1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 9. dubna 1913.
Praha
4
article
Na ranni avečerní listy
předpláciřse?i
V Praze v admínistraci
na měslo, . .iR. —p
na čtvrt leta...6K — h
s dvojí donáškouit
na měste) . . ... 2 K 5t
na čtvrt leta . . . . 7 K 62 h
ve filialkách
na měslo . . . . . 2 K 30b
Poštou:
na měsíc. . . . . . s
na čtvrt letá : . . . 9 K 0
s dvoji zásllkou
ca měsíc. . . . . . S K S0
na dtvzt lota : . . . 1i K soh
Praha
5
title
Nnvá válka no Bolkíně
6
title
Lodní demonstrace prot
černé Hoře a blokáda.
7
article
Rozšíření blokády.
Rozšíření blokády.
Z Londýna, 9. dubna. („Neue Fr. Pressel.
Rozšíření blokády na albánské pobřeží, Dra
v to počítaje, bude dnes formálně ohlášeno
nabude platnosti.
Z Londýna, 9. dubna. „Pall Mall Gazete“
oznamuje, že sir Eduard Grey kladl odpor
požadavku, aby blokáda byla rozšířena až p
Drač.
Černá Hora vzdá se Skadru jenom vůči
hrubé přesile.
Z Cetyně, 9. dubna. Berlínská „Nationa
Zeitung“ obrátila se na krále černohorského
s dotazem, jak se hodlá zachovatik
námitkám Evropy proti obléhán
Skadru. Král odvětil telegraficky: „Cho-
váme nejhlubší přesvědčení, že naše věc je
spravedlivá před Bohem a před lidmi. Přejeme
albánskému národu všeho dobrého a chceme
žíti s ním v nejlepší shodě. Město Skader
Všakjehistorickým sídlemnašich
králů. Skader je nepostrádatel-
ný pro náš život národní a hospo-
dářský. Vzdáme se této srbské ze-
mějenom vůči hrubé přesile.
Mall
Gazout
Londýn
Drač
Cetyně
Evropa
Eduard Grey
Nationa Zeitung
Skader Všakjehistorický sídlemnašich král
Neue Francie
8
article
Korunní rada v Cetyni.
Z Cetyně, 9. dubna. Ruský vyslane
Giers udělil králi Mikulášovi a černohorské
vládě přátelskou radu, aby ze spletit
záležitosti skaderské hledali vý-
chodisko, zejména pak aby poža-
davek Evropy respektovali. Tento
krok ruského vyslance a ohled na blokádu
způsobil, že král Mikuláš svolal do
Cetyně korunní radu, které došlo také
důležité sdělení bělehradského kabinetu.
Operace před Skadrem zastaveny.
Z Londýna, 9. dubna. „Times“ uveřejňují
tento telegram z Cetyně: Generál Vukotič a
následník princ Petr byli včera na Cetyni.
kde měli poradu s králem Mikulá-
šem. Mezinárodní loďstvo kotv
stále ještě před Barem. Zdá se, že
nepřátelství před Skadrem je
zatim zastaveno.
Za Skader peněžní náhrada?
Z Paříže, 9. dubna. „L'Eclair“ sděluje, že
Černá Hora jest ochotna vzdáti s
Skadru, dostane-li za něj 20 mil.
franků.
Z Říma, 9. dubna. „Tribuna“ oznamujez
Londýna: Velmoci chtějí dáti Černé Hoře jako
odškodněnou za Skader 20 mil. franků
kus albánského pobřeží, jehož roz-
sah nebyl ještě stanoven. Vyslanci italskýa
ruský vedou dotyčná vyjednávání v Cetyní.
Jest naděje, že záhy dojde k dohodě.
Mikuláš
Vukotič
Petr
L Eclair
Cetyně
Evropa
Londýn
Paříž
Řím
Times
Cetyně
Skadr
9
article
Jednání o mír a povšechný
stav věcí balkánských.
Jednání o mír a povšechný
stav věcí balkánských.
Usnesení velevyslanecké konference
v Londýně.
Z Londýna, 8. dubna. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že dnešní porada velevy-
slanců trvala přes dvě hodiny. Příští schůze
koná se v pátek.
Velevyslanci usnesli se na od-
povědní notě velmocí balkán-
ským státům a zaslali během večera svým
vládám telegramy, jimiž se usnesení konfe-
rence oznamuje. Možno se domnívati, že v ná-
zorech velmocí nenastala změna. S autorita-
tivní strany se prohlašuje, že hlavní otázkou
je: Přejí si válčící státy míru? V pří-
padě kladném nebylo by obtíží jej uskutečniti.
V diplomatických kruzích se proslýchá, že se
situace dnes posuzuje o něco příznivěji, poně-
vadž jednání spojenců zdá se býti umírněněj-
ším. Proslýchá se také, že se pomýšlí na ná-
vrhy prý finančního rázu, kter
by snad působily na Černou Horu
Interpelace o balkánském spolku v srbské
skupštině.
