ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 81580060-8f1b-11dd-91d2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 62, work 6, person 96, org 9
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
sa. lěae
3 masthead
Praze, ve středu 12. listopadu 1913.
Praha
4 masthead
bale ele
5 masthead
Číslo 3li.
6 article
Ke ranní nvečerní let předplací a V Praze v administraei! na měsle. . . . . . 9 K — na čsvrt leta . . k — b s dvoji donáškou na rněcsie na čtvrt leta 7Kei na másie 2. 2 K 20 h za měslo.s K 90 ko0 s dvoji zásilkou aa měsle. . . ua Stvrt leta . 11 R d0 zádná vládní komise
Praha R d
7 article FOPrs.
FOPrs. Z Vídně, 12. listopadu. (Zvláštn telefonická zpráva „Národních Listů“.) Hned počátkem schůze dostavili se po- slanci dr. Kramář, Čech a dr. Funk ve sněmovně v zasedací síni k ministerské- mu předsedovi hr. Stürgkhovi a ministru vnitra svob. pánu Heinoldovi a ptali se jich, na čem zakládá se dnešní zpráva „Neue Fr. Presse“, dle které v minister- stvu vnitra s vědomín ministerského předsedy uvažuje se o dosazení vládní komise ke správě obce pražské. Ve zprávě jsou jmenováni dokonce i úřad- nici, kteří prý ke správě obce budou po- voláni. Oba ministří prohlásili poslan- cům za královské hlavní město Prahu naprostou rozhodností, že není jediné slovo pravdy na celé té zprávě, že zprá- va ta pochází ze známého pramene praž- ského, odkud byla do Vídně telefonová- na a pak jako zpráva vídeňská klamně udána. Ministerstvo nemá prý nižádné příčiny, aby o vzpomenuté eventualitě vůbec i jen uvažovalo. Je na jevě, z kte- rých nekalých pramenů z Čech zpráva ta pochází, která bude zítra ještě úřadně vyvrácena. — (Pražská filiálka c. k. korrespondenční kanceláře rozeslala právě toto vyvrácení: „Z Prahy, 12. li- stopadu. (K. k.) Jak se dozvídá c. k. telegrafní korrespondenční kancelářz autentického pramene, postrádá ja- kékoliv podstaty zpráva ča- sopisů, že v ministerstv vnitra konají se přípravyk rozpuštění obecniho zastu- pitelstva pražského a k dosa- zeni vládní komise.“ — Red.) V Praze, 12. listopadu.
Funk Stürgkh Heinold Neue Čo Vídeň Čechy Francie . Presse Praha Reda
8 article
Způsob, jakým zasahovalo Rumunsko do balkánských událostí, nenaplňoval radostí žádného přítele nezištnosti, ale svědčil o tom. že rumunská vláda chytře využívá každé si- tuace ve svůj prospěch, že nepřestřeluje zby- tečně v hrozbách, ale zakročuje v rozhodujíe chvíli s takovým důrazem, že Rumunsko po válce bez velkých ztrát je prvým státem na Balkáně. Pro Slovany je to smutné poučení, komu prospěla jich nevraživost. Rumunsko dovedlo bránit své zájmy tak bezohledně, že se nelekalo ani odchýliti se od tradiční politiky společného postupu s troj- spolkem, po případě s Rakouskem. Poněvadz jmenovitě v zahraniční politice právo má ten, kdo si ho vynutí, po bukurešťském míru uzna- la i naše diplomacie za nutné jít do Bukurešti na poklonu a znovu získávat ztracený vliv z sedmihradskými hranicemi. Proto byl do Bu- kurešti poslán jeden z nejnadějnějších členů naší diplomacie, hr. Černín. Proto se činí ná- tlak na uherskou vládu, aby nějak upravila svůj poměr k uherským Rumunům a oslabila tak nechut království rumunského ke spojení s říší, v níž přes tři miliony rodných bratří jest utiskováno. V Pešti na to nedbali, ale ve Vídnis toho přece jen lekají, aby na všech stranách pomezí habsburské říše byli jen irredentisté Na jihozápadě máme vlažskou irredentu, na ševerozápadě irredentu všeněmeckou, na se- verovýchodě se bojí propagandy všeruské, na jihu stupňované pronásledování Jihoslovano budí v nich touhu po samostatném srbském království, má ještě i rozsáhlá východní hra- nice, obydlená a cbou stran Rumuny, být ob- sazena živlem krajně nespokejeným?
