2
masthead
ta mol iie a olo
3
masthead
5 sžulonq sliztída mstáavan
do ldvomone sve b
4
masthead
V Praze,
Praha
5
masthead
v pátek 23. července 1909.
6
masthead
deste o loarisilyd nodyd ibe-ňng odělso sa
9
article
Ra ranni avečerní liety
ředpláni se-
v Prazo v adm inistrnci:
na mňsle. . . .
načtvrt leta . . . . 6 K —k
s dvoji donáškou:
na měsio. . . . . . 2 K 5lh
na čtvrt leta . . . . 7 K h
ve filiálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30 h
na měslo. . . . . . 8 K p
na čtvrt ieta . . . . 9 K s0h
dvojí zásílko
na čtvrt lets : . . k o
10
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Císařův letní program.
Z Išlu, 23. července. Jest jisto, že císa
koncem srpna, po své tyrolské cestě, se vrát
do Islu a zůstane tam do 8. září, tedy až do
počátků velkých manévrů na Moravě, takže se
z Išlu přímo odebéře na Moravu.
Povýšení učitelských sil na státních učitelských
ústavech.
Z Vídně, 23. července. (K. k.) Ministr
kultu a vyučování povýšil do 8. třídy hodnostní
tyto síly učitelské na státních ústavech pro
vzdělání učitelů a učitelek, po připadě na stát-
ních školách obecných v Čechách: na ústavu
ke vzdělání učitelů v Čes. Budějovicích cvič-
ného učitele Romana Jarku, na ústavu ke vzdě-
lání učitelů v Chebu cvičné učitele Karla Retzla
a Josefa Czerného, na ústavu ke vzdělání uči-
telů s německým jazykem vyučovacím v Praze
cvičného učitele a okresního školdozorce Jana
Mugrauera, jakož i učitele hudby Al. Fialu
na ústavu ke vzdělání učitelů v Trutnově učitele
hudby Josefa Schrötera, na ústavu ke vzdělání
učitelů v Jičině cvičného učitele Al. Housu
učitele hudby Rud. Jelinka, na ústavu ke vzdé-
lání učitelů v Kutné Hoře evičného učitele a
okresního školdozorce císařského radu Aloisa
Sehrcecka, na ústavu ke vzdělání učitelů v Plzni
evičného učitele Aloisa Bilka, na ústavu ke
vzdělání učitelů s českým vynčovacím jazykem
v Praze Bedřicha Halaburta a cvičného učitele
Václava Wiehmanna, na ústavu ke vzdělání
učitelek v Praze cvičnou učitelku Gabrielu Plei
ferovou a učitelku ručních praci Antonii Mikšo-
vou, na ústavu ke vzdělání učitelů v Přibrami
učilele hudby Aloisa Kučeru, na ústavu ke
vzdělání učitelů v Soběslavi cvičného učitele a
okresního školdozorce Karla Müliera a cvičného
učitele Karla Partla.
Romanus
Retzl
Czerný
Mugrauer
Al
Fiala
Schröter
Housa
Jelinek
Sehrceck
Bilek
Halaburt
Wiehmann
Plei
Antonius Mikša
Kučera
Mülier
Partl
Išlu
Morava
Vídeň
Čechy
Čes . Budějovice
Cheb
Praha
Trutnov
Kutná hoře
Plzeň
Soběslav
11
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 23. červenee (K. k.) » Wiener Ztge
oznamuje: Ministr financí jmenoval ve stavu
technické kontroly finanční vrehní kontroiory
Emanuela Beránka, Gustava Mella šl. Mellen-
heima, Adolfa Seherla, Karla Mucka a Viléma
Sáka inspektory pro obvod zemského finunčního
ředilelství v Praze.
Ministr financi jmenoval ve stavu technické
kontroly finanční kontrolory Františka Vyhnala,
Bedřicha Hüttla, Vojtěcha Chudomelku, Otn
Kerda, Bernarda Mallka a Františka Steiger-
walda vrchními kontrolory pro obvod zemského
fnančního ředitelství v Praze.
Ministr financí jmenoval tajemníka Vin-
cence Adamce náměstkem ředitele tabákové to-
várny v Písku v 8. třídě hodnostní.
