1
masthead
Ročník padesátý třetí.
3
masthead
Praze, ve středu 12. listopadu 1913.
Praha
6
article
Ke ranní nvečerní let
předplací a
V Praze v administraei!
na měsle. . . . . . 9 K —
na čsvrt leta . . k — b
s dvoji donáškou
na rněcsie
na čtvrt leta
7Kei
na másie 2. 2 K 20 h
za měslo.s K 90
ko0
s dvoji zásilkou
aa měsle. . .
ua Stvrt leta . 11 R d0
zádná vládní komise
Praha
R d
7
article
FOPrs.
FOPrs.
Z Vídně, 12. listopadu. (Zvláštn
telefonická zpráva „Národních Listů“.)
Hned počátkem schůze dostavili se po-
slanci dr. Kramář, Čech a dr. Funk ve
sněmovně v zasedací síni k ministerské-
mu předsedovi hr. Stürgkhovi a ministru
vnitra svob. pánu Heinoldovi a ptali se
jich, na čem zakládá se dnešní zpráva
„Neue Fr. Presse“, dle které v minister-
stvu vnitra s vědomín ministerského
předsedy uvažuje se o dosazení vládní
komise ke správě obce pražské. Ve
zprávě jsou jmenováni dokonce i úřad-
nici, kteří prý ke správě obce budou po-
voláni. Oba ministří prohlásili poslan-
cům za královské hlavní město Prahu
naprostou rozhodností, že není jediné
slovo pravdy na celé té zprávě, že zprá-
va ta pochází ze známého pramene praž-
ského, odkud byla do Vídně telefonová-
na a pak jako zpráva vídeňská klamně
udána. Ministerstvo nemá prý nižádné
příčiny, aby o vzpomenuté eventualitě
vůbec i jen uvažovalo. Je na jevě, z kte-
rých nekalých pramenů z Čech zpráva ta
pochází, která bude zítra ještě úřadně
vyvrácena. — (Pražská filiálka c. k.
korrespondenční kanceláře rozeslala
právě toto vyvrácení: „Z Prahy, 12. li-
stopadu. (K. k.) Jak se dozvídá c. k.
telegrafní korrespondenční kancelářz
autentického pramene, postrádá ja-
kékoliv podstaty zpráva ča-
sopisů, že v ministerstv
vnitra konají se přípravyk
rozpuštění obecniho zastu-
pitelstva pražského a k dosa-
zeni vládní komise.“ — Red.)
V Praze, 12. listopadu.
Funk
Stürgkh
Heinold
Neue
Čo
Vídeň
Čechy
Francie . Presse
Praha
Reda
8
article
Způsob, jakým zasahovalo Rumunsko do
balkánských událostí, nenaplňoval radostí
žádného přítele nezištnosti, ale svědčil o tom.
že rumunská vláda chytře využívá každé si-
tuace ve svůj prospěch, že nepřestřeluje zby-
tečně v hrozbách, ale zakročuje v rozhodujíe
chvíli s takovým důrazem, že Rumunsko po
válce bez velkých ztrát je prvým státem na
Balkáně. Pro Slovany je to smutné poučení,
komu prospěla jich nevraživost.
Rumunsko dovedlo bránit své zájmy tak
bezohledně, že se nelekalo ani odchýliti se
od tradiční politiky společného postupu s troj-
spolkem, po případě s Rakouskem. Poněvadz
jmenovitě v zahraniční politice právo má ten,
kdo si ho vynutí, po bukurešťském míru uzna-
la i naše diplomacie za nutné jít do Bukurešti
na poklonu a znovu získávat ztracený vliv z
sedmihradskými hranicemi. Proto byl do Bu-
kurešti poslán jeden z nejnadějnějších členů
naší diplomacie, hr. Černín. Proto se činí ná-
tlak na uherskou vládu, aby nějak upravila
svůj poměr k uherským Rumunům a oslabila
tak nechut království rumunského ke spojení
s říší, v níž přes tři miliony rodných bratří jest
utiskováno.
V Pešti na to nedbali, ale ve Vídnis
toho přece jen lekají, aby na všech stranách
pomezí habsburské říše byli jen irredentisté
Na jihozápadě máme vlažskou irredentu, na
ševerozápadě irredentu všeněmeckou, na se-
verovýchodě se bojí propagandy všeruské, na
jihu stupňované pronásledování Jihoslovano
budí v nich touhu po samostatném srbském
království, má ještě i rozsáhlá východní hra-
nice, obydlená a cbou stran Rumuny, být ob-
sazena živlem krajně nespokejeným?
