ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 80f58560-75a5-11dc-814d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 41, person 99, work 3, org 18
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v ponděli 13. července 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 191.
4 article
Na rauní a odpol. IIsty předplácí set v Praze v adminkstrai měste . . . . . na čtvrt lsla . . . . 6 K —h s drojí donáškou na čtní lda . . . . 7 k 80k ve Bllalkách! 9 K 9o na měsíe . P'oštoni a mšsíe :: ke na čtrrt lrsia s drojí zisilkou a mošel nr. . . kei
Praha Bllalky
5 article Vzácní hosté královské Prahy.
Vzácní hosté královské Prahy. Královská naše Praha má dnes slav nostní den prvého řádu. Naše slovanská. zlatá máti měst hostí ve svém středu posel stvo nad míru skvělé a vzácné: zástupcové všech slovanských národů sešli se v naší o věků proslulé metropoli, aby společnou úradou položili základy ku příští duchovní jednote a tím také ke šťastnější, bohda slavné bu- doucnosti Slovanstva. Nemůže býti cíle ani úkolu většího; Slovanstvo neblahým osudem rozeklané, roze rvané a rozdrobené, z valné části porobené a zlobě cizího národního živlu jako na po spas vydané a při tom ještě tu i tam samo mezi sebou rozvaděné, má býti mravně sjed noceno, kde dosud spor trvá, usmířeno, no- vými kulturními a hospodářskými styky ústrojně sloučeno, novým duchem pospolitosti oživene, vědomím společných zájmů povzneseno a po znáním veliké moci, jež z jeho, byť i jenom nepolitické jednoty vyplyne, ke sledování svých společných i zvlástních národních cílů. neméně pak k úspěšnému boji proti nepřá telským úkladům uvnitř posíleno a zevně vyzbrojeno. Lze si představiti programu pro všechny slovanské větve vyššího, ideálnějšího a při tom přece věcně cennějšího? Nuže: k této veliké, vznešené metě, jež byla od dávna ideálem a vroucí tužbou největších duchůa nejšlechetnějších synů Slovanstva, má býti nyní v naší krásné Praze zástupci všech slo- vanských národů nalezena, vyznačena a vy týčena cesta všem příjemná a stejně schůdna má býti smluven harmonický postup všech národů a kmenů slovanských, má býli sesta vena formule pro nový, pospolitý život Sl vanstva.
Praha
6 article
Dnešním dnem zahájeno bude jednán přípravného sjezdu pro příští veliký, obecný kongres Slovanstva, na němž nová duchovní jednota slovanských národů má učiněna býti skutkem a tímto jednáním, jež za okolnosti lze říci příznivých a nadějných počíná, za hajuje se akce, jež ve svých účincích může nabyti důležitosti světové. A není zajistě okolností nahodilou, že k tomuto historicky památnému počinu zvo- lena naše královská Praha, metropole če- ského národa. Jde-li o sjednocení, o smíra přátelskou dohodu k velkým společným pod- nikům, vyhledává se vždycky půda přátelsky neutrální, místo všem zůčastněným stejně milé a takovýmto místem je Praha ve smyslu nejlepším. Národ český zaujímá ve Slovan- stvu stanovisko zrovna ideálně nestranné my Čechové jsme stejně oddanými přáteli všech Slovanů, přejeme všem slovanským národům bez výjimky, aby požívajíce všech jim náležitých práv a svobod, volně a úspéšně
Čecho Praha Slovany
7 article
se rozvíjeli, kulturně prospívali a politicky mohutněli; my nechováme žádné předpoja- tosti k nim, necitime k žádnému z nich žádné řevnivosti ani závisti, ale sdílíme ovšen vroucím srdcem jejich žal, radujíce se na- opak z celé duše, kdykoli u nich znamenáme zdar a rozmach ke štěstí nebo síle. Nuže sídlo takovéhoto všem zúčastněným stejně oddaného národa, jenž prost je všeliké so- beckosti vůči jiným a vyloučen ze všeliké rušivé soutěže s nimi, hodi se znamenitě ke hledání všestranné shody, ke zmírnění trva- jících snad dosud protiv a ke stanovení spo lečných strategických cílo. Kromě toho je království české od věků již klasickým bojištěm v krušných zápasech jež vede nejdále na západ pošinutý slovanský národ s Němectvem, Praha pak, jakožto hlava tohoto království, je bojů těch od ne- paměti středem a obniskem. Zde sbíhajía lámou se vlny těchto zápasů a zde také bylo vždy vřídlo bojů i odbojů. Byla tedy
Praha
8 article