Ministr veřejných prací jmenoval ředitele
odborné školy pro zpracování železa a oceli ve
Fulpmesu inženýra Huga Lipovského ředitelem
státní školy průmyslové v Chomutově.
Proti zřízení české školy ve vídeňském
Meidlingu.
Z Vídně, 23 července. Čechové — jak
známo — nedávno zakoupili dům v Meidlingu
v Ehrenfelsgasse 16, aby tam zařidilí školu
»Komenského«. Včera sešlo se obecní zastupi-
telstvo v Meidlingu k mimořádnému sezení, aby
— jak jsme stručně již oznámili — prote-
slovalo proti plánu Čechů. Zemský
poslanec Löwenthal poukázal na to, že Čechové
vyjednávají také o koupi druhého domu. Jak
daleko jdou Čechové, vysvitá prý z okolnosti,
že nyní kladou dokonce požadavek, že se mue
Wiener Ztge
Beránek
Gustav Mella
Mellen
Seherla
Muck
Sák
Vyhnal
Hüttl
Chudomelka
Otn Kerda
Mallka
Steiger
Adamec
Hug Lipovský
Čecho
Komenský
Löwenthal
Vídeň
Praha
Písek
Chomutov
Meidling
23 červenec
12
article
při procesí o Božím těle nžívati také českých
řečí. — Městský radní Basth podotkl, že pro-
vokace německého obyvalelstva nevychází od
Čechů v okrese žijících, nýbrž že jest tam vná-
šena. Obecní zastupitelstvo se usneslo poslati
dru. Lnegrovi dopis, v němž poukazuje se na
rozhořčení, které budí zamýšlené zřízení české
školy v okrese tom, poněvadž prý tu jde o sou-
stavné útoky české na německý rázo Vídně. Dále
se připomíná v připise tom veliký v zr ůs
českých peněžních ústavů ve ví
deňských okresíeh. Dosud se tu Če-
chové obyčejně ve druhé generaci poněmčovali.
Když by české školy takhle rostly, tu paralelně
rostla by také čechisace a říšský soud by měl
nyní příčinu měniti svůj nález v ten smysl, že
Vídeň jest město dvojjazyčné a obec by byla nu-
cena zřizovati české školy. — Starosla má uči-
niti všechny kroky, aby se zabránilo povolení
zřízení této české školy. Mimo to usneslo se
obecní zastupitelstvo na resoluci, v níž prole-
stuje proti zřízení české školy, která prý
nečiní zadost žádné kulturní potřebě, nýbrž
jest pouhým útokem na německý karakter Vídně
Slovinský kandidát na ministerské křeslo.
Z Lublaně, 23. července. Orgán slovinské
sociální demokracie tvrdí, že Slovinci vystoupí
na podzim s kandidaturou říšského poslance
dvor. rady Šuklje na křeslo ministerské.
Čecho
Šuklj
Vídeň
Lublaň
13
article
Německý poslavec Stransky o politické situaci.
Z Chebu, 23. července. Posl. šl. Stran-
sky mluvil včera na schůzi v Schönbachu o po
litické situaci. Pravil, že Čechové, jakož vůbee
Jihoslované, jsou velmi rozhořčeni nad tím, jak
pojímáno bylo na vysokých místech urovnáni
konfliktu se Srbskem. Poznání, že stát a dyna-
stic v okamžiku nebezpečí mohou se spolchnout
na Němce rakouské, uvedle Čechy do politické
situace, ve které neciti se příliš příjemně, ze
které však nedostanou se žádnou obstrukcí.
Doby, kdy Čechové mohli provozovati vyděrač
skou politiku, dávno již minuly. Na konec vyzý-
val posl. šl. Stransky Němce ke sjednocenosti.
kterou bude možno zameziti českou postulátní
politiku.
Posl
Čecho
Jihoslovan
Němec
Cheb
Schönbach
Srbsko
Čechy
14
article
Vyvrácené slechy o Gorkém.
