ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8118a8b0-710e-11dc-9425-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 74, person 42, work 2, org 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 17. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 48.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí se v Praze v admninistracl a měsí na čtvrt leta . . . 8 K — s dvojí denáškou na měsíe nk ětvt leta . . . . 7 K o0 ve flialkách na měsíe . . . . . . 2 K 90h P'ošton: neste n vrk nia . . . : 9 K ooh s dvojí zásilkou n t . . . K
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranácl.
Praha
6 article Postup operací válečných.
Postup operací válečných. Z Paříže, 16. února. (C B.) »Agence Havas« sděluje z Petrohradu: Ja- ponská lodní demonstrace při ústi řeky Jalu zdá se býti k tomu urče- na, aby odvrátila pozornost Rusů. Veliké pohyby vojska prováději se nyní pod ochranou křižáků v zá- toce kiaotunské a to prý k účelu tomu, aby byla přerušena želez- niční trať, vedoucí do Port Arturu. r. Z Paříže, 16. února. Dle »New- York Heraldu« přlbylo z Irkutska 60.000 vojínů již do Charbina. Dvě ze tří ruských lodí, poškozených při zákeřném japonském útoku na Port Artur, jsou již opraveny a vy- pluly s ostatním loďstvem z pří- stavu. Oprava třeti lodi hotova bude do týdne. Při nepřátelském smýšlení korejského obyvatelstva vůči Japoncům bude 19.000 japon- ských vojínů, přistavších v Čemul- pu, zapotřebí k udržení pořádku na Korei a nebude jich lze použiti při operacích na řece Jalu. Na roz- kaz Japonců byli všichni v Seulu žijící Rusové ubytováni v jediné velké budově, v níž jsou japonským vojskem střeženi. L. Z Petrohradu, 16. února. (Pův tel. zpr. »N. L«) Místoadmirál Maka- rov, bývalý velitel přístavu kron- štatského, odjel do Port Arturu, kdež velikými zkušenostmi svými značně může prospěti. Číňané zdráhají se dle nezaru- čených zpráv pracovati na želez- nici mandžurské a vzpírají se take prodávati Rusům dobytek, potřebny pro zásobování vojska. k. Z Hamburku, 16. února. Čtyři- ceť sedm německých důstojníků na dočasné dovolené, kteří požádali o propuštění z vojska a žádosti je- jich bylo vyhověno, odpluli dnes ráno parníkem »Evropa« do Vých. Asie, kde vstoupí do japonských služeb.
Havas Rus Artur Japonec N L Číňan Paříž Petrohrad Jal NewYork Herald Irkutsk Charbina Port Artur Čemul Seul Hamburk Evropa Asie japon Makrov
7 article Co už se kupí kolem války rusko-japonské?
Co už se kupí kolem války rusko-japonské? Jak s největší jistotou bylo lze předvídat válečná vichřice, rozpoutaná na severovýchodu asijském, nejdříve vzbudí ohlas na jihovýchodě evropském. Při každém výstřelu děl japonsko- ruských poloostrov balkánský na celé rozloze své ociťuje se v rozechvění. Otázka za otázkou vynořuje se tu na povrch, teprv nedávno s ve- likou námahou jakž takž utišený. Otázka oprav tureckých v Makedonii, otázka bulharská, otázka srbská, vše se to kvasí a pění. Ministr zahraničné politiky rakousko-uhier ské, ač nikdy nepospíchá, aby se vyjádřil o ně čem, čím mír v nejbližším sousedství tohoto sou- státí by mohl býti ohrožen, přece už minuléh
Makedonie
8 article
téhodne uznal za vhod, poukázati ku přímé sou- vislosti mezi válkou japonsko-ruskou a celým souborem otázek balkánských. Hrabě Goluchow- ski přiznal, že Rusko tou dobou jest zaměstnáno na východě asijském tak pilně, že nebude moc- věnovati zároveň věcem na jihovýchodu evrop- ském onu péči, jíž vyžaduje další zachován míru v těchto krajích. Však přes to, že by ni- komu neradil, aby právě v nynější chvíli se pokoušel, uváděti vyřízení otázek balkánských do proudu způsobem násilným, krvavým. I za úplné nepřítomnosti Ruska jest prý tu Rakousko- Uhersko, jež bude pokračovati v politice, o níž na podzim roku minulého bylo se smluvilo s Ru- skem. Kdyby prý bylo potřebi, že Rakousko- Uhersko postará se samo o další zachování míru na Balkáně. Včerejší telegramy naše ze Sofie. z Cařihradu, z Vídně a z Bělehradu zabývaly se otázkou makedonsko-bulharskou velmi ze- vrubně, některé potvrzujíce výrok hr. Goluchow- ského, některé oznamujíce vznikající bouři všude, kde na Balkáně nahromaděny jsou mraky. Bude-li lze udržeti tam mír ještě po někte- rou dobu, stane se to zajisté jen ku přímému zakročení ministra zahraničné politiky ruské, ni- koliv k vůli hr. Goluchowskému. Jakmile propukla válka japonsko-ruská, h Lamzdorf oznámil vládě bulharské, že Rusko by pokládalo za přímé nepřátelství proti sobě, kdyby Bulharsko v této době pokusilo se o nove rozdmychání povstání makedonského. Však tento nátlak ruský možná, že nepotká se v Sofi se zdarem. Jsou-li včerejší telegramy naše odtam- tud pravdivé, tož Bulharsko chystá se na brzkou a tuhou válku proti Turecku.
