Periodikum ALTO Viewer

1

Vychází každý den mimo v neděli a evátek . o 3. hod. odpoledni. Předplfccl se v administraci v Ostrovní ulici číslo 1508—11. poštou: v Praze: . 6 „ 60 „

Praha

2

DOPISY rankované a pode psané pbjimá

3

měsíčně . čtvrtletně půlletně . celoročné

4 Г в d a. It C e

Г в d a. It C e v Ostrovní ulici Čís. 1508—11. RukopisAv nevracíme a nepodepsaných nedbáme.

Itálie Г в d a

5

REKLAMACE

6

loawuuo . n n „ Я

7

Jednotlivá čísla 5 kr. 8 nedělní přílohou в kr.

8

bucffei ■pečetěné poeýlány nefirankováoj.

9

Inseráty počítáme nejlevnčji.

10

ČÍSLO 33.

11

У Praze, v sobotu dne 10. února 1894.

У Praga

12

Ročník XXVI.

13 title

Sedmihradští protestanti.

15 article

S—a. Protestantská konsistoř sedmihradská postavila se tímto prohlášením na stanovisko, které hned v prvním počátku byli zaujali katolíci proti vládním předlohám církevním. Každý rozumný člověk, u něhož víra a instituce církevní neztratily své vážnosti a úcty, nahlédnouti musí, že zednáři uherští zamýšlejí hlavně bezuzdnost mravů následkem lhostejnosti náboženské. Předlohou o právu manželském a civilním sňatku zamýšlí uherská vláda konkubinátu dáti tvářnost zákonitosti a předlohou o náboženství dítek chce vychovati dorost maďarský bez jakékoliv víry. Kdyby nebyly v Uhrách jiné národnosti mimo Maďarů — at by položili si tito sami základ ku svému vyhynutí — hlavně ta zednářsko-kalvínská strana — ale jsou tu jiné národnosti, jimž se jedná o šachování víry jakožto statku nejdražšího a o zachováni své národní existence jakožto statku předrahého. Ku katolíkům — kteří zhoubnost církevně politických předloh uherských ve své prozíravosti ihned v prvním počátku prohlédli — druží se sekty prote stantské — až na kalviny, jichž dílo vlastně ony předlohy jsou a kterými se chtěli za- vdéčiti — mosaismu. Jest to pozoruhodnou událostí i pro ostatní země. Duch nepřátelský a nevěrecký útočí v prvoí řadě vždy na církev katoli ckou a v této — obyčejně korybutské práci se zápalem radostným pomáhá mu — protestantismus.

Maďar Uhry S — a

16 article

Až tu církev katolickou dle svého zdání hodně ubi) a zničil — vrhá se ifi duch nevěry na svého pomocníka pro testantskéno a chce jej podobně jako kato lictví zdáviti a zardousiti. Tu teprve poznává pomocník zednářství, kam to spěl a co činil a proto ve své obraně druží se ku svému soupeři — katolickému. Tak vidíme po čtyřech stech letech vyznavače Houterovy luteránské náuky v Sedmihradsku bouřiti se proti náboženským potomkům Devajovým, kteřížto dva mužové — prvnější stoupenec Lutherův, poslednější Zvingliův a Kalvínův, kdysi ruku v ruce potírali katolictví po zemích koruny Svatoštěpánské. Doba národnostních bojů zdá se blížiti se s nynějším stoletím svému konci, aby přenechala místo bojům náboženským. Ti, jak praví oběžník protestantské konsistoře sedmihradské, které důvěra lidu postavila na místa zákonodárná a kterým svěřen osud a spása říše — zneužívají té důvěry a zahajuji sami boj náboženský. — Snad se dočkáme brzo v Ubrách toho překvapení, že při volbách poslanců katolíci s protestanty a naopak ruku v ruce půjdou к volebnímu osudí, aby si volili muže, kteří mají ještě víru — bez rozdílu na národnost

Houterův Devajův Zvingliův Kalvínův Sedmihradsko Lutherův

17 title

Milosrdné sestry a — diakonisky.

18 title

Politický přehled vnitřní.