Rumun
Rumunsko
Balkán
Rakousko
Bukurešť
Černín
Pešť
Slovan
9
article
Tiszova vláda chtíc nechtíc musila ko-
nečně vídeňskému přání vyhovět. Tisza, zu-
řivý Maďar, snažil se ovšem, aby to vyšlo co
nejlaciněji. Proto zahájil vleklou akci s rumun-
skými předáky o dohodu. Zdá se, že vyjedná-
vání dlouho ještě nebude skončeno, ale jed-
notlivé etapy svěděí, že vláda je zucena dě-
lt Rumunům jisté ústupky. Minulý pátek na
výtky rumunského poslance Popa-Čiše o pro-
následování rumunského tisku odpověděl mi-
nistr spravedinosti Balogh, že vláda kázala
zestavit procesy v tiskových věcech rumun-
skrých.
Aspoň takovým výsledkem mohou se po-
chlubit Rumuni. Může být pro ně potěšujícím
vědomí, že nejsou sami, že mají za hranicemí
bratry, kteří na ně pamatují, kteři svého vý-
hodnějšího postavení nezneužívají jen ve svů
prospěch, ale starají se též o ujařmenou část
svého kmene. Maďary ovšem velmi mrzí tate
okolnost a proto by rádi Rumuny aspoň po-
černili jako velezrádce, jako Dakoromány
kteři čekají jen na tu chvili, až budou mo
dáti „s bohem“ habsburské monarchii a při-
pojit se k Velikému Rumunsku od Tisy až
po Dunaj a Dněstr. Obviňují rumunské pře-
dáky z Uher Mihaliho, Vajdu-Vojevodu a red
Braniště, že byli nedávno v Bukurešti na
audiencí u rumunského krále a že při té při-
ležitosti jeduali o vlastizrádných plánech. Ma-
daři znají těch vlastizrádců v Uhrách trochu
mnoho. Každý dobrý národovec slovenský.
rumunský, srbský páchne jim vlastizradou.
Tisza
Maďar
Rumun
Pop
Balogh
Vajda
Rumunsko
Tisa
Dunaj
Dněstr
Uhry
Bukurešť
Ma
10
article
Ostslně ve Vídni si pairně rozmysli brál
všechen křik Maďarů vážně. Mnohem dále-
žitější pro ně dnes je sbližení s Rumunskem,
které stále více se dostává do popředí na
Balkánč. „Mirotvorcem“ mezi Reckem a Tu
reckem bude patrné neunavný rumunský mi-
nistr Take Jonescu. Timvýznom Rumunsk
ještě stoupne. Proklouzla též do véřejnost
zpráva o tajné dohodě Rumunskia, Srbska
Řecka, namiřené proti útečným plánům bul-
harsko-tureckým
Ve Vídni si vzpomenou též, jak již dříve
vyjednávali s Rumunskem o národnostní otáz-
ce v Uhrách, jak uzavirali r. 1895 s Rumun-
skem v Išlu smlouvu, která byla tehdy podmí-
něna souhlavem Sturdzovských liberálů, hlav-
ním z podporovatelů národního kultu v Sedmi.
hradsku. Tehdy Sturdzova vláda byla nucena
činit ústupky vládě Bánffyho, zříci se agitace
ve prospěch Rumunů v Uhrách aspoň za mil-
lenárných slavností, zač sliboval Bánffy pod
čestným slovem úlevy Rumunům po millenár-
ném roce. Bánífy ovšem svému čestnému slo-
vu nedostál. Nad Rumuny snesl se Hierony-
movsko-Perezelovský „ukaz“, kterým se za-
kazuje existence národní rumunské strany
Po této zkušenosti dnes Rumuni budou as
opatrnější.
Maďar
Reck
Rumun
Sturdzův
Bánffy
Vídeň
Rumunsko
Srbsko
Řecko
Uhry
Išlu
Take Jonesko
11
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Haličská krise.
Z Vídně, 12. listopadu. Vůdeové pol-
skýchstran, které vláda pozvala do Vídně.
sem příjeli. Jsou to zejména zástupcové stran
východo-haličských. O 5. hod. odpol
dostaví se do ministerského předsednictva.
kde konati se bude snimi společná
porada. Čelní členové Kola polského ujišťují.
že nezmizela ještě naděje, že třeba pomalu vě-
ci haličské budou smírně urovnány. sta
Z Vídně, 12. listopadu. Velká depu-
tace všech haličských stran přijela
sem dnes ráno s místodržitelem drem. Kory-
towským a zemským maršálkem hr. Golu-
chowským a ubytovala se v hotelu „u arcivé-
vody Karla“, který skoro celý zabrala.
