1
masthead
Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 342. ze dne 15. prosince 1903.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= O neštěstí v uhelném dole v Montegnée ozna-
mují se z Brusselu následující podrobnosti: Kata-
strofa způsobila tím značnější vzrušení v celém uhel-
ném revíru belgickém, jelikož se udála v předvečer
sv. Barbory, společné patronky horníků a dělostřelců.
Dle starého obyčeje se o tomto svátku v dolech ne-
pracuje. Den před sv. Barborou skončen a šichta a
mužstvo vytahováno z dolu. Naposledy zvedl se ve-
čer koš 2000 kg. těžký s dvanácti muži, posledními
z pracujícího mužstva. Koš urazil již značný kus
cesty, když kabel vytahovadla se přetrhl a koš sřítil
se do hlubiny. Pád netrval ani sedm vteřin, půda
dolu jest suchá a pevná, tak že dolejší část košev
pravém smyslu slova byla rozdrcena na prach, kdežto
hořejší část sražena tak, že celý koš měl již jen de-
setinu své původní výšky. Těla nešťastných dělníků
byla přímo rozmačkána na placku. Zohavené mrtvoly
bylo možno jen s největšími obtížemi rozpoznat.
Když se zpráva o neštěstí v Montegnée roznesla,
spěchali k dolu příbuzní všech dělníků, kteří se do-
sud nebyli vrátili domů. Musilo být povoláno četni-
ctvo z Lige, neboť okolní policie nestačila udržeti
dav zděšením takřka šílený v přiměřené vzdálenosti.
= Manželka travička. Z Paříže se oznamuje
Travičská afféra způsobuje v Marseillu značné roz-
čilení. Před nějakou dobou zemřel tam třiceti šesti-
letý kapitán obchodní lodi Masson. Po jeho smrti
přečtla služka Lucie Clairova ze zvědavosti část do-
pisů, jež byla vdova Massonová roztrhala a zahodila.
Barbora
Masson
Lucius Clairův
Massonová
Brusel
Paříž
Marseille
kg
3
article
Poznala z nich, že paní Massonová měla milence,
jenž jí byl opatřil jed, aby manžela otrávila. V do-
pisech těchto nalézal se také návod, kterak jedu upo-
třebit. Na jednom místě stěžoval si pisatel, že obět
zločinu tak dlouho churaví. Na jiném místě pravil pisa-
tel: »Neboj se, nebudeš dlouho vdovou. Ožením se s te-
bou.« Služka nechtěla déle zůstati v příšerném domě a
vystoupila ze služby. Oznámila svůj objev několika
osobám. Trestní soud dověděl se o zločinu anonym
ním dopisem a dal zatknouti sedmadvacetiletou
vdovu Massonovu a jejího spoluvinníka, syna civil-
ního soudce Hubara, rovněž tak starého. Paní Mas-
sonová popírala zločin, avšak Hubar, jehož otci še-
trně nebylo oznámeno, co se stalo, vyznal se ihned
ze zločinu.
= Srážka parníků v Ithace. Z Athén píše nám
přítel. Smutnou zprávu přináší telegraf z ostrova
Ithaky, líčící potopení parníku a utonutí mnoha lidí.
Minulé neděle opouštěl parník »Pilaros« přístavv
Ithace, když posádka náhle zpozorovala před úzkým
ústím přístavu parník »Assos« plující plnou parou
Kapitán »Pilara« obrátil rychle kormidlo a dal roz-
kaz k chodu stroje pinou silou nazad, ale loď nepo
slechla kormidla, jelikož valící se vlny rozbouře-
ného moře brnuly se proti přídě a než bylo možno
upozorniti cestující pod palubou, udeřil »Assos« pří-
dou svou »Pilara« v bok přední části lodi, kde se
nalezají kabiny druhé třídy, tak silně, že jej pro-
bodl. Rozbouřené moře zaplavilo okamžitě celou
druhou třídu a přídní podpalubní místnosti a usmr-
tilo všecky cestující, kteří se tam nalezali, skrýva-
jíce se tu před bouřlivým počasím. Na celé lod
nastal velký zmatek, neboť se na ní nalezalo 150
lidí, kteří ve strachu a zoufalosti bědovali a naří-
kali, volajíce o pomoc. Kapitán a část posádky na-
máhali se, upokojiti zoufalé, dávajíce jim naději, že
Massonová
Massonův
Hubar
Pilar
Ithaka
Atény
příšerný dům
4
article
se podaří doplouti ještě s parníkem zpět do přístavu.
