ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 817e2600-8f1b-11dd-8a54-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 39, person 58, org 2, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v pátek 14. listopadu 19 3.
Praha
3 masthead
Císlo 313.
4 article
aranní s večerní llsty předplání sa v Praze v adrainistraclí a měsl sk = as čtvrt let * dvojí donáškou mněsle ike ns čtvrt leta : ve fliálkách skno na másle Poštou na čivrt jeta ! . . . K o0 s dvojí zásilko na měsle dke e vrt ieta .
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o S, s přílohou pro venkov o 12 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o S, s přílohou pro venkov o 12 stranách Spojené státy a Mexiko. Vnitřní nepořádky v menších anebe mladých státech vždycky byly pro mocněj- ší sousedy velkým pokušením, aby zasaho- vali do jejich vnitřních záležitostí. Záminel se pro to najde dost, i v rámci mezinárod- ního práva, protože čím jsou poměry ne- hotovější a pestřejší, tím snadněji dojde ke skutečnému či domnělému porušení zájmů sousedního státu nebo jeho příslušníků, vláda, zápasící s vnitřními obtížemi, ne- může ani dáti zadostučinění ani udělati po- řádek, a sousedu se tím už dává do rukou zbraň, které může podle libosti a možnost využíti k částečnému nebo úplnému po- koření rozvráceného státu. Co však je vždycky povážlivým i pro státy, které jsou obklopeny několika stejně mocnými sou- sedy, chová v sobě hned od počátku přímo nebezpečí katastrofy, jakmile jde o stát jenž má vedle sebe jenom jednu mocnou říši, při tom mladou a chtivou politického uplatnění a rozmachu. Tak je tomu mezi Mexikem, zmítaným vnitřními spory, ve kterých přirozeně ne- šetří se práv cizích občanů ani zájmů ci- zích vlád, a Spojenými státy, které jistě jsou v plném právu, žádají-li, aby byl v je- jich bezprostředním sousedství pořádek nad to však hledí na ně i jako na přiroze- nou sféru svého vlivu a dojista chovají růz- ná přání, ze kterých to nejmírnější žádá aby tam nebyla vláda jim nepřátelská smělejší však asi jdou ještě dál.
Praha spojený stát Mexiko
6 article
V Mexiku vládne diktátor Huerta, je- hož Spojené státy z různých příčin nechtějí uznat. Vládne ovšem na základech poně- kud jiných nežli je právní přesvědčení anebo společenská smlouva. Jeho vojsko řádí proti nespokojeným a cizincům, pe- níze se pro ně opatřují pomocí libovolných dekrefů a mezery vyplňují se hromadnými násilnými odvody. Proti Huertovi zuří po- vstání, které jest Spojeným státům hlavním důvodem, aby ho prohlašovaly za nezákon- ného, poněvadž není s to, aby zjednalv zemi pořádek. Při tom vyjednávají s vůd- cem povstalců a prokazují mu potajmu asi tytéž služby, jako Rakousko Albancům za posledního povstání, pamětlivy, že kule ručnice je v oné zeměpisné šířce neskonále lepším argumentem nežli všecky politické úvahy. Na Huertu doléhá diplomacie velké republiky občasnými notami a nyní i ulti- matem, aby se vzdal. Podél obojího mexi- ckého pobřeží stojí na podporu tohoto sta- noviska značné loďstvo, a také na hrani- cích byly už dojista vykonány všecky pří- pravy pro ten případ, že by Huerta i nyní odmítal vyhovět. Není však pravdě- podobno, že by Spojené státy těchto nej- krajnějších prostředků chtěly použít hned.
