ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8120afa0-8f0e-11dd-bf45-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 71, org 14, person 53, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek II. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 98.
4 article
Na ranni avečerní listy předpláci se V Praze v administracia na rt ! . . . S R — s dvojí donáškou sa měsie,. . . . . 7 K ed na čtvrt leta a ve fllálkách aa měsle . . . . . 2 K B0 Foštou. a měslo. na tvrt jeti . . . . k o s dvojí zásilkou a měsle. a čvrtieta: . . . i K eo
Praha
5 article
ečerni dání. V drobném prodeji ranni čislo o sobě . . za 8h večerni za d Ve filiálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . 10 večerni . . . sh lnseráts plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty příjími administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se těš redakce, tiskárna a expedlne „Národnich Láistů Rukopisy se nevraceji
6 title
Nnvá válko no Balkíně
7 article Blokáda proti černé Hoř a povšechný stav věcl.
Blokáda proti černé Hoř a povšechný stav věcl. Situační výklad ruského ministerstva zahra- ničních záležitostí. Z Petrohradu, 10. dubna. (Spb. Ag.) [Sdě- lení ministerstva zahraničních záležitostí. Po- kračování.] Tento úkol londýnské konferen- ce, stanoviti severní a severozápadní hranice Albanie, byl v odporu k zájmům Černé Hor a Srbska a jejich zcela přirozených expan- sivních tendencí. Na druhé straně byly albán- ské zájmy hájeny Rakousko-Uherskem a Ita- lií, které status quo v Jaderském moři pova- žovaly za tak životní zájem, že v té příčině nepřipouštěly žádné pochybnosti. Zachování statu quo znamená současně také trvání al- banské provincie, z čehož vznikla snaha hra- nice Albanska pokud možná tak rozšířiti, aby obsahovaly stejnorodé obyvatelstvo alban- ského původu. Po dlouhém ustavičném vy- jednávání bylo docíleno kompromisu, jehož výsledkem byly vzájemné koncese. Ježto Rusko zachránilo Slovanům Prizren, Peč.
Petrohrad Albánie Černá hora Srbsko Rakousko Uhersko Ito Rusko Peč Aga Slovan Prizren
8 article
Dakovíci a Dibru, považovalo za nutné přípu- stití přivtělení Skadru do Albanska. Ústupek ten byl učiněn v zájmu zachování míru, jehož otřesení ze zmíněné příčiny bylo by vylože- nou absurdností, poněvadž Skader je čistě nl- banským městem se sídlem katolického arci- biskupa. To se potvrzuje úplně zprávami ru- ského místokonsula ve Skadru, který na zá- kladě skutečnosti vyznačuje podstatný vojen- ský úkol Černohorců, kteří jsou neschopni assimilovati několik tisíc katolických a mo- hamedánských Albanců, nalézajících sev hranicích Černé Hory, stanovených před 35 lety. Následkem toho by annexe části sandža- ku skaderského příčleněním 100.000 lidí, s ni- miž nemají ani společného náboženství, ani původu, ani jazyka, k málo četným Černohor- cům přivodila jen značné oslabení Černé Ho- ry. To by způsobilo nebezpečí, že by se Čer- ná Hora stala černohorským Albanskem. Náš zástupce má za to, že přivtělení značného po- čtu řimských katolíků na Černé Hoře posky- tlo jím příležitosti upevniti svazky s cizí- nou, což usnadnilo vnikání zahraničních vlivů.
Černá Hora
9 article
Král Nikola jednal proti převzatému závaz- ku, že Rusko v případě války o tom zpraví a vyžádá si souhlas. Přes to poskytl car svou velkodušnou pomoc, povoliv černohorskému obyvatelstvu podpory. Když se rozřešila ska- derská otázka, byl král o tom přátelsky zpra- ven s poukazem na těžkou zodpovědnost. kterou na sebe bere v případě dalšího odporu. Pak dostal radu, aby se vyhnul výtce, že sle- duje osobní cíle, které odsuzují Černohorce ke zbytečnému krveprolévání. Toto zakro- čení u krále Nikoly zůstalo bez účinku. Bylo zřejmo, že zakládá své výpočty na zasáhnut Ruska a velmocí, jakož i na evropské válce. Nemohla se tudíž ruská vláda brániti, aby se stala opatření, která byla nutna po odporu krále Nikoly podvoliti se usnesení velmocí Carská vláda nepozbývá naděje, že Černá Hora upustí od svého tvrdošijného úsilí a bude považovatí podrobení se vůli Evropy. která je podporována imposantním rozvinu- tím námořní moci, za dostatečné pro svou sebelásku. V tom případě najde Evropa pro- středky, aby usnadnila situací černohorského národa, který je zkrušen obrovskými obětmi při obléhání Skadru.