Goluchow Sofie Goluchowský Rusko RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Balkán Cařihrad Vídeň Bělehrad Bulharsko Turecko
9 article
Současné se vznikajícím nebezpečím války na pevnině balkánské — už kvapně hromadí se hrozivé přiznaky nepřátelských srážek na blíz- kých vodách Černého moře a úžiny dardanellské. Bylo by věru nutno mluviti o zázraku, kdyby tato stará, hluboká a těžká rána ruská nebyla se teď zjitřila. Už se přihlásila, aby konečně byla vyřízena tak či onak. A tím válka japonsko-ruská už fakticky zasáhla do mezinárodní politiky a do dějin Evropy. Bylo by klamem, kdyby někdo to popíral. Ku propaknutí otázky dardanell- ské bylo by zajisté došlo velmi brzy; Anglie znáhlila, uspíšila ten proces. Včerejší telegram náš ze sněmovny anglické oznámil nám, jak to nastrojila. Státní tajemník vnitra, Douglas, ob- jednal si totiž u poslance G. Bowlera dotaz pravda-li, že vláda ruská požádala vládu londýnskou za souhlas, aby válečné lodi ruské z Černého moře propluly Dardanellami? Odpo- věď, již dal k tomuto dotazu ihned, dostatečně dokazuje, jak otázka dardanellská Anglii už pálila, a jak vláda londýnská už měla na spěch, aby vyjádřila se o ní. Státní tajemník Douglas odvětil, že vláda ruská za jmenovaný souhlas vládu londýnskou nepožádala a že kroku takového zajisté ani neučiní, poněvadž prý by tím zjevně porušila své závazky. Nicméně neopomenul ihned dodati, kdyby Rusko přece chtělo vyvésti černo- mořské válečné lodi své Dakdanellami,že Anglieby se tomu opřela vší mo svou. To Anglie chtěla říci. Řekla to přímo. bez okolkův, ve chvíli velmi vážné a důležité.