Huerta Mexiko spojený stát Rakousko Huerta
7 article
Pravděpodobně obmezí se zprvu na to, že veřejně zruší zákaz dovozu zbraní presi- dentovým odpůrcům, že je uznají za válčící moc a že všecky vládní výkony generála Huerty prohlásí za neplatné. Podařilo se jim už také dosáhnouti od Anglie volné ruky, a od jiných států prohlášení, že ne- nechají diktátora podporovati penězi. V čele Spojených států stojí nový muž jenž tam přišel z ovzduší vědy a sotva my- slil na to, že tak záhy bude snad jejich zájmy zastávati válkou, Je však nesen vel- kým expansivním pudem kvetoucí republi- ky a spolu se všemi jejími občany rozumí pověstné Monreově doktrině o Americe. která náleží Američanům, že Spojené státy jsou výhradně povolány, aby ve svém okol dělaly pořádek. Nemůže konečně ani za- pomínati na to, že západní americké po- břeží není tak bezpečné, jako pobřeží vý- chodní, že ve všech dosavadních raco- vých koniliktech oslabení JJaponci sice u- stoupili, ale že jistě houževnatě myslí na pomstu, a že také v Mexiku jistě pracují proti Spojeným státům i jejich ruce. Leží na snadě, že by americké vládě bylo přímo vhod, kdyby mohla zas jednou ukázati, že je připravena uplatňovati svoji vůli stej- nými prostředky, jako stará Evropa a Ja- ponsko. V prohlášení amerického vyslance v Londýně praví se otevřeně, že za politi- kou presidentovou stojí celý národ, že se sice nikdo neklame o tom, co by stálo o- zbrojené zakročení v Mexiku, ale že k ně- mu rozhodně dojde, jestliže k tomu donutí vývoj tamních poměrů a Huerta odepře u- stoupit. A sice zakročí Spojené státy ne- jenom proto, aby tam zavládl pořádek, ja- kého potřebují za svými hranicemi, nýbrž chtějí mnohem více: obnoví tam i uznán zásady ústavní a representativní vlády
Američan Huerta Anglie spojený stát Mexiko Evropa Londýn
8 article
Nehodlají více uznati za presidenta mexi- cké republiky každého, komu se tam po- štěstí se zmocniti vlády, neboť pak by mu- sily uznávati každého dobrodruha, nýbrž uznají pouze toho, kdo vyjde z řádných ústavních voleb. Vláda je přípravena zjed- nati tyto podmínky řádné ústavnosti třeba pomocí své severoamerické armády. Zdese president Spojených států dovolává pro svou zem poslání, které druhdy prováděl vojáci francouzské republiky! Je to nový odvážný krok ve zmíněné doktrině Monre- ově, a provedou-li ho Spojené státy oprav- du, nebude už pochyby, jaké jsou jejich poslední cíle, prozatím v severní a střední části celé jejich pevniny. To znamená už nejenom expansi idejí, nýbrž také expansí územní, výboj a jeho podmínku, silné lod- stvo a armádu, krátce imperialistickou po- litiku také druhé poloviny anglosaské ragy Je patrno, že demokracie není žádnou pře kážkou národní rozpínavosti!
spojený stát
9 article Ríšská rada.
Ríšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 173. Z Vídně, 13. listopadu. Osmihodinová denní schůze vyplněna byla celá rozpravou o vládní odpo- vědi, dané na dotazy české o dosazen správní zemské komise v království Českém Nemůže nikoho překvapit, že podnikány čet- né a dlouhé exkurse také do jiných oborů Vrátíme se ještě stručně ke krátké řeči mluv- čího Kola polského prof. dra. ryt. Jaw or- ského. Byla protestem na dvě strany. Byl protestem proti výjimečným opatřením, která stala se 26. července t. r. v království Českém. Jakkoliv tato část výkladů polského mluvčího byla podle zvyku, který se ustálil v Kole pol- ském, sepsána velmi diplomaticky, mohl po- zorný posluchač vyčíst mezi jednotlivými řád- ky a slovy strach Poláků, že by mohl být v Haliči následován příklad z království České- ho. Druhý protest čelil proti obstrukci, proti destrukci, proti čiročiré negaci. Jenže sám byl povahy negativní, postrádaje všech pod- nětů, postrádaje veškerých konkretností tom, jakou politiku positivní považuje Kolo
doktor Polák Vídeň Halič poslanecký sněmovna Jawa
10 article
polské za správnou a zdravou. Přes to vy- znělo dnešní prohlášení Kola polského, jak- koliv fakticky jest proti zemské správní ko- misi v království Českém, ve smyslu dělnosti a pracovitosti ve sborech zákonodárných. Rusíni, Slovinci a Chorvaté užívají příle- žitosti rozpravy o národnostních poměrech království Českém, aby tlumočili své stesky. Mají mnoho jich a důvodných. Dnes dr. Ry- bář, horlivý zastance Slovinců terstských přímořských, zabýval se také známým nále- zem správního soudu stran zákonnosti správní komise v království Českém. Nechceme bráti mu nikterak jeho přesvědčení právní, myslí- me však, že po té stránce pravdu měl prol
Rusín Slovinec Chorvat doktor
11 article
Jaworski, pravil-li, že dlužno tento čin posu- zovati ne-li výlučně, tož hlavně se stanovi- ska nikoli juristického, nýbrž politického. Že mezi postavením Slovanů jižnich a mezi po- stavením nás Čechů v zemích koruny svato- václavské jsou podstatné rozdíly, nikdo ne- popírá. Dopřáváme každému, by hledal spásu a záruky pro svou budcucnost podle své fa- cony. Myslí-li Jihoslované, že pro ně hodí se nejlépe národnostní autonomie, ze srdce jim ji přejeme. Navzájem žádáme, by Slovincí zů- stavili nám, abychom rozhodovali, která me thoda je pro nás. Odporujeme-li autonomií ná- rodnostní, jak jí rozumějí Němci, v ten rozum aby se rozhraničily okresy německé, ze kte- rých by se poslední české slovo ve službácl veřejných vypudilo, jednáme jenom v obraně Nikdo zásadně nemůže býti proti rozhraniče- ni. Každý však musí být proti tomu, by roz- hraničení bylo prostředkem, kterým by se rovné právo českého jazyka v tak zv. uzavře- ném územi nullifikovalo. A pak: rozhraničo- vání podle národností může být teprve a to- liko posledním článkem česko-německé akce vyrovnací a státi se skutkem, až budou jazy- ková práva naše v celé zemi zajištěna, zejmě- na pak až budou zabezpečena práva našich minorit.