Rumun Rumunsko Balkán Rakousko Bukurešť Černín Pešť Slovan
9 article
Tiszova vláda chtíc nechtíc musila ko- nečně vídeňskému přání vyhovět. Tisza, zu- řivý Maďar, snažil se ovšem, aby to vyšlo co nejlaciněji. Proto zahájil vleklou akci s rumun- skými předáky o dohodu. Zdá se, že vyjedná- vání dlouho ještě nebude skončeno, ale jed- notlivé etapy svěděí, že vláda je zucena dě- lt Rumunům jisté ústupky. Minulý pátek na výtky rumunského poslance Popa-Čiše o pro- následování rumunského tisku odpověděl mi- nistr spravedinosti Balogh, že vláda kázala zestavit procesy v tiskových věcech rumun- skrých. Aspoň takovým výsledkem mohou se po- chlubit Rumuni. Může být pro ně potěšujícím vědomí, že nejsou sami, že mají za hranicemí bratry, kteří na ně pamatují, kteři svého vý- hodnějšího postavení nezneužívají jen ve svů prospěch, ale starají se též o ujařmenou část svého kmene. Maďary ovšem velmi mrzí tate okolnost a proto by rádi Rumuny aspoň po- černili jako velezrádce, jako Dakoromány kteři čekají jen na tu chvili, až budou mo dáti „s bohem“ habsburské monarchii a při- pojit se k Velikému Rumunsku od Tisy až po Dunaj a Dněstr. Obviňují rumunské pře- dáky z Uher Mihaliho, Vajdu-Vojevodu a red Braniště, že byli nedávno v Bukurešti na audiencí u rumunského krále a že při té při- ležitosti jeduali o vlastizrádných plánech. Ma- daři znají těch vlastizrádců v Uhrách trochu mnoho. Každý dobrý národovec slovenský. rumunský, srbský páchne jim vlastizradou.
Tisza Maďar Rumun Pop Balogh Vajda Rumunsko Tisa Dunaj Dněstr Uhry Bukurešť Ma
10 article
Ostslně ve Vídni si pairně rozmysli brál všechen křik Maďarů vážně. Mnohem dále- žitější pro ně dnes je sbližení s Rumunskem, které stále více se dostává do popředí na Balkánč. „Mirotvorcem“ mezi Reckem a Tu reckem bude patrné neunavný rumunský mi- nistr Take Jonescu. Timvýznom Rumunsk ještě stoupne. Proklouzla též do véřejnost zpráva o tajné dohodě Rumunskia, Srbska Řecka, namiřené proti útečným plánům bul- harsko-tureckým Ve Vídni si vzpomenou též, jak již dříve vyjednávali s Rumunskem o národnostní otáz- ce v Uhrách, jak uzavirali r. 1895 s Rumun- skem v Išlu smlouvu, která byla tehdy podmí- něna souhlavem Sturdzovských liberálů, hlav- ním z podporovatelů národního kultu v Sedmi. hradsku. Tehdy Sturdzova vláda byla nucena činit ústupky vládě Bánffyho, zříci se agitace ve prospěch Rumunů v Uhrách aspoň za mil- lenárných slavností, zač sliboval Bánffy pod čestným slovem úlevy Rumunům po millenár- ném roce. Bánífy ovšem svému čestnému slo- vu nedostál. Nad Rumuny snesl se Hierony- movsko-Perezelovský „ukaz“, kterým se za- kazuje existence národní rumunské strany Po této zkušenosti dnes Rumuni budou as opatrnější.