Reuterův
Londýn
10
article
Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr
zpr. „Nár. L.“) K mladoradikální včera poda-
né interpelaci o balkánském spolku sděluje
se mi vůdčími osobnostmí strany, že tato in-
terpelace jest toliko výrazem spoluzodpověd-
nosti největší oposiční strany za všechny pod-
niky vlády v této dějinné době. Interpelací
má býti vládě poskytnuta možnost, aby uvě-
domila důvěrně zástupce národa aspoň o nej-
hlavnějších zásadách a technických základech
balkánského spolku k vůli upokojení myslí.
Kdy odvolá Srbsko svoje vojsko z krajů
albanských.
Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr.
zpr. „Nár. L.“) Na mojí otázku, zdali Srbsko
po uzavření míru odvolá ihned své vojsko o
Skadru a pobřeží, bylo mi odpověděno, že
Srbsko odvolá v tom případě sice vojsko o
Skadru, ale nemůže zároveň odvolati je o
albanského pobřeží, dokud nebude rozhod-
nuto o hranicích Albanie, o její správě a neu-
tralisaci srbského východu na moře. Srbsko
předá obsazenou část Albanie jenom do pev-
ných rukou, jež budou zárukou míru v této
zemi.
Bělehrad
Srbsko
Albánie
11
article
Německý křížák „Geier“.
Německý křížák „Geier“.
Z Cařihradu, 8. dubna. (K. k.) Německý
křižák „Geier“ odplul do Středozemního mo-
ře a jak se proslýchá, zastaví se v některých
přístavech syrských.
Schůze albanských protektorů ve Vídni.
Z Vídně, 9. dubna. V paláci hr. Alfred
Harracha konala se ustavující schů ze
spolku k podporování rakousko-
uherských literárních, vědeckých
hmotných zájmů v Albansku. Zajímavou
byla přítomnost nejen zástupců aristokracie, nýbrž
také finančního světa. Mezi přítomnými byli také
četní dobrodruzi albanští. Hlavní slovo vedl mladý
bar. Chlumecký, který dovozoval, že Rakou-
sko-Uhersko jest povinno albanský národ chrániti
a převz íti v Albanii úlohu „kultur-
trägra“. Zástupce starosty města Vídně dokazo-
val nutnost života schopné Albanie, která prý
bude tvrzí pořád ku () na Balkánč. Hrabě
Fr. Harrach rovněž ukazoval na nutnost a po-
vinnost Rakousko-Uherska, a by pečovaloo
Harrach
Chlumecký
Cařihrad
Vídeň
skoUhersko
Albánie
Francie
RakouskoUhersko
12
article
Albance. Na to klerikální a židovská společ-
nost. shromážděná v paláci hr. Harracha, která
svorně si umínila držetí ruku nad albanskými ka-
tolíky, schválila jednomyslně resoluci, ve kte-
ré vyslovuje obdiv a sympatie hrdinným
obhájcům Skadru a nejvřelejší sym-
patie celému Albansku. Zároveň usta-
vila se také hospodářská sekce spolku,
do které zvoleni byli zástupci četných finančních
ústavů, zejména Spitamüller, bar. Pittner
z privilegované bosensko-hercegovské banky,
přirozeně také zástupce bankovního domu Roth-
schildova, který rovněž starati se bude o blaho
katoliků albanských. Dále zvolen byl do téže
sekce president rakouského Lloydu dr. Der-
sehatta. Ze schůze zaslán býl holdovací te-
legram císaři Františku Josefovi a následníkovi
trůnu. Ještě nikdy nebylo ve Vídni pozorovat
tak dojemnou péči o duševní a tělesné blaho ně-
kterého utlačovaného národa, jako právě o Al-
bance, o jejichž dosavadní činnosti bylo lze do-
sud čístí zprávy jenom v kryavé rubrice
politické.
Harrach
Spitamüller
Pittner
Lloyd
doktor
Dera
František Josef
Vídeň
Skadr
Roth
13
title
V Cařihradě.
Cařihrad
14
article
Transport chorých vojínů.
Transport chorých vojínů.
Z Caříhradu, 8. dubna. (K. k.) Dle listů
přibylo sem dnes po lodi 500 nemocných vo-
jáků.
Caříhrad
15
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Audience ministra vnítra.
Z Vídně, 9. dubna. Ministr vnitra sv.p
Heinold byl včera odpoledne přijat císa-
řem ve slyšení, které trvalo celou hodinu,a
které bylo, jak se dovídáme, věnováno také
referátu v příčině nynějšího stavu če-
sko-německého jednání vyrovna-
cího.
Císařův dar.
Ze Salcpurku, 9. dubna. (K. k.) JJeho Veličen-
stvo císař věnoval pro pohořelé v Nusedorfě z
svých soukromých prostředků 5000 K
Proces Lukács contra Desy.
Z Peští, 9. dubna. Proslýchá se, že př
hlavním přelíčení v aféře Lukács-Desy podá-
ny budou státním zastupitelstvem důkazy
tom, že členové Košutovy stran
vyžádalí si od vlády peníze a také
je obdrželi, aby zvítězili nad kan-
didáty strany Justhovy.
Lukács
Des
Košutův
Justhův
Vídeň
Salcpurk
Pešť
16
article
Papež.
Papež.
