1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 13. listopadu 19 13.
Praha
4
article
u rannt a večerní tloty
přaddplání sa
V Praze v administras
na měsle
na dtvrt leta
sk -
* dvojí donáškou
a měsle
na čtvrtieta: . . . 7k ai
ve EliAlkách! „ K eo
na měsle
Pošton:
a mněsle
ns dlvrt feta ! : . . P K 60
a dvoji zásilkou
ri: :
Praha
EliAlky
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6
article
Debata o Stürgkhově od-
povědi.
Debata o Stürgkhově od-
povědi.
Z Vídně, 12. listopadu.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.)
První den rozpravy o včerejší odpo-
vědi min. předsedy hr. Stürgkha
na české dotazy o nastolení zemské správní
komise pro království České minul klidně
a důstojně. Veškeré předpoklady a obavy.
že touto debatou vneseno bude do sněmovny
nové napětí, vnesen bude nový kvas, ba vne-
seny budou nové třaskaviny, ukázaly se
úplně lichými a bezpodstatnými.
Celé rokování nalézalo se dnes na velmi váž-
né výši, konalo se formálně nejurbannějším
způsobem a nebylo rušeno žádným rmutem.
Můžeme svůj celkový úsudek o něm shrnouí
ve slova, že bylo hlavně povahy akade-
mické a že v něm obě strany vytkly stano-
viska, s kterých dívají se na jazykové a ná-
rodnostní poměry v zemi a se kterých přejísi
míti spory o ně rozřešeny, a že vytýčeny byly
demarkační čáry, přes které žádná strana ne-
chce. Tak bylo na straně české, na které pro-
mluvili dr. Šmeral a dr. Fiedler, tak bylo
také na straně německé, za kterou toliko dr.
Lodgmann pronesl řeč dilem polemickou,
dílem deklarační.
Poslanec za městský okres ústecký je bez
odporu mužem vzácného nadání, velkých vě-
domostí a pěkné elegantní výmluvnosti. Vyva-
roval se všeho, co by mohlo na protějšku drá-
ždit nebo se ho dotknout nepříjemně. Ba posl.
Stürgkhův
Šmeral
doktor
Fiedler
Lodgmann
Vídeň
7
article
Lodgmann osvědčil smířlivost a smysl pro pře-
ovědčení jiných, ba dokonce pro státoprávní
pocity Čechů, důtklivě ujišťuje, že je respek-
tuje; avšak tento německý nacionál má dvě
duše, které bojují v jeho nitru a ozývají se také
z jeho dnešních výkladů: duši diplomatickou
a duši lidově radikální. Dovede se povznást
k podstatné výši objektivity — výš, než učinili
kdy dr. Herbst, dr. Arnošt Plener. dr.
Alcis Funke, dr. Pergelt a Jindřich
Prade, ale magnetová hora strannického pro-
gramu táhne jej opět hodně dolů do hloubi.
Nade vši pochybnost je dr. Lodgmann nejpovol-
nější a nejrozmyslnější mezi Němci z králov-
ství Českého. Nade vši pochybnost má zor,
který sahá přes hranice království Českéhoa
přece nepřehlíží ni nejmenšího detailu. Tím
více dlužno litovat a želet, že není s to, by
vyprostil a vymanil se z účinků hesel a direktiv,
na které přísahal.
Dr. Lodgmann vytýkal Čechům z králov-
ství a markrabství, že starají se o Čechy
dolnorakouské a zvláště o Čechy vídeň-
ské. Taková výtka zaráží u poslance a politika.
