ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 80e7c550-8f0e-11dd-a398-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 91, person 111, org 18, work 8
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 9. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 96.
4 article
Na ranni avečerní listy předpláciřse?i V Praze v admínistraci na měslo, . .iR. —p na čtvrt leta...6K — h s dvojí donáškouit na měste) . . ... 2 K 5t na čtvrt leta . . . . 7 K 62 h ve filialkách na měslo . . . . . 2 K 30b Poštou: na měsíc. . . . . . s na čtvrt letá : . . . 9 K 0 s dvoji zásllkou ca měsíc. . . . . . S K S0 na dtvzt lota : . . . 1i K soh
Praha
5 title
Nnvá válka no Bolkíně
6 title
Lodní demonstrace prot černé Hoře a blokáda.
7 article Rozšíření blokády.
Rozšíření blokády. Z Londýna, 9. dubna. („Neue Fr. Pressel. Rozšíření blokády na albánské pobřeží, Dra v to počítaje, bude dnes formálně ohlášeno nabude platnosti. Z Londýna, 9. dubna. „Pall Mall Gazete“ oznamuje, že sir Eduard Grey kladl odpor požadavku, aby blokáda byla rozšířena až p Drač. Černá Hora vzdá se Skadru jenom vůči hrubé přesile. Z Cetyně, 9. dubna. Berlínská „Nationa Zeitung“ obrátila se na krále černohorského s dotazem, jak se hodlá zachovatik námitkám Evropy proti obléhán Skadru. Král odvětil telegraficky: „Cho- váme nejhlubší přesvědčení, že naše věc je spravedlivá před Bohem a před lidmi. Přejeme albánskému národu všeho dobrého a chceme žíti s ním v nejlepší shodě. Město Skader Všakjehistorickým sídlemnašich králů. Skader je nepostrádatel- ný pro náš život národní a hospo- dářský. Vzdáme se této srbské ze- mějenom vůči hrubé přesile.
Mall Gazout Londýn Drač Cetyně Evropa Eduard Grey Nationa Zeitung Skader Všakjehistorický sídlemnašich král Neue Francie
8 article
Korunní rada v Cetyni. Z Cetyně, 9. dubna. Ruský vyslane Giers udělil králi Mikulášovi a černohorské vládě přátelskou radu, aby ze spletit záležitosti skaderské hledali vý- chodisko, zejména pak aby poža- davek Evropy respektovali. Tento krok ruského vyslance a ohled na blokádu způsobil, že král Mikuláš svolal do Cetyně korunní radu, které došlo také důležité sdělení bělehradského kabinetu. Operace před Skadrem zastaveny. Z Londýna, 9. dubna. „Times“ uveřejňují tento telegram z Cetyně: Generál Vukotič a následník princ Petr byli včera na Cetyni. kde měli poradu s králem Mikulá- šem. Mezinárodní loďstvo kotv stále ještě před Barem. Zdá se, že nepřátelství před Skadrem je zatim zastaveno. Za Skader peněžní náhrada? Z Paříže, 9. dubna. „L'Eclair“ sděluje, že Černá Hora jest ochotna vzdáti s Skadru, dostane-li za něj 20 mil. franků. Z Říma, 9. dubna. „Tribuna“ oznamujez Londýna: Velmoci chtějí dáti Černé Hoře jako odškodněnou za Skader 20 mil. franků kus albánského pobřeží, jehož roz- sah nebyl ještě stanoven. Vyslanci italskýa ruský vedou dotyčná vyjednávání v Cetyní. Jest naděje, že záhy dojde k dohodě.
Mikuláš Vukotič Petr L Eclair Cetyně Evropa Londýn Paříž Řím Times Cetyně Skadr
9 article Jednání o mír a povšechný stav věcí balkánských.
Jednání o mír a povšechný stav věcí balkánských. Usnesení velevyslanecké konference v Londýně. Z Londýna, 8. dubna. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že dnešní porada velevy- slanců trvala přes dvě hodiny. Příští schůze koná se v pátek. Velevyslanci usnesli se na od- povědní notě velmocí balkán- ským státům a zaslali během večera svým vládám telegramy, jimiž se usnesení konfe- rence oznamuje. Možno se domnívati, že v ná- zorech velmocí nenastala změna. S autorita- tivní strany se prohlašuje, že hlavní otázkou je: Přejí si válčící státy míru? V pří- padě kladném nebylo by obtíží jej uskutečniti. V diplomatických kruzích se proslýchá, že se situace dnes posuzuje o něco příznivěji, poně- vadž jednání spojenců zdá se býti umírněněj- ším. Proslýchá se také, že se pomýšlí na ná- vrhy prý finančního rázu, kter by snad působily na Černou Horu Interpelace o balkánském spolku v srbské skupštině.
