1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek II. dubna 1913.
Praha
4
article
Na ranni avečerní listy
předpláci se
V Praze v administracia
na rt ! . . . S R —
s dvojí donáškou
sa měsie,. . . . . 7 K ed
na čtvrt leta a
ve fllálkách
aa měsle . . . . . 2 K B0
Foštou.
a měslo.
na tvrt jeti . . . . k o
s dvojí zásilkou
a měsle.
a čvrtieta: . . . i K eo
Praha
5
article
ečerni
dání.
V drobném prodeji
ranni čislo o sobě . . za 8h
večerni
za d
Ve filiálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . . 10
večerni .
. . sh
lnseráts
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty příjími
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se těš
redakce, tiskárna a expedlne
„Národnich Láistů
Rukopisy se nevraceji
6
title
Nnvá válko no Balkíně
7
article
Blokáda proti černé Hoř
a povšechný stav věcl.
Blokáda proti černé Hoř
a povšechný stav věcl.
Situační výklad ruského ministerstva zahra-
ničních záležitostí.
Z Petrohradu, 10. dubna. (Spb. Ag.) [Sdě-
lení ministerstva zahraničních záležitostí. Po-
kračování.] Tento úkol londýnské konferen-
ce, stanoviti severní a severozápadní hranice
Albanie, byl v odporu k zájmům Černé Hor
a Srbska a jejich zcela přirozených expan-
sivních tendencí. Na druhé straně byly albán-
ské zájmy hájeny Rakousko-Uherskem a Ita-
lií, které status quo v Jaderském moři pova-
žovaly za tak životní zájem, že v té příčině
nepřipouštěly žádné pochybnosti. Zachování
statu quo znamená současně také trvání al-
banské provincie, z čehož vznikla snaha hra-
nice Albanska pokud možná tak rozšířiti, aby
obsahovaly stejnorodé obyvatelstvo alban-
ského původu. Po dlouhém ustavičném vy-
jednávání bylo docíleno kompromisu, jehož
výsledkem byly vzájemné koncese. Ježto
Rusko zachránilo Slovanům Prizren, Peč.
Petrohrad
Albánie
Černá hora
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Ito
Rusko
Peč
Aga
Slovan Prizren
8
article
Dakovíci a Dibru, považovalo za nutné přípu-
stití přivtělení Skadru do Albanska. Ústupek
ten byl učiněn v zájmu zachování míru, jehož
otřesení ze zmíněné příčiny bylo by vylože-
nou absurdností, poněvadž Skader je čistě nl-
banským městem se sídlem katolického arci-
biskupa. To se potvrzuje úplně zprávami ru-
ského místokonsula ve Skadru, který na zá-
kladě skutečnosti vyznačuje podstatný vojen-
ský úkol Černohorců, kteří jsou neschopni
assimilovati několik tisíc katolických a mo-
hamedánských Albanců, nalézajících sev
hranicích Černé Hory, stanovených před 35
lety. Následkem toho by annexe části sandža-
ku skaderského příčleněním 100.000 lidí, s ni-
miž nemají ani společného náboženství, ani
původu, ani jazyka, k málo četným Černohor-
cům přivodila jen značné oslabení Černé Ho-
ry. To by způsobilo nebezpečí, že by se Čer-
ná Hora stala černohorským Albanskem. Náš
zástupce má za to, že přivtělení značného po-
čtu řimských katolíků na Černé Hoře posky-
tlo jím příležitosti upevniti svazky s cizí-
nou, což usnadnilo vnikání zahraničních vlivů.
Černá Hora
9
article
Král Nikola jednal proti převzatému závaz-
ku, že Rusko v případě války o tom zpraví a
vyžádá si souhlas. Přes to poskytl car svou
velkodušnou pomoc, povoliv černohorskému
obyvatelstvu podpory. Když se rozřešila ska-
derská otázka, byl král o tom přátelsky zpra-
ven s poukazem na těžkou zodpovědnost.
kterou na sebe bere v případě dalšího odporu.
Pak dostal radu, aby se vyhnul výtce, že sle-
duje osobní cíle, které odsuzují Černohorce
ke zbytečnému krveprolévání. Toto zakro-
čení u krále Nikoly zůstalo bez účinku. Bylo
zřejmo, že zakládá své výpočty na zasáhnut
Ruska a velmocí, jakož i na evropské válce.
Nemohla se tudíž ruská vláda brániti, aby se
stala opatření, která byla nutna po odporu
krále Nikoly podvoliti se usnesení velmocí
Carská vláda nepozbývá naděje, že Černá
Hora upustí od svého tvrdošijného úsilí a
bude považovatí podrobení se vůli Evropy.
která je podporována imposantním rozvinu-
tím námořní moci, za dostatečné pro svou
sebelásku. V tom případě najde Evropa pro-
středky, aby usnadnila situací černohorského
národa, který je zkrušen obrovskými obětmi
při obléhání Skadru.