Jaworský Čecho Jihoslovan Němec
12 article
Zajímavy byly výklady dra. Rybáře o ná- rodnostních poměrech v Přímoří. Ty zná tento právník a politik co nejdůkladněji. Leccos mnoho se v posledních létech pro Slovince přímořské změnilo a zlepšilo. Přejeme jim z srdce, aby pokrok ten potrval. Posl. Žďárský dovodil velmi obšírně že bezdůvodny jsou stesky Němců v Čechách že bylo jim zemským výborem a zemskou autonomií křivděno. Posl. Biankini vyplni zbytek schůze vyličováním poměrů dalmat- ských. Jest úmysl skončíti zítra celou debalu, věnovanou tomuto thematu. Večerni schůze r h razena by l volbám do delegact. Pozoruhodná byla volba delegátů z království polského po dvou stránkách. Rusíni spojili se se sociálními de- mokraty a s lidovci a byli by málem oficiáln kandidátní listinu porazili. Mezi polskými de- legáty nenalézá se tentokráte dr. ryt. Ko- zlowski, jenž měl v posledních letech re- ferát o řádném rozpočtu vojenském. Konai svůj úkol svědomitě a neobyčejně zevrubně. Referáty jeho byly vždycky objemnou knihou Nebyl vyslán tentokrát do delegací pro svů odpor proti volební reformě. Ze 40 delegátů, které zvolila sněmovna večer, jest 21 Siovanů (8 Čechů, 1 Srb, 7 Po- láků, 2 Rusíni, 2 Slovinci a 1 Chorvatj, 16 Němců a 3 Vlachové. Předsedou dle stáří ra kouské delegace bude svob. p. dr. Fuchs předsedou delegát dr. L eo.
Posl Žďárský Němec Rusín jítmokrata doktor Čecho Srb Fuchs L eo Čechy ko Rusín Slovinec Chorvatj Vlach
13 article
Z Vídně, 13. listopadu. Debata o odpovědi hr. Stürgkha. Po konfliktu posl. Seligera s min. vnitre bar. Heinoldem, o němž referovali jsme již ve včerejším večerním vydání „N. L.“, ujal se slova posl. ryl. Jaworski, který dovozuje, že v otázce správní komise není žádný juristický problém, jenž byl by sporným a jenž měl by býti rozhodnut. Jedná se pouze o projednání polilické stránky otázky Ve vlastnoručním listě hr. Stürgkhovi bylo zeela určitě konstatováno, že na dosazení správní komise ústava nepomýšlela. Koruna dovolává se své vla- dařské povinnosti jako pramene svého nařízení. Staví proto opatření, které vyplývá z tohoto pocitu povinnosti, mimo zákon, mimo zákonně platnéa skutečně nedostatečné právo. Stvoření správní ko- mise nespadá proto do okruhu práva a nevytváří žádnou právní otázku, kterou bylo by dlužno roz- hodnouti. Je-li tomu tak, opustme pole právnía vstupme výhradně na pole politické. Správní soud byl by úplně učinil zadost své úloze, kdyby se by odvolal na vladařskou povinnost, jako na pramen patentů. Učinil více a to bylo mnoho. (Souhlas.) Vstoupil na právní cestu a to byl omyl. Sledoval fantom. Judikatura správního soudu jest střechou budovy, která jest konstruována ze zákonů. Jak lze míti za to, že střecha mohla by viseti ve vzdu- chu, když budova více neexistuje? (Pochvala Poláků.) K takovému důsledku vede rozhodnutí právního soudu, který přehlíží, že vytvo- ření správní komise nalézá se mim zákon. Problém dlužno řešiti z příčin a účinků politických Příčinou jest obstrukce.
