1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 16. dubna 1913.
Praha
4
article
Ma ranni a večerní list
předplácl se
V Praze v admínistracli
na měsle. . . . . . 9 K -
na čtvrt lota . . . . 6 K —b
s dvojí donáškou
na měsín. . . . . . P K
na čtvrt leta . . . . T K Osh
ve fillálkácho
na másle . . . . . 2 K B0
na šse. Poštoni
na čtvrt lcta : . . . 9 K e0
s dvají zásilkou
na měsín
n rieta: : . k eo
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 16 stranách.
Praha
5
article
Boykot rakousko-uherských
výrobků v Srbsku.
Boykot rakousko-uherských
výrobků v Srbsku.
(Ze zvláštní strany.)
Srbsko
6
article
Zasvěceným nebylo tajemstvím již od ně-
kolika měsíců, že v Srbsku mezi tamějším ob-
chodnictvem jest silný směr, který přimlouvá
se za to, aby jako odpověď na skutky rakou-
sko-uherské politiky proti Srbsku vyhlášen
byl boykot na zboží, pocházející z naší mo-
narchie. Nescházelo ovšem ani tam hlasů, kte-
ré myšlenku boykotu neschvalovaly, poněvadž
nepovažovaly za oportunní, aby opětovně na-
staly podobné nepříjemnosti, škody a oběti.
způsobené přerváním dosavadních výhodných
obchodních styků, jako se to stalo za dvoji
celní války mezi Srbskem a Rakousko-Uher-
skem v posledních letech.
Nescházelo také s druhé strany kroků,
intervencí a přátelských rad vůči Srbům, aby
boykotu nevyhlašovali. Můžeme přiznati, že
takovéto rady vycházely právě s naší české
strany a že nacházely ohlasu. Myšlenka boy-
kotová, která tak dlouho doutnala, nedochá-
zela po několik měsíců uskutečnění, ačkoliv
veliké rozhořčení nad politikou Rakousko-
Uherska, které vládlo v celém srbském náro-
dě, nezastavovalo se přirozeně před branam
srbských obchodních komptoirů a skladišt.
Jistě nepřeháníme, jestliže připomeneme, že
projevy českých politiků o otázkách balkán-
ských, neschvalování některých kroků ra-
kousko-uherské diplomacie, podobné činy jako
otevřené vystoupení pražské obchodní komo-
ry ve prospěch srbského přístavu na Jader-
ském moři a konečně velká naše národní akce
ve prospěch raněných balkánských vojínů nej-
více přičinily se o to, že boykot proti ra-
kousko-uherskému zboží v Srbsku tak dlouho
nebyl usnesen a prováděn, poněvadž Srbové
byli si vědomi, že poškodili by také český a
Jiný slovanský průmysl, který má sídlo v hra-
nicích Rakousko-Uherska — a to nechtěli.
Srba
Srbsko
Rakousko
Uhry
RakouskoUhersko
Uhersko
7
article
Pojednou však byli jsme přece překva-
peni ohlášením principielního usnesení o boy-
kotu. Jak soukromé zprávy označují, překy-
pěla v Srbsku číše trpělivosti, k čemuž impul
dalo stanovisko Rakousko-Uherska v otázce
Skadru a zprávy, že Černá Hora má býti z
vzdání se Skadru odškodněna jistou části
Území v novopazarském sandžaku nebo ve
Starém Srbsku, území, které Srbsko považo-
valo již pro sebe za zajištěné.
Vznikl tedy boykot z důvodů politických
a nikoliv z hospodářských; vyplynul z vědomí.
že Srbsko nemá nyní dostatečně silných poli-
tických zbraní, kterými by se mohlo proti Ra-
kousku brániti nebo s úspěchem proti němu
bojovati a je raniti v odplatu za politiku ra-
kousko-uherskou, která patrioty srbské při-
vedla do roztrpčenosti, rozechvění ano i do
zoufalství, když viděli, že následkem politiky
Rakousko-Uherska oslabují se jejich válečné
úspěchy a rozplývají se v niveč jejich nejho-
roucnější snahy na splnění toho, co Srbsko po-
važuje za životní svůj zájem: totiž přístupu
Jaderskému moří a opanování oněch krajů, v
kterých živel srbský kdysi byl dominujícím,
historickými událostmi a násilím nepřátel byl
potlačen, avšak třeba jako minorita do dnes se
tam udržel.