Nikola
Černohorec
Rusko
Evropa
10
article
Carská vláda nemůže před ruským náro-
dem pustiti se zřetele svou nejvyšší zodpo-
vědnost, která v sobě zahrnuje povinnost ne-
prolíti krůpěj ruské krve, nežádají-li toho
zájmy vlasti. Rusko, velká, pravoslavná vel-
moc, nikdy by neodepřela pomoc a oběti
svým bratřím, ale tito za to mají povinnost.
na kterou ne vždycky je náš tisk upomíná.
především dbáti rad, jichž Rusko nijak ne-
zneužívá, a býti pamětliví toho, že jsme-li
hrdi na jejich úspěchy, že by jich byli nedo-
sáhli bez Ruska, které jim dalo život a které
jako dříve i na dále je jim nezbytným v rado-
sti i žalu, zejména pro vzájemné usmiřování
mimo něž by tyto národy nenabyly ani síly.
ani moci. Takový poměr Ruska ke slovan-
ským národům vylučuje veškero nepřátelstv
proti ostatním státům a národům. Různost rac
nevede nezbytně k rozporu rac. Lze těžko
připustiti, že by věc míru mohla získati, kdy-
by se jedna raga postavila proti druhé. Vě-
doma jsouc si svého vnitřního práva, nepotře-
buje síla Ruska od znepokojení přecházet
ku pohrůžkám, které neprojevují sílu národa
Černohorský král příjal.
Z Paříže, 11. dubna. „Echo de Paria“ sdě-
luje z Říma, že král Mikuláš černo-
horský přijaljiž návrh italské di-
plomacie stran finanční dohody
a že již vojsku svému dal rozkaz, aby operace
proti Skadru zastavilo.
jít Paria
Mikuláš
Skadr
Rusko
Paříž
Řím
11
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Turecko zahajuje závazné jednání s Bulhar
skem.
Z Paříže, 11. dubna. Velký vezír Mahmu
šefket paša ujistil cařihradského zpravodaje
jednoho zdejšího listu, že mír bude pode
psán v Londýně za 3 nebo 4 dny. Mi-
nisterská rada uložila Hakkimu pašovi, aby
s bulharskými delegáty zahájil záv a zn
jednání o mír.
čí bude Solun?
Z Vídně, 11. dubna. „N. F. Presse“ ozna-
muje z diplomatického pramene, že velmoci
trojspolkové usilují, aby Bulharsko za to, že
postoupí Silistrii číli Derster Rumunsku, do-
stalo Solun, avšak Francie a Rusko jsou pro
ponechání Soluna Řecku. Anglie blíží se sta-
novisku trojspolku, připomínajíc, že Solu
svojí polohou je přirozeným přístavem Make-
donie.
Bulhar
N F
Turecko
Paříž
Londýn
Vídeň
Bulharsko
Silistrie
Derster Rumunsko
Francie
Rusko
Řecko
Anglie
Soluna
Solo
12
article
Spor rumunsko-bulharský
urovnán.
Spor rumunsko-bulharský
urovnán.
M. Z Kolína n. R., 11. dubna. (Zvl. telgr
„Nár. L.“) Bukureštský dopisovatel „Kölni-
sche Ztgu.“ oznamuje o výsledku petrohrad-
ských porad velevyslanců o sporu rumunsko-
bulharském: Všechny velmoci dohodly sev
tom, aby Derster (Silistrie) postoupen byl
Rumunsku. Očekává se pak důvěrně, že také
Bulharsko k tomu přivolí, majíc bezpečnou
naději, že mu jinde poskytnuta bude terito-
riální náhrada. Velmoci trojspolkové zasazo-
valy se horlivě, aby Rumunsku postoupen
byl pruh bulharského území na Černém moři.
ale návrh jejich nedošel souhlasu ostatních
velmoci. Úsnesení petrohradské konference
uvítáno v Bukureští s uspokojením, ježto po-
stoupením Dersteru nespravedlnost smlouvy
berlínské odčiněna bude a Rumunsko přiroze-
né hranice docílí a Dobrudže zabezpečena
bude.
Z Paříže, 11. dubna. „Agence Curier
oznamuje z Petrohradu: Vyslanecká konfe-
rence, dosazená k vyrovnání sporu bulharsko-
rumunského, měla poslední schůzi, ve které
bylo rozhodnuto, že Silistrie připadne Ru-
munsku, avšak s výhradou, že Rumunsko za-
váže se ve vší formě, že v době nejbliž-
ších 30 let zachová nejpřísnějš
neutralitu, a to pro každou válku
Bulharska s jiným státe m.