který je příslušníkem strany, jež obětovala
více než jedinou zásadu svobodomyslnosti, by
zachovala souručenství s křesťanskými so-
ciály vídeňskými a s klerikály alpskýmia
který zajisté by nepopřel členům spolku „Süd-
marky“ právo protestovat proti české univer-
sitě v Brně a dokonce pořádat proti na poulič-
ní demonstrace, jaké konány byly včera tady
ve Vídni. Kromě toho dr. Lodgmann dnes sám
naléhal nejdůrazněji na sankci známého ná-
vrhu dra. Koliska, namířeného proti če-
ským menšinovým školám dolnorakouským. O
takových lidech, kteří zapletou se do vlastních
odporů, řiká se u nás v Čechách, že nevídí si
do huby
Čecho
doktor
Herbst
Plener
Alcis Funke
Pergelt
Jindřich Prade
Lodgmann
Němec
Českého
Kolisek
Brno
Vídeň
Čechy
spolek „ Süd
8
article
Co pronesl o volebni reformě pro
království České, bylo soustruhováno podle
staré šablony pro takové výroky: „Nejsme
proti volební reformě, ale napřed chceme, by
splnily se požadavky naše.“ Hrozby však, ke
kterým se — pravíme tak bez obalu — zniži
proti nám, že mohly by jazykově ná-
rodní poměry v našivlastibýt spo-
řádány Německem a to proti nám,
byly nemotorností a nejapností zároveň. My
prostě nebojíme se a nestrachujeme se tako-
vých hrozeb a nebojíme a nestrachujeme se
takové katastrofy, jaké proti nám svolával ně-
mecký řečník dnes. Můžeme toliko projevit
svůj podiv nad tím, že poslanec a muž jinak
rozumný, jakým dr. Lodgman býti se podobá,
operuje proti nám prostředky, jaké volili před
ním dr. Alfred Knotz, K. H. Wolf a Franko
Stein. My Čechové nejsme dnes ani tak sla-
bými, jakými jsme byli před 50 a 100 letya
navzájem nejsou Němcí dnes tak silni, jakými
byli před půl a celým stoletím a dnes nelze
uvědomělými, osvětově a hospodářsky silný-
mi a zdatnými národy tak zatočit, jak
se mohlo snad koncem věku XVIII. a počát-
kem XIX.
doktor
Lodgman
Knotz
Wolf
Franco Stein
Čecho
Německo
9
article
Jest ostatně ryt. Lodgman sobě vědom,
že dovolávaje se přispění Němců z ří-
še pro Němce v Čechách odhalil slabiny po-
sice jejich a že prozrazuje celěmu světu, jak
sypká je posíce ta, potřebuje-li pro sebe
proti nám pruské piklhaubny a pruské kano-
ny? Jak chatrná je věc, která spoléhat musi
na cizí podporu.
Posl. dr. Šmeral udělil dnes Němcům
všem bez rozdilu vzhledem k faktu, že včera
rozbil se při hlasování o návrhu, by konala
se debata o Stürgkhově odpovědi, německo-
románský blok, moudrou radu, by nespoléhali
na pomoc cizí a raději smířili se v Čechách
s námi. Ale rady dra. Šmerala, jak ukazuje
přiklad ryt. Lodgmana, nebylo uposlechnuto.
Lodgman, bolestín německý z království Če-
ského, má ve svém žalu jen útěchu jednu: bo-
hatého strýčka z Německa.
A ještě něco: My Čechové — tím budiž
ujištěn on i všichní Němci rakouští — jsme
zajisté tak odporu schopni, tak
houževnati a tak vytrvalí, jako
Poláci v Prusku a také jimi bude-
me a zůstaneme. To jest odpověď naše
na nemístné a nevčasné strašáky dra. Lodg-
mana. Jimi nezpůsobuje se věru žádné ústředí
míru přátelské, žádná ochota k dohodě na
straně druhé, stejně jako se nezpůsobuje
obrněným prohlášením, jež Lodgman učinil,
že bez národnostního rozhraničení Němciz
království nepřipustí nadále již nižádný sněm
zemský a že rozhraničení takové předcházet
musí všeliké úpravě jazykových poměrů. Ne-
rozpakujeme se také na toto vyjádření dáti
odpověď zcela nepokrytou: Nedáme si vynu-
tit nic žádným německým diktátem a žádným
německým terorem a nedáme se donutit ná-
silím a llakem k žádnému konci. Co Něm-
eům povoli můžeme, učiní m
ocholně a rádi, jinak ne.
Lodgman
Němec
Posl
doktor
Šmeral
Stürgkhův
Čecho
Polák
Prusek
Lodg
Čechy
Německo
10
article
Z Vídně, 12. listopadu.
Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi
10.05 hod. Sněmovna přechází k jednacímu pořadu
a lo především
k rozpravě o odpovědí na dotazy po zem-
ské správní komisi v Čechách.
Posl. dr. Šmeral praví, že čeští sociální demo-
kraté považují za nejvýš trapný zjev, že tato de-
bata byla umožněna jen bojovným hlasováním.