Stürgkh Seliger Jaworský Polák Vídeň
14 article
Jedná se při tom o tuto otázku: Jest zrušen ústavy nevyhnutelným důsledkem obstrukce anebo není žádného prostředku, který vylučuje nulnost tohoto cpatření? Dlužno-li v tom hledati jádro. musí býti pochopitelno, že Poláci přijali s velikým znepokojením jmenoväní správní komise. (Pochvala u Poláků.) Trváme pevně na ústavě a na autonomií naší země. Vidíme v ní základ a záruku našeho národního rozkvětu. (Pochvala u Poláků.) V na- pětí se tážeme: jest zrušení nutný a nepostrádatel- ný následek obstrukce? Není žádného prostředku který může odstraniti tento výplod parlamenta- rismu? Víme, co přinesla politika domlouvání se s o- posicí. Vidíme, jak velkou cenu mají naděje, jež kladli jsme v reformu jednacího řádu. Přes to však trváme na tom, aby konečně nalezena byla nutná energie na odstranění parlametních výstřelků. Ne- jsou žádné tak velké národnostní rozpory, jež ne- mohly by býti překlenuty kompromisem. (Souhlas u Poláků.) Tato sněmovna, v jejímž každém oddilu zasedání možno spatřiti bludičku obstrukce, jeh nezřídka vyšlehne v plameny, nemá se potáceli mezi změnou a rozpuštěním. Jest všeobecným pře- svědčením, že třeba relormy, přestav by.
Polák
15 article
(Souhlas u Poláků.) Sněmovna sama musi utvořit program, kolem něhož mohly by se sloučiti positivn živly. Obyvalelstvo musí věděli, čím skončí tento stále se obnovující kritický stav. (Souhlas u Po- láků.) Budoucnost objeví se nám v lepším světle budeme-li si vědomi toho, že musí nastoupiti zá- sadní hluboké reformy a že všude saháme ke koře- nům a oněm příčinám, jež vedly k mimořádným prostředkům, jakým jest správní komise. [Souhlas u Poláků.) Můžeme přiznali nynější vládě, že v tom- to připadě jedná se o dědictví, převzaté od vlády předchozí, jež nemohla nastoupiti, bohužel, cum benelicio inventarii a že můžeme proto zaříditi pestup k téte vládě právě tak, jako dlřívj dle jejiho stanovisko k nejdůležitějším potřebám naší země.
Polák
16 article
Jměnem Polského kola mohu se omeziti na tote prohlášení: Polské kolo spatřuje v odstra- nění zemského výboru v Čechách v dosazeni správní komise místo nč- ho, porušení platnosti ustanoven ústavy, zaručujících samosprávu zemí a musí tedy vážně proteslovali proti tomuto ústavou ne- nařízenému, ale vládou použitému opatření. (Hlučný souhlas a potlesk u Poláků. Řečníku se blahopřeje. Posl. žďárský počíná mluviti česky. Pokračuje dále německy a prohlašuje, že jeho strana prote- stuje rozhodně proti násilí, obsaženému v dosazen zemské správní komise. Odpověď ministerského předsedy na interpelaci jeho stranu naprosto ne- uspokojila. Jestliže čeští poslanci v zemském sně- mu a zemském výboru spatřují nejvyšší místo samo- správy a jestliže bojují za práva těchto korporaci nechtějí tím říci, že jsou spokojeni s poměry v če- ském zemském sněmu a zvláště pak s jeho slo- žením. Zvláště proti volebnímu řádu bojují již zástupci českého národa po dlouhá léta, bohuže bezvýsledně. Jestliže se pak někdo táže, proč háj ústavu, je nulno mu odpověděti, že nic lepšího nemají, ačkoliv již 50 le! se o to snaží. Avšak také luto ústavu, jež české poslance naproslo neuspo- kojuje, vláda napadla, jen aby vyšla vstřic německé obstrukci. Promlouvaje o smiřovačkách, prohlašuje řeč ník, že vláda šla od počátku na ruku německé ob
Polák Posl Čechy
17 article
drobném prodejle zanní člslo a sobě j. j e sa j u vešerni sa d Ve šlišlkach na venkově ranní cislo večerni- lnseráty plati se hotově napřed Předplvčení a inserty přijíma administrace v Marianské ul.. H Tum nucházejí se tál ředakca, tiskárna a sxpadies Národníeb Lisrů Bukopiav se novranei
Lisr H Tuma
19 article