Derster
Curier
Kolín
Silistrie
Rumunsko
Bulharsko
Bukurešť
Paříž
Petrohrad
13
article
Drobné zprávy.
Drobné zprávy.
Protiitalské demonstrace na Korfu.
Z Říma, 11. dubna. „Tribuně“ telegrafujíz
Korfu, že se tam udály protiitalské demonstrace
zosnované řeckými důstojníky, kteří volali na li-
dové schůzi: „Pryč s Italiíl“ a „Sláva balkánské-
mu spolkul
Střelba na telefonní stanici
Z Athén, 11. dubna. (K. k.) Ministerstvo
námořnictví uveřejňuje tuto zprávu: Přede-
včírem ve středu střílela minonoska „Ke-
ravnos“ na vojenskou telefonní stanici v Aj-
vali a zničila mimo jiné nové kasárny v Al
Arnace.
Zadržená královská yachta.
Z Cetyně, 10. dubna. (K. k.) Královská
yachta „Rumia“, která doprovázela k ústi
Bojaný tři plachetní lodi s nákladem mouky
byla zadržena jednou lodí mezinárodního blo-
kovacího loďstva
Korf
Sláva
Arnace
Řím
Atény
Cetyně
14
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
15
article
Odpor polských biskupů protí haličské
volební reformě.
Odpor polských biskupů protí haličské
volební reformě.
Ze Lvova, 11. dubna. Zemský maršálek hr. Go
luchowski dostal včera telegram lvovského armén-
sko-katolického biskupa Theodorowicze, jenž ozna-
muje, že po úradě s krakovským biskupem kn. Sa-
piehou a v dohodě s ostatními členy polského epi-
skopátu musí prohlásiti, že polští bisku po-
vé nemohou opustití zamítavé stano-
visko své proti reformě zemskéh
řádu volebního. Včera nabyli také členové
velebního výboru zpráv o chování se polských bi-
skupů. Zprávy ty způsobily v polských
kruzích dojem skličující. Části volební
reformy posuzovány opětně nepříznivěji, tolikét
sdíleno mínění, že postup biskupů pol-
ských nezůstane bez účinku na čet-
né poslance krakovské skupiny kon-
servativní, kteří dosud šli s polskými stra-
nami většinovými solidárně. Proslýchá se také, ž
poslanec hr. Badeni chce se vzdáti re-
ferátu svého ve výboru volebním. Biskup kra-
kovský kn. Sapieha byl před několika dny ve Vídni
a měl rozmluvy s ministerským předsedou hr
Stürgkhem a ministrem financí rytířem Zaleským
Z Vídně, 11. dubna. Chování se polských bi-
skupů proti reformě volebního řádu haličského
způsobilo zde dojem pro biskupy pol-
ské nejnepříznívěj3í. Zde nesmlčeli kn.
Theodorowicz
Baden
Sapieh
Stürgkh
Zaleský
Lvov
Vídeň
16
article
Sapiehovi, že biskupově jednají proti
zájmům církve katolieké, staví-li se
záležitosti reformy volebního řádu zemského práti
požadavkům lidovým a pokrokovým. Tolikéž ne-
bylo zamlčeno čelným zástupeům konservativní
šlechty haličské, že jednají proti svým ln-
teresům, chtějí-li prodloužiti na rok nebo ně-
kolik let nynější stav, o jehož neudržitel-
nosti je leektam presvědeen a. v
posledních dnech meškali tady četní a čelní po-
slanci polští, kteří dali vládě informace o tom, kde
jsou odpůrci a škůdcové reformy volebního řádu
zemského. Staly se pokusy přiměti jak episkopát
tak také konservativní šlechtu, by odporu zane-
chaly. Dosud pokusy ty úspěchů neměly.
17
article
Z Vídně, 11. dubna. „Neues Wiener Tagblatt
oznamuje: Osoby, které v posledních dnech měly
příležitost objeviti se před císařem, pozorovaly ra-
dostně, jak výborné je zdraví mocná-
řovo. Císař je neobyčejné svěží a věnuje se zá-
ležitostem vládním. Pozoruhodné jest, že císař chee
zase udileti všeobecné audience. Po celý den je
činný. Sleduje vývoj zahraniční politiky co nej-
zevrubněji a jeho horlivou snahou je podporovati
pokojné rozřešení.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 11. dubna. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Ministr spravedlnosti přeložil notáře
Františka Hajíčka v Mirovicích do Jičína. —
Ministr kultu a vyučování udělil řídicím učitelům
Ignáci Píchovi na obecné národní škole v Meri-
mostí a Hubertu Karlíčkovi na obecné národní
škole ve Velké titul ředitele.