Reuterův Londýn
10 article
Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr zpr. „Nár. L.“) K mladoradikální včera poda- né interpelaci o balkánském spolku sděluje se mi vůdčími osobnostmí strany, že tato in- terpelace jest toliko výrazem spoluzodpověd- nosti největší oposiční strany za všechny pod- niky vlády v této dějinné době. Interpelací má býti vládě poskytnuta možnost, aby uvě- domila důvěrně zástupce národa aspoň o nej- hlavnějších zásadách a technických základech balkánského spolku k vůli upokojení myslí. Kdy odvolá Srbsko svoje vojsko z krajů albanských. Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr. zpr. „Nár. L.“) Na mojí otázku, zdali Srbsko po uzavření míru odvolá ihned své vojsko o Skadru a pobřeží, bylo mi odpověděno, že Srbsko odvolá v tom případě sice vojsko o Skadru, ale nemůže zároveň odvolati je o albanského pobřeží, dokud nebude rozhod- nuto o hranicích Albanie, o její správě a neu- tralisaci srbského východu na moře. Srbsko předá obsazenou část Albanie jenom do pev- ných rukou, jež budou zárukou míru v této zemi.
Bělehrad Srbsko Albánie
11 article Německý křížák „Geier“.
Německý křížák „Geier“. Z Cařihradu, 8. dubna. (K. k.) Německý křižák „Geier“ odplul do Středozemního mo- ře a jak se proslýchá, zastaví se v některých přístavech syrských. Schůze albanských protektorů ve Vídni. Z Vídně, 9. dubna. V paláci hr. Alfred Harracha konala se ustavující schů ze spolku k podporování rakousko- uherských literárních, vědeckých hmotných zájmů v Albansku. Zajímavou byla přítomnost nejen zástupců aristokracie, nýbrž také finančního světa. Mezi přítomnými byli také četní dobrodruzi albanští. Hlavní slovo vedl mladý bar. Chlumecký, který dovozoval, že Rakou- sko-Uhersko jest povinno albanský národ chrániti a převz íti v Albanii úlohu „kultur- trägra“. Zástupce starosty města Vídně dokazo- val nutnost života schopné Albanie, která prý bude tvrzí pořád ku () na Balkánč. Hrabě Fr. Harrach rovněž ukazoval na nutnost a po- vinnost Rakousko-Uherska, a by pečovaloo
Harrach Chlumecký Cařihrad Vídeň skoUhersko Albánie Francie RakouskoUhersko
12 article
Albance. Na to klerikální a židovská společ- nost. shromážděná v paláci hr. Harracha, která svorně si umínila držetí ruku nad albanskými ka- tolíky, schválila jednomyslně resoluci, ve kte- ré vyslovuje obdiv a sympatie hrdinným obhájcům Skadru a nejvřelejší sym- patie celému Albansku. Zároveň usta- vila se také hospodářská sekce spolku, do které zvoleni byli zástupci četných finančních ústavů, zejména Spitamüller, bar. Pittner z privilegované bosensko-hercegovské banky, přirozeně také zástupce bankovního domu Roth- schildova, který rovněž starati se bude o blaho katoliků albanských. Dále zvolen byl do téže sekce president rakouského Lloydu dr. Der- sehatta. Ze schůze zaslán býl holdovací te- legram císaři Františku Josefovi a následníkovi trůnu. Ještě nikdy nebylo ve Vídni pozorovat tak dojemnou péči o duševní a tělesné blaho ně- kterého utlačovaného národa, jako právě o Al- bance, o jejichž dosavadní činnosti bylo lze do- sud čístí zprávy jenom v kryavé rubrice politické.
Harrach Spitamüller Pittner Lloyd doktor Dera František Josef Vídeň Skadr Roth
13 title
V Cařihradě.
Cařihrad
14 article Transport chorých vojínů.
Transport chorých vojínů. Z Caříhradu, 8. dubna. (K. k.) Dle listů přibylo sem dnes po lodi 500 nemocných vo- jáků.
Caříhrad
15 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Audience ministra vnítra. Z Vídně, 9. dubna. Ministr vnitra sv.p Heinold byl včera odpoledne přijat císa- řem ve slyšení, které trvalo celou hodinu,a které bylo, jak se dovídáme, věnováno také referátu v příčině nynějšího stavu če- sko-německého jednání vyrovna- cího. Císařův dar. Ze Salcpurku, 9. dubna. (K. k.) JJeho Veličen- stvo císař věnoval pro pohořelé v Nusedorfě z svých soukromých prostředků 5000 K Proces Lukács contra Desy. Z Peští, 9. dubna. Proslýchá se, že př hlavním přelíčení v aféře Lukács-Desy podá- ny budou státním zastupitelstvem důkazy tom, že členové Košutovy stran vyžádalí si od vlády peníze a také je obdrželi, aby zvítězili nad kan- didáty strany Justhovy.
Lukács Des Košutův Justhův Vídeň Salcpurk Pešť
16 article Papež.