strukci. Němci udávají za příčinu obstrukce do- nnělou nehospodárnost zemského výboru. Jako člen zemského výboru musí tomu odporovati. Po- ctivý mír mezi oběma národy jest nejupřímnějším přáním českých ajrárníků. Ničitelé nedávných smi- řovaček nenalézají se ve stranách nebo ve vyjed- návačích, nýbrž v kollegiu dirigentů smířovacího aparátu na ministerské lavici. Ministerský před- seda neměl zapotřebí apelovati na vlastenectví. Čeští agrárníci považují za vlasteneckou povinnost. aby přání cisařovo ohledně míru mezi národy bylo jim příkazem. Řečník jest přesvědčen, že minister- ský předseda má dobrou vůli, aby vše, co se stalo, napravil, ale dobrá vůle sama nestačí, jestliže z či- nů vlády mluví její nálada proti českému národu. Důkazem této nálady jest také poslední porušení ústavy. Obrana zemského výboru a zemského úřadnictva. Vláda a její zasvěcenci chtěli míti ve členech zemského výboru spoluvinniky, aby později mohli říci, že bez jich souhlasu nebyla by bývala císař- ská komise dosazena a nebylo by mohlo býti pro- vedeno odstranění zemské samosprávy. Není vy- loučeno, že vláda podporou německé obstrukce v Čechách sleduje svoje vlastní cíle, neboť v zem- ském hospodářství nebylo žádných nepořádků. nýbrž jen nedostatek peněz. Řečník ohražuje se proti výroku, jenž vložen byl do úst ministerskému předsedovi, že dosazením komise docili se rychlej- šího vyřizování agend zemského výboru. Již nej- vyšší zemský maršálek priné Lobkovic nazval úřad- nictvo zemské elitou mezi vším úřadnictvem a řeč- ník může se k lomuto úsudku jen připojiti. Avšak také pokud se týká členů zemského výboru, jest výtka nespravedlivou.
Němec Lobkovic Čechy
20 article
Řečník probírá podrobně složení komise praví, že bylo by nesprávno napadali její členy. protože jako státní úřadníci musí poslouchati vlád- nich pokynů. Jestliže vláda svým opatřením chtěla každého uspokojiti anebo jeden z národů uklidniti, tedy doešlila pravého opaku. Pokud se týče národ- nostní dohody, jest nutno vládě vytknouti, že vláda věc nárednostní dohody v Čechách po tři měsíce přenechala klidně a resignovaně žurnalistice a po- litickým snahám. Čechové vyhnuli se všemu, co by Němci mchli pokládati za útok, ale Němci se tak nechovali. My, končí řečník, byli jsme vždy ochotni po- dati svému protivníku ruku a také tentokráte pů- jdeme cestou, kterou jít diktuje nám blaho vlastní. V tom není však žádný projev důvěry vládě. Če- chové maji odvahu říci otevřeně, že v Rakousku není žádného národa druhého, jemuž by více zále- želo na zachování Rakouska, jako jim. Přejeme si aby Rakousko vnitřně stalo se silnějším, než jest dnes. Tato síla může však získána býti jen tehdy. když vůči všem národům a všem třídám platiti bu- de spravedlnost. K tomu jest však nutnou vláda, která má nejen dobrou vůli, nýbrž také odvahu pevnou ruku, aby splnila lento požadavek. Nemů- žeme však míti důvěru ke vládě, která ruší mír.
Čecho Němec jít spravedlnost Čechy Rakousko Nemo
21 article
(Hlučná pochvala a potlesku českých adrárníků.) Posl. Rybář vytýkal hlavně, že vláda schoval se patentem za korunu. Jednání její vedlo v dalších důsledcích ke korumpování soudů, čímž podvracuje se k nim důvěra obyvatelstva. Uznává-li se, že exi- stuje nouzové právo stálu, pak musí býti uznáno. že existuje nouzové právo jidu, že lid jest oprávněn použíti k uskutečnění svých požadavků po případě i neústavních prostředků. Úkolem par- lamentu je pozvednouti v čas varovný hlas proti těmto následkům. Příčinou nynějších poměrů je. že nebyla dosud rozřešena národní olázka, jejími jediným možným řešením je zavedení národnl autonomie. (Pochvala u Slovinců.) Posl. Hudec dovozoval, že polští sociální de- mokraté byli pro debatu, aby protestovali prot porušení ústavy a čím dál zřejměji prolevo- vaněmu úmnyslu porušit autonomii národů. Vláda nemá vážné vůle urovnáti národnostn spory. To ukázalo se pří haličské volební reformě. Polští sociální demokraté stojí na stanovisku ná- rodní autonomie a ohražují se proti event. zřízeni správní komise v Haliči Konečně pojednal řečník o velké hospo- dářské nouzi v Hallči. Posl. Biankini přidal se k protestu Čecho proti porušení ústavy a používání § 14. na zem- skcu ústavu. V další řeči líčil politické poměry chorvatského národa, poměry v Chorvat- sku. Tamním systémem byl národ státu odcizen Rakousko stalo se na Balkáně nenáviděným. Ne- upravená státoprávní siluace v Dalm acii je věčnou hanbou. V jižní Dalmacii vládne policejní systém. Řečník domáhal se stavby zákonně zaji- štěných dalmatských drah, svolání zemského sně- mu a doplnění jazykových nařízení dalmatských. Dalmatský lidchee nasvé zděděné hroudě žiti svo-
Posl Hudec Chorvat Halič Rakousko Balkán Dalmacie
22 title
FEUILLETON.
