1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v pátek 14. listopadu 19 3.
Praha
4
article
aranní s večerní llsty
předplání sa
v Praze v adrainistraclí
a měsl
sk =
as čtvrt let
* dvojí donáškou
mněsle
ike
ns čtvrt leta :
ve fliálkách
skno
na másle
Poštou
na čivrt jeta ! . . . K o0
s dvojí zásilko
na měsle
dke
e vrt ieta .
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o S,
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o S,
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Spojené státy a Mexiko.
Vnitřní nepořádky v menších anebe
mladých státech vždycky byly pro mocněj-
ší sousedy velkým pokušením, aby zasaho-
vali do jejich vnitřních záležitostí. Záminel
se pro to najde dost, i v rámci mezinárod-
ního práva, protože čím jsou poměry ne-
hotovější a pestřejší, tím snadněji dojde ke
skutečnému či domnělému porušení zájmů
sousedního státu nebo jeho příslušníků,
vláda, zápasící s vnitřními obtížemi, ne-
může ani dáti zadostučinění ani udělati po-
řádek, a sousedu se tím už dává do rukou
zbraň, které může podle libosti a možnost
využíti k částečnému nebo úplnému po-
koření rozvráceného státu. Co však je
vždycky povážlivým i pro státy, které jsou
obklopeny několika stejně mocnými sou-
sedy, chová v sobě hned od počátku přímo
nebezpečí katastrofy, jakmile jde o stát
jenž má vedle sebe jenom jednu mocnou
říši, při tom mladou a chtivou politického
uplatnění a rozmachu.
Tak je tomu mezi Mexikem, zmítaným
vnitřními spory, ve kterých přirozeně ne-
šetří se práv cizích občanů ani zájmů ci-
zích vlád, a Spojenými státy, které jistě
jsou v plném právu, žádají-li, aby byl v je-
jich bezprostředním sousedství pořádek
nad to však hledí na ně i jako na přiroze-
nou sféru svého vlivu a dojista chovají růz-
ná přání, ze kterých to nejmírnější žádá
aby tam nebyla vláda jim nepřátelská
smělejší však asi jdou ještě dál.
Praha
spojený stát
Mexiko
6
article
V Mexiku vládne diktátor Huerta, je-
hož Spojené státy z různých příčin nechtějí
uznat. Vládne ovšem na základech poně-
kud jiných nežli je právní přesvědčení
anebo společenská smlouva. Jeho vojsko
řádí proti nespokojeným a cizincům, pe-
níze se pro ně opatřují pomocí libovolných
dekrefů a mezery vyplňují se hromadnými
násilnými odvody. Proti Huertovi zuří po-
vstání, které jest Spojeným státům hlavním
důvodem, aby ho prohlašovaly za nezákon-
ného, poněvadž není s to, aby zjednalv
zemi pořádek. Při tom vyjednávají s vůd-
cem povstalců a prokazují mu potajmu asi
tytéž služby, jako Rakousko Albancům za
posledního povstání, pamětlivy, že kule
ručnice je v oné zeměpisné šířce neskonále
lepším argumentem nežli všecky politické
úvahy. Na Huertu doléhá diplomacie velké
republiky občasnými notami a nyní i ulti-
matem, aby se vzdal. Podél obojího mexi-
ckého pobřeží stojí na podporu tohoto sta-
noviska značné loďstvo, a také na hrani-
cích byly už dojista vykonány všecky pří-
pravy pro ten případ, že by Huerta i nyní
odmítal vyhovět. Není však pravdě-
podobno, že by Spojené státy těchto nej-
krajnějších prostředků chtěly použít hned.
Huerta
Mexiko
spojený stát
Rakousko
Huerta
7
article
Pravděpodobně obmezí se zprvu na to, že
veřejně zruší zákaz dovozu zbraní presi-
dentovým odpůrcům, že je uznají za válčící
moc a že všecky vládní výkony generála
Huerty prohlásí za neplatné. Podařilo se
jim už také dosáhnouti od Anglie volné
ruky, a od jiných států prohlášení, že ne-
nechají diktátora podporovati penězi.
