Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 356. ze dne 30. prosince 1903.

Různé zprávy. = Nové egyptské museum v Kahýře. Sbírka rovněž zajímavých jako krásných předmětů starého saracénského umění, jež dosud nevhodně byla umí stěna v chatrné mešitě El Hakim v Kahýře, přestě hována nyní do nové budovy uprostřed města po- blíže Bab el Halfa. »Athenaeum« oznamuje, že vnitřní zařízení musea jest velmi zdařilé a že úprava pří- zemních místností, určených pro saracénské umění. přivádí tato krásná umělecká díla k plné platnosti. Uspořádání jest vesměs chronologické, v tomto sesta vení dle doby jsou pak roztříděny jednotlivé před- měty dle materiálu — kamene, dřeva, bronzu, majo- liky. Architekt komitétu pro zachování památek sara- cénských, Herz bej, jenž již dříve sestavil katalo sbírky, jmenován konservátorem musea, jehož zaří- zení a uspořádání jest jeho dílem. Do hořejšího patra budovy bude v nejbližší době přestěhována knihovna místokrálova. Za to vytýká se budově musea jako celku, že svým slohem, materiálem a nedostatečným zřetelem na svůj účel jest úplně pochybena. Celek navzdor stukové dekoraci v mešitovém slohu podobá prý se spíše přádelně na bavlnu než museu. Ža tyto slohové i věcné chyby jest zodpovědno stavební od- dělení ministerstva.

= Gymnasista vyděračem. Přítel našeho listu píše nám z Athén: Před několika dny dostala jakás ctihodná zdejší paní dopis, ve kterém jí pisatel vy hrožoval, že prozradí jejímu muži její nevěrnost, ne pošle-li pod adresou, v psaní udanou, pět set dra- chem poste restante v průběhu tří dnů. Paní, vě- doma si své počestnosti, odevzdala psaní svému muži. Po třech dnech dostal však manžel psaní od téhož pisatele, v němž mu nabízel, že poskytne mu příležitosti, by překvapil manželku při nevěře,2 po- šle-li mu dva tisíce drachem pod shora vzpomenutou adresou. To překvapilo manžela velmi a proto svěřil celou záležitost bratrovi své ženy, který, vzav psaní odevzdal je policejnímu komisaři, by vypátral pi- satele a očistil jeho sestru od podezření, jež zne- uctívalo celou rodinu. Komisař, dorozuměv se s po štovním úřadem, odevzdal pod udanou adresou na poště psaní následujícího obsabu: »Pane! Až toto psaní otevřete, budu Vás držeti za límec a po- skytnu Vám příležitosti, vše co víte vyzraditi. N. N. policejní komisař.« Ještě téhož dne dostavil se na poštu šestnáctiletý žák čtvrté gymnasialní třídy, J.

Janakudakis, poptávaje se, má-li psaní pod adresou J. Ekenomu. Poštovní úřadník tvářil se, jakoby mezi ostatními psaními jeho psaní hledal, ale zpravil pro- střednictvím svého kollegy hned policistu, stojícího na dvoře pošty a když přišel, odevzdal hochovi žá- dané psaní. S radostí uchopil se ho a puzen nedo- čkavostí, otevřel je hned v předsíni pošty, ale sotva že je přečetl, držel ho policista za límec a vedlv průvodu zvědavců na policejní stanici, kde má příle- žitost ve vězení pohodlněji si je pročísti. = Nejvyšší železnice světa. Zmínili jsme se již onehdy stručně, že nejdelší lanová dráha na světěa zároveň nejvyšší strojnická stanice na světě zřizuje se právě v Argentině. Jest určena k dopravě rud z báňského okresu Mexicana v Cordillerách na stanici argentinské severní dráhy Chilecite, při čemž je spád ne méně než 3536 metrů při úhrnné délce 35 kilo- metrů. O smělosti tohoto podniku možno si učiniti představu, povážíme-li, že konečná stanice dráhy jest

