ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8050b460-8fdd-11dd-b0e2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 71, person 36, org 4, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve středu 16. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 103.
4 article
Ma ranni a večerní list předplácl se V Praze v admínistracli na měsle. . . . . . 9 K - na čtvrt lota . . . . 6 K —b s dvojí donáškou na měsín. . . . . . P K na čtvrt leta . . . . T K Osh ve fillálkácho na másle . . . . . 2 K B0 na šse. Poštoni na čtvrt lcta : . . . 9 K e0 s dvají zásilkou na měsín n rieta: : . k eo Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
5 article Boykot rakousko-uherských výrobků v Srbsku.
Boykot rakousko-uherských výrobků v Srbsku. (Ze zvláštní strany.)
Srbsko
6 article
Zasvěceným nebylo tajemstvím již od ně- kolika měsíců, že v Srbsku mezi tamějším ob- chodnictvem jest silný směr, který přimlouvá se za to, aby jako odpověď na skutky rakou- sko-uherské politiky proti Srbsku vyhlášen byl boykot na zboží, pocházející z naší mo- narchie. Nescházelo ovšem ani tam hlasů, kte- ré myšlenku boykotu neschvalovaly, poněvadž nepovažovaly za oportunní, aby opětovně na- staly podobné nepříjemnosti, škody a oběti. způsobené přerváním dosavadních výhodných obchodních styků, jako se to stalo za dvoji celní války mezi Srbskem a Rakousko-Uher- skem v posledních letech. Nescházelo také s druhé strany kroků, intervencí a přátelských rad vůči Srbům, aby boykotu nevyhlašovali. Můžeme přiznati, že takovéto rady vycházely právě s naší české strany a že nacházely ohlasu. Myšlenka boy- kotová, která tak dlouho doutnala, nedochá- zela po několik měsíců uskutečnění, ačkoliv veliké rozhořčení nad politikou Rakousko- Uherska, které vládlo v celém srbském náro- dě, nezastavovalo se přirozeně před branam srbských obchodních komptoirů a skladišt. Jistě nepřeháníme, jestliže připomeneme, že projevy českých politiků o otázkách balkán- ských, neschvalování některých kroků ra- kousko-uherské diplomacie, podobné činy jako otevřené vystoupení pražské obchodní komo- ry ve prospěch srbského přístavu na Jader- ském moři a konečně velká naše národní akce ve prospěch raněných balkánských vojínů nej- více přičinily se o to, že boykot proti ra- kousko-uherskému zboží v Srbsku tak dlouho nebyl usnesen a prováděn, poněvadž Srbové byli si vědomi, že poškodili by také český a Jiný slovanský průmysl, který má sídlo v hra- nicích Rakousko-Uherska — a to nechtěli.
Srba Srbsko Rakousko Uhry RakouskoUhersko Uhersko
7 article
Pojednou však byli jsme přece překva- peni ohlášením principielního usnesení o boy- kotu. Jak soukromé zprávy označují, překy- pěla v Srbsku číše trpělivosti, k čemuž impul dalo stanovisko Rakousko-Uherska v otázce Skadru a zprávy, že Černá Hora má býti z vzdání se Skadru odškodněna jistou části Území v novopazarském sandžaku nebo ve Starém Srbsku, území, které Srbsko považo- valo již pro sebe za zajištěné. Vznikl tedy boykot z důvodů politických a nikoliv z hospodářských; vyplynul z vědomí. že Srbsko nemá nyní dostatečně silných poli- tických zbraní, kterými by se mohlo proti Ra- kousku brániti nebo s úspěchem proti němu bojovati a je raniti v odplatu za politiku ra- kousko-uherskou, která patrioty srbské při- vedla do roztrpčenosti, rozechvění ano i do zoufalství, když viděli, že následkem politiky Rakousko-Uherska oslabují se jejich válečné úspěchy a rozplývají se v niveč jejich nejho- roucnější snahy na splnění toho, co Srbsko po- važuje za životní svůj zájem: totiž přístupu Jaderskému moří a opanování oněch krajů, v kterých živel srbský kdysi byl dominujícím, historickými událostmi a násilím nepřátel byl potlačen, avšak třeba jako minorita do dnes se tam udržel.