Maďar Reck Rumun Sturdzův Bánffy Vídeň Rumunsko Srbsko Řecko Uhry Išlu Take Jonesko
11 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Haličská krise. Z Vídně, 12. listopadu. Vůdeové pol- skýchstran, které vláda pozvala do Vídně. sem příjeli. Jsou to zejména zástupcové stran východo-haličských. O 5. hod. odpol dostaví se do ministerského předsednictva. kde konati se bude snimi společná porada. Čelní členové Kola polského ujišťují. že nezmizela ještě naděje, že třeba pomalu vě- ci haličské budou smírně urovnány. sta Z Vídně, 12. listopadu. Velká depu- tace všech haličských stran přijela sem dnes ráno s místodržitelem drem. Kory- towským a zemským maršálkem hr. Golu- chowským a ubytovala se v hotelu „u arcivé- vody Karla“, který skoro celý zabrala. Dr. Korytowski jel přímo z nádraží k mini- sterskému předsedovi hr. Stürgkhovi, se kte- rým a s ministrem vnitra sv. p. Heinoldem měl poradu. Po polednách dostavil se do mi- nisterské síně v parlamentě, kde měl konfe- renci s hr. Stürgkhem a místodržitelem kn. Thunem. LiV h Protižídovská interpelnce. Z Vídně, 12. listopadu. V poslanecké sněmovn podal posl. Teufel a soudruzi, mezi nimiž nalézá se také p. Pacher, dotaz na ministra dra. Ho- chenburgra, ve kterém protestovali proti kon- fiskaci znojemského časopisu, jenž uveřejnál pam- flet, který byl karikaturou dějin židovstva a desa- tera. Posl. Kuranda rozeslal nyní do okresů všech poslaneů, kteří tento dolaz podepsali, ote vřený list, kterým vyzývá židy, aby z ádne- ho z poslanců těch nevolili a raději dali hlasy své kterémukoli protikán- didátu. Ke svému listu přiložil doslovné zněni interpelace.
Kory Gola Karel Korytowski Stürgkh Heinold Thun Teufel Pacher Posl Kuranda Vídeň
12 article
Hr. Berchtold u cisaře. Z Vídně, 12. listopadu. Císař přijal dne dopoledne ministra zahraničních záležitostí hr Berchtoldla v audienci. Ředitelství severozápadní dráhy při práci. Z Vídně, 12, listopadu. Vak se dovídáme, chee ředitelství severozápadni dráhy zněniti název sta- nics Polná-Stoky v název Dobrenz-S te- oken. Tento úmysl diktovánjest iaktem, že Polná je město české, a že při samé stanici leží obee Schützendorf, která byla Čechy před několika čny dobyta. Na německé straně jest snaha udležet aspoň formálně die jmána stanici tu jako něme- ckou. Proto chtějí Něměl, uby jméno blízké ves- nice německé Dobrenz, česky Dobrod n přeneteno bylo na stanici, eby tak trat u Jíhlavy zachována byla jako trať němeská.
Berchtold Vak Čecho Hradec Vídeň Polná Dobrenz Němět
13 article Z úřadního věstníku
Z úřadního věstníku Z Vídně, 12. listepadu. (K. k.) „Wienor Zellung oznamuje: Jeho Veličenstvo cisař jmenoval živao- stenského inspektora prvé třídy Jindřicha Tiegl z Lindenkronu v Praze vrebním živ nosteaským inspektorem ad perso nam. — Jeho Veličensívo cisař udělil pošťovn adjunktce Antenii Miškbýské v Praze, která vslupuje do trvalé výslužby, zlatý záslužný křit. —Wiener Zoitung uveřejňaje nařízení mimnistr kultu a vytšování z 30. října 1913, kterým vydává se nový předpis oziskáni způsobll o- stí pro učitelský úřad tělocviku n středních školách počítaje v to div- čí lycea, ústavy ke vzdělání nčitelů učitelek, jakož i zatímní předpisy pro zvláštní zkoušky způsobilosti edborných učitelů, plaveckých učitelů a pořadatelů her na těchto ústavech. Námčstek vídeňského starosty dr. Porzer. Z Vídně, 11. listopadu. (K. k.) „Rathauskor respondenz“ dovídá se, že ve stavu onemocněléh náměstka starosty, dra. Porzera, jenž postižen jes zánělem pohrudnice s exudaty, objevilo se v po- sledních dnech lehké zlepšent
Tiegl Wiener Zoitung doktor Porzer Vídeň Praha Antenie Miškbýský Lindenkron
14 article