Při událostech v Čechách nejde jen o bankrot
vládní schopnosli, upraviti v mezích platných zá-
konů vývoj věcí ve státě, nýbrž současně o krisi
politické schopnosti měšťáckých živlů, jimž dosu
bylo vyhraženo, co máme ústavy a samosprávy
zemích. Za takových okolnosti musí parlament
mluviti, nejen, aby podrobil kritice jednání vlády
nýbrž také proto, že jen upřímná debata ve sně-
movně může přispěti k nalezení východiska z dneš-
ního stavu. Včerejší den opět typickým způsobem
ukázal, jak nezbytno je sblížení Němeů
a Čechů, které vede k národnostnímu vyrovnání.
nejen v zájmu českého sněmu, nýbrž i v zájmu
tohoto parlamentu. (Pochvala u českých sociálních
demokratů.) Včerejší hlasování měly by německé
strany považovati také za nový důkaz nezbytnosti
národnostního vyrovnání, neboť ukázalo, že nen
německo-románské většiny. Pokud jdeo
kompetenci zemského sněmu, bylo děl-
nictvo dosud jen objektem absolutistického ovlá-
dání (Souhlas u českých soc. demokratů) a jeho
skutečná sítuace se nezměnila zavedením správní
doktor
Sylvester
Posl
Šmeral
Čecho
Vídeň
Čechy
češtit sociální dema
11
article
komise. Jen osoby se změnily, které ovládají zemi
bez účasli pracujícího lidu, tedy absolutisticky
proti prácujícímu lidu. (Pochvala u českých soc
demokratů.)
Češti sociálni demokralé nemohou se tudi
stotožňovati s tím, co stanovila česká měšťácká
politika jako východisko z nynější situace, že totiž
celou svou politickou energii vynakládá na poža-
davek, aby ze státoprávních důvodů byly prostě
na podkladě starého volebního práva vypsánya
provedeny nové volby, aby tudiž byl obnoven sta-
rý sněm.
Na výtku, že jsme pro oktroj. odpovídáme
nikdo není tak rozhodným a zásadním odpůrcem
každého oktroje jako my. Jsme si toho vědomi, c
to znamená, jakmile jest možno učinili první krok
na této cestě. Ale nyní nejedná se více o to, zdali
má býti učiněn tento první krok nebo ne. Tento
krok byl již učiněn a to vinou nejen vlády, nýbrž
také měšťáckých stran obou národů, zastoupených
v zemském sněmu. [Souhlas u čes. soc. demokratů.)
Kontinuita zemské ústavy v Čechách byla přeru-
šena už v tom okamžiku, když zemský sněm byl
odstraněn, aniž zároveň byly vypsány nové volby.
když zemský výbor byl suspedován a dosazena
správní komise.
Kdyby Němci a české měšťácké strany do-
hodli se aspoň tak, že by ve společných otázkácl
postupovali společně, znemožnili by tím absoluti-
stická opatření.
Němec
Čechy
12
article
Nikoliv bez úmyslu zdržel se řečník kritiky
německé měšťácké politiky, ač považuje obstruko
Němců na zemském sněmu za jednu z nejdůleži-
tějších příčin úpadku zemské ústavy. Chce na
adresu německých stran mluviti se vší umírněnosti
a vystříhati se všeho, co by mohlo zostřiti nynější
rozpory. Na to musí však upozorniti všechny zod-
povědné činitele v německém táboře, že mezi če-
ským obyvatelstvem v Čechách je nyní pro opětné
vyrovnání tak příznivá siluace, jako nikdy pře
tím. Čeští sociální demokraté, ač by z jiného po-
stupu mohli agitačně získati, mají vážnou vůli ná-
rodně umírněné živly nejen nepolírati, nýbrž pod-
porovati je a dodávati jim odvahy k vyrovnání.
bude-li jen splněn požadavek sociálních demo-
krátů po zavedení volební reformy do zemského
sněmu. Vláda a směrodatní činitelé německých
českých měšťáckých stran nechť mají však na pa-
měti, že nebudou-li splněny ani minimální poža-
davky strán volebního práva, a kdyby bylo v ú-
myslu napáliti dělnictvo zavedením plurálního vo-
lebního práva, neměli by sociální demokraté jiz
žádného zájmu na úpravě poměrů v Čechách.
[Hlučná pochvala a potlesku českých sociálníc
demokratů.)
Němec
Čechy
13
article
Posl. dr. Fiedler:
Posl. dr. Fiedler:
Německá obstrukce slaví letos pětileté jubi-
leum svého trvání. Dojista to vhodná přiležitost
sestaviti bilanci o výsledcích obstrukce té. Cilen
Němců, slavnostně prohlašovaným, bylo dosažen
národnostní samosprávy, do kterého pojmu zařa-
dovány tyto požadavky: národnostní rozdělen
sněmu a zemského výboru, národnostní rozhrani-
čení všech správních obvodů bez ohledu na jaké-
koliv jiné, v té příčině důležité momenty a zřízen
nových státních aaulonpéních krajských instaneí
jež byly by co nejméně závisly na instancích zem-
ských.
