanty, smaragdy . .
Ty hrály nejzuřivěji, ačkoliv za nimi neštáli ni-
jací blaseovaně dvorní mladíci s napěchovanými
tobolkami ..