Papež. Z Říma, 8. dubna. (K. k.) Všichní kardinálové papežské kurie a členové díplomatického sboru poptávali se po stavu papežově. Mezi 7. a 8. hod večer přišli lékaři Marchiafava a Amicí znovu lůžku papežově. Proslýchá se, že zjistili, že se stav papežův zlepšil. Teplota nemocného obnáší něco přes 37 stupňů. Suiražetky londýnské. Z Londýna, 8. dubna. (K. k.) Čelná vůdkyně v hnutí za ženská práva miss Annie Kennyová byla dnes odpoledne zatčena pro pobuřování. Nepokoje v anglícké Indii. Ze Simly, 8. dubna. (K. k.) V úřadní zprávě se praví, že dne 5. dubna udály se na severo- západních hranicích boje s domorod- ci, jichž příčinou byl spor o rozdělení zálohy kmenům poskytnuté. Kmen Vazírů a jiní domorodei udeřili na tvrz Spinvan, byli však milicí odraženi. Milice měla dva mrtvé a 4 raněné. Obrovské stávky v Belgií. Z Bruselu, 9. dubna. V pondělí zahájí zde stávku 35.000 dělníků. V Lutychu a okoli bude stávkujících 150.000, v Haunaultu bude stáv- ka všeobecná. V některých továrnách bude výroba omezena. 80.000 členů křesťanských odborných organisací se vyslovilo proti stáv- Řecký parlament. Z Athén, 9. dubna. (K. k.) Z usnesení mini- sterské rady zahájí sněmovna v pondělí opět své práce. Zahájení prvního čínského parlamentu. Z Pekína, 8. dubna. (K. k.) Dnes byl zahájen první čínský parlament. Na ulicíchi, překlenutých ámi.
Marchiafava Amice Annie Kennyová Řím Londýn Indie Simla Belgie Brusel Lutych Atény Pekín
17 article
slavobranami, tísnily se velké zástupy lidu. Spo- lečná slavnost zahájení senátu a poslanecké sně- movny konala se za hřmění děl v poslanecké sně- movně. Přítomno bylo 500 zastupců lidu z 596 177 senátorů celkem z 274. Galerie byly hustě ob- azeny čínskými a cizími návštěvníky. Nejstarší člen poslanecké sněmovny uvítal shro- máždění a prohlásil parlament za zahájený. Z velkého nadšení byly pak obě sněmovny odročeny na sobotu. Juanšikajovo poselství k par- lamentu nebylo čteno veřejně, poněvadž jeho pre- tidentství je pouze zatímním. Vyslovuje v něm parlamentu své nejsrdečnější blahopřání k jeho za- hájení a naději, že republika potrvá deset tisíc let. Americký jednatel sdělil Číně, že Spojene státy uznají čínskou republiku, ježto byli jmenováni parlamentní úřadníci a parlament se prohlásil za způsobilým usnášeti se. Brasilie Mexiko budou jednati v dohodě se Spojenými státy.
Juanšikajův Čína Mexiko senát poslanecký sněmovna Spojen
18 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Z německých schůzí v Čechách. V německé částí Čech konalo se v neděli ně- kolik voličských schůzí obsahově zajímavých. v Trutnově byli pohromadě němečtí radikálové a mluvili k nim poslanci Kasper, Pacher a Wolf Posl. Kasper hovořil o malém finančním plánu, při němž projevil svůj úsudek, že předpis o prohlídce obchodních knih neznamená v nynější své úpravě nijakého nebezpečí pro poplatníky. Mimo to sděli posl. Kasper, že němečtí radikálové chtějí vynutiti junctím mezi malým finančním plánem a reformou daně činžovní. Vládě vytkl posl. Kasper, že její politika je váhavá, a to z bázně před Čechy a so- cialisty. Velmi opatrně mluvil předseda německého svazu sněmovního posl. Pacher: upozorňoval své posluchače na těžké vnitřní politické poměry Němců předlitavských. Zejména vytkl, že poměry Němců na říšské radě jsou docela jiné nežli na sněmě. O obstrukci německé se vyslovil v podstatě takto: německá obstrukce na sněmě splnila dosu svůj úkol, ale ovšem obstrukce má pouze negativ- ní síly, může síce odpůrce poškoditi a pozlobiti ale odpůrce nemůže obstrukcí býti přinucenk ústupkům. Posl. Pacher se tedy o obstrukci vy- slovil velmi střízlivě, proč?