Strategický plán, kterým tento cíl měl býti
dosažen, záležel v tom, aby vyhladověním
samosprávných zemských financí přivoděno bylo
takové poškození zemské samosprávy, kterým by
české strany donuceny byly ku přijetí německých
požadavků. Dnes je jisto, že cíle svého, národnostní
samosprávy, Němci nedosáhli, dosáhli však jiného
pro český i německý národ stejně pokořujícíh
cíle, zrušení úslavnosti v zemské autonomní správě.
V účinnosti prostředků, jež Němci k svému eí
zvolili, se ovšem nezklamali. Obstrukcí svojí při-
vodili zemské správě a nejen této, nýbrž i kul-
turní, hospodářské a sociální správě v obeích
okresích, pokud tato souvisí se zemskou správou
těžké rány.
Že při déle trvající obstrukci musí dojíti k fi-
nanční kalamitě, bylo jasno každému, kdo znal i jen
povrchně nedostatečné základy české finanční
správy. Snahy zemského výboru, aby v těžké situaei
bylo pomoženo zvýšenou přírážkou a znovu zave-
denou dávkou pivní, nevedly k cili následkem od-
poru vlády Bienerthovy. Zápůjěkové hospodářstv
na konec musilo také ztroskotati, když druhá polo-
vina r. 1912 a letošní rok přivodily těžkou hospo-
dářskou krisi a nedostatek peněžních prostředků
na trhu vůbec. Finanční krise přivodila komisariá
v zemi.
Posl
doktor
Fiedler
Němec
Bienerthův
14
article
Nejprve chtěla vláda zříditi zemskou správat
komisi s účastí členů dřívějšího zemského výboru;
když úmysl tento ztroskotal na odporu německých
i českých stran, zřídila zemskou správní komisi
čistě úřadnickou. Původní plán vlády na komisi
t. zv. číslo I. vykládán z německé strany jako
veliká přízeň vůči nám Čechům a i na české straně
pronáší se leckde názor, že komise čis. I. měla býti
jako příznivější přijata. Nelze popírati, že zemská
správní komise, ve které by zasedala největší část
bývalých přísedících, byla by nám a voličstvu vůbee
sympaličtější. Ale na druhé straně nelze přehližeti.
že co do zásadní povahy komise č. I
nelišíse v ničem od komise č. II., postrá-
dajie následkem jmenování členů panovníkem
nezodpovědnosti vůči voličstvu úplně autonom-
ní povahy a dále že ráz autonomní setřen s komise
č. I. ještě tím, že celá finanční správa přikázána
měla býti státnímu úřadnikovi jako členu komise
s rozhodujícím vlivem ve finančních otázkách.
Ale i když k tomu se nehledí, nesmi býti přehlíženo
totos Účastenství bývalých přísedících v komisi
mohli jsme získati jenom za těžkou oběť na svém
přesvědčení, na zásadách, ke kterým téměř všech-
ny strany v českém národě ode vždy se hlásily
Byli bychom musíli vysloviti vlastně souhlas s po-
rušením ústavy, které dosazení správní komise zna
mená, a zapříti tím stěžejní zásady demokratického
a autcnomistického svého programu.
Čecho
15
article
V dnešní realisticky silně sladěné době tako-
véto lpění na velkých programových zásadácl
bude snad pokládáno za idealistické theoretisování
snad dokonce za nepraktické doktrinářství, ale
netajme sobě, že opuštění velkých zásad progra-
mových těžce může se v budoucnosti na stranách
vymstíti. Dnes mluví se v Rakousku skoro bez osty-
chu o možnosti odstavení parlamentarismu, o mož-
nosti absolutismu. Kdyby k tomu mělo dojíti —
doufejme, že se tak nestane — kdo mohl by při-
kládati víry a vážnosti protestům strany, která
byvši již jednou postavena před otázku neústav-
nosti, pro výhody nezásadního, nýbrž spíše jen per-
sonálního rázu, nedovedla vytrvati věrně na svém
programu a opříti se hrozícímu nebezpečí?