Wiener
Hajíček
Pícha
Hubert Karlíček
Vídeň
Mirovice
Jičín
Wiener Zeitung
obecný národní škola v Meri
obecný národní škola
18
article
Vévoda Cumberlandský v Homburku.
Vévoda Cumberlandský v Homburku.
Z Homburku, 10. dubna. (K. k.) V 11 hod. 50
min. dopoledne přijel sem zvláštní vlak s vévodou
Cumberlandským a jeho chotí, princeznou Olgou.
princem Arnoštem Augustem, jakož i badenským
princem Maxem a jeho chotí. K uvitání dostavi
se císař v uniformě poznaňského myslivce na koni
císařovna, princ Vojtěch a princezna Viktorie
Louisa. Císař se políbil s vévodkyní. Císař a vé-
voda potřásali si dlouho ruce. Vévoda uvítal pal
císařovnu polibkem, rovněž i princeznu Viktori
Louisu. Na to nastoupena byla jízda do králov-
ského zámku. Město bylo vyzdobeno prapory. Vzne-
šené panstvo bylo obecenstvem vítáno hlučným
provoláváním „Hoch“. V poledne konala se rodinná
hostina a pro družiny maršálská hostina.
Z Homburku v. d. H., 10. dubna. (K. k.) Císa
Vilém propůjčil vévodovi z Cumberlandu řád Čer-
ného orla a vévodkyni Luisin řád s Jetopočtem
1813-14.
Arcibískup Katschthaler.
Ze Salepurku, 11. dubna. (K. k.) Kardinál kniže
arcibiskup dr. Katschthaler vrátil se dnes v no
z Říma.
Cumberlandský
Olga
Arnošt August
Max
Vojtěch
Vilém
Luisin
doktor
Katschthaler
Homburk
Cumberland
Čer
Jetopočt
Řím
Viktoria Louisa
Viktori Louis
20
article
Z Říma, 10. dubna. (K. k.) Profesor Marchia-
fava a dr. Amici vyšetřovali dnes večer zdravotní
stav papežův a zjistili, že zlepšení pokračuje a ž
horečka zmizela. Zdravotní stav papežův jest nad-
míru uspokojivý. V prvních hodinách odpoledních
opustil papež lůžko a ztrávil téměř hodinu v le-
nošce. Svatý Otec mohl bez podpory vstáti a poži
vedle několika žloutků a mléka též slabou polévku
Z ruské ministerské rady.
Z Petrohradu, 11. dubna. (Spb. Ag.) Minister-
ská rada schválila předlohu o změně ruskéh
vyslanectví v Marokku na generáln
konsulát. Dále bylo usneseno vystavěti z Hor-
ního Udinska do Kjachty dráhu na
hotový účet.
Zákon o stíhání politických provinění
ve Finsku.
Z Petrohradu, 10. dubna. [Spb. Ag.) Osnova
zákona o stíhání státních zločinů a politických
zločinů ve Finsku spáchaných dle říšských zákono
bude podána v zákonodárných říšských sborech
bez dobrého zdání finského zemského sněmu, po-
něvadž talm an linského sněmu odmít
předložiti tuto osnovu na zemském
sněmu k dobrozdání a zemský sněn
tento jeho odpor schv álil.
Odňatá poštovní doprava do Ruska.
Z Petrohradu, 10. dubna. (Spb. Ag.) Vídeňské
„Arbeiterzeitung“ byla odňata poštovní doprava
do Ruska.
Zakázané projevy v Moskvě.
Z Moskvy, 10. dubna. (Spb. Ag.) Policejní pre
fekt uveřejňuje výnos, jímž se zakazuje jakýkol
projev na veřejné ulici
Marchio
doktor
Amica
Řím
Petrohrad
Maroko
Finsko
Rusko
Moskva
Aga
Arbeiterzeitung
21
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Nejapnost „Českého Slova“.
Jako jiné listy, také „České Slovo“ má dne
úvahu o dnešní odpolední česko-německé konfe
renci pro dělnost sněmu.
O těchto konferencích se psalo a veřejně uve
žovalo tolik, že i denník národně sociální by moh
věděti, oč se v nich jedná. Ale neví nebo se tváři
jakoby nevěděl, neboť v dnešním článku tvrdí, ž
se poslanci budou v dnešní konferenci raditi o od-
koupení německé obstrukce, a že mnbozí čeští po-
slanci už by rádi Němcům jejich obstrukci odkou-
pili, kdyby za ni Němci nežádali tolik, kolik jin
nikdo nemůže dát.
Tážeme se „Českého Slova“: který český po-
slanec a zač chce německou obstrukci odkoupiti?
