1
masthead
Strana 2. Císlo 120.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 3. května 1902
4
article
dobyl pro panovníky srdce národa, čestných zástupců.
podpor trůnu, přímých dědiců onoho stavu, na němt
ílo své založili králové Kastilie. .. Smím-li se od-
Vomavati na nějakou zásluhu, honosil bych se při dneš-
ním slavném ději jedině tím, že chovám k národu
lásku, jíž poznal jsem jeho potřeby a jeho strádání,
abych je umírnil. Přispívati vyděděným, poskytovati
jim, čím jsme jim povinni ze spravedlnosti, zastávati
se toho, aby šlechta nepohlížela vysokomyslně na
dělnickou bluzu a ještě méně aby pociťovala odpor
před chudobou a bídou, znamená konati dílo, jež pro
trůn jest dnes nanejmíň rovněž tak důležité, jako za
dřívějších dob mávání mečem.« — »Je to věru —
dokládá k tomu »Deut. Adelsblatt« — vznešené slovo,
kteréž markýz de Tovar pronesl před shromážděnými
říšskými grandy a je to zároveň hrdé slovo. Kéž do-
jde ozvěny v srdcích šlechty všech zemí! V srdci naší
konservativní šlechty zapsáno toto slovo bohudík již
dávno.«
Změna anglické korunovační přísahy.
Auglický král Edvard VII. učinil pro koruno-
vační slavnost, která se bude konati dne 26. června
řadu ustanovení, kterými se obřady dosavadní mění
aneb obmezují. Největší podivení vzbuzuje však v An-
glii změna, kterou král učinil v textu ústavní koru-
novační přísahy. Nehledě k tomu, že zkrátil velikou
část modliteb a litanií, což samotné již popudilo an-
glikánské kněze proti němu, vyškrtl z korunovační
přísahy místa, která se ostře obracejí proti katoli-
ckému náboženství. Všecky ty věty, kterými katoli-
cká víra byla urážena a prohlašována za bludné
učení a modlářství a které až dosud vždy vzbuzovaly
Edvard VII
Kastilia
5
article
veliké rozhořčení mezi katolíky anglickýml, byly vy-
nechány. Král přísahu ústavní v celém rozsahu pro-
nesl při nastoupení na trůn před parlamentem a do-
mnívá se, že při korunovaci již není třeba, aby vše-
cka protikatolická místa jají opakoval. Nepochybně
přiměly krále k této zméné přisahy protesty katoli-
ckých jeho poddaných, jež po jeho nastoupení trůnu
i v parlamentě se ozývaly, a snad také ta okolnost,
že vévoda z Norfolku, který při korunovaci bude
míti závažný úkol, jest náčslníkem anglických kato-
líků. V kruzích anglikánské církve se namítá, že ta-
kovéto zkomolení starobylé přísahy bylo by poruše-
ním ústavy a že by jím celý korunovační akt se
mohl stát i neplatným. Parlament prý si takové zná-
silnění ústavy králem nemůte dáti libiti. Ale král
prý spoléná na to, že všichni osvícení Angličané mu
dají za pravdu, že může vynechati místa v přísaze,
která tam před staletími vlož la náboženská nesná-
šelivost, po které dnes v Anglii již není ani stopy
a není také žádné pochybnosti, že král Edvard ne-
spoléhá na to darmo.
Odstoupení dánských západolndických
ostrovů. Kodaňský landstning konal včera tajnou
schůzi, ve kteréž rokováno bylo o odstoupení dánských
západoindických ostrovů. Rokování nebylo však do-
končeno, nýbrž stane se to bezpochyby v příští tajné
schůci, kteráž konána bude v úterý. Vétšina sněmovní
trvá doposud na svém stanovisku, že konečně rozhod-
nuto býti má o odstoupení souostroví až po hlasování
všech ostrovanů, kteří jsou oprávněni k volbě do kolo-
niálních rad.
Taugerský sultán oznámil mocnostem, že se
zřetelem na dobrou žeň snížil vývozní clo na přeníci
pro rok 1902 o třetinu.
Norfolk
Anglie
6
article
Z říšské rady.
Z říšské rady.
Z Vídně, 2. května. (Tel.)