Kasper Pacher Wolf Posl Němec Posl Čechy Trutnov
19 article
Německý radikalismus v Trutnově obstarával jediný posl. Wolí, a to v oboru politiky zahraniž- nl; vytknuv ministerstvu zahraničních záležitosk že hromadí chybu na chybu, nařízoval, že Srbové děj se co děj nesmějí se usaditi v Albánsku ani n Jaderském moři, poněvadž by se takto jihoslovan- ská říše vsunula mezi Rakousko a jeho odbytiště. a protože Drač a Medva by se staly vlastně ru- skými válečnými přístavy. Současně se schůzí trutnovskou konala se ně- mecko-agrární a radikální schůze v Hroznětíněu Karlových Varů; německý agrárník posl. Spiess tam vykládal, že za daných poměrů Němcům ne- zbývá, než setrvati při obstrukci, a agrárník Mayer projevil naději, že v otázce údělů se Němcům z Čech podaří dosíci dohody s Němci alpskými. neboť rozkol mezi skupinami německo-nacionál- ního svazu by po stránce národní byl neblahý. Jak se zdá, Němci v Čechách připravují se ji na příští sněmovní volby. V Hroznětíně byl již neděli posl. Spiess vyhlášen kandidátem pro sněm. a v Lidlových Dvorech v okresu kašperskohor- ském byl říšský poslanec agrární Paulik taktéž již v neděli vyzván, aby se při zemských volbách ucházel o mandát této skupiny. Čekají tedy Němci spásu vládního komisaře pro Čechy?
Srba Spiess Němec Mayer Trutnov Rakousko Drač Karlová Vary Čechy Hroznětín
20 article
V drobném prodejir ranní číalo o sobě . . za sh večerní .. za lh Ve fliálkách na venkově: ranní čislo . ...... 10 k večerní . . . .. . . . 5h lnneráty plati se hotově napřed- Předplaceni a inserty přijímá admmnistrace v Marianské ul., a TTam nacházeji se táž redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“ Rakopisy se novracejí. Zemské volby na Valašsku.
Valašsko
21 article
(Pův. zpráva „Nár. Listů“.) O venkovský okres vsetínský svedena bud jedna z nejtužších volebních srážek. Kandidaturu tu ohlásil účetní firmy Bratři Bubelové, Karel Bu- bela ze Vsetína, na program lidové strany pokro- kové, dále nadučitel Pilát z Liptálu, který jižv posledním sněmovním období tento okres zastu- poval na program agrární strany, a P. Švrčina, kaplan ze Vsetína, za stranu křesťansko-sociální Při posledních volbách v r. 1906 dostal nadučitel Pilát 535 hlasů a P. Daněk, farář, nyní v Jevičku, 391 hlasů. Pilát je protestant, okres z dobré po- lovice protestantský. Nyní však kandiduje proti protestantu Pilátovi rovněž protestant Bubela a tím je rozbita většina Pilátova ve prospěch kleri- kální kandidatury a mimo to ještě po zřízení hejt- manství na Vsetíně — asi před čtyřmi lety — přiděleny k této skupině Velké a Malé Karlovice (4213 a 1019 obyvatelůl), velkou většinou kleri- kální obce. Je tedy nebezpečí, že zatím, co budou o hlasy protestantské zápasiti Pilát s Bubelou, bude zvolen kandidát klerikální. Dále pak, a grár- ní strana dosud nevyslovila se určitě, bu- de-li podporovat kandidaturu Piláto- vu tak, aby byl zvolení vůbec dosavadní její chování ke kandidatuře Pilátově je zajímavé.
Bubela Karel bu Pilát P Švrčina P Daněk Pilátův Vsetín Liptál Jevička Malá Karlovice
22 article
Je-li agrární straně lhostejna osoba Pilátova, není a nemůže býti s takovým postupem strany spoko- jeno učitelstvo nejen okresu vsackého, nýbrž i ji- ných, poněvadž posl. Pilát byl jediným pokroko- vým zástupcem učitelstva v zem. sněmu (t. j. pří- slušník stavu učitelského). Agrární strana sice tvrdí, že s lidovou stranou pokrokovou nemá u- jednán kompromis, naproti tomu však právě cho- vání její ke kandidátu lidové strany pokrokové je na vsackém okresu zrovna v přímém rozporu s oním tvrzením. Je tedy na agrární straně, aby otevřeně řekla, chce-li podporovati Píláta, aby ještě v čas uchráněno bylo nebezpečí klerikálního vítězství po případě postavením jiného kandidáta.
Pilátův Pilát
23 title
Nová kampaň suffražetek.
24 article
V Londýně, 5. dubna 1913.