Z Říma, 8. dubna. (K. k.) Všichní kardinálové
papežské kurie a členové díplomatického sboru
poptávali se po stavu papežově. Mezi 7. a 8. hod
večer přišli lékaři Marchiafava a Amicí znovu
lůžku papežově. Proslýchá se, že zjistili, že se stav
papežův zlepšil. Teplota nemocného obnáší něco
přes 37 stupňů.
Suiražetky londýnské.
Z Londýna, 8. dubna. (K. k.) Čelná vůdkyně
v hnutí za ženská práva miss Annie Kennyová byla
dnes odpoledne zatčena pro pobuřování.
Nepokoje v anglícké Indii.
Ze Simly, 8. dubna. (K. k.) V úřadní zprávě se
praví, že dne 5. dubna udály se na severo-
západních hranicích boje s domorod-
ci, jichž příčinou byl spor o rozdělení zálohy
kmenům poskytnuté. Kmen Vazírů a jiní domorodei
udeřili na tvrz Spinvan, byli však milicí odraženi.
Milice měla dva mrtvé a 4 raněné.
Obrovské stávky v Belgií.
Z Bruselu, 9. dubna. V pondělí zahájí zde
stávku 35.000 dělníků. V Lutychu a okoli bude
stávkujících 150.000, v Haunaultu bude stáv-
ka všeobecná. V některých továrnách bude
výroba omezena. 80.000 členů křesťanských
odborných organisací se vyslovilo proti stáv-
Řecký parlament.
Z Athén, 9. dubna. (K. k.) Z usnesení mini-
sterské rady zahájí sněmovna v pondělí opět své
práce.
Zahájení prvního čínského parlamentu.
Z Pekína, 8. dubna. (K. k.) Dnes byl zahájen
první čínský parlament. Na ulicíchi, překlenutých
ámi.
Marchiafava
Amice
Annie Kennyová
Řím
Londýn
Indie
Simla
Belgie
Brusel
Lutych
Atény
Pekín
17
article
slavobranami, tísnily se velké zástupy lidu. Spo-
lečná slavnost zahájení senátu a poslanecké sně-
movny konala se za hřmění děl v poslanecké sně-
movně. Přítomno bylo 500 zastupců lidu z 596
177 senátorů celkem z 274. Galerie byly hustě ob-
azeny čínskými a cizími návštěvníky. Nejstarší
člen poslanecké sněmovny uvítal shro-
máždění a prohlásil parlament za zahájený. Z
velkého nadšení byly pak obě sněmovny odročeny
na sobotu. Juanšikajovo poselství k par-
lamentu nebylo čteno veřejně, poněvadž jeho pre-
tidentství je pouze zatímním. Vyslovuje v něm
parlamentu své nejsrdečnější blahopřání k jeho za-
hájení a naději, že republika potrvá deset tisíc let.
Americký jednatel sdělil Číně, že Spojene
státy uznají čínskou republiku, ježto
byli jmenováni parlamentní úřadníci a parlament
se prohlásil za způsobilým usnášeti se. Brasilie
Mexiko budou jednati v dohodě se Spojenými
státy.
Juanšikajův
Čína
Mexiko
senát
poslanecký sněmovna
Spojen
18
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Z německých schůzí v Čechách.
V německé částí Čech konalo se v neděli ně-
kolik voličských schůzí obsahově zajímavých. v
Trutnově byli pohromadě němečtí radikálové a
mluvili k nim poslanci Kasper, Pacher a Wolf
Posl. Kasper hovořil o malém finančním plánu, při
němž projevil svůj úsudek, že předpis o prohlídce
obchodních knih neznamená v nynější své úpravě
nijakého nebezpečí pro poplatníky. Mimo to sděli
posl. Kasper, že němečtí radikálové chtějí vynutiti
junctím mezi malým finančním plánem a reformou
daně činžovní. Vládě vytkl posl. Kasper, že její
politika je váhavá, a to z bázně před Čechy a so-
cialisty.
Velmi opatrně mluvil předseda německého
svazu sněmovního posl. Pacher: upozorňoval své
posluchače na těžké vnitřní politické poměry
Němců předlitavských. Zejména vytkl, že poměry
Němců na říšské radě jsou docela jiné nežli na
sněmě. O obstrukci německé se vyslovil v podstatě
takto: německá obstrukce na sněmě splnila dosu
svůj úkol, ale ovšem obstrukce má pouze negativ-
ní síly, může síce odpůrce poškoditi a pozlobiti
ale odpůrce nemůže obstrukcí býti přinucenk
ústupkům. Posl. Pacher se tedy o obstrukci vy-
slovil velmi střízlivě, proč?
Kasper
Pacher
Wolf Posl
Němec
Posl
Čechy
Trutnov
19
article
Německý radikalismus v Trutnově obstarával
jediný posl. Wolí, a to v oboru politiky zahraniž-
nl; vytknuv ministerstvu zahraničních záležitosk
že hromadí chybu na chybu, nařízoval, že Srbové
děj se co děj nesmějí se usaditi v Albánsku ani n
Jaderském moři, poněvadž by se takto jihoslovan-
ská říše vsunula mezi Rakousko a jeho odbytiště.
a protože Drač a Medva by se staly vlastně ru-
skými válečnými přístavy.