Srbsko RakouskoUhersko Rakousko Uhersko
8 article
My ovšem pro takovéto boly a sklamání slovanského národa máme pochopení a roz- hodně protestovati musíme proti hlasům ví- deňského tisku, který za příčinu principielníh usnesení bojkotu označuje „národní šovi- nismus“ a nevděk vůči Rakousku, nevděk vůč tomu, že některé korporace rakouské, hlavně obchodní komory působily na rakousko-uher- ské průmyslnictvo, aby po stránce úvěrové umožnilo srbskému obchodnictvu snadnějš likvidaci závazků po skončení moratoria. Takovéto důvody jsou ovšem jen nešikov- ně maskovaným projevem špatného svědomí vídeňského tisku, jehož projevy o Srbsku po celou dobu války, ličení Srbů jako divochů barbarů, krvežíznivců jistě do veliké míry při- spěly k onomu rozhořčení, jehož výronem jest usnesení o boykotu. Ony poukazy na momen- ty hospodářské, na trpělivost a shovívavost rakousko-uherského průmyslnictva vůči srb- skému obchodnictvu po stránce kreditní po- zbývají veškeré váhy, připomeneme-li si, že taktika tato byla právě v nejvlastnějším zájmu rakousko-uherského expor- tu a že byla nutností diktovanou tím. co dodavatelé z jiných států, v přední řadě Německa, spontanně Srbům nabízeli v daleko hojnější míře ze své vlastní iniciativy, aby za- jistili si odběratelskou ochotu srbského ob- chodnictva pro dobu po uzavření míru a skon- čení moratoria. Jestliže my s našeho českého stanoviska volali jsme po příznivější politice státu vůč Srbsku, nechtělo se tomu u nás namnoze roz- uměti a považovalo se toto stanovisko za ne- přípustné s hlediska státního.
Srba Rakousko Srbsko Německo
9 article
Když však německá veřejnost v říši, znač ná část německé žurnalistiky, specielně pal listy hospodářské a konečně německé průmy- slnictvo samo neustalo Srby přesvědčovati, že neschvalují politiku spojeneckého státu ra- kousko-uherského vůči Srbsku — tu ovšem mentoři ve vídeňských redakcích nenašli an slova pokárání. A co máme řící o činnosti samého officielního zástupce „našeho spojen- ce“ Německa, totiž konsula říše německév Bělehradě? Jest přece s dostatek zná- mo, že tento konsul, aby mohl do- ciliti úspěchů pro německý prů- mysl a německý export v Srbsku. zcela nepokrytě vystupuje nej- ostřejším způsobem proti rakou- ské politice, hlásá srbským ob- chodníkům nejen, že se s ní nesto- tožňuje, nýbrž ji prudce potírá sám vybízí srbské obehodnletvo aby stranilo se rakousko-uher- ských výrobků a odbíralo výrob- ky Německa, onoho státu, který prý není Srbsku nepříznivým nýbrž jen následkem spojene ckých úmluv nerad a s nevůlí se kunduje rakousko-uherské politi ce protisrbskél Známy jsou nesčetné výroky a činy ně meckého konsula v Bělehradě v tomto směru Známo jest, jak přímo vtírá se do přízně Srb- ska, jak podněcuje právě různé prudké srbské výpady proti Rakousko-Uhersku, vyvěšuje př různých okolnostech — na př. při návratu krá- le Petra z bojiště do Bělehradu — na konsu- látní budově srbský prapor, ačkoliv žádný jiný konsulát a žádné jiné vyslanectvo tak neuči- nilo. K tomu všemu se mlčí, v tom se nevid stanovisko proti našemu státul Ale obraťme zřetel k hospodářské strán- ce principielně usneseného, avšak prozatím neprováděného boykotu. Dle srbské statisti- ky exportovalo Rakousko v r. 1911 do Srbska zboží okrouhle za 45 mil. fr., kdežto Německo za necelých 30 mil. fr. — a přec Německo vším
Srba Srb Petro Srbsko Německo Bělehrad Rakousko Uhersko
10 article
úsilím, jak činnost bělehíradského konsula ně- meckého ukazuje, snaží se, aby si toto odby- tiště udrželo. Naproti tomu se u nás pojednou prohlašuje suma našeho exportu do Srbska za nepatrnou, za mizící proti celkovému ob- nosu veškerého exportu Rakousko-Uherska jenž činí na 21/2 miliardy. Zlé svědomí vídeň- ské žurnalistiky utěšuje se timto předstíráním zapomínajíc ovšem, že export tento jest téměi úplně exportem hotových fabrikátů, že v těch- to 45 milionech jest obsažena taková suma mzdy dělnictva, kterou není možno podceňo- vati, specielně v dobách pro průmysl a za- městnanost průmyslového dělnictva tak kriti- ckých, jako jest nynější, a jaká snad ještě ně- jakou dobu potrvá. Zapomíná se pak, že