Londýn
25 article
„Válčící“ suffražetky zahájily organisovanou kampaň pomsty za rozsudek, vynesený nad jejich vůdkyní pí. Pankhurstovou. Jejich včerejší činy jsou: pumou roztříštěný železniční vůz na londýn- ské a severovýchodní dráze, blíže Stockportu, vý- buch na železniční stanici v Oxtedu blíže Londýna na londýnsko-brightonské dráze, poškozené obrazy vumělecké galerii v Manchestru, požárem zničený dům v Chorlev Woodu, zmařený paličský pokus v Mitchamu. Naproti tomu byly včera odsouzeny: Isabella Irvingová v Londýně na 6 měsíců tuhé práce pro rozbíjení oken. Olive Hockenová na 4 měsíce v second devision (nejmirnější vězení a částečné náhradě útrat pro pokus žhářstvív rochamptonském pavilonu. Ve čtvrtek správy dvou železnic, mídlandské a velké západní, obdržely zvěst, že některá z jejich velkých stanic jest ohrožena že- nami. Také londýnská policie byla informována. Z Birminghamu byli povoláni zřízenci, aby hlídalí midlandské stanice a tunely a velká západní měla stráže na každé stanici z Wolverhamptonu do Barnslev. Přes tuto opatrnost osobní vlak, přijí- ždějící od Crewe blíže Stockportu jen tak ušel po- hromě. Na vedlejší koleji stál prázdný vlak, při- pravený k vyjetí časně ráno. Osobní vlak právě jel mimo něj, když nastal v jednom z prázdných vagonů prudký výbuch, kusy dřeva a železa letěly vzduchem a jeden z nich rozbil strojvůdci láhev na čaj. Jakmile vlak přijel do Stockportu, stroj- vůdce ihned hlásil, co se stalo, a úřadníci vypra- vili se na komisi. Shledali, že jeden vůz třetí třídy byl úplně roztříštěn a jiný vůz vyšinut z kolejí.
Pankhurstová Irvingová Hockenová Stockport Londýn Manchestr Chorlevy Wood Birmingham Wolverhampton Barnslevy vumělecký galerie
26 article
Dvéře vagonu byly nalezeny až 25 yardů daleko. Vycpaná sedadla byla napuštěna petrolejem. V Oxtedu bylo zjevným úmyslem suffražetek, zničit stanici požárem. Na záchodě vybuchla kra- bíce střelného prachu, okna, dvéře a kus střechy byly vyraženy. Byl nalezen cestovní košík, obsa- hující konev s petrolejem, střelnou bavlnu, zapa- lovač, elektrickou baterii a budíka, nařízeného na třetí hodinu. Za stanici u zdi byla nalezena pistole, která při prohlídce vydala ránu, ale na štěstí nikoho nezranila. Pachatelé žádného z těchto železničních atentátů nebyli dopadeni, ale zane- chali stopy, ukazující, kde dlužno je hledati. V umělecké galerii v Manchestru byla roztří- štěna skla na třinácti nejvzácnějších obrazech a při tom byly poškozeny i obrazy samy. Jen na skle bylo naděláno škody za 170 liber šterlinků. Jakmile byl tento ničemný útok objeven, ihned
27 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. V „České Revul“ (1913, č. 7) otiskovánu je per extensum přednáška Jos. Penížka „O parlamentarismu“. Přednáška, jejíž otiště- ná dosud část je spíše duchaplnou causerií o vě- cech parlamentních, došla sice pozornosti v den- ním tisku, ale proto přece vynucuje si novou po- zornost i uveřejnění podrobného jejího znění. Red- aktor Penížek čerpal četná exempla ad hominem ve své přednášce z bohatých svých zkušenostía pamětí starého parlamentního zpravodaje. Je prav- da: proto zněji některá místa jeho výkladů jako podařené anekdoty: ale jsou to anekdoty, v nichž je dobré jádro, osvětlující osoby a věci — a hlav- ně věci — lépe než leckteré učené výklady. Ale mimo to nejedna jeho dokladná vzpomínka chová i dobrou dosi politických naučení, jež zasluhují bý- ti i znovu připominána. Tak na př. jeho vzpomín- ka na spor o protokolování českých interpelací řečí, který propukl po všeobecných volbách r. 1900: Po dlouhém jednání smluven kompromis s tehdejším předsedou hr. Vettrem z Lilie, který ještě nyní je v platnosti. Podle něho dávají se české interpelace a návrhy do přiloh v jazyku originálním, ale s německým překladem, české řeči pak se překládají pro t. zv. Reichsratskor- respondenz, která se vydává pro noviny: do ste- nografického, úřadního protokolu však se nedáva- jí. Penížek nebyl s ujednáním tim spokojen a na procházce s drem. Kaizlem, který je jménem po- slanců českých vedl a smluvil, na ně bublal a hu- boval. Tu řekl mu dr. Kaizl: „Vy jste zrovna tak splašené hříbě jak ostatní! Český národ nás poslal do Vídně, bychom tady dobývali rovného práva jazyka českého ve školách a v úřadech a v živo- tě veřejném v zemích českých a nikoli v proto- kole, který český člověk neshlédne jaktěživ, ne- ní-li poslancem nebo žurnalistou a není-li nucen
Penížek Kaizl doktor Reda Vídeň Český Revul
28 article
někdy něco v něm hledat, aby z toho proti řečníku nějakou sprostou zbraň ukoval. My. Čechové, jsme špatní stratégové: pořád a neustále rozšiřujeme bitevní čáru, jakkoli máme vojska pořád stejně,a nemajíce ještě rovného práva ve vniterním úřado- vání v zemích českých, rozkročujeme se již po rovnoprávnosti jazyka českého v Dolních Rakou- sích a ve Vídni a drobíme tak síly, jako bychom měli jich dosti na rozházenou.“ — V ostatním ob- sahu „Revue“ je: Otokar Fischer, Dramatik Heb- bel. — Dr. R. Kuráž. Po VI. mezinárodním kon- gresu pro všeobecnou a lékařskou radiologii v Pra- ze. — Dr. Ant. Boháč, Slezsko. — Hlídky: politi- cká — středostavovská — ženská. — Výtvarné umění. — O knihách. — Divadlo. — Drobnosti.