Zřízení zemské správní komise je nepopiratel-
ně opatřením, překročujícím rámec zemského zří-
zení, tedy opatřením protiústavním. Měníť se tu
celá řada paragrafů zemského zřízení, jednajících
zemském výboru. K takové změně třeba kvalifiko-
vaného zákona a dle zemského zřízení ke každé-
mu — podtrhuji toto slovo — zákonu je zapotřeb
souhlasu sněmu a sankce císařské. Vláda sama ne-
namáhala se nikterak, aby popírala, že anenské
patenty nevyhovují předpisům ústavním. Odvolá-
vá se prostě na nouzové právo státu; zemi nebylo
lze pomoci jinak, než cestou mimoústavní. Prot
tomu trváme my zase na tom, že bylo možno přijiti
finaneím zemským na pomoc bez ústavního poruše-
ní. Dlužno totiž konstatovati tolik: Pokud obstará-
vání zemských záležitostí může býti vykonáno jen
ve formě zákonů, legislativních aktů, není obsta-
rávání to bez sněmu možno. Jde-li však o takove
akty, které náležejí do administrativní působnosti
sněmu, může v případě, že sněm není pohromadě.
Rakousko
16
article
na místě sněmu nastoupiti zemský výbor a odůvod-
ňuje se to také určitými předpisy zemského zří-
zení. Stanovení zemského rozpočtu spadá do ad-
ministrativní činnosti sněmovní. Opatření fi-
načních prostředků pro potřeby zemské může
státi se buď aktem zákonodárným, anebo to-
liko administrativním aktem sněmovním. Zpra-
vidla sněmy stanoví příspěvky k účelům zem-
ským ve formě administrativní, usnesením a
jen výjimkou — jako ku př. tomu bylo
při zemské dávce pivní v Čechách — zá-
konem. Z toho plyne: v případě nedělnosti sněmu
může zemský výbor, aby stanoveny a opatřeny by-
ly finanění prostředky pro zemskou potřebu, usne-
sení sněmovní suplovati, pokud k tomu zvolí formu
administrativního aktu. Zemský výbor může tedy
nikoliv ve formě zákona, nýbrž jenom ve formě
svého usnesení zaváděti zemské přirážky a dávky.
ovšem se sankcí cisařskou. Tato zásada uznána
byla za správnou i v praktických případech ná-
lezy říšského a správního soudu z let 1905 a 1906.
drobném prodejli
ranní dlalo s sobe
sa
vačerni
na d
Ve filsálkach na venkov
ranní čislo
večerni
lnseráts
plaší su hotově napřed
Fředplacení a inserty přijima
sdministrace v Marlanské ul., a
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a sxpedice
Národnich L.lstů
Eukopisy se nevracek
Čechy
Marlanský ulice
17
article
Správní soud ovšem obmezuje působnost zemského
výboru potud, že dávky, o které zemský výbor na
mistě sněmu se usnáší, nemají co do povahy a c
do výše překročovati tu míru dávek, které až do
té doby sněmovním usnesením byly stanoveny. Ná-
lez říšského soudu však tohoto omezení nezná
sluší tento poslední nález považovati také za správ-
nější. Z toho dovozuji: Zemským financím bylo
lze přispěti ústavně tím, že vláda opatřila
sankci pro usnesení zemského výboru českého.
kterým měly býti zvýšeny přirážky o 10 proc.a
znovu zavedena pivní dávka. Ale vláda tak neuči-
nila. Především proto, že již dřivější vláda Biener-
thova takovému usnesení odepřela sankci. Tento dů-
vod je lichý, poněvadž nic nevadí, aby nesprávny
postup, uzná-li se jeho nesprávnost, nahrazen byl
správnějším. Ale hlavní důvod, proč vláda tak za-
mitavě vůči usnesením zemského výboru si počí-
nala, byl ohled na Němce, ohled na jejich po-
stavení v parlamentě, ohled na potřebu vlády, aby
udržela Němce v majoritě.
Tento postup vlády dlužno prohlásiti za ne-
bezpečnou slabost, neboť musíme pokládatis
naší strany za příkoří, dá-li se vláda se zá-
konné cesty vytlačiti jedině proto, že političtí
naši odpůrci prohlásili své veto. Povážlivé důsled-
ky takového jednostranně diktovaného postupu
jsou tak zřejmy, že i z vynikající německé strany
bylo to káráno.
Biener
Němec
18
article
Neúslavním opatřením vlády byly do hořícíel
česko-německých poměrů vneseny nové hořlavé
látky, ke všem starým stížnostem přibyly nové. Ale
čeho nejvíce dlužno litovati, je to, že skutkem vlád-
ním stanoveno nebezpečné procedens pro jiné pří-
ležitosti a pro jiné země. Politické oblíže nezákon-
nými opatřeními řešiti mohlo by snadno státi se
v Rakousku zvykem. Co stalo se v Čechách, mohlo
by i v jiných zemích obstrukci býti způsobeno. v
rukou poměrně slabých obstrukcí spočíval by osud
zemských ústav. A tak ponenáhlu mohli bychom
všude tam, kde objevila by se obstrukce, dospěti
k tomu, čeho my autonomisté se tak obáváme, ku
postupovému postátnění autonomní správy v ze-
mích, v jedné po druhé. Nebýt komisariátu v Če-
chách, sotva mluvilo by se s takým klidem jižo
komisariátu pro Halič, jako o všední události.