Praha zcela případně zvolena za shromáž- diště sjezdu, jenž příštímu velkému kongresu Slovanstva připraviti má program a návrhy. to jest: zjednati základ pro příští, modern vývoj praktické vzájemnosti slovanské. Tato přípravná akce prohlašuje se, jak celá zamýšlená přiští slovanská solidarita, za akci nepolitickou, avšak ona může zůstati nepolitickou jenom potud, že díti se bude bez přímého účastenství příslušných vláda že z ní vyloučeny zůstanou všechny otázky. jež by se dotýkati mohly vzájemného poměru mezi slovanskými a jinými od Slovanů obý vanými státy. Jinak ovšem vnucují okolnosti a stále ještě se sbíhající události sjezdu program nikoli vší poliliky prostý a vtisknou mu — tak aspoň lze předvídati — ráz od- boje proti útočným, neochable výbojným snahám okolního světa německého. Dvě otázky zejmena jsou způsobilé, aby sjezdové akci dodaly politického zbarvení tuhý obranný boj západního Slovanstva prot germanisaci v Rakousku a v Prusku a velký problém konečného smíru mezi národy ruským a polským. Tyto dvě otázky, a o záležitostech národů balkánských ani ne- mluvíme, ovládajíce mysli Slovanstva, ne mohou býti z programu příští slovanské vzájemnosti docela vyloučeny. Zvláště nalé- havě nutná shoda rusko polská stane v po- předí celého podniku, ježto na ní všechen zdar zahájené akce závisí. Potřeba, aby starý, tři sta let již trvající zápas mezi Rusy a Poláky na základě práva, rovnosti a vol- nosti ukončen byl, musí býti přední úlohou obecné slovanské shody a tudíž také úkolem sjezdu.
Ruska Polák Praha Rakousko Prusko
9 article
Vůbec očekává a doufá se, že příšt shodné a přátelské styky slovanských národů na základě programu, jenž v Praze vypra- cován a potom velkým slovanským kongre- sem bohda přijat bude, za jeden z hlavních cílů míti budou, aby Slovanstvo plně a do- cela vymanily z německého poručenství, kde toto ještě trvá, jakož i z područí německého ducha, z něhož se Slované na nejedné straně dosud teprve pracně vybavují. Jinak jesta zůstane vroucí žádostí všech přatel Slovan- stva, aby příští solidarita slovanským náro dům ve všech jejich vlastech zjednala rov nost a volnost, aby zejména menší a dosud nevolní národové slovanšti s bratrskými na- rody a ovšem také s národy ciziho plemene vždy jednati a v kulturní práci zavoditi mohli jako rovní s rovnými. Předevšim však touží se, aby přiští, byť i jenom duchovní, kulturní a hospodařská organisace slovanska v každěm ohledu posilnila ohrožené národy slovanské v jich boji se společným nepřítelem všecl Slovanů.
Slovan Praha
10 article
Povznesení, posilnění a zmohutnění Slo vanstva jako celku i jednotlivých jeho větv budiž cílem, úkolem a také dílem příští jed noty a budiž také již vůdčí hvězdou praž ského přípravného sjezdu. Doufáme důvěrně že se tak stane a že z porad dnes zabáje ných nevzejdou jenom krásné myšlenky, lepé ideje a zářící hesla, nýbrž že bude jimi pod níceno živé úsilí, že vzejde z jejich popudů úrodná práce, že po projevech bystrého kri- tického rozumu a osvědčeních vroucího citu následovati budou blahodárné, spásné činy Bude-li pak chystaná práce provanuta a proniknuta duchem bratrské rovnosti, upřímné přizně a šetrnosti ku právům všech zúčastněných, nemine se s velkým skvělým úspěchem uvnitř i zevnitř, sjednoti slovanské národy v harmonickou obec, kvapně spějící k idealným výšinám lidskosti, ale také ve velký, opevněný tábor národů bojovných, v obrovskou železnou fálanx, jež pouhým trváním svým již konec učiní dosavadní so- becké a násilnické politice, jež Slovanstvo dosud napadá a tísní. Veliký jest tedy úkol, k jehož provádění pražský sjezd má položiti základy, ale veliká jest také naše naděje, že věhlasní zástup- cové slovanských národů, kteří se dnes v naší zlaté, slovanské Praze shromáždili, úkolu svému dostojí a že z porad jimi dnes zahájených Slovanstvu vzejde nová, šťastná budoucnost. V této důvěře, vděčni jinak už za dobrou vůli a čest naší metropoli prokázanou, vo- láme zástupcům velikého Slovanstva, voláme milým a vzácným hostům svým z hloubi po- hnutého srdce upřímné: Nechť práce vaše přinese dobro, blaho a štěstí slovanským národům!