Čecho Fischer Heb doktor Antonín Dolní Raka Vídeň Slezsko divadlo
29 article
Zábavná a poučná příloha“ krajin- ských listů národní strany svobodomyslné sezna- muje s dvěma, dosud neznámými dopisy dra. F. L. Riegra, jež jsou zajímavým dokumentem politickým. Dopisy zapůjčil pan Čeněk Nečásek, jehož dědovi, okresnímu starostovi J. Patočkovi ve Sklenařicích u Vysokého, byly psány. Dopisy dá- vají nahlédnouti do politických poměrů let sedm- desátých, podaných a zbarvených ovšem s osob- ního stanoviska vynikajícího vůdce strany národní (staročeské]. Dosud uveřejněný list prvý je z 3. ledna 1874 a jedná o roztržce mezi českými po- slanci pro spor. zda jíti do sněmu, jak chtěli Mla- dočeši, nebo setrvati při trpném odporu. Pro po- vahu Riegrovu je příznačno, jakým způsobem. prudce a slavnostně prohlašoval se pro pasivní o- posici i v dopise soukromém, třeba poslání politi- ckého. Psal: „Držeti deklaraci a zavrhnouti ji — jíti do sněmu a nejiti — uznati zákonodárnou moc sněmu a zas neuznati — jsou protivy tak velice sobě odporné, že společné pokračování těch, kteří jsou pro jednu zásadu a těch, kteří jsou pro opak její, není možné! Národ náš musí se rozhodnouti buď pro jednu cestu nebo pro cestu druhou. Vy- sloví-li se pro obeslání sněmu většina národu — já tomu dále překážeti nebudu. — Ale toho se bohdá na mne nikdo nedočká: aby Rieger, který deklaraci sepsal — tuto deklaraci zapřel, kterou přijal celý národ za program svůj!“ A o pět let později šli sami Staročeši a ovšem i Rieger do říš- ské rady i do zemského sněmu a upustili od pa- sivní oposice nadobro. — „Přiloha“ dále obsahuje
F L Riegr Nečásek J Patočka Vysoký Riegrův Rieger Sklenařice
30 article
Adolí Veselý. Květnové jitro. — Vl. Sís. Pod- poručík Verich. — Dr. T., Utopie. — Dr. R. Mar- šan. Procul negotiis. — Dr. J. Folprecht. Kus dě- jin slovenských. — Spinozovo povolání do Heidel- bergu. — Drobnosti. Ve „Středě“ (II. č. 6) ukazuje dr. Otak a Guth řadou cifer „Šílenství zbrojení“. v posledních dobách vždy nově oživujícího válečné- ho nebezpečí bylo dosti psáno o lmensních nákla- dech moderní války. Ale cifry, vybrané „Středou“ podávají srovnání posledních čtyrycíti let, ukazu- jící pochybný pokrok — číselně ovšem úžasný — i na tomto poli lidského snažení. V r. 1872 mělo osm moderních velmocí (Rusko. Francie. Něme- eko. Rakousko, Italie, Anglie, Turecko a Japon- sko) v době míru 2.209.000 mužů, v r. 1912 však 4.262.000, t. j. vzrůst o 93%%. Pokud jde o jednotli- vé mocnosti, stojí vzrůstem své branné moci nad uvedeným průměrem Rusko (vzrůst o 20095). An- glie (+ 126%) a Japan (+ 1082): branná moc Řakousko-Uherska vzrostla o 48%. Výdaje na vojsko (i loďstvo) vzrostly za danou dobu u uve- dených mocnpstí s připočtením severoamerických
Sís Verich doktor J Folprecht Spinozův Otak Guth Heidel Rusko Francie Nout Rakousko Anglie Turecko Japon Adolit Veselá ŘakouskýUhersko Utopia
31 article
Spojených států z 3162 milionů franků na 9779 mil fr., t. j. o 213%%. Nad touto průměrnou cifrou stojí Japonsko (jehož výdaje vojenské vzrostly o 440 proc.). Německo (+ 326%), Rusko (+ 291%). Italie + 2742) a Spojené státy (+ 2319%); vojenské ná- klady Rakousko-Uherska vzrostly od r. 1872 o 106. — „Středa“ mimo to podává: A. Přece- chtěl, Otázka skaderská, — J. Novotný. Zranění a nemoci ve válce. — J. Marek, Kreslení jako praktická esthetika. — Fr. Pražák, Menšiny. — B. F. Horák. Z dějin studia antiky u nás. — Denis Diderot, List Voltairovi. — Aronet Voltaire, Od- pověď Diderotovi. — Směs. — Bibliografie. Ve „Zvonu“ (XIII., č. 29) v článku „Do- movský list v umění“ píše dr. M. Hýsek o podmínce moravského zemského výboru, aby umělci-uchazeči o zemské ceny doložili své žá- dosti — domovským listem. Soudí, že podmínka ta není výronem moravského separatismu, nýbrž ústupkem moravským klerikálům. „Změní-li se po- měry a nynější formule s domovským listem ne- vystačí, jsem přesvědčen“ — praví dr. Hýsek, jenž r. 1910 byl zástupcem mor.-zem, výboru v přísluš- né porotě — „že se obratem ruky nalezne formule jiná. Třeba pak křestní list, třeba určité stáří. třeba určitý rozsah knihy, třeba nakladatel . ..