Zajisté, že citíme všichni potřebu, abychomz
takových abnormálních a nebezpečných poměrů ně-
jak vyvázli. Ale zde, pánové, kupi se nám celé hro-
mady překážek. Nejspolehlivější cesta byla by za-
jisté, aby zúčastnění národové se našli a spojený-
mi silami otevřeli dráhu spořádaným poměrům v
Čechách, prosaicky řečeno, aby provedli vyrovnání.
Na české straně vyslovili jsme k tomu ochotu, sta-
novivše areiť jisté předpoklady věcného i formál-
ního rázu. O prvnějších nechci mluviti. Jsou známy.
Jen o formálních předpokladech chci se zminiti.
Rakousko
Čechy
Halič
19
article
Předpokládáme totiž nejprve vážné úmysly
vlády v jednáních dohodovacích. Jednání ta ne-
mají býti vvládě výpomocí v nešnázích, aby, se
tím dpatřilo klidné ovzduší pro vyřízení tak
zvaných státních nezbytností. Nikoliv. Musí-
me viděti pevnou a jasnou vůli vlády a podle toho
zařídíme své kroky. A jmenovitě upozorňujemne
vládu, aby upustila od obvyklého způsobu ob-
chodování a smlouvání, když půjde o t. zv. jazykové
státní reserváty. Zde očekáváme od vlády, že oma-
zí se na stanovisko nezbytné polřeby správy a že
odmiíne slanovisko, které chce posuzovati jazyko-
vé reserváty se stanoviska t. zv. německého pojí-
mání státního. Vážné úmysly v jednání předpokládá-
me také u Němců a to v dvojím směru. Neiprve v tom.
že pojednáno bude o těch otázkách, které dlužno
považovati za nejpalčívější jmenovitě o volebním
řádu v souvislosti se zemským zřízením a o jazy-
kových otázkách, pak že otázky nezralé a takové,
které řešeny mají býti v souvislosti zcela jiné, t
jsou olázky rozhraničovací, olázka krajského zří-
zení, budou z jednání vyloučeny. Pozorujeme-li ale
dnes způsob, jak Němci utkvěli nehybně na otázce
osobní, totiž otázce účasti českého místodržitele,
dále jak Němci na mistě ústního vyjednávání přejn
si jednání písemného, musí vzniknouti v nás po-
chybnost, zdali Němci nevyhledávají řešení těškéha
Němec
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Výstava architektury.
Také české zámysly na účast při uměle-
ckých výstavách za hranicemi mají svoji hi-
storii dosti drahných let. Zejména kolbiště
mezinárodní, nebo světová lákala, ano rozčilo-
vála zhusta naše pražské spolky. Často však
se věc zvrtla buď doma, buď venku. Rozbil
se o prostředky nebo požadavky. Jedněch
bylo málo, druhých zase příliš mnoho. A tato
historie se ještě dnes opakuje, ačkoli umělecké
výjezdy jednotlivců i spolků do ciziny už
mnohé byly podniknuty a z nejedného vraceli
se domů vítězi. Ani jsme je dost doma ne-
oslavovali, ani si dost neopakovali, že letos
na př. v Mnichově Štursa, Švabinský a Preis-
ler, v Berlíně Hudeček, v Paříži Kotěra měi
žeň chval a potlesku, zcela oprávněných.
z nichž nějaká část účtuje se také na pro-
spěch národního celku. Za to, vedle toho.
Skupina architektů ve Spolku českých archi-
tektů a inženýrů nedohodla se dobře s pořa-
dateli výstavy stavebnictví v Lipsku. Výběr
prací členů, už přichystaný, zůstal doma a nymí
je vyložen v náležité a ne právě pohodlně pří-
stupné výši Obecního domu. Předpokládám,
že ještě mnohým dodatkem rozmnožen.