Z Berlina, 23. července, »Berl. Tagblt.«
se dovídá z Říma: Ruský spisovatel Gorký vy-
vrátit kategoricky sám všechny falešné zprávy,
dle kterých prý agitoval proti zamyšlené návštěvě
cara v Italii, jakož i že by byl proto z Neapole
vypovězen. Nikdy ničeho nekonal proti návštévě
carově, a proto také není naprosto žádného dů-
vodu k zakročení italské policie proli němu. —
Jak se nyní dovidáme, vznikly zprávy ty z oko-
nosti, že Gorký nedávno jel do Ja-
nova. Zatím však se navrátil již zase do dří-
vějšího svého bydliště na Capri. O nějakém
stíhání se strany italské policie nemůže býti
tudiž řeči. Gorký dal čestné slovo, že se bude
chovati klidně a slovu svému dosud také dostál.
Žije jenom pro posílení svého organismu a k na-
bytí zdraví.
Balkánská konference
Z Londýna, 23. července. »Daily Graphie-
uveřejňuje dnes sdělení, dle kterého projekt bal
kánské konference trvá dále a působí nyní do
konce nové těžké obtíže. Ještě když Rakousko-
Uhersko chtělo sankcionování změn berlinské
smlouvy docíliti pouhou výměnou nol, prohlásila
Anglie, že by to byl postup příliš obtížný a
zdlouhavý a učinila protinávrh na sepsání pro
tokolu a zvláštní doklarace, kterouž pak na svo-
lané konferenci podepsali zvláštní zmocněnei
signatárních velmoci. V těchto dokumentech
Gorký
Berl
Gorká
Berlín
Řím
Neapol
Capri
Londýn
Rakousko
Uhersko
Anglie
Daily Graphia
15
article
měly se určiti změny, které se týkají 30 článků.
tedy skoro poloviny této smlouvy. Článek, vzta-
hující se na Krétu, by zůstal nezměněn. O těchte
obou návrzích se nyní mezi vládami vyjednává
Pád Clemenceanova ministerstva ve Francii.
Z Paříže, 23. července Krise se b l1ž
svému rozřešení. Léon Bourgois
telegraticky odmitl návrh, aby sestavil
ministerstvo. President Falliěres povolal odpo-
ledne o 5. hodině Brianda do elysejského
paláce a předal mu utvoření nového
kabinetu. Briand si vyhradil rozhodnutí de-
finitivní až do dnes odpoledne. Doufá, že bude
mocí definitivní kandidátní listinu sestaviti.
Z Berlína, 23. července. Briand, po-
daří-li se mu utvořiti kabinet, převezme resor
ministerstva vnitra a kultu, pro minister-
stvo justice, které se po Briandovi uprázdnl,
se jmenují Monies, Vallé a Savari
Z mínistrů, kteří v nové kombinaci zůstávají
se označují: Pichon jako budoucí ministn
zahraniční, Viviani jako ministr pro veřejné
práce a sociální péči, Cruppi pro obchod,
Barthou pro železnice, Doumergué pro
vyučování a umění a Ruau pro orbu. Také
finanční ministr Caillaux přejde ze starého
kabinetu Clemenceauova do nového kabinetu, ač
si činí naděje na místo předsedy ministerstva.
Léon Bourgois
Falliěres
Briand
Monies
Vall
Savari
Pichon
Viviani
Caillaux
Clemenceauův
Kréta
Francie
Paříž
Berlín
16
article
Dá se však snad pohnouti, aby v zájmu své
předloby o dani z příjmů zůstal v dosavadním
svém úřadu, toliž ministrem financi. K mini-
strům, kteří se chtějí svých porte-
teuilů zbaviti, patří: ministr války generál
Picquart a ministr námořnictví Picard
Na míslo generála Piequarta designován generál
De Laeroix nebo Berteaux a o admirá
lovi Forestirovi se mluví jako budoucím
ministru námořnictví. Zdali bude zřízeno nové
ministerstvo pro pošty a telegrafy, není
ještě rozhodnulo. Možno, ba pravdě podobno
jest, že i na dále tento portefeuile zůstan
spojen s něklerým z dosavadních.
Z Frankfurtu n. M., 23. července. Dle pa
řížských zpráv »Frankf. Ztgu.« počitá se v okol
Briandově s možností, že tento nabídne Mille
randovi portefeuile zahraničních záležitostí
Boje v Marokku a povážlivá situace ve
Španělsku.
Picquart
Picard
Piequart
Laeroix
Frankf
Briandův
Frankfurt můj
Maroko
Španělsko
17
article
Z Melilly, 22. července. (K. k.) Dnes do
poledne bylo slýseti mírnou střelbu z pušel
smérem od posie španělských předních strážl.