Frantíšek Košut. Z Pešti, 11. listopadu. [K. k.) O stavu Františka Kožuta nebyl večer vydán žádný bulletin, Stav ne- mocného je nezměněný rn Z uherského říšského sněmu. Z Pešti, 12. listopadu. (K. k. uh.) Oposic de dnešní schůze nepřišla. Předseda šl. Beöthy zahajuje schůzi o půl 11. hod. Na jednacím pořadu jest osnova zákona o prodloužení funkčního období municipálních úřadníků. Zpravo- daj posl. Ivan Rakovszky dovozuje, že správa vyžaduje reformu, po niž veřejné mínění volá již po staletí. Vzhledem k tomu, že vláda pojala re- formu správy do svého programu, jsou nutna pře- chodná opatření a takovým jest také předloha, iiž doporučuje schváliti. Posl. Štěpán Szabo (zemědělská strana osm- ačtyřicálníků) přimlouvá ze za neodvislost stolič- ních úřadaiků a vyslovuje se proti jmenování ú- Fadniků. Ministerský předseda hrabě Tisza bere v o- chranu municipální úřadníky proti předchozímu řečníkovi a prohlašuje, že úřadnictvo konalo svoji povinnost bezvadně a s veškerou oddaností za ob- tiných pemérů. Za změněných poměrů jest všal instituce volených úřadníků municipálních anuchro- nimmem. Veřejné mřnenti žádá reformu správy. Jme- nováním municipélních úřadníků nezmenší ae vlil
Frantíšek Košut Kožut Rakovszky Posl Szaba Tisza Pešť
15 article
obyvatelstva na správu, naopak kontrola stane se mnohem intensivnější. Předloha se pak schvaluje v celku i v podrob- nostech. Maďarský tábor lidu profi pověře o rituáln vraždě. ps Z Pešti, 11. listopadu. (K. k. uh.) Dnes kona se zde velký tábor lidu proti bajce o užívání krv u židů, jehož se zúčastnili mimo jině předseda strany práce, hr. Khuen-Héderváry, předseda síra- ny neodvislosti, hr. Michal Karelvi, bývalý ministr spravedlnosti Szekely, dvorni rada, generální ře- ditel Szekely, universitní profesoři Alezandera Beöthy, jakož i četní poslanci a vynikající osob- nosti politického a společenského života, Před- seda dv. r. František Szekely zahájil tábor vyzýval kulturní národy k boji proti pošetilé po- věře, jež ohrožuje život šesti milonů ruských židů Posl. Vassonynavrhl tuto resoluci: S plnou silou, kterou čerpůme z jednomyslnosti celého ci- vilisovaného světa v této otázce, připojujeme se k onomu táboru, jenž chce odraziti nejnehezpeč- nějšího nepřítele lidského štěstí, kletbu nábožen- ské a plemenné zášti. Předseda strany práce hr Khuen-Héderváry poděkoval za pozvání jež mu a jeho stoupencům poskytlo příležitost při- pojti se ku protesiu, jenž se projevil ve všec střediscích civšlisovaného světa. Ti, kdož mají bye i jen nejskrovnější náboženský cit, jimž pojem ná- boženství jest jasný, nebudou ani okamžik věřiti že náboženství žádá na svých vyznavačích zločiny.
Khuen Héderváry Michal Karelvi Szekely Alezander Beöthy Posl Pešť
16 article
Pravda zvítězila. Nemůžeme se však přece zdržeti abychom neprojevili svoje rozhořčení nad tim, co se stalo. Připojuje se svým jménem, jakož i jménem svých stoupenců ku protestu, projevuji přání, aby báchorka o rituální vraždě se tímto naposledy vyskytla. Předseda strany neodvislosti hr. Michal Karolyi prohlásil, že on a strana neodvislosti se připojují z plna srdce k tomute hnutí. Řečník protestuje proti spojování konfesij n zášti se zavržitelným prostředkem krvavé báchorky. Tato idea vysvětluje naše rozhodnutí, přijšti sem a nehleděti k politickému sporu, jenž dělí zemi ve dva tábory. Posl. K ozma vzpomíná jednání maďarských soudních úřadů otázkách bájky o uživání krve u žídů. Chefredaktor Veszy děkuje nežidovským účastníkům schůze za jich přítomnost a poukaruje k tomu, že, kdyby šlo o to, aby kulturní svědemí maďarského národa bylo vedeno do bole proti temným duchům středo- věku, seidou se vždveky i ostrými rozpory rozlou- čené vůdčí osobnosti maďarského veřejného života. Posl. Vassony zdůrazňnje úzké splyputí maďar- ského židovsiva s maďarsko-národní myšlenkou dovozuje, že konfesijní reakce nemohla nabýtiv Uhrách nikdy půdy. Uherští židé jsou vázání věč- ným díkem zemi, jíž vděčí za svolí svobodu. Ko- nečně premluvil pesl. Zikmund Nemess. načei předseda Szekely sdělil, že se k resoluci a k protestu připojili ještě starosta Barczy, taj. rad šl. Berzeviczy a biskupové Baltazár a Gyuratr.
