1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v ponděli 13. července 1908.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. IIsty
předplácí set
v Praze v adminkstrai
měste . . . . .
na čtvrt lsla . . . . 6 K —h
s drojí donáškou
na čtní lda . . . . 7 k 80k
ve Bllalkách! 9 K 9o
na měsíe .
P'oštoni
a mšsíe
:: ke
na čtrrt lrsia
s drojí zisilkou
a mošel
nr. . . kei
Praha
Bllalky
5
article
Vzácní hosté královské Prahy.
Vzácní hosté královské Prahy.
Královská naše Praha má dnes slav
nostní den prvého řádu. Naše slovanská.
zlatá máti měst hostí ve svém středu posel
stvo nad míru skvělé a vzácné: zástupcové
všech slovanských národů sešli se v naší o
věků proslulé metropoli, aby společnou úradou
položili základy ku příští duchovní jednote
a tím také ke šťastnější, bohda slavné bu-
doucnosti Slovanstva.
Nemůže býti cíle ani úkolu většího;
Slovanstvo neblahým osudem rozeklané, roze
rvané a rozdrobené, z valné části porobené
a zlobě cizího národního živlu jako na po
spas vydané a při tom ještě tu i tam samo
mezi sebou rozvaděné, má býti mravně sjed
noceno, kde dosud spor trvá, usmířeno, no-
vými kulturními a hospodářskými styky ústrojně
sloučeno, novým duchem pospolitosti oživene,
vědomím společných zájmů povzneseno a po
znáním veliké moci, jež z jeho, byť i jenom
nepolitické jednoty vyplyne, ke sledování
svých společných i zvlástních národních cílů.
neméně pak k úspěšnému boji proti nepřá
telským úkladům uvnitř posíleno a zevně
vyzbrojeno.
Lze si představiti programu pro všechny
slovanské větve vyššího, ideálnějšího a při
tom přece věcně cennějšího? Nuže: k této
veliké, vznešené metě, jež byla od dávna
ideálem a vroucí tužbou největších duchůa
nejšlechetnějších synů Slovanstva, má býti
nyní v naší krásné Praze zástupci všech slo-
vanských národů nalezena, vyznačena a vy
týčena cesta všem příjemná a stejně schůdna
má býti smluven harmonický postup všech
národů a kmenů slovanských, má býli sesta
vena formule pro nový, pospolitý život Sl
vanstva.
Praha
6
article
Dnešním dnem zahájeno bude jednán
přípravného sjezdu pro příští veliký, obecný
kongres Slovanstva, na němž nová duchovní
jednota slovanských národů má učiněna býti
skutkem a tímto jednáním, jež za okolnosti
lze říci příznivých a nadějných počíná, za
hajuje se akce, jež ve svých účincích může
nabyti důležitosti světové.
A není zajistě okolností nahodilou, že
k tomuto historicky památnému počinu zvo-
lena naše královská Praha, metropole če-
ského národa. Jde-li o sjednocení, o smíra
přátelskou dohodu k velkým společným pod-
nikům, vyhledává se vždycky půda přátelsky
neutrální, místo všem zůčastněným stejně
milé a takovýmto místem je Praha ve smyslu
nejlepším. Národ český zaujímá ve Slovan-
stvu stanovisko zrovna ideálně nestranné
my Čechové jsme stejně oddanými přáteli
všech Slovanů, přejeme všem slovanským
národům bez výjimky, aby požívajíce všech
jim náležitých práv a svobod, volně a úspéšně
Čecho
Praha
Slovany
7
article
se rozvíjeli, kulturně prospívali a politicky
mohutněli; my nechováme žádné předpoja-
tosti k nim, necitime k žádnému z nich
žádné řevnivosti ani závisti, ale sdílíme ovšen
vroucím srdcem jejich žal, radujíce se na-
opak z celé duše, kdykoli u nich znamenáme
zdar a rozmach ke štěstí nebo síle. Nuže
sídlo takovéhoto všem zúčastněným stejně
oddaného národa, jenž prost je všeliké so-
beckosti vůči jiným a vyloučen ze všeliké
rušivé soutěže s nimi, hodi se znamenitě ke
hledání všestranné shody, ke zmírnění trva-
jících snad dosud protiv a ke stanovení spo
lečných strategických cílo.