V čele Spojených států stojí nový muž
jenž tam přišel z ovzduší vědy a sotva my-
slil na to, že tak záhy bude snad jejich
zájmy zastávati válkou, Je však nesen vel-
kým expansivním pudem kvetoucí republi-
ky a spolu se všemi jejími občany rozumí
pověstné Monreově doktrině o Americe.
která náleží Američanům, že Spojené státy
jsou výhradně povolány, aby ve svém okol
dělaly pořádek. Nemůže konečně ani za-
pomínati na to, že západní americké po-
břeží není tak bezpečné, jako pobřeží vý-
chodní, že ve všech dosavadních raco-
vých koniliktech oslabení JJaponci sice u-
stoupili, ale že jistě houževnatě myslí na
pomstu, a že také v Mexiku jistě pracují
proti Spojeným státům i jejich ruce. Leží na
snadě, že by americké vládě bylo přímo
vhod, kdyby mohla zas jednou ukázati, že
je připravena uplatňovati svoji vůli stej-
nými prostředky, jako stará Evropa a Ja-
ponsko. V prohlášení amerického vyslance
v Londýně praví se otevřeně, že za politi-
kou presidentovou stojí celý národ, že se
sice nikdo neklame o tom, co by stálo o-
zbrojené zakročení v Mexiku, ale že k ně-
mu rozhodně dojde, jestliže k tomu donutí
vývoj tamních poměrů a Huerta odepře u-
stoupit. A sice zakročí Spojené státy ne-
jenom proto, aby tam zavládl pořádek, ja-
kého potřebují za svými hranicemi, nýbrž
chtějí mnohem více: obnoví tam i uznán
zásady ústavní a representativní vlády
Američan
Huerta
Anglie
spojený stát
Mexiko
Evropa
Londýn
8
article
Nehodlají více uznati za presidenta mexi-
cké republiky každého, komu se tam po-
štěstí se zmocniti vlády, neboť pak by mu-
sily uznávati každého dobrodruha, nýbrž
uznají pouze toho, kdo vyjde z řádných
ústavních voleb. Vláda je přípravena zjed-
nati tyto podmínky řádné ústavnosti třeba
pomocí své severoamerické armády. Zdese
president Spojených států dovolává pro
svou zem poslání, které druhdy prováděl
vojáci francouzské republiky! Je to nový
odvážný krok ve zmíněné doktrině Monre-
ově, a provedou-li ho Spojené státy oprav-
du, nebude už pochyby, jaké jsou jejich
poslední cíle, prozatím v severní a střední
části celé jejich pevniny. To znamená už
nejenom expansi idejí, nýbrž také expansí
územní, výboj a jeho podmínku, silné lod-
stvo a armádu, krátce imperialistickou po-
litiku také druhé poloviny anglosaské ragy
Je patrno, že demokracie není žádnou pře
kážkou národní rozpínavosti!
spojený stát
9
article
Ríšská rada.
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 173.
Z Vídně, 13. listopadu.
Osmihodinová denní schůze vyplněna
byla celá rozpravou o vládní odpo-
vědi, dané na dotazy české o dosazen
správní zemské komise v království Českém
Nemůže nikoho překvapit, že podnikány čet-
né a dlouhé exkurse také do jiných oborů
Vrátíme se ještě stručně ke krátké řeči mluv-
čího Kola polského prof. dra. ryt. Jaw or-
ského. Byla protestem na dvě strany. Byl
protestem proti výjimečným opatřením, která
stala se 26. července t. r. v království Českém.
Jakkoliv tato část výkladů polského mluvčího
byla podle zvyku, který se ustálil v Kole pol-
ském, sepsána velmi diplomaticky, mohl po-
zorný posluchač vyčíst mezi jednotlivými řád-
ky a slovy strach Poláků, že by mohl být v
Haliči následován příklad z království České-
ho. Druhý protest čelil proti obstrukci, proti
destrukci, proti čiročiré negaci. Jenže sám
byl povahy negativní, postrádaje všech pod-
nětů, postrádaje veškerých konkretností
tom, jakou politiku positivní považuje Kolo
doktor
Polák
Vídeň
Halič
poslanecký sněmovna
Jawa
10
article
polské za správnou a zdravou. Přes to vy-
znělo dnešní prohlášení Kola polského, jak-
koliv fakticky jest proti zemské správní ko-
misi v království Českém, ve smyslu dělnosti
a pracovitosti ve sborech zákonodárných.
Rusíni, Slovinci a Chorvaté užívají příle-
žitosti rozpravy o národnostních poměrech
království Českém, aby tlumočili své stesky.
