ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 81b0ddb0-78e8-11dc-915c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 72, person 49, org 8, work 1
1 masthead
Ročník XXXXV
2 masthead
V Praze, ve středu dne 10. května 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 127.
4 article
Ka ranní a odpol. listy předy lácá sen v Praze v admiinistraci za noěske něnt lta . . . : 6 K —h s drojí čonáškos n ni nnt a . .. . 7 K oo ve filialkácht 2K90h na ně ko . Poštont n rěsfo. . . . . Bě leis . . . . 9 K. 60 s drají zisilkou ta neb ls. . . K So L. Z Petrohradu, 9. května v 8.55 hod. reč. (Pův. telegr. zvl. zprav. »Nár. Listů«. Kolují zde vážné pověsti, že Rože- stvenský v zálivu Penanském poto- pil dvě návěštní lodi japonské. Gene- rální štáb námořní neobdržel ale do- sud potvrzení, věří se však v možnost srážky takové. Ministerstvo vnějších záležitostí dostalo zprávu, že nemo eniění lo Kostroma«, patřící k eskádře Něbogatova, připlula do Sajgonu. (Byl sděleno i odjinud dříve již. Pozn. red ). Ministerstvo nedostalo dosud znění nového protestu japonského proti do- mělému porušování neutrality Franclí. Car odjede do Petěrhofu, carova- matka do Gačiny. Vojsko, policiea četnictvo v počtu 24.000 mužů bude střežiti dráhu a okolí její. Policie vydala rozkaz, aby krámy byly dne 1. května (14. května dle nového kalendáře) uzavřeny Místokrál Alexějev podal caru pamětní spis o 1200 stránkách, žá- daje za propnštěnou, odpověď cara počítá ale s možností návratu jeho do Mandžurska. Generální štáb sděluje, že Rusové odrazili útoky hlídek japonských na pravém břehu řeky Khunu. V dopravě vojska na mandžurské bojiště se pokračuje.
Něbogatův Sajgon Alexějev Rus Praha Petrohrad Kostroma Petěrhof Khun Genus
5 article
M. Z Magdeburku, 9. května. (Původn telegr. »Nár. Listů«.) Londýnského dopi- sovatele »Magdeburger Ztgu« ujistili v zahraničním úřadě, že přes hrozi- vou mluvu ofieiálníhojaponského tisku proti Francii netřeba se obávati sku- tečného konfliktu, proto že mezi Londýnem a Paříží je úplná shoda v otázee nentrality. Z Honkonu, 9. května. (C.-B) »Rent kancelář« sdělnje: Přibyvší sem par- ník »Neumühlen« sděluje, že v pátek vdl směrem k zátoce kamranskě 45 ledí, z nichž 20 bylo lodí váleč- ných. Parník »Haimun« spatřil v týž den japonský křižák poblíž Amoye (u čínského pobřeží). Protižidovské bouře na Rusl. Z Petrohradu, 9. května. „Novosti“ oznamují, že od večera dne 7. května panuje v Žitomíru velká řež proti židům. Křesťané přepadají (?) ozbro- jeni židy a způsobili již hotové krveprolití. Jest mnoho mrívýcha mněných. Ze Lvova, 9. května. Z Podvolo- čisky se telegrafuje, že cestnjící. kteří dnes přibyli tam rychlíky z jižní Rusi, vypravují o proti- židovských výtržnostech v Žitomíru. které nabyly velkého rozsahu. Po- čet raněných i mrtvých jest veliký. Bezpečnostní úřady ukázaly se býti proti výtržníkům bezradnými. Z Berlína, 9. května. Z Varšavy se oznamuje, že v Žitomíru došlo včera k velkým bouřím a pouličním řežím. Ozbrojení židé hájili se (
Magdeburk Francie Londýn Paříž Honkon Petrohrad Žitomír Lvov Podvolo Rus Berlín Varšava Magdeburger Ztg Žitomír
6 article
proti útokům, při čemž několik osob bylo usmrceno a raněno. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na straně 3.)
7 article Arabie a Balkán.