Praha
11 article
Všeslovanská rada. Pro »Národní Listy« napsal A. Borzenko v Odesse. “) Zblížení, lépe. řečeno snaha o zblížení jed notlivých slovanských národností, jest jednou z velkých dějinných událostí běžicího r. 1908 Rozdělené politicky, nábožensky, jazykově, jed- notlivé slovanské národnosti snaží se o zblížení na půdě společenství hospodáťských zájmů, které by sjednoceny byly v obmýšlené Slovanské bance — dále organisováním slovanských no- vinářů, tělocvičných spolků, knihového obchodu. národních osvětových spolků, turistiky v slovan- ských zemích — a posléze uspořádáním v r. 1911 všeslovanské výslavy v Moskvě. Všeck lalo tak různotvárná sjednocovací činnost ozna- čena dosti správně terminem »praklického pansla- vismu«. Ale aby se skutečně stalo praktickým ny- nější slovanské sjednocovací hnutí, nevyhnutelně musí se utvořiti takové zřízení, v kterém by zastoupena byla každá jednotlivá slovanská ná- rodnosť; musí se utvořiti »mezinárodní všeslo- vanská rada«, která pevnou, trvalou, živou činnou organisací spojovati bude slovanské ná- rodnosti, rozrůzněné v nynější době politicky. nábožensky, jazykově, ale snažicí se o zblížení na půdě »praklického panslavismu«.
A Borzenko Odessa Moskva
12 article
Správnost vyslovené myšlenky docházl po- tvrzení v příkladě dvou zemi, kde se objevuje analogické sjednocovací hnutí, vycházející, jako u nynějších Slovanů, z úvah hospodářských, praktických a obecně kulturných. »Panamerika- nism« a »Svaz jihosfriekých osad Natalu. Oranže, Transvaalu, Rhodesie a Kapu«, toto dvoje »jednocovaci kulturné hnuti k svému plat- nému uskutečnění zřídilo: prvé » Mezinárodní kancelář amerických republik« a druhé »Mezi- osadni radu jihuafrickou«. Diky laskavosti ředitele »Mezinárodní kan- celáře amerických republik« Johna Ba- retta, jenž mi z Washingtonu poslal »Bulle- lin oť the interaational bureau of the American Republies« (květen 1908), mohu sděliti, že pro- gram činnosti americké kanceláře záleží v studiu obchodního, hmotného a obecně kulturného po kroku a rozvoje v dvacetjedné americké repu- blice: »information relative to the commercinl.
John Natal Transvaal Rhodesie Kapa Washington mezinárodní kancelář americký republika bureau of the American Republies
13 article
*) Pan A. Borzenko je známý iniciátor my- šlenky, aby slovanské sjezdy byly zřízeny jako stala a pravidelná instituce mezislovanská, ku kterémut účelu byl ochoten věnovati 100.000 rublů. Z navrhu. v lomto čánku podaného, klerak si vážený slovan- ský mecenáš představuje cesty k slovanskému zbll- žení. Slovanské názory p. Borzenka nebyly dosu širší veřejnosti známy. Kojíme se nadějí, že slovan- ská konference v Praze přijme návrh p. A. Borzenku za svůj a postará se o jeho provedení. Nemůžeť býti sporu o tom, že musí býti pořízen jistý mezislovan- ský orgán, který by slovanské zbližování na půdě praktické a kulturné soustavně řídil a vedl je do šiřky i hloubky. Se své strany k návrhu p. Borzen- kovu podotýkáme pouze to, že by »Slovanská radat měla vydávali svůj orgán a své publikace v dosa- vadních spisovaých jazycích slovanských, a slov »dosavadní« že je třeba užívati všude, kde je řeč rovnoprávných mezi sebou slovanských jazycích. Nebyloť by žádoucí, aby Slované, od přirozenosti k drobení náchylní, nadělali si ješté více spisovných jazyků, než mají dosavad, a pro ně všecky aby či- nili nárok na stejně právo s historickými jazyky slovanskými ? Red. »Nár. Listo«.