19 article

Toho by si měli všimnouti naši prote* stanté a nahlídnouti. kam duch církvi katolické nepřátelský směřuje. Jakmile by se- slabil církev katolickou — vrhne se i na protestantismus a učiní jej dříve ješté neškodným nežli protivníka svého katolického, jenž bývá jen zdánlivě přemožen a opět к novému životu jako fénix povstává. Tak se znenáhla sbíraji opoeiční proudy v Uhrách proti ministerstvu Wekerlovu, které jedním rázem chtělo podetnouti strom katolické církve а в ním i jiné krsy sekt nekatolických zničili. Na všech stranách povstávají duchové strážci statků duchovních proti cirkevvním předlohám a tito du cbové zjevují se jeden za druhým Wekerlovi, jemuž asi volno není a jenž neví, kam s károu své politiky zajeti. Zabředl do bahna všeobecné nevole a čím více žene povoz svého politického programu ku předu, tím hlouběji zapadává a zabředá, až posléze přece utone Pravili jsme, že sejde Wekerle asi s politického života nemocí zvanou — ministerskou padoucnicí. Není-li Wekerle slepým, musí sám předvídali, že něco podobného naň čeká — on však si myslí už v zoufalé hrdosti : at padnu Přemnohým státnikům chybí jedna vlastnost ve kritickém jich postavení — že nepohlížejí na vývoj véci a událostí okem klidným a všestranné, nýbrž v zimniční horečce ženou se za vidinami svými jako zběsilí — až najdou někde svůj hrob. Klidná rozvaha a všestranné rozpoznání situace musela by i uherského předsedu mi nisterského přivésti na jiné cesty — než tomu brání lichý stud — proto raději v před — dále, byt se mělo na konci zvolali ve zlomené a zklamané hrdosti : zvítězil jsi Galilejský! —

Wekerle Uhry

20 article

У G в 1 o v o i, dne 4. února. (P. d. .Cech»“.) V poslední době badi posornost v katolickém obyvatelstvo celoveekém správa, ie do nemoonio caloveckých mají býti povolány diakonisky (protestantské ošetřovatelky) s Berlína — ano, ie jedna jii jest taoy na ■koniк». Tato sáleiitost přišla na přetřes i do sně movny, při kteréžto příležitosti njal se poslanec Einspieler milosrdných sester proti dia konickém. Mesi jiným pravil, že semský výbor se přičiňeje sice alepšiti poměry v obecné ne- mccn'ci, ale tím bobniel ie se svyiují velice výdeje. Potom to také činí divný dojem, že 'ošetřovatelky musí býti právě až в Berlína povolány. či je o takové ošetřovatelky v semi noose? Vždyť jeon tady milosrdné sestry, které jako ošetřovatelky si evropskon, ba svétovoo

Cecha Einspieler Berlín

21 article

pověst tiskaly. Éeinik též přečetl správy o jejich působeni v Lublani. Oelji, v St. Hradci — •во i v protestantském oisoiemeku nscivaji jejich působnost. Poslanec G h o n sdělil řečníka, ie i v Bilákn • nimi json velice spoko* jsni, eoi platí i o Velikovoi. Poslanec Her bert Kerohcawe totéž tvrdl. Milosrdné sestry jsou také nejvhodnéjií к ošetřování vshledem к počta nemoonýoh katolického vytnání. O protestantské ošetřovatelce se praví, že se velice divila éastémn příchodu kněae к nemoc- néma ; to prý v Berlině není evykem. Věříme. Řečník E nspieler táše ve semského výboru, sdali by nebylo výhodnější do nové nemoonioe raději milosrdné sestry přijati. — A tato rada byla skoro jednohlasné i od liberálních poslanců podporována » přiila v 11. sohůsi dne 25. ledna na denní pořádek. V tento den praví poslanec Hook, že dříve nebyl nikdo proti diekoniskám, až teprve dnes a to proto, poněvadž ona ošetřovatelka je protestantkon. Vydaje pak také nejson větší. Ovšem, milosrdné sestry mají přednost před dooela obyčejnými ošetřovatelkami, ne ale před vyškolenými, aa tim účelem vycvičenými dia- koniskami. Na důkaz toho předčítá posi. Hook dopis od jedaobo vynikejícího lékaře, a vypravuje o nemoonicíab — vzorech to v Německa, které spatři! ve Würabnrgn, Heidelbergu в jinde, kde všade jioa jenom ošetřovatelky svčt- •ké. A takový vaor nemocnice má se také v Gelovei aaříditi. Řečník je proti milosrdným sestrám, poněvadž si úplnou moo osvojojť a spile kněze к nemocnému navolají než lékaře.

