1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 14. dubna 1913.
Praha
4
masthead
Na ranní a večerní listy
předplácí se:
V Fraze v administracie
na měsie. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . 8 K =
s dvoji donáškou
a měsl
na čevrtista : . . . 7 k el
na měs. Ve fliálkách
5
article
Posou. BK no
Posou. BK no
nri: . : . ke
a dvojí zásilkon
s avrt ' ie ta :
kE
Posa
6
article
Mmvá válo no Bolkáně
Mmvá válo no Bolkáně
Odpověď velmocí Turecko neuspokojíla.
M. Z Kolína n. Rýnem, 14. dubna. (Zvl.
telegr. „Nár. L.“.) Cařihradská depeše
„Köln. Ztgu.“ oznamuje: Odpověď vel-
mocí na nótubalkánských spojen-
ců o podmínkách míru učinila zde
trapný dojem. V úřadních kruzích ture-
ckých vzbudily velký úžas nová hraniční
čára pro rozdělení Egejských ostrovů a ústu-
pek, že bude otázka válečné náhrady vzata
v úvahu fin. komisi pařížskou. Unionistický
tisk zdejší žádá, aby Porta nové tyt
podmínky zamítla a v otázce náhrady
jakož i v záležitosti hranic neústupnou
zůstala. Ve vedoucích politických kruzícn
tureckých vzmáhá se stále rostoucí ne-
přátelství k zamýšlenému albán-
skémustátu.
Ruské kommuníké a „Glas Crnogorca“.
Z Cetyně, 13. dubna. (K. k.) Úřední lis
„Glas Crnogorca“ praví o ruském kommu-
niké: Litujeme, že musíme poukázatí na někte-
rá místa, jež jen potvrzují předpoklad, že ru-
ská diplomacie není přesně inf or-
mována. Připomínáme na př. místo, že král
dostal radu, aby nesledoval osobní cíle a ne-
odsuzoval Černohorce k přinášení marných
obětí. Zajisté nebude král ochoten spatřovati
v těchto slovech pobuřování národa proti jeho
panovníku, neboť to příčilo by se všem záko-
nům morálky. Připisujeme též tento odstavee
zmíněného kommuniké naprostému ne-
dostatku informací v ruském mi-
nisterstvu záležitostí zahranič-
nich. V Černé Hoře je vůle národa
vůlí panovníkovou. Jejich společné
snahy směřují jedině a pouze ke cti a blahu
vlasti. Pokud jde o tvrzení, že král chce
Köln
Glas Crnogorca
Turecko
Kolín
Rýn
Černá hoře
7
article
Rusko strhnouti do evropské vál-
ky, prohlašujeme naprotitomu, že
král nepřestal Rusko prositi, a by
se nepouštělo do války, jedině a
pouzeza tou příčinou, aby přispě-
lo Černé Hořena pomoc. Úřední doku-
menty, jako ze dne 14. února a ze dne 12. břez-
na, mohly by to dostatečně dokázati. Byli by-
chom carské vládě též vděční, kdyby nám
chtěla jmenovati dokumenty, které by mohly
potvrditi její tvrzení. Černá Hora je s car-
skou vládou za jedno, jestliže prohlašuje, že
nesmí býti prolita ani kapka ruské krve, jesli-
že toho nevyžadují zájmy ruské vlasti. Ani
Černá Hora neprolila nikdy drahocennou krev
svých synů, leč když to žádala čest vlasti, její
národní tradice a její slávyplná minulost
Blahovůle, kterou car osvědčil Černé Hoře.
když ji zásilkami obili pro potřeby války pod-
poroval, dojala hluboce černohorský národ
neméně než vřelé sympatie, které ruský národ
a to všecky vrstvy společnosti v bratrském
nadšení nikdy nepřestal osvědčovati Černe
Hoře.
Řecký křižák se neztroskotal.
Z Cařihradu, 13. dubna. (K. k.) Pověsti, že
řecký obrněný křižák „Averof“ ztroskotal, ne-
byly potvrzeny. Zdá se, že jde o ztrosko tání
jistého obchodního parníku nedaleko ostrova
Gadara.