A Borzenko Borzenka Slovan Praha Reda
14 article
material and general progress and developmen of the twenty one American Republies«. Při analogičnosti sjednocovacího hnut slovanského, amerického a jihoafrického naskytá se otázka, má-li podobné zřízení, které uznáno za nevyhnutelné k platnému uskutečnění toho zblížení, o které se snaží americké republiky jihoafrické kolonie, zavedeno býti také pro Slo- vany. Olázka tato nemůže býti zodpověděna jinak než kladně, neboť u Slovanů jeví se tytéž podmínky, tytěž potřeby a snahy; musí tedy Slované volit i tytéž prostředky k dosažení svého elle. Pro Ameriku »Mezinárodní kancelář ame- riekých republik ve Washingtoně« založila mé- sičník, věnovaný stavu dvacetjedně republiky Nového Světa. Za týmž sjednocovacím účelem vznikl orgán »Mezikolonialná rada« pro jiho- africké osady. Pokládám za nevyhnutelné, aby podle těehle vzorů zřízena byla »Všeslovanská rada«, která bude pečovati o soustavné studování hospodář ského, hmotného a obecně kulturného stavu i rozvoje každé jednotlivé slovanské národnosti a vydávati své práce ve všech slovanských ná- řečích, tak jako »Mezinárodní kancelář ame riekých republik« vydává svůj bulletin v angli ckém, španělském, portugalském a franeouzském jazyku. Příjezd slovanských hostí do Prahy- Včerejším ranním rychlíkem spol. rak. uh státní dráhy přijeli do Praby z delegátů s rb ských pp. prof. Drag. Pavlovič, M. Draž- kovič, dr. Kosta Kumanudi, státní rada Gersič s damami. Z delegátů bulharských přijel posl. dr. Kalinkov. K uvítání jie dostavili se na nádraží členové uvitacího komi- tétu pp. dr. Vrat. Černý a Groh, kteří po srdeč- ném uvítání doprovodili hosty do hotelu »Pařiže a »Anglického dvora«, kde jsou ubytováni.
Slovan profesor Pavlovič doktor Kosta Kumanudi Kalinkov Černá Groh Amerika Washington Praha American Republy Slovan
15 article
Odpoledním rychlikem téže dráhy přijeli do Prahy delegáti rušti. K jejich uvitání shromáždili se v čekárně I. třídy pp.: v za- stoupení rady městské dr. Vrat. Černý, dr. Pod- lipný, Červený, dr. Šupich, Březnovský, Šafrá- nek a Müller, dále mag. rada Borůvka, mag kom. dr. Sobotka a ofic. Groh, v zastoupen Národní rady posl. dr. Baxa, starosta Č. O. S. dr. Scheiner, v zastoupení Pravoslavné besedy pp. Kabát, Pelikán, Prokop a j., v zast. Slovan- ského klubu sekr. Forman, pak čl. panské sně- movny ejs. r. Křižik, řed. Živnostenské banky dr. Preiss, ředitel Zemské banky Procházka. poslanec Dürich, profesor dr. Chodounský. prof. Polivka, prof. Taborský, rada zem. výb. dr. Franta, řed. Karbulka, ze slovansikých hosti dlících již v Praze generál Volodimirov, sekrotář Slovanského spolku v Petrohradé Korabljev, posl. Dudukovič, red. Volkov, Dus Chotimirský, dr. Hlbovický, řed. gymnasia v Jekatěrinoslavi Lubčenko s 5 profesory, dopisovatelé »Petro- hradského Světa« Povolný a »Ruského Slova«
Černá doktor pod Červená Šupich Březnovská Šafrat Müller Borůvka Sobotka Groh Baxa Scheiner Forman Křižik Preiss Procházka Dürich Chodounská profesor polívka Taborský Franta Karbulka Volodimirov Volkov Chotimirský Hlbovický Povolná Praha Č . O . S Petrohradý Korabljev Petra Slovan zemský banka
16 article