Hook Lublaň St . Hradec Berlín Německo Heidelberg

22 article

Hned na to ojal se slova J. M. ndp. kníže bisknp dr. K a b n. Ve své úchvatné ř či pravil, že i on dnes přišel do eněmn (a sice ponejprv), aby v takovém důležitém okamžiku též svoje mínění projevil. Poslanci Hookovi klade sa pravda, že i laik v jistých okolno ■teck může býti vycvičen к ošetřování nemocných. К ošetřování nemoonýoh viak je třeba dvou věci. — Nemocný zajisté tonií po útěše, která by jej občerstvila, a tato útěcha je křiž, symbol to božského Spasitele, který je život a vakříšení. Lid je v semi nábožný, a proto vysvětlitelná touha nemocného po knési Jestli lid oslyší, že křiž se odstraňuje, aneb že je knězi příchod к nemocnému sakásán — pak nebnde lid ■ tím spokojen, byť byl dříve tak shovívavý. Neč svár a nespokojenost mesi lid rozsévat, když již ho za našich čazů je beztoho dost ? Druhá notná věc к oíetřování je heroistnnz. Tohoto heroismn nenabode se viak technickým vzděláním, nýbrž křesťanskon ví- roo. Jak to ? Milosrdné eestry obětoji svůj ii vot Panu, ony vidí v nemocném nejenom obyčejného nemocného, ale také obraz Boží, ony ošetřcjí v nemocném sanéh • Spasitele. Můie nějaká světská moc přinotiti někoho к ošetřo vání a takovou nezištností, s taVovon oddanosti ? Všechna chvála, ie zemský výbor klade váhn na technické vzdělání ošetřovatelek —

ndp Hook Lido

23 article

zle v ošetřování přijde nejvíce na praktické vykonávání. Teohnioké vzdělání je cioè chvalitebné — ala prakae atojí jeitě výše. Bitkup předvádí přiklad: Ve Vratislavi na jedné ztraně je ústav protestantských diakonisek — na drnká milosrdných sester. Všichni, ano i protestantský lid bělí do katolického ústavu a ne к dia- koniskám. Proč ? protože je ,v e 1 i k ý rozdíl, zdali za penízeoietřnji, aneb • dali a tělem i dnií z lásky kBohn tímto ošetřováním ее zabývám.® Princip poalanoe Носка .nejprve lékař a pak kněz* také není úplně pravdivý, neb ze stanoviska věřícího je jasno, proč nejprve tonií po emiření ■ Tvůrcem a pak teprve po lékaři. Ostatně jak ae to má v praxi? Je li nějaké nebespečí, tn nenapadne nikomn hned kněae povolati — nejprve přijde lékař a pak — přijde kněz. Ze 100 případů přihodí ze tak devadesátkrát. Kn konci řeči žádni kníše biskup, aby návrh posi. Einspielera byl odkázán finančníma výbore. Řeč J. M. ndp. bukapa, z niž tato nej- blzvnéjši podáno, byla úchvatná, přesvědčivá, z velikou napjatostí vysleohnnta, a učinila také ca poslance mravní dojem.