23 article Tango
Tango V Paříží, 10. listopadu.
Paříž
24 article
Dvě starosti se vznášejí nad naší dobrou vlast mimo mnoha jiných. Znepokojují klidné hlavy, ja koby mohly ohrožovati dobrou pověst národa a vy- volávají poznámky, jakési: „ještě tohle by schá- zelol“, jež jsou hotovým opatřením proti možnému nebezpečí. Jistě není tak zle, ale strach má velke oči a řádky, jež čítáme občas v našem tisku, ne- nechávají v pochybnostech, že jest u nás půda ne- hostinná a nálada nepřátelská dvěma projevům umění, jež representují futuristi a tango. Snad se zde mýlíme a snad Čechy klidně spí tam v daleku jako jindy, než aby se nechaly rušiti takovými módními malichernostmi. Snad zlé po- známky a nevrlá horlení nemají práva býti pova- žovány za znamení všeobecně nálady a snad právě naopak u nás, kde se přijímají a použivají s tako- vou ochotou všechny dobové, zejména Vídní sprostředkované efemérnosti, že až se pod nimi ztrácíme ve svém vlastním, i provokativní maliř- ství i cizokrajný tanec nalézají sympathie a otevře- nou náruč. Snad se zde mýlíme i v těchto nicot- nostech, jako jsme se mýlili na příklad před rokem v nejvážnějších věcech, kdy jsme doufali a věřili možnost nového Rakouska.:. Ale ať už tomu jak- koliv, tolik jest jisto, že ani Čechy neujdou svému osudu, svým futuristům a svému tangu. Futuristi jest ovšem záležitost velmi omeze- ného působení. Tato nevinná kartounová pošeti- lost dne, variétní číslo zbloudilé v historii umění naší doby, nemůže valně u nás zasáhnouti. Nejsou u nás podmínky, vyvolávající tento výtvarnický směr a poskytující mu legitimaci životnosti. A vy- noři-li se tu a tam toho druhu blouznivci po novém umění, sotva najdou povšimnutí, vždyť prý v Če- chách jest skoro již na vymření zájem o výtvarné umění. Něco jiného jesť s tangfem. Zde už proniká tato starost do života rodin a života jednotlivcůa
Čecho Čechy Vídeň Rakousko
25 article
nutno přiznati barvu, zda pro tango či proti němu A jistě jsou rodiny znepokojeny a jistě vážnější je- jich členové stejně přijali za své heslo neblahou a neprozřetelnou poznámku o výstřednosti tohol tance, jako mladší a pokroku chtivější generace jest víc a více připoutávána k tomuto zakazovanému ovoci. Přirozeně, že dodává neznalost toho, oč se bojuje, zábavné romantičnosti této řevnivostí dvou minění, neboť jest jislo, kdyby nepřátelé tanga vi- děli je tančit párem dvou štíhlých a pružných ta- nečníků, že by nikdy už nepřicházeli s výtkou vý- střednosti, a kdyby všichni stoupenci nového tan- ce měli plnou vůli pustiti se do kola, že by v většině případů schladli ve svém nadšení. Avšak nejen Praha má své tangové starosti jež končí uvedením argentinského tance do taneč- ních škol a do plesů. Paříž je měla o něco dříve také, a zatím co tango, objevivší se zprvu jen na je- vištích, razilo si cestu do společnosti, diskušovale se o tom, zda má býti tanec přijat či zamítnut.