Arabie a Balkán. Z Arabie, kolébky islamu, docházejí v po- sledních dnech poplašné a pro panství sultánovo velice nebezpečné zprávy, jež dokazují, že říše turecká jest ve svých asijských državách stejně otřesena jako ve zbytcích svého území v Evropě. na Balkáně. Hrozivé mraky kupí se nad Ture- ckem se všech stran; od jihu i od západu sta- huje se jejich kruh úžeji a úžeji, tak že se po- dobá, že na velmocenské budově říše sultánovy není již ani jediného pevného a zdravého ka- mene. Maloasijské ostrovy a pobřeží lne ke království řeckému, Arméni touží po neodvis- losti, na Mesopotamii a Syrii upřel zraku svého německý císař Vilém, jehož záměry tu viditelně prozrazuje bagdadská dráha; německé zálusky na tyto končiny vyslovil a konstruoval ostatně již v prvé polovině předešlého století proslulý něrodní hospodář německý Roscher. Arabie sic byla dosud pokládána za nej- pevnější sloup Turecka, ale neprávem. Vždyt na př. povstání Vahabitův zaměstnávalo počát- kem 19. století po osm let vojska turecká, v létech 1835—1837 způsobilo jim opětné, těžké porážky, tak že ve skutečnosti moc sultá- nova omezovala se v Arabii pouze na pobřeží spokojujíe se spíše čestnou než skutečnou ochra- neu posvátných míst mohamedánských, Mekky a Mediny. Uvnitř Arabie vedly si jednotlivé kmeny zcela samostatně a neodvisle od vlády tu- recké.
Armén Vilém Roscher Vahabitův Arabia Arabia Balkán Evropa Mesopotamia Sýrie Turecko Mekka Medina
8 article
Od roku minulého, od vypuknutí války rusko-japonské, vyskytovaly se sice opět ojedi- nělé zprávy, že anglický konsul v Adenu udržuje povážlivé styky s náčelníky arabských kmenů, že je organisuje k novým podnikům proti pan- ství tureckému, ale věci této nevěnovala se dále větší pozornost, protože Arabie jinak nezajímá evropskou veřejnost. Ve skutečnosti však měla tato anglická činnost velmi vážné pozadí, smě- řujíe jednak k tomu, aby předešla případným ruským záměrům — proniknouti ku perskému zálivu, zvážiti dále vliv Německa, postupujícího s bagdadskou drahou, hlavně pak, dopomoei Anglii k ovládnuti západního pobřeží arabského. tedy k moci na obou pobřežích Rudého moře proměniti moře to se suezským průplavem, nej- kratší to mořskou cestou do Indie — v moře výhradně anglické. A tyto anglické záměry dle všeho rychle se uskutečňují. Prvá jejich čásť, úplné podlomení moci turecké v Arabii jest více než z poloviny dekonána; Angličanům nejen se podařilo způso- biti nebezpočné povstání kmenů arabských proti vejsku sultánovu, ale dle nejnovějších zprávi jeho zdrcující porážku, při níž jádro vojska toho. pluky ze Syrie — přešly ku povstalcům.
Angličan Aden Arabia perský záliv Německo Anglie Indie Sýrie
9 article
Velitel vojska tureckého Riza paša, v čele 20.000 mužů, utkal se při městě Sana s vůdcem povstalcův Hamidem Eddinem, ztratil vešker děla a vozatajstvo, a vyvázl sám pouze as s 1000 muži, kdežto ostatní vojsko, jak již sdě leno, připojilo se k Hamidu Eddinovi, domně- lému potomku proroka Mohameda, a bylo tímto. jak se dále oznamuje, odzbrojeno a propuštěno demů, protože nebylo pro takové množství lidu v táboře povslalců dosti zásob, a hlavně as proto, aby rozneslo zprávy o nové hvězdě arab. ské ve světě mohamedánském, zvláště pak do Syrie a Malé Asie. Vládě turecké nezbývá, než mobilisovat nové pluky proti Arabům, anebo vyslati prot nim čásť vojsk, stojících na Balkáně a připra vených čeliti tamním zmatkům. Takto povstání v Arabii zasahuje účink svými i do poměrů balkánských. Nejbližší ná- sledky posledních událostí v Arabii budou ovšem se jeviti na chování vlády turecké oproti zmat- kům balkánským, rozdvojujíce její síly a oslabu jíce její postavení nejen v otázce makedonské a albanské, ale i vůči Bulharsku, Řecku, Srbsku a ostatním místním činitelům tamním.