ndp katolický ústav

24 article

К celé véci komentára véra není zapotřebí. Pohledněme jenom do Francie. Před nedávným časem ntvořil se tam spolek fanatických besvéroů, jejichž účelem bylo odstranit! milosrdné sestry a nemocnic. Při té příležitosti obhajoval sám nevčreo Maxime dn Camp,*) člen francouzské akacemie, milosrdné sestry: „Kažcý nemesi miti víry, ale každého je po- vinuoatí bližnímu n vysnávéni viry nepřekážet). Život klášterní jest potřebný pro jisté daie, tim není ani zákon, ani společenský řád rnien. Víra není vědon dokázaná, a to jezt právě dobře ; neboť co včera bylo vědon, dnes jezt bladem. Véda nedá útěchy ; náboženitví to je, které člověka téií. Boha aměžným činili, Boha aapírat, jest snadno, ale také naataralé, staron modon. My nemnalme ze každého ptáti, kterémn Boha alonží, nýbrž jaké jednáni Bůh od něho žádá. Tento nevěreo, stheista, »taví ее v dalli řeči na odpor epolkn a hájí miloerdné zestry. Toto svědectví není podesřelým, poněvadž vycházelo od nevčroe, v jehož ardoi přec jeitě láska к lidstva pianola. Takového řečníka by potřebovali i někteří bezvirci celovečtí. Br.

Maxim Camp bůh Francie

25 title

FEUILLETON.

26 title

Kalt u r ní listy.

27 article

V Praze, dne 19 únom.

Praha

28 article

V Praze, 10. února.

Praha

29 article

K. Tentokráte zasáhou hodně daleko, až do Anglicka, kdež nedávno slavil již skoro methusalemské narozeniny anglický premier Gladstone. Mnozí domnívají se, že muž tento musí miti jakýsi elixir nesmrtelnosti, kterýž ale nepozůstává v ničem jiném, než že — dobře spí. Když prý posledně se svoji irskou .homerule“ billou v domé lordů propadl, spal prý stejně klidně, jako by byl dle starého zvyku ve svém parku štípal drivi. Anglický vtip nazývá jej též bournemouthským drvoštépem. Ostatně zdálo se mně samému, že hájiti návrh lidskosti vůči anglickým lordům, jejichž ovce, jak Macaulay jim vyčetl, sežraly sedláka, je o mnoho pracnější, nežli štípání dříví. Gladstone tedy proto tolik dlouho žije, že dobře spí, že vůbec ničím nenechá se ze svého opravdu anglického klidu vyrušiti. U nás — pohříchu ! — platí jiné pravidlo makrobiotiky, čili dlouhožití U nás říká se : kdo doma — někde za kamny — dojídá polévku, že ho na vojně nezabijou — a ostatně spáčů měli bychom též nazbyt, ale myslím, že mnoho spaní dlouhého života nepřidává. Gladstone má proto dobré spaní, že jeho vedlejším zaměstnáním až do nedávna bylo kácení smrků a jedlí. Sport takový může si dovolili jen anglický lord, n nás — at se některý pražský lufták opováží v Chu- chli anebo v Hodkovičkách poráželi borovice

Gladstone Macaulay Chu Hodkovičky

30 article

My češi zaměstnáním vedlejším míváme, že se vzájemně hryžeme. A jelikož hlavním naším zaměstnáním jest dělati politiku ve vysokých rozměrech, tak se hryžeme napořád Nebo vzájemné se hryzali jest vrchol naší politiky. Hned na počátku týdne právě minulého pustily se .Národní Listy® do .času“ — dva známí tolik staří, druhdy nerozdílní spojenci. Vedlejším zaměstnáním mistra Ondříčka v sedmihorských lázních — tak mi vypravoval jeden lázeňský host — prý bylo, že od rána do večera pískal na klarinet. Vzal prý si do hlavy stáli se ješté největším klarinetistou našeho věku. Bylo prý to s ním v Sedmihorkách к zoufání. Vedlejším zaměstnáním právě zemřelého profesora Billrotba byla prý hudba. Ve dne obracel na rub a vypíral pacientům žaludky а к večeru hrál si — nevím na jaký nástroj. Billroth dostával veliké honoráře a přece, jak sám pravil, byly mu nejmilejším honorářem dva krejcary, jež mu po těžší operaci ze sáčku vysypal na dlaň malý chlapeček se slovy : více nemám a za něž mu Billroth dal několik stříbrňáků. S hudebním kritikem Hanslikem vedl nejdůvěrnější korrespondenci, z níž jsem se dověděl, že trpěl na záduchu že měl jaksi líné srdce, kteréž nechtělo či nemohlo ty vlny krve z oběhu po těle přijímán a že proto musil to srdce dávkami .digitala* mrskali. Z jeh ) důvěrných listů ku příteli vane melancholie. V učební síni byl