Z Madridu, 22. července. Ve zprávách,
jež z marockého bojiště sem docházeji, panuje
veliký zmatek, snad následkem velmi přísné
úřadní censury, kteréž jsou podrobeny. Zdejší
časopis »Espaňa Nueva« uveřejňuje seznamy,
dle kterých ztráty španělského vojska jsou de-
setkráte větší, než úřadní depeše udávají. Po-
slední minislerská rada usnesla se, aby do
vzbouřeného území vysláno bylo 40.000 mužů
vojska.
Z Paříže, 23. července. „Gaulois“ ozna-
muje ze Sv. Sebastianu: „Boje u Melillya
revolucionátské hnutí ve Španěl-
sku vzbuzují u dvora velké znepo-
kojení. Králi Alfonsovi nebylo možno déle
zatajiti, že Marokáni dobyli na Španělích dvou
děl. Z Madridu se telegrafuje, že o ztrátách.
které utrpěli Španělé, není dosud jistoty. Špa-
nělská ministerská rada usnesla se, že vyšle do
Melilly 40.000 mužů posil.
Byla zavedena velmi přísná tisková censura.
Smějí býti otiskovány pouze takové zprávy, kte
ré mají ráz úřadní. Telefon jest pro venkovské
časopisy uzavřen. Zprávy o pohybech vojsk
nesmějí býti vůbec uveřejňovány.
Sebastián
Španěl
Alfons
Marokán
Melilla
Madrid
Paříž
Espaňa Nuevo
18
article
dání-
Z Vídně, 23. července. Z Madridu docházej
velmi povážlivé zprávy. Význačnou pro poměry
tamější jest okolnost, že král zřekl se své cesty
do Cobesu.
Z Madridu, 23. července. Král Alfone
zřekl se následkem vážných zpráv z Melilly sv
cesty do Cobesu.
Z Londýna, 23. července. Zprávy o nespo-
kojenosti ve Španělsku pro marockou politiku
znějí velice vážně. Postavení krále
vlády jest velmi ohroženo. Hlasy
proti králi a vládě ozývají se stále hlasitěji
Mnoho osob bylo zatčeno. Vojáci zdráhaj
se ponejvíce jíti do Marokka, což si-
tuaci činí ještě obtížnější. Po celém Ma-
rokku hlásá se svatá válka prot
Španělům
hb
Španěl
Vídeň
Madrid
Cobes
Melilla
Londýn
Španělsko
Maroko
Ma
19
article
Ruský válečný material na Černou Horu.
Z Vídně, 23. července. »Zeitu« oznsmuje
se z Oděsy: Ruský pomoený křižák »Petěrburg«
opustil včera tento přístav — jak bylo udáno
— s obchodním zbožím pro Libavu. Skutečně
však cílem jeho jest město a pří-
stav černohorský Bar. Jeho náklad
pak — asi 7000 tun — pozůstává výlučně
z válečněho materiálu, a to: z pol-
ních děl, strojových pušek, střeliva a velkého
množství výbušných látek. Jmenovaný korespon
dent »Zeitu« se prý dovídá z dobrého pramene.
že tento válečný materiál jest darem cara
knlžeti Mikuláši. Již jednou — v lednu
t. r. — se pokusila ruská obchodní loď »Cher-
son« s podobným nákladem přistáti v Baru, ale
byla rakouskou válečnou lodí zabavena. Nyní
však, ježto dle rakousko-černohorské smlouvy
přístav prohlášen za volný pro všechno loďstvo,
bude moci také tato dodávka býti dopravena
na místo svého určení.
Oslava zavedení Iurocké úslavy.
Z Cařihradu, 23. července. (K. k.) Přibylo sen
72 důstojníků bulharských zúčastnit se slavnosti ú-
stavní a přehlídky vojska.
n9 nid
ods Stíhání Řeků v Turecku.
Z Calihradu, 23. července. (K. k.) Proti, oby
vatelstvu řeckému vystupuje se v celé zemi velm
příspě. V Dramě byl proti němu vyllášen hospodář
ský boykot. V Soluně byly vykonány domovní a do
konce i tělesné prohlídky podezřelých osob.
Mikuláš
Řek
Černá Hora
Vídeň
Cařihrad
Turecko
Calihrad
Drama
20
article
Krétská otázka.