Douglas Anglieba Evropa Anglie Rusko
10 article
Ohlásila těmi slovy už své nepřátel s t v Rusku v Evropě, a kdyby Rusko nedbalo slov jejich, opovídá mu zde vál ku. Poloúřadní list pražský také už pokládá otázku dardanellskou za rozvinutou. Píšeť ve včerejším čísle svém, že Anglie zamýšli opříti se tomu, kdyby Rusko válečnými loďmi svými, uza- vřenými v Černém moři, násilím chtělo zjednat si cestu do Středozemí; potvrzuje, že mobili- sace válečného loďstva anglické- ho souvisí s touto otázkou, a dovolává se svého dopisovatele, jenž prý z Londýna mu oznámil, že vláda anglická vypravuje velikou část svého
Rusko Evropa Anglie Středozemě Londýn
11 article
loďstva ve Středozemním moři k ostrovu Tenedu. „odkud prý proplutí lodi úžinou dardanellskou bez zvláštních ob- tíží bude moci se zmařiti.“ — Zá- roveň vypravuje jmenovaný list pražský, jenž otázku dardanellskou patrně už počitá k situnei válečné, souhlasně se zprávami našimi, že vláda ruská požádala vládu caři- hradskou za dovolení, aby válečné loďstvo ruské mohlo proplouti Dardanellami, a že Tu- recko není ochotno vyhověti té žádosti. Ale poně- vadž prý viceadmírál Skrydlov už byl vydal roz- kaz, aby skorem všechny válečné lodi ruské v Černém moři se přípravily k odpluti, že zamýšli vynutiti si průjezd násilím. Stane-li se to, tož prý Turecko nebude podniku ruskému odporovat a podá prý jen ohražení protí němu vel- mocem, které zavřely Dardanelly válečným lo- dím netureckým. Pro dokonalé porožumění těmto poměrům které už se jeví jako pramen nových válečných zápletek evropských, dlužno připomenouti z dě- jin několik dat. Dne 13. července 1841 stala se v Londýně mezi Ruskem, Rakouskem, Pruskem. Anglií a Francií smlouva dardanellská dle niž Bosporus a úžina dardanellská byly uza- vřeny pro válečné lodi neturecké. Po válce krim- ské v míru pařížském r. 1856 potvrzeno uzavřen úžin pro cizí koráby válečné, otovřeno Černé moře plavbě obchodní, a ustanoveno, kolik lodi válečných smi na něm míti i Rusko i Turecko.
Dardanelly Turecko Londýn Rusko Rakousko Prusko Anglie Francie
12 article
Zvláštní smlouva mezi Ruskem a Tureckem ob- mezila počet lodí válečných, jež každá z obou mocí na Černém moři smí udržovati, na dese lehkých parníkův, Dalšími smlouvami, r. 1870 a 1871, totiž zvláštní ujednání Ruska s Ture- ckem, jež se týkalo jen počtu lodí válečných. bylo zrušeno; ale ustanovení prvotní smlouvy z r. 1841 o uzavření úžin bylo zachováno. Př tom jen vyhraženo sultánovi právo, že v dob mIru smí otevříti úžiny válečným korábům státův přátelských, uzná-li toho potřebu pro pro- vedení míru pařížského. Roku 1878 1oďst vo anglické bez povolení Turecka proplulo Dardanellami na ochranu Caři- hradu. Smlouva berlínská r. 1878 schválila uzavření úžin podle smlouvy londýnské z roku 1841. Nyní smějí úžinami plouti sem i tam jen válečné lodi turecké. Ostatní velmoci smějí tamtudy posílati toliko lehké parníky ke službě vyslanectví nebo nějakou loď vléčnou, chce-li člen panující rodiny navštíviti sultána. — Tyto poměry, pro Rusko velice potupné a škodlivé, patrně dozrávají a domáhají se změny. jež by souhlasila s jeho důstojností a samostat- ností velmocenskou. Otázku dardanellská bude se řešiti zároveň s otázkou balkánskou, a tate nejspíše s otázkou rusko-japonskou. Daleká per- spektiva dějin světovýchl
Rusko Turecko carhrad
13 article Delegace. Z Vídně, 16. února. (Telefonogram »Národních Listů«.)
Delegace. Z Vídně, 16. února. (Telefonogram »Národních Listů«.) Dnes začala rozprava, na několik dní roz počtená, o nejdůležitější části společného roz počtu, o ministerstvu vojenství. Nejdůležitějš prolo, že týká se nejen pronikavě zájmů nárot ních, nýbrž také z té přičiny, že zasahuje hlu- boko do hmolného prospěchu veškerého lidu Proto nemůže překvapiti, že diskuse o tomt ressortu stane se dlouhou, ještě méně pak byl by na místě podiv vzhledem na to, co před- cházelo ve druhé polovině říše a co vrhlo své vlny a nárazy také do Cislajtanie. Promluvilo ve schůzi, přes 5 hodin trvající, pět řečníků, ze kterých byli dva Čechové. Inž Kaftan probral všechny stránky rozpočtu vo- jenského jako odborník a znalec, nezapomínaje při něm momentu národního. Promluvil o dodávkách, pojednal velmi důkladně o dlouhém jednáí které se vede mezi pražskou obcí a vojenským
Čecho Kaftan Vídeň
14 article
erárem ve příčině prodeje vojenských objektů vznesl na nového ministra Pitreicha důtklivou žádost, aby jednání to ukončil, při kterém vo- jenská správa ukázala vůčí metropoli české málo přízně, málo ochoty. Podmínky pro nový vojenský trestní řád položil čtyři: 1. aby jednání a nález děly se jazykem obviněného; 2. aby jednaly soudy vo- jenské jen o deliktech, které se staly ve vojsku 3. aby líčení bylo veřejné a ústní; 4. aby jak objektivně, tak subjektivně byly soudy ty neod- vislé. Druhý mluvčí český dr. Ryba měl thém jen jedno: národní vědomi v jeho vztazích na poměr vojska k obyvatelstvu. Posvitil však z různých hledisek na tento vážný momenta výklady jeho vyzněly ve stesk a žalobu,že vůči českému národu vojenská správa neproje vuje tolik šetrnosti a tolik citu jako se děje vůči národům jiným. Mohl na př. konstatovati že v Haliči k polskému jazyku a národu dů- stojnictvo se chová zcela jinak, než v královst českém a v jeho hlavním městě vůči jazyku národu českému.