Mají mnoho jich a důvodných. Dnes dr. Ry-
bář, horlivý zastance Slovinců terstských
přímořských, zabýval se také známým nále-
zem správního soudu stran zákonnosti správní
komise v království Českém. Nechceme bráti
mu nikterak jeho přesvědčení právní, myslí-
me však, že po té stránce pravdu měl prol
Rusín
Slovinec
Chorvat
doktor
11
article
Jaworski, pravil-li, že dlužno tento čin posu-
zovati ne-li výlučně, tož hlavně se stanovi-
ska nikoli juristického, nýbrž politického. Že
mezi postavením Slovanů jižnich a mezi po-
stavením nás Čechů v zemích koruny svato-
václavské jsou podstatné rozdíly, nikdo ne-
popírá. Dopřáváme každému, by hledal spásu
a záruky pro svou budcucnost podle své fa-
cony. Myslí-li Jihoslované, že pro ně hodí se
nejlépe národnostní autonomie, ze srdce jim
ji přejeme. Navzájem žádáme, by Slovincí zů-
stavili nám, abychom rozhodovali, která me
thoda je pro nás. Odporujeme-li autonomií ná-
rodnostní, jak jí rozumějí Němci, v ten rozum
aby se rozhraničily okresy německé, ze kte-
rých by se poslední české slovo ve službácl
veřejných vypudilo, jednáme jenom v obraně
Nikdo zásadně nemůže býti proti rozhraniče-
ni. Každý však musí být proti tomu, by roz-
hraničení bylo prostředkem, kterým by se
rovné právo českého jazyka v tak zv. uzavře-
ném územi nullifikovalo. A pak: rozhraničo-
vání podle národností může být teprve a to-
liko posledním článkem česko-německé akce
vyrovnací a státi se skutkem, až budou jazy-
ková práva naše v celé zemi zajištěna, zejmě-
na pak až budou zabezpečena práva našich
minorit.
Jaworský
Čecho
Jihoslovan
Němec
12
article
Zajímavy byly výklady dra. Rybáře o ná-
rodnostních poměrech v Přímoří. Ty zná tento
právník a politik co nejdůkladněji. Leccos
mnoho se v posledních létech pro Slovince
přímořské změnilo a zlepšilo. Přejeme jim z
srdce, aby pokrok ten potrval.
Posl. Žďárský dovodil velmi obšírně
že bezdůvodny jsou stesky Němců v Čechách
že bylo jim zemským výborem a zemskou
autonomií křivděno. Posl. Biankini vyplni
zbytek schůze vyličováním poměrů dalmat-
ských.
Jest úmysl skončíti zítra celou debalu,
věnovanou tomuto thematu.
Večerni schůze r h razena by l
volbám do delegact. Pozoruhodná byla
volba delegátů z království polského po dvou
stránkách. Rusíni spojili se se sociálními de-
mokraty a s lidovci a byli by málem oficiáln
kandidátní listinu porazili. Mezi polskými de-
legáty nenalézá se tentokráte dr. ryt. Ko-
zlowski, jenž měl v posledních letech re-
ferát o řádném rozpočtu vojenském. Konai
svůj úkol svědomitě a neobyčejně zevrubně.
Referáty jeho byly vždycky objemnou knihou
Nebyl vyslán tentokrát do delegací pro svů
odpor proti volební reformě.
Ze 40 delegátů, které zvolila sněmovna
večer, jest 21 Siovanů (8 Čechů, 1 Srb, 7 Po-
láků, 2 Rusíni, 2 Slovinci a 1 Chorvatj, 16
Němců a 3 Vlachové. Předsedou dle stáří ra
kouské delegace bude svob. p. dr. Fuchs
předsedou delegát dr. L eo.
Posl
Žďárský
Němec
Rusín
jítmokrata
doktor
Čecho
Srb
Fuchs
L eo
Čechy
ko
Rusín
Slovinec
Chorvatj
Vlach
13
article
Z Vídně, 13. listopadu.
Debata o odpovědi hr. Stürgkha.
Po konfliktu posl. Seligera s min. vnitre
bar. Heinoldem, o němž referovali jsme již ve
včerejším večerním vydání „N. L.“, ujal se slova
posl. ryl. Jaworski, který dovozuje, že v otázce
správní komise není žádný juristický problém, jenž
byl by sporným a jenž měl by býti rozhodnut. Jedná
se pouze o projednání polilické stránky otázky
Ve vlastnoručním listě hr. Stürgkhovi bylo zeela
určitě konstatováno, že na dosazení správní komise
ústava nepomýšlela. Koruna dovolává se své vla-
dařské povinnosti jako pramene svého nařízení.
Staví proto opatření, které vyplývá z tohoto pocitu
povinnosti, mimo zákon, mimo zákonně platnéa
skutečně nedostatečné právo. Stvoření správní ko-
mise nespadá proto do okruhu práva a nevytváří
žádnou právní otázku, kterou bylo by dlužno roz-
hodnouti. Je-li tomu tak, opustme pole právnía
vstupme výhradně na pole politické. Správní soud
byl by úplně učinil zadost své úloze, kdyby se
by odvolal na vladařskou povinnost, jako na pramen
patentů. Učinil více a to bylo mnoho. (Souhlas.)
Vstoupil na právní cestu a to byl omyl. Sledoval
fantom. Judikatura správního soudu jest střechou
budovy, která jest konstruována ze zákonů. Jak
lze míti za to, že střecha mohla by viseti ve vzdu-
chu, když budova více neexistuje? (Pochvala
Poláků.) K takovému důsledku vede rozhodnutí
právního soudu, který přehlíží, že vytvo-
ření správní komise nalézá se mim
zákon. Problém dlužno řešiti z příčin a účinků
politických
Příčinou jest obstrukce.
