ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 81619d50-8f1b-11dd-a4c2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 35, person 60, org 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 13. listopadu 19 13.
Praha
3 masthead
Číslo 312.
4 article
u rannt a večerní tloty přaddplání sa V Praze v administras na měsle na dtvrt leta sk - * dvojí donáškou a měsle na čtvrtieta: . . . 7k ai ve EliAlkách! „ K eo na měsle Pošton: a mněsle ns dlvrt feta ! : . . P K 60 a dvoji zásilkou ri: :
Praha EliAlky
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6 article Debata o Stürgkhově od- povědi.
Debata o Stürgkhově od- povědi. Z Vídně, 12. listopadu. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) První den rozpravy o včerejší odpo- vědi min. předsedy hr. Stürgkha na české dotazy o nastolení zemské správní komise pro království České minul klidně a důstojně. Veškeré předpoklady a obavy. že touto debatou vneseno bude do sněmovny nové napětí, vnesen bude nový kvas, ba vne- seny budou nové třaskaviny, ukázaly se úplně lichými a bezpodstatnými. Celé rokování nalézalo se dnes na velmi váž- né výši, konalo se formálně nejurbannějším způsobem a nebylo rušeno žádným rmutem. Můžeme svůj celkový úsudek o něm shrnouí ve slova, že bylo hlavně povahy akade- mické a že v něm obě strany vytkly stano- viska, s kterých dívají se na jazykové a ná- rodnostní poměry v zemi a se kterých přejísi míti spory o ně rozřešeny, a že vytýčeny byly demarkační čáry, přes které žádná strana ne- chce. Tak bylo na straně české, na které pro- mluvili dr. Šmeral a dr. Fiedler, tak bylo také na straně německé, za kterou toliko dr. Lodgmann pronesl řeč dilem polemickou, dílem deklarační. Poslanec za městský okres ústecký je bez odporu mužem vzácného nadání, velkých vě- domostí a pěkné elegantní výmluvnosti. Vyva- roval se všeho, co by mohlo na protějšku drá- ždit nebo se ho dotknout nepříjemně. Ba posl.
Stürgkhův Šmeral doktor Fiedler Lodgmann Vídeň
7 article
Lodgmann osvědčil smířlivost a smysl pro pře- ovědčení jiných, ba dokonce pro státoprávní pocity Čechů, důtklivě ujišťuje, že je respek- tuje; avšak tento německý nacionál má dvě duše, které bojují v jeho nitru a ozývají se také z jeho dnešních výkladů: duši diplomatickou a duši lidově radikální. Dovede se povznást k podstatné výši objektivity — výš, než učinili kdy dr. Herbst, dr. Arnošt Plener. dr. Alcis Funke, dr. Pergelt a Jindřich Prade, ale magnetová hora strannického pro- gramu táhne jej opět hodně dolů do hloubi. Nade vši pochybnost je dr. Lodgmann nejpovol- nější a nejrozmyslnější mezi Němci z králov- ství Českého. Nade vši pochybnost má zor, který sahá přes hranice království Českéhoa přece nepřehlíží ni nejmenšího detailu. Tím více dlužno litovat a želet, že není s to, by vyprostil a vymanil se z účinků hesel a direktiv, na které přísahal. Dr. Lodgmann vytýkal Čechům z králov- ství a markrabství, že starají se o Čechy dolnorakouské a zvláště o Čechy vídeň- ské. Taková výtka zaráží u poslance a politika. který je příslušníkem strany, jež obětovala více než jedinou zásadu svobodomyslnosti, by zachovala souručenství s křesťanskými so- ciály vídeňskými a s klerikály alpskýmia který zajisté by nepopřel členům spolku „Süd- marky“ právo protestovat proti české univer- sitě v Brně a dokonce pořádat proti na poulič- ní demonstrace, jaké konány byly včera tady ve Vídni. Kromě toho dr. Lodgmann dnes sám naléhal nejdůrazněji na sankci známého ná- vrhu dra. Koliska, namířeného proti če- ským menšinovým školám dolnorakouským. O takových lidech, kteří zapletou se do vlastních odporů, řiká se u nás v Čechách, že nevídí si do huby
Čecho doktor Herbst Plener Alcis Funke Pergelt Jindřich Prade Lodgmann Němec Českého Kolisek Brno Vídeň Čechy spolek „ Süd
8 article
Co pronesl o volebni reformě pro království České, bylo soustruhováno podle staré šablony pro takové výroky: „Nejsme proti volební reformě, ale napřed chceme, by splnily se požadavky naše.“ Hrozby však, ke kterým se — pravíme tak bez obalu — zniži proti nám, že mohly by jazykově ná- rodní poměry v našivlastibýt spo- řádány Německem a to proti nám, byly nemotorností a nejapností zároveň. My prostě nebojíme se a nestrachujeme se tako- vých hrozeb a nebojíme a nestrachujeme se takové katastrofy, jaké proti nám svolával ně- mecký řečník dnes. Můžeme toliko projevit svůj podiv nad tím, že poslanec a muž jinak rozumný, jakým dr. Lodgman býti se podobá, operuje proti nám prostředky, jaké volili před ním dr. Alfred Knotz, K. H. Wolf a Franko Stein. My Čechové nejsme dnes ani tak sla- bými, jakými jsme byli před 50 a 100 letya navzájem nejsou Němcí dnes tak silni, jakými byli před půl a celým stoletím a dnes nelze uvědomělými, osvětově a hospodářsky silný- mi a zdatnými národy tak zatočit, jak se mohlo snad koncem věku XVIII. a počát- kem XIX.