ne- jedná se jen o těchto dosavadních 45 milionů. za rok, nýbrž o celou naši posici ho- spodářskou ve státě, jehož kon- sumní síla úžasným způsobem ro- ste, jenž získáním nových územ mohl by se státi ještě daleko cen- nějším naším odbytištěm a ve kte- rém nemáme právě potřebí, utrpěti nové ho- spodářské úhony po oněch, které nám způso bila dvojí celní válka. Za těchto celních válel náš export do Srbska z dřívějších okrouhle 60 proc., kterými Rakousko-Uhersko v impor- tu Srbska dominovalo, klesl až na 18.8 pro Po ukončení celní války síce rychle se zved opětně na 40 proc., svšak mnoho a mnoho posic již jsme nedobyli a ponechali je v rukou svých konkurentů, „spojenců“ i nespojenců.
Srbsko Rakousko RakouskoUhersko
11 article
Krčí se rameny nad oněmi 45 mil. rakousko- uherského exportu do Srbska. Povážíme-l však, že r. 1906 ještě veškeren celkový import Srbska obnášel 43 mil. fr. a stoupl z a let do r. 1911 na 110 mil. fr., pak jasno jest nám, jaká perspektiva pro konsumní sílu Srbska do budoucna se otvírá a jest zřejmo. že s ohledem na zvětšení území srbského mohli bychom v krátce počítati na zdvojnásoben této sumy, tak jako se celkový import srb- ský za zmíněnou periodu 6 let více než zdvol násobil. Jest naším zájmem, abychom při těchte vyhlídkách sami se z takovéhoto odbytište neodstrkovali, abychom štvavým a provoka- tivním komentováním projevů hospodářské obrany srbské nepřílévali dále oleje do ohně.
Srbsko
12 article
Celní války se Srbskem způsobily neje- nom ztrátu mnohých posic, které průmysl ji- ných států nám nenávratně uzmul, nýbrž způ- sobily dokonce zvýšenou snahu po zakládán průmyslových závodů, které by přispívaly k větší hospodářské sodvislosti Srbska a jes charakteristickým, že zase to byl náš spoje- nec, který dobře vycitil, ve kterých před- mětech bude snad v normálních dobách proti rakouskému průmyslu slabým konkurentem. a obrátil proto pozornost k zakládání prů- myslových závodů v Srbsku v takovýchto od větvích. My Čechové nejsme nikterak nepřá- teli průmyslového rozvoje Srbska a v po- slední době učinili jsme několik kroků, jimiž jsme dokonce k průmyslovému rozvoji Srbska znamenitě přispěli, avšak zjednali jsme si tím sami nové možnosti a vyhlídky pro expor výrobků u nás vyrobených. Nemůžeme všal klidně přihlížeti k tomu, jestlíže jiné stá- ty, a v přední řadě opětně Něme- cko, budou v hospodářských kon- fliktech Srbska s Rakousko-Uh er- skem hledati nové pobídky a mo- né vzpruhy k tomu, aby svým ka- pitálem v Srbsku zapustily pev- né kořeny a touto druhou zbran proti nám hospodářsky bojoval že by při zájmu, nyní o Balkán tak mocně
Čecho Srbsko Rakousko Balkán
13 article
probuzeném, měl opravdu vypuknuvší hospo dářský konflikt Rakouska se Srbskem da- lekosáhlé účinky v tomto směru, o tom nelze pochybovati. Nejméně však mohou se ve Vídni utěšovati tím, že Srbsko bude více po- škozeno než Rakousko. To bylo kdysi prav- dou, dokud Rakousko svou celní politikou protisrbskou a celní válkou nedonutilo Srb- sko, aby se úplně osvobodilo od hospo- dářské převahy rakouské. A Srbové vy- konali to stejně překvapujícím způsobem, ja- ko tak neočekávaně skvěle organisovali svou vojenskou moc. Svůj dobytek vyvážejí nyní přes Solun do Egypta, Francie a Italie, a stali se tak naprosto neodvislými od milosti a nemilosti Vídně a Pešti. Co zbylo, jsou jen tradice staletého obchodního spojení, ale těch se lidé vzdají, když překypí žluč, když chce se nenáviděný, ale silný odpůrce poraniti na nejcitlivějším místě, a když druzí, mezitím nejvěrnější spojenci Rakouska, na to jen če- kají, aby zabrali všecko, co drahý spojenec svou politikou lehkomyslně zahodí. Nelze tedy nepřiznati, že má rakousko- uherský průmysl a export značný zájem na tom, aby nedošlo ke skutečnému provádění boykotu, usneseného prozatím v principu jer pro případ, „jestliže Rakousko-Uhersko ne- změní svou nepřátelskou politiku proti bal- kánským státům, hlavně proti Srbsku a Čer- né Hoře. Ale na druhé straně jest jisto, že v Srbsku rozhodla o principielním prohlášení boykotu spíše roz- hořčenost a citová stránka věc nežlí úvaha chladného rozumu.