Stürgkh
Seliger
Jaworský
Polák
Vídeň
14
article
Jedná se při tom o tuto otázku: Jest zrušen
ústavy nevyhnutelným důsledkem obstrukce anebo
není žádného prostředku, který vylučuje nulnost
tohoto cpatření? Dlužno-li v tom hledati jádro.
musí býti pochopitelno, že Poláci přijali s velikým
znepokojením jmenoväní správní komise. (Pochvala
u Poláků.) Trváme pevně na ústavě a na autonomií
naší země. Vidíme v ní základ a záruku našeho
národního rozkvětu. (Pochvala u Poláků.) V na-
pětí se tážeme: jest zrušení nutný a nepostrádatel-
ný následek obstrukce? Není žádného prostředku
který může odstraniti tento výplod parlamenta-
rismu?
Víme, co přinesla politika domlouvání se s o-
posicí. Vidíme, jak velkou cenu mají naděje, jež
kladli jsme v reformu jednacího řádu. Přes to však
trváme na tom, aby konečně nalezena byla nutná
energie na odstranění parlametních výstřelků. Ne-
jsou žádné tak velké národnostní rozpory, jež ne-
mohly by býti překlenuty kompromisem. (Souhlas
u Poláků.) Tato sněmovna, v jejímž každém oddilu
zasedání možno spatřiti bludičku obstrukce, jeh
nezřídka vyšlehne v plameny, nemá se potáceli
mezi změnou a rozpuštěním. Jest všeobecným pře-
svědčením, že třeba relormy, přestav by.
Polák
15
article
(Souhlas u Poláků.) Sněmovna sama musi utvořit
program, kolem něhož mohly by se sloučiti positivn
živly. Obyvalelstvo musí věděli, čím skončí tento
stále se obnovující kritický stav. (Souhlas u Po-
láků.)
Budoucnost objeví se nám v lepším světle
budeme-li si vědomi toho, že musí nastoupiti zá-
sadní hluboké reformy a že všude saháme ke koře-
nům a oněm příčinám, jež vedly k mimořádným
prostředkům, jakým jest správní komise. [Souhlas
u Poláků.) Můžeme přiznali nynější vládě, že v tom-
to připadě jedná se o dědictví, převzaté od vlády
předchozí, jež nemohla nastoupiti, bohužel, cum
benelicio inventarii a že můžeme proto zaříditi
pestup k téte vládě právě tak, jako dlřívj dle jejiho
stanovisko k nejdůležitějším potřebám naší země.
Polák
16
article
Jměnem Polského kola mohu se omeziti na tote
prohlášení: Polské kolo spatřuje v odstra-
nění zemského výboru v Čechách
v dosazeni správní komise místo nč-
ho, porušení platnosti ustanoven
ústavy, zaručujících samosprávu zemí a musí
tedy vážně proteslovali proti tomuto ústavou ne-
nařízenému, ale vládou použitému opatření. (Hlučný
souhlas a potlesk u Poláků. Řečníku se blahopřeje.
Posl. žďárský počíná mluviti česky. Pokračuje
dále německy a prohlašuje, že jeho strana prote-
stuje rozhodně proti násilí, obsaženému v dosazen
zemské správní komise. Odpověď ministerského
předsedy na interpelaci jeho stranu naprosto ne-
uspokojila. Jestliže čeští poslanci v zemském sně-
mu a zemském výboru spatřují nejvyšší místo samo-
správy a jestliže bojují za práva těchto korporaci
nechtějí tím říci, že jsou spokojeni s poměry v če-
ském zemském sněmu a zvláště pak s jeho slo-
žením. Zvláště proti volebnímu řádu bojují již
zástupci českého národa po dlouhá léta, bohuže
bezvýsledně. Jestliže se pak někdo táže, proč háj
ústavu, je nulno mu odpověděti, že nic lepšího
nemají, ačkoliv již 50 le! se o to snaží. Avšak také
luto ústavu, jež české poslance naproslo neuspo-
kojuje, vláda napadla, jen aby vyšla vstřic německé
obstrukci.