doktor Lodgman Knotz Wolf Franco Stein Čecho Německo
9 article
Jest ostatně ryt. Lodgman sobě vědom, že dovolávaje se přispění Němců z ří- še pro Němce v Čechách odhalil slabiny po- sice jejich a že prozrazuje celěmu světu, jak sypká je posíce ta, potřebuje-li pro sebe proti nám pruské piklhaubny a pruské kano- ny? Jak chatrná je věc, která spoléhat musi na cizí podporu. Posl. dr. Šmeral udělil dnes Němcům všem bez rozdilu vzhledem k faktu, že včera rozbil se při hlasování o návrhu, by konala se debata o Stürgkhově odpovědi, německo- románský blok, moudrou radu, by nespoléhali na pomoc cizí a raději smířili se v Čechách s námi. Ale rady dra. Šmerala, jak ukazuje přiklad ryt. Lodgmana, nebylo uposlechnuto. Lodgman, bolestín německý z království Če- ského, má ve svém žalu jen útěchu jednu: bo- hatého strýčka z Německa. A ještě něco: My Čechové — tím budiž ujištěn on i všichní Němci rakouští — jsme zajisté tak odporu schopni, tak houževnati a tak vytrvalí, jako Poláci v Prusku a také jimi bude- me a zůstaneme. To jest odpověď naše na nemístné a nevčasné strašáky dra. Lodg- mana. Jimi nezpůsobuje se věru žádné ústředí míru přátelské, žádná ochota k dohodě na straně druhé, stejně jako se nezpůsobuje obrněným prohlášením, jež Lodgman učinil, že bez národnostního rozhraničení Němciz království nepřipustí nadále již nižádný sněm zemský a že rozhraničení takové předcházet musí všeliké úpravě jazykových poměrů. Ne- rozpakujeme se také na toto vyjádření dáti odpověď zcela nepokrytou: Nedáme si vynu- tit nic žádným německým diktátem a žádným německým terorem a nedáme se donutit ná- silím a llakem k žádnému konci. Co Něm- eům povoli můžeme, učiní m ocholně a rádi, jinak ne.