Z Vídně, 23 července. »N. Fr. Pr. « ozna
muje z Cařihradu: Odpověď Porty na nótu krét
skou byla dnes předána zástupcům mocností
Turecko trvá v ní na své souverenitě, protestuje
proti užívání řeckých odznaků panovnických
žadá za rychlé rozřešení správní otázky a pro
hlašuje, že nestrpí žádně jiné vlády, než auto-
nomii Kréty pod tursckým vrchním panstvím
Z Petrohradu, 23. července. Přední ruský
státník — dle všeho Izvolský — prones
se ke spolupracovníku »Nového Vremene« v ten
smysl, že kritický bod v otázce krét-
ské jest již překonán a že není tudiž
žádného důvodu, aby se kdo obával vypuknutí
války mezi Tureckem a Řeckem. Turecko jest
sice nespokojeno nótou mocnosti, avšak na tom
nemá Řecko žádné viny. Řecké zbrojte n
se odůvodňuje vážnou vnitropo-
litickou situacl.
Válečná nálada v Turecku.
Z Cařihradu, 22. července. Válečné, to jes
válce příznivé smýšlení zde vůčihledé roste, na-
vzdor všemu úřadnímu zapírání a chlácholení
Je zjištěno, že vláda vyzvala správy železnic
aby jí vybradily denně třicet vlaků na dopravu
Vídeň
Francie
Cařihrad
Turecko
Kréta
Petrohrad
Nový Vremen
Řecko
21
article
V drobném prodejit
ranni čislo o sobě
večerni . . . . . . . za 4 k
Va fliálkách na venkové
ranní čislo . . . .
večerní . . . . . . . . 5 k
lnserátv
platí se hotově napřed.
Předplacsní a inserty přijími
administrnce v Marianské ul., a
Tam nacházeji se těl
redakce, tiskárna a sxpedine
„Národních Listů“
Rukopiay se novraoejí.
Virginie
22
article
vojaka a válečného materiáfu. Správy železnic
odpověděly, že mohou vládě vyhradit čili k di-
sposici dáti jenom patnáct vlaků denně, ale vládu
trvá na svém, že musí míti pro sebe vlaků
třicet. Ministr války vyžádal si a obdržel o
finančního ministra peníze na zakoupení 9000
jezdeckých koní. Z toho a jiných ještě zjev
soudí se tu obecně, že je turecká vláda odhod-
lána opověděti Řecku válku. Orgán mladoture-
ckého výboru »Tanin« uveřejnil výhružný člá-
nek proti Anglii a žádá, aby řečtí důstojníe
ihned z Kréty byli odvoláni aneb aby řeck
vláda dala závazné prohlášení, že tito důstojníci
nemají od ni žádného úkolu nebo poslání.
Nedá-li athénská vláda takověhoto úřadního pro-
hlášení, má se to považovati za příčinu k opo
vězení války.
Řecko
Anglie
Kréta
23
article
Změna na perském trůnu
Z Teheranu, 22. července. (K. k.) Reuter.
kanc, sděluje: Anglické a ruské vyslanectví
sdělilo úřadně ministerstvu zahraničních záleži-
tostí, že jejich vlády uznávají nového šacha.
Obě tato vyslanectva horlivě se snaží, aby by
valý šach brzy odcestoval
Jilření v Habeši.
Z Kolfna, 22. července. (K. k.) »Köln.
Ztg.« obdržela dnes tento telegram z Addis
Abeby: Něguš je těžce nemocen. Císařovna
Taitu vládne. Po několik neděl zabraňovala, aby
nemoený elsař byl lékařsky ošetřován. Roze-
chvění habešského lidu nad tím je tak veliké,
že elsařovna musila nedávno dáti bojovníky
sobě oddanými rozehnati shromáždění lidu. Nynl
svolila, aby císař byl lékařsky ošetřován, zdráhá
se však stále dáti záruku, že nebudou podnik-
nuty další úklady proti jeho životu. Veškeren
obchodní ruch vázne, na severu došlo již
k boji mezi stoupenci Něgušovými a stoupenci
císařovny, při kterém padlo 150 lídí. no d
V Persii hrozi nové nepokoje.