Promlouvaje o smiřovačkách, prohlašuje řeč
ník, že vláda šla od počátku na ruku německé ob
Polák
Posl
Čechy
17
article
drobném prodejle
zanní člslo a sobě j. j e sa j u
vešerni
sa d
Ve šlišlkach na venkově
ranní cislo
večerni-
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplvčení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul.. H
Tum nucházejí se tál
ředakca, tiskárna a sxpadies
Národníeb Lisrů
Bukopiav se novranei
Lisr
H Tuma
19
article
strukci. Němci udávají za příčinu obstrukce do-
nnělou nehospodárnost zemského výboru. Jako
člen zemského výboru musí tomu odporovati. Po-
ctivý mír mezi oběma národy jest nejupřímnějším
přáním českých ajrárníků. Ničitelé nedávných smi-
řovaček nenalézají se ve stranách nebo ve vyjed-
návačích, nýbrž v kollegiu dirigentů smířovacího
aparátu na ministerské lavici. Ministerský před-
seda neměl zapotřebí apelovati na vlastenectví.
Čeští agrárníci považují za vlasteneckou povinnost.
aby přání cisařovo ohledně míru mezi národy bylo
jim příkazem. Řečník jest přesvědčen, že minister-
ský předseda má dobrou vůli, aby vše, co se stalo,
napravil, ale dobrá vůle sama nestačí, jestliže z či-
nů vlády mluví její nálada proti českému národu.
Důkazem této nálady jest také poslední porušení
ústavy.
Obrana zemského výboru a zemského
úřadnictva.
Vláda a její zasvěcenci chtěli míti ve členech
zemského výboru spoluvinniky, aby později mohli
říci, že bez jich souhlasu nebyla by bývala císař-
ská komise dosazena a nebylo by mohlo býti pro-
vedeno odstranění zemské samosprávy. Není vy-
loučeno, že vláda podporou německé obstrukce
v Čechách sleduje svoje vlastní cíle, neboť v zem-
ském hospodářství nebylo žádných nepořádků.
nýbrž jen nedostatek peněz. Řečník ohražuje se
proti výroku, jenž vložen byl do úst ministerskému
předsedovi, že dosazením komise docili se rychlej-
šího vyřizování agend zemského výboru. Již nej-
vyšší zemský maršálek priné Lobkovic nazval úřad-
nictvo zemské elitou mezi vším úřadnictvem a řeč-
ník může se k lomuto úsudku jen připojiti. Avšak
také pokud se týká členů zemského výboru, jest
výtka nespravedlivou.
Němec
Lobkovic
Čechy
20
article
Řečník probírá podrobně složení komise
praví, že bylo by nesprávno napadali její členy.
protože jako státní úřadníci musí poslouchati vlád-
nich pokynů. Jestliže vláda svým opatřením chtěla
každého uspokojiti anebo jeden z národů uklidniti,
tedy doešlila pravého opaku. Pokud se týče národ-
nostní dohody, jest nutno vládě vytknouti, že vláda
věc nárednostní dohody v Čechách po tři měsíce
přenechala klidně a resignovaně žurnalistice a po-
litickým snahám. Čechové vyhnuli se všemu, co
by Němci mchli pokládati za útok, ale Němci se
tak nechovali.
My, končí řečník, byli jsme vždy ochotni po-
dati svému protivníku ruku a také tentokráte pů-
jdeme cestou, kterou jít diktuje nám blaho vlastní.
V tom není však žádný projev důvěry vládě. Če-
chové maji odvahu říci otevřeně, že v Rakousku
není žádného národa druhého, jemuž by více zále-
želo na zachování Rakouska, jako jim. Přejeme si
aby Rakousko vnitřně stalo se silnějším, než jest
dnes. Tato síla může však získána býti jen tehdy.
když vůči všem národům a všem třídám platiti bu-
de spravedlnost. K tomu jest však nutnou vláda,
která má nejen dobrou vůli, nýbrž také odvahu
pevnou ruku, aby splnila lento požadavek. Nemů-
žeme však míti důvěru ke vládě, která ruší mír.
Čecho
Němec
jít spravedlnost
Čechy
Rakousko
Nemo
21
article
(Hlučná pochvala a potlesku českých adrárníků.)
Posl. Rybář vytýkal hlavně, že vláda schoval
se patentem za korunu. Jednání její vedlo v dalších
důsledcích ke korumpování soudů, čímž podvracuje
se k nim důvěra obyvatelstva. Uznává-li se, že exi-
stuje nouzové právo stálu, pak musí býti uznáno.
že existuje nouzové právo jidu, že lid jest
oprávněn použíti k uskutečnění svých požadavků
po případě i neústavních prostředků. Úkolem par-
lamentu je pozvednouti v čas varovný hlas proti
těmto následkům. Příčinou nynějších poměrů je.
že nebyla dosud rozřešena národní olázka, jejími
jediným možným řešením je zavedení národnl
autonomie. (Pochvala u Slovinců.)
Posl. Hudec dovozoval, že polští sociální de-
mokraté byli pro debatu, aby protestovali prot
porušení ústavy a čím dál zřejměji prolevo-
vaněmu úmnyslu porušit autonomii národů. Vláda
nemá vážné vůle urovnáti národnostn
spory. To ukázalo se pří haličské volební reformě.