Karolyi Posl Nemess Szekely Baltazár Gyuratr Uhry ko Barcz
17 article
Nobelovy ceny pro fysiku a chemil. Ze Štokholmu, 12. listopadu. [K. k.) Královská žvédská akademie věd udělila letošní Nobelov cenu pro fysiku prof. Kammerlingh-O nn e- sovi na universitč v Levdenu. Nobelovu cenu pro chemii prof. Alirédu Wernerov na universitě v Curychu. Každá cena činí nyní asi 197.000 franků. Hold bavorského lidu novému králí. Z Mnichova, 12. listopadu. (K. k.) Slavnosln hlahol zvonů na všech chrámech ohlašuje den, kdy bavorský lid bude holdovali svému novému králi Na ulicích od rána panuje čilý ruch. Ulice, jimi se bude vbírati slavnostní průvod, jsou skvěle vy zdobeny. Na frontách domů vlají prapory v bavur ských a mnichovských barvách.
Nobelův Nobelov profesor Wernerov Hold Štokholm Curych Mnichov královský žvédská akademie věda KammerlinghO NN e
18 article Doplňovací porlamentní volba v Anglii.
Doplňovací porlamentní volba v Anglii. Z Londýna, 12. listopadu. (K. k.) Při doplfovaci volbě v Keighlev, která byla nutna jmenováním Bekmastora zolicitorem-generálem, byl Bukma- ster znovu zvol. n 4730 hlasy. Lascelles (unionisla dostal 3852 a Bland (dčlnická strana) 3648 hlanů. Peměr stran je od r. 1910 nezměněn.
Bukma Anglie Londýn Blanda
19 article Belgický parlament.
Belgický parlament. Z Brusclu, 11. listopadu. (K. k.) Poslanecká naěmovna u senál sešly se dnes k řádnému zasu- dání. Předsedou sněmovay poslanecké byl opělně zvolen Schoellaeri, předaedou senátu opělně barou Faveregu.
20 article Nový ústavní projekl pro čínu
Nový ústavní projekl pro čínu Z Pekinu, 11. listopadu. (Reuter.) Dle činských listů chystá se zřizení ústředního správní- ho sboru, jemuž by uáloželi po dvou členech jednollivých provincií, 4 členové kabinetu, 1 zá- ziupce každéhominiplersiva a 8 členů sekreta- riňiu presideníova. Po uslavení lohoto úřadu bu- deaynější parlament poznenáhlu roz- puš4ěn a nahrežen sněmovnami, kžerá by byly složeny die rozhodnuli tohoto sborui lím měla by vláda nejúplaější kontrolu ve všech dúlezilých otáz- ltách. Zprávy o tomto záměru nebyly dosud po- tvrzeny. Patrně uveřejňují činské listy plán ten s úmyslem, zkoumali veřejné minění, které Juan- žikaje značně podporuje. Zdá se, že lid v celé zemi — vyjímaje bezpodmínečné stoupence strany Kuo- mintana — je odhodlán souhlasiti se vším, co Juan- šikaj navrhne.
Juan Peking Reuter
21 article Mexiko a Spojené státy
Mexiko a Spojené státy Z Nového Yorku, 11. listopadu. (K. k.) Dle dalš zprávy z Veracruzu byla bltevaí loď Spoje- ných států „Luisiana“ k naléhavé výzvě ame- rického konsulárního agenla vyslána do T ux- pan u- Události na poloostrově balkánském. Řecko-turecké jednání o mír.. Z Athén, 11. listopadu. („Agfence d' Athénes.“ Parafovaná dnes smlouva mezi tureckými a řecký- mi delegáty obsahuje tato ustanovení. Všechny smíouvy a konvence, které platily před válkou. nabývají zase úplné platnosti. Osobám, které byly buď kumpromitovány událostmi, anebo byly v ně- jakém vztahu k válce, uděluje se amnestie. Oby- vatelé, usedli v odstoupených krajích, stávají se řeckými státními příslušníky, leč by do tří let po- žádali za otomanskou státní příslušnost a přeložil svě bydliště mimo Řecko. Obyvatelstvo odstoupe- ných krajů zůstane v držení svého majetku v těchto krajích. Zachovávání vlastnického práva se zuji- šťuje. Nikdo nemůže býti zbaven majetku, vyjimaje z důvodů veřejného blaha a to za náhradu. Sou- kromé statky sultánovy a sultánské rodiny uzná- valí se a rezpektují i na dále, kdežto sonkrone sížini slalky předloženy budou dle vypracovaného oeznamu haagekému rozho dčímu soudv. ea li espzont 5niolte
Mexiko spojený stát Nový York Veracruz Atény Ob Řecko Agfence d ' Athéne
22 article
Otázka vyživování zajatých vojáků bude roz- hodnuta rozhodčím soudem, kdežto žold důstojnt ků bude vrácen. Zabavené lodi budou propuštěny Požadavek náhrady za ztráty způsobené zúčastně- ným zabavením lodí, bude vyřízen rozhodčím sou- dem. Otázka muftiů a jsjich jurisdikce byla upra- Vena. Vakufové statky budou respektovány. Desá- tek vakufu bude zrušen, řecká vláda však po- skytne pomoci, kdyby kláštery, mešity a semináře nemohly samy se výdržovati.
