Strana 2. Číslo 226.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 18. srpna 1900.

Listů« jako všecky dřívější proti Římu namířené. oplývají jednak neznalostí církevních dějin, jednak i frivolitou. Frivolní je, dí-li »Nár. Listy«, že papežové církve, která přece učí pokornému a důvěrnému ode- vzdání se člověka i člověčenstva do vůle Boží, bez níž ani vlasu s hlavy lidské, ani vrabčík se střechy nespadne smíří se s tímto soudem a výrokem Prozře- telnosti a oželí s myslí křesťanskou ztrátu nepožehna- ného světského panství. Podle logiky »Nár. Listů« oloupí-li kdo souseda svého o statek po praotcích zděděný, má to považo- vati za výrok Prozřetelnosti. Papež jako každý jiný držitel pozemských statků je povinen jich hájiti a proti jakékoliv usurpaci protestovati. Proč medle zástupcové čeští stále protestují na říšské radě proti nezadatelnosti práv koruny české? Proč se konečně nesmířili s výrokem Prozře- telnosti? Legitimita trůnu papežského, nejstaršího na ce- lém světě, má aspoň tolik váhy, jako státní právo české, proč tedy stále se o jeho restituci se strany zástupců českých usiluje? A dále: Požehnání regimu papežského — jak »Národní Listy« dí — bylo nesmírně větší, nežl požehnání sjednocené Italie. Italie je dnes světovým museem, jež založilo pa- pežství. Papežové v Italii nahromadili nesmírné poklady umění a věd. Všecky starší university evropské jsou základu papežského. Leč marné by bylo ukazovati zářící slunce, jakým papežství nejen Italii, nýbrž ce- lému světu bylo, těm, kteří zúmyslně si oči za- krývají. O těch vzpourách lidu proti papežství nechť jen »Národní Listy« pomlčí, protože všecky byly zosno- vány od Mazzinistů a podněcovány z Anglie. Snad již »Nár. Listy« zapomněly, že roku 1858 revoluční liga vedena Mazzinim a Crispim vypsala 100.000 dukátů odměny na hlavu krále Ferdi- nanda II.?

Vzpoura a všeobecná nespokojenost po celé Italii datuje se teprve od let šedesátých. Dějiny Italie nejsou dnes ještě u konce. Co se v Italii připravuje, má do sebe mnoho podobností s dobou předešlou. — Kdož ví, zdaž jednou nebude i v Italii doposud sjednocené, zaváděti se nový pořádek, stejně asi jako při míru vídeňském, při němž bude opět papež do- volávati se svých starých nezadatelných práv. Že poměr mezi Vatikánem a Kvirinálem do dneška není urovnaný, a není uspokojivý, to nezáleží na osobách, nýbrž na věci, vlastně na tisíciletém právu. Kvirinál naproti Vatikánu i přese všecka spojenectví stále bude státi ve křivém světle a vždy v neprávu. Leč i přes to Vatikán ku Kvirinálu bude vždy chovati se spravedlivě a loyálně. Král Humbert nestal se obětí Vatikánu, nýbrž mocností jiných. Kdo hájí ukázati paty a záda. Nám sice dle starého pěvce ná- rodního není chvalno, v Němcích hledati pravdy, ale v tomto směru vřele by se doporučovalo, aby také v království českém počalo se vytvářeti samorostlé modní hnutí, které by vyrůstalo ze staré naší samo- rostlosti. U nás musíme se vším na buben. Nechci sice býti velikým, ale přes to přese všechno přece jen mi nemálo lahodí, když můj návrh zvítězí a razí si dále cestu. A tu skutečně mnu si ruce upřímnou radostí. Opětně jsem zvítězil — alespoň v modě, když ne v politice, pro kterou prý jsem malým ještě zvířetem. Všechna společenstva, která ať už v blízkém, ať už ve vzdálenějším jsou doteku s vrtkavou modou, na můj pokyn a podnět konala šestihodinovou schůzi za předsednictví p. Matěje Nováka. Zastoupeny byly kromě Prahy všechny obce z obvodu policejního.

