1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 325. ze dne 24. listopadu 19u-.
4
article
= Všestranný hudebník jest Camille Saint Saěns.
Zatím co Komická opera v Paříži připravuje novou
jeho operu »Helena«, jejíž libretto i hudba jsou
dílem Saint Saěnsovým, provede Thěátre Mondain
v nejbližší době čtyraktovou veselohru »Král Apépi«
jejíž látku vzal skladatel ze známé novelly Victora
Cherbulieza. Častým pobytem při moři měl Saint
Saěns také příležitost studovati vědecky moře. Svoje
studie sebral ve přednášce, kterou podal pařížské
akademii věd. »O účincích zrcadlení vzduchu v moři.«
= Dva malé ostrovy se objevily. Z Tacomy,
Wash., se oznamuje: Přímo po slabých záchvěvech
zemských v průběhu posledních dvou až tří dnů byly
zde zpozorovány jakési změny v povrchu zemském.
V jezeře Washingtonově utvořily se totiž dva ostrůvky
a hladina jeho se značně snížila. Ostrovy mají asi
tři akry rozměru a jsou protínány skalními otvory.
Učenci, kterýmž celá událost oznámena, nedovedou
si zjev ten vyložiti. Praví, že by voda měla spíše
vystoupiti. Několik neobyčejně velkých lavin událo se
během záchvěvu v Olympických horách a vode v je-
zeře Quinauet opadla právě tak, jako v jezeře
Washington
= Příšerný výjev ve zvěřinci. Z Paříže se ozna-
muje: Obětí své lebkomyslnosti a neopatrnosti stal
se v obci Soustons 18letý dělník Doussy. Navštívií
představení ve zvěřinci Pezon-Lucasově a bavil se
tím, že strkal pravou paži mřížemi do klece levhartů.
Pojednou chopil se jeden z levhartů jeho pažea
počal ji zuřivě rváti. Krotitel Lucas a celý personál
zvěřince přikvapili se železnými tyčemi a bušili do
šelmy. Ale teprve po dlouhém namahání podařilo se
vyprostiti paži neštastníka z tlamy levhartovy. Doussy
dopraven byl v povážlivém stavu do nemocnice
v Daxu.
Saěns
Helena
Saěnsův
Cherbulieza
Washingtonův
Lucasův
Lucas
Paříž
Tacoma
Wash
Washington
Pezon
Dax
akademie věda
Král Apépi
5
article
= Mniši vypověděli válku. Přítel našeho listu
píše nám z Patrasu: V sousední Manoladě má ko-
runní princ řecký velkostatek, který mu svého času
zaopatřil Trikupis, by se udržel při vládě. Zároveř
jest tam bohatý klášter, který má rozsáhlé pozemky.
Nikdo nezná hranice majetků těchto, neboť v Řecku
není katastru a proto povstávají přečasto krvavé boje
mezi jednotlivci a celými osadami o pozemky. Vláda
nebo její zřízenci, rozumí se samo sebou, neosmělí
se mísiti se do takových krvavých pří, jelikož by při
tom špatně pochodili. Bylo by to obmezování osobní
svobody, které si žádný svobodný Řek nedá líbiti.
Zakládá se na zásadách anarchistů a dovoluje kaž-
dému, kdo se může ozbrojiti puškou, nebo revolve-
rem, nebo nožem, zaopatřiti si právo, jak si je sám
přeje. Že se při tom stanou nehody, následkem kte-
rých přes tisíc lidí ročně se dostane pod zem, není
na újmu veřejné bezpečnosti. Taková pře povstala
před krátkým časem mezi mnichy kláštera a správ-
cem princových velkostatků. Jelikož však správce
měl před mnichy strach, povolal na pomoc oddělení
četnictva. V jiném případě by ovšem tito pomoc ode-
přeli, ale pro korunního prince musili přece zakro-
čiti, by mu zjednali právo a chránili jeho majetek.
To však rozdráždilo pobožné otce kláštera tak, že se
všichni ozbrojili vojenskými puškami a vytáhli do
pole, by zahnali četníky a úřadníky princovy. Bylo
to roztomilé podívání na voj černých ozbrojených
havranů s dlouhými copy a vysokými čepicemi.
A nebylo proto divu, že když četníci, kteří ani před
Trikupis
Řek
Zároveř
Řecko
Patras
6
article
slepicí nebo husou ve vesnici neutekou, nýbrž za-
kroutí jim krk a strčí je pod kabát, spatřili černý šik
svatých mužů, práskli do bot a vrátili se sem. Tak
se spasili, ale ubohý správce padl v zajetí mnichů,
kteří ho nekřesťansky ztloukli, tak že jim přislíbil,
že nebude více činiti nároky na pozemky. Tím bude
asi záležitost vyřízena, neboť slavná vláda sotva se
odhodlá k nové výpravě proti svatým mužům, kteří
dosud jsou ve zbraních a vyhrožují vypovězením
války.