Současně se schůzí trutnovskou konala se ně-
mecko-agrární a radikální schůze v Hroznětíněu
Karlových Varů; německý agrárník posl. Spiess
tam vykládal, že za daných poměrů Němcům ne-
zbývá, než setrvati při obstrukci, a agrárník
Mayer projevil naději, že v otázce údělů se Němcům
z Čech podaří dosíci dohody s Němci alpskými.
neboť rozkol mezi skupinami německo-nacionál-
ního svazu by po stránce národní byl neblahý.
Jak se zdá, Němci v Čechách připravují se ji
na příští sněmovní volby. V Hroznětíně byl již
neděli posl. Spiess vyhlášen kandidátem pro sněm.
a v Lidlových Dvorech v okresu kašperskohor-
ském byl říšský poslanec agrární Paulik taktéž již
v neděli vyzván, aby se při zemských volbách
ucházel o mandát této skupiny.
Čekají tedy Němci spásu vládního komisaře
pro Čechy?
Srba
Spiess
Němec
Mayer
Trutnov
Rakousko
Drač
Karlová Vary
Čechy
Hroznětín
20
article
V drobném prodejir
ranní číalo o sobě . . za sh
večerní
.. za lh
Ve fliálkách na venkově:
ranní čislo . ...... 10 k
večerní . . . .. . . . 5h
lnneráty
plati se hotově napřed-
Předplaceni a inserty přijímá
admmnistrace v Marianské ul., a
TTam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a sxpedice
„Národních Listů“
Rakopisy se novracejí.
Zemské volby na Valašsku.
Valašsko
21
article
(Pův. zpráva „Nár. Listů“.)
O venkovský okres vsetínský svedena bud
jedna z nejtužších volebních srážek. Kandidaturu
tu ohlásil účetní firmy Bratři Bubelové, Karel Bu-
bela ze Vsetína, na program lidové strany pokro-
kové, dále nadučitel Pilát z Liptálu, který jižv
posledním sněmovním období tento okres zastu-
poval na program agrární strany, a P. Švrčina,
kaplan ze Vsetína, za stranu křesťansko-sociální
Při posledních volbách v r. 1906 dostal nadučitel
Pilát 535 hlasů a P. Daněk, farář, nyní v Jevičku,
391 hlasů. Pilát je protestant, okres z dobré po-
lovice protestantský. Nyní však kandiduje proti
protestantu Pilátovi rovněž protestant Bubela a
tím je rozbita většina Pilátova ve prospěch kleri-
kální kandidatury a mimo to ještě po zřízení hejt-
manství na Vsetíně — asi před čtyřmi lety —
přiděleny k této skupině Velké a Malé Karlovice
(4213 a 1019 obyvatelůl), velkou většinou kleri-
kální obce. Je tedy nebezpečí, že zatím, co budou
o hlasy protestantské zápasiti Pilát s Bubelou,
bude zvolen kandidát klerikální. Dále pak, a grár-
ní strana dosud nevyslovila se určitě, bu-
de-li podporovat kandidaturu Piláto-
vu tak, aby byl zvolení vůbec dosavadní
její chování ke kandidatuře Pilátově je zajímavé.
Bubela
Karel bu
Pilát
P Švrčina
P Daněk
Pilátův
Vsetín
Liptál
Jevička
Malá Karlovice
22
article
Je-li agrární straně lhostejna osoba Pilátova, není
a nemůže býti s takovým postupem strany spoko-
jeno učitelstvo nejen okresu vsackého, nýbrž i ji-
ných, poněvadž posl. Pilát byl jediným pokroko-
vým zástupcem učitelstva v zem. sněmu (t. j. pří-
slušník stavu učitelského). Agrární strana sice
tvrdí, že s lidovou stranou pokrokovou nemá u-
jednán kompromis, naproti tomu však právě cho-
vání její ke kandidátu lidové strany pokrokové
je na vsackém okresu zrovna v přímém rozporu
s oním tvrzením. Je tedy na agrární straně, aby
otevřeně řekla, chce-li podporovati Píláta, aby
ještě v čas uchráněno bylo nebezpečí klerikálního
vítězství po případě postavením jiného kandidáta.
Pilátův
Pilát
23
title
Nová kampaň suffražetek.
24
article
V Londýně, 5. dubna 1913.
Londýn
25
article
„Válčící“ suffražetky zahájily organisovanou
kampaň pomsty za rozsudek, vynesený nad jejich
vůdkyní pí. Pankhurstovou. Jejich včerejší činy
jsou: pumou roztříštěný železniční vůz na londýn-
ské a severovýchodní dráze, blíže Stockportu, vý-
buch na železniční stanici v Oxtedu blíže Londýna
na londýnsko-brightonské dráze, poškozené obrazy
vumělecké galerii v Manchestru, požárem zničený
dům v Chorlev Woodu, zmařený paličský pokus
v Mitchamu. Naproti tomu byly včera odsouzeny:
Isabella Irvingová v Londýně na 6 měsíců tuhé
práce pro rozbíjení oken. Olive Hockenová na
4 měsíce v second devision (nejmirnější vězení
a částečné náhradě útrat pro pokus žhářstvív
rochamptonském pavilonu.