Buď „České Slovo“ toto tajemství zná, a pak je
v zájmu dobré české politiky povinno sděliti je če-
ské veřejnosti zcela bezohledně, nebo ho nezná
a pak nesmí psáti o věci, o níž nemá ani ponětí
A že „České Slovo“ nezná věci, o níž se odvažuje
uveřejňovati tvrzení nejpovážlivějšího rázu, o tom
svědčí skutečný průběh všech dosavadních letoš-
ních konferencí o dosažení dělnosti sněmu: zá-
stupci čeští v nich odmítli vše, co by bylo jakým-
koli honorářem pro německou obstrukci. Ostatně
„České Slovo“ nejapné své podezření o ochote
českých poslanců, Němcům zaplatiti jejich obstruk-
ci, samo potřelo poslední větou téhož svého člán-
ku, ve které uznalo, že „uváděti v souvislosť změ-
nu zemského zřízení ve smyslu německých ná-
vrhů se sanací země — není pro české strany vů-
bec věc diskuse schopná.“ A přece „České Slovo
učinilo věc tu nejen předmětem diskuse, nýbrž
hanlivého podezření proti mnohým českým poslan
cům. K tomu je třeba věru velkého kusu politicko
nesvědomitostil
Snad „Českému Slovu“ vůbec na politické
novinářské svědomitosti nezáleží! Neboť taktéžv
témže článku tvrdí, že „vláda odepřela zemi pre
Němec
23
article
letošek veškeré další úvěry“, kdežto ve skuteč-
nosti země již dostala státni úděly na celý letošní
rok, kteréžto úděly byly by za normálních po-
měrů splatny z části v červnu, z části až v prosinci
— Z toho opět je patrno, že „České Slovo“ píše
úsudek si osobuje o věcech, o nichž vůbec nemá
ani nejmenšího ponětí. A při tom „České Slovo“
ještě také tvrdí, že prý včerejší večerní „Nár
Listy“ v odepření údělů vidí vládní snahu, vynu-
titi zatímní mimořádnou dělnost sněmu. Konsta-
tujeme, že „Nár. Listy“ ani včera večer, ani dříve
nie takového aní tomu podobného nepsaly. „České
Slovo“ podkládá tedy „Nár. Listům“ falešný text.
což je nejapnost, která se může vymstíti jenom na
svém původci: dnešní úvodník „Českého Slova“
je lehkomyslný tlach nevážného žurnalisty.
Národní sociálové pro okamžité svolání
říšské rady.
Výkonný výbor strany národně sociální pr
X. volební okres (pro hořejší volební obvod vino-
hradský) usnesl se předevčírem za přítomnost
posl. Choce, tedy patrně za jeho souhlasu, vy-
tknouti vládě, že nesvolává říšskou radu. Usnesen
to učinil řečený výbor na základě svého přání, aby
slovanští poslanci nabyli přiležitosti, vysloviti se
v čas o zahraniční politice říše.
Což se o ní nemohou vysloviti i mimo říšskou
radu?
Choc
národně sociální pr
24
article
Protiválečný český projev.
Na základě usnesení okresního zastupitelstva
mnichovohradišťského zaslal okresní starosta mni-
chovohradišťský, říšský poslanec agrární J. Dürich
kabinetní kanceláři císaře a krále Františka Joseí
tento telegrafický projev:
„Okresní zastupitelstvo mnichovohradišťské
jednomyslným usnesením svým děkuje co nej-
uctivěji Vašemu Veličenstvu za snahu
o zachování miru a prosí, aby i nyní zame-
zeno bylo nové válečné nebezpečí
Již loňské válečné přípravy ochromily hospodářsky
všecky vrstvy výrobní a setrvání v tomto stavu
přivodilo by nezbytně národohospodářskou kata-
strofu. Bezpečnou cestou k povznesení zbědova-
ných hospodářských poměrů jest navázá ní
přátelských styků s balkánskými stá-
tv, jichž přátelství jedině jest v hospodářském zá-
jmu všech národů říše. V Mnichově Hradišti, dne
8. dubna 1913.
Odpověď na tento svůj telegram zajisté okres-
ní výbor mnichovohradišťský neočekává.
J Dürich
František Joseum
Mnichov Hradiště
25
article
Substituční zákon učitelský.
Substituční zákon učitelský.
(Původní zpráva „Národních Listů“.)
Komitét referentů sněmovní komise školské
pokračoval dnes o polednách za předsedníctví
cís. rady Leglera a za přítomnosti radů zem, vý-
boru JUDra. Voženilka a Pilaře v jednání o ná-
vrhu textu § 6. osnovy zákona substitučního.