doktor Ryba Halič
15 article
Naproti reservátnímu rozkazu Pitreichovu postavil se zástupce jihočeského okresu kriticky nepřeceňoval ho nikterak a nezatajil, že ne- byl vydán k vůli Čechům; k vůl komu — dr. Ryba sice neřekl, ale dal na sroz- uměnou. Na národní vědomí, na jeho volné osvědčování v armádě a na jeho respektování po- ložil důraz nepokrytý, pravě, že český národ za- jímá se o armádu z toho důvodu jednak, že přečetní bratři a synové slouží ve vojsku, jinak proto, že armáda může býti povolána chránit také země české a celistvost české vlasti. Vý- klady, kterak důstojnietvo k českému jazyku se nechová, jak by se slušelo, uvedl bohužel velmí čelné. Delegát český appelloval na minístra vo- jenství, by zapudil z armády starého ducha, je- hož plodem všechny tyto zjevy jsou a ukázal. jak cennou silou pro zdatnost armády národní vědomí jest, na dile generálního štábu německého, vydaném o válce prusko francouzské. Řeč Ry- bova byla vřelou a výmluvnou apologií myšlénky. že duch armády má se srovnati s duchem ná- rodním a že onen těžil by pak z toholo. Též dalmatský delegát Biankini ukázal, že cokoliv stalo se v poslední době ve přičině armády vojenskou správou naproti Maďarům, jest toliko přirozeným důsledkem dualismu a stěžoval si, že bylo řadového vojska užito při zněmých demonstrancích v Chorvatsku. Kdy- koliv tento poslanec ujme se slova, presiden bar. Gautsch několikráte ho přeruší, vytýkaje že nemůže býti dovoleno, by v delegaci posu zovaly se poměry druhě polovice říše. Jenže Pešti stejně nejednají.
Čecho doktor Ryba Biankini Maďar Gautsch Chorvatsko Pešť
16 article
Ve vídeňské budově hudebního umění na- lezají se v předsíni sochy největších hudebníeh skladatelů. Jsou trochu nachýleny. Jeden kritik o nich pověděl, že budí dojem, jako by je so- chař byl vytvořil všechny v okamžiku, kdy měly osoby ony hryzení v žaludku. Na tento posudek jsme si vzpomněli dnes, když slyšel jsme dlouhou řeč delegáta hr. Stürgkha, která celá byla jedinou parafrasí »vlasteneckého hry- zení«, jaké měl ministr vojenství hr. Byllandt Reihdt ve příčině budoucnosti němčiny v ar mádě. Hr. Stürgkh jest samý strach, samá obava, že starý řídký armádní duch německý z armády vymizel. Chce zachovati, jako kon- servativec prý, starého ducha, rozuměj něme ckého. Chce zachovati jednotu armády, roz- uměj německou. Všechen jeho strach prýši jenom z německosti. Páni v německém táboře musí rozloučiti se s touto minulostí, kterou pře- něsti chtějí přes nynějšek do budoucnosti. Tempi passati! V monarchii, čítající 45 mill. V drobném prodejís ranní čí-lo o zobě . . . za B odpoledni : a 2h Ve úlialkich na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h oépolední . . . . . . . . 8h Inserá t plati ze hotově zapřed. Fředplacení a inserty přijímá sdmini- strane v Marianské ulici č.z. Tam nacbézejí se též pedakee. Häakárna a expedice „Národnich Listů“, Rukopšsy ze novraceji.