Dr. Korytowski jel přímo z nádraží k mini-
sterskému předsedovi hr. Stürgkhovi, se kte-
rým a s ministrem vnitra sv. p. Heinoldem
měl poradu. Po polednách dostavil se do mi-
nisterské síně v parlamentě, kde měl konfe-
renci s hr. Stürgkhem a místodržitelem
kn. Thunem.
LiV
h Protižídovská interpelnce.
Z Vídně, 12. listopadu. V poslanecké sněmovn
podal posl. Teufel a soudruzi, mezi nimiž nalézá
se také p. Pacher, dotaz na ministra dra. Ho-
chenburgra, ve kterém protestovali proti kon-
fiskaci znojemského časopisu, jenž uveřejnál pam-
flet, který byl karikaturou dějin židovstva a desa-
tera. Posl. Kuranda rozeslal nyní do okresů
všech poslaneů, kteří tento dolaz podepsali, ote
vřený list, kterým vyzývá židy, aby z ádne-
ho z poslanců těch nevolili a raději
dali hlasy své kterémukoli protikán-
didátu. Ke svému listu přiložil doslovné zněni
interpelace.
Kory
Gola
Karel
Korytowski
Stürgkh
Heinold
Thun
Teufel
Pacher
Posl
Kuranda
Vídeň
12
article
Hr. Berchtold u cisaře.
Z Vídně, 12. listopadu. Císař přijal dne
dopoledne ministra zahraničních záležitostí hr
Berchtoldla v audienci.
Ředitelství severozápadní dráhy při práci.
Z Vídně, 12, listopadu. Vak se dovídáme, chee
ředitelství severozápadni dráhy zněniti název sta-
nics Polná-Stoky v název Dobrenz-S te-
oken. Tento úmysl diktovánjest iaktem, že Polná
je město české, a že při samé stanici leží obee
Schützendorf, která byla Čechy před několika čny
dobyta. Na německé straně jest snaha udležet
aspoň formálně die jmána stanici tu jako něme-
ckou. Proto chtějí Něměl, uby jméno blízké ves-
nice německé Dobrenz, česky Dobrod n
přeneteno bylo na stanici, eby tak trat u Jíhlavy
zachována byla jako trať němeská.
Berchtold
Vak
Čecho
Hradec
Vídeň
Polná
Dobrenz
Němět
13
article
Z úřadního věstníku
Z úřadního věstníku
Z Vídně, 12. listepadu. (K. k.) „Wienor Zellung
oznamuje: Jeho Veličenstvo cisař jmenoval živao-
stenského inspektora prvé třídy Jindřicha Tiegl
z Lindenkronu v Praze vrebním živ
nosteaským inspektorem ad perso
nam. — Jeho Veličensívo cisař udělil pošťovn
adjunktce Antenii Miškbýské v Praze, která
vslupuje do trvalé výslužby, zlatý záslužný křit.
—Wiener Zoitung uveřejňaje nařízení mimnistr
kultu a vytšování z 30. října 1913, kterým vydává
se nový předpis oziskáni způsobll o-
stí pro učitelský úřad tělocviku n
středních školách počítaje v to div-
čí lycea, ústavy ke vzdělání nčitelů
učitelek, jakož i zatímní předpisy pro zvláštní
zkoušky způsobilosti edborných učitelů, plaveckých
učitelů a pořadatelů her na těchto ústavech.
Námčstek vídeňského starosty dr. Porzer.
Z Vídně, 11. listopadu. (K. k.) „Rathauskor
respondenz“ dovídá se, že ve stavu onemocněléh
náměstka starosty, dra. Porzera, jenž postižen jes
zánělem pohrudnice s exudaty, objevilo se v po-
sledních dnech lehké zlepšent
Tiegl
Wiener Zoitung
doktor
Porzer
Vídeň
Praha
Antenie Miškbýský
Lindenkron
14
article
Frantíšek Košut.
Z Pešti, 11. listopadu. [K. k.) O stavu Františka
Kožuta nebyl večer vydán žádný bulletin, Stav ne-
mocného je nezměněný
rn
Z uherského říšského sněmu.
Z Pešti, 12. listopadu. (K. k. uh.) Oposic
de dnešní schůze nepřišla. Předseda
šl. Beöthy zahajuje schůzi o půl 11. hod. Na
jednacím pořadu jest osnova zákona o prodloužení
funkčního období municipálních úřadníků. Zpravo-
daj posl. Ivan Rakovszky dovozuje, že správa
vyžaduje reformu, po niž veřejné mínění volá již
po staletí. Vzhledem k tomu, že vláda pojala re-
formu správy do svého programu, jsou nutna pře-
chodná opatření a takovým jest také předloha, iiž
doporučuje schváliti.