Jednomyslně usneseno — vzdáti mně díky za tak z brusu novou a vlastenecky na výsost důležitou otázku a vejíti v intimnější styky se slovutnými zna- teli české nezfalšované minulosti. Kdybych prý měl jen trochu odborných vědomostí z krejčoviny, stal bych prý se od té chvíle čestným členem všech súčastněných společenstev. A také vědátoři naši dali již si dostaveníčko za předsednictví Tomkova. Vý- sledek porady skutečně prý se tají s nejpřesnější úzkostlivostí. Proč? Odpověď triviální — jako ve frašce »Ustupte ženám!« Porady se súčastnil: Ka- lousek, J. Čelakovský, Zíbrt, Máchal, Bartoš, Herain a Aleš. Flajšhans a Pekař, jakož i Šubrt byli úmyslně opomenuti; tento nenadále upadl nevinně u jedné strany v nepřízeň a oni zase jsou na štíru s jistými vlivuplnými osobnostmi. Za nedlouho nastane prý epochální převrat — v české modě. Těšme se bla- hou nadějí! Převraty a změny jsou nyní na denním po- řádku! V Číně, kde mrtví jsou dosud na živě; v Srbsku, jemuž Milan vypověděl úvěr, v Italii, kde zločinně zničen byl život krále, pojištěného na 9 mil. lir, a v pražské radnici, kde si nový mladý vrátný dává zarůstati pojednou obličej a bradu, — ale ne z rozkazu mocné městské rady, nebo tato není přece žádnou — vrchností.

své nezadatelné právo, o tom nelze tvditi, že by byl nesmířlivým, nýbrž ten, kdo cizí majetek svévolně za- držuje. Království italské naproti papežské Stolici na- lézá se ve křivé posici. A tu Vatikánu nezbývá ji- ného nežli postavení passi vní — podle zásady, co jste si navařili, snězte si sami. — Ani Pius IX, ani Lav XIII. nevydali církevní censum na uchvatitele církevních statků, nýbrž ty pocházejí z dob dávno předhusitských. Kdo církevní statek zadržuje, ten ipso facto z církvo se vylučuje, na tom nemůže měniti nic ani papež. Tu platí: Navrať co j si odcizil. Tak to ustanovil sám Bůh. Na tom pranic nezmění fráze »Nár. Listů.«

Zprávy politické. V Praze, 17. srpna. K situaci. Situace dnešní se zrcadlí jako v kaleidoskopu. Vloží se tam obrázek, opět vyndá, a toto střídání se stále opakuje. Kdežto se včera tvrdilo, že přijede J. Exc. ministr-krajan dr. Rezek do Prahy, aby tu vyjednával s českým poselstvem, aby Češi upustili od obstrukce, dnes se zpráva tato co nejrozhodněji popírá. A tak nám nezbude nic ji- ného, nežli registrovati obrázky v politickém kaleido- skopu se vyskytující. Co se svolání sněmu týče, vláda jednala pouze s nejv. maršálkem zemským J. J. knížetem Jiřím Lobkovicem, a nečiní žádných podmínek jeho svolání. Némecké listy přijaly s velikým rozčilením zprávu o zamýšleném zřízení české university a brojí proti ní. Zřízení její není nikterak dosul zajištěno. »Plz. Obzor« oznamuje z Vídně, že vláda za- mýšlí povoliti 20 milionů korun městu Praze na ne- zbytné městské budovy; čásť obnosu má býti za- řaděna do rozpočtu již příštího roku. Takovými zpra- vami nezaručenými se štve jen německé časopisectvo proti našemu národu. Němci všeho neřeknou, co by jim mohlo uškoditi. Do kabinetu má býti povolán pouze německý ministr krajan s vymezením činnosti jako má J. Exc. dr. Rezek Jiného přetvoření ministerstva ve smyslu parlamentární většiny nebude, poněvadž by se tím poměry nezlepšily. Nepohodlný mandát. Následkem štvanic ra- dikálních hodlá něm. nacionál Karel Ghon složíti mandát. Polské vyučování náboženství zrušeno. Ministr kultu a vyučování v Prusku zrušil vyučování náboženství v Poznaňsku v polském jazyku. Hlavní orgán něm. protestautských konservativců »Krouz- zeitung« kárá toto rozhodnutí důrazně, poněvadž se stalo bez předchozí porady s círke vní- mi úřady. Jak »Germania« tvrdí, bude proti tomu episkopát na konferenci ve Fuldě důrazné protesto- vati, rovněž na sněmu pruském bude podána inte - pellace.