= Obviněn z otravy své manželky. V Bukurešti
započal těchto dnů sensační proces pro vraždu proti
lékaři dru. Jacobsohnovi, jenž je obviněn, že svoji
manželku Idu rozenou Weichovu jedem zprovodil se
světa, aby si opatřil 50.000 franků na něž byla po-
jištěna u společností „Patria“ a „Anker“. Jacobsohn
studoval lékařství v Paříži a pak se usadil jako lékař
ve svém rodišti Ploješti. Roku 1902 oženil se s velmi
zámožnou Idou Weichovou, avšak od prvního dne
manželství žil s ní v hádkách a ve sváru. Manželku
svoji, jak tvrdí, prý dal pojistiti na život jen proto,
poněvadž jen za touto podmínkou měl čáku na velmi
výnosné místo lékaře pojišťovací společnosti. Když
manželka brzy potom stížena byla těžkou žaludeční
cherobou, povolal na poradu neobyčejně mnoho lé-
kařů, načež prý úmyslnou mýlkou v lécích způsobil
smrt pacientky. Obviněný rozhodně popírá svoji vinu,
ale výpovědi příbuzrých zemřelé paní značně mu
přitěžují.
Jacobsohn
Ida
Anker
Weichová
Bukurešť
Paříž
Ploješť
7
article
= Ošizený klenotník. Že nejen ve městech na zá-
padě přiházejí se obchodníkům s klenoty mnohdy še-
redné kousky, dokazuje následující historka, kterou
přináší „Siam Free Press“ z Bangkoku. Slušně oděný
Siamec s drahým francouzským kloboukem přišel do
zastavárny a přál si, aby mu předložili prsteny
s drahokamy. Prohlédnuv jich několik, rozhodl se ko-
nečně pro prsten posázený velkými drahokamy. Zatím
co zkoušel, zdali by se mu vešel na prst, přišel po-
jednou jiný muž, strhl mu s hlavy jeho drahý pa-
namský klobouk a dal se na útěk. Nastala divá nonba,
muž s prstenem běžel za lupičem klobouku a za
ním zas majitel zastavárny. Po chvíli zatkla policie
muže s kloboukem, při tom však nastal takový sběh
lidu, že muži s prstenem se podařilo nepozorovaně
zmizeti. Teprve teď pochopil nebohý majitel zasta-
várny účel této smluvené hry.
= Smutné shledání. Po tříměsíčním úsilovném
pátrání nalezla v pátek slč. M. Schmidtova z Broo-
klyna první stopu po svém zmizelém bratru Charlesu;
bohužel, že tato stopa vedla skrze umrlčí komoru
na obecný hřbitov na Harts Islandu. Ve svém zou-
falství opustil mladý muž svou matku, bratra a
sestru, poněvadž nemohl žádné práce nalézti a umínil
si, že se nevrátí dříve, dokud si zaměstnání nevy-
hledá. A více se již nevrátil, neboť se otrávil v malém
Cooper Square parku. Mrtvola pohřbena na obecném
hřhitově, poněvadž se v určité době nikdo o ni ne-
hlásil. V pátek přišla M. Schmidtova do márnice, kde
si dala předložiti podobizny nezjištěných mrtvých a
záhy mezi nimi nalezla milovaného bratra.
Siam
M Schmidtův
Charles
Bangkok
Broo
Island
Free Press
Cooper Square parka
8
article
Zemřelí v Praze
Dne 17. li topadu 1904: Vacková Josefa.
vdova po mistru kožešnickém, 62 roky. 467—I. Koll-
mannová Anna, ošetřovatelka, 48 roků, 569—II. Mo-
ravcova Karolina, chovanka ústavu slepců, 16 roků,
104—IV. Šustr Josef, metař, 52 roky, 255—V. —u
Milosrd ných sester: Eichel Antonín, dělník,
Vacková
Josef
Šustr
Praha
Anno
Eichel Antonín
9
article
51 rok. Veselý Josef, nádenník, 35 roků. — Ve vše-
obecné nemocnici: Kohout Čeněk, dělník, 47
roků. Kuntová Kateřina, manželka dělníka, 31 rok.
Dne 18. listopadu 1904: Franc Václav, syn
sklepmistra, 41/2 m., 1501—II. Půlkrábková Alžběta,
květinářka, 72 roky, 1714—II. Wollnerová Josefa,
soukromnice, 67 roků, 1069—II. Končílová Anna, man-
želka řezníka, 64 roky, 223—V. Vávrová Barbora,
vdova po horníku, 71 rok, 447—III. Zeithammlová Te-
rezie, švadlena, 47 roků, 22—VI. — U Milosrd-
ných bratří: Krátký Josef, dělník, 76 roků. Růna
Hynek, dělník, 61 rok. — V c. k. vojenské ne-
mocnici: Nerad Václav, myslivec, 22 roky. — Ve
všeobecné nemocnici: Nevšeta Otakar, zá-
mečník, 25 roků. Novotná Anna, nádennice, 54 roky.