Rusko
Cařihrad
t Černá
8
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Audience finančního ministra.
Z Vídně, 14. dubna. (K. k.) Ministr financi
ryt. Zaleski byl včera v poledne přijat císařem
v 1hodinném zvláštním slyšení.
Z Vídně, 14. dubna. O audienci ministra
Zaleského oznamuje „N. Wr. Tagbltt.“: Ve f-
nančních kruzích proslýchá se, že císař pro-
jevil uznání nad poslední akcí ministra financ
a vyslovil nejúplnější spokojenost se způso-
bem, jakým zadána byla jím nová půjčka želez-
niční. Jak se dovídáme, souvisí tato audience
ministra financí také se společnými konferen-
cemi, které se zde dnes konají.
Císař v dobré míře.
Z Vídně, 14. dubna. Osoby, které v po-
sledních dnech viděly císaře, oznamují, jak
sděluje večerní „N. Wr. Tgbltt.“ s velkým
povděkem, že vzezření císaře jest znamenité.
Panovník pociťuje velkou radost nad hladkým
vyřízením mezinárodní krise a pocit, že mohl
vyhověti životnímu úkolu svému, totiž zacho-
vání míru, zase s úspěchem tak hrdým, činí n
císaře velmi silný dojem, jenž ještě neobyčej
nou jeho svěžest stupňuje a jeho čelnou děl-
nost podporuje.
Zaleski
Zaleský
N Wr
Vídeň
10
article
Z Říma, 14. dubna. (K. k.) Lékařská zprá-
va, vydaná o 6. hod. ráno o zdravotním stavu
papežově, zní: Svatý otec ztrávil noc klidně
Dnes ráno neměl horečku. Teplota 36.8. Zjevy
v bronchiích se zlepšily. Celkový stav jes
dobrý. Podepsáni dr. Marchinfava a dr. Amici
Z Říma, 14. dubna. (K. k.) Prof. Marchia-
fava dostavil se o půl 8. hod. ráno opět do
Vatikánu. Též sestry a neť papežova přibyly
brzy na to do Vatikánu.
Konstantinské slavností v Římě.
Z Řima, 14. dubna. (K. k.) V lateránském chrá-
mu konaly se dnes na zakončení slavností konstan-
tinských slavnostní bohoslužby, jichž se zúčastnilo
16 kardinálů, členové diplomatického sboru u Va-
fikánu, římská šlechta, hodnostáři papožského dvo-
ra a velmi četné obecenstvo. Kardinál Vincenze
Vannuteli sloužil v zaštoupení papeže mši. Hudbu
v kostele obstarala sixtinská kapela, řízená Mae-
strem Perosim. Když kardinál Merry del Val se
dostavil do nádherně dekorovaného kostela, byl
obklopen členy diplomatického sboru, kteří se tá-
zali po stavu Svatého Otce.
Všeobecná stávka v Belgii.
Z Bruselu, 14. dubna. (K. k.) Včera a pře-
devčírem provedeno bylo, jak oznamují došlé
zprávy, bez přihody rozložení vojska v různých
průmyslových střediscích. Téměř ve všech
městech předem bylo upuštěno od mobiliso-
vání občanské gardy. Dnes dopoledne budou
v jednotlivých průmyslových územích téměř
všechny továrny obsazeny vojskem, které má
za úkol chrániti dělníky k práci ochotné po
dobu generální stávky.
Marchinfava
doktor
Amica
profesor
Marchio
Vincenz Vannutel
Řím
Vatikán
Řima
Virginie
Belgie
Brusel
Merry del Val
11
article
Poincaré.
Z Paříže, 13. dubna. (K. k.) President Polncaré
odejel v poledne s rodinou zvláštním vlakem do
departementu Meuse, na pohřeb své matky.
Atentát na španělského krále.