Lodgman Němec Posl doktor Šmeral Stürgkhův Čecho Polák Prusek Lodg Čechy Německo
10 article
Z Vídně, 12. listopadu. Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi 10.05 hod. Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a lo především k rozpravě o odpovědí na dotazy po zem- ské správní komisi v Čechách. Posl. dr. Šmeral praví, že čeští sociální demo- kraté považují za nejvýš trapný zjev, že tato de- bata byla umožněna jen bojovným hlasováním. Při událostech v Čechách nejde jen o bankrot vládní schopnosli, upraviti v mezích platných zá- konů vývoj věcí ve státě, nýbrž současně o krisi politické schopnosti měšťáckých živlů, jimž dosu bylo vyhraženo, co máme ústavy a samosprávy zemích. Za takových okolnosti musí parlament mluviti, nejen, aby podrobil kritice jednání vlády nýbrž také proto, že jen upřímná debata ve sně- movně může přispěti k nalezení východiska z dneš- ního stavu. Včerejší den opět typickým způsobem ukázal, jak nezbytno je sblížení Němeů a Čechů, které vede k národnostnímu vyrovnání. nejen v zájmu českého sněmu, nýbrž i v zájmu tohoto parlamentu. (Pochvala u českých sociálních demokratů.) Včerejší hlasování měly by německé strany považovati také za nový důkaz nezbytnosti národnostního vyrovnání, neboť ukázalo, že nen německo-románské většiny. Pokud jdeo kompetenci zemského sněmu, bylo děl- nictvo dosud jen objektem absolutistického ovlá- dání (Souhlas u českých soc. demokratů) a jeho skutečná sítuace se nezměnila zavedením správní
doktor Sylvester Posl Šmeral Čecho Vídeň Čechy češtit sociální dema
11 article
komise. Jen osoby se změnily, které ovládají zemi bez účasli pracujícího lidu, tedy absolutisticky proti prácujícímu lidu. (Pochvala u českých soc demokratů.) Češti sociálni demokralé nemohou se tudi stotožňovati s tím, co stanovila česká měšťácká politika jako východisko z nynější situace, že totiž celou svou politickou energii vynakládá na poža- davek, aby ze státoprávních důvodů byly prostě na podkladě starého volebního práva vypsánya provedeny nové volby, aby tudiž byl obnoven sta- rý sněm. Na výtku, že jsme pro oktroj. odpovídáme nikdo není tak rozhodným a zásadním odpůrcem každého oktroje jako my. Jsme si toho vědomi, c to znamená, jakmile jest možno učinili první krok na této cestě. Ale nyní nejedná se více o to, zdali má býti učiněn tento první krok nebo ne. Tento krok byl již učiněn a to vinou nejen vlády, nýbrž také měšťáckých stran obou národů, zastoupených v zemském sněmu. [Souhlas u čes. soc. demokratů.) Kontinuita zemské ústavy v Čechách byla přeru- šena už v tom okamžiku, když zemský sněm byl odstraněn, aniž zároveň byly vypsány nové volby. když zemský výbor byl suspedován a dosazena správní komise. Kdyby Němci a české měšťácké strany do- hodli se aspoň tak, že by ve společných otázkácl postupovali společně, znemožnili by tím absoluti- stická opatření.
Němec Čechy
12 article
Nikoliv bez úmyslu zdržel se řečník kritiky německé měšťácké politiky, ač považuje obstruko Němců na zemském sněmu za jednu z nejdůleži- tějších příčin úpadku zemské ústavy. Chce na adresu německých stran mluviti se vší umírněnosti a vystříhati se všeho, co by mohlo zostřiti nynější rozpory. Na to musí však upozorniti všechny zod- povědné činitele v německém táboře, že mezi če- ským obyvatelstvem v Čechách je nyní pro opětné vyrovnání tak příznivá siluace, jako nikdy pře tím. Čeští sociální demokraté, ač by z jiného po- stupu mohli agitačně získati, mají vážnou vůli ná- rodně umírněné živly nejen nepolírati, nýbrž pod- porovati je a dodávati jim odvahy k vyrovnání. bude-li jen splněn požadavek sociálních demo- krátů po zavedení volební reformy do zemského sněmu. Vláda a směrodatní činitelé německých českých měšťáckých stran nechť mají však na pa- měti, že nebudou-li splněny ani minimální poža- davky strán volebního práva, a kdyby bylo v ú- myslu napáliti dělnictvo zavedením plurálního vo- lebního práva, neměli by sociální demokraté jiz žádného zájmu na úpravě poměrů v Čechách. [Hlučná pochvala a potlesku českých sociálníc demokratů.)
