1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 13. listopadu 1913.
Praha
4
article
na ranni avečerní listy
předplácí ae
V Praze v administran
na měsle.
na čtvst leta 6 K) —
s dvoji donáškou
na měsle.
na čtvrt ista . . K e2h
ve Bliálkách
na měsle
Praha
5
article
Polo 2iK ao
Polo 2iK ao
mást
na čtvrt ieta . . . . S k an
dvojí zásilkou
ns měsle
na ctvrt ieta . . . 1i k eo
ibeonjn
lacč vl
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Admínistrace a expedice
1062. — Obchodní tiskárna 5955.
V Praze, 13. listopadu.
Mír mezi Tureckem a Řeckem zásluhou
rumunského diplomata Take Jonesca jest uza-
vřen. Diplomažická zdatnost malého Rumun-
ska vplétá si tímto činem nový vavřín do své-
ho věnce. Není divu, že podle zprávy paříž-
ského „Tempsu“ ve Vídni kritické kruhy po-
litické uvádějjí to jako nový důkaz neschop-
nosti rakousko-uherské monarchic, která do-
vedla sice na Balkáně vznítit osudnou válku,
v níž tak neblaze byl poražen chráněnec Ra-
kouska, ale zachránit tam nedovedla nic
Strašná vniřní nepravda zahraniční politiky
naší diplonncie na Balkáně při každé nové
události se potvrzuje. Děláme politiku, která
nám nepropívá, která škodí našim chráněn-
cům, děláme politiku, která odpuzuje naše
spojence, a děláme ji proto, že náš zahraniční
úřad nedovede nalézti správnou výslednici me-
zi zájmy národů rakousko-uherské monarchie
a uherské oligarchie, děláme tu politiku proto
že v ústředních úřadech mají nečisté svědomí.
protože všude na periferiích dovedli jen zne-
pokojit národy, ale nikoliv získat. Myšlenka
habsburského státu tím zřejmě trpí a nikde
skoro nevidíme státníka, který by měl dost
odvahy a rozhledu, aby dnešní kurs změnil. Je
marno potom zlobit se na domnělé projevy ru-
ského vyslance bělehradského Hartwiga, který
prorokuje, že Rakousko bude následovat osu
Turecka. My Češi bychom si toho nepřáli, my
vítáme každou možnost uvésti svá nezadatel-
ná národní práva do shody s ideou rakouské-
ho státa, ale nemáme sil ani vlivu, abychom
mohli odstranit rozkladné živly a směry.
Rumun
Hartwig
Čech
Praha
Turecko
Řecko
Vídeň
Balkán
Rakousko
Take Jonesca
6
article
V zahraniční politice jsme bez vlivu, pro-
tože jmenovitě mezi diplomatickými předsta-
viteli nemáme skoro žádných lidí a kritika za-
hraniční politiky, kterou pronášejí naši poslan-
ci v delegacích a v parlamentě, bývá nepří-
jemnou, protože je pravdivá a věcná, ale
změnit k lepšímu nic nemůže. Zahraniční úřad
je paristvím šlechty, jmenovitě šlechty ma-
ďarslé, německé a polské.
Dnešní „Zeit“ uvádí statistiku, podle niž
mezi 76 konceptními úřadníky zahraničního
úřadu, právnicky vzdělanými, jest 13 hrabat.
23 baronů, 10 rytířů, 22 prostých šlechticů
jen 8 občanského původu. Z 8 úřadníků občan-
ského původu jsou 3 ve čtvrté, 1 v páté, 3v
šesté a 1 v sedmé hodnostní třídě, čili mezi
dorostem vůbec není úřadníků občanského
původu. Mezi 10 velevyslanci jest jeden kníže
(u papežské stolice), 6 hrabat, 1 baron,
šlechtic a jen 1 občan (Dumba ve Wasbing-
toně). Mezi 20 vyslanci jest 1 kníže, 7 hrabat.
7 baronů, 4 šlechtici a zase jen jeden občan
(v Rio de Janciro). Diplomatický personál
30 samostatných zahraničních představitelste
skládá se ze 72 úřadníků, z toho jsou 4 kní-
žata, 31 hrabat, 23 baronů, 5 rytiřů, 8 šlechticů
a 1 občan (attache dr. Janota v Sofiji). Ze
102 díplomatických činovníků rakousko-uher-
ských v cizině jsou tedy jen 3 občanského
nůvodu. Mezi 6 vojenskými a námořními attašé
jsou šlechtici a občané po rovnu — po 8. .