Srb Srba Rakousko Srbsko Vídeň Egypt Francie Pešť Uhersko Čer Soluna
14 article
Srbové přece neměli v úmyslu poškozovati český a slovanský vůbec export z Rakousko- Uherska, což bylo také jednou z příčin, že boykot již dávno zamýšlený nebyl již dříve prohlášen. Nyní však, když ke kroku tomuto v zásadě se odhodlali, prohlašují, že nemohou z něho vyjmouti výrobky české, nýbrž má-l miti boj tento výsledky, musí prý býti prove- den všeobecně a bez připouštění výjimek. Na druhé straně však dochází zpráva, že jistá bělehradská banka usnesla se pro případ sku- tečného provádění boykotu odepříti kredit oněm obchodníkům, kteří by dováželi výrob- ky rakousko-uherské, avšak dává právo ře- ditelství, aby učinilo výjimky, pokud se týče rakousko-uherských továren a obchodníků slovanské národnosti. Nemůžeme nežli s po- vděkem zaznamenati tento projev snahy, aby přes boykotové hnutí udržely se styky se slovanským průmyslem a obchodem naší říše; projev tento jistě nezůstane osamělým. Ovšem nelze ješté říci s jistotou, zdali přece nezví- tězí onen směr, který hlásá, že při boykotu není možno činiti naprosto žádných výjimek Právě tím doufají ony kruhy srbské, kte- ré způsobily prohlášení boykotu, že způsob Rakousko-Uhersku takové hospodářské ško dy, že ono bude nuceno své politice dáti jiný
Srba RakouskoUhersko Rakousko
15 article
Oč se při tom má jednati? Snad o pří- stup k moři? V té věci však Srbsko již ofi- cielně přiznalo, že se podrobuje rozhodnut velmocí. O hranice Albanie vůči Srbsku? zde dle zpráv, které o diplomatických jed- náních přišly do veřejnosti, docílilo Srbsk poměrného uspokojení svých — proti původ- nímu stanovisku ovšem restringovaných — požadavků, neboť Srbsku přiřčena byla všech- na v poslední době sporná místa, totiž Dibra Prizren, Peč a Djakovica. Jedná se tedy Skader. Ale ve věci těto zdá se, že Rakou- sko není jediným vinníkem. Rakousko totiž prohlašovalo ode dávna, že jest jeho neodvo- latelnou podmínkou a požadavkem, aby Ska- směr.