Z Madridu, 13. dubna. (K. k.) O atentátu
na krále Alfonsa oznamují se tyto podrobnosti:
Po přísaze nováčků, vykonané v 11 hod. do-
poledne v Avenue Castellano za vojenského
lesku, vstoupil král na koně obklopen svou
družinou, aby se navrátil do královského pa-
láce. Když král dojel až na roh Calle Turco
a Calle de Alcala poblíže Banky španělské,
přískočil k jeho koni ze zástupu jakýsi muž,
uchopil koně za levou uzdu a pravící vytáhl
z kapsy revolver. Král, seznav ihned situaci
strhl koně zpět. V tom okamžiku vypálil útoč-
ník z revolveru ránu. Díky podivuhodné chlad-
nokrevnosti a obratnosti králově minul se
projektil cíle a zranil koně na prsou. Útočník
hotovil se po druhé vystřeliti, v tom však u
vrhl se na něj policejní agent, který ho srazil
k zemí a pevně držel, aniž mu však mohl za-
brániti, aby ještě dvakráte vystřelil. Přece
Poincaré
Polncarý
Alfonso
Král
Paříž
Meusa
Madrid
Calle jít Alcala
Calle Turco
12
article
však tím bylo dosaženo, že oba výstřely ná-
sledkem toho, že útočník nemohl dobře mířiti,
šly do vzduchu. Prvním výstřelem byla ruka-
vička na levé ruce králově začerněna. Ihned
po útoku na krále obsadili generálové a důstol-
níci z družiny královy chodníky nejbližších ulic
a vyklidili je. Zmatek, který byl způsoben u
výstřely z revolveru, se zvětšil, když obecen-
stvo vidělo, že je obklopeno koni. Několik
osob upadlo. 11 osob, ponejvíce žen, bylo ko-
pyty koní vážně raněno. Když král viděl, jak
útočník je četníky odváděn, vzpřímil se ve
třmenech, obrátil se vojenským pozdravem
k lidu a zvolal rozechvěným hlasem: „Sláv
Španělsku!“ Potlesk a irenetické ovace byly
odpovědí a za bouřlivých a nadšených pro-
jevů pokračoval král v cestě k paláci. Dospěv
tam, vypravoval veselým tonem královněa
královně-matce o atentátu, který vylíčil jako
příhodu, která jej na cestě poněkud zdržela.
blízký ulice
Španělsko
13
article
Zatím shromáždilo se před palácem veliké
množství lidu, který krále bouřlivě pozdravo-
val. Když se král konečně objevil s královnou
na balkoně, dosáhly ovace vrcholu. Útočník
jmenuje se Rafacl Sanchez Allegre, je Španěl,
26 let stár, rodem z Katalonie a povoláním
tesař. Byl oděn prostým zeleným šatem. Lid
pokusil se ho lynchovati. Čtyry osoby byly
zatčeny a to: Útočník, dále jiný muž, patrně
Francouz, jenž se nacházel na blízku útočníka,
potom muž, podle zevnějšku Španěl, jenž držel
v ruce revolver, a jistá žena. Útočník prý pra-
vil, že když král jel okolo, se ho zmocnily zle
myšlenky, a protože měl zbraň v kapse, žei
vyňal a neodolatelnou mocí puzen pak vy-
střelil. Muž zatčený na místě atentátu jmenuje
se Pedro Paz. Jeho národnost není známa.
Z Madridu, 13. dubna. (K. k.) (10 hod
v noci.) Útočník, když byl zatýkán, byl policel-
ním agentem šavlí raněn.
Z Paříže, 14. dubna. (K. k.) Listy sděluj
z Madridu: Předseda ministerstva hr. Roma-
nones, kterému král vypravoval podrobnosti
atentátu, prohlásil žurnalistům v královském
paláci: Nesáhneme k žádným výjimečným
opatřením. Bude učiněno zadost spravedlno-
sti, více nic. Musíme ukázati, že nemáme
strach. Budeme následovati příkladu králova.
jenž ani na okamžík nepozbyl duchapřítom-
nosti a klidu.
Z Madridu, 14. dubna. (K. k.) Útoční
jest rodem z Barcelony a byl kdysi jako anar-
chista z Francie vypovězen. Muž zatčený zá-
roveň se Sanchezem Allegrem na místě aten-
tátu jest Francouz jmenem Bach. Protože
si při výslechu odporoval, byl vzat do proza-
tímní vazby.