Dnešní schůzí nastává v jednání poslanecké
sněmovny delší přestávka, neboť nejbližší schůze bude
se konati teprve dne 12. května. Hlavní příčinou
toho jest zasedání delegací. Sněmovna zakončila dnes
poradu o rozpočiu ministerstva obchodu a zahájila po-
rady o rozpočtu ministra železnic. Porady točily se
hlavně kolem různých požadavků, jež se činí vzhle-
dem k poštám, telegrafům, telefonům a železnicím a
pak také v příčině zlepšení poměrů poštovních zří-
zenců. Pan mínistr obchodu jevil ku přáním těmto
dosti ochoty.
Sněmovna poslaneeká.
(Zasedání 18 Schůze 132.)
Ve 132. schůzi, konané dne 1. května pokračovala po-
slanecká sněmovna v podrobném rokování o rozpočtu
ministerstva obchodu, a sice o položce: Pod-
porování živností, V rokování, jež trvalo téměř
osm hodin, vystřídalo se osm řečníků, kteří uvedli na pře-
třes všeehny stránky složité živnostenské otázky a její opravy.
Z českých poslanců ujali se slova poslanci Karbus, Kra-
tochvíl a dr. Šílený, kteří s velikým důrazem vypo-
čítávali a hájili všechny požadavky českého živnostnictva a
obchodnictva a reklamovali zároveň zákonodárství živnosten-
ské pro sněmy zemské.
Karbus
doktor
Vídeň
poslanecký sněmovna
7
article
(Schůze 133)
Předseda hrabě Vetter zahajuje schůzi v 10 hodin
2) minut.
Po přečtení došlých spisů a vykonání voleb do růz-
ných výborů, pokračovala sněmovna v jednání o roz-
počtuministerstva obchodu.
Vetter
8
article
Posl. Doberníg lituje, že jistý řečník včera kritisoval
tak prudce jednání o podaném návrhu Trinbornovu
v panské sněmovně, při čemž byla uznána rakouská akce na
podporu žiností. Dále polemisuje se včerejší řečí posl. Etze,
která prý byla prodchnata stranickou vášní a odmítá za
hlučné pochvaly svých stoupenců výtku, činěnou německé
straně lidové, že holduje theorii zpropitného. Řečník praví,
že němečtí konservativci, meli nimi duchovenstvo a mezi
nimi opět část německého duchovenstva podporují všemi pro-
středky poslovaňování. Zmiňuje se o podporování živností
praví, že tato akce trpí jednak stranickými boji v poslanecké
sněmovně, jednak pasivním odporem živnostníků. Přes to
nelze jí upříti úspěch. Řečník přimlouvá se pak za podporo-
vání společenstevního úvěrnictví a žádá v resoluci, aby do
rozpočtu zařaděn byl obnos 3 mil. korun z přebytků po-
štovní spořitelny jakožto základní kapitál pro říšskou spole-
čenstevní banku, požaduje podporu nemocenským pokladnám
mistrovským, jimž měl by se rovněž přikázati obnos 200.000
korun z přebytků daně z jízdních lístků, bude-li schválena.
Řečník mluví pak o řadě živnostenských otázek, mimo jiné
o zřízení společenstevních instruktorů a vítá, že práce těchto
instruktorů mají býti usnadněny tím, že mají jim býti při-
dáni znalcí ze stavu živnostenského Řečník sám jest v jistém
smyslu přívržencem průkazu způsobilosti a především nuce-
ných společenstev, ale nemůže od živnostenského zákonodár-
ství nic zvláštního doufati, poněvadž nejpřísnější a nejostřejší
zákony mohou býti obcházeny lichvářským vykořisťováním.
Živnostníci mohou býti zachránění jen svépomocí.
Posl
Etz
poslanecký sněmovna
9
article
Posl. Wohlmeyer líčí smutnou situaci selskéhoa
živnostenského stavu. Nouze těchto lidí jest v Dolních Ra-
kousích právě tak veliká jako v Haliči. Rečník stěžuje si na
přílišný vliv kapitalismu a nazývá obnos, určený pro podpo-
rování živností příliš nepatrným. Obíraje se požadavkem živ-
nostníků za zavedení průkazi způsobilosti pro velkoprůmysl,
vyčítá vládě, že podléhá vlivu židovského kapitalismu a uvádí
na doklad toho propnštění odborového rady Schneipfluga
z ministerstva orby Řečník kritisuje nový volební řád pro
obchodní komory a žádá poslé e pronikavé reformy v oboru
živnostenském, čímž dostal by se hospodářskému životu nový
podnět.
Jelikož seznam řečníků jest vyčerpán, následují věcné
opravy.