Skader Albánie Srbsko Dibro Prizren Peč Djakovica Rakousko
16 article
V drobném prodejli ranní číslo a sobě sa s večorni . . za lh Ve Bliálkách na venková ranní člsle . . . . . . . l vočerní . . . . . . . . 5h Inseráty platí se botově napřen Předplscení a inserty přijíma administrace v Marianské ul. , l. Tam nacházeji se těž redakce, tiskárna a nxpedlne „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceil
17 article
der připadl Albanii. Rakousko však se svým stanoviskem nezvítězilo, dokud hrálo si na schovávanou Rusko a dokud nepromluvilo. To se nyní stalo a hledá-li Srbsko vinníka tohoto posledního svého zklamání, pak musí jej hledati také v ruské diplomacii, která zklamala nejen ruské veřejné mínění, nýbrž také očekávání Černohorců i Srbů. Nevíme, může-li za takovéto situace, když Rusko jest již vázáno ve věci skaderské slo- vem, daným Rakousku, Srbsko očekávati, že boykotem proti rakouským výrobkům docílí změny v této věci v politice Rakousko- Uherska. Ačkoliv bychom si nejvroucněji přáli, aby v zájmu přátelských našich styků se Srbskem a Černou Horou připadl Skader Černé Hoře, myslíme, že všechny účinné prostředky, kte- rých v tomto směru bylo použito, jsou již vy- čerpány a že boykot hospodářský není tako- vým prostředkem, aby rakousko-uherskou di- plomacii od dosavadního stanoviska v otázce Skadru odvrátil. Avšak na druhé straně považujeme za svou povinnost, apelovati co nejdůraznějia nejslavnostněji na rakousko-uherskou diplomacii, aby všemožně hleděla svými dalšími skutky přispěti k tomu, aby se rozbouřené mysli Srbsku a Černé Hoře uklidnily.
Srba Albánie Rakousko Rusko Srbsko RakouskoUhersko Černá Hora Černá hoře
18 article
Povinností rakousko-uherské diplomacie vůči státu a jeho národům, vůči národnímu hospo- dářství, průmyslu a exportu svému jest, ne- brániti tomu, aby za zmařené naděje na do- bytí Skadru poskytly Černé Hoře dostateč- né a uspokojivé kompensace territoriální, avšak nikoli na úkor Srbska opětným zkráce- ním o jeho nově dobytá území. Rakouská diplomacie musí — má-li před očima skuteč- ně vitální zájmy obyvatelstva říše — v zárod- cích potlačiti domněnky, jako by chtěla, aby Černá Hora byla odškodněna na úkor Srbska a musí zřetelně a jasně projeviti Srbům, že rozřeší-li se otázka skaderská po jejím přání, nebude míti dalších nároků, nátlaků a hrozeb vůči srbským státům, nýbrž že učiní vše mož- né, aby usnadnila a přivodila opravdu přátel- ský poměr politický a tím i hospodářský se Srbskem a Černou Horou, a že zejména vzdá se naprosto nepřípustných a s neodvislostí stá- tu srbského nesrovnatelných požadavků po zvláštních garanciích náboženské svobody ka- tolíků v nových územích srbských, poněvadž si Srbsko takové výhrady nemůže dáti líbiti, tím méně, poněvadž při naprosto svobodných politických a ústavních poměrech srbských je to požadavek naprosto věcně neoprávněný, na druhé straně Rakousko má nejmenší právo žádati garancie za to, že v sousedním státu nebude někdo — utiskován. Musilo by s těmi garanciemi začíti u sebe doma.
Černá Srba Srbsko Černá Hora Rakousko
19 article
Povinností rakousko-uherské diplomacie jest, učiniti vůči Srbsku a Černé Hoře projevy. které by státům těmto dávaly oprávněnou na- ději na to, že Rakousko nechce již ničeho proti nim podniknouti a že uznává je za kulturní státy a nikoliv za barbary, kteří vraždí „ne- vinné“ Albance, a pronásledují katolíky a mo- hamedány. S těmito lžemi Rakousko-Uhersko dále operovati nesmí a musí všelijakým Pali- čovým a podobným aférám učiniti konec vyhnouti se všemu, co by znamenalo rozjitřo- vání Albanců proti Černé Hoře a Srbsku. V tom vězí kořen otázky srbského boy- kotu, a nikoliv v mudrování, despektu a štvaní vídeňského tisku. Srbský boykot ještě se neprovádí — ra- kousko-uherská diplomacie má slovol
Srbsko Černá hoře Rakousko Uhersko Pali
20 title
FEUILLETON.
21 article Česká hudba v Paříži.