San Hamid Mohamed Sýrie Balkán Arabia Bulharsko Řecko Srbsko
10 article
Pokud pak politika oprav v evropském Tu reeku spočívá na tak zvaném zachováni „posa vadního stavu“, jest samozřejmo, že oslabením Vysoké Porty přibude nový živel, stěžující za chování posavadních poměrů. Doposud hrozilo zejmena slovanským stá tům na Balkáně, že je Turecko svou převahou po případě dovede skrušiti, jako se stalo Řekůn v poslední jejich válce, anebo že vůči nim do vede zdůrazniti svůj vliv, čemuž mimo jiné na- svědčovala i zpráva, že sultán pozval knížete bulharského do Cařihradu, chtěje mu projevit nelibost pro jeho nedávnou objížďku pe dvorech evropských. Není pochybnosti, že katastrofa, jež postihla brannou moc tureckou u města Sanu, uvedla vládu tureckou do značných nesnází, a že na- opak u národů balkánských vzbudila nové na- děje. Z Cařihradu se oznamuje, že porážka v Arabii způsobila na dvoře sultánském ohromný poplach, jenž se rovná téměř bezradnosti. Z to prý v Makedonii a v Bulharsku značně si od- dechli a nabyli nové důvěry ve zdar vlastních snah. Počítá se, že Turecko musí vypravit aspoň armádu 100.000 mužů, aby zmohlo Araby, a i tu jest vůči pozadí, jakéž tam tvoři Anglie, více než pochybno, zdali nové výpravě turecké se podaří lépe než Riza pašovi. Nemilý dojem z pozvání sultánova, aby kníže Ferdinand navštívil Cařihrad, zatím v Sofi úplně vymizel, a nyní naopak v okolí knížecím doufají, že návštěva ta přinesc Bulharsku nové úspěchy a že vláda turecká bude nyní ku po- žadavkům bulharským ochotnější a povolnější.
San Ferdinand Balkán Turecko Cařihrad Arabia Makedonie Bulharsko Anglie
11 article
Také byl prý již povolán bulharský zástupce na dvoře sultánském Načevič do Sofie, aby podal knížeti zprávu o situaci. Najisto všnk očekává kníže Ferdinand, že vláda turecká v těchto ne- snázích všemu se vyhne, co by mohlo stížiti jeji poměr k Bulharsku. Neméně jest pravděpodobno, že činnost bul harských rovolučních komitétů záhy bude opět velmi horlivou, chtějíc využitkovati nesnází tu- reckých. Ba ozývají se i hlasy, že porážka Turk v Arabii uvede v čase co nejkratším do proudu dlouho chystané a očekávané události na Bul- káně. Usuzuje se, že nejen Bulharsko použije vhodné přiležitosti, ale že ostatní státy pobal- kánské nebudou chtít dáti se předstihnouti úspěchy bulharskými, že slovem všechny se od- hodlají těžiti z dané příležitosti, a ježto za zájmy malých oněch států stojí zájmy velmoc a tyto již dávno ohledně Balkánu sledují cíle se různící, že oklikou na Arabii podaří se tento- kráte, co nepodažilo-se dosud v létech posled- ních, uvésti poměry balkánské ve stadium — likvidace. A jako v Arabii Angličané připravili tamní události, tak jest o nich rovněž známo, že též na Balkáně od samého počátku, co vznikla otázka makedonská, zaujímali odchylné stano- visko, a že zvláště učinili určité výhrady prot úmluvám mürzstegským a vytasili se s dalším reformními návrhy, jen aby klidné narovnání na Balkáně zmařili. A zdá se, že se tento jejich záměr nyní podaří. Události arabské nejsou tudíž debrou předzvěstí pro zachování míru na jiho- východě evropském, a spíše můžeme se připra viti na brzké, vzrušující zprávy z oněch končin
Ferdinand Angličan Sofie Bulharsko Arabia Balkán Turk
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 9. května. (Uherská krise.) Jeden z uherských listů sděluje, že zvláštní deputace jela pozvati panovníka na střeleckou slavnost, kterou pořádá posl. Szemere, že však panovník odřekl návštěvu, poněvadž nemíní v květnu Pešť navštíviti. Zprávu tu doplňuje vče- rejší sdělení Tiszovo v liberálním klubě, že brzkého odstoupení nynějšího úřadujícího uherského kabinetu nadíti se nelze, poněvadž v krisi nenastala za jeho pobytu ve Vídni nijak změna. O příčinách nechuti vídeňských dvorních kruhů k ráznému rozřešení krise mluvil hrab Apponyi ve včerejší schůzi prešpurského sto- ličního výboru. Zastupitelstvo stolice prešpurské bylo dosud liberální, ale, jako jinde, tak se i v Prešpurku v poslední době změnilo smýšlent
Apponyi Praha Pešť Vídeň Prešpurk
13 article