Kromě toho je království české od věků
již klasickým bojištěm v krušných zápasech
jež vede nejdále na západ pošinutý slovanský
národ s Němectvem, Praha pak, jakožto
hlava tohoto království, je bojů těch od ne-
paměti středem a obniskem. Zde sbíhajía
lámou se vlny těchto zápasů a zde také
bylo vždy vřídlo bojů i odbojů. Byla tedy
Praha
8
article
Praha zcela případně zvolena za shromáž-
diště sjezdu, jenž příštímu velkému kongresu
Slovanstva připraviti má program a návrhy.
to jest: zjednati základ pro příští, modern
vývoj praktické vzájemnosti slovanské.
Tato přípravná akce prohlašuje se, jak
celá zamýšlená přiští slovanská solidarita,
za akci nepolitickou, avšak ona může zůstati
nepolitickou jenom potud, že díti se bude
bez přímého účastenství příslušných vláda
že z ní vyloučeny zůstanou všechny otázky.
jež by se dotýkati mohly vzájemného poměru
mezi slovanskými a jinými od Slovanů obý
vanými státy. Jinak ovšem vnucují okolnosti
a stále ještě se sbíhající události sjezdu
program nikoli vší poliliky prostý a vtisknou
mu — tak aspoň lze předvídati — ráz od-
boje proti útočným, neochable výbojným
snahám okolního světa německého.
Dvě otázky zejmena jsou způsobilé, aby
sjezdové akci dodaly politického zbarvení
tuhý obranný boj západního Slovanstva prot
germanisaci v Rakousku a v Prusku a velký
problém konečného smíru mezi národy
ruským a polským. Tyto dvě otázky, a
o záležitostech národů balkánských ani ne-
mluvíme, ovládajíce mysli Slovanstva, ne
mohou býti z programu příští slovanské
vzájemnosti docela vyloučeny. Zvláště nalé-
havě nutná shoda rusko polská stane v po-
předí celého podniku, ježto na ní všechen
zdar zahájené akce závisí. Potřeba, aby
starý, tři sta let již trvající zápas mezi Rusy
a Poláky na základě práva, rovnosti a vol-
nosti ukončen byl, musí býti přední úlohou
obecné slovanské shody a tudíž také úkolem
sjezdu.
Ruska
Polák
Praha
Rakousko
Prusko
9
article
Vůbec očekává a doufá se, že příšt
shodné a přátelské styky slovanských národů
na základě programu, jenž v Praze vypra-
cován a potom velkým slovanským kongre-
sem bohda přijat bude, za jeden z hlavních
cílů míti budou, aby Slovanstvo plně a do-
cela vymanily z německého poručenství, kde
toto ještě trvá, jakož i z područí německého
ducha, z něhož se Slované na nejedné straně
dosud teprve pracně vybavují. Jinak jesta
zůstane vroucí žádostí všech přatel Slovan-
stva, aby příští solidarita slovanským náro
dům ve všech jejich vlastech zjednala rov
nost a volnost, aby zejména menší a dosud
nevolní národové slovanšti s bratrskými na-
rody a ovšem také s národy ciziho plemene
vždy jednati a v kulturní práci zavoditi mohli
jako rovní s rovnými. Předevšim však touží
se, aby přiští, byť i jenom duchovní, kulturní
a hospodařská organisace slovanska v každěm
ohledu posilnila ohrožené národy slovanské
v jich boji se společným nepřítelem všecl
Slovanů.
Slovan
Praha
10
article
Povznesení, posilnění a zmohutnění Slo
vanstva jako celku i jednotlivých jeho větv
budiž cílem, úkolem a také dílem příští jed
noty a budiž také již vůdčí hvězdou praž
ského přípravného sjezdu. Doufáme důvěrně
že se tak stane a že z porad dnes zabáje
ných nevzejdou jenom krásné myšlenky, lepé
ideje a zářící hesla, nýbrž že bude jimi pod
níceno živé úsilí, že vzejde z jejich popudů
úrodná práce, že po projevech bystrého kri-
tického rozumu a osvědčeních vroucího citu
následovati budou blahodárné, spásné činy
Bude-li pak chystaná práce provanuta
a proniknuta duchem bratrské rovnosti,
upřímné přizně a šetrnosti ku právům všech
zúčastněných, nemine se s velkým skvělým
úspěchem uvnitř i zevnitř, sjednoti slovanské
národy v harmonickou obec, kvapně spějící
k idealným výšinám lidskosti, ale také ve
velký, opevněný tábor národů bojovných,
v obrovskou železnou fálanx, jež pouhým
trváním svým již konec učiní dosavadní so-
becké a násilnické politice, jež Slovanstvo
dosud napadá a tísní.