Janota
Rio jít Janciro
Dumba
7
article
„Zeit“ k tomu správně poznamenává, že
vlastně ani všechna aristokracie nemá k diplo-
matické dráze přístupu, že byrokratisací za-
hraničního úřadu ovládla naše zahraniční za-
stoupení jen jakási klika, která ovšem podle
své povahy jest nepřítelem každého samostat-
ného talentu. Není přece možno, aby z 58 mi-
lionů občanstva rakousko-uherské monarchie
nebylo možno vybrat víče státnických talentů.
než jaké se dnes ukazují v našem zahraničnín
úřadě. Že je výběr možný a zdravý, ukazuje
„Zeit“ na příklad balkánských států, kde di-
plomaté bez aristokratických přídomků, bea
zlatých klíčů na fracích osvědčili daleko větš
diplomatickou schopnost, než ti různí naši ko-
moří. V Rumunsku, které zasadilo ješitnosti
naši diplomacie v poslední době tolik citlivých
ran. vede zahraniční politiku bývalý univer-
sitní profesor Majorescu a jeho talentovaným
pomocníkem je syn lahůdkáře Take Jonescu.
povoláním advokát. V Recku skvěle vládne bý-
valý advokát Venizelos a v Srbsku bývalý
inženýr Pašič, a každý z nich sedmeronásabně
překonal naše sedmeronásobné rodokmeny
hodnostními třídami prosívané diplomaty.
Venizelos
Pašič
Rumunsko
Srbsko
Majoresca
Take Jonesca
8
article
Balkánský příklad nám ukazuje ještě jiný
zjev: jak mladé národy, teprve nedávno posta-
vené před úkol samostatně se spravovat, rychle
ze seba vytvořily potřebné státníky a jak zá-
roveň skvěle prakázali státnickou prozíravost
a umírněnost dva bývalí revolucionáři — Pašič
a Venizelos.
My s českého stanoviska bychom k tomu
ještě měli připojit stížnosti na zanedbávání če-
ského živlu v zahraniční službě. „Přehled“ ne-
dávno v řadě článků poukázal, jaká nám z toho
plyne škoda. V „Přehledu“ dr. Palkovský upo-
zornil i na maďarské nebezpečí, které
ohrožuje náš zahraniční úřad, kde mají dnes
Maďaři většinu a kde mají takový vliv, že za-
bránili Srbům v přístupu k Jaderskému moři
jen proto, aby z toho neměla užitku rakouská
polovice monarcháe. Kdy konečně na povola-
ných místech prohlédnou?
Pašič
Venizelos
doktor
Palkovský
Maďar
Srba
9
article
brů
oe
oein
nd lerovioveroei
os brniji
11
article
atarerni
e v ten
12
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
13
article
Haličská krise, niia
Haličská krise, niia
Z Vídně, 13. listopadu. (Zvláštní telefoni-
cká zpráva „Nár. Listů“.) Z polského pramene
se nám sděluje: Účelem vídeňské konference
vlády se zástupci haličských stran je umir-
niti napětí mezi nimi, také však
umírnitinapětímezí Poláky a Ru-
síny. Mysli se, že velkostatkáři polšti na vi-
deňské půdě budou povolnější, ale nevěří se.
že dnes všechno bude skoncováno a urovnáno
— dle všeho bude se pokračovati ještě v
Lvově.
Z Vídně, 13. listopadu. Z několika stran
polských bylo nám na náš dotaz, jaký jest
stav vídeňského jednání vlády a místodržitele
dra. ryt. Korytowského s polskými pře-
dáky, dáno v odpověď: „Dohoda jest n
postupu“.
bol l e
Ukrajinský klub a obstrukce v poslanecké
i sněmovně. hael
Z Vídně, 13. listopadu. (1 hod. 15 min.
Německý národní svaz zlalsl a
ukrajinskémusvazu příplis, vekte-
rém jej vyzývá, aby zastavil ob-
strukci proti finaněnímu plánu.
Plenumukrajinského svazu sešle
se o 1 hodině s poledne aby o pří-
pisu tom jednalo a zejména a by
vytklo podmínky, za kterých bly
byla obstrukce zastavena.
lsl
Deputace pro volební právo žen.
Z Vídně, 13. listopadu. Deputace říšského
svazu pro volební právo žen dostavila se dnes
do parlamentu, by poděkovala posl. dru.
Frantovi za důkladnou a přesvědčivou
zprávu, kterou podal ústavnímu výboru v zá-
ležitosti ženského volebního práva do říšské
rady. Deputace, ve které byly pí. Arnoštka šl.