Ve čtvrtek správy dvou železnic, mídlandské
a velké západní, obdržely zvěst, že některá
z jejich velkých stanic jest ohrožena že-
nami. Také londýnská policie byla informována.
Z Birminghamu byli povoláni zřízenci, aby hlídalí
midlandské stanice a tunely a velká západní měla
stráže na každé stanici z Wolverhamptonu do
Barnslev. Přes tuto opatrnost osobní vlak, přijí-
ždějící od Crewe blíže Stockportu jen tak ušel po-
hromě. Na vedlejší koleji stál prázdný vlak, při-
pravený k vyjetí časně ráno. Osobní vlak právě
jel mimo něj, když nastal v jednom z prázdných
vagonů prudký výbuch, kusy dřeva a železa letěly
vzduchem a jeden z nich rozbil strojvůdci láhev
na čaj. Jakmile vlak přijel do Stockportu, stroj-
vůdce ihned hlásil, co se stalo, a úřadníci vypra-
vili se na komisi. Shledali, že jeden vůz třetí třídy
byl úplně roztříštěn a jiný vůz vyšinut z kolejí.
Pankhurstová
Irvingová
Hockenová
Stockport
Londýn
Manchestr
Chorlevy Wood
Birmingham
Wolverhampton
Barnslevy
vumělecký galerie
26
article
Dvéře vagonu byly nalezeny až 25 yardů daleko.
Vycpaná sedadla byla napuštěna petrolejem.
V Oxtedu bylo zjevným úmyslem suffražetek,
zničit stanici požárem. Na záchodě vybuchla kra-
bíce střelného prachu, okna, dvéře a kus střechy
byly vyraženy. Byl nalezen cestovní košík, obsa-
hující konev s petrolejem, střelnou bavlnu, zapa-
lovač, elektrickou baterii a budíka, nařízeného
na třetí hodinu. Za stanici u zdi byla nalezena
pistole, která při prohlídce vydala ránu, ale na
štěstí nikoho nezranila. Pachatelé žádného z těchto
železničních atentátů nebyli dopadeni, ale zane-
chali stopy, ukazující, kde dlužno je hledati.
V umělecké galerii v Manchestru byla roztří-
štěna skla na třinácti nejvzácnějších obrazech a
při tom byly poškozeny i obrazy samy. Jen na
skle bylo naděláno škody za 170 liber šterlinků.
Jakmile byl tento ničemný útok objeven, ihned
27
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „České Revul“ (1913, č. 7) otiskovánu
je per extensum přednáška Jos. Penížka „O
parlamentarismu“. Přednáška, jejíž otiště-
ná dosud část je spíše duchaplnou causerií o vě-
cech parlamentních, došla sice pozornosti v den-
ním tisku, ale proto přece vynucuje si novou po-
zornost i uveřejnění podrobného jejího znění. Red-
aktor Penížek čerpal četná exempla ad hominem
ve své přednášce z bohatých svých zkušenostía
pamětí starého parlamentního zpravodaje. Je prav-
da: proto zněji některá místa jeho výkladů jako
podařené anekdoty: ale jsou to anekdoty, v nichž
je dobré jádro, osvětlující osoby a věci — a hlav-
ně věci — lépe než leckteré učené výklady. Ale
mimo to nejedna jeho dokladná vzpomínka chová
i dobrou dosi politických naučení, jež zasluhují bý-
ti i znovu připominána. Tak na př. jeho vzpomín-
ka na spor o protokolování českých interpelací
řečí, který propukl po všeobecných volbách r.
1900: Po dlouhém jednání smluven kompromis s
tehdejším předsedou hr. Vettrem z Lilie, který
ještě nyní je v platnosti. Podle něho dávají se
české interpelace a návrhy do přiloh v jazyku
originálním, ale s německým překladem, české
řeči pak se překládají pro t. zv. Reichsratskor-
respondenz, která se vydává pro noviny: do ste-
nografického, úřadního protokolu však se nedáva-
jí. Penížek nebyl s ujednáním tim spokojen a na
procházce s drem. Kaizlem, který je jménem po-
slanců českých vedl a smluvil, na ně bublal a hu-
boval. Tu řekl mu dr. Kaizl: „Vy jste zrovna tak
splašené hříbě jak ostatní! Český národ nás poslal
do Vídně, bychom tady dobývali rovného práva
jazyka českého ve školách a v úřadech a v živo-
tě veřejném v zemích českých a nikoli v proto-
kole, který český člověk neshlédne jaktěživ, ne-
ní-li poslancem nebo žurnalistou a není-li nucen
Penížek
Kaizl
doktor
Reda
Vídeň
Český Revul
28
article
někdy něco v něm hledat, aby z toho proti řečníku
nějakou sprostou zbraň ukoval. My. Čechové, jsme
špatní stratégové: pořád a neustále rozšiřujeme
bitevní čáru, jakkoli máme vojska pořád stejně,a
nemajíce ještě rovného práva ve vniterním úřado-
vání v zemích českých, rozkročujeme se již po
rovnoprávnosti jazyka českého v Dolních Rakou-
sích a ve Vídni a drobíme tak síly, jako bychom
měli jich dosti na rozházenou.“ — V ostatním ob-
sahu „Revue“ je: Otokar Fischer, Dramatik Heb-
bel. — Dr. R. Kuráž. Po VI. mezinárodním kon-
gresu pro všeobecnou a lékařskou radiologii v Pra-
ze. — Dr. Ant. Boháč, Slezsko. — Hlídky: politi-
cká — středostavovská — ženská. — Výtvarné
umění. — O knihách. — Divadlo. — Drobnosti.