Rožmberk František, řezník, 47 roků. Škába Karel,
magistr. úřadník, 44 roky. Vendová Ludmila, manželka
dělníka, 48 roků.
Josef
Kuntová
Kateřina
V Vávrová
Barbora
Růna
Nerad
Novotná
Anna
Rožmberk
Škába
Karel
Vendová
Zeithammlová T
Franc Václav
Končílová Anno
Kohout Čeněk
Půlkrábková Alžběta
U Milosrd
Nevšet Otakar
10
title
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
11
article
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 24. listopadu.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 24. listopadu.
41. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Ladislav Pech od Národního divadla v Brně j.h.
Navždy.
Drama veršem o 4 dějstvích. Polsky napsal Lucyan
Rydel, Přeložil Frant. Vondráček. Režisér Jaroslav
Kvapil.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. hod.
42. hra v předpl.
V pátek 25. listopadu.
(2. čtvrtka.)
Pech
Lucyan Rydel
František
Vondráček
Kvapil
Brno
Polsko
národní divadlo
13
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru
Ve čtvrtek 24. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Poprvé vystoupí slč. Loardova j. h.
Po 15.: Jiříkovo vidění.
Báchorka se zpěvy o 5 odděl. od J. K. Tyla. Režisér
B. Kovář. Dirigent E. Starý.
Loardův
Jiříkův
Tyl
E Stará
Praha
lidový divadlo
14
title
Švandovo divadlo na Smíchově.
Smíchov
Švandův divadlo
15
article
Začátek o 7. hod
Začátek o 7. hod
Ve čtvrtek 24. listopadu.
17. hra v předplacení (čtvrteční).
V studni.
Komická opera o 1 jedn. Napsal A. Sabiny. Hudbu
složil K. Blodek. Režisér Josef Kubík.
Krásná kajícnice.
Operetta o 1 jednání. Dle A. L. přeložil Em. Züngel.
Režisér Jan Kubík
K Blodek
Kubík
A L
em
Züngel
16
article
Pištěkovo lidové divadlo vnobracccn
Pištěkovo lidové divadlo vnobracccn
na Král.
Ve čtvrtek 24. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana Josefa Rozsívala.
V bludišti vášně.
Poprvé.
(Láska či umění ?)
Původní hra o 5 jedn. Napsal Václav Batík. Režisér
Bedř. Halla.
25418
Král
Rozsíval
Batík
Pištěkův lidový divadlo
18
article
že vzdálenost mezi »G« a »u« prozrazovala, že s tím
mým podpisem se dělo něco nepřirozeného.
»Takovéhle hloupé pozvání by nikdo nepřijal, « řekla
jsem si plna naděje, když jsem skládala list a vložila jej
do obálky. Avšak druhého dne v deset hodin byl mi do-
dán telegram:
»S radostí přijedu patnáctého, vřelé díky, Antony
Thornhirst.«
Tak přece jen uvidí vycpané medvědy a postavy
černochů a salony slohu Ludvíka XV. z Tottenham Coure
Roadu, ať chci nebo nechci !
Ať chci nebo nechci.
Augustus měl radost. Ani tak ne z toho, že tento
host přijal pozvání, jako ze svého vlastního podivuhod-
ného pochopení.
»Vidíte! Já jsem vám povídal, že po tom jen
chňapne.« řekl.
Antony Thornhirst
Ludvík XV
Augustus
Tottenham Coure Road
19
article
Mnohé dny na to byl skoro všecek můj čas zaujat
radami a pokyny mé tchyně, jak mám říditi dům po čas
její nepřítomnosti; zůstane v Bornemouthu až do vánoč-
ních svátků, jež stráví mezi námi.
Bylo viděti na mrs. Gurragové, že měla velké trhání,
když se měla zříci na tyto krátké dva měsíce vlády
v Ledstonu! Avšak byla ke mně v dobré míře za to,
že — jak se domnívala — jsem uvedla Augusta zpět na
»cestu povinnosti« (neslyšeli jsme již více o lady Grenel-
lenové), takže mně milostivě přepustila své žezlo.
Konečně se přiblížil den, kdy ji následovala Amelie
do kočáru, nesouc papouška.
Augusta
Amelie
Ledston
20
article
Toužila jsem pouze, abych vyprostila své vlasy z jeho
rukou a mohla mu říci, že může mluviti s kým chce,
dvořiti se komu chce, jen když mne nechá samotnou a
na pokoji.
Potom začal býti stále vroucnější, povídal mi, že
jsem ze všech nejkrásnější žena, že mám »překvapující
vlas« a různé jiné půvaby a že by mne nikdy neopustil,
jen kdybych nebyla taková ledová kra.
Nemohla jsem mu říci, jak jsem to cítila, »vždyt
to jest to jediné, co bych si od vás přála« — neodvětila
jsem tedy vůbec a jakmile jsem se dostala nepozorovaně
ke zvonku, zazvonila jsem na Me-Greggorovou a ukon-
čila tím tuto scénu.
IGreggorova