1
masthead
V Praze, ve středu dne [4. prosince.
Praha
2
masthead
K číslu 345
číslo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní List ye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K. 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 85h
Praha
5
article
Obléhací armáda u Port Arturu
zmenšena.
Z Paříže, 13. prosince. »Newy o r
Herald« oznamuje vz Petrohradu, že se zde
proslýchá, že Japonci jstahují značnou sílu své
obléhací armády od Port Arturu a chystají se
zahájiti prudkou offensi vu proti Kuropatkinovi
Zamýšlené opravy a stavby ruského
loďsttva.
Z Říma, 13. prosince. Komise, složená z
ruských inženýrů a námořních techniků přibyla
do Italie, aby navštívila italské loděnice a uči-
nila zde objednávky, jednatk směřující k rekon-
strukcím starších lodí, jedlnak k objednání vá-
lečných lodí moderních.
Americké banky odnítly žádost za
půjčku japo nskou.
—ch. Z Nového Yorku, 13. prosinc
Japonsko učinilo pokus opatřiti si od ameri-
ckých bank jako osmou výpůjčku 100 mill
venů. Banky americké však žádost tuto odmítly
jsouce jinak ochotny přistoupiti na ni jen ten-
kráte, budou-li dána do zástavy všechna ja-
ponská cla.
Z vypravování japonského důstoj-
níka o Port Arturu.
Z Berlína, 13. prosince. »Voss. Zeitung«
oznamuje, že do Nodži přibylý japonský dů-
stojník vyprávěl, že při šesltihodinné m
klidu zbraní dne 6. prasince, nalezeno
bylo v zákopech kolem pahorkua 203metrového
přes tisíc mrtvol ruských vojínu.
Částečné zničení arsenálu značně uškodilo
Rusům, kteří nemohou vyráběti si, jako dříve,
čerstvou munici a jsou nuceni hájiti se ze
zásob. Generál Stesselj přestěho-
val se na Pajunčan.
Ke zničení portarturského loďstva
Z Londýna, 13. prosince. „Standard'
dovídá se z Tokia, že panuje tam přesvědčení,
že zničením loďstva portartur-
ského jest vlastní úloha obléhac
armády japonské ukončena. Zřetel
obrácen jest nyní na bojiště mandžurské. Zpra-
vodaj „Morning Postu“ v Šanchaji se do-
vídá, že dvě divise obléhací armád
idostaly rozkaz táhnouti na bojiště
1nandžurské.
Artur
Herald
Japonec
Voss
Rus
Stesselj
Paříž
Petrohrad
Řím
Nový York
Japonsko
Berlín
Londýn
Tokio
6
article
„Morning Leader“ nevěří až dosud,
že portarturské loďstvo bylo zničeno a soudí,
že bylo jen poškozeno, avšak zúmyslně roznesena
Japonci pověst o jeho zničení, aby tím depri-
mován byl duch námořnictva blížícího se loďstva
baltického.
„Speaker“ dokazuje, že tak zlé to s lod-
stvem portarturským nemůže býti, neboť i po
dobytí 203metrového pahorku ne-
mohou Japonci celý vnitřní basi
přímo obstřelovati z děl.
Japonská zpráva o vzetí pahorku
203metrového.
Z Petrohradu, 13. prosince. »Ruse při-
náší zprávu japonského listu »Džidži«, jenž
píše: »Zajatí Rusové vypravují, že s velikou
houževnatostí hájili se za třemi hlubokými ná-
spy. Mezi těmito byly drátěné a kolové pře-
kážky. Každý násep opatřen byl třemi strojo-
vými děly; prseň příkopů byla ze tří řad že-
lezných ploten, ohozených hlínou. Batterie se-
řízeny byly velmi prakticky. Na vrcholu pa-
horku bylo šest děl, jež mohly všemi směry pá-
liti. Dle rozlohy a stavby bylo opevnění pa-
horku 203metrového jedním z nejdokonalejších
v celé pevnosti.
Ruské ztráty.
Z Petrohradu oznamuje se, prý z bezpečného
pramene, že bylo dosud z východoasijského
bojiště nazpět do Evropy dopraveno
110.000 dalšího boje neschopných
mužů. Z těch bylo, či je prý 54.000 raněných
a 56.000 nemocných. Kromě těch leží prý
ještě hojně nemocných a raněných ruských
vojínů v nemocnicích v Sibíři a na mandžurském
bojišti.