Kdo sleduje stavební a architektonickou
činnost v obsahu „Architektonického Obzo-
ru“, jehož přispívatelé jsou právě členové oné
Skupiny, nalezne na výstavě přírozeně svoje
známé a z valné části také ten, kdo pozoruje
stavební ruch v Praze. Projektů, jichž osudem
je zůstati povždy jen - architektonickou
kresbou, je zde málo. Většinu tvoří plány bu-
dov postavených nebo stavěných i data co
nejmladšího. K tomu přistupuje něco obligát-
ních studií cestovních, rozumí se z klasického
Štursa
Švabinský
Preis
Hudeček
Kotěra
Mnichov
Berlín
Paříž
Lipsko
Praha
21
article
jihu a neméně v malebných pohledech a ma-
lířské formě. Při tom napadne, že tytéž ob-
jekty, lytéž detaily, ano i tytéž pohledy vi-
děli jsme v akvarelech architektů všude,v
Mnichově, Berlíně, ve Vídni atd. stále se opa-
kující. Neznamená-li to studijní tradici příliš
utkvělou ano zkostnatělou, nebo příliš poho-
dlnou? Jistě to nesvědčí o zvláštní hledavost
a umělecké zvědavosti mladých architektů
Za to nám připomíná dosti hojná snůška studi
českých staveb dřevěných, opět malebných
akvarelů J. Kouly, B. Kozáka, F. Machalky.
B. Slámy, V. Šulce dávné zámysly našich umě-
leckých spolků, dosud nesplněné. Zámysly o
publikaci tohoto nyní už s úžasnou rychlost
mizícího lidového stavitelství. Stává se ne-
odkladnou každým dnem a bylo by velkým
štěstím, kdyby se konečně objevil dobrýa
silný organisator práce a publikace, který
by pořídil a provedl program finanční a umě-
lecký. Podnik sotva bude kdy lukrativný,
jako nebyl v obdobných případech i jindev
Rakousko-Uhersku a když krásná a bohatá
publikace D. Jurkoviče těžce vázne skoro na-
prostým nedostatkem odborného zájmu. Než
dílo o dřevěných stavbách českého venkova
patří do kategorie těch, jež jsou a musí býti
podnikána na prospěch vědy a ne jen naklada-
telství.
Ostatek výstavy, který jest ale hlavním
jejím jádrem a obsahem, na padesáti či šede-
sáti objektech stavebních demonstruje v první
řadě část dnešního ruchu v Praze a v Čechách.
z něhož lze dohadovati na rozložitost celku
právě z toho, že tu je pouze jeho zlomek. Než
i ten sahá od těžkých a složitých podniků.
jako je průkop letenský, nový hřbitov praž-
ský, nebo regulační problémy celých čtvrtí
městských v Karlíně nebo náměstí v Plzni až
po rodinné domky a víly, roztroušené po ven-
kově. Jeho kvantita v naších poměrechje
J Koula
Kozák
F Machalka
B Sláma
V Šulc
D Jurkovič
Mnichov
Berlín
Vídeň
RakouskoUhersko
Praha
Čechy
Karlín
Plzeň
22
article
úžasná oproti idylickému klidu před patnáct
lety nebo čtvrtstoletím. Obce, ústavy, společ
nosti, jednotlivci jakoby byli strženi do prud
kého proudu z naléhavých nebo zvětšených
a změněných potřeb a někdy také z okáza-
losti a luxusu. A tyto dva momenty jsou nej
nebezpečnější, poněvadž asi předčasné a ni-
koli z nadbytku sil morálných a uměleckých
zrozené. Sama budova, v níž se výstava na-
lézá, stala se předrahým dokumentem tako-
vého osudného omylu, a záměny materiálné
nákladnosti s uměleckou mohutností.
O tu přece v architektuře jde. O síly tvůr-
čí a zároveň rozšalné, které programy typi-
cké i zvláštní ztělesňují v uměleckém díle
nad šablonu a všednost. Dosud žije mnoho
lidí v blahém předsudku, že vyzdobená stavba
stává se právě svojí zevní výzdobou architek-
turou uměleckou a přece mnohý novodobý
dům i v Praze s dekorací krajně skromnou
na němž není takořka jediného crnamentu,
jest uměleckým činem veliké váhy, poněvad
žije a vyjadřuje se svým rytmem a mocnosti
své architektonické myšlenky. Potřeby, vy-
nucující si nové podníky stavební, bývají arci
vždycky hojnější nežli umělecké síly, jež jsou
po ruce a jistě volba výkonných sil ku pro-
vedení určité stavby děje a často musí se diti
z ohledů a nutností, při nichž nerozhodují jen
estetická přání nás prochazečů kolem a po-
hlížitelů z venčí. Nicméně požadavek a pří-
kaz vkusu v náhradu za uměleckou tvořivos
nelze vyloučiti. Na něm konec konců spočíví
největší část vší architektonické práce, jako že
tato by byla bezcenná, kdyby nedovedla řádne
rozluštiti úlchy vnitřku co do účelnosti a pro-
storové rytmiky.