Nikola Černohorec Rusko Evropa
10 article
Carská vláda nemůže před ruským náro- dem pustiti se zřetele svou nejvyšší zodpo- vědnost, která v sobě zahrnuje povinnost ne- prolíti krůpěj ruské krve, nežádají-li toho zájmy vlasti. Rusko, velká, pravoslavná vel- moc, nikdy by neodepřela pomoc a oběti svým bratřím, ale tito za to mají povinnost. na kterou ne vždycky je náš tisk upomíná. především dbáti rad, jichž Rusko nijak ne- zneužívá, a býti pamětliví toho, že jsme-li hrdi na jejich úspěchy, že by jich byli nedo- sáhli bez Ruska, které jim dalo život a které jako dříve i na dále je jim nezbytným v rado- sti i žalu, zejména pro vzájemné usmiřování mimo něž by tyto národy nenabyly ani síly. ani moci. Takový poměr Ruska ke slovan- ským národům vylučuje veškero nepřátelstv proti ostatním státům a národům. Různost rac nevede nezbytně k rozporu rac. Lze těžko připustiti, že by věc míru mohla získati, kdy- by se jedna raga postavila proti druhé. Vě- doma jsouc si svého vnitřního práva, nepotře- buje síla Ruska od znepokojení přecházet ku pohrůžkám, které neprojevují sílu národa Černohorský král příjal. Z Paříže, 11. dubna. „Echo de Paria“ sdě- luje z Říma, že král Mikuláš černo- horský přijaljiž návrh italské di- plomacie stran finanční dohody a že již vojsku svému dal rozkaz, aby operace proti Skadru zastavilo.
jít Paria Mikuláš Skadr Rusko Paříž Řím
11 article Jednání o mír.
Jednání o mír. Turecko zahajuje závazné jednání s Bulhar skem. Z Paříže, 11. dubna. Velký vezír Mahmu šefket paša ujistil cařihradského zpravodaje jednoho zdejšího listu, že mír bude pode psán v Londýně za 3 nebo 4 dny. Mi- nisterská rada uložila Hakkimu pašovi, aby s bulharskými delegáty zahájil záv a zn jednání o mír. čí bude Solun? Z Vídně, 11. dubna. „N. F. Presse“ ozna- muje z diplomatického pramene, že velmoci trojspolkové usilují, aby Bulharsko za to, že postoupí Silistrii číli Derster Rumunsku, do- stalo Solun, avšak Francie a Rusko jsou pro ponechání Soluna Řecku. Anglie blíží se sta- novisku trojspolku, připomínajíc, že Solu svojí polohou je přirozeným přístavem Make- donie.
Bulhar N F Turecko Paříž Londýn Vídeň Bulharsko Silistrie Derster Rumunsko Francie Rusko Řecko Anglie Soluna Solo
12 article Spor rumunsko-bulharský urovnán.
Spor rumunsko-bulharský urovnán. M. Z Kolína n. R., 11. dubna. (Zvl. telgr „Nár. L.“) Bukureštský dopisovatel „Kölni- sche Ztgu.“ oznamuje o výsledku petrohrad- ských porad velevyslanců o sporu rumunsko- bulharském: Všechny velmoci dohodly sev tom, aby Derster (Silistrie) postoupen byl Rumunsku. Očekává se pak důvěrně, že také Bulharsko k tomu přivolí, majíc bezpečnou naději, že mu jinde poskytnuta bude terito- riální náhrada. Velmoci trojspolkové zasazo- valy se horlivě, aby Rumunsku postoupen byl pruh bulharského území na Černém moři. ale návrh jejich nedošel souhlasu ostatních velmoci. Úsnesení petrohradské konference uvítáno v Bukureští s uspokojením, ježto po- stoupením Dersteru nespravedlnost smlouvy berlínské odčiněna bude a Rumunsko přiroze- né hranice docílí a Dobrudže zabezpečena bude. Z Paříže, 11. dubna. „Agence Curier oznamuje z Petrohradu: Vyslanecká konfe- rence, dosazená k vyrovnání sporu bulharsko- rumunského, měla poslední schůzi, ve které bylo rozhodnuto, že Silistrie připadne Ru- munsku, avšak s výhradou, že Rumunsko za- váže se ve vší formě, že v době nejbliž- ších 30 let zachová nejpřísnějš neutralitu, a to pro každou válku Bulharska s jiným státe m.