Posl. dr Kolischer opravuje tvrzení posl. dra. Lichta
o domnělé pasivnosti Haliče, řka, že státní příjmy z Haliče
jsou o 5 mil. větší, než státní výdaje obrací se proti tomu,
aby Halič byla nazývána zámezím a konstatuje že průmysl
v Haliči byl založen jen tam, kde jsou přirozené podmínky.
Posl
Kolischer
Dolní Ra
Halič
10
article
Řečník prohlaš je posléze, že takové výpady jako posl. dra.
Lichta nemohou k tomu valně přispěti vzbuditi politické
sympa tie.
Posl. Winter opravuje výtky, činěné poslancem Etzem
německé straně lidové
Po doslovu zpravodaje posl. dra. Kathreina položka se
schvaluje i s resolucemi.
Posl. dr. Kathrein zahajuje pak jednání o titulu
»Pošty a telegrafy«.
Posl ryt. Plaček počíná svou řeč česky a mluví pak
německy. Řečník ujímá se požadavku poštovních a telegraf-
ních zřízenců a prohlašuje za povinnost vlá ly, aby hmotné
poměry svých zřízenců zlepštla. Řečník líčí význam Čech
v ohledu na poštovnictví a na základě dat dokazuje, že Čechy
jsou v tom ohledu nejdůlež tější zemí, která také poskytuje
největší užitek. Řečník poukazuje na nepříznivý poměr v je
dnodivých stupních úřadnictva v poštovní službě v Čechách
a obrací se proti tomu, že se při sestátňování bere menší
ohled ne neerární pošty v místech českých než německých.
Posl
Winter
Kathrein
doktor
Plaček
Čechy
11
article
Dále stěžuje si mezi jiným, že se v centrále čeští úřed íci
odstrkují. Řečník končí za hlučného souhlasu českých po-
slanců.
Posl. Starzyňski přednáší řadu přání, jež se týkají
Haliče.
Ministr obchodu podává nejprvé přehled nejdůle-
žitějších položek pro pošty a telegrafy a přislibuje ochotu
vlády vzhledem ku žádané poslancem Plačkem decentralisaci.
Ohledně nestejných poměrů u různých řiditelstev praví, že
v tom není žádné tendence proti Čechům. V dalším mluví
o poštovním spojení s Turecgem a praví, že se pomýšlí na
zavedení clearingového systému ve spojení s Levantou. Zle-
pšení hmotných poměrů poštovních expedientů považuje mi-
nistr za velmi naléhavé a praví, že se zdárné rozluštění této
otázky podaří nejspíše ještě během tohoto roku, ač jsou tomu
mnohé fnanční obtíže v cestě. Ministr uvádí podrobnosti
nového statutu pro tyto pomocné síly a poukazuje na některá
zlepšení, jež se už stala a slibuje pak zejména i zlepšení po-
měrů poštmistrů, zejména v Praze a ve Vídni. Otázku při-
jímání předplatného na noviny poštami se již zkoumá. Mi-
nistr uznává nedostatky při telefonech, jež bohdá brzy budou
odstraněny. Na rok 1902 jest k tomu účelu zařaděno 18
korun. Ministr mluví pak o poštovních spořitelnách a slibuje,
že se na přání během debatty vyslovená, vezme dle možnosti
ohled.
Posl. Choc mluví česky a německy, kárá sestavení
statistiky obchodního úřadu a zejména statistiky práce. Dále
žádá rozmnožení živnostenských inspektorů a žádá, aby jim
bylo dáno více autority. Na to ujímá se poštovních zřízenců.
Posl
Plaček
Čecho
Choc
Halič
Praha
Vídeň
12
article
Poněvadž se poštovní správa chová k Čechům nepřátelsky
bude jeho strana hlasovati proti položce.
Dále mluvil posl. Procházka.
Zpravodaj dr. Kathrein vzdává se slova, načež se od-
stavce, jež jsou předmětem porady, schvalují.
Sněmovna zahajuje poradu o rozpočtu ministra že-
leznic.