Němec Čechy
13 article Posl. dr. Fiedler:
Posl. dr. Fiedler: Německá obstrukce slaví letos pětileté jubi- leum svého trvání. Dojista to vhodná přiležitost sestaviti bilanci o výsledcích obstrukce té. Cilen Němců, slavnostně prohlašovaným, bylo dosažen národnostní samosprávy, do kterého pojmu zařa- dovány tyto požadavky: národnostní rozdělen sněmu a zemského výboru, národnostní rozhrani- čení všech správních obvodů bez ohledu na jaké- koliv jiné, v té příčině důležité momenty a zřízen nových státních aaulonpéních krajských instaneí jež byly by co nejméně závisly na instancích zem- ských. Strategický plán, kterým tento cíl měl býti dosažen, záležel v tom, aby vyhladověním samosprávných zemských financí přivoděno bylo takové poškození zemské samosprávy, kterým by české strany donuceny byly ku přijetí německých požadavků. Dnes je jisto, že cíle svého, národnostní samosprávy, Němci nedosáhli, dosáhli však jiného pro český i německý národ stejně pokořujícíh cíle, zrušení úslavnosti v zemské autonomní správě. V účinnosti prostředků, jež Němci k svému eí zvolili, se ovšem nezklamali. Obstrukcí svojí při- vodili zemské správě a nejen této, nýbrž i kul- turní, hospodářské a sociální správě v obeích okresích, pokud tato souvisí se zemskou správou těžké rány. Že při déle trvající obstrukci musí dojíti k fi- nanční kalamitě, bylo jasno každému, kdo znal i jen povrchně nedostatečné základy české finanční správy. Snahy zemského výboru, aby v těžké situaei bylo pomoženo zvýšenou přírážkou a znovu zave- denou dávkou pivní, nevedly k cili následkem od- poru vlády Bienerthovy. Zápůjěkové hospodářstv na konec musilo také ztroskotati, když druhá polo- vina r. 1912 a letošní rok přivodily těžkou hospo- dářskou krisi a nedostatek peněžních prostředků na trhu vůbec. Finanční krise přivodila komisariá v zemi.
Posl doktor Fiedler Němec Bienerthův
14 article
Nejprve chtěla vláda zříditi zemskou správat komisi s účastí členů dřívějšího zemského výboru; když úmysl tento ztroskotal na odporu německých i českých stran, zřídila zemskou správní komisi čistě úřadnickou. Původní plán vlády na komisi t. zv. číslo I. vykládán z německé strany jako veliká přízeň vůči nám Čechům a i na české straně pronáší se leckde názor, že komise čis. I. měla býti jako příznivější přijata. Nelze popírati, že zemská správní komise, ve které by zasedala největší část bývalých přísedících, byla by nám a voličstvu vůbee sympaličtější. Ale na druhé straně nelze přehližeti. že co do zásadní povahy komise č. I nelišíse v ničem od komise č. II., postrá- dajie následkem jmenování členů panovníkem nezodpovědnosti vůči voličstvu úplně autonom- ní povahy a dále že ráz autonomní setřen s komise č. I. ještě tím, že celá finanční správa přikázána měla býti státnímu úřadnikovi jako členu komise s rozhodujícím vlivem ve finančních otázkách. Ale i když k tomu se nehledí, nesmi býti přehlíženo totos Účastenství bývalých přísedících v komisi mohli jsme získati jenom za těžkou oběť na svém přesvědčení, na zásadách, ke kterým téměř všech- ny strany v českém národě ode vždy se hlásily Byli bychom musíli vysloviti vlastně souhlas s po- rušením ústavy, které dosazení správní komise zna mená, a zapříti tím stěžejní zásady demokratického a autcnomistického svého programu.
Čecho
15 article
V dnešní realisticky silně sladěné době tako- véto lpění na velkých programových zásadácl bude snad pokládáno za idealistické theoretisování snad dokonce za nepraktické doktrinářství, ale netajme sobě, že opuštění velkých zásad progra- mových těžce může se v budoucnosti na stranách vymstíti. Dnes mluví se v Rakousku skoro bez osty- chu o možnosti odstavení parlamentarismu, o mož- nosti absolutismu. Kdyby k tomu mělo dojíti — doufejme, že se tak nestane — kdo mohl by při- kládati víry a vážnosti protestům strany, která byvši již jednou postavena před otázku neústav- nosti, pro výhody nezásadního, nýbrž spíše jen per- sonálního rázu, nedovedla vytrvati věrně na svém programu a opříti se hrozícímu nebezpečí? Zřízení zemské správní komise je nepopiratel- ně opatřením, překročujícím rámec zemského zří- zení, tedy opatřením protiústavním. Měníť se tu celá řada paragrafů zemského zřízení, jednajících zemském výboru. K takové změně třeba kvalifiko- vaného zákona a dle zemského zřízení ke každé- mu — podtrhuji toto slovo — zákonu je zapotřeb souhlasu sněmu a sankce císařské. Vláda sama ne- namáhala se nikterak, aby popírala, že anenské patenty nevyhovují předpisům ústavním. Odvolá- vá se prostě na nouzové právo státu; zemi nebylo lze pomoci jinak, než cestou mimoústavní. Prot tomu trváme my zase na tom, že bylo možno přijiti finaneím zemským na pomoc bez ústavního poruše- ní. Dlužno totiž konstatovati tolik: Pokud obstará- vání zemských záležitostí může býti vykonáno jen ve formě zákonů, legislativních aktů, není obsta- rávání to bez sněmu možno. Jde-li však o takove akty, které náležejí do administrativní působnosti sněmu, může v případě, že sněm není pohromadě.