Polští sociální demokraté stojí na stanovisku ná-
rodní autonomie a ohražují se proti event.
zřízeni správní komise v Haliči
Konečně pojednal řečník o velké hospo-
dářské nouzi v Hallči.
Posl. Biankini přidal se k protestu Čecho
proti porušení ústavy a používání § 14. na zem-
skcu ústavu. V další řeči líčil politické poměry
chorvatského národa, poměry v Chorvat-
sku. Tamním systémem byl národ státu odcizen
Rakousko stalo se na Balkáně nenáviděným. Ne-
upravená státoprávní siluace v Dalm acii je
věčnou hanbou. V jižní Dalmacii vládne policejní
systém. Řečník domáhal se stavby zákonně zaji-
štěných dalmatských drah, svolání zemského sně-
mu a doplnění jazykových nařízení dalmatských.
Dalmatský lidchee nasvé zděděné hroudě žiti svo-
Posl
Hudec
Chorvat
Halič
Rakousko
Balkán
Dalmacie
23
article
Tango
Tango
V Paříží, 10. listopadu.
Paříž
24
article
Dvě starosti se vznášejí nad naší dobrou vlast
mimo mnoha jiných. Znepokojují klidné hlavy, ja
koby mohly ohrožovati dobrou pověst národa a vy-
volávají poznámky, jakési: „ještě tohle by schá-
zelol“, jež jsou hotovým opatřením proti možnému
nebezpečí. Jistě není tak zle, ale strach má velke
oči a řádky, jež čítáme občas v našem tisku, ne-
nechávají v pochybnostech, že jest u nás půda ne-
hostinná a nálada nepřátelská dvěma projevům
umění, jež representují futuristi a tango.
Snad se zde mýlíme a snad Čechy klidně spí
tam v daleku jako jindy, než aby se nechaly rušiti
takovými módními malichernostmi. Snad zlé po-
známky a nevrlá horlení nemají práva býti pova-
žovány za znamení všeobecně nálady a snad právě
naopak u nás, kde se přijímají a použivají s tako-
vou ochotou všechny dobové, zejména Vídní
sprostředkované efemérnosti, že až se pod nimi
ztrácíme ve svém vlastním, i provokativní maliř-
ství i cizokrajný tanec nalézají sympathie a otevře-
nou náruč. Snad se zde mýlíme i v těchto nicot-
nostech, jako jsme se mýlili na příklad před rokem
v nejvážnějších věcech, kdy jsme doufali a věřili
možnost nového Rakouska.:. Ale ať už tomu jak-
koliv, tolik jest jisto, že ani Čechy neujdou svému
osudu, svým futuristům a svému tangu.
Futuristi jest ovšem záležitost velmi omeze-
ného působení. Tato nevinná kartounová pošeti-
lost dne, variétní číslo zbloudilé v historii umění
naší doby, nemůže valně u nás zasáhnouti. Nejsou
u nás podmínky, vyvolávající tento výtvarnický
směr a poskytující mu legitimaci životnosti. A vy-
noři-li se tu a tam toho druhu blouznivci po novém
umění, sotva najdou povšimnutí, vždyť prý v Če-
chách jest skoro již na vymření zájem o výtvarné
umění.
Něco jiného jesť s tangfem. Zde už proniká
tato starost do života rodin a života jednotlivcůa
Čecho
Čechy
Vídeň
Rakousko
25
article
nutno přiznati barvu, zda pro tango či proti němu
A jistě jsou rodiny znepokojeny a jistě vážnější je-
jich členové stejně přijali za své heslo neblahou
a neprozřetelnou poznámku o výstřednosti tohol
tance, jako mladší a pokroku chtivější generace jest
víc a více připoutávána k tomuto zakazovanému
ovoci. Přirozeně, že dodává neznalost toho, oč se
bojuje, zábavné romantičnosti této řevnivostí dvou
minění, neboť jest jislo, kdyby nepřátelé tanga vi-
děli je tančit párem dvou štíhlých a pružných ta-
nečníků, že by nikdy už nepřicházeli s výtkou vý-
střednosti, a kdyby všichni stoupenci nového tan-
ce měli plnou vůli pustiti se do kola, že by v
většině případů schladli ve svém nadšení.
Avšak nejen Praha má své tangové starosti
jež končí uvedením argentinského tance do taneč-
ních škol a do plesů. Paříž je měla o něco dříve
také, a zatím co tango, objevivší se zprvu jen na je-
vištích, razilo si cestu do společnosti, diskušovale
se o tom, zda má býti tanec přijat či zamítnut.
