ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7e1d0e50-71f2-11dc-b3f9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: place 31, person 44, org 6, work 2
1 masthead
V Praze, v sobotu dne 26. listopadu.
Praha
2 masthead
K éíslu 327 číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 85h
Praha
4 article Valka.
Valka. Vítězná srážka s chunchuzy. Z Petrohradu, 26. listopadu. »Rus« sdě- luje: Tři setniny pohraniční stráže měly dne 23. listopadu u stanice Kajujanu vítězný boj s 1500 chunchuzy, kteří měli 6 děl a vedeni byli důstojníky japonskými. Chunchuzů padlo přes 200. Čínské vojsko v japonské armádě. Z Petrohradu, 26. listopadu. Němirovič Dančenko obviňuje čínského guvernéra v Muk- denu, že tajně se spolčuje s Japonei a tvrdí, že čínští vojáci s mlčky dávaným souhlasem vlády vstu- pují do japonské armády. Japonská posádka z Formosy přibyla na bojiště a byla nahražena na jmenovaném ostrově vojskem jiho- čínským. Baron Kodama o obléhání Port Arturu. Zpravodaj časopisu »Chicago Daily News« měl rozmluvu s gen.-majorem bar- Kodamou, zástupcem chefa generálního štábu za nepřitomnosti maršála Ojamy. Bar. Ko- dama, jenž za války činsko-japonské byl ja- ponským ministrem války, sdělil zpravodají, jaké obtíže nesmírné činí obléhání Port Arturu, ale prohlásil, že jest pevně přesvědčen, že Ja- ponci uvnitř pevnosti přezimují. Na učiněný dotaz, proč Rusové nepálí na loďstvo japonské z těžkých obléhacích děl, od- větil Kodama, že proto, že vědí, že by gra- náty byly přivedeny k explosi protiminy, jež by pobřežní stavby pevnostní vyhodily do povětří. Tak minami a protiminami na činnosti své ome- zeno, musilo se vzdáti loďstvo japonské veškeré akce, kdežto ruské loďstvo nechce dáti nijakou iniciativu svým vyplutím k námořnímu boji. Ko dama prohlásil, že záhy dojde k velikým bojům obou armád a pravil, že by si přál, aby takti- kové celého světa byli přítomni tomuto souboji a vzali si z něho ponaučení pro příští doby vá lečného umění
Valk Němirovič Dančenko Artur Ojama Rus Petrohrad Rus Kajujan Japonei Formosa ko Baron Koda Chicago Daily News
5 article UDN
UDN Šarvátky na bojišti mandžur- ském. — Obtíže s dopravou. Z Petrohradu, 25. listopadu. (C.- B.) Ruská telegrafní agentura oznamuje z Mukdenu z dnešního dne: Na celé frontě dochází k ne- patrným šarvátkám. Japonci v síle jedné švad- rony a setniny překročili most u Siaosy ru, byli však se značnými ztrátami zahnáni zpět ještě za noci na 23. t. m. Řeky Chun a Tajce zamrzly. Nízký vodní stav řeky Liao zabraňuje přívoz potravin do Inkou. Nedo- statek železničního vozového materiálu znesnad- ňuje přívoz munice a odvážení zraněných. Srážka hlídek u Lametunu. Z Tokia, 25. listopadu. (C.-B.) Telegram z japonského hlavního stanu v Mandžursku ze dne 24. t. m. oznamuje, že dne 23. t. m. o 1. hodině ranní podnikla ruská pěchota několik útoků na japonské přední hlídky u Lame- tunu; později stáhla se však zpět. Současně ruské dělostřelectvo vypálilo na posice japonské přes 30 ran, aniž by však bylo nějakých škod způsobilo.
Japonec Řek Chun Tajc Petrohrad Tokio
6 article
Baltické loďstvo v Suezu. Ze Suezu, 25. listopadu. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje: Jakmile ruští torpédo- borci na kotviště dorazili, vyslali ze svého středu dvě lodi na obhlídku. Lodi tyto se za hodinu vrátily. Všechny torpédoborné lodi jsou opatřeny opparáty na telegrafii bez drátu. Angličtí a ruští námořní důstojníci vykonali si na vzájem ná- vštěvy. — Po čas plavby průplavem bylo muž- stvo u děl a u apparátů na ničení torpéd. Kot- viště je střeženo policií a pobřežními, strážnými loďmi. Dle nových instrukcí mají nové dopravní lodi z Hořkých jezer za světla elektrických re- flektorů odplouti do Suezu, kamž o 2. hodině s půlnoci přibudou. Řadové lodi a křižáci zů- stanou v Heřkých jezerech až do svítání. Ze Suezu, 25. listopadu. (C.-B.) Dvě vá- lečné lodi, tři křižáky a devět torpédovek balti- ckého loďstva přibyly v dobrém stavu do pří- stavu »Hořkých jezer« v kanále Suezském, kde zůstaly přes noc.