Veliký jest tedy úkol, k jehož provádění
pražský sjezd má položiti základy, ale veliká
jest také naše naděje, že věhlasní zástup-
cové slovanských národů, kteří se dnes
v naší zlaté, slovanské Praze shromáždili,
úkolu svému dostojí a že z porad jimi dnes
zahájených Slovanstvu vzejde nová, šťastná
budoucnost.
V této důvěře, vděčni jinak už za dobrou
vůli a čest naší metropoli prokázanou, vo-
láme zástupcům velikého Slovanstva, voláme
milým a vzácným hostům svým z hloubi po-
hnutého srdce upřímné: Nechť práce vaše
přinese dobro, blaho a štěstí slovanským
národům!
Praha
11
article
Všeslovanská rada.
Pro »Národní Listy« napsal A. Borzenko
v Odesse. “)
Zblížení, lépe. řečeno snaha o zblížení jed
notlivých slovanských národností, jest jednou
z velkých dějinných událostí běžicího r. 1908
Rozdělené politicky, nábožensky, jazykově, jed-
notlivé slovanské národnosti snaží se o zblížení
na půdě společenství hospodáťských zájmů,
které by sjednoceny byly v obmýšlené Slovanské
bance — dále organisováním slovanských no-
vinářů, tělocvičných spolků, knihového obchodu.
národních osvětových spolků, turistiky v slovan-
ských zemích — a posléze uspořádáním v r.
1911 všeslovanské výslavy v Moskvě. Všeck
lalo tak různotvárná sjednocovací činnost ozna-
čena dosti správně terminem »praklického pansla-
vismu«.
Ale aby se skutečně stalo praktickým ny-
nější slovanské sjednocovací hnutí, nevyhnutelně
musí se utvořiti takové zřízení, v kterém by
zastoupena byla každá jednotlivá slovanská ná-
rodnosť; musí se utvořiti »mezinárodní všeslo-
vanská rada«, která pevnou, trvalou, živou
činnou organisací spojovati bude slovanské ná-
rodnosti, rozrůzněné v nynější době politicky.
nábožensky, jazykově, ale snažicí se o zblížení
na půdě »praklického panslavismu«.
A Borzenko
Odessa
Moskva
12
article
Správnost vyslovené myšlenky docházl po-
tvrzení v příkladě dvou zemi, kde se objevuje
analogické sjednocovací hnutí, vycházející, jako
u nynějších Slovanů, z úvah hospodářských,
praktických a obecně kulturných. »Panamerika-
nism« a »Svaz jihosfriekých osad Natalu.
Oranže, Transvaalu, Rhodesie a Kapu«, toto
dvoje »jednocovaci kulturné hnuti k svému plat-
nému uskutečnění zřídilo: prvé » Mezinárodní
kancelář amerických republik« a druhé »Mezi-
osadni radu jihuafrickou«.
Diky laskavosti ředitele »Mezinárodní kan-
celáře amerických republik« Johna Ba-
retta, jenž mi z Washingtonu poslal »Bulle-
lin oť the interaational bureau of the American
Republies« (květen 1908), mohu sděliti, že pro-
gram činnosti americké kanceláře záleží v studiu
obchodního, hmotného a obecně kulturného po
kroku a rozvoje v dvacetjedné americké repu-
blice: »information relative to the commercinl.
John
Natal
Transvaal
Rhodesie
Kapa
Washington
mezinárodní kancelář americký republika
bureau of the American Republies
13
article
*) Pan A. Borzenko je známý iniciátor my-
šlenky, aby slovanské sjezdy byly zřízeny jako stala
a pravidelná instituce mezislovanská, ku kterémut
účelu byl ochoten věnovati 100.000 rublů. Z navrhu.
v lomto čánku podaného, klerak si vážený slovan-
ský mecenáš představuje cesty k slovanskému zbll-
žení. Slovanské názory p. Borzenka nebyly dosu
širší veřejnosti známy. Kojíme se nadějí, že slovan-
ská konference v Praze přijme návrh p. A. Borzenku
za svůj a postará se o jeho provedení. Nemůžeť býti
sporu o tom, že musí býti pořízen jistý mezislovan-
ský orgán, který by slovanské zbližování na půdě
praktické a kulturné soustavně řídil a vedl je do
šiřky i hloubky. Se své strany k návrhu p. Borzen-
kovu podotýkáme pouze to, že by »Slovanská radat
měla vydávali svůj orgán a své publikace v dosa-
vadních spisovaých jazycích slovanských, a slov
»dosavadní« že je třeba užívati všude, kde je řeč
rovnoprávných mezi sebou slovanských jazycích.