Praha
26
article
Soud odborníků byl tu ovšem nejdříve na místěa
otázka tanga byla položena na program zvláštního
kongresu tanečních místrů domácích i cizích, kde
president tohoto koncilu, pan Lefort, slovy úřad-
nosti ryze choreografické a větami hodnými pří-
ručky filosofie tance, dekretoval přijetí tanga v
řadu nových tanců. Byla-li takto příznivě rozluštěna
životní otázka tanga odborníky tanečního umění.
bylo třeba ji prodebatovati veřejně. Přirozeně, že
na snadě zde bylo uspořádati anketu, požádatio
míněn fučence, spisovatele, herce, společenské re-
presentanty a kde koho, kdo pokládal za vhodno
vidět nadepsáno své jméno nad několika řádky
vtipné odpovědi,
Mademoiselle Marie Leconte zbožňuje tango.
ale má raději brasilský matšiš. „Tango? Rozkošné
Báječnél Very excitingi“ volá Irena Bordoni, ale
dodává: „Ovšem po měm soudu není ani pro mlad
dívky, ani pro vdané ženy.“ A Mistinguett odpoví-
dá se svou roztomilou rozpustilestí: „Toť se ví, že
miluji tango. Je to překrásný tanec! A co a proč
v něm vidět zlého? Že se tančí trochu příliš těsně?
Jako všechny tance. Chápu, že má své rozšířen
v salonech. Je to jejích vysněný tanee toto matri-
Lefort
Lecont
Verus
Bordon
27
article
moniální tango, jež sbližuje mladé muže s dívkami
z čehož pojde jistě hodně sňatků.“ A madam
Adolphe Brisson (Yvonne Sarcey), jejiž hlas jesl
zde svrchovanou autoritou, dodává s rozvážnou
opatrností a zcela ve slohu svých Annálů: „Zdra-
vým jest vše zdravě i tango. Přemnoho z mých
mladých přítelkyň by se podivilo, kdyby jim byl
uváděno, že se nesluší tančiti tango... Proč?
ptaly by se jako Cecilka Mussetova.“ Georges Fey-
deau tvrdí, že tango je půvabný a dokonale mrav-
ný tanec, René Maizeroy myslí, že staré francouz-
ské tance jsou hezčí než tento exotik, Alexandre
Duval má své mínění o tangu, ale vůbec se zdráhá
je projevit a jako ze všech anket i tentokráte byl
možno si vybrati, co se komu hodilo do krámu,
bylo viděti, že se mínění rozcházejí. To však ni-
kterak nevadilo novémů tanci, aby nepronikal po-
zvolna a vytrvale do společnosti a aby nenabýval
v Paříži domovského práva. Mohl se nelibiti, ale
lo bylo vše, co proti němu bylo možno valně na-
mítati. V žádném však případě nebylo možno prot
němu udržeti v platnosti výtku výstřednosti a ne-
morálnosti. A tak se stalo, že dnes tangu patř
Paříž.
Brisson
Sarcey
Mussetův
Fey
Maizeroy
Duval
Paříž
28
article
A jak mu patří! Celé město jest jím opanová
no, jako by bylo jedinou jeho starostí. Není kam
se uchýliti, kde bychom se s ním nesetkávali
Ohlašuje se v ulicích, usídluje se ve společnostech
vítězí v divadlech, proniká v naše myšlení
rytmuje novým způsobem hluk města. Jistě tak bý-
valo vždy, kdy nový tanec pobláznil lidi, ač jind
vynalézavost publicity nebyla tak podnikavá, jak
dnes, a jindy žádostivost nového rozmaru nebyl
tak rázem a nakažlivě uchvacující. Dneska se volá
že tango jest konec a počátek věcí. Jdete ulicí
stokrát se vám vrátí na oči totéž jméno nového
tance na malých návěštích nalepených na zdech
na stromech, na kioskách, vystavených ve výklad-
ních skříních a ohlašujících školy, kde se učí pra-
vým argentinským tangům a kde původnost tanee
zaručují argentinští tanečníci. Zajdete do music-
hallu a můžete býti jisti, že se nezmýlite ve vý-
běru revue, v níž by se neťančilo nezbytné tange
V činohře Elysejských polí je tančí Mistingieft s
29
article
svým znamenitým tanečníkem Newaltem, ve Seale
ve velmi časové revui nazvané „Tangui-Tang
Paní Pan la Tanguinettel“ je scénována argentin-
ská krěma, v níž se zatančí tango realisticky argen
tinské, v Ba-fa-clanu je nezbytné tango a zrovna
lak Moulin Rouge mu věnoval místo v novém
svém repertoiru, zkrátka dnes je nemyslitelná va
riétní revue bez tanga. Ovšem tato tanga už ne
mohou se bránit proti výtce výstřednosti a rovněi
nikterak se nesnaží vyhovět přísnosti moralistů