Rafacl Sanchez
Španěl
Francouz
Paz
Sanchez
Bach
Madrid
Paříž
Rom
Barcelona
Francie
14
article
Z Madrídu, 14. dubna. (K. k.) Policie na-
lezla u Sancheza Allegra jeho list, adresovaný
manželce, ve kterém píše: V první řadě jsi ty
duševní původkyní mého činu
Kdybys mi byla poslala, co jsem žádal, neby!
bych se dopustil atentátu, za který budu za-
střelen. Až toto psaní obdržíš, bude atentát
proveden.
Sanchez byl dvakrát vyslýchán, při čem
prohlásil, že sám provedl tento čin z důvodů.
které udati odepřel. Když byl odveden do
cely žádal jísti a prosil, aby byl pokud možno
brzy popraven. Po celou dobu zachoval klid
a projevoval jakýsi cynismus.
Z Madridu, 14. dubna. (K. k.) Útočník
kladl při zatýkání takový odpor, že bylo po-
třebí 4 policistů, aby jej přemohli. Zatčený
Španěl, halapartník královského paláce, na-
cházející se ve výslužbě, byl opět propuštěr
na svobodu.
Z Paříže, 14. dubna. (K. k.) Časopisy
oznamují z Madridu: Při výslechu prohlást
Allegre opětně, že chtěl pomstíti po-
ečerní
Sanchez
Španěl
Allegre
Madríd
Paříž
královský palác
15
article
pravení Ferrera. Bylo u něho nalezeno
několik, Ferrera se týkajících, článků a do-
pisnice s obrazem ženy, na níž napsána byla
Allegrovou rukou tato slova: „Jindřiško.
miluješ-li mne, pomsti moji smrt.
Ať žije anarchie!“ Allegre je ženata
bezdětek. Dle jiné pověsti tvrdil prý Allegre,
že došel k rozhodnutí spáchati útok teprve
tehdy, když král jel kolem a že je šťasten, že
král vyvázl bez pohromy. Z jeho dřívějších
výpovědí vyplývá, že čítával vše možné
také filosofické spisy, a že jim špatně roz-
uměl. Není pokládán však naprosto za du-
ševně chorého, protože jasně odpovídá k otáz-
kám. Neklame se nijak o následcích, jež jeho
zločin bude míti v zápětí.
Z Paříže, 14. dubna. (K. k.) Z Madridu se
ještě oznamuje: Král vylíčil útok takto: Spa-
třil jsem, že řítí se ke mně nějaký muž, jenž
chytil uzdu mého koně a vystřelil. Druhá rá-
na zasáhla krk mého koně, jenž se vzepiala
útočníka povalil. V okamžiku, když neznámý
muž se rval s policií a chtěl vystřeliti po třetí
přispěchali generálové mé družiny. Vola
jsem: „Nic se mi nestalo, ku předu!“ a da
jsem rozkaz k dalšímu pochodu.
Posl. dr. Koerner o politické
situaci.
Ze Slaného, 13. dubna.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«)
Ferrer
Jindřiška
Allegre
Posl
doktor
Koerner
Paříž
Madrid
Spa
Slaný
17
article
Posl. dr. Koerner zakončil svou řeč
proslovenou v neděli 13. t. m. na veřejné
schůzi voličů ve Slaném, jejíž počátek
uveřejnili jsme v dnešním čísle poledním,
úvahou o politické situací.