veličů a většinu mají tam nyní přívrženci oppo sice. Hr. Apponyi ve své řeči prohlásil, že ví deňské kruhy trvají houževnatě na svém stane- visku ne z neznalosti poměrů, nýbrž prolo,že přesně znají snaby spojené opposice. Ony kruhy snaží se krisi prodloužiti do nekonečna. Vinen je tím vliv špatných rádců na krále. Král mus nabyti přesvědčení, že cizojazyčná, v řizím duchu vychovaná armáda nikdy nepřinese zemi klid. Výklady Apponyiovy byly provázeny hiluč nou pochválou. „Budap. HIirl.“ nazývá Tiszovu vlädu c. k. ministerskou opposici. Télo opposici musí se učiniti konec. Ať prý hr. Št. Tisza směle pře- stoupí k černožluté opposici, ale bez úřadn moci ministerského předsedy. „Nestrpíme — píše „B. H.“ — nijaké opposico, prováděné z po- ručení Jeho Veličenstva s místa, s něhož se ma zemi vládnouti dle její vůle a nikoli proti ní. V naší ústavě není zákona, dle něbož by vláda z poručení králova měla vystupovati jako oppo- sice proti většině národa. To je nerůdnost, zpi- tveření ústavnosti, to je c. k. revoluce. Proti tomu musí se mysli vzepříti a bouře profestu musí zaburáceti celou zemí . .. Z Pešti, 9. kvělna. (Adresní debata v uher ské sněmovně.) Předseda Justh zahájil dnešní schůzi v 101/4 hod. dopol. Mezi čtenim došlých věc jakási černě oděná dáma hodila s galerie do sněmovny list a při tom zvolala: „To jsou mé národní poža- davky!“ Když byla odvedena na kvesturu, legitimo- vala se jako žena úřadníka. V listině do sněmovny vržené žádá jménem matek a žen, aby sněmovna pro- jednala zákon o rekrutech, by záložníci nebyli opě voláni do služby.
Tiszův Justh Hradec Pešť
14 article
Slovo má člen strany neodvislosti posl. Bezoky jenž doporučuje adresní návrh koalice. Po něm mluv za chorvatský klub posl. Emer. Josipovič Počíná mluviti jazykem chorvatským (Hlasy na levici: Maďarsky mluvit! To je neslušné Posl. Ugron: Má právo mluviti chorvat skyí Předseda Justh napomíná poslance, aby řečník nerušili. Posl. Josipovič pokračuje pak moďarsky a praví: Poněvadž zde byly vysloveny pochybnosti mém právu, mluviti ve věcech, týkajících se společ- ných věcí chorvatsky, nutno práva toho opětně po- užívati, aby neupadlo v zapomenutí. Pak polemisuje s předešlými řečníky, kteří tvrdili, že se chorvatštiny jako velícího jazyka při chorvatské domobraně dostalo Chorvalům jen ze slušnosti a vysvětluje podrobně vyjednávání z r. 1868, z něhož vysvítá, že Chorvaté dostali své velení jako své právo a ne milost. IIr. Apponyi reaguje nejprve na řeč Josipovi- čovu a tvrdí, že uvedené jím citáty ho nepřesvědčily že se Chorvatům velícího jazyka chorvatského nedo- slalo z důvodů slušnosti. Pak se vrací k resoluci, pře- čtené posl. Tomašičem a přeje si, aby úvodní odstave oné resoluce byl všeobecným přesvědčením Chorvatů.
Josipovič Justh Posl Chorvat Josip Maďarsko
15 article
Pokud se týče dalšího odstavce, Chorvatě nesouhlast se zavedením maďarštiny do vojska, ale netvrdí také. že chorvatským plukům náleží velení chorvalské. nýbrž byli by spokojení se zachovánín aynějšího ve- lení německého. Ačkoli tvrdí, že mají právo na chor- valské velení, nedomáhají se toho, nýbrž chtějí své právo uplatniti teprve tehdy, až si Maďaři nez přispění Chorvatů vymohou velení maďarské. Pak přechází k olázce školské. Otázku národních škol má za velice důležitou pro národní politiku a přál by si aby ji koaliční vláda brzy vyřídila. Jsou však i jiné důležitě otázky, jež nebyly pojaty do adresy, jako na př. parita v celém oboru vnější politiky, a to proto. že nelvoři nyní jádro kontroversy. Liberální strana může proto býti klidna; ve vzhledě národním řečník nebude jistě vyžadovati méně, než ona. Nebylo tž praktické, ličiti tak živými barvami nevýhody samo- statného celního území, poněvadž lakové líčení může nalézti ohlas v Rakousku. Chtěl-li však hr. Tisza uher- ské zemědělce poštvali proli koalici, dostalo se nej kompetentnější odpovědi od hr. Karolya, jenž projevi koalici úplnou důvěru. Na výtky bar. Daniela, že koalice může utvořili svou vládu, odpovídá, že koafice může utvořiti kabinet jen tehdy, bude-li jeho progran vyhovovati požadavkům a potřebám voličů, kteří koa lici dali většinu mandátů.