Fürthová, Eugenie Hoffmannová a
Olga Misarová, žádala dra. Frantu za
další podporu a součinnost, jež byla určitě slí-
bena.
Polák
doktor
Franta
Eugenius Hoffmannová
Misarová
Vídeň
Lvov
e ukrajinský klub
Plenumukrajinský svaz
14
article
Deputace vysokoškolských asistentů.
Z Vídně, 13. listopadu. Do parlamentu do-
stavila se dnes velká deputace a si stento
všech vysokých škol z celého Ra-
kouska žádati za úpravu platů a za úča-
stenství výhod a slev na železnicích, jakých
požívají všechny kategorie úřadnictva a slu-
žebnictva vysokoškolského. Deputace jednala
s členy odboru výboru pro záležitosti vysoko-
školské, s členy odboru výboru železničníhoa
naposledy pak s ministrem železnic sv.p
drem. Forsterem, který deputaci velmi
vlídně přijal a prohlásil, že všechny její stesky
a tužby dá nejbedlivěji vyšetřiti. V deputae
nalézal se dr. inž. Růžek z české techniky
v Praze.
Deputace lékárnictva ve Vídni.
Z Vídně, 13. listopadu, (Zvláštní telefonick
zpráva „Národních Listů.“) Starosta gremia tékár
níků bývalého kraje chrudimského M. Ph. Jan
Laub z Litomyšle, vrchní starosta hlavního gremia
farmaceutů M. Ph. Karel Hynek z Prahy a sta-
rosta gremia olomouckého M. Ph. Jan Har n a
Kroměříže dostavili se dnes v záležitosti s ta-
vu lékárnického vedeni poslancem drem
Šubrtem k minisíru vnitra sv. p. Heinol dlo vi.
V záležitostí příští dráhy Litomyšl—Polička-
Jimramov—Nové Město na Moravě.
Z Vídně, 13. listopadu. (Zvl. telef. zpráv
„Nár. L.“) Purkmistr Mag. Ph. Jan Laub z Li-
tomyšle intervenoval dnes s posl. Maštálkou
u ministra železnic v příčině vypsání pochozí
komise pro dráhu Litomyšl—Polička—JJimra-
mov—Nové Město na Moravě, v ministerstvu
vyučování a ministerstvu financí v záležito-
stech obecních.
Forster
doktor
Ing
Růžek
Laub
fón
Karel Hynek
Jan Haro
Šubrt
svatý . p
Heinol
Mag
Maštálka
Vídeň
Praha
Litomyšl
Kroměříž
Jimramov
Nová město na Morava
JJimramov
15
article
Z panské sněmovny.
Z Vídně, 13. listopadu. Pravice panské
sněmovny sešla se dnes hojným počtem. Mí-
stopředseda býv. ministr zahraničních záleži-
lostí hr. Goluchowski věnoval velmi vře-
lou vzpomínku předsedovi kn. Karlu Schwar-
zenbergovi. Potom ustanoveni byli delegá-
ty pro volby do delegací: kn. Bedřich Lob-
kovic, hr. Sylva-Tarrouca, Oto Met-
tal, hr. Clam-Martinic, bar. Parish
hr. Pininski, kn. Starhemberge ryt
dr. Jedrzejowicz. Náhradníkem zvolen
ryt. Wohanka.
Goluchowský
Schwar
Bedřich lob
Ota Met
Martinic
Parish
Starhemberge
doktor
Jedrzejowicz
Wohanka
Vídeň
panská sněmovna
SylvaTarrouca
16
article
Demonstrace mediků vídeňských proti
zostřeným zkouškám.
Z Vídně, 13. listopadu. (K. k.) Dnes dopoledne
ubírali se téměř všichni posluchači medicinské
fakulty zdejší university, asi tístc, k universitě
kdez demonstrovali protí zostřeni
řádu zkušebního. Na to táhli na
Reichsratstrasse, chtějíce dospěti k bytu děkana
medicinské fakulty, silný oddil policejní stráže jim
to však zabránil. Táhli pak k universitní rampě.
kdež byla demonstrace řečí, kterou pronesl jistý
medik, ukončena.
Princ Ferdínand Lobkowitz ve Vídni.