ale marně. Jen někteří zachovali chladnou krev, jiní
však vrhli se do moře, by se plováním spasili na ska-
liskách majáku sv. Ondřeje. Ti všichni zaplatili šílený
pokus ten životem, neboť bouře nedovolovala ani
přístavním lodím přispěti tonoucím na pomoc. Ko-
nečně se přece podařilo doplaviti loď do přístavu
vrhnouti ji k břehu do mělké vody, by zcela neuto-
nula. Avšak i zde burácely vlny a s velkými obtí-
žemi podařilo se zápasícím s nimi přístavním loďkám
zachrániti ostatní cestující a posádku »Pilara«, který
se mezi tím naplnil vodou a sklonil na stranu. Počet
utonulých není ještě zjištěn, ale přesahuje padesát
osob, mezi nimi přístavního kapitána Ithaky. I »Assos«
jest poškozen na přídě, ale z jeho posádky neutrpěl
nikdo pohromy. Oba kapitáni byli zadrženi od pří-
stavního úřadu v Ithace a podrobeni vyšetřování,z
něhož dle telegramu ministerstvu vychází na jevo,
že kapitán »Assose« nese hlavní vinu, poněvadž plui
do ústí plnou silou stroje. V druhé třídě nalézalo se
v okamžiku srážky 28 osob, které vesměs nalezly ná-
hlou smrť, aniž měly o nějakém nebezpečí tušení.
svatý . Ondřej
Pilar
ko
Ithaka
5
article
= Pálení indických vdov dosud se provozuje.
V poslední době upáleny byly obě vdovy zesnulého
radže Ngury Agunga na ostrově Bali. Bylo mu osm-
desát let a sotva tedy láska pohnula obě vdovy, dáti
se upáliti spolu s jeho mrtvolou. Mají sice právo,
zůstati na živu, ale užijí-li tohoto práva, propadají
všeobecnému opovržení. Aby se aspoň zdálo, že se
poslouchá zákazů anglické a hollandské vlády, při-
padli domorodci na prostředek, že se vdovy nevrhají
na hranici živé, nýbrž že se dříve probodnou dýkou
a — sebevraždu přece nemůže vláda zakazovat. A aby
vdova byla k tomu ochotnější, dávají té, jež se před
upálením probodne, hodnost „satya“, jež jest vyšší
než „bela“, jež se dává vdovám, které se dají upáliti
za živa, aby takto osvědčily „svoji věrnost až do
smrti.“
Bali
6
article
= Zajímavá operace. Z Kingstownu v Irsku se
oznamuje: Zde žije bývalý plavec Josef Knight, jenž
skorem po osm let nepožil obvyklým způsobem
pevné nebo tekuté stravy. Před devíti lety opustil
Kingstown na yachtě »Ellida«, jež měla být v Dar-
mouthu znovu natřena. Při tom polk! Knight nešťast-
nou náhodou žíravou tekutinu. Jícen se mu zanítil
a otekl tak, že klesl bez sebe. V nemocnici, kam
byl dopraven, zlepšil se stav jeho záhy k nemalému
úžasu lékařů a žádal o pokrmy, jež mu vpravovány
ve formě tekuté rourkou, vpravenou do hrdla. V
Irsku, kam byl potom poslán, živil se rok tímto
způsobem. Poněvadž pak požívání potravy stávalo
se stále obtížnějším, odebral se znovu do nemoc-
nice. Zde však zjednána mu úleva toliko dočasná a
hrozila mu konená smrt hladem. Operace zdála se
nemožnou, ale konečně odhodlal se chirurg Clory
učinit mu zářez v boku a zaváděl mu gumovou
rourkou tekutou potravu do žaludku. Po dvou měsí-
cích byl poslán domů a zde, ošetřován matkoua
sestrou, přijíma každé dvě hodiny bokem tekutou
stravu. Knight musí stále ležet v posteli a sice
toliko na zádech, ale jest při tom vesel a libuje si
»Mám aspoň jednu přednost před ostatními lidmi.