Z Petrohradu, 23. července. (K. k.) „N. Vremja“
přináší z Teheranu telegram o hrozlcích nových ne-
pokojích; Emír Molachan uloupil prý ze Sultanabadu
3000 pušek a několik děl a obsadil kopce u Tebe-
ranu. U Šachbadu, první to stanice na ruské ceste
do Teheranu, byli prý nacionalisté reakcionáři přepa-
deni. Na obou stranách jsou padlí a ranění.
Köln
Tait
Habeš
Addis Abeba
Persie
Petrohrad
Šachbad
Reuter
24
article
Z anglického parlamentu.
Státní tajemník Grey o zahraniční politice
Anglie.
Z Londýna, 22. července. (K. k.) Státní
tajemník ministerstva zahraničních záležitostí
Grey pojednává o různých otázkách za debaty
zmíněných. Prohlašuje mimo jiné: Máme zvláštní
úmluvy s jistými mocnostmi evropskými, jež
jsou celému světu známy. Nepokládáme však
úmluvy ty za hranice mezi sebou a jinými
mocnostmi a nespatřujeme v nich překážky,
abychom též s druhými moenostmi udržovali
dobré styky. Pohlížíme s upřimnou blahovůlí,
jestliže evropské mocnosti navzájem různé
otázky vyřizují přátelsky. Chceme při svých
úmluvách setrvati, protože byly vždycky velic
vzácným prostředkem, aby byly zamezeny tře-
nice mezi námi a mocnostmi na úmluvách
zúčastněnými. Očekáváme, že tyto úmluvy jsou
druhými evropskými mocnostmi posuzovány
stejně přátelsky. Háje politiku Anglie na Bal-
káně Grey pravil: Když se vynořily obtíže n
blizkém Východě, nepovažovali jsme se váza-
nými ničim jiným nežli ujednáním smlouvy ber-
linské. Pokud jde o poměr náš ke vládě
rakousko-uherské, neměli jsme vůči ní žádného
Grey
Anglie
Londýn
Bala
káně Grey
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, s datem dneška.
Znám krásné zátiší v klínu Orlických hor
Jiráskův román tu hraje.
Rozsáhlá ruina vévodí kraji, balvany zče-
řená řeka ho stříbři, tmavé sosny rámují obrá-
zek do kola — škoda, že nejsem básníkeml
I městečko samo dřímá v kulisách stro-
moví; jen věž kostela a několik vil zdvihás
nad dědinou. Už před léty zátiším nazvali ten
kout a nic na idylle nemění, že dnes zafrčí sil-
nicí v lesní tišině automobil, nebo že z tenni-
sového hřiště ozývají se výkřiky. Hluboké, du
mavé hvozdy stlumí známky hlučnějšího života
klerý přinášejí sem na letní pobýt zavítavš
hosté.
Nebývalo dříve tak! Dokud jeden rodák
neprobudil zájem o místo, živořilo městečko, do
nedávna pouhá osada, životem pohorských
vesnic. Tkalcovský stav takal v chalupách, ženy
paličkovaly krajky, vyráběly se knoflfky — a píla
se silně kořalka. A mladá krev putovala denně
na hodiny cesty do fabrik, děvčata za služky
do Vídně:.. Tam prý plati lip než v Praze —
Dnes se poměry trochu změnily.
Tři nebo čtyři měsíce pobytu letních hostů
dosti slušné nájemné za světnice, stačily obyra
telům, aby opustili stavy, aby jen v zimě robil
krajky a docela zanechali výroby špatně place-
ných knoflíků. I piti kořalky polevilo — Na-
than už si nepostaví třetí dům; mladší generace
tolik nepije . ..
Nojsmutnější ale nepolevilo: odliv českýeh
děvčat do Vídně! Není chalupy, aby odlud
neměli dceru ve Vídni; jsou-li dcery tři, jistě
jsou tam dvě . . . A nejen, že jsou ony ztra-
ceny: jejich život ve Vídni má na rodinu doma
zhoubný vlir.