Ondříček Billroth Hanslik Sedmihorky

31 article

učencem, doma člověkem. Při operacích býval energickým, přísným, doma však na povrch propukala povaha, jak sám o sobě píše : přímo hamletovská. Doma byl měkký, blouznivý. Doma se nazýval melancholickým .slanečkem“ z východního moře Svoji eneržii osvědčil na bojištích r. 1870—1871 a přece ve svých dopisech nazval sobe — člověkem — složeným z ješitnosti a ctižádosti, jenž neumí odhodlati se к důraz nému činu, až když prý teče voda do bot a když nelze již nikudy ven. Billroth v dopisech podává definici člověka vzdělaného. V pravdě vzdělaným je prý — dle filosofa Exnera — ten, „kdo mnoho zapomněl*. Ba že jsou to slova zlatá. Mnoho zapomínali urážek a úkorů, jest vznešeným. Ale jako profesor nezdá se. že by se byl dle této defi nice řídil při rigorosách pp. kandidátů, při nichž prý býval velmi přísným Proto máme i u nás teď tolik vzdělanců. К čemu tedy vlastně učiti se ? lépe nenčiti se, aby se nemuselo zapomínatí. Dle zásady této zdá se, že řídí se dnes mnoho — pravím výslovně pánů — studentů. Kteří na tuto příponu ku jménu dosud nereflektuji, ti snad dosud učí se. Teď pomalu bude platit stejně asi jako Incus a non lucendo : — .student a non studendo*. Kde pak by též nabral času ke studiím I Musí přece dělat politiku, musí řešit sociální otázku, ženskou otázku, náboženskou otázku — a kdož pak všecky ty fenomenální otázky zná. jež takovým pánům hlavou motají — kdež pak by jim zbývalo času na studie. Ty počkají, ty neutekou. Naše pokrokové studentstvo I — O kolik věků daleko v před je naproti studentstvu Z parlamentárniho zákulisí. Z Vidně rznamnji, ie všecka spojená německá levice při lahájení říšské rady bade iádati na ministerstva, aby se zcela energicky postavi.o preti antisemitismo. Nevyhovi-li min sterztvo tornato

Billroth Exner

32 article

*) Мах da Camp : La charitě, privée de Paris, p. 2 et ss. na největší a nejslavnéjší universitě oxfordské v Anglicku ! čítám dosti pilně zprávy o této universitě z listů anglických. Ještě dosud jsem se nedočetl, že by zakládali veřejné, anebo tajné spolky, že by pořádali valné i nevalné schůze, že by pletli se p Gladstonovi do politiky, měli řeči při schůzích dělníků, ale pra nic — pra žádný spolkový život. Mají sice svůj veslařský club, footbal club, cricket club, a teď již i bicykle club, a tu jezdí a rejdí a skáčou o závod. A taky dle toho vypadají — — červení, svalovití, kypící silou a zdravím — — to pak cbtěji býti studenty I Student, totiž pravý student dle pojmů Pokrokářů nejméně o 10 —20 se- mestňch musí vypadali hezky bledé, vlastně tváře jeho musejí se měnili do všech barev, do zelena, do modra, do žlutá ; hlavu musí miti, na polo olezlou, aby na ni bylo znáti hlubokého myslitele, jehož rozum udržuje rovnováhu všeho míra. Jeho pohled musí takořka kypěli pohrdáním. U něho Bůh a to ostatní, co s božstvím spojeno, jest stanoviskem dávno již překonaným ; u něho babiččin růženec musí býti něčím svrchovaně směšným, až na tu její punčochu, je li v ní hodně té filosofie života : z 1 a ť á к ů, jež ho ješté jakž takž přenesou přes moře pessimismu. Tak asi musí vypadali ideal studenta moderního na naši evropské pevnině. Kam pak by se hrabali Anghčani ae svojí Oxfordskou universitou в tím její středověkým zařízením, při němž student musí podrobovali se domácí kázni pod dozorem rektora Proto i tam vypadají studenti jako praví athletové, před nimiž chvěje se

Paris Gladstone bůh Anghčani Мах da Campo Le charita