Stürgkh Hradec
17 article
obyvatel, na dlouho neudržitelným a nemožným jest stav, aby 8 mill, velelo 37 millionům. To možno bylo jen v oněch starých časech, jichž velebitelem mluvči německého velkostatku dnes byl. Z Vídně, 16. února. (C.-B) Předseda bar. Gaulsch zahajuje plenárni s chůzi rakouskou o 12.20 hod. Po schválení protokolu ministr Pittreich odpo- věděl na dotaz po afféře slavebního účetního akce- sisty Roberta Stillera, vylíčiv celou záležitost až do druhého hlavního přelíčení ve Lvově, v němž Stiiler sproštěn obžaloby z vyzvědačství. Z vojenské služby byl propuštěn proto, že se mu více nedůvěřovalo. Bezpodstatna je pověsť, že vídeňská finanční proku- ratura uznala za oprávněný jeho nárok na doplatek gáže. Ministerstvo vojenství rozhodlo se teprve po prohlášení nálezu a jednalo dle vojenských před- pisů; — na Ehrenfelsův po akci zemského výboru dolno rakouského za prostředkování zemědělských služeb vojenským dovolencům a záložníkům, že vo- jenská správa podporuje tuto akci v každém ohledu — na Kiemannův po přílišné zaměstnanost zásobního mu stva, že služba je obtížná pouze tam. kde se peče ve dne v noci, avšak za to je také větší mzda. Ostatně pomýšli se na rozmnožení mužstvav tomto oboru na dotaz téhož poslance po zásobenských úřadnících, že příslušné otázky uvažují se zevrubně. ale zatím nelze pomýšleti na změnu jejich po- slavení.
Stiller Ehrenfelsův Vídeň Lvov
18 article
Přechází se k jednacímu pořadu, 1. čtení Der- scbattova návrhu o výslužném vojenských pen- sistů před rokem 1900. Del. Derschatta navrhuje, by jeho návrh byl při- kázán rozpočtovému výboru, což schvaluje se. Ref. bar. Walterskirchon podává zprávu výbo- rovou o řádném rozpočtu ministerstva vojenství a poukazuje k tomu, že většina řeč- níků výborových spatřuje v maďarských vojenských požadavcích nebezpečí pro jednotnost a pospolitost armády. Nebezpečí mnohem větší pro jednolnost armády spatřuje v tom, že reformy byly jedním par- lamentem obou států zamítnuty. Čo se týče vrchno- stenských práv, plynou z podstaty účelu vojska a všeliká rozumná ústava musí je uznati. Doporučuje schváliti rozpočet a vyslovuje na- ději i vřelé přání, by debata stala se důtklivým na- pomenutím našemu sesterskému státu, by neviklal dále základy pospolitosti a jednomyslným protestem proti dosavadnímu protiňstavnímu chování Uher. Kdyby mělo to tak jíti dále, delegace nemohla by povoliti rozpočet pro armádu, která zove se sice společnou a není ji. Až dotud prý — nic dále !
Čo Uhry
19 article
Delegát Kaltan:
20 article
Zmíniv se o osudech branecké předlihy v obou polovicích říše, praví: Co by se bylo asi stalo, kdyby čeští poslanci obstruováním byli dosáhli takového výsledku? Byli by jsme nejméně postaveni jako vele- zrádci vlasti na pranýř — připomínám nevinnou otázku „Zde“ — a to nejprve žurnalistikou vídeň- skou. My jsme si každoročně stěžovali v delegacích na nevážnost národních citů neněmeckých národností vojenskou správou, proto vítali jsme závěrečné věly chlopského manifestu, proto uspokojuje nás poslední reservátní nařízení ministra vojenství, do něhož na- dějeme se, že jest prvním, významným krokem ke správnému poznání, že v národním momentu spočívá velký obranný prostředek říše- V poslední debatě o zatímním rozpočtu přednesl jsem naše úplně oprávněná přáni, nepotřebuji jich tedy opakovati, můžeme vyplnění jich tím spíše oče- kávati, neboť byly Maďarům již bezpodmínečně kon- cedovány. Trouláme, že správa vojenská přijde též ochotně vstříc hospodářským potřebám našeho lidu.