Posl. Štěpán Szabo (zemědělská strana osm-
ačtyřicálníků) přimlouvá ze za neodvislost stolič-
ních úřadaiků a vyslovuje se proti jmenování ú-
Fadniků.
Ministerský předseda hrabě Tisza bere v o-
chranu municipální úřadníky proti předchozímu
řečníkovi a prohlašuje, že úřadnictvo konalo svoji
povinnost bezvadně a s veškerou oddaností za ob-
tiných pemérů. Za změněných poměrů jest všal
instituce volených úřadníků municipálních anuchro-
nimmem. Veřejné mřnenti žádá reformu správy. Jme-
nováním municipélních úřadníků nezmenší ae vlil
Frantíšek Košut
Kožut
Rakovszky
Posl
Szaba
Tisza
Pešť
15
article
obyvatelstva na správu, naopak kontrola stane se
mnohem intensivnější.
Předloha se pak schvaluje v celku i v podrob-
nostech.
Maďarský tábor lidu profi pověře o rituáln
vraždě.
ps
Z Pešti, 11. listopadu. (K. k. uh.) Dnes kona
se zde velký tábor lidu proti bajce o užívání krv
u židů, jehož se zúčastnili mimo jině předseda
strany práce, hr. Khuen-Héderváry, předseda síra-
ny neodvislosti, hr. Michal Karelvi, bývalý ministr
spravedlnosti Szekely, dvorni rada, generální ře-
ditel Szekely, universitní profesoři Alezandera
Beöthy, jakož i četní poslanci a vynikající osob-
nosti politického a společenského života, Před-
seda dv. r. František Szekely zahájil tábor
vyzýval kulturní národy k boji proti pošetilé po-
věře, jež ohrožuje život šesti milonů ruských židů
Posl. Vassonynavrhl tuto resoluci: S plnou
silou, kterou čerpůme z jednomyslnosti celého ci-
vilisovaného světa v této otázce, připojujeme se
k onomu táboru, jenž chce odraziti nejnehezpeč-
nějšího nepřítele lidského štěstí, kletbu nábožen-
ské a plemenné zášti. Předseda strany práce hr
Khuen-Héderváry poděkoval za pozvání
jež mu a jeho stoupencům poskytlo příležitost při-
pojti se ku protesiu, jenž se projevil ve všec
střediscích civšlisovaného světa. Ti, kdož mají bye
i jen nejskrovnější náboženský cit, jimž pojem ná-
boženství jest jasný, nebudou ani okamžik věřiti
že náboženství žádá na svých vyznavačích zločiny.
Khuen
Héderváry
Michal Karelvi
Szekely
Alezander Beöthy
Posl
Pešť
16
article
Pravda zvítězila. Nemůžeme se však přece zdržeti
abychom neprojevili svoje rozhořčení nad tim, co
se stalo. Připojuje se svým jménem, jakož i jménem
svých stoupenců ku protestu, projevuji přání, aby
báchorka o rituální vraždě se tímto naposledy
vyskytla. Předseda strany neodvislosti hr. Michal
Karolyi prohlásil, že on a strana neodvislosti
se připojují z plna srdce k tomute hnutí. Řečník
protestuje proti spojování konfesij n
zášti se zavržitelným prostředkem
krvavé báchorky. Tato idea vysvětluje naše
rozhodnutí, přijšti sem a nehleděti k politickému
sporu, jenž dělí zemi ve dva tábory. Posl. K ozma
vzpomíná jednání maďarských soudních úřadů
otázkách bájky o uživání krve u žídů. Chefredaktor
Veszy děkuje nežidovským účastníkům schůze
za jich přítomnost a poukaruje k tomu, že, kdyby
šlo o to, aby kulturní svědemí maďarského národa
bylo vedeno do bole proti temným duchům středo-
věku, seidou se vždveky i ostrými rozpory rozlou-
čené vůdčí osobnosti maďarského veřejného života.
Posl. Vassony zdůrazňnje úzké splyputí maďar-
ského židovsiva s maďarsko-národní myšlenkou
dovozuje, že konfesijní reakce nemohla nabýtiv
Uhrách nikdy půdy. Uherští židé jsou vázání věč-
ným díkem zemi, jíž vděčí za svolí svobodu. Ko-
nečně premluvil pesl. Zikmund Nemess. načei
předseda Szekely sdělil, že se k resoluci a k
protestu připojili ještě starosta Barczy, taj. rad
šl. Berzeviczy a biskupové Baltazár a Gyuratr.