Karavajev, p. Gračev a sl. Kapytova z Moskvy a z hosti polských člen petrohradské řišské rady volyňský velkostatkář hr. Jan Olizara, hrab Montvil, konečně celá řada ruských i českýeh studujících, zástupců tisku atd. Rovněž četní hosté shromáždili se na peroně, ve vestibulu nádražním i před nádražím. Byfo půl 4., když vlak vjel pod zasklený podjezd nádraží a roz- lehlo se nadšené volání slávy a zdaru. Na pe- roně pozdravili vzácné a milé hosty jménem připravného komitétu posl. dr. Kramář a jmé- nem města dr. Černý, kteří uvedli je do če- kárny. Tam oslovil je dr. Černý: Jménem rady král, hlavn města Prahy vítám vás srdečné při vstupu na půdu města. Přicházite, abyste přiložili s ostatními bratry slovanskými jako představitelé velkého Ruska ruku ku práci pro Slovanstvo. Přejeme si, aby dllo, ježí vzniklo z popudu bratrské lásky, skončilo úspěchem spo- lečné věci slovanské. (Výborně ! Na zdar! Ura?)
Karavajev Gračev Olizar Montvit doktor Kramář Černá Moskva Praha Rusko Uro
17 article
V drobném prodejit ranní čáslo o sobě . . . za B h odpoledni . . . . za 2k Ve ilialkách na venkovšt ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpsladní . . . . . . . . 4 b Inseráty plati se hotově zapřeš. Přečplacení a inserty pžijěmá sdminl- strace v Marianské ulkkcí č. a Tam nacházají se též redskce Hlskárna a expadice „Národnich Listůs Eukopisy se nevracejí.
Národnich Listůs Eukopisa
18 article
Potom uvital příchozi dr. Kramář: Jménem připravného homitétu, abych vás uvítal, dovoltel Prál bych si, abyste Prahu nalezli tak radostnou z hostí slovanských, jako my nalezli Petro- hrad a abychom prožili zase dny tak radostné, jaké nám zůstanou odtud na vždy nezapomenu- telny. (Hlučný souhlas.) (Rusky :) Pozdravuji vás nejupřimněji. Dejž bůh, aby váš příjezd posloužil věci slovanskéa abyste si též odnesli přesvědčení, že dílu pro Slovanstvo jsme prací svou prospěli. Této práci pro veškeré Slovanstvo na základech volnosti, rovnosti a bratrství přeji plného zdaru ! (Vý- borně! Sláva! Hurrá! Hlučné projevy.) Za Rusy pak odpověděl člen státní rady petrohradské pan Krasovský a poděkoval represontantu sjezdu dru. Kramářovi. (Urál) Ruští hosté clti, že jsou mezi slovanskými bratry, na místech, kde stojí přední stráž Slovanstva, věrná rodné tradici a své úloze. Ze srdce ještě jednou řečník dékuje za uvitání a přeje sjezdu, národu českému i městu Praze zdaru. (Na zdar! Hurrá !) Na to prof. Bechtějerov pronesl po- zdrav ruského světa vědeckého vědeckému světu českému a jich vzájemnosti.
doktor Petro bůh Hurrat Rus Krasovský profesor Bechtějerov Praha Rusko Hurrat
19 article
Za radostných projevů vítání, objímánía celování polom hosté vedeni k povozům. Shromážděné obecenstvo jásalo a neutucha- jící volání slávy plnilo prostory chodeb i vesti- bulu a rozlehalo se ulicemi před nádražím, kde hosté odvážení do hotelu »U černého koně«, nadšeně pozdravováni. — Z ruských delegátů včera přijeli: člen státní rady Michajil Vasiljevic Krasovskij, členové hosudarstvenné dumy hr. Vladimír Alexějevič Bobrinskij, Nikolaj Nikolajevič L vov, Alexandr Stepanovič Gižin- skij, Vasilij Alexějevič Maklako v, profesor varšavské university, prof Ivan Porfirjevič File- čev, sekretář klubu Obščestvenných Dějatelej Jevstaflj Machajlevič Dementjev, profesor Dechtějerov, spisovatelé Vsevolod Pavlovič Svatkovskij a Grigorij Vissarionovič Ko- marov, prof. T. Florinský z Kyjeva, pro. O zerov, Francev a Pogodin z Moskvy, zástupce petrohradského sjezdu ruských žurna- listů A. Stachovič a nakladatel Ivan Dimi- trijevič Sylin z Moskvy.