Čecho
Fischer
Heb
doktor
Antonín
Dolní Raka
Vídeň
Slezsko
divadlo
29
article
Zábavná a poučná příloha“ krajin-
ských listů národní strany svobodomyslné sezna-
muje s dvěma, dosud neznámými dopisy dra.
F. L. Riegra, jež jsou zajímavým dokumentem
politickým. Dopisy zapůjčil pan Čeněk Nečásek,
jehož dědovi, okresnímu starostovi J. Patočkovi ve
Sklenařicích u Vysokého, byly psány. Dopisy dá-
vají nahlédnouti do politických poměrů let sedm-
desátých, podaných a zbarvených ovšem s osob-
ního stanoviska vynikajícího vůdce strany národní
(staročeské]. Dosud uveřejněný list prvý je z 3.
ledna 1874 a jedná o roztržce mezi českými po-
slanci pro spor. zda jíti do sněmu, jak chtěli Mla-
dočeši, nebo setrvati při trpném odporu. Pro po-
vahu Riegrovu je příznačno, jakým způsobem.
prudce a slavnostně prohlašoval se pro pasivní o-
posici i v dopise soukromém, třeba poslání politi-
ckého. Psal: „Držeti deklaraci a zavrhnouti ji —
jíti do sněmu a nejiti — uznati zákonodárnou moc
sněmu a zas neuznati — jsou protivy tak velice
sobě odporné, že společné pokračování těch, kteří
jsou pro jednu zásadu a těch, kteří jsou pro opak
její, není možné! Národ náš musí se rozhodnouti
buď pro jednu cestu nebo pro cestu druhou. Vy-
sloví-li se pro obeslání sněmu většina národu —
já tomu dále překážeti nebudu. — Ale toho se
bohdá na mne nikdo nedočká: aby Rieger, který
deklaraci sepsal — tuto deklaraci zapřel, kterou
přijal celý národ za program svůj!“ A o pět let
později šli sami Staročeši a ovšem i Rieger do říš-
ské rady i do zemského sněmu a upustili od pa-
sivní oposice nadobro. — „Přiloha“ dále obsahuje
F L Riegr
Nečásek
J Patočka
Vysoký
Riegrův
Rieger
Sklenařice
30
article
Adolí Veselý. Květnové jitro. — Vl. Sís. Pod-
poručík Verich. — Dr. T., Utopie. — Dr. R. Mar-
šan. Procul negotiis. — Dr. J. Folprecht. Kus dě-
jin slovenských. — Spinozovo povolání do Heidel-
bergu. — Drobnosti.
Ve „Středě“ (II. č. 6) ukazuje dr. Otak a
Guth řadou cifer „Šílenství zbrojení“. v
posledních dobách vždy nově oživujícího válečné-
ho nebezpečí bylo dosti psáno o lmensních nákla-
dech moderní války. Ale cifry, vybrané „Středou“
podávají srovnání posledních čtyrycíti let, ukazu-
jící pochybný pokrok — číselně ovšem úžasný —
i na tomto poli lidského snažení. V r. 1872 mělo
osm moderních velmocí (Rusko. Francie. Něme-
eko. Rakousko, Italie, Anglie, Turecko a Japon-
sko) v době míru 2.209.000 mužů, v r. 1912 však
4.262.000, t. j. vzrůst o 93%%. Pokud jde o jednotli-
vé mocnosti, stojí vzrůstem své branné moci nad
uvedeným průměrem Rusko (vzrůst o 20095). An-
glie (+ 126%) a Japan (+ 1082): branná moc
Řakousko-Uherska vzrostla o 48%. Výdaje na
vojsko (i loďstvo) vzrostly za danou dobu u uve-
dených mocnpstí s připočtením severoamerických
Sís
Verich
doktor
J Folprecht
Spinozův
Otak
Guth
Heidel
Rusko
Francie
Nout
Rakousko
Anglie
Turecko
Japon
Adolit Veselá
ŘakouskýUhersko
Utopia
31
article
Spojených států z 3162 milionů franků na 9779 mil
fr., t. j. o 213%%. Nad touto průměrnou cifrou stojí
Japonsko (jehož výdaje vojenské vzrostly o 440
proc.). Německo (+ 326%), Rusko (+ 291%). Italie
+ 2742) a Spojené státy (+ 2319%); vojenské ná-
klady Rakousko-Uherska vzrostly od r. 1872 o
106. — „Středa“ mimo to podává: A. Přece-
chtěl, Otázka skaderská, — J. Novotný. Zranění
a nemoci ve válce. — J. Marek, Kreslení jako
praktická esthetika. — Fr. Pražák, Menšiny. —
B. F. Horák. Z dějin studia antiky u nás. — Denis
Diderot, List Voltairovi. — Aronet Voltaire, Od-
pověď Diderotovi. — Směs. — Bibliografie.