Srbsko
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
8
article
My ovšem pro takovéto boly a sklamání
slovanského národa máme pochopení a roz-
hodně protestovati musíme proti hlasům ví-
deňského tisku, který za příčinu principielníh
usnesení bojkotu označuje „národní šovi-
nismus“ a nevděk vůči Rakousku, nevděk vůč
tomu, že některé korporace rakouské, hlavně
obchodní komory působily na rakousko-uher-
ské průmyslnictvo, aby po stránce úvěrové
umožnilo srbskému obchodnictvu snadnějš
likvidaci závazků po skončení moratoria.
Takovéto důvody jsou ovšem jen nešikov-
ně maskovaným projevem špatného svědomí
vídeňského tisku, jehož projevy o Srbsku po
celou dobu války, ličení Srbů jako divochů
barbarů, krvežíznivců jistě do veliké míry při-
spěly k onomu rozhořčení, jehož výronem jest
usnesení o boykotu. Ony poukazy na momen-
ty hospodářské, na trpělivost a shovívavost
rakousko-uherského průmyslnictva vůči srb-
skému obchodnictvu po stránce kreditní po-
zbývají veškeré váhy, připomeneme-li si, že
taktika tato byla právě v nejvlastnějším
zájmu rakousko-uherského expor-
tu a že byla nutností diktovanou tím.
co dodavatelé z jiných států, v přední řadě
Německa, spontanně Srbům nabízeli v daleko
hojnější míře ze své vlastní iniciativy, aby za-
jistili si odběratelskou ochotu srbského ob-
chodnictva pro dobu po uzavření míru a skon-
čení moratoria.
Jestliže my s našeho českého stanoviska
volali jsme po příznivější politice státu vůč
Srbsku, nechtělo se tomu u nás namnoze roz-
uměti a považovalo se toto stanovisko za ne-
přípustné s hlediska státního.
Srba
Rakousko
Srbsko
Německo
9
article
Když však německá veřejnost v říši, znač
ná část německé žurnalistiky, specielně pal
listy hospodářské a konečně německé průmy-
slnictvo samo neustalo Srby přesvědčovati, že
neschvalují politiku spojeneckého státu ra-
kousko-uherského vůči Srbsku — tu ovšem
mentoři ve vídeňských redakcích nenašli an
slova pokárání. A co máme řící o činnosti
samého officielního zástupce „našeho spojen-
ce“ Německa, totiž konsula říše německév
Bělehradě? Jest přece s dostatek zná-
mo, že tento konsul, aby mohl do-
ciliti úspěchů pro německý prů-
mysl a německý export v Srbsku.
zcela nepokrytě vystupuje nej-
ostřejším způsobem proti rakou-
ské politice, hlásá srbským ob-
chodníkům nejen, že se s ní nesto-
tožňuje, nýbrž ji prudce potírá
sám vybízí srbské obehodnletvo
aby stranilo se rakousko-uher-
ských výrobků a odbíralo výrob-
ky Německa, onoho státu, který
prý není Srbsku nepříznivým
nýbrž jen následkem spojene
ckých úmluv nerad a s nevůlí se
kunduje rakousko-uherské politi
ce protisrbskél
Známy jsou nesčetné výroky a činy ně
meckého konsula v Bělehradě v tomto směru
Známo jest, jak přímo vtírá se do přízně Srb-
ska, jak podněcuje právě různé prudké srbské
výpady proti Rakousko-Uhersku, vyvěšuje př
různých okolnostech — na př. při návratu krá-
le Petra z bojiště do Bělehradu — na konsu-
látní budově srbský prapor, ačkoliv žádný jiný
konsulát a žádné jiné vyslanectvo tak neuči-
nilo. K tomu všemu se mlčí, v tom se nevid
stanovisko proti našemu státul
Ale obraťme zřetel k hospodářské strán-
ce principielně usneseného, avšak prozatím
neprováděného boykotu. Dle srbské statisti-
ky exportovalo Rakousko v r. 1911 do Srbska
zboží okrouhle za 45 mil. fr., kdežto Německo
za necelých 30 mil. fr. — a přec Německo vším
Srba
Srb
Petro
Srbsko
Německo
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
10
article
úsilím, jak činnost bělehíradského konsula ně-
meckého ukazuje, snaží se, aby si toto odby-
tiště udrželo. Naproti tomu se u nás pojednou
prohlašuje suma našeho exportu do Srbska
za nepatrnou, za mizící proti celkovému ob-
nosu veškerého exportu Rakousko-Uherska
jenž činí na 21/2 miliardy. Zlé svědomí vídeň-
ské žurnalistiky utěšuje se timto předstíráním
zapomínajíc ovšem, že export tento jest téměi
úplně exportem hotových fabrikátů, že v těch-
to 45 milionech jest obsažena taková suma
mzdy dělnictva, kterou není možno podceňo-
vati, specielně v dobách pro průmysl a za-
městnanost průmyslového dělnictva tak kriti-
ckých, jako jest nynější, a jaká snad ještě ně-
jakou dobu potrvá. Zapomíná se pak, že ne-
jedná se jen o těchto dosavadních 45 milionů.