Japonec
Ruse
Rus
Petrohrad
Evropa
Sibíř
Morning leader
8
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
slaly oferty, ale dosud nebyla ani jediná na-
bídka přijata, než toliko anglické.
Důvěra v ruské vítězství.
Z Paříže se oznamuje: Přibylý sem fran-
couzský velevyslanec v Petrohradě, Bompard,
prohlásil v rozmluvě s redaktorem »Tempsu«,
že je celé Rusko, více než kdykoli dříve,
odhodláno, napjati všechny síly, a b
v trvající válce docíleno bylo roz-
hodného a dokonalého úspěchu.
Generál Kuropatkin, který na počátku války
svých nedostatečných sil tak obdivuhodně do-
vedl užívati, má prý nyní po ruce ar-
mádu prvního řádu. A také ve finančním
ohledu je prý situace Ruska výtečna.
Ruské objednávky v cizině.
V Paříži nyní meškající petrohradský vele-
vyslanec Bompard projevil v rozmluvách se
žurnalisty politování nad tím, že francouzští
velkoprůmyslníci v Petrohradě nemají — jako
Němci — bohatě opatřených, ruských poměrů
a ruského jazyka znalých zástupců. Jakožto
příklad uvedl německý kovový průmysl, jenž
prý 25 let již v Petrohradě knížecí příjmy shra-
buje. Bompard pravil dále, že Rusko jisté za-
kázky pro nejbližší budoucnost v Německu uči-
niti musí, na příklad objednávku děl, poněvadz
je s Kruppovými závody v dávném již spojení.
Kuropatkin
Němec
Bompard
Kruppův
Paříž
Petrohrad
Rusko
Německo
10
article
Avšak v dalších objednávkách bude prý míti
Francie aspoň o třetinu větší podíl, než která-
koli jiná země evropská. Cena všech ještě nut-
ných objednávek v cizině nebude prý obnášeti
více, než 150 millionů rublů, ježto ruský kovo-
dělný průmysl v posledních létech velmi se
vzmohl a povznesl. Finanční stav Ruska je prý
za nynějšího finančního ministra velmi uspoko-
jivý. Kdyby došlo na novou půjčku, bude
prý provedena za podmínek docela výhod-
ný h. Proti výčitce časopisu „Matinu“, že
velevyslanec při poslední ve Francii provedené
ruské půjčce zájmů francouzského průmyslu ná-
ležitě neobhájil, brání se Bompard prohlášením,
že Rusko, dokud válke trvá, dříve všechen svůj
reservní materiál spotřebuje, než nový objedná
a že se především obrátí na výborně již zařízený
ruský průmysl, než zahraničný průmysl k obsta-
rání dodávek povolá.
Matin
Rusko
Francie
11
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Říšská rada.
Z Vídně, 14. prosince. »Gazetta Na-
ro dowa« sděluje z Vídně, že dle zpráv dobře
Vídeň
Gazetta
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší vesnice.
Tak již ta doba poutí a posvícení přestala.
Po vesnicích a městečkách nastal zase klid, klid
ale jen zevní. Uvnitř to bouří a víří dále. Vždyt
ani jinak není možno. O těch poutích a posví-
ceníc h, kdy sešla se vždy omladina celého okolí,
co tů příležitostí, aby se mladí lidé seznámili,
zamilovali! Ovšem, je teď doba adventní, kdy
církev zapovídá jakékoli veselí svatební, ale pak,
pak přijde zase masopust, doba, kdy 99 všech
svateb na vsích se koná. Advent je tedy dobou
příprav nou a to jak na velebné svátky vánoční
tak i na svatby v masopustě.
Sta rosvati či tlampačové div si nohou ne-
uběhají. Ze vsi do vsi, ze statku do statku, z cha-
lupy do chalupy běhají, takřka dvéře si podávají.