Ve „Zvonu“ (XIII., č. 29) v článku „Do-
movský list v umění“ píše dr. M. Hýsek
o podmínce moravského zemského výboru, aby
umělci-uchazeči o zemské ceny doložili své žá-
dosti — domovským listem. Soudí, že podmínka
ta není výronem moravského separatismu, nýbrž
ústupkem moravským klerikálům. „Změní-li se po-
měry a nynější formule s domovským listem ne-
vystačí, jsem přesvědčen“ — praví dr. Hýsek, jenž
r. 1910 byl zástupcem mor.-zem, výboru v přísluš-
né porotě — „že se obratem ruky nalezne formule
jiná. Třeba pak křestní list, třeba určité stáří.
třeba určitý rozsah knihy, třeba nakladatel . ..
Středa
J Novotná
Marek
Denis Diderot
Voltaire
Aronet Voltaire
Diderot
M Hýsek
doktor
Hýsek
spojený stát
Japonsko
Německo
Rusko
RakouskoUhersko
Francie
Oda
Italia
32
article
Je-li obvinění dra. Hýska správné, není spolu vý-
výmluvným svědectvím o tom, jak podivně úspěš-
ná je taktika stupňovaného boje protiklerikálního
moravské strany lidovopokrokové? Toť politický
závěr z aféry literární, o které soud české veřej-
nosti snad je jednotný: domovský list v umění je
dokladem opravdu podivným. Byla-li dřívější pod-
mínka, dle níž mohli se ucházeti o cenu Moravané
rodem nebo spisovatelé na Moravě žijící, byť hod-
ně provinciální, přece pochopitelná posláním cen
(působiti pro zvelebení písemnictví na Moravěl, je
podmínka domovské příslušnosti, kterou může míti,
kdo o Moravu ani nezavadil, hotové nonsens. —
V dalších ukázkách „Jana Nerudy kores-
pondence vysokomýtské“, vybíraných V.
Hýsek
Moravan
Neruda
Morava
33
article
V. Škorpilem, jež jsou vlastně řetězem svěde-
ctví o ústreích, přezírání a nepochopení, jimiž Ne-
ruda trpěl, je také doklad, jak našemu básníkovi
zdraví a nervy trhala exponovaná posice novinář-
ská. V r. 1880 píše Neruda V. K. Šemberovi v řadě
stesků na svoje zdraví: „Doufám, že můj orga-
nism to ještě přemůže. Měl jsem to již jednou, bylo
to tenkráte, když aféry montágsrevueovské“ —
bylť Neruda Staročechy podezříván, že je napadá
v německé pražské „Montags Revui“ — „do kte-
rých mne osud zapletl beze všeho mého přičinění.
rozrušily a roztřásly veškerou mou soustavu ner-
vovou — vždyť se pamatuješ, že jsem přicházel
až k chorobným fantasijm. Od té doby, díky našim
křišťálovým poměrům, jsem se nezotavil nikdy na
dýl, než na několik měsíců. Občas mne to vždycky
chytlo... Takový je rub úmorné a rozčilující
práce žurnalistické, která se zdá při prvěm po-
hledu tak snadná a lehká — čtenářům. — Obsal
„Zvonu“ doplňují: K. Červinka: Jeseň. — B. Ka-
minský, Tři listy. — E. Tréval, Útok života. —
F. Sekanina. Glossa jubilejní. — F. X. Svoboda
Trhající se břehy. — Literatura. — Divadlo. —
Týden.
V Škorpil
Neruda
V K Šembera
K Červinka
E Tréval
F Sekanina
Svoboda
Glossa jubilejní
divadlo
34
article
„Zlatá Praha“ (XXX., č. 30) přináší ukáz-
ku neznámé dosud práce Karoliny Švětlé „Pan
profesor". Práce je zajímava již pro satyrický
svůj ráz, třeba že nelze souhlasiti s míněním jej
vydavatelky pí. A. Čermákové-Slukové, „že dosud
časovosti nejen nepozbyla, ale zdá se, jakoby pan
Karel Rožmitálský (hrdina práce), píšící trhavé
kritiky, aby na sebe obrátil pozornost, vzat byí
přímo z dnešní doby“. Práce je psána asi v letech
šedesátých, a tudíž je jednou z prvých prací Světlé
Nemá názvu a je neukončena. „Zlatá Praha“
otiskla z ní první kapitolu, obsahující karakteristi-
ku hrdiny a tvořící pro sebe jakýsi celek. V po-
známce nastiňuje vydavatelka ostatní obsah práce.
jež měla býti dle všeho společenskou satyrou. —
Číslo mimo to podává v textu: Al. Jirásek. Temno.
— Boh. Brodský, Stará romance. — Zprávy ča-
sové. — V illustracích: R. Havelka. Hrad Kaja. —
F. Urban. Návrhy nástěnných maleb v lodi kapi-
tolního kostela na král. Vyšehradě. — P. P. Ru-
bens, Studie. — J. Škamrala, Cikánské děvče. —
Raffael, Nově objevená freska v Perugii. — H.