Maďar
21 article
V roce 1866 byly pražské hradby, byvše ve sv poslední podobě před 200 lety na pozemcích bezplatně zvláště obcí pražskou poskytnutých, nákladem země téměř 18 millionů zlatých vystaveny, císařem po válce pruské král. hlav, městu Praze darovány, vo- jenský erár dal si je však po většině dobře zaplatiti. O prodeji zbytku protáhlo se jednání až po dnes, zvláště týká se to hradeb hradčanských a vyšehrad- ské ciladely. Později přidružilo se k tomu jednání o postoupení újezdských kasáren, jež měly již dávno býti ze zdravotních důvodů vyklizeny a skladiště stře- liva na Petříně. Vojenský erár činí příliš velké, nepo- měrné požadavky. Zmíněné pozemky poskytnou dle schváleného plánu regulačního sotva 50% stavební plochy pro domky rodinné, zbytek odpadá na ulice a sady. Žádám důtklivě ministra vojenství, aby nařídil rychlé ukončení jednání v příčině odevzdání hradeb hradčanských a vyšehradských, potom Újezdských ka- sáren a skladiště střeliva na Petříně, jakož i zrušení zbytečného obmezování staveb poblíze vyšehradské citadely a bašty č. XIx
Praha Petřín
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z Pelina do Vladivostoku,*) Dilo o Čině, jakým jest právě ukončený cestopis Vrázův, mohlo vzniknouti jen za okol- ností zvláště příznivých. Povstání boxerů bylo spojenými velmocemi potlačeno, císařský dvůr Pekin opustil, »cizí dáhlové« opanovali. Jindy ceslovatelům evropským ať badatelům neb turistům spokojiti se bylo pouhým pohledem z valů na »Město zakázané«. Město cisařské č purpurové, jehož vnitřní objem jest dvě a půl míle veliký, zůstávalo obyčejným smrtelníkům, vyjma rodiny císařské, vysokých mandarinů a vykleštěných služebníků dvorních, naprosto ne- přístupno. Obrazotvornosti zůstávalo zde pole široké, zúrodněné výtvory orientálské fantasie lidu domácího i temnými zprávami prvních bělochů (jako Van Braama a j.) mimořádně k audienci »Nejposvátnějšího« připuštěných. Když se konečně brány »Města zakázaného vítězi nad Činou otevřely a vojska spojených mocnosti i zpravodajové různých časopisů ze všech úhlů světa sem se hrnuli, byli namnoze zklamáni nečistým, zpustlým i skromným staro- bylým sídlem »Syna Nebes«. Ovšem neprávem. Pochopiti starou Činu, lid plemenem i tisíciletou zvláštní svou kulturou od nás tak odchýlný. vpraviti se do myšlenkového světa Konfucia starých čínských klassiků, o němž antický svět, odkud své vzdělání jsme vyvodili, neměl an potuchy, jaký to těžký úkol ještě pro badatel evropského Ani lid v přelidněných městech čínských, otupený nejhloupější pověrou, ani oni Číňané, kteří nouzí puzení, zaplavují cizí města pří- mořská a svou mravenčí pílí i skrovností, ale i nečistotou postrach vzbudili o »žlutém ne- bezpečí«, dle nichž běžný turista pojem si činí o národu čínském, nemohou poskytnouti spo- *) »Vrázovy cesty světem« část III. Nákladem Bursíka a Kohouta v Praze 1904.
Vrázův Číňan Bursík Pelin Vladivostok Peking Praha
23 article
lehlivé měřítko ku posouzení života v ohromné »říši Středu«, tak málo známé v jejím nitru. Čiňané se svými 400 mílliony obyvateli prožili své nepřetržité čtyřlisícileté dějiny bez důkladných převratů, jaké v Evropě smetly s jevišlě celé říše a národy; tatáž země je živl, vzdělávaná nesmírnou píli. Bojovným Číňan není, jedinou snahou jeho jest klidně žiti, dožiti se věku vysokého a klidně zemřiti v zemi rodné. Se životem pohrobním nepočílá; žije vlastně bez náboženství a kněží. Rilus, jako uclivání předků, má sice ráz náboženský, k určitým eírkvím jeví však úplnou lhostejnost. Již Kon fucius radí: »Klaňte se bohům, ale hledte, abyste měli co možná nejméně s nimi jednati.« Vláda čínská, představující čínský klassicismus, jest nábožensky úplně indifferentní. Opětovně prohlásili císařové lidu, »aby chránil se nábo- ženských třenic, protože náboženství i křesťanské v to počitaje, byla všechna pečlivě zkoušena všechna shledána lidu zhoubná.« Než vraťme se již k cestopisu Vrázovu.