Nebyloť by žádoucí, aby Slované, od přirozenosti
k drobení náchylní, nadělali si ješté více spisovných
jazyků, než mají dosavad, a pro ně všecky aby či-
nili nárok na stejně právo s historickými jazyky
slovanskými ? Red. »Nár. Listo«.
A Borzenko
Borzenka
Slovan
Praha
Reda
14
article
material and general progress and developmen
of the twenty one American Republies«.
Při analogičnosti sjednocovacího hnut
slovanského, amerického a jihoafrického naskytá
se otázka, má-li podobné zřízení, které uznáno
za nevyhnutelné k platnému uskutečnění toho
zblížení, o které se snaží americké republiky
jihoafrické kolonie, zavedeno býti také pro Slo-
vany. Olázka tato nemůže býti zodpověděna
jinak než kladně, neboť u Slovanů jeví se tytéž
podmínky, tytěž potřeby a snahy; musí tedy
Slované volit i tytéž prostředky k dosažení
svého elle.
Pro Ameriku »Mezinárodní kancelář ame-
riekých republik ve Washingtoně« založila mé-
sičník, věnovaný stavu dvacetjedně republiky
Nového Světa. Za týmž sjednocovacím účelem
vznikl orgán »Mezikolonialná rada« pro jiho-
africké osady.
Pokládám za nevyhnutelné, aby podle těehle
vzorů zřízena byla »Všeslovanská rada«, která
bude pečovati o soustavné studování hospodář
ského, hmotného a obecně kulturného stavu
i rozvoje každé jednotlivé slovanské národnosti
a vydávati své práce ve všech slovanských ná-
řečích, tak jako »Mezinárodní kancelář ame
riekých republik« vydává svůj bulletin v angli
ckém, španělském, portugalském a franeouzském
jazyku.
Příjezd slovanských hostí
do Prahy-
Včerejším ranním rychlíkem spol. rak. uh
státní dráhy přijeli do Praby z delegátů s rb
ských pp. prof. Drag. Pavlovič, M. Draž-
kovič, dr. Kosta Kumanudi, státní rada
Gersič s damami. Z delegátů bulharských
přijel posl. dr. Kalinkov. K uvítání jie
dostavili se na nádraží členové uvitacího komi-
tétu pp. dr. Vrat. Černý a Groh, kteří po srdeč-
ném uvítání doprovodili hosty do hotelu »Pařiže
a »Anglického dvora«, kde jsou ubytováni.
Slovan
profesor
Pavlovič
doktor
Kosta Kumanudi
Kalinkov
Černá
Groh
Amerika
Washington
Praha
American Republy
Slovan
15
article
Odpoledním rychlikem téže dráhy přijeli
do Prahy delegáti rušti. K jejich uvitání
shromáždili se v čekárně I. třídy pp.: v za-
stoupení rady městské dr. Vrat. Černý, dr. Pod-
lipný, Červený, dr. Šupich, Březnovský, Šafrá-
nek a Müller, dále mag. rada Borůvka, mag
kom. dr. Sobotka a ofic. Groh, v zastoupen
Národní rady posl. dr. Baxa, starosta Č. O. S.
dr. Scheiner, v zastoupení Pravoslavné besedy
pp. Kabát, Pelikán, Prokop a j., v zast. Slovan-
ského klubu sekr. Forman, pak čl. panské sně-
movny ejs. r. Křižik, řed. Živnostenské banky
dr. Preiss, ředitel Zemské banky Procházka.
poslanec Dürich, profesor dr. Chodounský.
prof. Polivka, prof. Taborský, rada zem. výb.