Kot Suez Reut
7 article LSIY
LSIY Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
8 article
Cizí vojenští zástupcové u ruské armády. Berlínský »Local-Anzeiger« obdržel od svého zvláštního dopisovatele z Mukdenu zprávu, že z cizích vojenských zástupců někteří z bojiště odvoláni byli a to: dva z pěti Američanůa oba Španělové. Také angličtí a francouzští zá- stupcové chystají prý se na zpáteční cestu do vlasti. Čestné dary obrancům Port Arturu. Pařížský časopis »Echo de Paris« uspořá- dal národní sbírku, jejíhož výnosu použito bude k tomu, aby hrdinnému obranci Port Arturu generálu Stesseljovi pořízen a darován byl čestný kord nebo meč a jeho obdivuhodně statečné choti aby věnována byla jiná skvostná věc na památku. Kromě toho mají býti všichni důstoj- níci, vojáci a námořníci, kteří obranu pevnosti prodělali, poctěni čestnými medaillemi. Zbytku subskripce má býti použito na podporu rodin vojínů, kteří při obraně Port Arturu zhynulí.
Španěl Artur Stesselj echo jít Paris LocalAnzeiger
9 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ K situaci v parlamentě. Z Vídně, 26. listopadu. Politická roz- prava v poslanecké sněmovně potrvá ještě asi v úterý a ve středu. Co potom se díti bude, není povědomo. Ve středu sejdou se agrární poslanci všech stran, aby porokovali o vládní předloze, kterou se po- voluje mimořádný úvěr 15 millionů korun kúlevě nouze zemědělské, zároveň však žádá se refundace 69 mill. K. Dějí se pokusy, aby se první čten osnovy té vykonalo hned, jak- mile odbude se diskuse o vládním prohlášení. Tato akce vládní setkává se na různých stra- nách s velkým odporem a také ve straně německo-lidové. Bylo vypočteno, že ze 45 členů rozpočtového výboru pro předlohuv případě nejpříznivějším by hlasovalo pouze 20 a že tedy není tam většiny. K oppo- sici čitá se ovšem také celé zastoupení ně- mecké strany lidové.
Vídeň
10 article FEUILLETON
FEUILLETON Lugně-Poč o Ibsenovi. Jeden z předních herců a divadelních ře dítelů pařížských p. Lugné-Poé, jenž je průkop- níkem nových směrů na evišti a seznámil Pa- říž s moderními proudy dramatu evropského, vyprávěl letos o Ibsenovi ve velmi poutavé přednášce. Mladý umělec, který největší svou energii a práci věnoval Ibsenovi a bojoval sta- tečně proti předpojatosti kritiky i netečnosti pu- blika a vnutil jim aspoň úctu, když ne nadšení pro hluboké dílo největšího moderního drama- tika, poznal Ibsena osobně, věnoval se studiu jeho činnosti i života a tak ve své přednášce řekl lecos nového. Lugné-Poé především zabývá se otázkou má Ibsen své obecenstvo? Odpovídá: Dříve nutno věděti, zdali Ibsen pracoval pro nějaké obecenstvo. Lugné-Poé uzřel Ibsena poprvé v říjnu 1894 v Kristianii. Byl to uzavřený, zasmušilý stařec. Bylo těžko vniknouti do jeho my šlenky. Po představení »Stavitele Solnessa«, které hrál Lugné-Poé se svou francouzskou společno- stí, Ibsen se trochu rozehřál a pravil: »Francouzové mne dovedou lépe hráti nežli jiní. Mají vášeň. Jsem autorem, líčícím vášněa chci být hrán vášnivě.« Ibsen nerad mluvil o svých dílech. Nudily jej otázky všetečné. Smál se těm, kteří vyzví- dali, jaké záhady a otázky filosofické luštil ve svých kusech. Těžce se podrobovál inter- viewu. Nesrovnávalo se to s jeho hrdostí a dů- stojností, nechtěl si dělat tlampače ani u žurnali- stů jako Sardou, ani v předmluvách jako
Ibsen Lugné Poé Solnessa Francouz Sardou Lugné Kristiania
11 article