Co tu pta ní, zdali by Aninka či Mařenka o maso-
pustě cht ěla již býti paní, zda Honzíček či Va-
šíček chůl by býti pantátou. O to chtění u mla-
dých by tkonečně tak nešlo, hůře je o to, zdali
chce pant áta. U toho musí se takový starosvat
jak se patří zapotiti, nežli jej pádnými argu-
menty přesvědčí, že je už čas vzdáti se panství
na hospodářství a postoupiti je mladším. A v tom
právě spočívá umění každého tlampače, chce-li
dobře pochodit a nějaký ten groš „oboustranně
vykřísnout“
Chci vám jednoho představiti. Není to obecně
známý Kecrl z „Prodané nevěsty“.: ti dva se ani
neznají, aniž o sobě vědí. Vždyť je onen na
jevišti na prknech a můj je na vsi. Nelekejtese
tedy!
Aninka
Mařenka
Honzíček
Virginie
13
article
Dohazovač Dušek, vulgo „Šplachota“ je
strýc menší postati, hlavu nosí v ramenou a z pod
vysoké beranice svíti mu pod srostlým obočím
dvě šedá, jiskrná očka. Volatý krk nosí stále ová-
zaný velkým šátkem: na vysoké límce on nedrží.
není světákem, jak o tom svědčí i jeho vous jen
nůžkami pěstěný. Šaty trochu ze staršího vydání
boty o měkkých holínkách postačují mu úplně.
Povahy není zlé, je takto dobrák, ale nikdo
není bez chyby, tedy ani Dušek. Rád má totiž
samožitnou a když se té napije, rád se „kurý-
ruje“ slepičí polévkou. A toto jeho labužnictví
vyneslo mu jeho skvělý přídomek „Splachota“
dle něhož se člověk nejspíše naň doptá.
Co se mu kdysi nestalo! Přišel do hospody,
kde již značný počet sousedů byl pohromadě.
Bylo nedělní odpoledne. Venku bylo mlhavoa
studeno. Bylo to na podzim. Dušek sedl k po-
strannímu stolu, poručil si „šedou“ a pil v bázni
boží sklenku za sklenkou, Když jedenáctá odbila.
lampa v hospodě sice ještě svítila, ale Dušek se
zdvihl dosti ztěžka, zaplatil svůj řád a šel. Dříve
však rozhledl se zkoumavě po nálevně a když
viděl, že sousedé hledí si pilně karet, zabreptal
cesi. Kuráž si koupil, chuť na slepičí polévku do-
stavila se s ní, sousedé v hospodě, psi po vsi jej
už znají — což mu tedy schází, aby své lovecké
vášní vyhověl. Nebudou mu aspoň říkat nadarmo
„slepičkár“i
Dušek
Šata
14
article
Leč nebylo vše, jak si usmyslil. Starý soused
Vávra pilně jej celý večer pozoroval a nyní, když
Dušek odešel, vyzval ostatní slovy: „Sousedé,
za ním!“ Na tato slova se všichni zdvihli, vyšli
z hospody a naslouchali. „Slepičkář“ kráčel
statně ku předu nedbaje bláta, nedbaje louží. Byl
pohřížen v hluboké přemýšlení, jež hlasitě vy-
jadřoval. Breptal a tím se prozradil. Sousedé šli
tiše za ním. „Slepičkář“ zamířil do statku Vá-
vrova, aby jeho kurník poctil svojí návštěvou.
Navzdor svému podezřelému stavu rychle vylezl
po malém žebříku a jal se otevírati dvířka kur-
níku. Nebyl však ještě s prací svou ani v polovici,
když jej několik pádných rukou uchopilo, se že-
bříku strhlo a sem tam i svoji pádnost mu osvěd-
čilo. „Schlaďme mu žáhu!“ vzkřikl kdosi a návrh
jeho byl bez jakéhokoliv hlasování přijat. Před
Vávrovým statkem byl malý brodek v létě vy-
schlý, na podzim však dešťovou vodou naplněný.
K tomu vedli Francka. U brodku chytli jej dva
sousedé, jeden za nohy a druhý za ramena, za-
houpali jím v pravo v levo a pak jej za hlučného
smíchu hodili do vody.
Sotva že Dušek z vody vylezl, volali naň stále
se ještě chechtajíce: „Tak co? Jaké to bylo?“
Nutě se též do smíchu a drkotaje zuby, odpověděl
zmáchaný: „Inu, špláchlo to! Všecko to na mně
ještě šplachotí.“
Slova tato stala se mu osudnými. Vynesla
mu čestný název „Šplachota“
A. Páv.
Vávra
Dušek
Vávrův
Franck
Nut
A Páv