Vyprávěl mi jeden šťastný otec, jak se jeho
dcery dobře provdaly. »Jedna dostala ve Vídni
konduktora od elekiriky, druhá sluhu u megi
trátu.«
Jiráskův
Praha
Orlický hora
Hluboká
Vídeň
26
article
»Němce — to se rozumí ?e
»No arciť — však ony už holky samy
špatně česky mluví! Děti jsou Némci, toť se
ví« — poznamenal s jakousi pýchou a dodával
»Škoda, že neumím německy, abych se s vnou-
čaty smluvil !«
»Což pak přijdou někdy k vám ?«
»To ne — co pak by tu na vesnici dě
laly — ale já tak jednou do roka je navštivím.
Ach ta Vídeň — to je, pane, krása !«
»Libí se vám víc než Praha ?
Zaškrabal se rozpačitě v šedinách — je
už hodně přes šeďesát — a pak přiznal, ž
jaktěživ v Praze nebyl.
»Ani o výstavách, jubilejní a národopisné
Ani o svatojanské pouti ?e
Nikdy ! Ve Vídni, dvakrát tak daleké, by
už dvacetkrát, v Praze nikdy —
»Což vás Praha neláká? Slyšel a četl jate
snad, že je na čtvrtém místě co do krásy mez
městy evropskými? A pak — přeca, sousede
jste Čech! Nic vám neříká, že aspoň jednou
v životě byste se měl do Prahy podívat ? Ne-
máte ani trochu lásky k zlaté, slovanske
Praze?«
Hluchý klas! Nezastydél se, nic neřekl na
omluvu; naopak, div Prahu nelupil. Proti Vídni
je to prý ves, nemá ani »Prótr«, aní takové
»šífy«, jako na Dunaji.
Ach Vídeň, Vídeň, Vídeň ! Jak ji adoruje.
jak zpozdile o ni blouzní! vnisl ee
Praha není mu ničím. Je prý vinna dra-
hotou, nenávidí ji. Nic, co z Prahy přijde, není
dobrého. I v maličkostech na ni sočí, o
Šly okolo dámy, Vídeňačky. Všecek by
u vytržení, jak jim šaty sluší.
»Naše Pražky jsou přec také elegantní?
Nepřipustil; do krve by se byl hádal, že
se nejnoblejší Pražka nevyrovná co do šatu
obyčejné Vídeňačce.
»Tam dovedou švadleny dooela jinak šit
dcera, co je doma, když chce něco lepšího na
sebe, tak to jede koupit do Vídně. —«
Zarmoucen, myslil jsem, že je to osamělý
Němec
Vídeňačka
Pražka
Praha
Vídeň
Čechy
Dunaj
27
article
soan
exemplář neuvědomělého člověka na vesnici. Ne
byl — celá řada jich tu, ještě horších
»Kdybych uměl německy, nebyl bychtu
celý život takhle bídně protloukal« — povídal
mi jiný staroch.
»Myslite, že měl byste se líp ? Myslite.
že v Němeích na vás čekají? Tady máte cha
lupu a jste svým pánem. Co byste byl tam ?e
Radši by prý byl ve Vídni metsřem' ! Rads
by byl jinde otrokem ! Lásky k rodné obei
k domovině, k vlasti nezná. Mít se líp — jak
v ubohém rozumu si představuje, to je jeh
láska. Ubi bene, ibi patris nn
Právě tak bez úcty jako k vlasti, je k rod-
nému svému jazyku.
»Bez němčiny nedojde se ani za humna.
Kdo umi německy, je lepší člověk u něho.
Uvádí příklad.
»Támhle z té chalupy mají syna ve Vídni.
Studoval a dostal se tam k magistrátu. Je ted
velký pán; však je tu se svou paničkou a dě-
sdo
tičkami na prázdninách.«
vd ešolone va
»Čím pak je?«
Nevěděl. Později jsem slyšel, že ten velký
pán je dozorcem na některém předměstském trhu
»On má paní Vídeňačku — udělal hol
štěstí. Dětičky jsou Němci, ovšem, ty už ani
abanoe
česky neznají.«
Nejen dětičky — on sám je »Němcem«
Syn z českých rodičů, rodák z ryze české ves-
nice — podepsal se do seznamu letních hostů
německy. Jméno, stav — všecko! data
Za to se těší ale úctě u domäcích, je velký
pán. A každý je šťastný, když může se k němu
přitočit, přit řát se na jeho »štěstí« a připome-
nout lichotivě Franzovi, že ho pamatuje jestě
jako malého Františka.