Spoluzpravodaj poslanec. Kafka přednesl ná-
vrhy a přání českých organisací učitelských, jakož
i Svazu učitelských spolků a sdružení Velké Pra-
hy, aby osobám učitelským definitivně nebo řádně
zatímně ustanoveným, jež konají službu jako zá-
stupci, přiznán byl po čas zastupování vedle do-
savadních systemisovaných požitků ještě přídavek.
rovnající se rozdílu vyšších, se služebním místem
spojených příjmů, a to i v případě pensionování
nebo úmrtí. Dále doporučil, aby řádně ustanove-
ným zatímním učitelům započítala se služba, kte-
rou jako zástupci konali s vysvědčením způsobi-
losti, do pětiletí potřebného ve smyslu § 17. osno-
vy zákona pro jmenování definitivním učitelem
ad personam.
K § 7. navrhl spoluzpravodaj Kafka, aby oso-
bě učitelské, která z rozkazu okresní školní rady
zastupuje správce školy zatímně déle jednoho tý-
dne, náležel též celý funkční přídavek, a nelze-l
bytu správce školy volně použiti, též přáslušné
příbytečné.
Po zevrubné a dlouhotrvající úvaze usnesl se
komitět referentů na tomto znění
Voženilka
Pilař
Kafka
Judra
učitelský spolek
sdružený Velká přít
26
article
„Osobě učitelské, definitivně nebo řádně za-
tímně ustanovené, jež koná službu jakožto zástup-
ce výhradně na některé škole přespolní, nálež
po čas zastupování vedle dosavadních systemiso-
vaných požitků přídavek a to zastupuje- li na obec-
né škole v místě až do 10.000 obyvatelů částkou
30 K av místě s více než 10.000 obyv., jakož i n
škole měšťanské částkou 40 K měsíčně.
„Zastupuje-li osoba učitelská z rozkazu ekres-
ní školní rady správce školy déle jednoho týdne.
náleží jí odměna ve výši 60 funkčního přídavku
který po zákonu správci školy za dobu tu přísluší
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Pohledy na dno moře.
Sensace, jimiž si jedna část bohatstvím
obdařených zpříjemňuje pobyt v tomto slza-
vém údolí, budou brzy obohaceny o nové čí-
slo, které bude míti před ostatními tu před-
nost, že bude míti zároveň cenu poučnou. Jde
o podívanou na mořské dno, lépe řečenoo
zařízení, které umožní tuto podívanou bez po-
tápěčského umění ze zábavní jachty. Již při
prvních zdařených letech přes průplav La-
manšský oznamovali aviatikové, že se svého
létadla víděli v blízkosti břehů na mořské
dno. Viděli všecka úskalí jinak pouhému oku
neviditelná, viděli podmořské čluny, ryby atd.
a z této okolnosti, kterou si nedovedli řádně
vysvětliti, vyvozovali, že aviatik mohl by
konati platné služby v námořnictví jako po-
zorovatel všeho, co děje se pod hladinou mo-
ře. Vysvětlení toho, že aviatik vidí pod hla-
dinou věci, které tomu, kdo je blízko hladiny.
jsou neviditelny, jest velmi prosté. Hladina
vodní působí na lidské oko jako zrcadlo; část
paprsků, dopadajících na hladinu, je sice po-
hlcována, ale většina jich se odráží, což se
děje ve velké míře zvláště tehdy, dopadají-li
paprsky hodně šikmo. Odražené paprsky a ji-
mi způsobené zrcadlení zasahují oko a čá-
stečně je oslepují pro slabší paprsky, jež vy-
cházejí od předmětů, nalézajících se pod vo-
dou. Ale pro aviatika, dívajícího se na hla-
dinu ze značné vzdálenosti, jsou tyto světelné
odrazy seslabeny na minimum a on může
28
article
proto dobře rozeznati vše, co děje se pod hla-
dinou vodní. Že je tomu skutečně tak, o tom
může se přesvědčiti každý, kdo si opatří ně-
kolik metrů dlouhou rouru a tak vyzbrojen
pustí se v loďce na moře. Ponoří-li se jeden
konec roury do vody a ke druhému se přiloží
oko a po případě se také ještě dá přes hlavu
kus černé látky, jak to činí fotografové, možno
už pomocí tohoto prostého zařízení viděti
část života na mořském dně. Požitek, který
je v takovém pozorování a o němž víme je-
nom z vypravování potápěčů, má býti nyní
učiněn přístupným těm, jimž nezáleží na ně-
jaké stovce, jde-li o novou podívanou. Před
nedávnem utvořila se americká společnost.
jež vystavěla zábavní jachtu, z níž je možno
pozorovati život v moři. Loď prý zahájí plavbu
již příští léto, neboť pokusy se znamenitě
osvědčily. Ve dně lodí jsou na určitých mi-
stech velké skleněné tabule, náležitě silné
aby vydržely tlak vody a těmi bude možno
pozorovati vše, co děje se pod vodou, do
hloubky 150 m. za slunečního počasí, bude-l
pod mrakem, tak méně hluboko. Svítí-li slun-
ce, září to pod hladinou mořskou sterými bar-
vami, zvláště v jižnějších pásech. Zažije prý
se podívaná, přesahující všecku pohádkovou
fantasii. Pro bezpečnost uzavírají se okna
železnými „okenicemi“ lehce ovládatelnými.