za rok, nýbrž o celou naši posici ho-
spodářskou ve státě, jehož kon-
sumní síla úžasným způsobem ro-
ste, jenž získáním nových územ
mohl by se státi ještě daleko cen-
nějším naším odbytištěm a ve kte-
rém nemáme právě potřebí, utrpěti nové ho-
spodářské úhony po oněch, které nám způso
bila dvojí celní válka. Za těchto celních válel
náš export do Srbska z dřívějších okrouhle
60 proc., kterými Rakousko-Uhersko v impor-
tu Srbska dominovalo, klesl až na 18.8 pro
Po ukončení celní války síce rychle se zved
opětně na 40 proc., svšak mnoho a mnoho
posic již jsme nedobyli a ponechali je v rukou
svých konkurentů, „spojenců“ i nespojenců.
Srbsko
Rakousko
RakouskoUhersko
11
article
Krčí se rameny nad oněmi 45 mil. rakousko-
uherského exportu do Srbska. Povážíme-l
však, že r. 1906 ještě veškeren celkový import
Srbska obnášel 43 mil. fr. a stoupl z a
let do r. 1911 na 110 mil. fr., pak jasno
jest nám, jaká perspektiva pro konsumní sílu
Srbska do budoucna se otvírá a jest zřejmo.
že s ohledem na zvětšení území srbského mohli
bychom v krátce počítati na zdvojnásoben
této sumy, tak jako se celkový import srb-
ský za zmíněnou periodu 6 let více než zdvol
násobil.
Jest naším zájmem, abychom při těchte
vyhlídkách sami se z takovéhoto odbytište
neodstrkovali, abychom štvavým a provoka-
tivním komentováním projevů hospodářské
obrany srbské nepřílévali dále oleje do ohně.
Srbsko
12
article
Celní války se Srbskem způsobily neje-
nom ztrátu mnohých posic, které průmysl ji-
ných států nám nenávratně uzmul, nýbrž způ-
sobily dokonce zvýšenou snahu po zakládán
průmyslových závodů, které by přispívaly
k větší hospodářské sodvislosti Srbska a jes
charakteristickým, že zase to byl náš spoje-
nec, který dobře vycitil, ve kterých před-
mětech bude snad v normálních dobách proti
rakouskému průmyslu slabým konkurentem.
a obrátil proto pozornost k zakládání prů-
myslových závodů v Srbsku v takovýchto od
větvích. My Čechové nejsme nikterak nepřá-
teli průmyslového rozvoje Srbska a v po-
slední době učinili jsme několik kroků, jimiž
jsme dokonce k průmyslovému rozvoji Srbska
znamenitě přispěli, avšak zjednali jsme si tím
sami nové možnosti a vyhlídky pro expor
výrobků u nás vyrobených. Nemůžeme všal
klidně přihlížeti k tomu, jestlíže jiné stá-
ty, a v přední řadě opětně Něme-
cko, budou v hospodářských kon-
fliktech Srbska s Rakousko-Uh er-
skem hledati nové pobídky a mo-
né vzpruhy k tomu, aby svým ka-
pitálem v Srbsku zapustily pev-
né kořeny a touto druhou zbran
proti nám hospodářsky bojoval
že by při zájmu, nyní o Balkán tak mocně
Čecho
Srbsko
Rakousko
Balkán
13
article
probuzeném, měl opravdu vypuknuvší hospo
dářský konflikt Rakouska se Srbskem da-
lekosáhlé účinky v tomto směru, o tom nelze
pochybovati. Nejméně však mohou se ve
Vídni utěšovati tím, že Srbsko bude více po-
škozeno než Rakousko. To bylo kdysi prav-
dou, dokud Rakousko svou celní politikou
protisrbskou a celní válkou nedonutilo Srb-
sko, aby se úplně osvobodilo od hospo-
dářské převahy rakouské. A Srbové vy-
konali to stejně překvapujícím způsobem, ja-
ko tak neočekávaně skvěle organisovali svou
vojenskou moc. Svůj dobytek vyvážejí nyní
přes Solun do Egypta, Francie a Italie, a
stali se tak naprosto neodvislými od milosti
a nemilosti Vídně a Pešti. Co zbylo, jsou jen
tradice staletého obchodního spojení, ale těch
se lidé vzdají, když překypí žluč, když chce
se nenáviděný, ale silný odpůrce poraniti na
nejcitlivějším místě, a když druzí, mezitím
nejvěrnější spojenci Rakouska, na to jen če-
kají, aby zabrali všecko, co drahý spojenec
svou politikou lehkomyslně zahodí.