24 article
Italie a Řecko v albanské otázce. Z Říma, 12. listopadu. („N. Fr. Pr.“) Řecký vy- slanee Caclamanos měl v posledních dnech ně- kolik porad s markýzem di San Giuli ane m, nichž poslední zúčastnil se také anglický velvysla- nec. Praví se, že jednali o jihoalbanské pohraniční čáře. Italie je prý ochotna vyhověti určitému přá- ní Řecka, dostane-li záruku, že řecké vojsko opu- stí jihoalbanské území do ustanovené doby. V čem spočivá zmíněná ochota Italie, se nesděluje.
Caclamanos San Řecko Řím Francie Italia
25 article Politická hlídka.
Politická hlídka. d Odpověď hr. Stürgkh na český dotaz o červencovém patentu posuzuj pražské denníky radlkálního nebo radikalisujícíh směru jako chabou a slabou Vskutku včerejší prohlázení hr. Stürgkha ne- obeahuje vlaslně nic nového, nýbrž obmezuje s jednak pouze na opakování vládního vysvětlen uveřejnčného zároveň s anenským patentem, jed nak toliko na opakování nálezu správního soudu zákonitosti zemské správní komise pro Čech Česká interpelace byla silná; jestliže vládní odpo- věď na ni je slabá, tož tim způsobem se zvětšuje váha českého dotazu. Což se zajisté projeví v de- batě o včerejší vládní odpovědi na český dotnr o zemské správní komisi. O tuto debatu byl proveden paslamentní z pas, ve kterém Němči byli poraženi. Německé listy pražské ovšem tuto formální porážku německo- nacionálního svazu, který vývolal odpor proti de- bstě o vládním prohlášení včeréjším, pomíjejí na- prostým mlčením, a „Pr. Tagbl.““ dokonce svoj zřejmě rozpaky vyvrcholil tvrzením, že vlastně Němci jsou oprávněni žalovati na správní komia a stěžovati si na nezákonnosti, kterým jsou nyt vydáni v šanc, neboť správní komise byla — prý — dosazena na jejich ujmu. Ale Němci — dle „Pr Tagbl.“ — mišeli jen prote, by opětně nezlllam l ber sřadníky a něitele.
Stürgkh Němč Němec Tagbl Čechy
26 article
Tak tedy „Pr. Tagbl.“ bezděky přiznává, že ně- mečtj poslanci klamali úřadníky a ačitele. To jeso ovšem pravda tak známá, že není třeba prokazo- vatí ji. Ale dlužno ji doplniti: když Němci říkaj že jsou proti debatě o včerejší odpovědi hraběte Stürgkha, aby opětně neklamali úředníků a uči telů, tož již tím je znova klamou, poněvadž de- bata o odpovědi hr. Stürgkha na český dotazo dosazení správní komise nemůže býti na ujmu an úřadnictvu ani učitelstvu, ale ovšem může proká- zati, kterak i učitelstvu i úřadnictvu je na ujmu — celá politika německo-nacionálního svazu.