29
article
— Nesnáze polské encyklopedie. Od r. 1890
vychází polská „Wielka eneyklopedya powszech-
na“, zprvu nákladem pp. Granowského a Sikor-
ského, později jako soukromý podnik redakční ko-
mise. Nyní encyklopedie dosáhla 54 svazků, ale
dokončení je ohroženo, poněvadž finanční sdly vy-
davatelstva jsou vyčerpány. Polská veřejnost s
vyzývá, aby ještě aspoň 200 odběratelů se přihlá-
silo, čímž by bylo dokončení v 6 letech zabezpe-
čeno. Dosavadních 54 svazků stojí 216 rublů.
= Trestanci — lidojedy. Jak oznamují některé
francouzské listy, uprchli před časem z vězení
Jean du Maroní (Francouzská Guajana] čtyři tre-
stanci. Na cestu vzali si chléb, konservy a pro pří-
pad možného nebezpečí také několik nožů. Uprch-
líci zamýšleli dosáhnouti hranic Holandské Guaja-
ny. Když trestanči probloudili osm dní a ztrávil
všecky své zásoby, byli v úzkých. Jeden z nich
jménem Macheval byl tak vysílen, že klesl v bou-
dě na rychlo pořízené z větví a listí. Jeho tři sou-
druzi, rovněž trápeni hladem, uvažovali chvíli, pak
se vrhli s noži na ubohého druha a zabili ho, načei
vybrané části jeho těla upekli na ohni a snědli je
Druhého dne sebrali ještě zbytky masa do zásoby
a putovali dál. Loďkou, kterou na cestě ukradli.
dostali se až do Many, kde však byli zatčení
vráceni zpět do vězení, z něhož uprchli. Nyní bu-
dou souzeni pro lidojedství.
— Z irského humoru. Zedník spadl s lešen
stavby a zlomil. si několik žeber. Před soudem bylo
mu příznáno bolestné 600 K. JJeho právní zástupce
vstrčil do kapsy z těchto 600 hned 400 K. takže
zedníkovi zbylo jen 200 K. Jeho klient na něj udi-
veně otevřel oči. „Nu, co se na mne tak díváte?“
otázal se advokát. „Ptáte-li se, řeknu vám to
Přemýšlel jsem o tom, kdo z nás dvou s
vlastně žebra zlomil, já nebo v y?
Wielek
Jean jít Maronit
Machevat
K JJe
Man
Sikorský
30
article
— Sabbathovcí. „Neues Pester Journal“ píše-
Jednou z nejzajímavějších sekt v Uhrách byli sab-
bathovci. Tato sekta byla v souvislosti s reformací
a byla založena v druhé polovici XVI. století
Sedmihradsku bohatým šlechticem Ondř. Eössím
Příslušníci této sekty slavili sobotu místo neděle
a svůj náboženský život řídíli vůbec dle Starého
zákona, takže byli nazýváni položidy a křesťan-
skými židy. Jedním z těch, kteří jim velice přáli
byl kaneléř knížete Gabriela Bethlena, Simon Pé-
chi, který se proto dostal několikrát do vězení.
Sekta udržovala se přese všecko pronásledovánt
do nejnovější doby, ale počet jejích příslušníků se
stále zmenšoval, až konečně byli sabbathovei jen
v Selenči, jehož obyvatelstvo přestoupilo r. 186
zcela k židovství. Úherský vrchní rabín Samue
Khon napsal celou knihu o dějinách sabbathovců
Jmenovaný Simon Péchi přeložil skoro celou biblá
do maďarštiny.
— Sebevražda ve Vatikáně. Ve Vatikáně skoči
předevčírem v sebevražedném úmyslu s okna 30
vysokého do nádvoří 30letý kuchař Giuseppe Ma-
rinelli a zabil se, Marinelli byl notorickým pijá-
kem, a čin svůj provedl dle všeho v opilosti. Po-
něvadž je Vatikán považován za exterritoriální
stát, musela být mrtvola při vyvážení z Vatikánu
u dubových vatikánských vrat, tedy na hranicfck
papežského panství a království italského, formál-
ně předána poručíkem papežských četníků italské-
mu policejnímu komisaři.