Z Vídně, 13. listopadu. (K. k.) Bývalý nejvyšší
zemský maršálek princ Ferdinand Lobkowitz při-
byl sem dnes ráno z Prahy
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 13. listopadu. (K. k.] „Wiener Ztg.
cznamuje: Jeho Veličenstvo cisař propůjčil vrch-
nímu geometru evidence katastru I. třídy Joseiu
Jelínkovi v Plzni, odcházejícímu na vyžá-
daný trvalý odpočinek, s prominutím poplatků litu
císařského rady. — Jeho Veličenstvo císař pro-
půjčil předsedovi filiélního spolku Společnosti Bi-
lého Kříže ve Františkových Lázních císařskému
radovi dru. Leopoldu Fellnerovi s prominutín
poplatků titul medicinálncho rady.
Vystěhovalecká panama v Haliči.
Z Vidně. 13. lístopadu. (K. k.) Jak sděluje úřad-
ní list, příloha k „Wiener Zeitung“, rozpustilo mi-
nisterstvo vnátra haličskou vystěhovaleckou spo-
lečnost „Patria“ spolek pro ochranu vystěho-
valců ve Lvově, rozhodouřím ze dne 10. listopadu
1913 na základě § 24. z. ze dne 15. listopadu roku
1867.
Lobkowitz
Wiener Ztg
Joseia Jelínek
Fellner
Vídeň
Praha
Plzeň
Františkův lázeň
Halič
Lvov
spolek společnost Bi
Patria
Ferdínand Lobkowitz
Wiener Zeitung
17
article
František Košut.
František Košut.
Z Peští, 12. listopadu. (K. k. uh.) Stav Košu-
tův se od hodšny k hodině zhoršuje. Čínnost srdce
jest neustále slabší. Stav pacientův jest neobyčejno
hrozivý a kritický.
viv Z Pešti, 13. listopadu. (Uh. tel. kor. kane. ) Dl
zprávy ráno uveřejněné strávil František Košu
dnešní noc dobře. Stav jeho je i na dále vážný
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 12. listopadu. (K. k.) Posl. Vio (Rěka
dotazoval se, chce-li vládu zrušiti nezákonn
suspendování rěcké samosprávy a vybaviti guver-
néra absolutní moci tem, že zruší instituci vládního
zástupce a zjedná žádoucí normální stav. Rěka jest
ochotna k poctivému vyrovnání. Vlláda musí na-
hlédnouti, že zachování vlašského živlu v Rěce je
vonnl
také v maďarském zájmu.
M.-p. hr. Tisza odpověděl, že vláda vyna-
snaží se o dohodu. Zapomínáme vůbec — pokračo-
val — co se stalo v Rěce za minulých dob, ale
žádáme, aby zvolené zastupitelstvo konalo svou
povinnosti stálo na půdě zákona a vládě uherské
poskytovalo pomocnou ruku, a byl tam obnoven
zákonný normální stav. Směrodatní činitelé v Rěce
ať pováží, že, postupujíce dál na cestě třenic, ne-
vyruší vládu z jejího klidu, avšak ona postará se
také, aby běh veřejných záležitostí ve Rěce byo
zabezpečen
Interpelant vzal odpověď na vědomí s podo-
tknutím, že odpor zastupitelstva nesměřoval proti
uherským zákonům. Zastupitelstvo žádá toliko, aby
ustanovení zákona, která modifikují statut, poří-
zena byla s jeho souhlasem.
tař
Košut
Koša
Posl
Rěk
Tisza
Pešť
Vio
18
article
Krise na radnici římské.
Z Říma, 12. listopadu. [K. k.) Ve příčině zprá-
vy zahraničních listů o demisi většiny římské obec-
ní rady „Agenzia Stefani“ konstatuje, že většina
obecní rady sice ohlásila demisi, že však — pro-
tože demise nebyla ohlášena formálně — rozpu-
štění obecní rady ještě není usneseno, a královský
komisař není jmenován.
mn
Z ruské říšské dumy
Z Petrohradu, 12. listopadu. (K. k.) V dnešním
večerním zusedání měla býti podána interpelace
sociálních domokratů k ministru spravedlnosti ve
příčině činnosti petrohradské politi-
cké policie při obžalobě proti socia-
listickým poslancům druhé dumy.
Předseda prohlásil, že interpelaci četl a poněvadž
obsahuje nepřípustné výroky, nemůže dovo-
liti, aby byla veřejně čtena. Několik so-
ctálně demokratických řečníků poukazovalo pak n
to, že předseda perušujo sstčmovní řád. protože
ceneurovati řeči nepřísluší jemu, nýbrž celé sně-
movně. Třem řečníkům bylo odňalo slovo, protože
nemluvili k věci. Předseda prohhlásil v delších vý-
vodech, že jest jeho povinností, nepři-
pustitivýroky, neslučitelné s dů-
stojností dumy. Proto při svém nařizení trvá.