Středa J Novotná Marek Denis Diderot Voltaire Aronet Voltaire Diderot M Hýsek doktor Hýsek spojený stát Japonsko Německo Rusko RakouskoUhersko Francie Oda Italia
32 article
Je-li obvinění dra. Hýska správné, není spolu vý- výmluvným svědectvím o tom, jak podivně úspěš- ná je taktika stupňovaného boje protiklerikálního moravské strany lidovopokrokové? Toť politický závěr z aféry literární, o které soud české veřej- nosti snad je jednotný: domovský list v umění je dokladem opravdu podivným. Byla-li dřívější pod- mínka, dle níž mohli se ucházeti o cenu Moravané rodem nebo spisovatelé na Moravě žijící, byť hod- ně provinciální, přece pochopitelná posláním cen (působiti pro zvelebení písemnictví na Moravěl, je podmínka domovské příslušnosti, kterou může míti, kdo o Moravu ani nezavadil, hotové nonsens. — V dalších ukázkách „Jana Nerudy kores- pondence vysokomýtské“, vybíraných V.
Hýsek Moravan Neruda Morava
33 article
V. Škorpilem, jež jsou vlastně řetězem svěde- ctví o ústreích, přezírání a nepochopení, jimiž Ne- ruda trpěl, je také doklad, jak našemu básníkovi zdraví a nervy trhala exponovaná posice novinář- ská. V r. 1880 píše Neruda V. K. Šemberovi v řadě stesků na svoje zdraví: „Doufám, že můj orga- nism to ještě přemůže. Měl jsem to již jednou, bylo to tenkráte, když aféry montágsrevueovské“ — bylť Neruda Staročechy podezříván, že je napadá v německé pražské „Montags Revui“ — „do kte- rých mne osud zapletl beze všeho mého přičinění. rozrušily a roztřásly veškerou mou soustavu ner- vovou — vždyť se pamatuješ, že jsem přicházel až k chorobným fantasijm. Od té doby, díky našim křišťálovým poměrům, jsem se nezotavil nikdy na dýl, než na několik měsíců. Občas mne to vždycky chytlo... Takový je rub úmorné a rozčilující práce žurnalistické, která se zdá při prvěm po- hledu tak snadná a lehká — čtenářům. — Obsal „Zvonu“ doplňují: K. Červinka: Jeseň. — B. Ka- minský, Tři listy. — E. Tréval, Útok života. — F. Sekanina. Glossa jubilejní. — F. X. Svoboda Trhající se břehy. — Literatura. — Divadlo. — Týden.
V Škorpil Neruda V K Šembera K Červinka E Tréval F Sekanina Svoboda Glossa jubilejní divadlo
34 article
„Zlatá Praha“ (XXX., č. 30) přináší ukáz- ku neznámé dosud práce Karoliny Švětlé „Pan profesor". Práce je zajímava již pro satyrický svůj ráz, třeba že nelze souhlasiti s míněním jej vydavatelky pí. A. Čermákové-Slukové, „že dosud časovosti nejen nepozbyla, ale zdá se, jakoby pan Karel Rožmitálský (hrdina práce), píšící trhavé kritiky, aby na sebe obrátil pozornost, vzat byí přímo z dnešní doby“. Práce je psána asi v letech šedesátých, a tudíž je jednou z prvých prací Světlé Nemá názvu a je neukončena. „Zlatá Praha“ otiskla z ní první kapitolu, obsahující karakteristi- ku hrdiny a tvořící pro sebe jakýsi celek. V po- známce nastiňuje vydavatelka ostatní obsah práce. jež měla býti dle všeho společenskou satyrou. — Číslo mimo to podává v textu: Al. Jirásek. Temno. — Boh. Brodský, Stará romance. — Zprávy ča- sové. — V illustracích: R. Havelka. Hrad Kaja. — F. Urban. Návrhy nástěnných maleb v lodi kapi- tolního kostela na král. Vyšehradě. — P. P. Ru- bens, Studie. — J. Škamrala, Cikánské děvče. — Raffael, Nově objevená freska v Perugii. — H. Böttinger, Prof. Hanuš Wihan.