Derster Curier Kolín Silistrie Rumunsko Bulharsko Bukurešť Paříž Petrohrad
13 article Drobné zprávy.
Drobné zprávy. Protiitalské demonstrace na Korfu. Z Říma, 11. dubna. „Tribuně“ telegrafujíz Korfu, že se tam udály protiitalské demonstrace zosnované řeckými důstojníky, kteří volali na li- dové schůzi: „Pryč s Italiíl“ a „Sláva balkánské- mu spolkul Střelba na telefonní stanici Z Athén, 11. dubna. (K. k.) Ministerstvo námořnictví uveřejňuje tuto zprávu: Přede- včírem ve středu střílela minonoska „Ke- ravnos“ na vojenskou telefonní stanici v Aj- vali a zničila mimo jiné nové kasárny v Al Arnace. Zadržená královská yachta. Z Cetyně, 10. dubna. (K. k.) Královská yachta „Rumia“, která doprovázela k ústi Bojaný tři plachetní lodi s nákladem mouky byla zadržena jednou lodí mezinárodního blo- kovacího loďstva
Korf Sláva Arnace Řím Atény Cetyně
14 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
15 article Odpor polských biskupů protí haličské volební reformě.
Odpor polských biskupů protí haličské volební reformě. Ze Lvova, 11. dubna. Zemský maršálek hr. Go luchowski dostal včera telegram lvovského armén- sko-katolického biskupa Theodorowicze, jenž ozna- muje, že po úradě s krakovským biskupem kn. Sa- piehou a v dohodě s ostatními členy polského epi- skopátu musí prohlásiti, že polští bisku po- vé nemohou opustití zamítavé stano- visko své proti reformě zemskéh řádu volebního. Včera nabyli také členové velebního výboru zpráv o chování se polských bi- skupů. Zprávy ty způsobily v polských kruzích dojem skličující. Části volební reformy posuzovány opětně nepříznivěji, tolikét sdíleno mínění, že postup biskupů pol- ských nezůstane bez účinku na čet- né poslance krakovské skupiny kon- servativní, kteří dosud šli s polskými stra- nami většinovými solidárně. Proslýchá se také, ž poslanec hr. Badeni chce se vzdáti re- ferátu svého ve výboru volebním. Biskup kra- kovský kn. Sapieha byl před několika dny ve Vídni a měl rozmluvy s ministerským předsedou hr Stürgkhem a ministrem financí rytířem Zaleským Z Vídně, 11. dubna. Chování se polských bi- skupů proti reformě volebního řádu haličského způsobilo zde dojem pro biskupy pol- ské nejnepříznívěj3í. Zde nesmlčeli kn.
Theodorowicz Baden Sapieh Stürgkh Zaleský Lvov Vídeň
16 article
Sapiehovi, že biskupově jednají proti zájmům církve katolieké, staví-li se záležitosti reformy volebního řádu zemského práti požadavkům lidovým a pokrokovým. Tolikéž ne- bylo zamlčeno čelným zástupeům konservativní šlechty haličské, že jednají proti svým ln- teresům, chtějí-li prodloužiti na rok nebo ně- kolik let nynější stav, o jehož neudržitel- nosti je leektam presvědeen a. v posledních dnech meškali tady četní a čelní po- slanci polští, kteří dali vládě informace o tom, kde jsou odpůrci a škůdcové reformy volebního řádu zemského. Staly se pokusy přiměti jak episkopát tak také konservativní šlechtu, by odporu zane- chaly. Dosud pokusy ty úspěchů neměly.
17 article
Z Vídně, 11. dubna. „Neues Wiener Tagblatt oznamuje: Osoby, které v posledních dnech měly příležitost objeviti se před císařem, pozorovaly ra- dostně, jak výborné je zdraví mocná- řovo. Císař je neobyčejné svěží a věnuje se zá- ležitostem vládním. Pozoruhodné jest, že císař chee zase udileti všeobecné audience. Po celý den je činný. Sleduje vývoj zahraniční politiky co nej- zevrubněji a jeho horlivou snahou je podporovati pokojné rozřešení. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 11. dubna. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Ministr spravedlnosti přeložil notáře Františka Hajíčka v Mirovicích do Jičína. — Ministr kultu a vyučování udělil řídicím učitelům Ignáci Píchovi na obecné národní škole v Meri- mostí a Hubertu Karlíčkovi na obecné národní škole ve Velké titul ředitele.