dr. Franta, řed. Karbulka, ze slovansikých hosti
dlících již v Praze generál Volodimirov, sekrotář
Slovanského spolku v Petrohradé Korabljev,
posl. Dudukovič, red. Volkov, Dus Chotimirský,
dr. Hlbovický, řed. gymnasia v Jekatěrinoslavi
Lubčenko s 5 profesory, dopisovatelé »Petro-
hradského Světa« Povolný a »Ruského Slova«
Černá
doktor
pod
Červená
Šupich
Březnovská
Šafrat
Müller
Borůvka
Sobotka
Groh
Baxa
Scheiner
Forman
Křižik
Preiss
Procházka
Dürich
Chodounská
profesor
polívka
Taborský
Franta
Karbulka
Volodimirov
Volkov
Chotimirský
Hlbovický
Povolná
Praha
Č . O . S
Petrohradý Korabljev
Petra
Slovan
zemský banka
16
article
Karavajev, p. Gračev a sl. Kapytova z Moskvy
a z hosti polských člen petrohradské řišské rady
volyňský velkostatkář hr. Jan Olizara, hrab
Montvil, konečně celá řada ruských i českýeh
studujících, zástupců tisku atd. Rovněž četní
hosté shromáždili se na peroně, ve vestibulu
nádražním i před nádražím. Byfo půl 4., když
vlak vjel pod zasklený podjezd nádraží a roz-
lehlo se nadšené volání slávy a zdaru. Na pe-
roně pozdravili vzácné a milé hosty jménem
připravného komitétu posl. dr. Kramář a jmé-
nem města dr. Černý, kteří uvedli je do če-
kárny. Tam oslovil je dr. Černý: Jménem
rady král, hlavn města Prahy vítám vás srdečné
při vstupu na půdu města. Přicházite, abyste
přiložili s ostatními bratry slovanskými jako
představitelé velkého Ruska ruku ku práci pro
Slovanstvo. Přejeme si, aby dllo, ježí vzniklo z
popudu bratrské lásky, skončilo úspěchem spo-
lečné věci slovanské. (Výborně ! Na zdar! Ura?)
Karavajev
Gračev
Olizar
Montvit
doktor
Kramář
Černá
Moskva
Praha
Rusko
Uro
17
article
V drobném prodejit
ranní čáslo o sobě . . . za B h
odpoledni
. . . . za 2k
Ve ilialkách na venkovšt
ranní číslo. . . . . . . . 10h
vdpsladní . . . . . . . . 4 b
Inseráty
plati se hotově zapřeš.
Přečplacení a inserty pžijěmá sdminl-
strace v Marianské ulkkcí č. a
Tam nacházají se též redskce
Hlskárna a expadice „Národnich Listůs
Eukopisy se nevracejí.
Národnich Listůs Eukopisa
18
article
Potom uvital příchozi dr. Kramář: Jménem
připravného homitétu, abych vás uvítal, dovoltel
Prál bych si, abyste Prahu nalezli tak radostnou
z hostí slovanských, jako my nalezli Petro-
hrad a abychom prožili zase dny tak radostné,
jaké nám zůstanou odtud na vždy nezapomenu-
telny. (Hlučný souhlas.)
(Rusky :) Pozdravuji vás nejupřimněji. Dejž
bůh, aby váš příjezd posloužil věci slovanskéa
abyste si též odnesli přesvědčení, že dílu pro
Slovanstvo jsme prací svou prospěli. Této práci
pro veškeré Slovanstvo na základech volnosti,
rovnosti a bratrství přeji plného zdaru ! (Vý-
borně! Sláva! Hurrá! Hlučné projevy.)
Za Rusy pak odpověděl člen státní rady
petrohradské pan Krasovský a poděkoval
represontantu sjezdu dru. Kramářovi. (Urál)
Ruští hosté clti, že jsou mezi slovanskými bratry,
na místech, kde stojí přední stráž Slovanstva,
věrná rodné tradici a své úloze. Ze srdce ještě
jednou řečník dékuje za uvitání a přeje sjezdu,
národu českému i městu Praze zdaru. (Na
zdar! Hurrá !)
Na to prof. Bechtějerov pronesl po-
zdrav ruského světa vědeckého vědeckému světu
českému a jich vzájemnosti.
doktor
Petro
bůh
Hurrat
Rus
Krasovský
profesor
Bechtějerov
Praha
Rusko
Hurrat
19
article
Za radostných projevů vítání, objímánía
celování polom hosté vedeni k povozům.
Shromážděné obecenstvo jásalo a neutucha-
jící volání slávy plnilo prostory chodeb i vesti-
bulu a rozlehalo se ulicemi před nádražím, kde
hosté odvážení do hotelu »U černého koně«,
nadšeně pozdravováni. — Z ruských delegátů
včera přijeli: člen státní rady Michajil Vasiljevic
Krasovskij, členové hosudarstvenné dumy
hr. Vladimír Alexějevič Bobrinskij, Nikolaj
Nikolajevič L vov, Alexandr Stepanovič Gižin-
skij, Vasilij Alexějevič Maklako v, profesor
varšavské university, prof Ivan Porfirjevič File-
čev, sekretář klubu Obščestvenných Dějatelej
Jevstaflj Machajlevič Dementjev, profesor
Dechtějerov, spisovatelé Vsevolod Pavlovič
Svatkovskij a Grigorij Vissarionovič Ko-
marov, prof. T. Florinský z Kyjeva, pro.