Výstava Sdružení připomíná zlé rozmíšky
a mračivá nepřátelství z dob, kdy se střetla
hesla tradice a moderny. Za deset let pluje
celý spolek, v němž bylo slovo moderna!
Praha
23
article
přímo proskribováno, vesele v jejich vodách
a dávno už největší zastanci tradice přehodili
si aspoň pláštík modernosti přes ramena. Jde
tu však o soulad vnitřních sil citových, roz-
umových a tvořivých s duchovní přeměnou
doby a o úkoly, jež musí si pro sebe rozluštili.
Z toho se rodí umělecký výraz, umělecká mlu-
va. Hotel, museum, banka, sanatorium, byt
domě, obchodní závody, škola, hřbitov, ná-
městí, ulice, celé město, vila, elektrárna -
všechno to jsou themata na výstavě řešená —
tvoří řadu nově formulovaných problémů.
s podmínkami a požadavky, jakých před ně-
kolika desetiletími nebylo, na jejichž řešení
renesanční typ palácový ani zkrácením, anh
roztažením ani přizpůsobením dávno nestačí.
Ani svým vnitřkem ani zevní tváří, Diferen-
ciace stavbových typů pokračuje rychleji,
nežli jejich typisace, na níž na tisíce nejlep-
ších duchů pracuje. Jiné tisíce podobají se
učelivým žákům, kteří těží a žijí z jejich těžce
nabytých výsledků.
byt dům
24
article
Náraz moderny na tradici v architektuře
přesunul se rychle a mylně na spor akanta
s volným ornamentem realistním nebo tekto-
nickým a nejnovější revolta u nás postavila
proti tomuto hlaťové tvary, pochodící z dru-
hého omylu revolučního: hledání nového stylu
v detailu. Ale jak ten stává se narečest kon-
venční minci, která jde z ruky do ruky! V tra-
diční, moderní i krystalové architektuřel
A přece základní otázka o architektuře jest
a zůstává otázkou prostoru, jehož vytvořen
a utváření vydává kategorické příkazy pro
jeho ohraničení a spojování uvnitř a vymezen
jeho komplexů na venek. Jeho nová mohutnost
musí míti dost sily vytvořiti i nové formy de-
tailní jako výraz kypivostí krasotvorné fan-
tasie.
Na posuzovací nebo oceňovací kritiku.
jakéhokoli rozluštění architektonického pro-
blému a úkolu nestačí místo aniž vokabulář
výstavním zprávám zde vysazené a vyhrazené.
25
article
Tím méně možno podati zde případný obraz,
byť i jen zase výběru z půl sta vystavených
objektů, mezi nimiž není dominant, jež by
ostatek překvapujícím nebo unášivým způso-
bem převyšovaly. Tolik však možno a nutno
říci, že jakostný a hlavně vkusový průměr
této výstavy souborné je potěšitelně vyšší.
nežli jejich předchůdkyň. A průměr znamená
zde výslednici celku přirozeně různorodého.
Řešitelské bystrosti a mnohdy důvtipnosti takt-
nosti řeči a vkusnosti mluvy architektonické
dovede oceniti a jich si vážiti každý, kdo se cítí
takřka osobně urážen tolikerými nadouvanými
nemohoucnostmi a ohlušován planými a lacino
koupenými frasemi, jež na nás se všech
stran dorážejí. Tato zvýšená a zlepšená úro-
veň znamená mnoho v našich poměrech, ze-
jména povážíme-li znovu množství, mnohost
i novost úkolů, s nimiž ke svým architektům
přicházíme. Na druhé straně nelze si zatajo-
vati, že tu scházejí mocné osobnosli a tvůrčí
mohutnosti. Tím nedostatkem trpíme neoby-
čejně. Naše umění nemá vůdčích hvězd doma
a domácích a jest odkázáno, pokud cítí po-
třebu dobrého poučení a vedení, na veneka
jeho proudy. Není-li pak uměleckým neštěstím
ještě větším, že k řešení velkých a nových
úkolů architektonických vybíráme si nebo se
dostavují jenom síly průměrné a tím už ne-
dostatečné, není otázkou a záhadou neroz-
luštitelnou, jako není bezpodstatnou obava,
že naše dny budou i do časové dálky patrny
velikostí svého až převratného ruchu staveb-
ního, zároveň však umělecké chabosti, ne-
samostatnosti a nerozhodnosti. Jejich signum
bude nepoměr a nevyváženost sil chtění a
Karel B. Mádl.
mocí.
Mádl