Wiener Hajíček Pícha Hubert Karlíček Vídeň Mirovice Jičín Wiener Zeitung obecný národní škola v Meri obecný národní škola
18 article Vévoda Cumberlandský v Homburku.
Vévoda Cumberlandský v Homburku. Z Homburku, 10. dubna. (K. k.) V 11 hod. 50 min. dopoledne přijel sem zvláštní vlak s vévodou Cumberlandským a jeho chotí, princeznou Olgou. princem Arnoštem Augustem, jakož i badenským princem Maxem a jeho chotí. K uvitání dostavi se císař v uniformě poznaňského myslivce na koni císařovna, princ Vojtěch a princezna Viktorie Louisa. Císař se políbil s vévodkyní. Císař a vé- voda potřásali si dlouho ruce. Vévoda uvítal pal císařovnu polibkem, rovněž i princeznu Viktori Louisu. Na to nastoupena byla jízda do králov- ského zámku. Město bylo vyzdobeno prapory. Vzne- šené panstvo bylo obecenstvem vítáno hlučným provoláváním „Hoch“. V poledne konala se rodinná hostina a pro družiny maršálská hostina. Z Homburku v. d. H., 10. dubna. (K. k.) Císa Vilém propůjčil vévodovi z Cumberlandu řád Čer- ného orla a vévodkyni Luisin řád s Jetopočtem 1813-14. Arcibískup Katschthaler. Ze Salepurku, 11. dubna. (K. k.) Kardinál kniže arcibiskup dr. Katschthaler vrátil se dnes v no z Říma.
Cumberlandský Olga Arnošt August Max Vojtěch Vilém Luisin doktor Katschthaler Homburk Cumberland Čer Jetopočt Řím Viktoria Louisa Viktori Louis
20 article
Z Říma, 10. dubna. (K. k.) Profesor Marchia- fava a dr. Amici vyšetřovali dnes večer zdravotní stav papežův a zjistili, že zlepšení pokračuje a ž horečka zmizela. Zdravotní stav papežův jest nad- míru uspokojivý. V prvních hodinách odpoledních opustil papež lůžko a ztrávil téměř hodinu v le- nošce. Svatý Otec mohl bez podpory vstáti a poži vedle několika žloutků a mléka též slabou polévku Z ruské ministerské rady. Z Petrohradu, 11. dubna. (Spb. Ag.) Minister- ská rada schválila předlohu o změně ruskéh vyslanectví v Marokku na generáln konsulát. Dále bylo usneseno vystavěti z Hor- ního Udinska do Kjachty dráhu na hotový účet. Zákon o stíhání politických provinění ve Finsku. Z Petrohradu, 10. dubna. [Spb. Ag.) Osnova zákona o stíhání státních zločinů a politických zločinů ve Finsku spáchaných dle říšských zákono bude podána v zákonodárných říšských sborech bez dobrého zdání finského zemského sněmu, po- něvadž talm an linského sněmu odmít předložiti tuto osnovu na zemském sněmu k dobrozdání a zemský sněn tento jeho odpor schv álil. Odňatá poštovní doprava do Ruska. Z Petrohradu, 10. dubna. (Spb. Ag.) Vídeňské „Arbeiterzeitung“ byla odňata poštovní doprava do Ruska. Zakázané projevy v Moskvě. Z Moskvy, 10. dubna. (Spb. Ag.) Policejní pre fekt uveřejňuje výnos, jímž se zakazuje jakýkol projev na veřejné ulici
Marchio doktor Amica Řím Petrohrad Maroko Finsko Rusko Moskva Aga Arbeiterzeitung
21 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Nejapnost „Českého Slova“. Jako jiné listy, také „České Slovo“ má dne úvahu o dnešní odpolední česko-německé konfe renci pro dělnost sněmu. O těchto konferencích se psalo a veřejně uve žovalo tolik, že i denník národně sociální by moh věděti, oč se v nich jedná. Ale neví nebo se tváři jakoby nevěděl, neboť v dnešním článku tvrdí, ž se poslanci budou v dnešní konferenci raditi o od- koupení německé obstrukce, a že mnbozí čeští po- slanci už by rádi Němcům jejich obstrukci odkou- pili, kdyby za ni Němci nežádali tolik, kolik jin nikdo nemůže dát. Tážeme se „Českého Slova“: který český po- slanec a zač chce německou obstrukci