Stefan
Řím
Petrohrad
19
article
(Pochvala a hlasy: Správně!) Nemá, čeho by namí-
tal proti interpelaci, budou-li urážlivé výroky vy-
nechány, což jest možno beze změny smyslu. Ka-
děti Adšenov a Miljukov odpírali presidentovi prá-
vo posuzovati text interpelace, nežli je čtena
dumě. Poslanoc Puriskěvič prohlásil, že ve druhé
dumě se nacházel mezi sociálními demokraty zlo-
děj Kuznecov, který snad by mohl v dumě podob-
ným způsobem mluviti. Předseda odňal Puriškevi-
čovi slovo a prohlásil případ za vyřízený. Potom
provedla duma debatu o odpovědi ministra
vojenství v přičině výbuchu v díl-
nách ochtských v roku 1912—13. Okťabristé
navrhlí přechodnou formuli, ve které odpověď mi-
nistrova se prohlašuie za nedostatečnou a zdůraz-
ňuje nedbalost správy. Formule byla jednomyslně
přijata.
Mexiko a Spojené státy.
Z Mexíka, 13. listopadu. (K. k.) (Associate
Press.) Presídent Huerta neodpověděl na
ultimatum presidenta Wilsona a tsm
je zamít l. V ultimatu byl mu až do včerejšího
večera ponechán čas, aby prohlásil, že nedovoli
aby sestoupil se nový kongres. V tom připadě, ž
by zamitl jejich požadavky, Spojené slátyb
s ním vice nevyjednáv aly.
Miljukov
Kuznecov
Huerta
Wilson
Ka
Mexiko
spojený stát
Associate Press
20
article
Události na poloostrově
Dalkanském,
i s lj Řecko-turecký mír.
Z Cařihradn, 12, listopadu. (K. k.) Za schůz
ministerské rady přijal velvezír řeckého delegáta
Levidise. Oba státníci blahopřáli si navzájem k
šťasťnému výsledku vyjednávání. Z dobrého pra-
mene se proslýchá, že ministerská rada se jižu-
snesla, aby dnes večer byl tureckým delegátůmv
Athonách dán pokyn. aby smlouvu podepsali. Úřad
ní adžlení o tom dosud nedošlo.
Z Caříhradu, 13. listopadu. (K. k.) Řecký dele-
géž prohlásil v rozhovoru, jejž měl věera v poledno
velkovezírem, že Řecko trvá na tom, aby defini-
távně vpravený text byl podepsán.
Z Caříhradu, 13. listopadu. (K. k.) Instrukce
jichž dostalo se včera večer tureckým delegátům
v Athénách, vybízejí je, aby navrhli některé změn
v textu definitivně upravené smlouvy. Tyto změny
týkají se hlavně odškodnění správců vakufových
desátků, uznáni výboru pro jednotu a pokrokz
právnickou osebu, pokud se týče nemovitého jměn
Sclunu a přijetí článku, jímž Řecko přejímá zá-
vazky Turecka vůči společnosti východní dráhy
Ohraničení Albanska a zakročení rakousko-
italské.
Z Ríma, 12. listepadu. (K. k.) K londýnsk
zprávě časopisu „Echo de Paris“, že Italie vzhle-
dem ku projevu pocitů trojdohody o zakročení lta-
lie a Rakousko-Uherska v Athénách, přednesl
omluvu, takže tato demarche byla anulována, uve-
řejňuje „Agence Steisnova“ tuto nolu: Časopie
„Echo de Paris“ jest zřejmě špalně informován
Italie a Rakousko-Uhersko zachovávají úplně ble-
disko, projevené v athénské notě. V pásmu, o němi
velevyslanecká konference v Londýně neučinil.
Paris
Řecko
Cařihradn
Atény
Turecko
Rím
RakouskoUhersko
Londýn
východní dráha
Albansko
echo jít Paris
Italia
21
article
amí
žádného delinitivního rozhodnutí, jsou kompromisy
možny. Avšak pokud jde o přidělení mysu Stylost
a Korice Albansku a o neprodloužitelnost lhůty
usnesené londýnskou velevyslaneckou konferene
pro vyklizení řeckým vojskem, trvají Italie a Ra-
kousko-Uhersko nyní jako před tím neochvějně n
tom, že jednomyslná usnesení Evropy, učiněná mi
nulého srpna v Londýně, nemohou býti změněna
Vůči oběma jaderským mocnostem neučinily ostatn
vlády žádné poznámky při odevzdání svrchu zmí
něné noty. Následkem toho neměla Italie žádne
příčiny, aby v této záležitosti podala nějaká vysvě-
tlení.