O zerov, Francev a Pogodin z Moskvy,
zástupce petrohradského sjezdu ruských žurna-
listů A. Stachovič a nakladatel Ivan Dimi-
trijevič Sylin z Moskvy.
Alexějevič Bobrinskij
Nikolajevič L vov
Stepanovič
Alexějevič
Porfirjevič
Pavlovič Svatkovský
ko
profesor
T Florinský
Francev
Pogodin
A Stachovič
Ivan Dimi
Kyjev
Moskva
Michajit Vasiljevic Krasovskij
Obščestvenný Dějatelej Jevstaflj
Machajlevič Dementjev
Dechtějerov
Gižin
20
article
Slavnostní představení ve
vinohradském divadle.
Krátce před 7. hodinou přijeli slovanšt
hosté do vinohradského divadla a byli ve foyeru
uvítáni členy družstva divadelního a artistickou
jeho správou.
Inž. Rosenberg projevil potěšení nad
lím, že mladému uměleckému ústavu dostává se
cti, aby slavnostním představením zabájil řadu
významných dní, v nichž konati se budouv
Praze předporady slovanské.
Ředitel Šubert připomněl, že české di-
vadlo už od let a především plní svůj úkol pě-
stováním styků mezislovanských, nejen pokud se
týče dramatické a operní produkce, nýbrži
umění hereckého. Prosí pak, aby vzácní hosté
slovsnštl, jejichž porady stanou se podle všeho
události světodějnou, zaujali svoje místa.
Představení zahájeno bylo slavnostními
fanfárami z »Libuše«, při nichž hosté první
povstali a bouřlivě aklamovali. Orkestr řízený
kapelníkem Čelanským sehrál pak brilantně
a v šíleném tempu, které je specialitou tohoto
dirigenta, ouverturu k »Prodané nevěsté«.
Na to hrála se Bozděchova krasořečnická,
po francouzském vzoru střížená aktovka »Zkou-
ška státníkova«, jejíže děj je přiliš znám,
než aby bylo třeba se ho tu ještě dolýkati.
Rozumí se, že známá duchaplná apergus vý-
mluvného vyslance versaillského hraběte Kau-
nice (jehož hrál velmi pozoruhodně a s umě-
leckým vkusem p. Dobrovolný) byla
uvítána demonstrativním potleskem. Potom se-
hrána ještě libezná opera Blodko va
»V studni«, jež si všesky slovanské hosty
Rosenberg
Šubert
Libuše
Čelanský
Bozděchův
Dobrovolná
Praha
vinohradský divadlo
Kau
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Za Jindřiškou Slavinskou.
Lidská touha po zábavě, jsouc ve své ne-
kulturnosti neschopna eltiti intensilu pravé ra-
dosti, nahražuje si tuto zvětšeným rozměrem
radovánek — a platí za to pravidelnou daní —
obělmi, životy a krvi. Ze všech podníků toho
druhu zaznamenávají dějiny pravidelné procento
katastrof; také letošní pražská výstava, ke které
nedovedli jsme dosud přilnouti jako k význam
ným událostem první jubilejní a národopisné,
splatila již svou daň panikou a neštěstimi př
květinovém korsu.
Památka události té bude možná dlouho.
doživotně strašlivým způsobem patrna v pamět
a živolě některých účastnjků, lak že snad není
nejstrašnějším osud té, která zasližena tu byle
náhlou smrtí, v poplachu, pod kopyty koní.
Zprávy jako jedinou mrtvou označily slč
Jindřišku Slavinskou, býv. člena Národního di-
vadla. Jest tomu již palnácie let, co — takořka
nepozorovaně — zmizela táto umělkyně s je-
viště a jest velké většině dnešního obecenstva
neznáma — a většině těch, jimž známou zů-
stala, zdála se asi podivinkou pro upřímný
způsob projevu, kterým vroucí cíténí a srdečné
nadšení pro krásu života i umění z této ryzí
duše tryskalo. Ale kdo blíže ji seznal — jistě
upřímně želí odchodu télo bytosti ušlechtilého
citění.