Rakousko
16 article
na místě sněmu nastoupiti zemský výbor a odůvod- ňuje se to také určitými předpisy zemského zří- zení. Stanovení zemského rozpočtu spadá do ad- ministrativní činnosti sněmovní. Opatření fi- načních prostředků pro potřeby zemské může státi se buď aktem zákonodárným, anebo to- liko administrativním aktem sněmovním. Zpra- vidla sněmy stanoví příspěvky k účelům zem- ským ve formě administrativní, usnesením a jen výjimkou — jako ku př. tomu bylo při zemské dávce pivní v Čechách — zá- konem. Z toho plyne: v případě nedělnosti sněmu může zemský výbor, aby stanoveny a opatřeny by- ly finanění prostředky pro zemskou potřebu, usne- sení sněmovní suplovati, pokud k tomu zvolí formu administrativního aktu. Zemský výbor může tedy nikoliv ve formě zákona, nýbrž jenom ve formě svého usnesení zaváděti zemské přirážky a dávky. ovšem se sankcí cisařskou. Tato zásada uznána byla za správnou i v praktických případech ná- lezy říšského a správního soudu z let 1905 a 1906. drobném prodejli ranní dlalo s sobe sa vačerni na d Ve filsálkach na venkov ranní čislo večerni lnseráts plaší su hotově napřed Fředplacení a inserty přijima sdministrace v Marlanské ul., a Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a sxpedice Národnich L.lstů Eukopisy se nevracek
Čechy Marlanský ulice
17 article
Správní soud ovšem obmezuje působnost zemského výboru potud, že dávky, o které zemský výbor na mistě sněmu se usnáší, nemají co do povahy a c do výše překročovati tu míru dávek, které až do té doby sněmovním usnesením byly stanoveny. Ná- lez říšského soudu však tohoto omezení nezná sluší tento poslední nález považovati také za správ- nější. Z toho dovozuji: Zemským financím bylo lze přispěti ústavně tím, že vláda opatřila sankci pro usnesení zemského výboru českého. kterým měly býti zvýšeny přirážky o 10 proc.a znovu zavedena pivní dávka. Ale vláda tak neuči- nila. Především proto, že již dřivější vláda Biener- thova takovému usnesení odepřela sankci. Tento dů- vod je lichý, poněvadž nic nevadí, aby nesprávny postup, uzná-li se jeho nesprávnost, nahrazen byl správnějším. Ale hlavní důvod, proč vláda tak za- mitavě vůči usnesením zemského výboru si počí- nala, byl ohled na Němce, ohled na jejich po- stavení v parlamentě, ohled na potřebu vlády, aby udržela Němce v majoritě. Tento postup vlády dlužno prohlásiti za ne- bezpečnou slabost, neboť musíme pokládatis naší strany za příkoří, dá-li se vláda se zá- konné cesty vytlačiti jedině proto, že političtí naši odpůrci prohlásili své veto. Povážlivé důsled- ky takového jednostranně diktovaného postupu jsou tak zřejmy, že i z vynikající německé strany bylo to káráno.