Číňan Rilus bůh Vrázův Evropa
24 article
Jest pramenem pro poznání duše lidu čínského a jeho starých památek nad míru cenným. Jen tak zkušený, obratný, vnímavý cestovatel dovedl využitkovati králkého poměrně pobytu svého Pekinu k poznatkům cenným a původním. Jsa ohčanem americkým, nalezá podpory u zástupeů Spojených států, získává si přátelství a poho- stinetví na slovo vzatého sinologa a spisovatele dr. Smitha, autora světoznámých spisů »Charakteristika čínského lidu« a »Života na vesnicích v Číně« a sekretáře prozatímné vlády. *) Jeho doporučením stýká se nejen literáty, tedy třídou čínských vzdělanců, nýbrž bývá zván i do vlivuplných rodin čínských. jako u strýce císaře čínského prince Sů-a aj. A když přichází do Pekinu posádka ra- kouská, většinou ze Slovanů se skladající, jes již cestovatel tak obeznámen s městem milliono *) Nejnovější dílo dr. Smitha »Čina zmítající se«, vyšlé v loni v Novém Yorku zdobeno jest obrazy, zhotovenými dle originálních fotografií úra- zových.
Smith Peking spojený stát Čína Nový York
25 article
vým, že může krajany prováděti paláci a božišti cisařskými a po česku se bavití s krajany z řad rakouské posádky, — »kolik milých upomínek víže mě k paláci Čunliho, kde ubytována byla námořní posádka rakouská! Sem a na vyslane ctví americké přicházel jsem, abych pookřál bylať má práce v Pekinu úmorná, od časného jitra až daleko přes půlnoc — den za dnem !e Cestopis jest plodem této vytrvalé práce zasluhuje, by po právu oceněn byl. Třeba roze- znávati mezi lehkou causerií, výletem zábav- ným, kompilací neb překladem z literatury ciz a dílem založeným na autopsii, a pilném studiu. na díle zdobeném snímky originálů fotografi- ekých, zhotovenými se vzácným vkusem, dílem. jež psáno s vřelým srdcem českým a slohem libeznýml Cena fotografických snímků vynikla teprve při silném zvětšení na promitnutých obrazeeh při veřejných přednáškách autora a vzbudila pozornost i pochvalu.
Čunli Peking
26 article
Dojmy Činy mohou pro nás býti jen sml- šené. »Miluji Činu,« praví autor v úvodu. »Ohdivuji se Číně klassické, kolosu ve všem, clím v lidu čínském přednosti člověka, vycho vaného tisíciletou kulturou, jež vyklíčila z my- šlenkového světa velikých myslitelů. Nenávidím Čínu. Otroky přikované ku přežitkům dávno splesnivělým, mrtvým, zvrhlé žáky velikýe učitelů, lid degenerovaný, jemuž nejvělší pra- vidla mravokárců nyni jsou jen planou frasl zvrhnuvše se v povrchní obřadnost.« Spis počíná vylíčením posledních události v Číně, jasně a věcně vylíčen vznik a průběh povstání boxerů, osud čínských kř sťanů, za- vraždění Keltelera, oblehání a dobytí Pekina mocnostmi atd. Pak vylíčen pobyt autora v Pekině, městě millionovém, zpustošeném a vypleněném, mnoho- násobně pozměněném okupací, které nieméně však zůstává duší říše čínské. Jižt i »železný drake prorazil hradbami městskými a uhání bezohledno přes hroby mrtvých. Všechen řád a zvyk obra- cejí cizinci na rub a přece zůstávají široké vrstvy lidu lhostejny. Tisíciletím vypěstovaná jest tato lhostejnost k osudu kohokoliv, kdo nepřináleži ke členům rodiny. Lid ve mnohém si vede sketsky a jsou opět příklady, že jedná jako hrdina; syn obětuje se popravě za otee a pod. Lid dělí se na učence, rolníky, řemeslníky a kupce; píle jest národní eností. Přeplně nost říše středu má ovšem i stinné své stránky poznáváme hrůzné zjevy žebráků; nelze té popřiti, že tisíce děvčátek prodáváno býva v Číně žebrákům, kočovným hercům, kejklířům.