Karolyi
Posl
Nemess
Szekely
Baltazár
Gyuratr
Uhry
ko
Barcz
17
article
Nobelovy ceny pro fysiku a chemil.
Ze Štokholmu, 12. listopadu. [K. k.) Královská
žvédská akademie věd udělila letošní Nobelov
cenu pro fysiku prof. Kammerlingh-O nn e-
sovi na universitč v Levdenu. Nobelovu
cenu pro chemii prof. Alirédu Wernerov
na universitě v Curychu. Každá cena činí nyní asi
197.000 franků.
Hold bavorského lidu novému králí.
Z Mnichova, 12. listopadu. (K. k.) Slavnosln
hlahol zvonů na všech chrámech ohlašuje den, kdy
bavorský lid bude holdovali svému novému králi
Na ulicích od rána panuje čilý ruch. Ulice, jimi
se bude vbírati slavnostní průvod, jsou skvěle vy
zdobeny. Na frontách domů vlají prapory v bavur
ských a mnichovských barvách.
Nobelův
Nobelov
profesor
Wernerov
Hold
Štokholm
Curych
Mnichov
královský žvédská akademie věda
KammerlinghO NN e
18
article
Doplňovací porlamentní volba v Anglii.
Doplňovací porlamentní volba v Anglii.
Z Londýna, 12. listopadu. (K. k.) Při doplfovaci
volbě v Keighlev, která byla nutna jmenováním
Bekmastora zolicitorem-generálem, byl Bukma-
ster znovu zvol. n 4730 hlasy. Lascelles (unionisla
dostal 3852 a Bland (dčlnická strana) 3648 hlanů.
Peměr stran je od r. 1910 nezměněn.
Bukma
Anglie
Londýn
Blanda
19
article
Belgický parlament.
Belgický parlament.
Z Brusclu, 11. listopadu. (K. k.) Poslanecká
naěmovna u senál sešly se dnes k řádnému zasu-
dání. Předsedou sněmovay poslanecké byl opělně
zvolen Schoellaeri, předaedou senátu opělně barou
Faveregu.
20
article
Nový ústavní projekl pro čínu
Nový ústavní projekl pro čínu
Z Pekinu, 11. listopadu. (Reuter.) Dle činských
listů chystá se zřizení ústředního správní-
ho sboru, jemuž by uáloželi po dvou členech
jednollivých provincií, 4 členové kabinetu, 1 zá-
ziupce každéhominiplersiva a 8 členů sekreta-
riňiu presideníova. Po uslavení lohoto úřadu bu-
deaynější parlament poznenáhlu roz-
puš4ěn a nahrežen sněmovnami, kžerá by byly
složeny die rozhodnuli tohoto sborui lím měla by
vláda nejúplaější kontrolu ve všech dúlezilých otáz-
ltách. Zprávy o tomto záměru nebyly dosud po-
tvrzeny. Patrně uveřejňují činské listy plán ten
s úmyslem, zkoumali veřejné minění, které Juan-
žikaje značně podporuje. Zdá se, že lid v celé zemi
— vyjímaje bezpodmínečné stoupence strany Kuo-
mintana — je odhodlán souhlasiti se vším, co Juan-
šikaj navrhne.
Juan
Peking
Reuter
21
article
Mexiko a Spojené státy
Mexiko a Spojené státy
Z Nového Yorku, 11. listopadu. (K. k.) Dle dalš
zprávy z Veracruzu byla bltevaí loď Spoje-
ných států „Luisiana“ k naléhavé výzvě ame-
rického konsulárního agenla vyslána do T ux-
pan u-
Události na poloostrově
balkánském.
Řecko-turecké jednání o mír..
Z Athén, 11. listopadu. („Agfence d' Athénes.“
Parafovaná dnes smlouva mezi tureckými a řecký-
mi delegáty obsahuje tato ustanovení. Všechny
smíouvy a konvence, které platily před válkou.
nabývají zase úplné platnosti. Osobám, které byly
buď kumpromitovány událostmi, anebo byly v ně-
jakém vztahu k válce, uděluje se amnestie. Oby-
vatelé, usedli v odstoupených krajích, stávají se
řeckými státními příslušníky, leč by do tří let po-
žádali za otomanskou státní příslušnost a přeložil
svě bydliště mimo Řecko. Obyvatelstvo odstoupe-
ných krajů zůstane v držení svého majetku v těchto
krajích. Zachovávání vlastnického práva se zuji-
šťuje. Nikdo nemůže býti zbaven majetku, vyjimaje
z důvodů veřejného blaha a to za náhradu. Sou-
kromé statky sultánovy a sultánské rodiny uzná-
valí se a rezpektují i na dále, kdežto sonkrone
sížini slalky předloženy budou dle vypracovaného
oeznamu haagekému rozho dčímu soudv.