Dovedu při jídle kouřit z dýmky.«
= Zločin anarchisty. Z Paříže se oznamuje
Příšerný zločin udál se těchto dnů v klenotnické
dílně firmy Soudan v ulici Bailly. Uprostřed práce
vytáhl 28letý dělník Brisset revolver a střelil na syna
Knight
Kingstown
Ellid
Bailly
Irsko
Paříž
Soudan
7
article
majitelky závodu. Střela minula se cílem. Všichni pří
tomní spatřivše revolver, dali se na útěk. Toliko ma-
jitelka firmy, vdova Soudanova, jež seděla u po
kladny, nemohla v čas prchnout. Brisset po ní střelil
a zasáhl ji do týla. Když se ostatní dělníci kvapně
vrátili, aby dali vraha zatknout, bodl se Brisset
velkým šídlem do prsou. Brisset, jenž je znám
jako anarchista, odpověděl navzdor svému těž-
kému zranění na otázku, co jej pohnulo k
tomuto zločinu: »Vím velmi dobře, že čin můj
bude pokládán za čin šílence, ale je mi to zcela
lhostejno. Jsem si vědom, co jsem provedl a nikterak
toho nelituji. Nenávidím tuto společnost, kde ne-
mocní dělníci jsou nuceni dřít se, kdežto zaměstna-
vatelé mají po ruce vše, aby se mohli dát ošetřovat.
Jsem tím rozhorlen a volám z přesvědčení: »Smrt
vykořisťovatelům! Ať žije anarchie!« — Raněný stě-
žoval si pak chladnokrevně, že se prodávají tak
špatné zbraně, že jimi nelze ničeho pořídit. Stav jeho
jest beznadějný, také stav vdovy Soudanovy vzbu-
zuje vážné obavy.
Soudanov
Brisset
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 9. prosince 1903: Kořenova Alžběta, ice-
ra krejčího, 17 roků, 1928—II. Tulkova Josefa, ucera
sluhy, 234 roku, 124—V. Štípek Julius, řeznický po-
mocník, 25 roků, 248—V. Ševčíková Josefa, vdova po
řídícím učiteli, 74 roky, 1762—II. Čížkovských Josefa,
dcera truhlářského pomocníka, 2 roky, 22—V. — Ve
všeobecné nemocnici: Masopust Karei, dělník,
31 rok. — U Milosrdných saster: Svobodová,
Marie, manželka dělníka, 34 roky. — V josefovské
nemocnici: Manetová Josefa, hospodyně, 56 roků.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V úterý 15. prosince.
52. hra v předpl.
(4. čtvrtka.
Cyklus české činohry k dvacátému výročí otevření
Národního divadla.
VIII.
mižata.
Historické drama o šesti dějstvích. Napsal Jaroslav
Vrchlický. Režisér Jaroslav Kva pil.
Začátek o 7. hod.
Konec o půl 11. hod.
Po druhém a čtvrtém dějství přestávky.
Tulkův
Josef
V Štípek Julius
V Ševčíková
Svobodová
Marie
Král
Vrchlický
kva
Praha
národní divadlo
Kořenov Alžběta
Masopust Karei
Manetová Josef
9
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V úterý 15. prosince.
Začátek o 7. hod
Ve prospěch paní Anny Bermanové.
Po prvé: Nioba.
Berman
Praha
lidový divadlo
10
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
V úterý 15. prosince.
Začátek o 7. hod.
27. hra v předplacení (úterní).
Dobráček.
Smíchov
Švandův divadlo
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vrehradeo
Pištěkovo lidové divadlo vrehradeo
na Král.