Böttinger, Prof. Hanuš Wihan.
XXX
Karolina Švětlý
A Čermák
Sluka
Karel rožmitálský
Jirásek
Brodská
R Havelka
F Urban
J Škamral
Raffael
H Böttinger
profesor
Wihan
Praha
Vyšehrad
Perugia
Stará romance
35
article
V „Kráse Našeho Domova“ (IX., č. 3)
článkem „Vltava v Praze“ Al. Kubiček
zpytuje svědomí pražské veřejné správy, přípo-
míná hříchy proti kráse pobřeží vltavských a ze-
jména ztráty nebo aspoň poškození charakteristi-
ckých, krásných pražských ostrovů: Ve své funkei
ostrova zachován nám z větší části jedině ostrov
žofínský. Za to zničen v celé své rozloze ku po-
břeží blízko přiléhající ostrov Petržilkovský a při-
pojen k levému vltavskému břehu, a Židovský
ostrov užit za pouhou stěnu vlakového plavidlaa
zmenšen na minimum. Podobný osud hrozil i ostro-
vu Střeleckému, jenž však, dík rozvaze činitelů
rozhodujících, nebude zbaven své funkce ostrova
s celým uplatňujícím se vnějškem a nebude pře-
měněn, jak zamýšleno, v součást jezu a nebude
prodloužen v severní své části až k staroměst-
skému jezu, aby vytvořoval takto bok osobního
plavidla. Neboť nebyl by dotčen pouze ostrov sám,
Vltava
Praha
Petržilkovský
36
article
ale i celá hladina Vltavy, tato base ku panora-
matu hradčanskému. Ale celé souostroví Štvanice
vlastně zaniklo. Nové práce kanalisační zhsáhly tu
způsobem tak radikálním, že možno mluviti o úpl-
ně novém stavu. Celá polovice samé Štvanice byla
zničena tím, že byla nasypána a vegetace vyká-
cena; zcela pak zanikly ostrovy Primatorský a Ko-
runní, byvše připojeny k nábřeží svatopetrskému.
Jak radikální změny tu byly provedeny na pobře-
žích a ostrovech vltavských, které by téměř zcela
unikly pozornosti široké veřejnosti, kdyby je milci
starého rázu nepřipamatovávali, aby mizících krás.
jichž nedovede uhájiti, aspoň — litovala! — V
ostatním obsahu: Leo Heyrovský. O vyhubení tesa-
říka alpského (rosalia alpina 1.) v Čechách. — C.
Daněk, Několik poznámek k osudu naší květeny.
— Jan Emler, O ochraně přírodních památek. —
B. Řezníček, Ovocné stromy a zahrádky domovní.
— Kalendář prací v domovní zahrádce pro duben.
— Kl. Čermák. Po zlaté stopě krašlitelů domova. —
Přehledy. — Zprávy ze spolků.
Heyrovský
Daněk
Emler
Řezníček
Klement
Vltava
Čechy
korunní
37
article
V Alpském Věstníku“ (XV., č. 4) prol.
dr. Karel Chodounský ve stati „Mrzla Go-
ra“ líčí poutavě a pěkně svůj loňský výstup na
jednu z namáhavých hor v slovinských Alpách.
Stať jeho je nejosobnější doklad známé these, že
stáří začíná teprve, když se člověk počíná cítiti
starým. Prof. Chodounský, jenž letos dovrší sedm-
desátý rok svého života, jehož velký díl proseděl
za pracovním stolkem vědcovým, vždy při tom
učil, že otužováním, tělesným cvikem člověk nej-
lépe ochrání své zdraví, svoji svěžest tělesnoui
duševní. Proto dobře pochopíme, praví-li v úvodu
své turistické črty: „Pravda, pravda — blížíme se
nejzazší mezi věku lidského a stáří jest samoo
sobě chorobou senectus ipse morbus. Kamkoliv se
vrtneš, všude narazíš na mene tekel, na samé vý-
strahy a závory! Právem? Kterým rokem vlastně
počiná stáři? Jsou pojmy stáří a staroba totožný-
mi? Snad je na šetření dost času, až když přišla
staroba. Kdo se v stáří předčasně začne šetřit.
urychlí příchod staroby. Pokud dovedeme a může-
me, zachovejme způsob života, při kterém jsme
v zdraví sestárli. Tvrdým, činným způsobem života
udržíme si déle výkonnost, bojme se šetření, které
v stáří bývá počátkem konců.“ — „Alpský Věst-
ník“ dále podává: Dr. Vl. Růžička, Biologie v Al-
pách. — Dr. Jiří Čermák, S universitní exkursí
v Dauphinských Alpách. — J. Hendrych. Z leze-
ckých tur v Čechách. — Zpráva o činnosti Českého
odboru slovinského slpského družstva. — Ze slo-
vanských Alp a Přímoří. — Literatura.
doktor
Chodounská
profesor
Tvrdá
Růžička
Čermák
J Hendry
Alpy
Alo
dauphinský Alpy
Čechy
vanský Alpa