ea li
espzont 5niolte
Mexiko
spojený stát
Nový York
Veracruz
Atény
Ob
Řecko
Agfence d ' Athéne
22
article
Otázka vyživování zajatých vojáků bude roz-
hodnuta rozhodčím soudem, kdežto žold důstojnt
ků bude vrácen. Zabavené lodi budou propuštěny
Požadavek náhrady za ztráty způsobené zúčastně-
ným zabavením lodí, bude vyřízen rozhodčím sou-
dem. Otázka muftiů a jsjich jurisdikce byla upra-
Vena. Vakufové statky budou respektovány. Desá-
tek vakufu bude zrušen, řecká vláda však po-
skytne pomoci, kdyby kláštery, mešity a semináře
nemohly samy se výdržovati.
24
article
Italie a Řecko v albanské otázce.
Z Říma, 12. listopadu. („N. Fr. Pr.“) Řecký vy-
slanee Caclamanos měl v posledních dnech ně-
kolik porad s markýzem di San Giuli ane m,
nichž poslední zúčastnil se také anglický velvysla-
nec. Praví se, že jednali o jihoalbanské pohraniční
čáře. Italie je prý ochotna vyhověti určitému přá-
ní Řecka, dostane-li záruku, že řecké vojsko opu-
stí jihoalbanské území do ustanovené doby. V čem
spočivá zmíněná ochota Italie, se nesděluje.
Caclamanos
San
Řecko
Řím
Francie
Italia
25
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
d Odpověď hr. Stürgkh
na český dotaz o červencovém patentu posuzuj
pražské denníky radlkálního nebo radikalisujícíh
směru jako chabou a slabou
Vskutku včerejší prohlázení hr. Stürgkha ne-
obeahuje vlaslně nic nového, nýbrž obmezuje s
jednak pouze na opakování vládního vysvětlen
uveřejnčného zároveň s anenským patentem, jed
nak toliko na opakování nálezu správního soudu
zákonitosti zemské správní komise pro Čech
Česká interpelace byla silná; jestliže vládní odpo-
věď na ni je slabá, tož tim způsobem se zvětšuje
váha českého dotazu. Což se zajisté projeví v de-
batě o včerejší vládní odpovědi na český dotnr
o zemské správní komisi.
O tuto debatu byl proveden paslamentní z
pas, ve kterém Němči byli poraženi. Německé listy
pražské ovšem tuto formální porážku německo-
nacionálního svazu, který vývolal odpor proti de-
bstě o vládním prohlášení včeréjším, pomíjejí na-
prostým mlčením, a „Pr. Tagbl.““ dokonce svoj
zřejmě rozpaky vyvrcholil tvrzením, že vlastně
Němci jsou oprávněni žalovati na správní komia
a stěžovati si na nezákonnosti, kterým jsou nyt
vydáni v šanc, neboť správní komise byla — prý
— dosazena na jejich ujmu. Ale Němci — dle „Pr
Tagbl.“ — mišeli jen prote, by opětně nezlllam l
ber
sřadníky a něitele.
Stürgkh
Němč
Němec
Tagbl
Čechy
26
article
Tak tedy „Pr. Tagbl.“ bezděky přiznává, že ně-
mečtj poslanci klamali úřadníky a ačitele. To jeso
ovšem pravda tak známá, že není třeba prokazo-
vatí ji. Ale dlužno ji doplniti: když Němci říkaj
že jsou proti debatě o včerejší odpovědi hraběte
Stürgkha, aby opětně neklamali úředníků a uči
telů, tož již tím je znova klamou, poněvadž de-
bata o odpovědi hr. Stürgkha na český dotazo
dosazení správní komise nemůže býti na ujmu an
úřadnictvu ani učitelstvu, ale ovšem může proká-
zati, kterak i učitelstvu i úřadnictvu je na ujmu
— celá politika německo-nacionálního svazu.
Němec
Stürgkh
27
article
Boj o německou školu v Praze-Libni.
Včera konala se schůze německého odboru
zemské školní rady. Na jejím sklonku stěžoval s
dr. Krieg na vleklé jednání o zřízení německé
školy v Praze-Libni, dokazoval, že zástupci obce
pražské je všemožně protahují a vyslovil pak mí-
nění, že za nynějšího způsobu řečeného jednání
nelze ani tušiti, kdy jednání to bude skončeno.
Proto žádal, aby předsednictvo zemské školn
rady zjednalo v tomto případě nápravu; dodal pal
žu němockým poslancům odevzdá materlál pro
jejich interpellaci v poslanccké sněmovně o pro-
tahování komise o zřízení německé školy v Libni.