Z Říma, 13. listopadu. (K. k.) „Agenzia Stefani
prohlašuje za nepravdivou zprávu „Reuter, kance
láře“, že Italie přijala britský návrh v
příčině úpravy hranic řeeko
albanských. Návrh britské vlády
jest nyní předmětem jednání mez
italskou a rakouskouherskou vlá
dou, které později oznámí své rozhodnutí, jež
dohodě učinily.
Hraniční smlouva černohorsko-srbská.
Z Bělehradu, 13. listopadu. (K. k.) Srbská tisko
vá kancelář sděluje: Vyjednávání o definitiv a
stanovení hranicímezi Srbskem a Černo
Horou vedlo k úplné dohodě. Příslušná
smlouva byla včera v ministerstvu záležitostí za-
hraničních srbským ministrem záležitostí zahra-
ničních a černohorským vyslancem v Bělehrade
podepsána.
Anglie o obsazení tureckých ostrovů Italií.
Z Paříže, 13. listopadu. („N. W. J.“) Sim
Edvard Grey nenechal Řím v žádné pochy-
bě, že by Anglie se získáním tureckých ostro-
vů Italií, třeba by se to stalo pod záminkou
dočasného obsazení, jehož konec byl by ne-
dohledný, nižádným způsobem ne-
souhlasila. Vyklidí-li Italie turecké ostro-
vy, poskytne se velmocem, Řecku příznivým
možnost, aby je částečně odškodnily za povol-
nost při stanovení hranic jižní Albanie.
Stefan
Italia
Černo
Sim
Evropa
Londýn
Řím
Bělehrad
Srbsko
Anglie
Paříž
Řecko
Albánie
Korice Albansko
Reuter
Italia
RakouskýUhersko
Edvard Grey
22
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Debata o anenském patentu
zahájená včera za všeobocného napětí v po-
slanecké sněmovně, účinkuje na Němce plným
dojmem. Je to zřejmo z včerejší řečí dra. Lodg-
mana, ale také ze způsubu, jakým ji z Vídně popi-
suje dnešní „Bohemia“. Rozprava ta imponuje ji
tak, že jí přisuzuje význam vysoce politický
doufajic, že to uznají i ti, kddož ji zamitali, ze snahy
— ovšem jen z předstírané snahy, dlužno dodati —
obrzké vyřizení finunčního plänu.
„Bohemia“ přímo praví, koho míníi německo-
nacionální svaz. A bez obalu vyslovuje úsudek, že
jeho vedení opěl jednou mělo nešťastnou rulu
poněvadž odporem německo-nacionálního svazu
protí debatě o oktrojirkách pro Čechy nedosáho
nic jiného, než jen svě porážky, jakož německo-
nacionální svaz vůbec má neštěstí, že většina jeho
politických podniků je provázena výsledkem po-
chybným. Odpor proti debatě o českých záleži-
tostech, jež se všeobecně posuzují jako mene teke
pro připravované řešení krisí v Rakousku — koně
„Bohemia“ — bylo by možno jen v tom případ
ospravedlniti, kdyby tim způsobem byla debata
o finančním plánu uspíšena, čehož však není, po-
něvadž rusínská obstrukce se provádí vážně,
byla by zalehla i všechen ten čas, který se věnuje
rozpravě o krisí v Čechách.
Němec
Lodg
Vídeň
Čechy
Rakousko
Bohemia
23
article
Tento útok „Bohemie“ na německo-nacionáln
svaz je pozoruhodný jak politicky, tak novinářsky
Politicky zachycuje a uveřejňuje nespokojenos
Němců s vedením německo-nacionálního „svazu
novinůřsky pak nás poučuje, kterak německé no-
viny pracují, aby politiku německou nepoškodily
aby však přece, je-li nezbytně třeba, ji ukázaly
zřejmou chybu. Neniť pochyby, že odpor německo-
nacionálního svazu proti debatě o krisi v Čechách
byl od prvopočátku chybný, a rovněž není pochyby
že německý tisk tuto chybu hned vystihl; vždyl
byla od počátku zřejma každému, kdo politicky
nezávisle myslí a uvažuje. Dokud však o debate
o krisi v Čechách nebylo v poslanecké sněmovni
rozhodnuto, v té době byl by německo-nacionáln
svaz býval zřejmě oslaben, kdyby německo-nacio-
nální tisk byl psal pro tuto debatu, tedy proti ně-
meckonacionálnímu svazu. A německo-nacionáln
tisk stanul na výši doby, když proti německo-na-
cionálnímu svazu nepsal, nýbrž prostě jen zazna-
menal, co a jak německo-nacionální svaz podnike
proti této debatě. Když však německo-nacionáln
svaz utrpěl porážku, a to zaslouženou porážku, tu
teprve — zcela správně — německý tisk, tento-
kráte „Bohemla“, ukázal vůdcům německo-na-
cionálního svazu jeho zřejmou chybu.