Alexějevič Bobrinskij Nikolajevič L vov Stepanovič Alexějevič Porfirjevič Pavlovič Svatkovský ko profesor T Florinský Francev Pogodin A Stachovič Ivan Dimi Kyjev Moskva Michajit Vasiljevic Krasovskij Obščestvenný Dějatelej Jevstaflj Machajlevič Dementjev Dechtějerov Gižin
20 article
Slavnostní představení ve vinohradském divadle. Krátce před 7. hodinou přijeli slovanšt hosté do vinohradského divadla a byli ve foyeru uvítáni členy družstva divadelního a artistickou jeho správou. Inž. Rosenberg projevil potěšení nad lím, že mladému uměleckému ústavu dostává se cti, aby slavnostním představením zabájil řadu významných dní, v nichž konati se budouv Praze předporady slovanské. Ředitel Šubert připomněl, že české di- vadlo už od let a především plní svůj úkol pě- stováním styků mezislovanských, nejen pokud se týče dramatické a operní produkce, nýbrži umění hereckého. Prosí pak, aby vzácní hosté slovsnštl, jejichž porady stanou se podle všeho události světodějnou, zaujali svoje místa. Představení zahájeno bylo slavnostními fanfárami z »Libuše«, při nichž hosté první povstali a bouřlivě aklamovali. Orkestr řízený kapelníkem Čelanským sehrál pak brilantně a v šíleném tempu, které je specialitou tohoto dirigenta, ouverturu k »Prodané nevěsté«. Na to hrála se Bozděchova krasořečnická, po francouzském vzoru střížená aktovka »Zkou- ška státníkova«, jejíže děj je přiliš znám, než aby bylo třeba se ho tu ještě dolýkati. Rozumí se, že známá duchaplná apergus vý- mluvného vyslance versaillského hraběte Kau- nice (jehož hrál velmi pozoruhodně a s umě- leckým vkusem p. Dobrovolný) byla uvítána demonstrativním potleskem. Potom se- hrána ještě libezná opera Blodko va »V studni«, jež si všesky slovanské hosty
Rosenberg Šubert Libuše Čelanský Bozděchův Dobrovolná Praha vinohradský divadlo Kau
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Za Jindřiškou Slavinskou. Lidská touha po zábavě, jsouc ve své ne- kulturnosti neschopna eltiti intensilu pravé ra- dosti, nahražuje si tuto zvětšeným rozměrem radovánek — a platí za to pravidelnou daní — obělmi, životy a krvi. Ze všech podníků toho druhu zaznamenávají dějiny pravidelné procento katastrof; také letošní pražská výstava, ke které nedovedli jsme dosud přilnouti jako k význam ným událostem první jubilejní a národopisné, splatila již svou daň panikou a neštěstimi př květinovém korsu. Památka události té bude možná dlouho. doživotně strašlivým způsobem patrna v pamět a živolě některých účastnjků, lak že snad není nejstrašnějším osud té, která zasližena tu byle náhlou smrtí, v poplachu, pod kopyty koní. Zprávy jako jedinou mrtvou označily slč Jindřišku Slavinskou, býv. člena Národního di- vadla. Jest tomu již palnácie let, co — takořka nepozorovaně — zmizela táto umělkyně s je- viště a jest velké většině dnešního obecenstva neznáma — a většině těch, jimž známou zů- stala, zdála se asi podivinkou pro upřímný způsob projevu, kterým vroucí cíténí a srdečné nadšení pro krásu života i umění z této ryzí duše tryskalo. Ale kdo blíže ji seznal — jistě upřímně želí odchodu télo bytosti ušlechtilého citění. Jindřiška z Rittersbergů, divadelním jménem Slavinská, byla po matce původu polského — a povaha její honosila se všemi vzácnými vlast- nostmi, které u polských žen obdivujeme. Ješte v dělských olech však přišla do Čech, do vlast
Slavinská Jindřišek Slavinská Jindřišek Rittersberg Čechy národní di
22 article