Biener Němec
18 article
Neúslavním opatřením vlády byly do hořícíel česko-německých poměrů vneseny nové hořlavé látky, ke všem starým stížnostem přibyly nové. Ale čeho nejvíce dlužno litovati, je to, že skutkem vlád- ním stanoveno nebezpečné procedens pro jiné pří- ležitosti a pro jiné země. Politické oblíže nezákon- nými opatřeními řešiti mohlo by snadno státi se v Rakousku zvykem. Co stalo se v Čechách, mohlo by i v jiných zemích obstrukci býti způsobeno. v rukou poměrně slabých obstrukcí spočíval by osud zemských ústav. A tak ponenáhlu mohli bychom všude tam, kde objevila by se obstrukce, dospěti k tomu, čeho my autonomisté se tak obáváme, ku postupovému postátnění autonomní správy v ze- mích, v jedné po druhé. Nebýt komisariátu v Če- chách, sotva mluvilo by se s takým klidem jižo komisariátu pro Halič, jako o všední události. Zajisté, že citíme všichni potřebu, abychomz takových abnormálních a nebezpečných poměrů ně- jak vyvázli. Ale zde, pánové, kupi se nám celé hro- mady překážek. Nejspolehlivější cesta byla by za- jisté, aby zúčastnění národové se našli a spojený- mi silami otevřeli dráhu spořádaným poměrům v Čechách, prosaicky řečeno, aby provedli vyrovnání. Na české straně vyslovili jsme k tomu ochotu, sta- novivše areiť jisté předpoklady věcného i formál- ního rázu. O prvnějších nechci mluviti. Jsou známy. Jen o formálních předpokladech chci se zminiti.
Rakousko Čechy Halič
19 article
Předpokládáme totiž nejprve vážné úmysly vlády v jednáních dohodovacích. Jednání ta ne- mají býti vvládě výpomocí v nešnázích, aby, se tím dpatřilo klidné ovzduší pro vyřízení tak zvaných státních nezbytností. Nikoliv. Musí- me viděti pevnou a jasnou vůli vlády a podle toho zařídíme své kroky. A jmenovitě upozorňujemne vládu, aby upustila od obvyklého způsobu ob- chodování a smlouvání, když půjde o t. zv. jazykové státní reserváty. Zde očekáváme od vlády, že oma- zí se na stanovisko nezbytné polřeby správy a že odmiíne slanovisko, které chce posuzovati jazyko- vé reserváty se stanoviska t. zv. německého pojí- mání státního. Vážné úmysly v jednání předpokládá- me také u Němců a to v dvojím směru. Neiprve v tom. že pojednáno bude o těch otázkách, které dlužno považovati za nejpalčívější jmenovitě o volebním řádu v souvislosti se zemským zřízením a o jazy- kových otázkách, pak že otázky nezralé a takové, které řešeny mají býti v souvislosti zcela jiné, t jsou olázky rozhraničovací, olázka krajského zří- zení, budou z jednání vyloučeny. Pozorujeme-li ale dnes způsob, jak Němci utkvěli nehybně na otázce osobní, totiž otázce účasti českého místodržitele, dále jak Němci na mistě ústního vyjednávání přejn si jednání písemného, musí vzniknouti v nás po- chybnost, zdali Němci nevyhledávají řešení těškéha
Němec
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Výstava architektury. Také české zámysly na účast při uměle- ckých výstavách za hranicemi mají svoji hi- storii dosti drahných let. Zejména kolbiště mezinárodní, nebo světová lákala, ano rozčilo- vála zhusta naše pražské spolky. Často však se věc zvrtla buď doma, buď venku. Rozbil se o prostředky nebo požadavky. Jedněch bylo málo, druhých zase příliš mnoho. A tato historie se ještě dnes opakuje, ačkoli umělecké výjezdy jednotlivců i spolků do ciziny už mnohé byly podniknuty a z nejedného vraceli se domů vítězi. Ani jsme je dost doma ne- oslavovali, ani si dost neopakovali, že letos na př. v Mnichově Štursa, Švabinský a Preis- ler, v Berlíně Hudeček, v Paříži Kotěra měi žeň chval a potlesku, zcela oprávněných. z nichž nějaká část účtuje se také na pro- spěch národního celku. Za to, vedle toho. Skupina architektů ve Spolku českých archi- tektů a inženýrů nedohodla se dobře s pořa- dateli výstavy stavebnictví v Lipsku. Výběr prací členů, už přichystaný, zůstal doma a nymí je vyložen v náležité a ne právě pohodlně pří- stupné výši Obecního domu. Předpokládám, že ještě mnohým dodatkem rozmnožen. Kdo sleduje stavební a architektonickou činnost v obsahu „Architektonického Obzo- ru“, jehož přispívatelé jsou právě členové oné Skupiny, nalezne na výstavě přírozeně svoje známé a z valné části také ten, kdo pozoruje stavební ruch v Praze. Projektů, jichž osudem je zůstati povždy jen - architektonickou kresbou, je zde málo. Většinu tvoří plány bu- dov postavených nebo stavěných i data co nejmladšího. K tomu přistupuje něco obligát- ních studií cestovních, rozumí se z klasického