Maďar Chorvat Karolya Daniel Rakousko
16 article
Také není správno tvrzení Danielovo, že lib rální strana vyvodila důsledky z voleb. Liberální stra- na nebyla poražena normální parlamentní cestou př některé olázce politické. Liber. strana učinila útol na právní řád a užila všech prostředků, aby svů útok uskulečnila. Kdyby byla při volbách zvítězila. byla by užila proti opposici nezákonně provedené změ ny v jednacím řádě a byta by opposiční poslanc třebas brachiální moci ze sněmovny odstranila. Po- rážkou liberální strany neuvedeno tedy ještě všechno do normálních poměrů. Lib. strana chtěla se upevniii státním převratem a prote nyní po své porážce nemá práva šiniti nárok na jakési ústavní povolání. Proces mezi liberální stranou a koalicí nebyl civilní, nýbrž trestní; koafice žalovala na liberály, protože učinili útok na ústavu a voličové liberály odsoudili. Stejně nesprávné jest tvrzení, že strany, stojtcí na základě vyrovnání z r. 1867, maji ve sněmovně dosud většinu. V drobném prodeji ranní čí-lo o solě . . . za s odpoledni. .. . n z Ve filialkách na vankově- ransí číl- odpolední . . . . . . . . sh Inserů t plati se hotově nppře ěplacení a inserty přijímá sěmnlni- strace v žlarlanské ulici č.3. Tam nscházají se též rodake tizkirna a ezpečice . Národnich L.istů“ Rukopiry se novracejí.
Danielův Libra
17 article
Od 18. lislopadu 1904 vzniklo mezi stranami, stojícími na půdě zákonů z r. 1867 a jejich odpůrci impedi- menlum publicae honestatis (překážka veřejné počest- nosti). Přirozený následek porážky při volbách byi by, kdyby liberální strana přešla do opposice. Ale jako opposice tato strana by národu ničím neprospěla. Opposice by měla smysl, kdyby žádala pro národ více, než dočasná vláda smí poskytnouti. Ale opposice která nežádá pokroku, nýbrž na celé čáře chce couvati, byla by pro národ jen brzdou. Proto neobrací se k liberámní straně jako lakově, nýbrž k jednotlivým jejím členům, mezi nimiž má četně přátele, s prosbou, aby uvážili, je-li důstojno uherského národa, dělati lakovou poti- tiku a odpovidá-li to jich vlastní ctižádosti. (Pochvala na levici.) Existence liberální strany je nejpevnějším tm- lem spolčené opposice. Před volbami mohlo se ří- kati, že koalice nevytkla vládního programu, avšak již tehda byly styky mezi jednotlivými jejími stra- nami a zvláště všichni členové koalice, také od- štěpencí žádali, by se přesně zabezpečily ústavní in- stituce. Cesta vedoucí odtud ku programu je kratičká.
18 article
Konlice musila pátrat, jaký účel měla liberální strana při svém pokusu o zvrácení právního pořádku, nebot z hravosti se ho nikdo nedopoušlí. Dlouhá krise mi- nulých let prozradila všelicos. Pravda, že tento pro- gram obsahuje obecné věci, ale opposice věděla, že mluví s panovníkem, jemuž nelze dát ultimatum. Ve výkladu vyrovnacího zákona byly dvojsmysly vždycky. V Uhrách myslili, že vyrovnání zajišťuje samostat- nost uherského státu, v Rakousku, že propuštěna Uhrům samospráva jako jiné korunní zemi. Libe- rální strana kladla slovný důraz na samostatnost státu, ale skutky osvědčovala se pro říšskou my- šlénku. To vzbudilo domněnku, že je v Uhrách ně- jaká strana pro tuto myšlénku. Ta illuse musí s odstraniti. Předpojaté hlavy v Rakousku musí po- znati, že Uhry jsou samostatným státem a mají práva, jež chtějí osvědčiti. Strana neodvislosti nedo- sáhla většiny a proto třeba pokusiti se na základě vyrovnání z r. 1867, o zřízení uherského státu. Strana neodvislosti může podporovali taký pokus, nebude-li v koaličním programu ničeho, co by bylo v odporu s programem jejím vlastním a nemusí li se zříci ničeho z vlastního svého programu. Koalice je dnes jedině možným řešením. S jejím programem může souhlasiti každý. Jednotlivci považují to za konečný cil, strana neodvislosti chce jíti dále. Netají si, že nastávají koalici tuhé hoje. V Rakousku snatí se kde kdo odmitati uherské požadavky, ač douře mohli by uvažovati, nebylo-li by dobře, aby se oba státy svobodně spojily a potom si lépe rozuměly.