svého otce, jenž vlivem rodinné tradice i vlastní činnosti umělecké slýkal se tu s veškerou aristo kracií duševní — a tak dostala se do ozduší které vývoj vznětlivé povahy vedlo nejpřizni vějším směrem. Polský karakter, české prostředí sajímavé doby let padesátých — a nevalně při- znivé poměry majetkově byly složkami, ze kte- rých vyrůstala tato povaha. Když po smrti otcově věnovala se divadlu tu spiše než talent, jenž by otvíral cestu k veli kým cílům, byly to nadšená láska k umění krása zjevu, kterými se Jindřiška Slavinská uplatnita na jevišti, v oboru jí nejvhodnějším „salonnich dam“ a později „hrdinných matek“ mné ovšem zupsala se do paměti již v prvníeh dětských vzpominkách z divadla prozatímního nejvícu tím, že ve výpravných hrách, které jak hoch jedině jsem navštěvovati směl, vždy obje vovala se jako víla či dokonce královna vil — a ještě nyní, kdy po léta žila mimo jeviště dobromyslně v kruhu přátel přijímala název „víly na odpočinku . Později ovšem seznal jsem ji v širším oboru — a pamatuji dobře, že v chudých po- měrech divadla prozatímního mívala jen dvě toiletty, černou a fialovou, které bylo nutno stále kombinovati tak, aby poskytly dostatečnou rozmanitost kostýmů pro hry moderní i histori- cké, tragedie i veselohry, ve kterých četně byl zaměstnávána .. V Národním divadle zmenšila se její čin nost, ale i z toho období žijí v paměti dva skvělé výkony: hrdinné ženy v předehře Sardouovy „Vlasti“ a žebravé, podvodné vdovy v Csikyho „Proletářích“ — výkon plný života, vzbudivší svého času přímo sensaci, Jednoho dne pak, dříve než umělkyně do- vršila padesátý rok věku, dostavil se do jejího bytu divadelní sluha s dopisem družstva, že toto
Jindřišek Slavinská Sardouův národní divadlo
23 article
nadále neobnoví s ní kontrakt a že jest ze svaz- ku divadla propuštěna. Byl to bolestný okamžik pro ženu, jež umění a zejména českému divadlu oddána byla horoucím citem — ale hrdá polská krev vzkypěla, bolest byla přemožona a ruka. málo se clvějící, napsala na stvrzenku, že list obdržela: „S díky přijímám...“ Ironiek kvitance asi nepřidala slečně přízně v divadelní kanceláři, a nebyla jí zapomonuta; svědčí o tom malicherná záminka, že jednou, když meškala na svůj listek v divadle a navštívila v zeminkti své kolegyně v divadelní léži, hned k ní byl vy- slán sluha se vzkazem, že slečna, nejsouc více členem divadla, nemá práva v loži té se zdržo- vati . .. Poslední její vystoupení bylo tuším v „Ga zdině robě“, kde hrála nenší roli staré selky; obeconstvo ovšem netušilo, že loučí se s timto sympatickým zjevem a jen kolegyně, s Hannou Kubešovou v čele, milující ji pso zlaté její srdce, připravily jí skromnou oslavu. V coukromí žila Slavinská dále svou ve- likou láskou k divadlu a všemu umění vůbee; kulfurní i politické události národů čoskéhoa polského byly jejímu životu tak intensivními. jako většině lidí jen velké události vlastní ro- diny; a vše, co měla, dělila mezi trpíeí a umění. A horoucí, čistou láskou do posledního dechu zůstala oddána divadlu Národnímu a všem jeho osvdům. Záliba umělecká a památky života učinily její skromný byt ve čtvrtém patře na Ferdinan- dově nábřeží na Smíchově, odkud měla stálou, překrásnou vyhlídku na budovu Národního di- vadla — malou, museální svatyňkou, plnou předmětů buď posvěcených vzpomínkou neb cenných uměním, většinou starožitností. Mnoho jest zde památek rodinných, po dědu Janu Rittrovi z Rittersheimu, jenž dobyl laurů jako
Hanna Kubešův Slavinská Rittr Smíchov Rittersheim svazk divadlo národní di