Česká hudba v Paříži. V Paříži, 12. dubna. Když jsem referoval před dvěma léty do Čech b řadě koncertů kvarteta Lejeunova, věnovaných v tehdejší saisoně české hudbě, psal jsem, že, má-li se zde vzbuditi zájem o české umění, jest nezbyt- nou podmínkou, aby byly navázány přímé osobní styky mezi českými umělci a Paříží, neboť ani nej- výmluvnější slova informativní, ani nejvřelejší do- poručování nezmohou tolik, kolik lze dokázati tím, stanou-li se sami čeští umělci zde pravidel- nými interprety českých skladeb, jimž konec kon- bů Paříž se nemůže věčně uzavírati, čili, lépe ře- čeno, jichž nemůže věčně neznati. Nejedná se zde vlastně o nic jiného, než co jest naší povinností k vlastnímu umění. Neboť byť bylo jakkoliv veliké hodnoty to, co vytvořili naší skladatelé, přece jest pochybno, že by na příklad Francouzi, veliký ná- rod, zahrnovaný neustále vším, co největšíhov hudbě kdy bylo vytvořeno a žijící v skutečném nadbytku uměleckých požitků hudebních, uzná- vali, že jest jejich povinností a v jejich naléhavém zájmu, věnovati pozornost hudební produkci ma- lého národa, ze střední Evropy, o jehož existenci a osvětové práci se znenáhla dovídají zásluhou neúnavného apoštolování s naší strany.
Čo Lejeunův Francouz Paříž Evropa
22 article
Píše tenkráte svůj článek, netušil jsem, že tak záhy dojde k podobným stykům mezi hudební Pra- hou a Paříží a že uvedení a soustavné uvádění české hudby na toto veliké kulturní tržiště se přešine z platonických hovozů a horování v dobré a závažné skutky. Loňský zájezd pěveckého sdru- Vení pražských učitelů byl jedním takovým ráz- ním činem, kdy jsmo Paříži řekli své: „Totoť jest češé umění“, a letošní saisona jest úrodnou praeí zde u nás doma. Pokud jsem mohl sledovati, bylo věnovno v pražských koncertech francouzské hudbě Jaleko více pozornosti, nežli kdy jindya rovněž Mjezdy zdejších umělců do Čech byly hoj- nější a vznamnější. Jest jen litovati, že se právě Paříž, o ni nám jde, z tohoto pěkného uměleckéh přátelství s naší strany nedoví těměř nic. A zde v Paříži vedlo veškeré drobné práce propagační došlo nedávno k významnějšímu upozornění na českou hudbu českým koncertem ze 14. března a co nevidět bude vřaděn v repertoir májových hudebních slavností velký koncert Sdružení praž- ských učitelů, kteří přicházejí nejen se přípome- nouti městu, jež pro ně mělo před rokem tolik lichotivého nadšení, nýbrž jdou se mu představiti v příznivějším rámci, nežli byly loňské pěvecké závody.
Jaleko Paříž Čechy
23 article
Při posledním koncertu, o němž bylo v če- chách dostatečně referováno, šlo o to, prokázati zde v Paříži možnost menších koncertů, jež bys pravidelně vracely v každé saisoně a jež by se- znamovaly Paříž s českou hudbou a zároveň po- skytovaly příležitost českým umělcům, uvésti se do Paříže. Výsledek našeho pokusu uspokojil ve všech směrech. Málo koncertů může se pochlu- biti takovým účastenstvím, jako tomu bylo tento- kráte, kdy rozsáhlý Pleyelův sál bílých a zlatě zdobených stěn ludvíkovského slohu byl naplněn téměř do posledního místa. Čeští a francouzšt umělci zajistili bezpečně úspěch českých skladeb jichž osud byl vložen v jejich ruce. Pařížské kvar- teto Lejeunovo zahrálo s veškerou pozornou odda- ností známý Dvořákův kvartet F-dur a vžilo se s podivuhodnou pružností v stejně milostný jako slovácký kvintet Novákův. Paní Lola Syrová pře- svědčovala písní za písní o svém dobrém pěve- ckém umění a mladý pražský pianista Jan Heř- man, žák profesora Mikše, slavil toho večera jedno ze svých nejrozhodnějších vítězství, neboť v jeho hře vrcholil umělecký úspěch koncertu. A tak byl program, zahrnující všechna veliká jména naší hudební produkce, výraznou a bohatou illustrac přednášky prof. J. Hanticha, jež večer zahajovala a v níž řečník krásnými slovy výmluvně a poeti- cky pověděl vše, čím jsou nám naši velcí mistři a koho toužíme milovati ve svých moderních skla- datelích, i čím chceme, aby byli velkému kultu nímu světu. Nemohu však nepříznati, že jsem chtěl získat pro českou hudbu tímto koncertem ještě více nežli se stalo, a že jsem z něho odcházel s týmii českými smutky, které mne provázely, když jsen jej připravoval.