Maďaři proti říšskému praporu, Městský hejtman v Ostřihomě dal černožlutý prapor s citadelly sníti z obavy před demonstracemi. Následkem toho odejel arcivévoda Bedřich ze slavností jubilejních. Kancléř Hohenlohe zůstane. Zprávy, ž kancléř německý kníže Hobenlohe odstoupí na žádost svého příbuzenstva, poněvadž se činí zodpovědným za poslední řeči císaře Viléma, prohlašuje dnešní »Ger- mania« za úplně bezpodstatné a hledá původ jejich v machinaci stran jemu nepříznivých, které tím vy- slovují své přání. Německé elo na plzeňské pivo. Štvanice proti plzeňskému pivu neutichly; na sjezdu německých hostinských v Heidelberce prohlásil zpravodaj, že pří činou zdražení jsou také překupníci, a navrhoval, aby se obecenstvo plzeňského piva úplně vzdalo. Finance Rumunska na r. 1900. Státní příjmy finančního roku 1900 v Rumunsku činí 173,309.735 lei. Loňského roku činily 225,061.488 lei. Z toho se zračí skutečná bída, která se zahostila nyní v Rumunsku, kde již třetí rok jest neúroda. Bídu jest viděti hlavně v úbytku potravních daní, který činí 24,458.617 lei. Lid jest vyssát nadobro ještě k tomu židovskou lichvou, a pak židácké no- viny do světa vytrubují, že v Rumunsku Israel je pronásledován. Z Černé Hory. Dne 14. srpna bylo tomu 40 let, co Mikuláš Petrovič Něgruš byl prohlášen knížetem černohorským po zavraždění svého před- chůdce strýce Danila 12. srpna v Kotoru. Nikita vzal si za ma želku Mlenu z vojvodského rodu Vukotičů, z kteréhož manželství narodili se následník princ Da- nilo, princ Mitko a několik dcer; jedna z nich, He- lena, provdala se za nynějšího krále italského Viktora Emanuela, jiná za velkoknížete ruského Petra Niko- lajeviče, třetí za knížete Petra Karaďorděviče. Jubi- lejní slavnost byla odložena následkem úmrtí krále Humberta.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Sv. Helena, jejíž pa- mátka se dnes slaví, byla dle svědectví více děje- pisců dcera poštmistrova z Drepany v Bithynii. Svou krásou a láskyplnou, šlechetnou přívětivostí získala přízeň císaře Konstantia Chlora, který ji pojal za man- želku. Jejich synem byl císař Konstantin Veliký. V 63. roce stala se zároveň se synem svým křesťan- kou a byla dobroditelkou církve i lidstva. Ve své pokoře bývala přítomna mši sv. v prostém šatě mezi obyčejnými ženami. Ve své štědrosti darovala mnoho peněz kostelům a chudým. Její svatost objevila se zvláště v Jerusalémé, kde pátrala po sv. kříži, jejž také nalezla. Posvětila tam svůj pobyt modlitbou, přísným posláním a skutky lásky, neb ť ošetřovala nemocné, osvobozovala uvězněné a vypovězené pro- pouštěla do vlasti. V 80. roce povolal ji Bůh roku 328 z tohoto světa. Biskup Strossmayer jako jubilár. B.skup ďakovský, veliký Slovan Josef Jiií Strossmayer slaví dne 8. září řídkou slavnost své 50leté biskup- ské jubileum. Jmenování biskupem bylo jedním z předních činů císaře a krále Františka Josefa. Kněžské i národní kruhy ctitelů stařičkého jubilára chtějí touto slavností manifestovati. Biskupu dostane se blahopřejných adres z různých míst a také pražští ctitelé církevního hodnostáře den ten náležitě oslaví. Bylo zamýšleno vyslati deputace ze všech obcí chor- vatsko-slavonských, ale bylo od toho upuštěno, po- něvadž by nebylo místa v Dakovu. Za to se bude konati oslava v každé farnosti slavnými službami Božími. Jak »Slovenec« uvádí, zavítá k slavnosti ne- méně než 8 biskupů, mezi nimi též arcibiskup dr.