Nelze tedy nepřiznati, že má rakousko-
uherský průmysl a export značný zájem na
tom, aby nedošlo ke skutečnému provádění
boykotu, usneseného prozatím v principu jer
pro případ, „jestliže Rakousko-Uhersko ne-
změní svou nepřátelskou politiku proti bal-
kánským státům, hlavně proti Srbsku a Čer-
né Hoře.
Ale na druhé straně jest jisto, že v
Srbsku rozhodla o principielním
prohlášení boykotu spíše roz-
hořčenost a citová stránka věc
nežlí úvaha chladného rozumu.
Srb
Srba
Rakousko
Srbsko
Vídeň
Egypt
Francie
Pešť
Uhersko
Čer
Soluna
14
article
Srbové přece neměli v úmyslu poškozovati
český a slovanský vůbec export z Rakousko-
Uherska, což bylo také jednou z příčin, že
boykot již dávno zamýšlený nebyl již dříve
prohlášen. Nyní však, když ke kroku tomuto
v zásadě se odhodlali, prohlašují, že nemohou
z něho vyjmouti výrobky české, nýbrž má-l
miti boj tento výsledky, musí prý býti prove-
den všeobecně a bez připouštění výjimek.
Na druhé straně však dochází zpráva, že jistá
bělehradská banka usnesla se pro případ sku-
tečného provádění boykotu odepříti kredit
oněm obchodníkům, kteří by dováželi výrob-
ky rakousko-uherské, avšak dává právo ře-
ditelství, aby učinilo výjimky, pokud se týče
rakousko-uherských továren a obchodníků
slovanské národnosti. Nemůžeme nežli s po-
vděkem zaznamenati tento projev snahy, aby
přes boykotové hnutí udržely se styky se
slovanským průmyslem a obchodem naší říše;
projev tento jistě nezůstane osamělým. Ovšem
nelze ješté říci s jistotou, zdali přece nezví-
tězí onen směr, který hlásá, že při boykotu
není možno činiti naprosto žádných výjimek
Právě tím doufají ony kruhy srbské, kte-
ré způsobily prohlášení boykotu, že způsob
Rakousko-Uhersku takové hospodářské ško
dy, že ono bude nuceno své politice dáti jiný
Srba
RakouskoUhersko
Rakousko
15
article
Oč se při tom má jednati? Snad o pří-
stup k moři? V té věci však Srbsko již ofi-
cielně přiznalo, že se podrobuje rozhodnut
velmocí. O hranice Albanie vůči Srbsku?
zde dle zpráv, které o diplomatických jed-
náních přišly do veřejnosti, docílilo Srbsk
poměrného uspokojení svých — proti původ-
nímu stanovisku ovšem restringovaných —
požadavků, neboť Srbsku přiřčena byla všech-
na v poslední době sporná místa, totiž Dibra
Prizren, Peč a Djakovica. Jedná se tedy
Skader. Ale ve věci těto zdá se, že Rakou-
sko není jediným vinníkem. Rakousko totiž
prohlašovalo ode dávna, že jest jeho neodvo-
latelnou podmínkou a požadavkem, aby Ska-
směr.
Skader
Albánie
Srbsko
Dibro Prizren
Peč
Djakovica
Rakousko
16
article
V drobném prodejli
ranní číslo a sobě
sa s
večorni
. . za lh
Ve Bliálkách na venková
ranní člsle . . . . . . . l
vočerní . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se botově napřen
Předplscení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul. , l.
Tam nacházeji se těž
redakce, tiskárna a nxpedlne
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceil
17
article
der připadl Albanii. Rakousko však se svým
stanoviskem nezvítězilo, dokud hrálo si na
schovávanou Rusko a dokud nepromluvilo.