Pleyelův Novákův Lolo Syrová Heř Mikš profesor J Hantich Paříž Fdur
24 article
Vím dobře, že bylo v obecenstvu mnoho mnoho našich dobrých a oddaných přátel, ale chtěl jsem, aby se toho dne sešla v sále Pleyelově co nejčetnější společnost těch, kdož se zajímají o Čechy a naše umění. Věděl jsem, že je těžko počítati s velikým účastenstvím hudebního světa a zejména hudební kritiky v den, v nějž připadaly vedle několika význačných událostí divadelních několika menších koncertů jiné dva velké kon- certy, hlavně symfonický koncert s devátou Bee- thovenovou, řízený Vincentem d'Indy. Ale přes to bylo možno velmí mnoho vykonati v tomto směru pro přední účel koncertu, ovšem návštěvami osobními styky, jež vyžadují přemnoho času, kdy- by bylo bývalo více ochoty v českém členstvu spolku Association franco-slave, pod jejímž jmé- nem byl koncert pořádán. Konec konců však ne- zbylo, než opustiti tyto plány, nechat padnouti myšlenku programů s článkem o české hudbě překlady písní a zabezpečití koncert aspoň finan- čně, když nesměl býti stůj co stůj passivní.
Vincente Čechy Pleyelův spolek Association franco
25 article
Ale to vše patří již historii; nejednalo se pou- ze o jeden večer, jenž ostatně vzbudil tolik na- dšené radosti v české kolonii, rozmnožené pro ten večer tak vzácnými hosty, jako byl pan dr. Kramář s chotí; jenž byl upřímným projevem sympathií panu Nestoru Lejeunovi za vše, co ve své nezištné a veliké oddanosti k nám za léta byl zde pro če- skou hudbu udělal ať už v koncertech svého kvar- teta nebo v osobních svých stycích, a jenž vedle celé řady lichotivých projevů pro českou hudbu vynesl onen krásný list, jejž mi psal druhý den po koncertě jeden z nejušlechtilejších Francouzů. autor desftidílného románového cyklu „Jana Chri- stopha“ a do nedávna profesor dějin hudby na Sorbonně, Romain Rolland. Jednalo se o více než jeden koncertní večer, který ostatně byl pouze záminkou, projednati zde přímo celou řadu no- vých styků a získati stálý styk mezi Paříží a kla- víristou tak slibné budoucností, jako jest pan J Heřman.
doktor Kramář Francouz Chri Rolland J Heřman Paříž Sorbonna
26 article
Jako tolikrát jiady i tentokráte stala se do- brým geniem našich kroků paní B. Perinová, dáma neobyčejné osobní roztomilosti a neúnavná pro- pagátorka české hudby. V jejím saloně vznikla před lety myšlenka celá saisony českých koncertů. u ní snad poprvé v Paříži byla hrána moderní če- ská hudba a pochybuji, že díla našich moderních skladatelů a zejména Novákova byla kde v Pa- říži studována a přijímána s větším zájmem a po- chopením, nežli tomu bylo zde. A když zde už byl výborný český planista, bylo nutno udělati více, bylo hutno zajístiti jeho přímě a stálé úča- stenství v našich česko-francouzských hudebních stycích, otevřítí mu Paříž, zajistiti mu obecenstvo a to obecenstvo, o něž jedině možno státi, toti onu hudebnickou inteligenci, která dovede s chy trostí a opatrností labužníka vybírati v nekoneč- ném množství požitků, jež se nabízejí, jen to, co má hodnotu a uměleckou velikost. A tak se stalo, že za jednoho březnového do- poledne se sešla velmi malá, jen několikačlenná společnost v jednom z nejvýznamnějších a nej- náchernějších salonů pařížských. Z nejnádherněj- ších proto, poněvadž všechen ten přepych, jakým jest naplněn celý palác, má svoji uměleckou dů- stojnost a jest ovládnut a proživen velikou ušlech- tilostí vkusu. A z nejvýznamnějších, poněvadž něm se schází ona nejsympatičtější Paříž, ona pokroková, svobodná společnost politiků, myslite- lů a umělců a v něm se často projednávají s vý- bojnou energií, jaká vždy oživne v očích a rysech běloviasé paní, jež je zde hostitelkou, největš myšlenky, jež letí Francií.