ve výšce 4585 metrů nad mořem, tedy ještě o 400 metrů výše než vrchol Panny ve Švýcarsku. Poněvadž také dolejší stanice má přece jen ještě výšku 1049 metrů, jest patrno, že zřizování dráhy musí zápoliti se všemi překážkami, jež staví proti vnikání člověka divoce rozervané pohoří ve své posavadní nedotknu- telnosti. Tak na př. jest na některých místech nutno, napínati drátěná lana, po nichž běží nákladní vozy volně v délce 850 metrů, při čemž se nejhlubší bod nalézá as 200 metrů nade dnem údolí, na jiných místech opět třeba zříditi železné věže zvýší 40 metrů, aby lana nalézala se v náležité výšce. Stavba dráhy pokročila tou měrou, že v nejbližší době bude možno zahájiti dopravu na první části tratě. Až bude dokon- čena, bude tato lanová dráha moci dopraviti asi 40.000 kilogramů rudy rychlostí 2.5 metru za vteřinu, při čemž každých 45 vteřin bude možno na konečné sta- nici vyprázdniti vagon, obsahující 500 kilogramů. = Král siamský Čulalonkorn slavil minulého měsíce třicáté páté jubileum své vlády s pravou ori- entálskou okázalostí. Nechybělo také při tom růz- ných radovánek a drobných dárků pro lid. Nejpěk- nější nápad jubilanta, jenž má rád děti, však byl, že ve hlavním městě dal všechny děti pod devět let podělit drobnými stříbrnými korunkami, děti pak na- rozené jako král, v roce »vola« (každý rok v Siam- sku nazývá se podle nějakého zvířete, což se vrací po cyklu dvanácti let) dostaly korunku zlatou. Zdá se tedy, že i v Siamu vědí, že budoucnost náleží tomu, kdo má přízeň mládeže.

= Zabavený vlak. Z Nov Yorku se oznamuje Zabavení vlaku jest zajisté případ poněkud neoby- čejný. Zřízenec dráhy Canadian Pacific, Barry, byh před nějakou dobou v Nov. Yorku zatčen, jsa obvi- něn, že si, bezprávně přivlastnil 1500 dollarů. Byl po několik neděl ve vazbě, načež poslán do Hali- faxu, kdež pohnán před soudce, jenž jej skvěle osvobodil. Teď Barry zahájil proces proti společ- nosti dráhy pro neoprávněné zatčení a žádal ná- hradu dvaceti tisíc dollarů, jednak pro utrpěnou mo- rální úhonu, jednak pro hmotné poškození, jež mu vzniklo tím, že v Nov. Yorku byl vězněn ve velhké, nezdravé cele, kde se jeho zdravotní stav zhoršii tou měrou, že se snad nikdy úplně neuzdraví. Barry proces vyhrál a poněvadž společnost dráhy nechtěla dobrovolně zaplatit náhradu 20.000 doll., zamýšlel jeho právní zastupce z počátku zabavit parostroj. náležející společnosti. To však nešlo, poněvadž úřad prohlásil, že parostroje konají mezinárodní službu. Nezbylo tudíž nic jiného, než dáti zabavit nákladní vlak, stojící na nádraží v Halifaxu — bez parního stroje. To pomohlo: společnost vyplatila ihned oněch 20.000 doll. Zemřelí v Praze. Dne 21. prosince 1903: Novotných. Marie dcera mag. úřadníka, 1 rok, 922—I. Nováková Hanna. soukromnice, 61 rok, 345—II. Trampota Jaroslav, syn služky, 14 dní, 447—III. Šustr Emanuel, syn kováře, 6 týdnů, 121—VIII. — Ve všecbecné nemoc- nici: Bednář František, rolník, 53 roky. — U Milo- srdných bratří: Blovský Jan, továrník, 47 roků. Sumec Antonín, dělník, 39 roků. — U Milosrd- ných sester: Švarcová Terezie, manželka sazeče, 40 roků. — U Alžbětinek: Vyhnánková Marie, služka, 52 roky. — V josefovské nemocnici Jedličková Karolina, manželka dělníka, 58 roků.

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. O 3. hod. odpol.

Ve středu, 30. prosince. Jenerál bez vojska. Veselohra o 3 dějstvích. Napsal Em. Bozděch. Režisér Alois Sedláček. OSOBY: Barras, první z pěti direktorů republiky francouzské, F. Steinsberg. Napoleon Bonaparte, ge- nerál ve vojště francouzském, K. Želenský. Tereza Tallienová, H. Benoniová. Josefina Beauharnaisová, M. Laudová. Eugen, Hortensie, její děti, A Červená, Ž. Boušková. Kornelia Poissardová, M. Hübnerová. Aristid Pochard, J. Mošna. Tři Grácie, M. Matějíčkova, Hel. z Towarnických, A. z Towarnických. Sluha, Fr. Gerlicky. Hosté. Deputace tržnic pařížských. Děj se koná v Paříži za direktoria v roce 1796 62. hra v předpl. (2. čtvrtka.)