Bethlen
Simon
Khon
Simon Péchi
ma
Marinelli
Uhry
Vatikán
Neue Pester journal
31
article
= Dopis za rámeček. Zvláštní proces pro u-
rážku byl projednáván v Norimberku. Nájemník
se vystěhoval z bytu a domácí dala byt vymalo-
vat. Malíř, jemuž byla práce svěřena, našel v by-
tě spoustu štěnic a učedník ztrávil celé půldn
válkou s nimi. Pobil jich přes 1000. Na příka
mistrův dal jich ještě asi 200 do lahvičky a do-
nesl je s pěkným poručením bývalému nájemníku
Ten měl pochopení pro humor a obětoval jednou
nedělní odpůldne provedení zvláštní myšlenky.
Napsal psaní, v němž často se objevovalo slove
„štěnice“, ale toto slovo nahradil vždy oprav-
dovou nalepenou štěnicí. Dopis zněl asi takto: „Pa-
ní domácí útulku štěnic. Tímto vracím vám mně
poslané štěnice s podotknutím, že vás nechci olu-
povati o jediný váš majetek. Kdybyste byla po-
slala štěnice ještě z ostatních bytů, byl bych u-
spořádal výstavu štěnie a byl bych vám udělil z
štenice cenu, atd. S úctou jeden, který vás zná.
Prosím, dejte si dopis za rámeček.“ Domácí žalo-
vala pisatele, kterého stál tento žert 50 marek
= Velká stávka anglických hotelových za-
městnanců. Personál 70 londýnských a venkov-
ských hotelů a restaurací stávkuje proto, že je
zaměstnavateli vykořisťován do krajnosti. Na hro-
madné schůzi stávkujících mluvilo se o tom, že
skoro všichni zaměstnavatelé žádají, aby jim per-
zonál odváděl zpropitné a byl jmenoyán hotelier.
Norimberk
32
article
který tímto způsobem „vydělal“ za rok 81.000 K
Schůze zúčastnili se také delegáti hotelního per-
sonálu z Německa a Francie. Tajemník organisace
prohlásil, že doufá, že brzy budou stávkovat za-
městnanci všech restaurací a hotelů.
= Pěkné zařízení zavedlo si asi 150 rodin
v Montelairu (stát New Jersey). Najaly si velkou
kuchyni, přijaly kuchaře, účetního, 10 služebných.
koupily dva automobily a tato skupina jim obstará
domácnost tak, že ušetří ostatní služebné duchy.
Ráno přijede k domu automobil, z něho vystoup
služka s vyssávačem prachu, uklidí byt, zařídí
čeho třeba, a jede zas o dům dále. Večer přijede
opět. Jídle se rozváží v druhém automobilu. Všich-
ni zúčastnění libují si, jaké mají pohodlí a ještě
při tom ušetří.
= Paderewski se bojí Lvova ze zvláštní příči-
ny. Je, jak známo, velice dobročinný a této jeho
vlastnosti je využíváno do krajnosti. Když posled-
ně měl kencertovati ve Lvově, dostal na 500 pro-
sebných dopisů ze Lvova i z jiných končin Haliče.
Paderewský
Německo
Francie
New Jersey
Lvov
Halič
33
article
Chtěl raději zaplatiti všecky předběžné zálohy
nejeti do Lvova, aby se dotěravcům vyhnul, ale
přátelé přece jej pohnuli k pořádání koncertu.
— Skandální atéru mají ve Štrasburku na
městských jatkách. Vyšlo na jevo, že dělníci, na
jatkách zaměstnaní, již po léta kradli maso zka-
žené a maso nemocných zvířat a prodávali je. Bylo
zavedeno v této záležitosti přísné vyšetřování
— Studenti vypomáhají za stávky pekařů.
V Mnichově, kde je nyní stávka pekařů, pracuje
v jedné pekařské dílně noc co noc dvanáct stu-
dentů, přátel pekařova syna-studenta. Mistrsi
libuje, že pracují pilně a svědomitě.
— Americký milionář se hledá. Z Londýna,
11. dubna. Velké rozčilení budí zde nenadáléa
tajemné zmizení amerického mnohonásobného mi-
lionáře Martina z Memfisu, který 3. dubna
opustil automobilový klub a jest od té doby ne-
zvěstný. Na parníku „La France“ najal si kabinu
ku přeplavbě do Nového Yorku, avšak loď opustila
v sobotu přístav bez Martina. Poněvadž měl Martin
velké částky peněz u sebe, jest obava, že se stal
obětí loupežné vraždy.
Martino
Martin
Lvov
Štrasburk
Mnichov
Londýn
Memfis
Le Franca
Nový York