Postavení poslanců českých na radě
říšské vůči vládě není jednotné. Někdejší
jednotný klub nestává a ani mezi stranou
svobodomyslnou, agrární a katolickou není
už organisačního pojítka. Klub nár. -sociální
a klub neodvislý stojí proti vládě v oposici.
postavení ostatních českých klubů není určitě
vyslovené; dosud však proti vládě nezaují-
maly poslavení oposičního a v mnohých pro
vládu i stát velmi závažných otázkách byt
i mnohdy se sebezapřením a krajní oběta-
vostí vládu podporovaly. Nejasný tento po-
měr má původ svůj v samotném nelasném
a neurčitém vzezření vlády v době, kdy na-
stoupila. Vládě, která měla ve středu svém
osobnost tak prononcovanou a nepřátelskými
nám činy smutně pověstnou, jakou již tehdát
byl ministr práv, nemohli jsme hned z po-
čátku plně důvěřovati, byť i byli v ní spolu
dva odborníci české národnosti. Ba parla-
ment byl svědkem nezvyklého zjevu, že
tytéž strany, které co nejostřeji potíraly
jednoho z ministrů, vládě co celku odhlaso-
valy první provisorní rozpočet. Poměr tento
vedl také k rozporům uvnitř Jednotného
klubu; přes to poměr ten potrval až do
loňských prázdnin a většina Jednotného
klubu hlasovala i pro branné předlohy, zvlá-
ště proto, že bylo v běhu jednání s Němei
o jazykovou otázku a osoby z vlády při
něm zúčastněné alespoň zjevně Němcům ne-
stranily. Odpor meušiny Jednotného klubu
proti této taktice většiny vedl u příležitosti
branných předloh k rozbití Jednotného
klubu.
Posl
doktor
Koerner
Němec
Slaný
18
article
Loni na podzim sešly se opět všechny
české strany ne sice ke společné organisaci
ale — a to i se sociálními demokraty če
skými — v odporu proti Hochenburgrovu vý
nosu a později v odporu proti mobilisačn
předloze; při hlasování o rozpočtovém provi-
soriu na konci prosince 1912 pak již ani
nebyla jednotnost mezi svobodomyslnou
agrární stranou. Krise vyrovnávacího jednání.
které v blízké již d bě dospěje k řešení.
přinese zajisté také vyjasnění poměru na-
šeho k vládě, které je nutné, nejen profo,
že mu zajisté voličstvo těžko dovede rozu-
měti, ale i proto, že takovéto neurčité po-
stavení nám ukládá namnoze oběti a bře-
mena vládních stran, bez jejich výhod, a ne-
poskytuje nám výhody taktiky oposiční. Roz-
hodnutí přinese, jak řečeno, řešení krise vy-
rovnací. Finanční předlohy za normálných
poměrů — při vylíčené již spleti různých
interesů — by asi nebyly posuzovány s pro-
stého politického stanoviska, ač to nelze vy-
loučiti pro případ nějakého obratu v krisi
vyrovnávací. Politické postavení českého ná-
roda v přítomné době není příznivě.
V Čechách máme nedělný sněm s finanční
krisí, ve Vídni směr vlády nám nikoliv pří-
znivý, zahraniční politikou a neméně samot-
nými poměry za hranicemi a stále ještě ne-
odstraněným nebezpečím války způsobenou
krisi hospodářskou uvnitř, to vše poskytuje
obraz věru kormutlivý. Nelze však za vše
to činiti zodpovědnou politiku samotnou.
Hochenburgrův
Čechy
Vídeň
19
article
Snad by bylo lépe, kdyby nás stále neroz-
rážely strannické rozdlly a odvěký téměř
u nás spor o taktiku, ale ani jednolný náro
by snad nezmohl, čemu překážejí nepříznivé
poměry vnitřní i zahraniční politiky, které
tu, bohužel, právě v posledních letech po-
stupují souběžně: stálá ještě politická pře-
vaha Němců — majíť polovinu poslanců na
radě říšské, ovládají panskou sněmovnu —
tradiční politika státu o Němce se opírající,
německá byrokracie a armáda, spojen-
stvi s německou říší — nejednotnost
neněmecké polovice sněmovny, ba přímé po-
litické rozpory mezi samotnými slovan-
skými národy, politické spojenství Němců
s Poláky — to vše činilo naši politiku, jejiž
aní
obsahem je zápas s Němci, ode vždy tak
obtížnou a stěžuje ji v přítomné době za-
braničných zápletek ještě více.