Konlice Libea Uher Uhry Rakousko Uher
19 article
Faktum je, že veřejné mínění v Rakousku směřuje proti Uhrám a panovník mu podlehá. Nesmějí si tam také mysliti, že Uhry nemají sympatií v cizině. Až nabudou svého práva a Evropa přesvědčí se, ž uznáním uherských práv nepodlamuje se velmocen- ské postavení říše, nýbrž upevňuje budou národní snahy uherské velebeny. Třeba dbáti dobré vůle mezi korunou a národem, ale nelze o ní mluviti, musí-li se jeden činital druhému úplně podrobiti, k svornosti třeba jednoho smýšlení a cítění. Uhry chtějí zůstati národním státem a proto třeba, aby panovník jako Maďar postavil se v čelo národních snah uherských. (Hlučná pochvala v levo.) Pravda plodí lásku, moc, mír, užitečnou činnost. Koalice přeje si pravdy a proto řečník doporucuje adresuk přijelí. (lilučná pochvala v levo.) Po krátké přestávce chce se ujmouti slova m. -p. hr. Tisza a posl. Polonyi volá: My jsme již mluvili; jděme ven. My nejsme zvědaví. (Hluk v pravo.) Levíce vychází ze sněmovny.
Uher Maďar Tisza Rakousko Uhry Evropa
20 article
M. p. Tisza praví, že Apponyovy vývody o ustavičném vyhledávání tajných cílů a zámyslů jsou charakteristické. Vzhledem ke skutečnému účelu jednacího řádu odkazuje na Apponyovu řeč z r. 1903 o nebezpečných výhoncích parlamentních. Také v cizině odstraňovali nebezpečí obstrukce většími nebo menšími změnami jednacího řádu, ale nikde nepovažovali to za slátní převrat. Liberální strana nebude následovati Apponyova příkladu změnou svých zásad (Pochvala v pravo.); setrvá ve svém politickém přesvědčení, nedadouc se mýliti, že jsou mezi jejími zásadami také takové, jež nesrovnávají se s okamšilými snahami. Také země neutrpí škody. stojí-li většina proti opposici, jež nesleduje taktiku zvyšovací licitace a nevyhledává uslavičné nových dráždivých momentů, aby veřejné mínění udržovala v rozčilení. To prohlašuji jménem svým i liberální strany. (Trvalá pochvala.) Poslanec Aurel Vlad (rumunský nacionalista) ujímá se slova. Poslanci levice vracejí se do sálu. (Jizlivé vý- křiky v pravo.) Posl. Vlad prohlašuje, že národnosti budou hájiti svou vlastní adresu. Debata byla potom přerušena a bude se v nl pokračovati zejtra. —
Tisza Apponyův Vlad Posl
21 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. května. Odpověď dra. hraběte Lützowa na profičeský útok »Sunday-Times«. Jak jsme před několika dny zaznamenali, uveřojnil dr. hrabě Lützo w ve blavním orgánu
Lützow Lützo Praha
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 4. května 1905. H. (Z Monte Carla.) Dekorace feerie a operelly. Orientální, fantastické řeerie a mo derní, ztřeštěné, zhýřené operetty. A uprostřed ve shluku paláců hotelových a ozdobných vill mezi bujně se pestřícími záhony a effektně na- kupenou, sestavenou vegetací tropickou, vypíná se skvouci, bílý, nádherný a titěrný paláe Ště- stěny a Náhody ... V jeho zlacených, jasa- plnýeh, šumných síních tanči bilá kulička ruletty svůj osudný, záhadný, enervující rej, jejž sle- dují zraky horečné, vytřeštěné, dychtivé a jejž uehvaeující hudbou provází cinkot zlata a stříbra Psrozismus světácké náruživosti zlata a po- Eíků. Zde nejdivočeji šílí mumraj kolem božstv zlatého telete. Všechny ty vášně, touhy a ideály. jež nás ženou do štvanice za fantomem Štéstí vznášejícího se nad bahny a propastmi, jež v nás vzbuzují opojnou představu náhlého zbo- hatnnti, jež nás zavádějí do vřavy bursy do zimničného ticha heren, nejvíce zuří v bí- lém, distinguovaném, koketním paláci Casin v Monte Carlu Opojnost, horečnost, nervosní vzrušení vane ve vzduchu, prozářeném sluncem, prosyceném jemnými a dráždivými vůněmi květin a žen. Dojem oslnění a omámení, který brzo unavuje, přesycuje a za nimž se vtírá tísnivý pocit všed- nosti, rozmařilé zhýralosti a prázdnoty. »La noce, comme clest triste,« praví kdes Donnay. A nikde nebývá smutněji a nudněji, nežli ve vyčerpávající, otupující orgii. Přílis mnoho zábavy, smíchu, požitků činí lidi subtil- nější omrzelými a blaseovanými. Vzbuzují touhu