Po úvodní řeči zpravodaje posl. Pergelta ujímá se
slova posl. Tambosi (proti) a praví, že nikde v celé mon-
archii blahobyt lidu nezávisí tak velice od zdravé železniční
politiky jako v Trentinu, mluví o tarifech jižní dráhy,
praví, že se tu cizím výrobkům nadržuje na škodu domá-
cích. Proto žádá sestátnění jižní dráhy, nebo aspoň sestát-
nění nebo nájem trati Aala-Kufstein, Bělák-Franzensfeste
Dále žádá, aby se na vlaštinu bral v železniční službě větší
ohled. (Souhlas Iaalů)
Posl. hr. Khevenhüller mluví o deficitu v rozpočtu
státních drah a praví, že náš poměr k Uhrám stal se roz-
hořčeným, čehož vina spadá na Uhry. Důkazem toho jsou
bosenské dráhy. Že jsme musi i povoliti, tím není vinno
úřednické ministerstvo, nýbrž že u nás osobní zájmy stavíme
před všeobecné, národní před věcné. (Souhlas.) Řečník mluví
o tarifní otázce, doporučuje sestátnění košicko-bohumínské
dráhy, dále zřízení stejnoměrného železničního systému opra-
vou našich reformních tarifů za zřízení čtvrté osobní třídy,
od čehož doufí odstranění deficitu, a končí za velikého
souhlasu.
Dále mluví posl. Pfeifer, načež se rokování přerušuje.
Schůze končí v 8 hod. 15 min.
Příští schůze 12. května.
Čecho
Procházka
doktor
Kathrein
Tambos
Posl
Khevenhüller
Pfeifer
Trentino
Aal
Kufstein
Bělák
Uhry
13
article
Zprávy církovní.
Zprávy církovní.
Jeho Eminencí nejdůst. pan kardinál
Skrbenský, kníže-arcibískup pražský, sloužil
ve čtvrtek o 7. hod. ranní slavnou pontifikální mši
sv. v metropolitním chrámu Páně sv. Víta na bradě
pražském za příčlnou počínajícího tam výstavu nejsv.
Švátosti oltářní.
Úmrtí. Ve středu dne 30. dubna zemřel dp.
farář cerekvický (Cerekvice u Litomyšle) Václav Bek.
Pohřeb konán v sobotu dopol.
Sv. míssie konati budou v Hlinsku dpp. O0
řádu sv. Dominika a sice: P. Bruno Bárta z Uher.
Brodu, P. Jindřich Saip z Prahy a P. Augustin
Strnad z Olomouce od 3.—12. května.
Křest. Na Smíchově v chrámu Páně sv. Václava po-
křtěn byl 2. května israelita pan JUDr. Jakub Fürnberg,
okresní lékař ze Schwaderbachu u Kraslic. Křest sv. udělil
vsdp. msgr. Vincenc Švehla, kanovník a farář na Smíchově.
Katechumena ke křtu připravoval katecheta P. Josef Ne-
jedlo. Je to již třetí israelita, jejž zmíněný katecheta ke křtu
sv. v nedlouhé době připravoval,
Při májové pobožnosti v Karlíně, jež koná
se denně o 7. hodině večerní, kázati budou tito vdpp.
J. Beránek, F. Čepelák, F. Černý, E Dlouhý-Pokorný, J.
Havránek, J. Holeček. K. Janda, A. Kašpárek, P. Kolísek,
L. Kulhánek, dr. L. Petr, F. Pohunek, A. Postř hač, B.
Schreiber, K. Špěšný, J. Š ttler, V. Šproc V. Tíkal, P.
Toufar, F. Trnka, P. Vávra, P. Vídeňský, F. Žundálek.
Skrbenský
Bek
svatý . Dominik
P Bruna Bárt
P Saip
P Augustin Strnad
JUDr
Fürnberg
Švehla
J Beránek
F Čepelák
F Černá
Pokorná
J Havránek
J Holeček
K Janda
P Kolísek
L Kulhánek
doktor
F Pohunek
A Postř
B Schreiber
J Š ttler
V Šproc
V Tíkal
P Toufar
F Trnka
P Vávra
P Vídeňský
F Žundálek
Cerekvice u Litomyšl
Hlinsko
Uhry
Brod
Praha
Olomouc
Smíchov
Schwaderbach
Karlín
Páně svatý . Vít
Páně svatý . Václav
E Dlouhý
14
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
* Zuření »N. La« nepřestalo. Nový šloupec
nadávek vyt štěn, a zejména vykořistěna okolnost, že
jsme z 80řádkovéno citátu sprostoty vzali věrně a
slovně, co se týkalo jen Čech a ne co psaly »N. L«
o Moravě, sami však z naší odpovědi neotiskly ani
32 řádků, aby aspoň čtenář jejich zvěděl, co jsme
hříšného a hrozně špatného napsali, ač by to byl
nejlepší způsob polemiky. Ovšem, pak by se na naše
důvody a citáty vedla tuctových nadávek »N. L.«,
jichž má pisatel plnou leb, vyjímaly se pro »N. Le