Posl. Schreiter žádal, aby okresní školní rada praž-
ská byla vyzvána, by řečené komisionelní jednání
urychlila; kdyby pakr starosta dr. Grož, největši
odpůrce německé školy libeňské, se zdráhal téte
výzvě zeniské školní rady vyhověti, aby dle §2
zákona o dozoru na školy byl místodržitel vyzván
aby sám převzal předsedaictví okr. školní rady
pražské, a aby řízení jejích záležitostí odovzda
některémú státnímu úřadníkovi, Posléze bylo usne-
seno, aby zemská školní rada neprodleně upozor-
nlla okresní školní radu, že protokol o komisi
zřízení německé veřejné školy v Libai má jí být
do konce listopadu předložen, a že okresní školn
rada má zároveň býti vyzvána, aby komisi tu pro-
váděla bez přestávek.
Krieg
Posl
doktor
Grož
Praha
Libeň
28
article
Místodržitelský rada účinkuje na správní
Místodržitelský rada účinkuje na správní
komisi.
Je známo, kterak Němci vytýkali správní k
misi stranniciví proto, že prý české škole v Chaba
řovicích povolila němčinu, ale německé škole tamějš
pepovolila češtinu.
Ve včerejší schůzi němockého odboru zemske
školni rady sdělil referent místodržitelský rad
Steliwag-Carrion, že řečené, Němci kárané usne-
seni učinil bývalý zemský výbor, nikoli správní ko
mise. Dodal však, že tínito svým usnesením zem-
ský výbor uznal potřebu, aby na školách se vy-
učovalo druhému jazyku zemskému, pročež učinil
čeho třeba, by nyní správní komise povolila ně
mecké škole chabařovické češtinu.
Uvidíme, jak správní komise bůde nyní se zře-
telem na nístodrž, radu 5l. Stellwaga posuzovati
Scho v jeho případě třeba.
Němec
rada SteliwagCarrion
29
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vidně. 12. listopadu. (K. k.)
V dnežní sehůzi justičního výboru měl minist
spravedlnosti před zahájením jednacího pořadu po-
doti sděleví o připaně Erilově. Poněvadž přilomný
ministr spravedlnosti dr. ryt. Hochenburge
prohlásil, že jeho řeč potrvá nejméně hodinu, od-
ročil předseda dr. Waldner se zřetelem k tomu
že byl počálek sněmovní schůze neočekávaně po
eav
doktor
Waldner
30
article
v drobněm prodejii
tsnní čislo o sobe
nal s
veserni.. aa s
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večernl
lnsorátr
plati se bonová nspřaa
Předplusení a insarty přijise
administruce v Marianské ul., u
Tam nackásci ta l e te
cedakco, tiskárna a sapodice
„Národnính Lilsn
Eukoplav se nlevrarnet
Národnính Lilsn Eukoplav
31
article
ozěnivol
ložen na 10. hod. dopolední, po krátké debatě jed-
nání na zitřek na 149. hod. dopoledne
Rozpočlový výbor pokračoval v projednáváni
zprávy užšího výboru o jihoamerické par -
plavebni službě. Posl. hr. Lasocki po-
kračuje v řeči, včera započaté a pojednává o pu-
sobení agentů a zhoubném jejich vlivu na vystěho-
valectví. Vzhledem na počínající sněmovní schůai
přerušuje svou řeč. K návrhu posl. Friedmanna bylo
usneseno dáti jednání užšího výboru vylisknouti.
Příští schůze zítra o půl 9. hod. dopoledne.
Na dnešek ustanovená schůze tískového vý-
boru nemohla se konati, poněvadž byl výbor ne-
způsobilý se usnážeti.
Risska rada.
Poslanecká sněmovna.
ASchůze 172)
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listů“.)
Z Vídně, 12. listopadu.
Velký je zájem ve sněmovně pro deba-
tu, která zahájena byla již o 10. hod. dopol.
a věnována včerejší odpovědi minister-
ského předsedy hr. Stürgkha na do-
taz poslanců českých po dosazení zemské
správní komise v království Če-
ském. Všichni poslanci, kteří byli v zasedaci
síni, shlukli se kolem prvního řečníka v roz-
pravě té, dra. Šmerala, sledujíce pozorně
výklady jeho a tolikéž shromáždili se potom
všichni poslanci všech stran a všichni členové
kabinetu ve sněmovně se nalézající kolem dru-
hého řečníka, bývalého ministra obchodu dra.
Fiedlera.