odkoupiti? Buď „České Slovo“ toto tajemství zná, a pak je v zájmu dobré české politiky povinno sděliti je če- ské veřejnosti zcela bezohledně, nebo ho nezná a pak nesmí psáti o věci, o níž nemá ani ponětí A že „České Slovo“ nezná věci, o níž se odvažuje uveřejňovati tvrzení nejpovážlivějšího rázu, o tom svědčí skutečný průběh všech dosavadních letoš- ních konferencí o dosažení dělnosti sněmu: zá- stupci čeští v nich odmítli vše, co by bylo jakým- koli honorářem pro německou obstrukci. Ostatně „České Slovo“ nejapné své podezření o ochote českých poslanců, Němcům zaplatiti jejich obstruk- ci, samo potřelo poslední větou téhož svého člán- ku, ve které uznalo, že „uváděti v souvislosť změ- nu zemského zřízení ve smyslu německých ná- vrhů se sanací země — není pro české strany vů- bec věc diskuse schopná.“ A přece „České Slovo učinilo věc tu nejen předmětem diskuse, nýbrž hanlivého podezření proti mnohým českým poslan cům. K tomu je třeba věru velkého kusu politicko nesvědomitostil Snad „Českému Slovu“ vůbec na politické novinářské svědomitosti nezáleží! Neboť taktéžv témže článku tvrdí, že „vláda odepřela zemi pre
Němec
22 title
Císai
23 article
letošek veškeré další úvěry“, kdežto ve skuteč- nosti země již dostala státni úděly na celý letošní rok, kteréžto úděly byly by za normálních po- měrů splatny z části v červnu, z části až v prosinci — Z toho opět je patrno, že „České Slovo“ píše úsudek si osobuje o věcech, o nichž vůbec nemá ani nejmenšího ponětí. A při tom „České Slovo“ ještě také tvrdí, že prý včerejší večerní „Nár Listy“ v odepření údělů vidí vládní snahu, vynu- titi zatímní mimořádnou dělnost sněmu. Konsta- tujeme, že „Nár. Listy“ ani včera večer, ani dříve nie takového aní tomu podobného nepsaly. „České Slovo“ podkládá tedy „Nár. Listům“ falešný text. což je nejapnost, která se může vymstíti jenom na svém původci: dnešní úvodník „Českého Slova“ je lehkomyslný tlach nevážného žurnalisty. Národní sociálové pro okamžité svolání říšské rady. Výkonný výbor strany národně sociální pr X. volební okres (pro hořejší volební obvod vino- hradský) usnesl se předevčírem za přítomnost posl. Choce, tedy patrně za jeho souhlasu, vy- tknouti vládě, že nesvolává říšskou radu. Usnesen to učinil řečený výbor na základě svého přání, aby slovanští poslanci nabyli přiležitosti, vysloviti se v čas o zahraniční politice říše. Což se o ní nemohou vysloviti i mimo říšskou radu?
Choc národně sociální pr
24 article
Protiválečný český projev. Na základě usnesení okresního zastupitelstva mnichovohradišťského zaslal okresní starosta mni- chovohradišťský, říšský poslanec agrární J. Dürich kabinetní kanceláři císaře a krále Františka Joseí tento telegrafický projev: „Okresní zastupitelstvo mnichovohradišťské jednomyslným usnesením svým děkuje co nej- uctivěji Vašemu Veličenstvu za snahu o zachování miru a prosí, aby i nyní zame- zeno bylo nové válečné nebezpečí Již loňské válečné přípravy ochromily hospodářsky všecky vrstvy výrobní a setrvání v tomto stavu přivodilo by nezbytně národohospodářskou kata- strofu. Bezpečnou cestou k povznesení zbědova- ných hospodářských poměrů jest navázá ní přátelských styků s balkánskými stá- tv, jichž přátelství jedině jest v hospodářském zá- jmu všech národů říše. V Mnichově Hradišti, dne 8. dubna 1913. Odpověď na tento svůj telegram zajisté okres- ní výbor mnichovohradišťský neočekává.
J Dürich František Joseum Mnichov Hradiště
25 article Substituční zákon učitelský.