Praha Monte Carlo Le noc
23 article
po lesních samotách, po doušku okřívajícíh zdroje pramenitého, po svěžím polibku čistých, milujících rtů. Monte Carlo je sídlem věčné rozkoše, stá- lého hluku světského, mody, hry a sportu. Na ulicích, na promenádě před Casinem a Hotelem de Paris, při zvucích cikánské bandy v červe- ných dolmanech, hlaholí směsice zovlouno. darmošlapů, sportsmanův a hráčů ze všech koutů světa. Damské toiletty, okázalé, vznosné, výstřední, připomínají odpoledne v akátové alej Boulognského lesíka, nebo nedělní Church-parade v londýnském Hyde-Parku. Výkladní skříně nej- proslulejších závodů krejčovských, klenofniekých, kloboučnických přenášejí sem všechny svůdnosti rue de la Paix, kde trůní královna mody chicu. V barech a restaurantech je totéž ovzdušt parfumované a rozjařené jako ve známých pa- řížských tavernách v ulici Royale Pro toiletty Doucetovy a Paeqninovy, pr klobouky Lewisovy, — a jsou to často Chef- d'oeuvry prohnaně vynalezavostí, raffinovanéh vkusu — zapomínáte obdivovati rovněž snadně. delikátně, koketně přistřížené, stylisované, upra- vené záhony pověstných parků. Je veselo mezi pátou a sedmou hodinou před Café de Paris. Automobily a fiakry přijíždějí k portálu Casina, kolem něhož se tmí a hemží hlučivý roj Dámy přecházejí vznešené, distinguované, komi cké, excentrické. Elegáni urození a vrození vedle nich nastrojení protzové a pepíci. Skromní turistě, poněkud vyděšení tim příliš načechra- ným, navoněným, naparáděným světem vyvalují se stejným úžasem oči na exotické komtessy plné šperků, jako na židovské lichvářky, číhajíeí na ty šperky, až krasavice se octne v úzkýeh u stolu ruletty . . . A lidé prostí i snobové okazují si s rozechvěním obdivu slavné a velk tohoto světa: nějakého Rothschilda, belgického krále nebo slečnu Otero.
Paix Lewisův Rothschild Otero Monte Carlo Hyde Casino hotel jít Paris Boulognský lesík café jít Paris
24 article
Slyším stále sladkou, lehkou, zvonivou hudbu zlata a stříbra, jež mne přivítala př vstupu do sálů herny. Louisdory a pětifranky cinkaji nepřetržitě na velikých stolech ruletty trente-et-quarante. Do jejich smavé melodie mísí se drnkot bílé kuličky, otáčející se v cy- lindru ruletty, šelesť vleček, polohlasitý hovor a smích a odměřená, zvučná, obřadná zvolání eroupierů: »faites vos jenx ! Rien ne va plus«. A kolem každého stolu — je jich asi 16 v sá- lech herny — kupí se shluk hráčů a diváků Je příliš mnoho přepychu v těch pozlacených, poma- lovaných, zářivých místech. Těžká, vzpupná nádhera hlásá náhlé zbohatnutí, imponuje, osl- ňuje všechny, jež sem přilákala podobná chi- méra rychle, obratem nabytých pokladů. Vysoké, nesmírné, skvoucí sály, na nichž se třpyti zlatc a něžně rozplývají bonbonové barvy maleb Clai rina, Boulangera a jiných representantů mod- ního, akademického a boulevardního umění pa- řížského, kde se stropů, ze zlatých lustrů běloskvoucích guirland elektrických lamp se rozlévá svit prudký, rozjiskřující jas zlaťáků v rukou hráčů a diamantů na kyprých i se- schlých šíjích hráček, jsou plny a hlučny o 11 hodin dopoledne do půlnoci. Šťastný nájemce herny p. Blanc a šťastný monarcha monacký dělají dobré obchody. Jeden stůl herny nese asi 80.000 fr. zisku denně. Pan Blane si postavil již tři zámky na Rivieře a kníže monacký buduje si velkolepé yachty zabývá se zkoumáním hloubek mořských. Hra rouletty je velmi jednoduchá. Aťs hraje »rouge« (červená) nebo »noir« (černá).