Posilovié ze Zábřeba. Slavnost tato bude nemálo významná. Akademie Jihoslovanská, jejíž zakladatelem biskup Strossmayer jest, usnesla se vzdáti biskupu Strossmayerovi svůj hold vydáním monumentálního díla o kathedrále ďakovské, která byla založena Stross- mayerem. K vůli vydání díla obrátila se Jihoslovan- ská Akademie do Prahy a svěřila je i odevzdala vůbec do nákladu České grafické společnosti »Unie«, jež svými závody obstarala i veškerou část obrazovou i tiskovou. Dílo sepsané chorvatsky Jos. Vancašem Požeškým, architektem kathedrály, a prof. Nikolou Mašičem, řiditelem Strossmayerovské akademické obra- zárny, vyjde v jazyku chorvatském a francouzském s názvem »Stolna crkva u Djakovu« (La cathédrale de Djakovo) a obsahovati bude kromě údajů histori- ckých a popisu kathedrály hold Jihoslovanské aka- demie biskupu Strossmayerovi. Překlad francouzský obstsral prof. F. Serazin. Kromě díla vydána bude také podobizna biskupa Strossmayera a sice dle jeho fotografie z posledních dnů s facsimilem jeho podpisu. Úmrtí. Dne 17. t. m. zomřel v Chrasti dp. An- tonín Paulus, kněz, církevní praefekt učitelského kon- viktu v Hradci Králové. Pohřeb bude v pondělí, dne 20. t. m. o půl 11. hod. v Chrasti. Zesnulý narodil se v Mířeticích 24. února 1869, na knéze posvěcen byl 17. července 1892. R. i. p. Vstoupili do katolické církve. Dne4 srpna vstoupili v biskupské kapli v Stardfordu v An- glii dva členové avglikánského duchovenstva, bývalý farář kostela sv. Marka v Jarrově Heurtley a bý. valý farář kostela sv. Klimenta v Londýně City Road jménem Gorman do lůna katolické církve.

Mimo to vatoupil do katolické církve předseda »Eo- glish Church Union« Dunlop. — V Anglii jsou obrá- cení anglikánských kněží a vynikajících osobucstí církve anglikánské ke katolické církvi na denním pořádku. Svěcení nového kostela. Dne 26. srpna bude v Prasku u Nového Bydžova svěcení nového kostela, jež vykoná vadp. kanovník a vikář smi- darský. Slechetné dobrodince spolek »Bohumil« k slav- nosti té uctivě zve. Jubilejní průvod ku poctě Božského Spasitele uspořádal a vedl za velmi četné účasti osadníků dp. farář v Dolanech u Klatov v den Nanebe- vzetí Pauny Marie k poutnímu místu v Pošumaví do Dobré Vody u Pocinovic. Tamtéž již i z osady Sla- víkovické přibylo před chvílí jubilejní processí s du- chovním správcem dp. Janem Krejsou za účastenství bohoslovců pp. Bízka a Wachtla. I z okolí shromá- ždilo se mnoho věřících na oblíbené toto poutní místo Marianské. Pocinovický farář dp. František Martinic vyšel se svými osadníky oběma processím vstříc, přivítal je srdečně, též i zase je na zpáteční cestě doprovodil. Marianské kázání a velikou mši sv. konal dp. farář Slavíkovský s přísluhou zde pří- tomných kněží a bohoslovců Odpolední kázání ke cti Spasitele, zásvětnou modlitbu, litanie k nejsv. Srdci a sv. požehnání vykonal dp. Josef Hladík, farář do- lanský. Účasť lidu na tomto posvátném místě, jak dopoledne, tak i odpoledne byla veliká, pobožnost zde uchystaná vydařila se stkvěle a hluboce utkví účastníkům všem v milé paměti. O zdar slavnosti má velikou zásluhu domácí pan farář, jenž o posta- vení oltáře i kazatelny pod širým nebem se postara