Němec
Polák
20
article
Zdá se, že žijeme v době, kdy skoro
více musíme pečovati o to, abychom bránil
ztrátám, než abychom se chystali k výbojům
Kdo ví, co se bude ještě musit stát, nežli
se dospěje k názorům, že k sesílení říše je
případnějším prostředkem opírati se o spo-
kojené národy, než o problematickou věrnost
zahraničních spojenců. A kdo ví, zůstane-li
nám uspořena tragika osudu, aby naši synové
musili bojovat v zápase, jejž nedávno ohla-
šoval německý říšský kancléř, na straně
Germanstva proti Slovanstvu! — — V ta-
kové době, kdy je politickou převahu Němců
v této říši tak cítit, je těžko doufati od
zdaru vyrovnání česko-německého, které by
bylo možno snad jen za značných obětí s naš
strany, zvýšení našeho vlivu.
Jaké důsledky by měl zmar vyrovnání
nechci předpovídati. Jisto je, že každý ne-
přátelský akt vlády, jak se jimi vyhrožuje
— komisariat, suspense zemské ústavy
oktrojírka atp. by nezůstal bez ohlasu
lidu českém a tudíž také nikoliv bez od-
vety se strany jeho zástupců na radě řišské.
Němec
21
article
Ti, kdo na konec o takových krocích by
rozhodovali, nechť nestranně zkoumají, kde
je příčina nezdaru díla s velkou prací
obětavostí tak daleko dovedeného a přijdon
k tomu, že příčína ta spočívá ne-li ve zlo-
vůli jednotlivců, tedy v pochybeném systému
vládnim, který již tolikráte ztroskotal, aniz
z toho bylo čerpáno správné ponaučení
Nechť také se z posavadní umírněnosti.
střízlivosti. smířlivosti a obětavosti naší ne-
vyvozují chybné závěryl
Povedeme si při nastávajících rozhodo-
váních zajisté opatrně a střízlivě i odhodlaně
rozhodně tak, jak toho podle nejlepšího
nejsvědomitějšího našeho uvážení vyžadovat
bude prospěch věci české. (Hlučná pochvala
a potlesk.)
Předseda p. dr. Hohlweg poukázal, že
vláda, když se jedná o tak důležitou před-
lohu, chová se vůči českému poselstvu ve-
lice reservovaně a neukazuje pravou tvář
kritisoval jednání ministra spravedlnosti dra.
doktor
Hohlweg
22
article
Hochenburgera a vypočetl jeho činy, jimiž
šlapal to, co je v Čechách zákonem, prová-
děl nevážnost a neúclu k českému národu.
Zdůraznil, že je za dnešních pomérů roz-
hodně třeba odstraniti u nás dosavadní roz-
háranost, nevraživost a provádění politiky
mandátové.
V dalším žádá reformu třídní daně do-
movní a daně činžovní a zabývá se i malým
finančním plánem, jemuž vytýká, že ukláda-
cím řízením při osobní dani z příjmů je
občanstvo málo chráněno.
Městský radní p. Peters žádal v řeč
své důslednost v politickém postupu.
Městský tajemník p. JUC. Bedř. Angn
navrhl
RESOLUCI
My voličové, shromáždění ve veřejné
schůzi volíčů dne 13. dubna 1913 v sále
Občanské záložny ve Slaném, vyslech-
nuvše zprávu svého zemského i říšskéh
poslance p. JUDra. Eduarda Koernera.
prohlašujeme:
1. V zájmu klidného vývoje obou ná-
rodů toto království obývajících jak v ohle-
du politickém, kulturním i hospodářském
tak i v zájmu zvýšení vážnosti autonomie
království Českého uznáváme čestný smi
obou národností za potřebný.
Smír ten však může býti uskutečněr
jen při zachování nedílnosti království če-
ského a uznání i provedení úplné rovno-
právnosti a rovnocennosti obou národů
celém obvodu království Českého.
Ale snahu a úmysl úplným hospodář-
ským rozvratem království Českého donu-
titi národ český k jednostranným ústup-
kům a výhodám ve prospěch národa ně-
meckého považujeme za projev nepřátel
ství a nenávisti proti naší rodné zemi
nemohou nám býti nikdy dosti silným tla-
kem, jímž by bylo dosaženo výsledku.