Jindřiška z Rittersbergů, divadelním jménem
Slavinská, byla po matce původu polského —
a povaha její honosila se všemi vzácnými vlast-
nostmi, které u polských žen obdivujeme. Ješte
v dělských olech však přišla do Čech, do vlast
Slavinská
Jindřišek Slavinská
Jindřišek
Rittersberg
Čechy
národní di
22
article
svého otce, jenž vlivem rodinné tradice i vlastní
činnosti umělecké slýkal se tu s veškerou aristo
kracií duševní — a tak dostala se do ozduší
které vývoj vznětlivé povahy vedlo nejpřizni
vějším směrem. Polský karakter, české prostředí
sajímavé doby let padesátých — a nevalně při-
znivé poměry majetkově byly složkami, ze kte-
rých vyrůstala tato povaha.
Když po smrti otcově věnovala se divadlu
tu spiše než talent, jenž by otvíral cestu k veli
kým cílům, byly to nadšená láska k umění
krása zjevu, kterými se Jindřiška Slavinská
uplatnita na jevišti, v oboru jí nejvhodnějším
„salonnich dam“ a později „hrdinných matek“
mné ovšem zupsala se do paměti již v prvníeh
dětských vzpominkách z divadla prozatímního
nejvícu tím, že ve výpravných hrách, které jak
hoch jedině jsem navštěvovati směl, vždy obje
vovala se jako víla či dokonce královna vil —
a ještě nyní, kdy po léta žila mimo jeviště
dobromyslně v kruhu přátel přijímala název
„víly na odpočinku .
Později ovšem seznal jsem ji v širším
oboru — a pamatuji dobře, že v chudých po-
měrech divadla prozatímního mívala jen dvě
toiletty, černou a fialovou, které bylo nutno
stále kombinovati tak, aby poskytly dostatečnou
rozmanitost kostýmů pro hry moderní i histori-
cké, tragedie i veselohry, ve kterých četně byl
zaměstnávána ..
V Národním divadle zmenšila se její čin
nost, ale i z toho období žijí v paměti dva skvělé
výkony: hrdinné ženy v předehře Sardouovy
„Vlasti“ a žebravé, podvodné vdovy v Csikyho
„Proletářích“ — výkon plný života, vzbudivší
svého času přímo sensaci,
Jednoho dne pak, dříve než umělkyně do-
vršila padesátý rok věku, dostavil se do jejího
bytu divadelní sluha s dopisem družstva, že toto
Jindřišek Slavinská
Sardouův
národní divadlo
23
article
nadále neobnoví s ní kontrakt a že jest ze svaz-
ku divadla propuštěna. Byl to bolestný okamžik
pro ženu, jež umění a zejména českému divadlu
oddána byla horoucím citem — ale hrdá polská
krev vzkypěla, bolest byla přemožona a ruka.
málo se clvějící, napsala na stvrzenku, že list
obdržela: „S díky přijímám...“ Ironiek
kvitance asi nepřidala slečně přízně v divadelní
kanceláři, a nebyla jí zapomonuta; svědčí o tom
malicherná záminka, že jednou, když meškala
na svůj listek v divadle a navštívila v zeminkti
své kolegyně v divadelní léži, hned k ní byl vy-
slán sluha se vzkazem, že slečna, nejsouc více
členem divadla, nemá práva v loži té se zdržo-
vati . ..
Poslední její vystoupení bylo tuším v „Ga
zdině robě“, kde hrála nenší roli staré selky;
obeconstvo ovšem netušilo, že loučí se s timto
sympatickým zjevem a jen kolegyně, s Hannou
Kubešovou v čele, milující ji pso zlaté její
srdce, připravily jí skromnou oslavu.
V coukromí žila Slavinská dále svou ve-
likou láskou k divadlu a všemu umění vůbee;
kulfurní i politické události národů čoskéhoa
polského byly jejímu životu tak intensivními.
jako většině lidí jen velké události vlastní ro-
diny; a vše, co měla, dělila mezi trpíeí a umění.
A horoucí, čistou láskou do posledního dechu
zůstala oddána divadlu Národnímu a všem jeho
osvdům.