Kdy pak česká žurnalistika bude podobně dbát
své specifické publicistické taktiky
Němec
Čechy
Bohemia
24
article
O pražských poměrech
uveřejněn byl 11. t. m. v mnichovských „Neueste
Nachrichten“ dopis pražského nacionálního Něm-
ce. Vykládá se v něm, že prof. Masaryk učinil n
státním zastupitelství udání o podplácení členů
sboru ob. starších, že dle českých časopisů měl vd-
platcích těch prsty městský rada a poslanec Čer-
nohorský a že jako hlavni prostředník obchodu to-
ho se v českých časopísech označuje mladočeský
poslanec a městský rada pražský dr. Vejvar, jenž
při tom vydělal přes třetinu milionu kor. Jak dr
Kramář ve výkonném výboru dne 9. t. m. ohlásil
složil dr. Vejvar svůj říšský mandát — sděluje praž-
ský Němec do Mnichova — následkem své aféry
michelské.
Po této ukázce není třeba podávati české ve-
řejnosti další obsah pražského dopisu v mnichov-
ském denníkuj stačí již jen zaznamenati, kteral
se v něm tvrdí, že pražský obecní řád, znemožnu-
jící účastenství Němců v obecní správě pražské
byl sestaven za vlády Čechům přiznivé, a že praž
V drobném prodejí
ranní dislo o sob
an
večsruí
za d 4
Ve filiálkách na venkově
ranni čislo
večerni
tnseráty
platí se hotově napřed
Předplacuní a inserty přijim
kdunlstrace v Marianske ul. ,
Tam nacházeji se téi
rednkca, tlskárna a szpodlee
Národních Llata
Bakopiny se nevranet
profesor
Masaryk
Čer
doktor
Vejvar
Němec
Čecho
Německo
Mnichov
Marianske ulice
obecní řád
Neueste Nachrichten
25
article
zobe
ský sbor ob. starších nebyl rozpuštěn přese všech-
ny své přehmaty, kdežto německá zastupitelstvalse
rozpouštějí pro každou maličkost. Konečně se v
dopise tom výslovně cituje „České Slovo“ jako
pramen zprávy, že sbor ob. starších bude přece
rozpuštěn; pražský dopisovatel mnichovského libe-
rálního denníku se při tom těší, že činem tím bu-
de zlomen vaz nynějšímu českému systému v Pra-
ze. —
Objevují-li se o nás. Češích, v říšsko-němec-
kém tisku nepravdy, a to mnohdy velice komické,
lze si je částečně aspoň vysvětliti neznalosti po-
měrů našich v Německu. Ale pražský dopis v mni-
chovských „Neueste Nachrichten“ nenáleží do té-
to kategorie. Dle našich spolehlivých informací je
pražským dopisovatelem řečeného mnichovského
denníku dr. B. — dopis zde reprodukovaný je take
označen chifrou. B. — vyšší úřadník jednoho stát-
ního finančního úřadu v Praze. Člověk ten, žijícív
Praze a znalý češtiny, pak beze vši pochyby posi-
lá do Mnichova vědomě nectně lži. Státní finanční
úřadník dr. B. jistě ví, co tentokráte do Mnichova
nalhal, a je tak nestoudný, že svoje lži podporuje
lživými odvolávkami na české noviny pražské, aby
tak dedal pravděpodobnosti tomu, co do Mnicho-
va nalhal.
Pro vnitropolitické poměry tím dr. B. dokázal
svoji podjatost, která jej činí mravně nezpůsobilým
pro státní úřad, který v Praze zastává.
Čech
Německo
Praha
Mnichov
Mnicho
Neueste Nachrichten
26
article
Risska rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 173.)
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“.)
Z Vídně, 13. listopadu.