Štursa Švabinský Preis Hudeček Kotěra Mnichov Berlín Paříž Lipsko Praha
21 article
jihu a neméně v malebných pohledech a ma- lířské formě. Při tom napadne, že tytéž ob- jekty, lytéž detaily, ano i tytéž pohledy vi- děli jsme v akvarelech architektů všude,v Mnichově, Berlíně, ve Vídni atd. stále se opa- kující. Neznamená-li to studijní tradici příliš utkvělou ano zkostnatělou, nebo příliš poho- dlnou? Jistě to nesvědčí o zvláštní hledavost a umělecké zvědavosti mladých architektů Za to nám připomíná dosti hojná snůška studi českých staveb dřevěných, opět malebných akvarelů J. Kouly, B. Kozáka, F. Machalky. B. Slámy, V. Šulce dávné zámysly našich umě- leckých spolků, dosud nesplněné. Zámysly o publikaci tohoto nyní už s úžasnou rychlost mizícího lidového stavitelství. Stává se ne- odkladnou každým dnem a bylo by velkým štěstím, kdyby se konečně objevil dobrýa silný organisator práce a publikace, který by pořídil a provedl program finanční a umě- lecký. Podnik sotva bude kdy lukrativný, jako nebyl v obdobných případech i jindev Rakousko-Uhersku a když krásná a bohatá publikace D. Jurkoviče těžce vázne skoro na- prostým nedostatkem odborného zájmu. Než dílo o dřevěných stavbách českého venkova patří do kategorie těch, jež jsou a musí býti podnikána na prospěch vědy a ne jen naklada- telství. Ostatek výstavy, který jest ale hlavním jejím jádrem a obsahem, na padesáti či šede- sáti objektech stavebních demonstruje v první řadě část dnešního ruchu v Praze a v Čechách. z něhož lze dohadovati na rozložitost celku právě z toho, že tu je pouze jeho zlomek. Než i ten sahá od těžkých a složitých podniků. jako je průkop letenský, nový hřbitov praž- ský, nebo regulační problémy celých čtvrtí městských v Karlíně nebo náměstí v Plzni až po rodinné domky a víly, roztroušené po ven- kově. Jeho kvantita v naších poměrechje
J Koula Kozák F Machalka B Sláma V Šulc D Jurkovič Mnichov Berlín Vídeň RakouskoUhersko Praha Čechy Karlín Plzeň
22 article
úžasná oproti idylickému klidu před patnáct lety nebo čtvrtstoletím. Obce, ústavy, společ nosti, jednotlivci jakoby byli strženi do prud kého proudu z naléhavých nebo zvětšených a změněných potřeb a někdy také z okáza- losti a luxusu. A tyto dva momenty jsou nej nebezpečnější, poněvadž asi předčasné a ni- koli z nadbytku sil morálných a uměleckých zrozené. Sama budova, v níž se výstava na- lézá, stala se předrahým dokumentem tako- vého osudného omylu, a záměny materiálné nákladnosti s uměleckou mohutností. O tu přece v architektuře jde. O síly tvůr- čí a zároveň rozšalné, které programy typi- cké i zvláštní ztělesňují v uměleckém díle nad šablonu a všednost. Dosud žije mnoho lidí v blahém předsudku, že vyzdobená stavba stává se právě svojí zevní výzdobou architek- turou uměleckou a přece mnohý novodobý dům i v Praze s dekorací krajně skromnou na němž není takořka jediného crnamentu, jest uměleckým činem veliké váhy, poněvad žije a vyjadřuje se svým rytmem a mocnosti své architektonické myšlenky. Potřeby, vy- nucující si nové podníky stavební, bývají arci vždycky hojnější nežli umělecké síly, jež jsou po ruce a jistě volba výkonných sil ku pro- vedení určité stavby děje a často musí se diti z ohledů a nutností, při nichž nerozhodují jen estetická přání nás prochazečů kolem a po- hlížitelů z venčí. Nicméně požadavek a pří- kaz vkusu v náhradu za uměleckou tvořivos nelze vyloučiti. Na něm konec konců spočíví největší část vší architektonické práce, jako že tato by byla bezcenná, kdyby nedovedla řádne rozluštiti úlchy vnitřku co do účelnosti a pro- storové rytmiky. Výstava Sdružení připomíná zlé rozmíšky a mračivá nepřátelství z dob, kdy se střetla hesla tradice a moderny. Za deset let pluje celý spolek, v němž bylo slovo moderna!