Substituční zákon učitelský. (Původní zpráva „Národních Listů“.) Komitét referentů sněmovní komise školské pokračoval dnes o polednách za předsedníctví cís. rady Leglera a za přítomnosti radů zem, vý- boru JUDra. Voženilka a Pilaře v jednání o ná- vrhu textu § 6. osnovy zákona substitučního. Spoluzpravodaj poslanec. Kafka přednesl ná- vrhy a přání českých organisací učitelských, jakož i Svazu učitelských spolků a sdružení Velké Pra- hy, aby osobám učitelským definitivně nebo řádně zatímně ustanoveným, jež konají službu jako zá- stupci, přiznán byl po čas zastupování vedle do- savadních systemisovaných požitků ještě přídavek. rovnající se rozdílu vyšších, se služebním místem spojených příjmů, a to i v případě pensionování nebo úmrtí. Dále doporučil, aby řádně ustanove- ným zatímním učitelům započítala se služba, kte- rou jako zástupci konali s vysvědčením způsobi- losti, do pětiletí potřebného ve smyslu § 17. osno- vy zákona pro jmenování definitivním učitelem ad personam. K § 7. navrhl spoluzpravodaj Kafka, aby oso- bě učitelské, která z rozkazu okresní školní rady zastupuje správce školy zatímně déle jednoho tý- dne, náležel též celý funkční přídavek, a nelze-l bytu správce školy volně použiti, též přáslušné příbytečné. Po zevrubné a dlouhotrvající úvaze usnesl se komitět referentů na tomto znění
Voženilka Pilař Kafka Judra učitelský spolek sdružený Velká přít
26 article
„Osobě učitelské, definitivně nebo řádně za- tímně ustanovené, jež koná službu jakožto zástup- ce výhradně na některé škole přespolní, nálež po čas zastupování vedle dosavadních systemiso- vaných požitků přídavek a to zastupuje- li na obec- né škole v místě až do 10.000 obyvatelů částkou 30 K av místě s více než 10.000 obyv., jakož i n škole měšťanské částkou 40 K měsíčně. „Zastupuje-li osoba učitelská z rozkazu ekres- ní školní rady správce školy déle jednoho týdne. náleží jí odměna ve výši 60 funkčního přídavku který po zákonu správci školy za dobu tu přísluší
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Pohledy na dno moře. Sensace, jimiž si jedna část bohatstvím obdařených zpříjemňuje pobyt v tomto slza- vém údolí, budou brzy obohaceny o nové čí- slo, které bude míti před ostatními tu před- nost, že bude míti zároveň cenu poučnou. Jde o podívanou na mořské dno, lépe řečenoo zařízení, které umožní tuto podívanou bez po- tápěčského umění ze zábavní jachty. Již při prvních zdařených letech přes průplav La- manšský oznamovali aviatikové, že se svého létadla víděli v blízkosti břehů na mořské dno. Viděli všecka úskalí jinak pouhému oku neviditelná, viděli podmořské čluny, ryby atd. a z této okolnosti, kterou si nedovedli řádně vysvětliti, vyvozovali, že aviatik mohl by konati platné služby v námořnictví jako po- zorovatel všeho, co děje se pod hladinou mo- ře. Vysvětlení toho, že aviatik vidí pod hla- dinou věci, které tomu, kdo je blízko hladiny. jsou neviditelny, jest velmi prosté. Hladina vodní působí na lidské oko jako zrcadlo; část paprsků, dopadajících na hladinu, je sice po- hlcována, ale většina jich se odráží, což se děje ve velké míře zvláště tehdy, dopadají-li paprsky hodně šikmo. Odražené paprsky a ji- mi způsobené zrcadlení zasahují oko a čá- stečně je oslepují pro slabší paprsky, jež vy- cházejí od předmětů, nalézajících se pod vo- dou. Ale pro aviatika, dívajícího se na hla- dinu ze značné vzdálenosti, jsou tyto světelné odrazy seslabeny na minimum a on může
28 article
proto dobře rozeznati vše, co děje se pod hla- dinou vodní. Že je tomu skutečně tak, o tom může se přesvědčiti každý, kdo si opatří ně- kolik metrů dlouhou rouru a tak vyzbrojen pustí se v loďce na moře. Ponoří-li se jeden konec roury do vody a ke druhému se přiloží oko a po případě se také ještě dá přes hlavu kus černé látky, jak to činí fotografové, možno už pomocí tohoto prostého zařízení viděti část života na mořském dně. Požitek, který je v takovém pozorování a o němž víme je- nom z vypravování potápěčů, má býti nyní učiněn přístupným těm, jimž nezáleží na ně- jaké stovce, jde-li o novou podívanou. Před nedávnem utvořila se americká společnost. jež vystavěla zábavní jachtu, z níž je možno pozorovati život v moři. Loď prý zahájí plavbu již příští léto, neboť pokusy se znamenitě osvědčily. Ve dně lodí jsou na určitých mi- stech velké skleněné tabule, náležitě silné aby vydržely tlak vody a těmi bude možno pozorovati vše, co děje se pod vodou, do hloubky 150 m. za slunečního počasí, bude-l pod mrakem, tak méně hluboko. Svítí-li slun- ce, září to pod hladinou mořskou sterými bar- vami, zvláště v jižnějších pásech. Zažije prý se podívaná, přesahující všecku pohádkovou fantasii. Pro bezpečnost uzavírají se okna železnými „okenicemi“ lehce ovládatelnými.