velmi osudně. My neváháme otisknouti reklamovanou
čásť sprostoty a překroucenin o Moravě, a žádáme,
aby »N L.« otiskly také naši celou odpověď. Ducha-
plný projev o Moravě zněl takto:
Čo
N L
Morava
15
article
»Stesky národního tisku na Moravě v poslední době
platí klerikální metle častěji než stíhání národních protiv-
níků, jimž ovšem pracují klerikálové na Moravě přímo do
rukou. V Brně příkladně všichni kanovníci a profesoři semi-
náře jsou zákazníky německých živnostníků a stavitelů,
nejen své domy, ale i kostely dávají stavěti a opravovati ně-
meckým stavitelům, jak se toho křiklavé příklady uvádějí
z poslední doby z Ořechové a Šaratice a jiných ryze českých
obcí, kdež staví kostely zuřivý německý stavitel z Bož. Po-
žehnání Kam vede klerikální pachtění se po moci a nad-
vládě, toho ukázkou je Brušperk, kde uspořádali kleřikálové
před obecními volbami zuřivou štvanici proti straně svobodo-
myslné, aby si zabezpečili nadvládu na radnici. Sürové
útoky, k nimž se dali klerikální »vů dcové« strhnouti, vedou
nyní k processům, z nichž první zahájen proti klerikálnímu
zelotovi Krejčímu. Karakteristickým způsobem vyšlo při tom
na jevo klerikální spojenecké pouto, obžalovaný klerikál vy-
volil si za svého advokáta náčelníka německo-renegátské
strany v Místku, dra. Lamberka, ač v Místku jsou dva čeští
advokáti. Že mezi čestnými občany, jimiž brušperští kleriká-
lové hodlají pojistiti si svou nadvládu do budoucnosti, na-
vržen jest také místecký soudní rada Morawetz, druký sloup
renegátstva místeckého, i pověstný okr. hejtman Jakob, to
jsou jen tak drobnůstky z národní práce moravských kle-
rikálů. Tyto moravské poměry nelze ovšem do Čech přenésti.
ale zajisté jich ducha, a proti této možnosti musíme býti na
bdělé stráži. Chtějí-li míti klerikálové v Čechách boj, nuže,
dostaneme se s nimi do kříšku, není-li do opravdy vyhnutí.
Steska
Bož
Lamberk
Morawetz
Jakob
Morava
Brno
Brušperk
Místek
Čechy
národní práce moravský kla
16
article
Na tu svatojanskou rukavici, kterou nám předhoditi slibují
svým křesťansko-sociálním sjszdem, se upřímně těšíme !«
List, který plní insertní strany inseráty ži-
dovskými, by neměl tak psáti, tím se blamuje.
17
article
List strany, která má v sobě židovské advo-
káty a židovského vídeňského zpravo-
daje, by neměl něco podobného vytýkati, i kdyby
tomu tak bylo, ač jsme přesvědčeni, že tomu jest
zcela jinak mezi Moravany. Orgán, který napsal, že
jsme spiritistický časopis u firmy Grégrovy tištěný,
podstrkovali svobodomyslný straně, nemá práva kárati
nás ze lžl, něco podobného jsme neučinili. List, který
vynechá v referátě o Grégrově řečl právě nejdůležl-
tější odstavec, ten nesmí jinému vytýkati překruco-
vání. Nyní jsme napravili ohromný poklesek, a máme
právo, aby též »N. L.« naši odpověď a »citátový
salám« otiskly. Prosíme předem již, aby nám snad
nevyčetly, že jsme použili drobného tisku, a neotiskli
citát jejich týmž tiskem; plýtvají nadávkami na celé
sloupce, a my musíme šetřiti místem. To ohromné
vyhrožovánl jest směšné. Rádi uznáváme, že posta-
vení národa jest nyní spletité a obtížné, ale kdo ho
tak zapletl? Vůdcové naší politiky! Víme, že ná-
boženské otázky bývají nejvášnivěji projednávány,
ale kdo je pořád bere na přetřes a vtahuje do poli-
tiky, než liberálové a liberální listy — nevyjímajíc
»Nár. L.« Hrozný příklad hrůzovlády klerikální našly
»N. L.« na Belgii! To se povedlo! Hrůzovládu ve
Finsku berou v ochranu a tepou Belgii, která jest
nejvzdělanější, nejpokročilejší vůbec a po Anglii nej-
zámožnější zemí. Máme však přece obkladek pro
Moravan
Grégrův
Belgie
Finsko
Anglie