Novákův Paříž Francie
27 article
Tentokráte šlo o trochu české hudby a mla- dého umělce, jenž přišel se ohlásiti a jenž přiro- zeně, třebas nejlépe uveden, nemohl býti přijímán než s reservou. A náhodou po letech rozezvučely se struny překrásného klavíru pod rukou českého pianisty v tomtéž saloně, kde hrálo kdysi za své první návštěvy v Paříži České kvarteto, kdy byla ještě malá kolonie těch, kdož vytušili, kdo roste v tomto uměleckém sdružení, jehož druhý housli- sta se tentokráte sem vrátil ve svých dílech, aby uchvátil zejména onou písní matčinou chorému děcku z cyklu „O matince“, již Heřman interpre- tuje s podmanivou jemností, Ale nelze vraceti se ke všem oněm křišťálo- vý dojmům ze dvou schůzek v tomto salonu Vzpomínám s rozkoší a pocity štěstí oněch ra- dostí, Jež se tam zmocňovaly mého srdce. Bylo mí nejvzácnějším požitkem slyšeti zde v tak nádher- né inferpretaci českou hudbu, jež se rozeznívala zde v prostředí soudružné ušlechtílosti a krásy
Heřman interpre Paříž
28 article
A bylo mi nezapomenutelným dojmem viděti, jak Heřman svou hrou si podmaňoval své posluchač- stvo, Byly to chvíle, kdy nás několik, kteří jsme poslouchali, jsme se ochotně a rádi poddali jaké- musi vábnému okouzlení, jež jsme si navzájem četli z očí, a když pak bělovlasá, klidná paní vstala a zahrnula našeho mladého umělce slovy tak licho- tivého uznání, že byla překvapením těm, kdož znají, jak těžko získati jejích sympatií a její účasti, zdálo se, že to vše se rozumělo jíž samo sebou. Ale bylo nutno se rozhovořiti, bylo nutno sděliti, jak hra Heřmanova jest něčím zcela jiným, než hra sta planistů jiných, jak přináší ve své technice neobyčejnou schopnost pro jemnost odstínů,a bylo třeba pronésti všechny ty chvály, jež byly adresovány stejně tomu, jenž zde hrál, jako tomu, kdo byl jeho oddaným a vynikajícím učitelem. kdo určil směr a ráz tohoto interpretačního umění, kdo v něm vychoval všechny ty vzácné schopnosti a dal mu to nově, co v něm překvapuje a poutá.
Heřman Heřmanův
29 article
To byly šťastné chvíle, jež jsme tehdy proží- vali. Pro nás, kteří jsme tolikrát zatoužili najítí příznívé řešení v uvedení české hudby sem do tohoto kulturního centra světa, znamenaly ote- vření opět nových obzorů, neboť tolik jest jisto, že jeden z našich klavírních virtuosů, s nímž mů- žeme jíti bez rozpaků a váhání se pochlubíti, má zajištěnu možnost svých koncertů v Paříži, což znamená, že rok co rok mohou zde býti v reper- toir uváděna česká hudební díla a to v interpre- taci jistě velmi dokonalé. A to jest jen jeden z bodů činnosti z onoho týdne. Každý den přinášel nové zkušenosti. Přišly radosti a přišlo i trochu skepse, kdy cosi v nitru nám připomínalo, že ve svém národním nadšení přeceňujeme statky, jež máme. Byla vážná a od- borná jednání a byly společenské schůzky, ovšem že ve znamení české hudby, z nichž ono nedělní odpoledne v rodině p. profesora Denisa, kde jest česká hudba ode dávna domovem a kde se ji do- stává tak mílé účasti, jako nikde jinde, bylo pro- zářeno tak milou srdečností a takovou radostnou náladou, že zůstává z nejšťastnějších vzpomínek z oněch dnů našeho posledního koncertu paříž- Rudol! Kepl. ského.
Denisa Kepl Paříž Rudol