V tom ohledu jsme ochotni k dalšímu
boji, který nám bude milejší než nečestny
smír za každou cenu.
Hochenburger
Peters
Koerner
če ský
Čechy
Slaný
Český dontiti
23
article
Pasivní přihlížení vlády k tomuto roz-
vratu ba i mnohé kroky vlády, které tute
snahu Němců podporují, považujemez
nepřátelský projev proti národu českému
2. Pokud týká se postavení poselstv
českého na radě říšské, projevujeme tentc
názort
Věříme, že delegace naše jsouc i bez-
prostředně blízka životu parlamentnímu
zná i má snahu jíti po cestách, kterými by
národu svému co nejvíce prospěla: nie-
méně přihlížejíce k různým nepřátelským
činům vlády, jako jsou: nezákonné výnosy
ministra spravedlnosti Hochenbur ar
v příčině rovnoprávnosti jazyka českéh
u soudů, jmenování soudců, pasivní přihli-
žení vlády k nekulturním činům městske
rady vídeňské i místodržitelství dolnora-
kouského v příčině uzavírání českých škol
ve Vídni i Dolních Rakousích, ignorován
životní potřeby zřízení druhé české uni-
versity v Brně — jež jsou odpovědí na
oportunní a loyální chování se české dele-
gace ke státním nezbytnostem, vedou nas
k tomu přesvědčení, že jest nutno, aby po-
měr českého poselstva ke vládě byl podro-
ben důkladné revisi, eventuálně nastoupen
směr, odpovídající chování se vlády.
V tomto směru stanovisko, hájené po-
slancem naším panem drem. Ed. Koerne-
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě . za sb
vašorní
za th
Va fliálkách na venkově
ranní vislo . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5h
lnnerátv
plati se hotově napřed.
Předpl-cení a inserty příjímá
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se táš
Pedakce, takárna a sxpedin
„Národních Listů
Rukopisy se nevraceil
Němec
Dolní Rakousy
Brno
Virginie
24
article
rem, lépe odpovídá našim názorům a jest
nám sympathickým.
Příčinu malé váhy delegace české spa-
třujeme mimo jiné v rozháranosti českých
stran, které se navzájem potírají, místo aby
v jediném šiku čelily společnému nebez-
pečnému nepříteli.
Nápravu shledáváme jedině v tom.
jestliže české strany, stojící na programu
státoprávním a národním, utvoří jednotný
klub s organisací takovou, kde by vůle
většiny členů docházela správného výrazu
a uplatnění.
V té příčině s bolestí pozorujeme, že
namnoze směr žurnalistických polemik
klesá až k osobním nevraživostem na úkor
pravdy, snižuje se k formám nízkým a vzá-
jemnému a bezohlednému zlehčování osob
vedoucích i sebe samých, působí otupělost
politickou i mravní a nechuť k veřejné
činnosti, necitelnost svých čtenářů i celé
české veřejnosti, činitelů to, jímž vlastně
povinni jsou býti orgánem výchovnýma
zušlechťujícím. Váha žurnalistiky, které po
případě v okamžicích pro národ důležitých
jest potřebí, takto klesá a činnost její stá-
vá se bezúspěšnou, ba i někdy škodlivou.
3. V nynější vážné době připojujeme
se ku projevům těch korporací, které po-
važují mír za nezbytně nutný, a přátelský
poměr k nově povstalým útvarům státním
na Balkáně za důležitý podklad prospěchu
národohospodářského pro celou říši.
4. Sledujíce činnost poslance svého
p. dra. Ed. Koernera na sněmu zemskémi
radě říšské, konstatujeme s potěšením, že
činnost jeho v každém ohledu shoduje se
s politickými náhledy našimi a děkujeme
mu srdečně nejen za jeho intensivní čin-
nost ve směru všenárodním, ale i za obě-
tovnost a píli, kterou věnuje našim zájmům
místním a vyslovujeme mu svoji plnou dů-
věru. (Potlesk.)