To se nyní stalo a hledá-li Srbsko vinníka
tohoto posledního svého zklamání, pak musí
jej hledati také v ruské diplomacii, která
zklamala nejen ruské veřejné mínění, nýbrž
také očekávání Černohorců i Srbů.
Nevíme, může-li za takovéto situace, když
Rusko jest již vázáno ve věci skaderské slo-
vem, daným Rakousku, Srbsko očekávati, že
boykotem proti rakouským výrobkům docílí
změny v této věci v politice Rakousko-
Uherska.
Ačkoliv bychom si nejvroucněji přáli, aby
v zájmu přátelských našich styků se Srbskem
a Černou Horou připadl Skader Černé Hoře,
myslíme, že všechny účinné prostředky, kte-
rých v tomto směru bylo použito, jsou již vy-
čerpány a že boykot hospodářský není tako-
vým prostředkem, aby rakousko-uherskou di-
plomacii od dosavadního stanoviska v otázce
Skadru odvrátil.
Avšak na druhé straně považujeme za
svou povinnost, apelovati co nejdůraznějia
nejslavnostněji na rakousko-uherskou
diplomacii, aby všemožně hleděla
svými dalšími skutky přispěti k
tomu, aby se rozbouřené mysli
Srbsku a Černé Hoře uklidnily.
Srba
Albánie
Rakousko
Rusko
Srbsko
RakouskoUhersko
Černá Hora
Černá hoře
18
article
Povinností rakousko-uherské diplomacie vůči
státu a jeho národům, vůči národnímu hospo-
dářství, průmyslu a exportu svému jest, ne-
brániti tomu, aby za zmařené naděje na do-
bytí Skadru poskytly Černé Hoře dostateč-
né a uspokojivé kompensace territoriální,
avšak nikoli na úkor Srbska opětným zkráce-
ním o jeho nově dobytá území. Rakouská
diplomacie musí — má-li před očima skuteč-
ně vitální zájmy obyvatelstva říše — v zárod-
cích potlačiti domněnky, jako by chtěla, aby
Černá Hora byla odškodněna na úkor Srbska
a musí zřetelně a jasně projeviti Srbům, že
rozřeší-li se otázka skaderská po jejím přání,
nebude míti dalších nároků, nátlaků a hrozeb
vůči srbským státům, nýbrž že učiní vše mož-
né, aby usnadnila a přivodila opravdu přátel-
ský poměr politický a tím i hospodářský se
Srbskem a Černou Horou, a že zejména vzdá
se naprosto nepřípustných a s neodvislostí stá-
tu srbského nesrovnatelných požadavků po
zvláštních garanciích náboženské svobody ka-
tolíků v nových územích srbských, poněvadž
si Srbsko takové výhrady nemůže dáti líbiti,
tím méně, poněvadž při naprosto svobodných
politických a ústavních poměrech srbských je
to požadavek naprosto věcně neoprávněný,
na druhé straně Rakousko má nejmenší právo
žádati garancie za to, že v sousedním státu
nebude někdo — utiskován. Musilo by s těmi
garanciemi začíti u sebe doma.
Černá
Srba
Srbsko
Černá Hora
Rakousko
19
article
Povinností rakousko-uherské diplomacie
jest, učiniti vůči Srbsku a Černé Hoře projevy.
které by státům těmto dávaly oprávněnou na-
ději na to, že Rakousko nechce již ničeho proti
nim podniknouti a že uznává je za kulturní
státy a nikoliv za barbary, kteří vraždí „ne-
vinné“ Albance, a pronásledují katolíky a mo-
hamedány. S těmito lžemi Rakousko-Uhersko
dále operovati nesmí a musí všelijakým Pali-
čovým a podobným aférám učiniti konec
vyhnouti se všemu, co by znamenalo rozjitřo-
vání Albanců proti Černé Hoře a Srbsku.
V tom vězí kořen otázky srbského boy-
kotu, a nikoliv v mudrování, despektu a štvaní
vídeňského tisku.
Srbský boykot ještě se neprovádí — ra-
kousko-uherská diplomacie má slovol
Srbsko
Černá hoře
Rakousko
Uhersko
Pali
21
article
Česká hudba v Paříži.
Česká hudba v Paříži.
V Paříži, 12. dubna.