Mají své rozmarné kejklřství a svoje vtipné frivol-
nosti, jinak by se nehodila do rámce večera. Roz
umi se také, že těmto fantasiím a variacím na
tango se nejedná o uvedení do společností, tam
bude na místě jen ono sousedské tango, které se
tančilo loni celou zimu na všech domácích bálech
v nejpočestnějších rodinách a v nejpřísnějších sa-
lonech a které tam letos zavládne na celé čáře
a které nášlo svou obec nadšenců ve všech veřej-
ných bálech od Moulin de la Galette až do Bullier
Roza
Moulin Rouge
Moulin jít le Galette
30
article
Ale ať jakýkoliv je zájem o nový tanec, nikd
nepovýšil jej významně na předmět všeobecného
zájmu nežli učinil nedávno Jean Richepin. Na vý
roční schůzi pěti akademií promluvil slovutný
básník o tangu, přednášeje jménem Akademie fran
couzské. Volba thematu vzbuzovala zvědavost na
jedné straně a pochybnosti na druhé. Ale kde kd-
byl jist, že řečník takové moci a krásy slova do
vede plně upoutati své posluchačstvo, i když si by
zvolil předmět své řeči tak úzkého dosahu a tal
pomíjivého zájmu. A skutečně nemohl najíti nov
tanec výmluvnějšího obhájce, nežli měl v Richepi-
novi. Polo iroulcky, polo vážně dovodil básník, že
není hned tak předmětu příhodného, o kterém by
mělo býti mluveno na schůzi pěti akademií, jak
jest tango, neboť každá z nich má příčiny a práve
reklamovati předmět ten pro sebe. A nebyly-li je-
ho důvody zrovna přesvědčivé, třeba byly pode-
přeny obsáhlou dokumentací humanisty, byly vy-
tvořeny se svrchovanou duchaplností a proneseny
s onou richepinovskou velkolepou formou řeční-
ekou, že měly všechnu schopnost, aby se zdály
přijatelny. Vlastním však účelem řeči Richepinovy
bylo obhájiti tango proti třem výtkám: že jest ei-
zího původu, že jest tanec lidový a že má ne-
slušný ráz. Poslední výtka jest nejchoulostivějšía
básník ji krátce odzbrojil, řka: „Měl jsem potěšení
vidět tančit tango kněžnami, jež byly přímo vzory
elegantní vybranosti; a viděl jsem zase jindy tančit
suchopárnou polku a počestnou čtverylku způso-
bem, že by se byly až opice červenaly, jak říkal
náš slavný druh Alexandr Dumas.“ A cizí původ?
Richepin
Richepinův
Dumas
31
article
ptal se řečník. Vždyť většina dnešních tanců je
původu cizího. A lidový původ? Vždyť aristokra-
tické tance starodávné byly vlastně svým půvo-
dem lidové tance a nikoho to nepohoršovalo.A
konče svou bystrou a myšlenkově i formou tak
znamenitě si podmaňující řeč, jíž my Češi ovšem
nemůžeme prominouti ono nedopatření, že v ní
sice nám byl přidělen z tanců, jimiž jsme světu po-
sloužili, rejdovák, ale byla upřena právě polka.
prý tanec uherský, výmluvný básník právě se roz-
hovořil o své vlasti, jež — jako kdysi Staré Řecko
— jest zemí, kde tanec jest nezbytností života.
Čech
Řecko
32
article
Jestliže se nedostalo posluchačům Richepino-
vým vzácného doplňku jeho řeči, jakým mělo býti
objevení se Evy Lavalličrovy v tangu večer př
tradicionální společné večeři členů Institutu.
najdou náhradu ještě této saisony v jednom z před-
ních boulevardních divadel, v Athénée, kde velká
herečka se objeví v hlavní roli kusu nazvaného
„Tango“, jehož autory jsou Jean Richepín a jeho
choť. Slovutný akademik dovedl využiti velmi o-
bratně příhodné chvíle, aby už od nynějška upo-
zornil zároveň na své nové dílo.
Nepochybujme, že tango najde příznivou pů-
du i u nás. Jest jisto, že naše krásné dívky budou
při tomto pěkném tanci velmi půvabné se svými
tanečníky, jimž rádi odpustíme jejich někdy tak
formulkově nacvičenou korrektnost. A nepochy-
bujme, že všichni moralisté, kteří měli kdy co na-
mítati, najdou bez výhrady v novém tanci potě-
šení. Ale pochybujme, že u nás tango pronikne
až do Akademie, byť jen do její filologické třídy
která sotva věnuje jednu ze svých schůzí cizozem-
skému tanci, aby dekretovala jeho rod, máme-li
říkati fe n tango nebo t o tango. Rudoli Kepl.
Lavalličrův
Richepín
Kepl
Athénée