Praha
23 article
přímo proskribováno, vesele v jejich vodách a dávno už největší zastanci tradice přehodili si aspoň pláštík modernosti přes ramena. Jde tu však o soulad vnitřních sil citových, roz- umových a tvořivých s duchovní přeměnou doby a o úkoly, jež musí si pro sebe rozluštili. Z toho se rodí umělecký výraz, umělecká mlu- va. Hotel, museum, banka, sanatorium, byt domě, obchodní závody, škola, hřbitov, ná- městí, ulice, celé město, vila, elektrárna - všechno to jsou themata na výstavě řešená — tvoří řadu nově formulovaných problémů. s podmínkami a požadavky, jakých před ně- kolika desetiletími nebylo, na jejichž řešení renesanční typ palácový ani zkrácením, anh roztažením ani přizpůsobením dávno nestačí. Ani svým vnitřkem ani zevní tváří, Diferen- ciace stavbových typů pokračuje rychleji, nežli jejich typisace, na níž na tisíce nejlep- ších duchů pracuje. Jiné tisíce podobají se učelivým žákům, kteří těží a žijí z jejich těžce nabytých výsledků.
byt dům
24 article
Náraz moderny na tradici v architektuře přesunul se rychle a mylně na spor akanta s volným ornamentem realistním nebo tekto- nickým a nejnovější revolta u nás postavila proti tomuto hlaťové tvary, pochodící z dru- hého omylu revolučního: hledání nového stylu v detailu. Ale jak ten stává se narečest kon- venční minci, která jde z ruky do ruky! V tra- diční, moderní i krystalové architektuřel A přece základní otázka o architektuře jest a zůstává otázkou prostoru, jehož vytvořen a utváření vydává kategorické příkazy pro jeho ohraničení a spojování uvnitř a vymezen jeho komplexů na venek. Jeho nová mohutnost musí míti dost sily vytvořiti i nové formy de- tailní jako výraz kypivostí krasotvorné fan- tasie. Na posuzovací nebo oceňovací kritiku. jakéhokoli rozluštění architektonického pro- blému a úkolu nestačí místo aniž vokabulář výstavním zprávám zde vysazené a vyhrazené.
25 article
Tím méně možno podati zde případný obraz, byť i jen zase výběru z půl sta vystavených objektů, mezi nimiž není dominant, jež by ostatek překvapujícím nebo unášivým způso- bem převyšovaly. Tolik však možno a nutno říci, že jakostný a hlavně vkusový průměr této výstavy souborné je potěšitelně vyšší. nežli jejich předchůdkyň. A průměr znamená zde výslednici celku přirozeně různorodého. Řešitelské bystrosti a mnohdy důvtipnosti takt- nosti řeči a vkusnosti mluvy architektonické dovede oceniti a jich si vážiti každý, kdo se cítí takřka osobně urážen tolikerými nadouvanými nemohoucnostmi a ohlušován planými a lacino koupenými frasemi, jež na nás se všech stran dorážejí. Tato zvýšená a zlepšená úro- veň znamená mnoho v našich poměrech, ze- jména povážíme-li znovu množství, mnohost i novost úkolů, s nimiž ke svým architektům přicházíme. Na druhé straně nelze si zatajo- vati, že tu scházejí mocné osobnosli a tvůrčí mohutnosti. Tím nedostatkem trpíme neoby- čejně. Naše umění nemá vůdčích hvězd doma a domácích a jest odkázáno, pokud cítí po- třebu dobrého poučení a vedení, na veneka jeho proudy. Není-li pak uměleckým neštěstím ještě větším, že k řešení velkých a nových úkolů architektonických vybíráme si nebo se dostavují jenom síly průměrné a tím už ne- dostatečné, není otázkou a záhadou neroz- luštitelnou, jako není bezpodstatnou obava, že naše dny budou i do časové dálky patrny velikostí svého až převratného ruchu staveb- ního, zároveň však umělecké chabosti, ne- samostatnosti a nerozhodnosti. Jejich signum bude nepoměr a nevyváženost sil chtění a Karel B. Mádl. mocí.
Mádl