Když jsem referoval před dvěma léty do Čech
b řadě koncertů kvarteta Lejeunova, věnovaných
v tehdejší saisoně české hudbě, psal jsem, že, má-li
se zde vzbuditi zájem o české umění, jest nezbyt-
nou podmínkou, aby byly navázány přímé osobní
styky mezi českými umělci a Paříží, neboť ani nej-
výmluvnější slova informativní, ani nejvřelejší do-
poručování nezmohou tolik, kolik lze dokázati
tím, stanou-li se sami čeští umělci zde pravidel-
nými interprety českých skladeb, jimž konec kon-
bů Paříž se nemůže věčně uzavírati, čili, lépe ře-
čeno, jichž nemůže věčně neznati. Nejedná se zde
vlastně o nic jiného, než co jest naší povinností
k vlastnímu umění. Neboť byť bylo jakkoliv veliké
hodnoty to, co vytvořili naší skladatelé, přece jest
pochybno, že by na příklad Francouzi, veliký ná-
rod, zahrnovaný neustále vším, co největšíhov
hudbě kdy bylo vytvořeno a žijící v skutečném
nadbytku uměleckých požitků hudebních, uzná-
vali, že jest jejich povinností a v jejich naléhavém
zájmu, věnovati pozornost hudební produkci ma-
lého národa, ze střední Evropy, o jehož existenci
a osvětové práci se znenáhla dovídají zásluhou
neúnavného apoštolování s naší strany.
Čo
Lejeunův
Francouz
Paříž
Evropa
22
article
Píše tenkráte svůj článek, netušil jsem, že tak
záhy dojde k podobným stykům mezi hudební Pra-
hou a Paříží a že uvedení a soustavné uvádění
české hudby na toto veliké kulturní tržiště se
přešine z platonických hovozů a horování v dobré
a závažné skutky. Loňský zájezd pěveckého sdru-
Vení pražských učitelů byl jedním takovým ráz-
ním činem, kdy jsmo Paříži řekli své: „Totoť jest
češé umění“, a letošní saisona jest úrodnou praeí
zde u nás doma. Pokud jsem mohl sledovati, bylo
věnovno v pražských koncertech francouzské
hudbě Jaleko více pozornosti, nežli kdy jindya
rovněž Mjezdy zdejších umělců do Čech byly hoj-
nější a vznamnější. Jest jen litovati, že se právě
Paříž, o ni nám jde, z tohoto pěkného uměleckéh
přátelství s naší strany nedoví těměř nic. A zde
v Paříži vedlo veškeré drobné práce propagační
došlo nedávno k významnějšímu upozornění na
českou hudbu českým koncertem ze 14. března
a co nevidět bude vřaděn v repertoir májových
hudebních slavností velký koncert Sdružení praž-
ských učitelů, kteří přicházejí nejen se přípome-
nouti městu, jež pro ně mělo před rokem tolik
lichotivého nadšení, nýbrž jdou se mu představiti
v příznivějším rámci, nežli byly loňské pěvecké
závody.
Jaleko
Paříž
Čechy
23
article
Při posledním koncertu, o němž bylo v če-
chách dostatečně referováno, šlo o to, prokázati
zde v Paříži možnost menších koncertů, jež bys
pravidelně vracely v každé saisoně a jež by se-
znamovaly Paříž s českou hudbou a zároveň po-
skytovaly příležitost českým umělcům, uvésti se
do Paříže. Výsledek našeho pokusu uspokojil ve
všech směrech. Málo koncertů může se pochlu-
biti takovým účastenstvím, jako tomu bylo tento-
kráte, kdy rozsáhlý Pleyelův sál bílých a zlatě
zdobených stěn ludvíkovského slohu byl naplněn
téměř do posledního místa. Čeští a francouzšt
umělci zajistili bezpečně úspěch českých skladeb
jichž osud byl vložen v jejich ruce. Pařížské kvar-
teto Lejeunovo zahrálo s veškerou pozornou odda-
ností známý Dvořákův kvartet F-dur a vžilo se
s podivuhodnou pružností v stejně milostný jako
slovácký kvintet Novákův. Paní Lola Syrová pře-
svědčovala písní za písní o svém dobrém pěve-
ckém umění a mladý pražský pianista Jan Heř-
man, žák profesora Mikše, slavil toho večera jedno
ze svých nejrozhodnějších vítězství, neboť v jeho
hře vrcholil umělecký úspěch koncertu. A tak
byl program, zahrnující všechna veliká jména naší
hudební produkce, výraznou a bohatou illustrac
přednášky prof. J. Hanticha, jež večer zahajovala
a v níž řečník krásnými slovy výmluvně a poeti-
cky pověděl vše, čím jsou nám naši velcí mistři
a koho toužíme milovati ve svých moderních skla-
datelích, i čím chceme, aby byli velkému kultu
nímu světu.