29 article
— Nesnáze polské encyklopedie. Od r. 1890 vychází polská „Wielka eneyklopedya powszech- na“, zprvu nákladem pp. Granowského a Sikor- ského, později jako soukromý podnik redakční ko- mise. Nyní encyklopedie dosáhla 54 svazků, ale dokončení je ohroženo, poněvadž finanční sdly vy- davatelstva jsou vyčerpány. Polská veřejnost s vyzývá, aby ještě aspoň 200 odběratelů se přihlá- silo, čímž by bylo dokončení v 6 letech zabezpe- čeno. Dosavadních 54 svazků stojí 216 rublů. = Trestanci — lidojedy. Jak oznamují některé francouzské listy, uprchli před časem z vězení Jean du Maroní (Francouzská Guajana] čtyři tre- stanci. Na cestu vzali si chléb, konservy a pro pří- pad možného nebezpečí také několik nožů. Uprch- líci zamýšleli dosáhnouti hranic Holandské Guaja- ny. Když trestanči probloudili osm dní a ztrávil všecky své zásoby, byli v úzkých. Jeden z nich jménem Macheval byl tak vysílen, že klesl v bou- dě na rychlo pořízené z větví a listí. Jeho tři sou- druzi, rovněž trápeni hladem, uvažovali chvíli, pak se vrhli s noži na ubohého druha a zabili ho, načei vybrané části jeho těla upekli na ohni a snědli je Druhého dne sebrali ještě zbytky masa do zásoby a putovali dál. Loďkou, kterou na cestě ukradli. dostali se až do Many, kde však byli zatčení vráceni zpět do vězení, z něhož uprchli. Nyní bu- dou souzeni pro lidojedství. — Z irského humoru. Zedník spadl s lešen stavby a zlomil. si několik žeber. Před soudem bylo mu příznáno bolestné 600 K. JJeho právní zástupce vstrčil do kapsy z těchto 600 hned 400 K. takže zedníkovi zbylo jen 200 K. Jeho klient na něj udi- veně otevřel oči. „Nu, co se na mne tak díváte?“ otázal se advokát. „Ptáte-li se, řeknu vám to Přemýšlel jsem o tom, kdo z nás dvou s vlastně žebra zlomil, já nebo v y?
Wielek Jean jít Maronit Machevat K JJe Man Sikorský
30 article
— Sabbathovcí. „Neues Pester Journal“ píše- Jednou z nejzajímavějších sekt v Uhrách byli sab- bathovci. Tato sekta byla v souvislosti s reformací a byla založena v druhé polovici XVI. století Sedmihradsku bohatým šlechticem Ondř. Eössím Příslušníci této sekty slavili sobotu místo neděle a svůj náboženský život řídíli vůbec dle Starého zákona, takže byli nazýváni položidy a křesťan- skými židy. Jedním z těch, kteří jim velice přáli byl kaneléř knížete Gabriela Bethlena, Simon Pé- chi, který se proto dostal několikrát do vězení. Sekta udržovala se přese všecko pronásledovánt do nejnovější doby, ale počet jejích příslušníků se stále zmenšoval, až konečně byli sabbathovei jen v Selenči, jehož obyvatelstvo přestoupilo r. 186 zcela k židovství. Úherský vrchní rabín Samue Khon napsal celou knihu o dějinách sabbathovců Jmenovaný Simon Péchi přeložil skoro celou biblá do maďarštiny. — Sebevražda ve Vatikáně. Ve Vatikáně skoči předevčírem v sebevražedném úmyslu s okna 30 vysokého do nádvoří 30letý kuchař Giuseppe Ma- rinelli a zabil se, Marinelli byl notorickým pijá- kem, a čin svůj provedl dle všeho v opilosti. Po- něvadž je Vatikán považován za exterritoriální stát, musela být mrtvola při vyvážení z Vatikánu u dubových vatikánských vrat, tedy na hranicfck papežského panství a království italského, formál- ně předána poručíkem papežských četníků italské- mu policejnímu komisaři.