Dumas syn. Lugné-Poé praví, že Ibsen v posledních 20 letech hleděl prostřednictvím divadla vejít ve styk s obecenstvem celého světa. Pravil sám o sobě: »Psal jsem pouze to, co mne dojalo, ve chvílích určitých, kdy ve mně vyšlehl, jako blesk, pocit nějaké krásnéa velké věci.« Ibsen, vždy osamělý, neodvislý, vzdálený své vlasti, všem stranám, měl na mysli přiblí- žiti se obecenstvu, mluviti k němu. Když napsal »Strašidla«, odpoutal se úplně od svých bývalých názorů o víře, společnosti. vlasti, stal se »občanem světa«, o némž mluví Peer Gynt. Vrátil se sice do své vlasti po více letech dobrovolného vyhnanství, prožitých v Italii av Německu, ale se svými krajany žil cize jako dříve. Odmítal všechny pocty a slavnosti. Když mu navrhovali, aby přijal s Björnsonem cenu Nobelovu, odvětil přísný a nervosní stařec: »Nikdy jsem se nedělil s nikým. Všechno nebo nic!« Lugné-Poé líčí osamělý život Ibsenův v Kristianii, jeho denní návštěvy v kavárně Grand hotelu, kde četl noviny celého světa a pozoro- val cizince. Jednoho dne jej viděl francouzský uměle na pohřbu matky Björnsonovy zároveň s Björn sonem a Nansenem. Ibsen nepromluvil s nikým. nikoho neviděl, nikoho si nevšímal. Pouze když uzřel Nansena, zastavil se s ním a vyměnil ně- kolik slov se smělým badatelem, který měh sympatie tvůrce »Solnessa«. Ibsen je autorem celého světa, není exklu- sivně norským, skandinávským jak se tvrdí.
Dumas Poé Ibsen Gynt Björnson Nobelův Lugné Ibsenův Björnsonův Björn son Nansen Lugné Německo Kristiania Grand
12 article
Jeho poslední dramata: »Nedda Gablerova« »Solness«, »Borkmann« jsou adressována nej- širšímu obecenstvu světovému. Ve své vlasti není Ibsen ani nyní oceňován a chápán. Roku 1901 a 1902 hráli v Kristianii pouze třikrát »Stra- šidla« a sedmkrát »Heddu Gablerovu«, kdežto v téže době hrálo se dvacetsedmkrát drama »Paul Lange« od Björnsona. V Bergenu hrají z celého Ibsena občas: »Spolek mládeže.« Zdá se spíše, že obecenstvo Ibsenovo je všude kromě jeho vlasti. V Německu se hraje Ibsen nejčastěji. Vše- chna přečetná divadla německá mají Ibsena na repertoaru, zejmena »Nora« patří k nejčastěji hraným dramatům. Němci mají též značnou literaturu o Ibsenovi. V Anglii patří Ibsen k autorům oblíbeným elitou obecenstva. Znamenitý kritik William Archer a moderní dramatik Ber- nard Shaw horlivě šířili poznání Ibsena, jehož »Nepřítel Lidu«, »Nora«, »Malý Eyolf«a »Hedda Gablerova« byli skvěle interpretováni na jevištích londýnských nejlepšími umělci an- glickými. Lugné-Poé cestoval v Jižní Americe a tu shledal, že znají v Riu de Janeiro a Buenos Ayres Ibsena stejně dobře jako v Berlíně neb Paříži. Zaeconi a Eleonora Duse učinili Ibsena známým. Ve Španělsku hrají mnoho lbsena, ovšem naivně upraveného dle vkusu španělského. Ve Francii zmáhá se obliba Ibsenových her. Velkým, budoucím obecenstvem Ibsenovým bude proletariát, míní Lugné-Poé. Dílo básní- kovo bude posloucháno prostým lidem pracují- cím a zápasícím a bude okouzlovati jej svými krásami, svými jasnými naukami o »činua smrti«, »kráse« a o »radosti ze života«. Ibsen nebude více pokládán za Nora, ani za Němce, ani za pastora, théosofa neb socialistu, bude prostě velkým a krásným občanem lidstva, jenž vykonal dílo dramatické. Manon.
Gablerův Solness Borkmann Ibsen Björnson Ibsenův Nora Němec Archer Shaw Poé Dus Lugné Manon Kristiania Stra Bergen Německo Anglie Lugné jižní Amerika Rio jít Janeiro Berlín Paříž Španělsko Francie spolek mládež Buenos Ayres Paul Lange