Nemohu však nepříznati, že jsem chtěl získat
pro českou hudbu tímto koncertem ještě více
nežli se stalo, a že jsem z něho odcházel s týmii
českými smutky, které mne provázely, když jsen
jej připravoval.
Pleyelův
Novákův
Lolo Syrová
Heř
Mikš
profesor
J Hantich
Paříž
Fdur
24
article
Vím dobře, že bylo v obecenstvu mnoho
mnoho našich dobrých a oddaných přátel, ale
chtěl jsem, aby se toho dne sešla v sále Pleyelově
co nejčetnější společnost těch, kdož se zajímají
o Čechy a naše umění. Věděl jsem, že je těžko
počítati s velikým účastenstvím hudebního světa
a zejména hudební kritiky v den, v nějž připadaly
vedle několika význačných událostí divadelních
několika menších koncertů jiné dva velké kon-
certy, hlavně symfonický koncert s devátou Bee-
thovenovou, řízený Vincentem d'Indy. Ale přes to
bylo možno velmí mnoho vykonati v tomto směru
pro přední účel koncertu, ovšem návštěvami
osobními styky, jež vyžadují přemnoho času, kdy-
by bylo bývalo více ochoty v českém členstvu
spolku Association franco-slave, pod jejímž jmé-
nem byl koncert pořádán. Konec konců však ne-
zbylo, než opustiti tyto plány, nechat padnouti
myšlenku programů s článkem o české hudbě
překlady písní a zabezpečití koncert aspoň finan-
čně, když nesměl býti stůj co stůj passivní.
Vincente
Čechy
Pleyelův
spolek Association franco
25
article
Ale to vše patří již historii; nejednalo se pou-
ze o jeden večer, jenž ostatně vzbudil tolik na-
dšené radosti v české kolonii, rozmnožené pro ten
večer tak vzácnými hosty, jako byl pan dr. Kramář
s chotí; jenž byl upřímným projevem sympathií
panu Nestoru Lejeunovi za vše, co ve své nezištné
a veliké oddanosti k nám za léta byl zde pro če-
skou hudbu udělal ať už v koncertech svého kvar-
teta nebo v osobních svých stycích, a jenž vedle
celé řady lichotivých projevů pro českou hudbu
vynesl onen krásný list, jejž mi psal druhý den
po koncertě jeden z nejušlechtilejších Francouzů.
autor desftidílného románového cyklu „Jana Chri-
stopha“ a do nedávna profesor dějin hudby na
Sorbonně, Romain Rolland. Jednalo se o více než
jeden koncertní večer, který ostatně byl pouze
záminkou, projednati zde přímo celou řadu no-
vých styků a získati stálý styk mezi Paříží a kla-
víristou tak slibné budoucností, jako jest pan J
Heřman.
doktor
Kramář
Francouz
Chri
Rolland
J Heřman
Paříž
Sorbonna
26
article
Jako tolikrát jiady i tentokráte stala se do-
brým geniem našich kroků paní B. Perinová, dáma
neobyčejné osobní roztomilosti a neúnavná pro-
pagátorka české hudby. V jejím saloně vznikla
před lety myšlenka celá saisony českých koncertů.
u ní snad poprvé v Paříži byla hrána moderní če-
ská hudba a pochybuji, že díla našich moderních
skladatelů a zejména Novákova byla kde v Pa-
říži studována a přijímána s větším zájmem a po-
chopením, nežli tomu bylo zde. A když zde už
byl výborný český planista, bylo nutno udělati
více, bylo hutno zajístiti jeho přímě a stálé úča-
stenství v našich česko-francouzských hudebních
stycích, otevřítí mu Paříž, zajistiti mu obecenstvo
a to obecenstvo, o něž jedině možno státi, toti
onu hudebnickou inteligenci, která dovede s chy
trostí a opatrností labužníka vybírati v nekoneč-
ném množství požitků, jež se nabízejí, jen to, co
má hodnotu a uměleckou velikost.
A tak se stalo, že za jednoho březnového do-
poledne se sešla velmi malá, jen několikačlenná
společnost v jednom z nejvýznamnějších a nej-
náchernějších salonů pařížských. Z nejnádherněj-
ších proto, poněvadž všechen ten přepych, jakým
jest naplněn celý palác, má svoji uměleckou dů-
stojnost a jest ovládnut a proživen velikou ušlech-
tilostí vkusu. A z nejvýznamnějších, poněvadž
něm se schází ona nejsympatičtější Paříž, ona
pokroková, svobodná společnost politiků, myslite-
lů a umělců a v něm se často projednávají s vý-
bojnou energií, jaká vždy oživne v očích a rysech
běloviasé paní, jež je zde hostitelkou, největš
myšlenky, jež letí Francií.