Čína Lido
27 article
Poznáváme pouliční život: prodavače, po- vídkáře, kukátkáře, kejkliře, průvody pohřební i svatby. Jaký jest osud ženy v Číně? »V dět- ství svém, u chudších Číňanů, nenáviděnou obtíží, u zámožných jen trpěným zlem. V době libánek hračkou záhy sevšednělou, jež odměny dosáhne za útrapy a odstrkování jen tehdy je-li matkou aspoň jednoho syna. A teprve, jsouc tehyní, dostupuje hodnosti úrovně man- želovy, ano bývá první osobou v domě.« Poznáváme dále střidmost, kroje, účesy, popravy, tresty, příslovečnou, ale mechanickou zdvořilost, hostiny, hudbo a různé zvyky Číňanů. Velice poučná jest část o božištích pekin- ských a náboženství lidu čínského. Duchům zemřelých, ať příbuzných, ať cizích, v Číně hromadně se obětuje dvakráte do roka. Mnohý pěkný rys viděti je zvláště př slavnosti dušiček, kde projevuje se svrchovaný soucit s lidmi zahynulými v nesmírné nouzi. z hladu, nepohřbenými v pustinách a pod. Lhostejnost lidu k otázkám náboženským neslibuje valně úspěchu hrdinnému namnoze působení missionářů. První katoličtí missionáři přišli do Činy už ve XIII. století, první chrám postaven r. 1303. Missionáři prolestantští pů- sobí v Čině teprve od r. 1808. Že jich bylo mnoho a že křesťanství s velikou toleranci trpěno tu bývalo, nasvědčují vysoká důstojen- ství, jakých u dvorů čínských dosáhli mnozi
Číňan Čína
28 article
členové řádu jezuitů. Avšak opětné pronásledo- vání smetlo opět vše, co vystavěla tu píle obětavost nadšenců Nejvýznačnější části Pekinu, eísařským pa- lácům, věnuje Vráz značnou pozornost. Nebude hned někomu možno tolik detailů stavitelských a uměleckých odtud fotograficky zachytiti. Maje doporučení z Washingtonu, dosáhl náš cestovatel za doby okupace, že otevřena mu vrata »Města Purpurového« i v den neobvyklý, kde nebyl vyrušován. Dovoleno mu i výminečně přibrati si tlumočnika a sluhu Čiňany. Nikdy nesmějí tito domorodci vyzraditi, že noha jejich kráčela místy tak vznešenými. Podivujete se, jak svědomitě Vráz využit- koval dobu tři měsíců, jež strávil v činské metro- poli za chvile tak výminečné. Závěrek cestopisu tvoři stručné vylíčení zá- jezdu na Koreu, místa nyní v popředí vši pozor- nosti stojící, Seul, Mukden; na to Mandžur- skem na Vladivostok, plavba po Amuru, Bajkalu a letem odtud do — Chicaga. Jsme teprv na počátku dějinného střetnut se bílého a žlutého plemene. Soutěž poroste nejen na poli válečném, ale zvláště obchodním. »Má-li pravdu výrok Šalamounův (cituje Vráz ze Smitha), že ruka přičinlivého dobývá statka a bohatství, maji Čiňané zajisté nejvíce čáky ze všeho lidstva v širém světě. Tak by asi bylo, kdyby jim nechyběly jiné základní vlastnosti. Teprv až v čínském svědomi náležité místo za- ujme poctivost a upřímnost, lid ten jistě bude sklizeti utěšené plody nesmírné pile své.« Než dosti ukázek! Svět neznámý se nám tu otvírá, jejž pochopovati nutí nás události sou- době. Jisto jest, že jsme dosud ohromně vzdá- leni učení Konfueia, jenž půl tisíce let před Kristem učil: »Člověk dokonalý miluje vše lidstvo, nedá se ovládati zálibou neb osobním prospěchem, vyhledávaje toliko všeobecného blaha, jasné pravdy.« B. B.
Vráz Šalamounův Smith Čiňaný Krist Peking Washington Korea Seul Mukden Vladivostok Amur Bajkal Chicago