Záliba umělecká a památky života učinily
její skromný byt ve čtvrtém patře na Ferdinan-
dově nábřeží na Smíchově, odkud měla stálou,
překrásnou vyhlídku na budovu Národního di-
vadla — malou, museální svatyňkou, plnou
předmětů buď posvěcených vzpomínkou neb
cenných uměním, většinou starožitností. Mnoho
jest zde památek rodinných, po dědu Janu
Rittrovi z Rittersheimu, jenž dobyl laurů jako
Hanna Kubešův
Slavinská
Rittr
Smíchov
Rittersheim
svazk divadlo
národní di
24
article
válečník v dobách Napoleonských a pak vědecky
byl činným; a po otci Ludviku, jenž zůstal
známým jako český literát let padesátých, ale
mimo to byl činným i jako skladatel, hudebník,
maliř, fysik a chomik. Pohnutý život jeho, častá
změna sídla, nepříznivé poměry majetkové a
politické arciť byly toho příčinou, že vodinných
památek přemnoho ubylo — ale rozvoj života
a jeho přečetné, znamenité styky přinesly mnoho
conného doplnění. V majetku sl. Slavinské jest
téměř úplný interiour učence Jana Ev. Purkyně,
jenž poutal — právě svou úplností — pozornost
na výstavě Národopisné; jsou tu cenné originály
obrazů starších českých mistrů, mezi nimi i Jos
Mánesa, také však obrazy moderní doby (Chit-
tussi), mnoho cenného poreulánu a nábytku sta-
rého slobu; starožitn, klavir, který tiše se roze-
zvučel vždy při návštěvách Hanny Kvapilové
jež Jindřišce Slavinské byla jako dcerou, zbož
ňovanou a oddanou, a je tu mnoho relikvií z po-
liticky pohnutých dob českých i polských.
Při mě poslední návštěvě — asi před ro-
kem — pochlubila se mi slečna nejnovější svojí
akvisicí, svérázně zajímavou: olejovými podo-
biznami Kristly a Míly, již jako usedlejších
manželů, kteréž obrazy — blizké zkáze — za-
koupila od pravnučky té dvojice, kterou Něm-
cová v »Babičce« učinila nesmrtelnou.
Čelným pozůstalým památkám bude asi
nyní chyběti komentář, leč bude lze jej
aspoň kuse sestaviti z údajů těch, kteří měli
příležitost častěji se slečnou Slavinskou se stý-
kati. A možno, že vůbec osud pozůstalosti jest
nejiatý, jako v přečetných případech ..
Zesnulá umělkyně, ač skromná a bez re-
presentačního vystupování, těšila se bohatým
stykům společenským; milovala společnost, byl
všude ráda vítána a nejvíce vynikající duchy
své doby nazývala svými přáteli, neboť dovedli
Ludvik
Slavinský
Jan Eva
Purkyně
Mánes
Hanna Kvapil
Kristl
Míl
Slavinská
Německo
25
article
oceniti její zlaté srdce a bystrého ducha, vzác-
nou povahu, ve které skrižily se nejlepší vlast-
nosti racy české a polské.
Jest tragickým detailem, že bývala víta-
ným hostem i v salonech dámy, jejiž čtvero-
spřeží zavinilo osudnou katastrofu při květino-
vém korsu.
Na podzim minulého roku upadla slečna
Jindřiška Slavinská — stíhaná vůbec častými
neduhy — v těžkou chorobu, ze kterého jen
zvolna se zolavila. Zajisté jen její touha po
estetickém požitku, naděje, spatřiti aspoň odlesk
oné poetické nádhery, o níž zvěsti k ní zalé-
taly z velikého světa, zavedly ji na výstavu —
aby nikdy se již nevrátila do svého útulného
příbytku, okrášleného a posvěceného milovanými
památkami. Osud číhal — rána dopadla . ..
Hra skončena způsobem nenadálým a strašli-
vým, jaký přísná kritika — »co nepřirozený« —
vylučuje z umění a jaký osudem přece tak
často jest volen. Zbyla jen mrtvola příšerně
znetvořené tváře — náhlý a snad šťastný konee
ryzí té bytosti. Zbyla úlěcha, že duše její snad
náhlou hrůzou dříve byla mrtva, než dopadla
rána a rozžhavila se bolest. Bůh její silněa
oddané víry jistě ji přijme s veškerou láskou
svého milosrdenství.
Jindřiška Slavinská nikdy neopomenula ty.
kdož jí a umění blízkými byli, doprovoditi
upřímnou slzou na poslední pouti. Dnes,
úmorně parném dni, jsou přátelé její rozptýleni,
drahá zlatá kaple nad Vltavou bez oživení —
průvod její ke hrobu snad bude chudý, ale
jistě na málokterou rakev snese se tolik vrou-
cích, upřímných vzpominek, jako na rakev této
Kurel Mašek.
šlechetné ženy.
Jindřišek Slavinská
Kurel Mašek
kaple nad Vltava