Novákův
Paříž
Francie
27
article
Tentokráte šlo o trochu české hudby a mla-
dého umělce, jenž přišel se ohlásiti a jenž přiro-
zeně, třebas nejlépe uveden, nemohl býti přijímán
než s reservou. A náhodou po letech rozezvučely
se struny překrásného klavíru pod rukou českého
pianisty v tomtéž saloně, kde hrálo kdysi za své
první návštěvy v Paříži České kvarteto, kdy byla
ještě malá kolonie těch, kdož vytušili, kdo roste
v tomto uměleckém sdružení, jehož druhý housli-
sta se tentokráte sem vrátil ve svých dílech, aby
uchvátil zejména onou písní matčinou chorému
děcku z cyklu „O matince“, již Heřman interpre-
tuje s podmanivou jemností,
Ale nelze vraceti se ke všem oněm křišťálo-
vý dojmům ze dvou schůzek v tomto salonu
Vzpomínám s rozkoší a pocity štěstí oněch ra-
dostí, Jež se tam zmocňovaly mého srdce. Bylo mí
nejvzácnějším požitkem slyšeti zde v tak nádher-
né inferpretaci českou hudbu, jež se rozeznívala
zde v prostředí soudružné ušlechtílosti a krásy
Heřman interpre
Paříž
28
article
A bylo mi nezapomenutelným dojmem viděti, jak
Heřman svou hrou si podmaňoval své posluchač-
stvo, Byly to chvíle, kdy nás několik, kteří jsme
poslouchali, jsme se ochotně a rádi poddali jaké-
musi vábnému okouzlení, jež jsme si navzájem
četli z očí, a když pak bělovlasá, klidná paní vstala
a zahrnula našeho mladého umělce slovy tak licho-
tivého uznání, že byla překvapením těm, kdož znají,
jak těžko získati jejích sympatií a její účasti, zdálo
se, že to vše se rozumělo jíž samo sebou. Ale
bylo nutno se rozhovořiti, bylo nutno sděliti, jak
hra Heřmanova jest něčím zcela jiným, než hra
sta planistů jiných, jak přináší ve své technice
neobyčejnou schopnost pro jemnost odstínů,a
bylo třeba pronésti všechny ty chvály, jež byly
adresovány stejně tomu, jenž zde hrál, jako tomu,
kdo byl jeho oddaným a vynikajícím učitelem.
kdo určil směr a ráz tohoto interpretačního umění,
kdo v něm vychoval všechny ty vzácné schopnosti
a dal mu to nově, co v něm překvapuje a poutá.
Heřman
Heřmanův
29
article
To byly šťastné chvíle, jež jsme tehdy proží-
vali. Pro nás, kteří jsme tolikrát zatoužili najítí
příznívé řešení v uvedení české hudby sem do
tohoto kulturního centra světa, znamenaly ote-
vření opět nových obzorů, neboť tolik jest jisto,
že jeden z našich klavírních virtuosů, s nímž mů-
žeme jíti bez rozpaků a váhání se pochlubíti, má
zajištěnu možnost svých koncertů v Paříži, což
znamená, že rok co rok mohou zde býti v reper-
toir uváděna česká hudební díla a to v interpre-
taci jistě velmi dokonalé.
A to jest jen jeden z bodů činnosti z onoho
týdne. Každý den přinášel nové zkušenosti. Přišly
radosti a přišlo i trochu skepse, kdy cosi v nitru
nám připomínalo, že ve svém národním nadšení
přeceňujeme statky, jež máme. Byla vážná a od-
borná jednání a byly společenské schůzky, ovšem
že ve znamení české hudby, z nichž ono nedělní
odpoledne v rodině p. profesora Denisa, kde jest
česká hudba ode dávna domovem a kde se ji do-
stává tak mílé účasti, jako nikde jinde, bylo pro-
zářeno tak milou srdečností a takovou radostnou
náladou, že zůstává z nejšťastnějších vzpomínek
z oněch dnů našeho posledního koncertu paříž-
Rudol! Kepl.
ského.
Denisa
Kepl
Paříž
Rudol