Němec Stürgkh
27 article
Boj o německou školu v Praze-Libni. Včera konala se schůze německého odboru zemské školní rady. Na jejím sklonku stěžoval s dr. Krieg na vleklé jednání o zřízení německé školy v Praze-Libni, dokazoval, že zástupci obce pražské je všemožně protahují a vyslovil pak mí- nění, že za nynějšího způsobu řečeného jednání nelze ani tušiti, kdy jednání to bude skončeno. Proto žádal, aby předsednictvo zemské školn rady zjednalo v tomto případě nápravu; dodal pal žu němockým poslancům odevzdá materlál pro jejich interpellaci v poslanccké sněmovně o pro- tahování komise o zřízení německé školy v Libni. Posl. Schreiter žádal, aby okresní školní rada praž- ská byla vyzvána, by řečené komisionelní jednání urychlila; kdyby pakr starosta dr. Grož, největši odpůrce německé školy libeňské, se zdráhal téte výzvě zeniské školní rady vyhověti, aby dle §2 zákona o dozoru na školy byl místodržitel vyzván aby sám převzal předsedaictví okr. školní rady pražské, a aby řízení jejích záležitostí odovzda některémú státnímu úřadníkovi, Posléze bylo usne- seno, aby zemská školní rada neprodleně upozor- nlla okresní školní radu, že protokol o komisi zřízení německé veřejné školy v Libai má jí být do konce listopadu předložen, a že okresní školn rada má zároveň býti vyzvána, aby komisi tu pro- váděla bez přestávek.
Krieg Posl doktor Grož Praha Libeň
28 article Místodržitelský rada účinkuje na správní
Místodržitelský rada účinkuje na správní komisi. Je známo, kterak Němci vytýkali správní k misi stranniciví proto, že prý české škole v Chaba řovicích povolila němčinu, ale německé škole tamějš pepovolila češtinu. Ve včerejší schůzi němockého odboru zemske školni rady sdělil referent místodržitelský rad Steliwag-Carrion, že řečené, Němci kárané usne- seni učinil bývalý zemský výbor, nikoli správní ko mise. Dodal však, že tínito svým usnesením zem- ský výbor uznal potřebu, aby na školách se vy- učovalo druhému jazyku zemskému, pročež učinil čeho třeba, by nyní správní komise povolila ně mecké škole chabařovické češtinu. Uvidíme, jak správní komise bůde nyní se zře- telem na nístodrž, radu 5l. Stellwaga posuzovati Scho v jeho případě třeba.
Němec rada SteliwagCarrion
29 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vidně. 12. listopadu. (K. k.) V dnežní sehůzi justičního výboru měl minist spravedlnosti před zahájením jednacího pořadu po- doti sděleví o připaně Erilově. Poněvadž přilomný ministr spravedlnosti dr. ryt. Hochenburge prohlásil, že jeho řeč potrvá nejméně hodinu, od- ročil předseda dr. Waldner se zřetelem k tomu že byl počálek sněmovní schůze neočekávaně po eav
doktor Waldner
30 article
v drobněm prodejii tsnní čislo o sobe nal s veserni.. aa s Ve fliálkách na venkově ranní čislo večernl lnsorátr plati se bonová nspřaa Předplusení a insarty přijise administruce v Marianské ul., u Tam nackásci ta l e te cedakco, tiskárna a sapodice „Národnính Lilsn Eukoplav se nlevrarnet
Národnính Lilsn Eukoplav
31 article
ozěnivol ložen na 10. hod. dopolední, po krátké debatě jed- nání na zitřek na 149. hod. dopoledne Rozpočlový výbor pokračoval v projednáváni zprávy užšího výboru o jihoamerické par - plavebni službě. Posl. hr. Lasocki po- kračuje v řeči, včera započaté a pojednává o pu- sobení agentů a zhoubném jejich vlivu na vystěho- valectví. Vzhledem na počínající sněmovní schůai přerušuje svou řeč. K návrhu posl. Friedmanna bylo usneseno dáti jednání užšího výboru vylisknouti. Příští schůze zítra o půl 9. hod. dopoledne. Na dnešek ustanovená schůze tískového vý- boru nemohla se konati, poněvadž byl výbor ne- způsobilý se usnážeti. Risska rada. Poslanecká sněmovna. ASchůze 172) (Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“.) Z Vídně, 12. listopadu. Velký je zájem ve sněmovně pro deba- tu, která zahájena byla již o 10. hod. dopol. a věnována včerejší odpovědi minister- ského předsedy hr. Stürgkha na do- taz poslanců českých po dosazení zemské správní komise v království Če- ském. Všichni poslanci, kteří byli v zasedaci síni, shlukli se kolem prvního řečníka v roz- pravě té, dra. Šmerala, sledujíce pozorně výklady jeho a tolikéž shromáždili se potom všichni poslanci všech stran a všichni členové kabinetu ve sněmovně se nalézající kolem dru- hého řečníka, bývalého ministra obchodu dra. Fiedlera. Stalo se náhodou, že český sociální de- mokrat dostal v pořadu řečníků první místo tam, kde jedná se o jazykové a národní otázky v království Českém. Ale jako často, také ten- tokráte náhoda je významná.