V úterý 15. prosince.
Začátek o 7. hod.
Pohostinské vystoupení p. J. Brodského.
Ve prospěch třebenického »Sokola«,
Král
J Brodskij
Pištěkův lidový divadlo
Sokol
13
article
Avšak zde jest třetí, jenž byl právě do domu uveden . ..
Co po čertech tropí . . . Ach, tam jeho vůz !«
Skutečně muž nejmenší postavou z obou osob, kterého
Rochemond nazval panem Siegfriedem, vzal právě z kouta
jednoho žlutý vak, kterýž agent byl spatřil v rukou po-
sledního návštěvníka.
Osoba ta otevřela jej a vyňala z něho akta, sevřená
v desky kožené, jichž sponu rozepnula.
Potom muž vysoké postavy, přestrojený za kočího,
položil akta na buffet, s něhož odstranil láhvice, jichž
tam bylo plno a jal se prohlížeti listiny.
Za prohlídky této dělal si zápisky do notesu, kterýž
byl vyňal z kapsy kabátce, jejž měl pod livrejí a položil
stranou 6 listů, kteréž zdály se Rochemondovi býti plány
jistých rozměrů.
Druhý člověk stál nehybně, jako podřízený, jenž
očekává rozkazy.
Rochemond pomyslil si:
»Jedna věc jest mně již jasna: muž vysoké postavy
jest elegán a jeho livrej jest toliko přestrojením. Ale
koho, u dábla, vezl v kočárku . . .? Tvář jeho nepři-
pomíná mi nikoho, neviděl jsem ji dosud, ale zapama-
tuji si ji . . . Druhý, Siegfried, jest pouhý statista,
osoba podřízená; slouži tomu vysokému za prostřednika
s návštěvníky pivnice Weichtovy . . . Toť jedno! . .
Jest to však štěstí, uměti německy a zdáti se, jako bych
neuměl. Kdybych nebyl býval na vychování ve Falsburgu,
nebyl bych ničemu rozuměl z jich klábosení a nebyl bych
nyní zde! . . . A to by byla bývala škoda, neboť zde
jsem právě zřejmě nepadl hnízdo zmijí . . . Všaktě
ještě uvidíme! . . Prozatím napněme sluch!«
Siegfried
14
article
Bylo to sídlo venkovské na způsob salaše.
Malý sad obklopoval je, uzavřen jsa sám zdi ka-
mennou, v níž nalezala se vrata aamřížená určená pro
vozy a nízká branka, proražená otvorem.
Z oken nevycházel ni nejmenší paprsek světla!
Uvnitř ni hlásek mimo větrů šumění v holých vě-
tvích stromůl
Obydlí zdálo se mrtvé u velkém tichu tom.
A přece stačilo, že muž ten přiklonil se jen k
otvoru v brance a děl slova německá:
»Gott mit uns!« (Bůh s námi).
Ihned bez lomozu dveře otevřely se ve veřejích,
propustily muže dovnitř a zavřely se tiše za ním.
Gott
15
article
V téže chvíli stín jakýs vztýčil se v příkopu na
druhém okraji cesty přímo proti vratům zamřížovaným.
Přehýbaje se přes svah přikopu a opíraje se o obě
ruce své, muž jakýs hleděl odtud k venkovskému sídlua
čekal déle než minutu, naslouchaje, jak kroky návštěvníka
nočního i toho, kdož byl návštěvníku dveře otevřel, vzda-
lují se od zdi směrem k obydlí.
Na to když bylo zase ticho nastalo, muž na okraji
cesty zvedl se opatrně a překročil sám silnici, aniž kroky
jeho nejmenší činily hluk.
Jako by stin jen byl se tu proplížíl
Skutečně na své obuvi, aby chůze jeho byla zcela
tichou, muž ten měl navlečeny měkké bačkory. Němý
úsměv pohrál jeho rty, při čemž pozvedly se dlouhé jeho
kníry, pokryté jinovatkou.
Zaprodán nepřiteli.