Při hlasování předseda p. dr. Hohlw eg
prohlásil, že resoluce byla značnou vět-
šinou přijata a schůzi pak krátkým do-
slovem o 145. hodině odpolední ukončil.
Hohlw
Balkán
25
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Dva agrární projevy o česko-německé
dohodě.
V „Selských Novinách“, dosud redigo-
vaných stařičkým Alfonsem Šťastným v Pa-
dařově, uveřejnili 10. t. m. poslanci Udržal
dr. Viškovský své úsudky o česko-německé
dohodě.
Posl. Udržal vyložíl, že boj o českou sa-
mobytnost a rovnocennost je vedle své vlast-
ní podstaty vnitřní přece jen otázkou moci,
neboť naši odpůrci nepříznají nám nikdyo
nic více, než nač stačí naše síly. Pracujíce pro
česko-německou dohodu činí tak zástupcí
čeští proto, aby se zmenšily třecí plochy ná-
rodních sporů a tak aby usnadněn byl český
vývoj národní, hospodářský a kulturní. Zá-
stupci čeští vyjednávají o čestný mír, nepři-
jmou však ničeho, co by z českého národa
činilo národ druhořadý. Podmínkou pro zdar
české politiky je sjednocení české delegace;
agrárníci se nyní znova o ně přičiní, zůsta-
ne-li však i tato jejich snaha marnou, půjdou
svou vlastní cestou.
V kratičké své stati tohoto obsahu neřek
posl. Udržal sice nic nového, ale co pověděl
je významno ve chvíli, kdy bylo řečeno.
Posl. dr. Viškovský podal veřejnosti ve
své rovněž kratinké stati poučnou informaci:
že Němci — dle projevu jednoho jich zástup-
ce v jednání dorozumivacím — se stavějí proti
dohodě proto, poněvadž Češi s otázkou do-
hody na sněmě zemském spojovali též otázku
dohody v říšské politice, což dle německého
úsudku není přípustno.
Alfons
Udržal
doktor
Viškovský
Posl
Němec
Čech
26
article
Dr. Viškovský souhlasí s požadavkem
českým, aby sjednána byla dohoda svobodná,
nikoli vynucená, proti německému stanovisku
však namítá, že Češi nemohou připustiti, by
Němci si zlepšili své postavení v zemské sprá-
vě, ale aby chtěli udržeti svou naprostou pře-
vahu ve správě říšské. Dr. Viškovský odsu-
zuje dvojakost německé politiky, která jed-
nou nohou — ve Vídni — stojí ve vládě, dru-
hou však — na sněmě — v politice rozvratu
a soudí, že říše nemůže souhlasiti s politikou
německou, poněvadž ohrožuje možnost té
státní a občanské salidarity, která je přika-
zem sebezachování říše.
Posléze se dr. Viškovský veřejně připo-
juje k těm českým zástupcům, kteří hájí po-
litickou myšlenku, že úkolem česko-německé
dohody je vyjasnění politických poměrů vů-
bec a to všude tam, kde vedle německých
zástupců zasedají zástupci národa českého.
Po téte informaci dra. Viškovského je
nyní zřejmější než dosud bylo, proč se Němci
znova brání úpravě jazykové u státních
úřadů.
Dr. Bachmann o česko-německém do-
rozumění.
Včera, druhý den po bezvýsledné česko-ně-
mecké konferenci pro dělnost sněmu, promluvil
posl. dvorní rada dr. Bachmann ve schůzi něme-
cko-pokrokových důvěrníků v Trutnově o doroz-
umívací akci česko-německé. Dle jeho mínění
účinkovala na česko-německé dorozumívání velmi
neblaze balkánská krise, ač dohoda česko-něme-
cká uznává se za nutnost pro zemí českou i pro
celou říši. Zprvu, r. 1910, začalo nadějně vyjedná-
vání o česko-německou dohodu, později však Češi
byli pro ni jen v případě, že by ji Němci i stát
draze zaplatili. Nyní slovanská vítězství zvýšila
i české sebevědomí, čemuž nasvědčuje — v očich
doktor
Viškovský
Čech
Němec
Bachmann
Vídeň
Trutnov