Stalo se náhodou, že český sociální de-
mokrat dostal v pořadu řečníků první místo
tam, kde jedná se o jazykové a národní otázky
v království Českém. Ale jako často, také ten-
tokráte náhoda je významná.
Posl
Friedmann
Stürgkh
Šmeral
Fiedler
jítmokrat
Vídeň
poslanecký sněmovna
32
article
Je dobře, že promluvil o česko-německých
věcech, o východu z nich, o mimořádných opa-
třeních, jež učiněna byla 26. července t. r. pro
samosprávu království Českého, sociální de-
mokrat český, který náleží k nejrozmyslněi-
ším, nejklidnějším, ale také nejrozhodnějším
členům české sociální demokracie. JJe to dobře
proto, že dělnictvo je podstatně zúčastněno ve
spravedlivé úpravě jazykových poměrů při ze-
měpanských a samesprávných úřadech králov-
ství Českého. Je to dobře proto, že dělnictvo
zúčastněno je v moderní a spravedlivé reformě
volebního řádu. Je to dobře, poněvadž soci-
ální demokracie zastupuje velké a široké
massy obyvatelstva českého, z volebního prá-
va dosud vyloučeného. Dr. Šmeral za hluč-
ného souhlasu poslanců českých
vykládal stanovisko české soci-
ální demokracie a českého dělni-
ctva ke všem jazykově národním záležito-
stem v království Českém, k výminečnému
stavu, jaký byl zaveden v samosprávě králov-
ství Českého a k chystané reformě voleb-
ního řádu. Stran této pravil: „Nemá-li býti
dělnictvo v Čechách přímo provokováno, ne-
mají-li nové volby býti bezúčelny
a státi se toliko základem nove
blamáže, musí vykonati se za úča-
stenství vrstev dosudz volebníh
práva vyloučených.
Dr. Šmeral měl též odvahu čeliti klevetám,
jakoby sociální demokracie přála nějakému
oktroji. Měl také odvahu pověděti, že je stra-
nou positivnosti a reelnosti, která nehledi na
skořápku, nýbrž na jádro.
doktor
Šmeral
Čechy
33
article
Výklady svoje zakončil dr. Šmeral prohlá-
šením: „Česká sociální demokracie má oprav-
dovou vůli podporovati elementy národně
umírněné v záležitosti česko-německého vy-
rovnání a povznésti jejich odvahu ke smíru
bude-li splněn požadavek po reformě zem-
ského volebního řádu. Ale nechť vláda, jakoži
činitelé občanských stran českých a něme-
ckých mají na mysli, žekdybynesplnil
se ani nejskromnější požadavky
stran volebního práva, sociální
demokraté nebudou míti žádného
zájmu na urovnání poměrů v Če-
chách.“ Čeští sociální demokraté provázel
vyjádření toto hlučným potleskem.
Šmeral
34
article
Posl. dr. Fiedler dovozoval v celo-
hodinné řeči po stránce právní, že nebyl
třeba zasahovati do samosprávy
království Českého a suspendo-
vatičeskou ústavu, uznávaje ovšem, že
politicky k opatření tomu, vzhledem na něme-
ckou obstrukci, byla vláda Němci do-
nucena. Výklady posl. dra. Fiedlera
klidně přednesené poslouchány byly pozorně
poslanci všech stran. Hr. Stürgkh postavil
se poblíže řečníka, aby jej mohl snáze sledo-
vati. Několikráte posl. dra. Fiedlera vy-
rušil posl. dr. Heilinger, který volal za
hlučné veselosti: „Není třeba nového zem-
ského výboru v Čechách, ale jest třeba nových
členů vlády ve Vídni!“ Také posl. dr. Lodg-
mana Knirsch posl. dra. Fiedlera vy-
rušovali. Tak zvaný dělnický poslanec něme-
cko-národní vhodil do diskuse nízké očernění,
že Čechové neosvědčují lásku a příchylnostk
samosprávě, nýbrž osvědčují lásku a příchyl-
nost k německým penězům, což posl. dr. Fie-
dler ihned parátně odmítl: „Jsou to většinou
české peníze! Tato báchorka již dnes ne-
platí.“ Otázku, zdali dosáhla německá ob-
strukce svého cíle, zodpověděl český mluvčí
kriticky, že v pokořující bezústavnost byli
uvrženi nejen Čechové, nýbrž také Němci.
Po posl. dru. Fiedlerovi mluvili Slo-
vinec Graíenauer, dr. Lodýman a proí.
dr. Jaworski
Posl
doktor
Fiedler
Němec
Stürgkh
Heilinger
Lodg
Čecho
Fie
St
Lodýman
Jaworský
Hradec
Čechy
Vídeň