Praha
26 article
Soud odborníků byl tu ovšem nejdříve na místěa otázka tanga byla položena na program zvláštního kongresu tanečních místrů domácích i cizích, kde president tohoto koncilu, pan Lefort, slovy úřad- nosti ryze choreografické a větami hodnými pří- ručky filosofie tance, dekretoval přijetí tanga v řadu nových tanců. Byla-li takto příznivě rozluštěna životní otázka tanga odborníky tanečního umění. bylo třeba ji prodebatovati veřejně. Přirozeně, že na snadě zde bylo uspořádati anketu, požádatio míněn fučence, spisovatele, herce, společenské re- presentanty a kde koho, kdo pokládal za vhodno vidět nadepsáno své jméno nad několika řádky vtipné odpovědi, Mademoiselle Marie Leconte zbožňuje tango. ale má raději brasilský matšiš. „Tango? Rozkošné Báječnél Very excitingi“ volá Irena Bordoni, ale dodává: „Ovšem po měm soudu není ani pro mlad dívky, ani pro vdané ženy.“ A Mistinguett odpoví- dá se svou roztomilou rozpustilestí: „Toť se ví, že miluji tango. Je to překrásný tanec! A co a proč v něm vidět zlého? Že se tančí trochu příliš těsně? Jako všechny tance. Chápu, že má své rozšířen v salonech. Je to jejích vysněný tanee toto matri-
Lefort Lecont Verus Bordon
27 article
moniální tango, jež sbližuje mladé muže s dívkami z čehož pojde jistě hodně sňatků.“ A madam Adolphe Brisson (Yvonne Sarcey), jejiž hlas jesl zde svrchovanou autoritou, dodává s rozvážnou opatrností a zcela ve slohu svých Annálů: „Zdra- vým jest vše zdravě i tango. Přemnoho z mých mladých přítelkyň by se podivilo, kdyby jim byl uváděno, že se nesluší tančiti tango... Proč? ptaly by se jako Cecilka Mussetova.“ Georges Fey- deau tvrdí, že tango je půvabný a dokonale mrav- ný tanec, René Maizeroy myslí, že staré francouz- ské tance jsou hezčí než tento exotik, Alexandre Duval má své mínění o tangu, ale vůbec se zdráhá je projevit a jako ze všech anket i tentokráte byl možno si vybrati, co se komu hodilo do krámu, bylo viděti, že se mínění rozcházejí. To však ni- kterak nevadilo novémů tanci, aby nepronikal po- zvolna a vytrvale do společnosti a aby nenabýval v Paříži domovského práva. Mohl se nelibiti, ale lo bylo vše, co proti němu bylo možno valně na- mítati. V žádném však případě nebylo možno prot němu udržeti v platnosti výtku výstřednosti a ne- morálnosti. A tak se stalo, že dnes tangu patř Paříž.
Brisson Sarcey Mussetův Fey Maizeroy Duval Paříž
28 article
A jak mu patří! Celé město jest jím opanová no, jako by bylo jedinou jeho starostí. Není kam se uchýliti, kde bychom se s ním nesetkávali Ohlašuje se v ulicích, usídluje se ve společnostech vítězí v divadlech, proniká v naše myšlení rytmuje novým způsobem hluk města. Jistě tak bý- valo vždy, kdy nový tanec pobláznil lidi, ač jind vynalézavost publicity nebyla tak podnikavá, jak dnes, a jindy žádostivost nového rozmaru nebyl tak rázem a nakažlivě uchvacující. Dneska se volá že tango jest konec a počátek věcí. Jdete ulicí stokrát se vám vrátí na oči totéž jméno nového tance na malých návěštích nalepených na zdech na stromech, na kioskách, vystavených ve výklad- ních skříních a ohlašujících školy, kde se učí pra- vým argentinským tangům a kde původnost tanee zaručují argentinští tanečníci. Zajdete do music- hallu a můžete býti jisti, že se nezmýlite ve vý- běru revue, v níž by se neťančilo nezbytné tange V činohře Elysejských polí je tančí Mistingieft s
29 article
svým znamenitým tanečníkem Newaltem, ve Seale ve velmi časové revui nazvané „Tangui-Tang Paní Pan la Tanguinettel“ je scénována argentin- ská krěma, v níž se zatančí tango realisticky argen tinské, v Ba-fa-clanu je nezbytné tango a zrovna lak Moulin Rouge mu věnoval místo v novém svém repertoiru, zkrátka dnes je nemyslitelná va riétní revue bez tanga. Ovšem tato tanga už ne mohou se bránit proti výtce výstřednosti a rovněi nikterak se nesnaží vyhovět přísnosti moralistů Mají své rozmarné kejklřství a svoje vtipné frivol- nosti, jinak by se nehodila do rámce večera. Roz umi se také, že těmto fantasiím a variacím na tango se nejedná o uvedení do společností, tam bude na místě jen ono sousedské tango, které se tančilo loni celou zimu na všech domácích bálech v nejpočestnějších rodinách a v nejpřísnějších sa- lonech a které tam letos zavládne na celé čáře a které nášlo svou obec nadšenců ve všech veřej- ných bálech od Moulin de la Galette až do Bullier