Boulanger Blane Riviera
25 article
»Blane« vyhraje vždycky. U roulelty je celá řada kombinací. Hraje se na číslo, jež může přinésti 35kráte znáso- bený obnos sázky, která může obnášeti nejvýše 9 louisdorů (90 zl.), pak jsou sázky na dvě tři, čtyři čísla najednou, na řadu půl tuctovou a tuctovou, podle počtu řady čísel se řídí veli- kost výhry. Při sázce na 2 čísla je možno vy- bráti 17kráte obnos vsazený, na 3 čísla 11krát, na 4 čísla 8kráte a t. d. Dále se hraje na barvy : červená a černá, sudá a lichá, mangue, passe, při kterých kombinacích se vyhrává jednou tolik, co bylo položeno. Největší sázk v téchto případech může býti 6000 franků. Nejmenší je 5 franků. Při hře »Trente e quarante«, jež je daleko klidnější i prostší. je nejmenší sázka 20 franků a nejvyšší 12.00 franků. A ten, koho nestrhne mocné kouzlo ha- zardní hry, baví se znamenitě pozorováním eroupiérů a hráčů. Přes to, že kolem stolů tisní se zástupy hráčů, kteří házejí své zlaťáky a pělifranky na čísla a oddělení rouletty, nebo je tam přistrkávají hraběmi t. zv. »rateau«, ne- vznikne nikdy, dik bdělosti a hbitosti úřadníků rouletty, nijaký zmatek ani hádka. Hra se po- hybuje v nejrychlejším tempu. Nikdo nezlrácí času. Ve chvilce jsou pole rouletty posázena hromádkami peněz, válec s kuličkou je rozto- čen, formule »rien neva plus« pronešena a již zastaví se válec, kulička zapadne do čísla, jež hlavní eroupier označí úderem svého »rateau« a rázem croupieři mají spočitány všechna znásobení sázek, shrabují peníze z čísel a pol prohraných a s neobyčejnou obratností házeji zlatáky vybrávajícím třeba přes celý stůl, A již zase mění bankovky novým hráčům, dávají
Blane Trent e
26 article
zpět a virtuosně dovedou hodit na druhý konee stolu deset zlaťáků právě před vás. A hráči! Jaký to zajímavý pohled, jaké studium fysionomií rozechvělých a lhostejných, nervosních, rozčilených, skeptiekých, pověrčivých, smělých, váhavých, náruživých, otupělých, ne- nasylných, neuvědomělých i ospalých! Starý švihák, v bezvadném smokingu, s gar- denií v knoflikové dirce, házi tisícifrankové ban- kovky na stůl »trente et quarante« a ani monokl se mu nepohne v oku, když jich několik zmizí pod hraběmi croupierovými. Vedle něho — stoly »trente et quarante« jsou nejnoblejší — sedí mladá dáma a překrásnou rukou, zářící draho- kamy, postrkuje hromádku zlata. Croupier ozna- muje »28 el couleur«. Dáma vsadila na druhou stranu. Její hromádka louisdorů je shrábnuta. Dáma pozvedá své tmavé oči, usměje se jako by chtěla říci, že to čekala, poznamená si na svůj kartonek, že vyšla černá — již několikrát po sobě — a znova malá ručka staví hromádku zlata na »červenou«. Za dámou, jež obléknuta je dle požadavků zdejší mody: plesová toaletta s hlubokým výstřihem a kloboukem stojí omšelý, oplešatělý mladík, který s melancholickou a blaseo- vanou dvorností občas sáhne do tobolky a po- dává bankovku své zbožňované, příliš zbožňovaíné neboť má smůlu ve hře. Viděl jsem tu nejkrásnější a nejohavnějšt zjevy ženské. Půvabné krasavice všech rac, roz- košné moderní Aspasie a Lais v toaletách kou- zelných i generálky »staré gardy«, nalíčené, na- pudrované ženštiny ctihodného stáří vyzývavých vnad, posetě perlami, diamanty, smaragdy . . Ty hrály nejzuřivěji, ačkoliv za nimi neštáli ni- jací blaseovaně dvorní mladíci s napěchovanými tobolkami ..