Bethlen Simon Khon Simon Péchi ma Marinelli Uhry Vatikán Neue Pester journal
31 article
= Dopis za rámeček. Zvláštní proces pro u- rážku byl projednáván v Norimberku. Nájemník se vystěhoval z bytu a domácí dala byt vymalo- vat. Malíř, jemuž byla práce svěřena, našel v by- tě spoustu štěnic a učedník ztrávil celé půldn válkou s nimi. Pobil jich přes 1000. Na příka mistrův dal jich ještě asi 200 do lahvičky a do- nesl je s pěkným poručením bývalému nájemníku Ten měl pochopení pro humor a obětoval jednou nedělní odpůldne provedení zvláštní myšlenky. Napsal psaní, v němž často se objevovalo slove „štěnice“, ale toto slovo nahradil vždy oprav- dovou nalepenou štěnicí. Dopis zněl asi takto: „Pa- ní domácí útulku štěnic. Tímto vracím vám mně poslané štěnice s podotknutím, že vás nechci olu- povati o jediný váš majetek. Kdybyste byla po- slala štěnice ještě z ostatních bytů, byl bych u- spořádal výstavu štěnie a byl bych vám udělil z štenice cenu, atd. S úctou jeden, který vás zná. Prosím, dejte si dopis za rámeček.“ Domácí žalo- vala pisatele, kterého stál tento žert 50 marek = Velká stávka anglických hotelových za- městnanců. Personál 70 londýnských a venkov- ských hotelů a restaurací stávkuje proto, že je zaměstnavateli vykořisťován do krajnosti. Na hro- madné schůzi stávkujících mluvilo se o tom, že skoro všichni zaměstnavatelé žádají, aby jim per- zonál odváděl zpropitné a byl jmenoyán hotelier.
Norimberk
32 article
který tímto způsobem „vydělal“ za rok 81.000 K Schůze zúčastnili se také delegáti hotelního per- sonálu z Německa a Francie. Tajemník organisace prohlásil, že doufá, že brzy budou stávkovat za- městnanci všech restaurací a hotelů. = Pěkné zařízení zavedlo si asi 150 rodin v Montelairu (stát New Jersey). Najaly si velkou kuchyni, přijaly kuchaře, účetního, 10 služebných. koupily dva automobily a tato skupina jim obstará domácnost tak, že ušetří ostatní služebné duchy. Ráno přijede k domu automobil, z něho vystoup služka s vyssávačem prachu, uklidí byt, zařídí čeho třeba, a jede zas o dům dále. Večer přijede opět. Jídle se rozváží v druhém automobilu. Všich- ni zúčastnění libují si, jaké mají pohodlí a ještě při tom ušetří. = Paderewski se bojí Lvova ze zvláštní příči- ny. Je, jak známo, velice dobročinný a této jeho vlastnosti je využíváno do krajnosti. Když posled- ně měl kencertovati ve Lvově, dostal na 500 pro- sebných dopisů ze Lvova i z jiných končin Haliče.
Paderewský Německo Francie New Jersey Lvov Halič
33 article
Chtěl raději zaplatiti všecky předběžné zálohy nejeti do Lvova, aby se dotěravcům vyhnul, ale přátelé přece jej pohnuli k pořádání koncertu. — Skandální atéru mají ve Štrasburku na městských jatkách. Vyšlo na jevo, že dělníci, na jatkách zaměstnaní, již po léta kradli maso zka- žené a maso nemocných zvířat a prodávali je. Bylo zavedeno v této záležitosti přísné vyšetřování — Studenti vypomáhají za stávky pekařů. V Mnichově, kde je nyní stávka pekařů, pracuje v jedné pekařské dílně noc co noc dvanáct stu- dentů, přátel pekařova syna-studenta. Mistrsi libuje, že pracují pilně a svědomitě. — Americký milionář se hledá. Z Londýna, 11. dubna. Velké rozčilení budí zde nenadáléa tajemné zmizení amerického mnohonásobného mi- lionáře Martina z Memfisu, který 3. dubna opustil automobilový klub a jest od té doby ne- zvěstný. Na parníku „La France“ najal si kabinu ku přeplavbě do Nového Yorku, avšak loď opustila v sobotu přístav bez Martina. Poněvadž měl Martin velké částky peněz u sebe, jest obava, že se stal obětí loupežné vraždy.
Martino Martin Lvov Štrasburk Mnichov Londýn Memfis Le Franca Nový York