Roza Moulin Rouge Moulin jít le Galette
30 article
Ale ať jakýkoliv je zájem o nový tanec, nikd nepovýšil jej významně na předmět všeobecného zájmu nežli učinil nedávno Jean Richepin. Na vý roční schůzi pěti akademií promluvil slovutný básník o tangu, přednášeje jménem Akademie fran couzské. Volba thematu vzbuzovala zvědavost na jedné straně a pochybnosti na druhé. Ale kde kd- byl jist, že řečník takové moci a krásy slova do vede plně upoutati své posluchačstvo, i když si by zvolil předmět své řeči tak úzkého dosahu a tal pomíjivého zájmu. A skutečně nemohl najíti nov tanec výmluvnějšího obhájce, nežli měl v Richepi- novi. Polo iroulcky, polo vážně dovodil básník, že není hned tak předmětu příhodného, o kterém by mělo býti mluveno na schůzi pěti akademií, jak jest tango, neboť každá z nich má příčiny a práve reklamovati předmět ten pro sebe. A nebyly-li je- ho důvody zrovna přesvědčivé, třeba byly pode- přeny obsáhlou dokumentací humanisty, byly vy- tvořeny se svrchovanou duchaplností a proneseny s onou richepinovskou velkolepou formou řeční- ekou, že měly všechnu schopnost, aby se zdály přijatelny. Vlastním však účelem řeči Richepinovy bylo obhájiti tango proti třem výtkám: že jest ei- zího původu, že jest tanec lidový a že má ne- slušný ráz. Poslední výtka jest nejchoulostivějšía básník ji krátce odzbrojil, řka: „Měl jsem potěšení vidět tančit tango kněžnami, jež byly přímo vzory elegantní vybranosti; a viděl jsem zase jindy tančit suchopárnou polku a počestnou čtverylku způso- bem, že by se byly až opice červenaly, jak říkal náš slavný druh Alexandr Dumas.“ A cizí původ?
Richepin Richepinův Dumas
31 article
ptal se řečník. Vždyť většina dnešních tanců je původu cizího. A lidový původ? Vždyť aristokra- tické tance starodávné byly vlastně svým půvo- dem lidové tance a nikoho to nepohoršovalo.A konče svou bystrou a myšlenkově i formou tak znamenitě si podmaňující řeč, jíž my Češi ovšem nemůžeme prominouti ono nedopatření, že v ní sice nám byl přidělen z tanců, jimiž jsme světu po- sloužili, rejdovák, ale byla upřena právě polka. prý tanec uherský, výmluvný básník právě se roz- hovořil o své vlasti, jež — jako kdysi Staré Řecko — jest zemí, kde tanec jest nezbytností života.
Čech Řecko
32 article
Jestliže se nedostalo posluchačům Richepino- vým vzácného doplňku jeho řeči, jakým mělo býti objevení se Evy Lavalličrovy v tangu večer př tradicionální společné večeři členů Institutu. najdou náhradu ještě této saisony v jednom z před- ních boulevardních divadel, v Athénée, kde velká herečka se objeví v hlavní roli kusu nazvaného „Tango“, jehož autory jsou Jean Richepín a jeho choť. Slovutný akademik dovedl využiti velmi o- bratně příhodné chvíle, aby už od nynějška upo- zornil zároveň na své nové dílo. Nepochybujme, že tango najde příznivou pů- du i u nás. Jest jisto, že naše krásné dívky budou při tomto pěkném tanci velmi půvabné se svými tanečníky, jimž rádi odpustíme jejich někdy tak formulkově nacvičenou korrektnost. A nepochy- bujme, že všichni moralisté, kteří měli kdy co na- mítati, najdou bez výhrady v novém tanci potě- šení. Ale pochybujme, že u nás tango pronikne až do Akademie, byť jen do její filologické třídy která sotva věnuje jednu ze svých schůzí cizozem- skému tanci, aby dekretovala jeho rod, máme-li říkati fe n tango nebo t o tango. Rudoli Kepl.
Lavalličrův Richepín Kepl Athénée