Počátek schůze, zahájené o 10. hod. dop.
byl velmi pohnutý. Byl dohrou ke vče-
rejší řeči poslance dra. ryt. Lodgmana, jenž.
pojednávaje o poměrech v Čechách,
dosazení správní komise zemské a známém
nálezu správního soudu stran zákonitosti opa-
tření toho pravil: „Nejen věda, nýbrž také
justice stala se nevěstkou poli-
tiky.
V domě oběšencově nemluví se o provaze.
Pan dr. ryt. Lodgman byl by s dobrou se po-
tázal, kdyby si byl počínal poněkud opatrněji
ve věci té. Má-li kdo ve straně muže, za které-
ho justice in personalibus et realibus bylo zne-
užito k národně-politickým účelům, pak dluž-
no si ukládati jakousi reservu, a náleží-li kdo
ke straně, která v minulosti a přítomnosti zne-
užívala a zneužívá celého státního aparátu,
obecných a vysokých škol, justice a vojska ke
germanisaci, nesmí se líčiti s nějakým mrav-
ním rozhořčením.
doktor
Lodgman
Vídeň
Čechy
poslanecký sněmovna
27
article
Na ministerské lavici povstal ministn
vnitra svob. p. dr. Heinold a pravil:
Slavná sněmovno! Přihlásil jsem se ke
slovu, bych podal krátké prohlášení. Jak je
patrno ze stenografického protokolu, bylo ve
včerejší debatě o dosazení zemské správní ko-
mise v Praze o soudnictví mluveno
tak, že se toho musí nejživěji lito-
vati a že to musím jménem vlády
se vší rozhodností odmítnouti.
(Živé výkřiky.) Nejvyšší soudy stojí ve svémr
vznešeném poslání tak vysoko nad námi, že
takovými útoky nemohou býti dotčeny. (Živý
souhlas. živé výkřiky u soc. dem. Vřava.)
Sociální demokraté provázeli vyjádření
ministrovo křikem, za něhož ujal se slova
posl. Seliger, jenž pravil: „Protestuji
proti vyjádření ministra vnitra.
Lituji, že ministr se propůjčil k roli, která by
na ministerské lavici byla slušela jenom mi-
nistru práv, jenž je kvalifikován
dosti, aby tuto lavici krajní mě-
rou diskreditoval a míru naplnil.“
Předseda: Žádám řečníka, aby s
mírnil.
doktor
Heinold
Seliger
Praha
28
article
Posl. Seliger: Bylo by pro národy da-
leko příjemnější slyšeti politování s minister-
ské lavice nad tím, že naše justice je
korumpována. (Pochvala u sociálních
demokratů.)
Předseda: Uděluji panu poslanci
důtku.
Posl. Seliger: Krilika, která včera pro-
nesena byla o našem soudnictví, je nejen
ostrá, nýbrž zároveň v celém rozsahu
oprávněná. Že ministr vnítra převzal
smutnou roli obhájce takové justice, je také
po jiné stránce pozoruhodno. Což pak sku-
tečně ministr justice pokládá se již do té míry
za porušena, že se neodvažuje sám vy-
vstati a hájiti zde svých věcí
Německý sociální řečník zabýval se vel-
mi obšírně reformou volebního řádu
pro království České a prohlásil, že
by sociální demokraté nestrpěli novou vše-
obecnou kurii s právem plurálním. Doložil, že
německé sociální demokracii na
osudu Rakouska pranic nezáleží.
Budiž doloženo, že toto stanovisko, které jest
výhradným stanoviskem německé sociální
demokracie, není českou sociální de-
mokracií sdíleno
Za všeobecné pozornosti ujal se slova
prof. dr. ryt. Jaworski, Celá sněmovna se
kolem něho seskupila. Mluví velmi zřídka.
Mluví-li však, mluví stručně a uhlazeně. Obsah
jeho výkladů jest vždy hustý a sytý. Tak bylo
také dnes. Jeho výklady velmi pěknou formou
sepsané předneseny byly velmi účinně, jak-
koli nebyly předneseny hlasem hřmotným.
Ukázalo se opět, že se ve sněmovně vyšlé ze
všeobecného práva hlasovacího a nevalně aku-
stické, dá docíliti silného a hlubokého dojmu.
třeba člověk nenapínal hlasivky, jen dovede-l
něco kloudněho pověděti. Polský řečník pravil.
že dlužno rozeznávati mezi elementy kon-
struktivními a destruktivními, a že jest povin-
ností vlády podporovati onyno, poněvadž jest
Posl
Seliger
profesor
doktor
Jaworský
Rakousko
Krilik