24 article
válečník v dobách Napoleonských a pak vědecky byl činným; a po otci Ludviku, jenž zůstal známým jako český literát let padesátých, ale mimo to byl činným i jako skladatel, hudebník, maliř, fysik a chomik. Pohnutý život jeho, častá změna sídla, nepříznivé poměry majetkové a politické arciť byly toho příčinou, že vodinných památek přemnoho ubylo — ale rozvoj života a jeho přečetné, znamenité styky přinesly mnoho conného doplnění. V majetku sl. Slavinské jest téměř úplný interiour učence Jana Ev. Purkyně, jenž poutal — právě svou úplností — pozornost na výstavě Národopisné; jsou tu cenné originály obrazů starších českých mistrů, mezi nimi i Jos Mánesa, také však obrazy moderní doby (Chit- tussi), mnoho cenného poreulánu a nábytku sta- rého slobu; starožitn, klavir, který tiše se roze- zvučel vždy při návštěvách Hanny Kvapilové jež Jindřišce Slavinské byla jako dcerou, zbož ňovanou a oddanou, a je tu mnoho relikvií z po- liticky pohnutých dob českých i polských. Při mě poslední návštěvě — asi před ro- kem — pochlubila se mi slečna nejnovější svojí akvisicí, svérázně zajímavou: olejovými podo- biznami Kristly a Míly, již jako usedlejších manželů, kteréž obrazy — blizké zkáze — za- koupila od pravnučky té dvojice, kterou Něm- cová v »Babičce« učinila nesmrtelnou. Čelným pozůstalým památkám bude asi nyní chyběti komentář, leč bude lze jej aspoň kuse sestaviti z údajů těch, kteří měli příležitost častěji se slečnou Slavinskou se stý- kati. A možno, že vůbec osud pozůstalosti jest nejiatý, jako v přečetných případech .. Zesnulá umělkyně, ač skromná a bez re- presentačního vystupování, těšila se bohatým stykům společenským; milovala společnost, byl všude ráda vítána a nejvíce vynikající duchy své doby nazývala svými přáteli, neboť dovedli
Ludvik Slavinský Jan Eva Purkyně Mánes Hanna Kvapil Kristl Míl Slavinská Německo
25 article
oceniti její zlaté srdce a bystrého ducha, vzác- nou povahu, ve které skrižily se nejlepší vlast- nosti racy české a polské. Jest tragickým detailem, že bývala víta- ným hostem i v salonech dámy, jejiž čtvero- spřeží zavinilo osudnou katastrofu při květino- vém korsu. Na podzim minulého roku upadla slečna Jindřiška Slavinská — stíhaná vůbec častými neduhy — v těžkou chorobu, ze kterého jen zvolna se zolavila. Zajisté jen její touha po estetickém požitku, naděje, spatřiti aspoň odlesk oné poetické nádhery, o níž zvěsti k ní zalé- taly z velikého světa, zavedly ji na výstavu — aby nikdy se již nevrátila do svého útulného příbytku, okrášleného a posvěceného milovanými památkami. Osud číhal — rána dopadla . .. Hra skončena způsobem nenadálým a strašli- vým, jaký přísná kritika — »co nepřirozený« — vylučuje z umění a jaký osudem přece tak často jest volen. Zbyla jen mrtvola příšerně znetvořené tváře — náhlý a snad šťastný konee ryzí té bytosti. Zbyla úlěcha, že duše její snad náhlou hrůzou dříve byla mrtva, než dopadla rána a rozžhavila se bolest. Bůh její silněa oddané víry jistě ji přijme s veškerou láskou svého milosrdenství. Jindřiška Slavinská nikdy neopomenula ty. kdož jí a umění blízkými byli, doprovoditi upřímnou slzou na poslední pouti. Dnes, úmorně parném dni, jsou přátelé její rozptýleni, drahá zlatá kaple nad Vltavou bez oživení — průvod její ke hrobu snad bude chudý, ale jistě na málokterou rakev snese se tolik vrou- cích, upřímných vzpominek, jako na rakev této Kurel Mašek. šlechetné ženy.
Jindřišek Slavinská Kurel Mašek kaple nad Vltava