Ve středu, 30. prosince. Rusalk a. Lyrická pohádka o 3 dějstvích od Jarosl. Kvapila. Hudbu složil Ant. Dvořák. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. OSOBY: Princ, B. Pták. Cizí kněžna, M. Kubátova. Rusalka, R. Maturová. Vodník, V. Kliment. Čaroděj- nice, M. Klánová. Hajný, A. Krössing. Kuchtík, V. Hájková. Lesní žínka, A. Bobkova. Jiná žínka, K. Fabiánová. Třetí žínka H. z Towarnických. Lovec, F. Šír. Družina princova, hosté, lesní žínky, rusalky. Tance v 2. dějství uspořádal baletní mistr Achille Viscusi. Po prvním i druhém dějství přestávka. Konec po 10. hod. Začátek o 7. hod.

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru Začátek o 7. hod Ve středu, 30. prosince. Sirotek Lovoodský. Činohra o 4 jedn. Napsala K. Birch.Pfesferová. Přel. E. Pešková. Režisér F. Šípek.

Švandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 7. hod.

Ve středu, 30. prosince. Poloviční ceny míst. Zlý duch Lumpacivagabundus. Fraška se zpěvy v 6 odděl. od K. Nestroye. Přeložil 29389 J. Kühnl. Režisér Jan Kubík. na Král

Pištěkovo lidové divadlo vaekranecu Začátek o 7. hod. Ve středu, 30. prosince. Lidové představení za poloviční ceny. Ve znamení kříže. Historická hra o 9 obrazech od Bohrmanna- Riegena a A. Dolcina.

Komandant Tardin vystupuje na jeviště.

Komandant Tardin, muž šestatřicetiletý, postavy malé a drobné, vlasů i knírů tmavohnědých, byl zjevem rázovitým, tváře velmi výrazné. Za klidu tvář ta, s černým měkkým zrakem měla výraz přívětivý, avšak když hněv aneb i jen vážné pře- mítání zbrázdily čelo jeho vráskami a svraštily jeho obočí, zrak pozbyl ihned výrazu vlídnosti; odlesk duhovky změnil se náhle. Na místě černé barvy nabyl odstínu šedéhoa šlehaly z něho jakoby elektrické blesky. Tato změna u výrazu očí změnila také úplně výraz jeho tváře, jež pak tvrdostí svou budila zcela jiné dojmy. Velitel, pokud celá povaha jeho měla by býti posu- zována, jevil energii chladnou a zdánlivě vypočitavou. Vše svědčilo u něho o velké houževnatosti. Frenolog byl by ostatně seznal tak ihned na první pohled již dle nosu rovného, ale krátkého, dle brady hra- naté a dle obrysů spánku, jež tvořily pravý úhel s obočím. Zřídka kdy oblékaje se v uniformu, komandant Tardin nosíval stále skorem kabát tmavé barvy, spodky spíše široké o drobných čtverečkách černých a bílých a botky lakované.

Proklínaje přečetl několik řádek, napsaných na lístku, kterýž mu byl sluha na podnosu odevzdal Zvolal pak netrpělivě: »Po všech čertech, to není přece důvod dostatečný, buditi člověka v takovou hodinu! Mnoho již neschází a nebudu moci ani vůbec spáti... Ostatně, kdož ví, snad jest to skutečně vážné. Uvidíme!« I velel pak sluhovi: »Uveďte pana komisaře do kanceláře mé a požádejte ho, aby sečkal několik okamžiků.« I zvedl se, stěží jen se od něho louče, z lože svého, oblekl se v spodky barvy leskle šedé i ve vestu téhož rázu; přičesal si kartáčem bradu a vlasy, a na to, aniž jinak již dokončil toaletu svou, odebral se do kanceláře své, kde ho již pan Barrois čekal. Komisař ozval se ihned: »Pane prefekte, omluvte mne, že jsem vás vyrušil v hodině takové, ale...« Prefekt ho přerušil: »To nic neznamená, pane komisaři, to nevadí. Ne- vyrušujete mne nikterak! Pracoval jsem již po celou hodinu.« Komisař přisvědčil úřadním pokynem hlavy a po- kračoval: »Nebyl bych si ostatně dovolil vyrušiti vás, nebýti důvodu vážného. Této noci pan Rochemond, jejž jistě znáte . . .« »Zajisté že ho znám. Jest to agent, značným ostro- vtipem nadaný, jejž úřad bezpečnostní přidělil informač- nímu oddělení ministerstva vojenství.« »Nuže, pane prefekte, tento agent Rochemond stal se předmětem vražedného pokusu . . .« Prefekt tázal se živě: Zaprodáni nepřítelí.