XXX Karolina Švětlý A Čermák Sluka Karel rožmitálský Jirásek Brodská R Havelka F Urban J Škamral Raffael H Böttinger profesor Wihan Praha Vyšehrad Perugia Stará romance
35 article
V „Kráse Našeho Domova“ (IX., č. 3) článkem „Vltava v Praze“ Al. Kubiček zpytuje svědomí pražské veřejné správy, přípo- míná hříchy proti kráse pobřeží vltavských a ze- jména ztráty nebo aspoň poškození charakteristi- ckých, krásných pražských ostrovů: Ve své funkei ostrova zachován nám z větší části jedině ostrov žofínský. Za to zničen v celé své rozloze ku po- břeží blízko přiléhající ostrov Petržilkovský a při- pojen k levému vltavskému břehu, a Židovský ostrov užit za pouhou stěnu vlakového plavidlaa zmenšen na minimum. Podobný osud hrozil i ostro- vu Střeleckému, jenž však, dík rozvaze činitelů rozhodujících, nebude zbaven své funkce ostrova s celým uplatňujícím se vnějškem a nebude pře- měněn, jak zamýšleno, v součást jezu a nebude prodloužen v severní své části až k staroměst- skému jezu, aby vytvořoval takto bok osobního plavidla. Neboť nebyl by dotčen pouze ostrov sám,
Vltava Praha Petržilkovský
36 article
ale i celá hladina Vltavy, tato base ku panora- matu hradčanskému. Ale celé souostroví Štvanice vlastně zaniklo. Nové práce kanalisační zhsáhly tu způsobem tak radikálním, že možno mluviti o úpl- ně novém stavu. Celá polovice samé Štvanice byla zničena tím, že byla nasypána a vegetace vyká- cena; zcela pak zanikly ostrovy Primatorský a Ko- runní, byvše připojeny k nábřeží svatopetrskému. Jak radikální změny tu byly provedeny na pobře- žích a ostrovech vltavských, které by téměř zcela unikly pozornosti široké veřejnosti, kdyby je milci starého rázu nepřipamatovávali, aby mizících krás. jichž nedovede uhájiti, aspoň — litovala! — V ostatním obsahu: Leo Heyrovský. O vyhubení tesa- říka alpského (rosalia alpina 1.) v Čechách. — C. Daněk, Několik poznámek k osudu naší květeny. — Jan Emler, O ochraně přírodních památek. — B. Řezníček, Ovocné stromy a zahrádky domovní. — Kalendář prací v domovní zahrádce pro duben. — Kl. Čermák. Po zlaté stopě krašlitelů domova. — Přehledy. — Zprávy ze spolků.
Heyrovský Daněk Emler Řezníček Klement Vltava Čechy korunní
37 article
V Alpském Věstníku“ (XV., č. 4) prol. dr. Karel Chodounský ve stati „Mrzla Go- ra“ líčí poutavě a pěkně svůj loňský výstup na jednu z namáhavých hor v slovinských Alpách. Stať jeho je nejosobnější doklad známé these, že stáří začíná teprve, když se člověk počíná cítiti starým. Prof. Chodounský, jenž letos dovrší sedm- desátý rok svého života, jehož velký díl proseděl za pracovním stolkem vědcovým, vždy při tom učil, že otužováním, tělesným cvikem člověk nej- lépe ochrání své zdraví, svoji svěžest tělesnoui duševní. Proto dobře pochopíme, praví-li v úvodu své turistické črty: „Pravda, pravda — blížíme se nejzazší mezi věku lidského a stáří jest samoo sobě chorobou senectus ipse morbus. Kamkoliv se vrtneš, všude narazíš na mene tekel, na samé vý- strahy a závory! Právem? Kterým rokem vlastně počiná stáři? Jsou pojmy stáří a staroba totožný- mi? Snad je na šetření dost času, až když přišla staroba. Kdo se v stáří předčasně začne šetřit. urychlí příchod staroby. Pokud dovedeme a může- me, zachovejme způsob života, při kterém jsme v zdraví sestárli. Tvrdým, činným způsobem života udržíme si déle výkonnost, bojme se šetření, které v stáří bývá počátkem konců.“ — „Alpský Věst- ník“ dále podává: Dr. Vl. Růžička, Biologie v Al- pách. — Dr. Jiří Čermák, S universitní exkursí v Dauphinských Alpách. — J. Hendrych. Z leze- ckých tur v Čechách. — Zpráva o činnosti Českého odboru slovinského slpského družstva. — Ze slo- vanských Alp a Přímoří. — Literatura.
doktor Chodounská profesor Tvrdá Růžička Čermák J Hendry Alpy Alo dauphinský Alpy Čechy vanský Alpa