Posl Friedmann Stürgkh Šmeral Fiedler jítmokrat Vídeň poslanecký sněmovna
32 article
Je dobře, že promluvil o česko-německých věcech, o východu z nich, o mimořádných opa- třeních, jež učiněna byla 26. července t. r. pro samosprávu království Českého, sociální de- mokrat český, který náleží k nejrozmyslněi- ším, nejklidnějším, ale také nejrozhodnějším členům české sociální demokracie. JJe to dobře proto, že dělnictvo je podstatně zúčastněno ve spravedlivé úpravě jazykových poměrů při ze- měpanských a samesprávných úřadech králov- ství Českého. Je to dobře proto, že dělnictvo zúčastněno je v moderní a spravedlivé reformě volebního řádu. Je to dobře, poněvadž soci- ální demokracie zastupuje velké a široké massy obyvatelstva českého, z volebního prá- va dosud vyloučeného. Dr. Šmeral za hluč- ného souhlasu poslanců českých vykládal stanovisko české soci- ální demokracie a českého dělni- ctva ke všem jazykově národním záležito- stem v království Českém, k výminečnému stavu, jaký byl zaveden v samosprávě králov- ství Českého a k chystané reformě voleb- ního řádu. Stran této pravil: „Nemá-li býti dělnictvo v Čechách přímo provokováno, ne- mají-li nové volby býti bezúčelny a státi se toliko základem nove blamáže, musí vykonati se za úča- stenství vrstev dosudz volebníh práva vyloučených. Dr. Šmeral měl též odvahu čeliti klevetám, jakoby sociální demokracie přála nějakému oktroji. Měl také odvahu pověděti, že je stra- nou positivnosti a reelnosti, která nehledi na skořápku, nýbrž na jádro.
doktor Šmeral Čechy
33 article
Výklady svoje zakončil dr. Šmeral prohlá- šením: „Česká sociální demokracie má oprav- dovou vůli podporovati elementy národně umírněné v záležitosti česko-německého vy- rovnání a povznésti jejich odvahu ke smíru bude-li splněn požadavek po reformě zem- ského volebního řádu. Ale nechť vláda, jakoži činitelé občanských stran českých a něme- ckých mají na mysli, žekdybynesplnil se ani nejskromnější požadavky stran volebního práva, sociální demokraté nebudou míti žádného zájmu na urovnání poměrů v Če- chách.“ Čeští sociální demokraté provázel vyjádření toto hlučným potleskem.
Šmeral
34 article
Posl. dr. Fiedler dovozoval v celo- hodinné řeči po stránce právní, že nebyl třeba zasahovati do samosprávy království Českého a suspendo- vatičeskou ústavu, uznávaje ovšem, že politicky k opatření tomu, vzhledem na něme- ckou obstrukci, byla vláda Němci do- nucena. Výklady posl. dra. Fiedlera klidně přednesené poslouchány byly pozorně poslanci všech stran. Hr. Stürgkh postavil se poblíže řečníka, aby jej mohl snáze sledo- vati. Několikráte posl. dra. Fiedlera vy- rušil posl. dr. Heilinger, který volal za hlučné veselosti: „Není třeba nového zem- ského výboru v Čechách, ale jest třeba nových členů vlády ve Vídni!“ Také posl. dr. Lodg- mana Knirsch posl. dra. Fiedlera vy- rušovali. Tak zvaný dělnický poslanec něme- cko-národní vhodil do diskuse nízké očernění, že Čechové neosvědčují lásku a příchylnostk samosprávě, nýbrž osvědčují lásku a příchyl- nost k německým penězům, což posl. dr. Fie- dler ihned parátně odmítl: „Jsou to většinou české peníze! Tato báchorka již dnes ne- platí.“ Otázku, zdali dosáhla německá ob- strukce svého cíle, zodpověděl český mluvčí kriticky, že v pokořující bezústavnost byli uvrženi nejen Čechové, nýbrž také Němci. Po posl. dru. Fiedlerovi mluvili Slo- vinec Graíenauer, dr. Lodýman a proí. dr. Jaworski
Posl doktor Fiedler Němec Stürgkh Heilinger Lodg Čecho Fie St Lodýman Jaworský Hradec Čechy Vídeň