Chaloupky tiché — buďte požehnány! Ale
kdyby při nejbližší bouřce blesk do vás ejel —
3oe
škoda vás nebudel
Nejsou sice všichni tak povahově zbí-
dačelí, ale je jich většina. d e
Sládek, kterého odtud vykoúsali, poněvadž
5. července pálil hranici, založil před lety Sokol.
slhnol
Nemohli mu za to trefit na jménoi
Ubi
Vídeňačka
Němec
Franz
František
Chaloupek
Sokol
Vídeň
28
article
»Zase něco nového! Vždyt tu máme vete
rány, nač Sokol? Kdyby si hledél rads
svého —
A když pro déšť dvakráte veřejné cvíčen
na louce bylo zmařeno, 6 té zlomyslné r
dost i l
»Jen at hodně prší! Beztoho prší proto
že chtějí dělat tu komedii ...«
Jedno by je neskonale blažilo: kdybytu
tak někdo postavil továrnu ! Pak prý by se všem
dobře vedlo a děti by nemusily chodit daleko
do práce. Sem do té krásné přírody, do čistého
nezkaženého vzduchu chtějí tovární komin.
chrlici těžký dým! Co je jim do přírody —
nemají smyslu pro její krásy; co je jimdo
mateřské řeči, když s ní nikam nedojdou
Jak mnohem výše stojí nad těmito lidmi
cikáni, milující svobodu, milující svou feč!
Pátrám po přičinách smutného zjevu a na-
lezám jich celou řadu. Do škol chodili nedbale
nensučili se valně číst a psát. A když se trochu
naučili číst, byl jejich četbou bývalý pražský
denníček, klerikální nějaký plátek a vojenský
kalendář. Pak sem tam nějaký krvavý román
donesený kolportérem. Dobrou knihu po dnes
nevezmou do ruky. ol
Je v obci knihovna, má na pět set dobrých
děl, ale pro ně nesxisluje. Než by dali dva ha-
léře za půjčení, vypijou radši o čtvrták kořalky
víc. Jména Vrchlický. Čech, Neruda jsou jim
úplně cizí. Za to znají šlechtu v okoli do pá-
tého kolena. Události svělového rázu nechají je
docela v klidu. Buď si jieh vůbec nevšimnou,
nebo jim nerozumějí. O národnostním boji ani
nemluvíme. To všechno prý dělají noviny!
Když v minulých deštivých dnech shnilc
jim seno na lukách, naříkali a bědovali; že jim
ale shnije duše v těle, nenaříká žád5y. v o n
Nebude lépe, dokud nevymrou.
o —o v Zevloun.
sam v
b0ž 5nr
a ozol
Sokol
Vrchlický
Neruda
Čechy
29
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
šnb o
lal
Detlev v. Lilieneron
Včera jsme již zaznamenali stručnou
telefonickou zprávu o smrti Detleva v. Li-
liencrona, jednoho z nejtypičtějších sou-
časných Iyriků německých. Lilieneron (nar.
r. 1844 v Kielu) byl původně důstojníkem
dělostřeleckým a prodělal válečné tažení pruské
r. 1866 i francouzsko-německou válku v letech
1871—1872. Do literatury přišel zprvu jako
novellista molivů vojenských jemného postřehu
a živé barvité dikce. Literární slávu jeho však
založila lyrika, čistá, naivní a silně cilová, která
založila celou školu moderních lyriků němec-
kých. Literární mládež německá let devadesátých
min. stolelí považovala Liliencrona za svého
vůdce a mistra a některé jeho sbírky básnické
dosáhly značné popularity.
Jako pensionovaný setník, dvakrát ve vá
lečném tažení raněný, na nevelkou pensi odká-
zaný, žil Lilieneron často dosti krušně, nebo
výnos z literární činnosti nebyl z počátku valný.
Sám napsal před lely s humorem článek o svých
životních osudech. Musil psáti i romány, ducha-
plně založené, ale chvatem práce nepřílis silné
v komposici. Když jeho popularita stoupala.
konal i četné přednášky po městech německýeh
a psal i mnoho pro divadlo
Ve Výmaru přišlo se pouhou náhodou
na bustu Sehillerovu, velmi krásné díl
sochaře Weisera, vrstevníka slavného bás-
níka, jehož mnohé skulpturální práce zdobl
velkovévodskou bibliotéku výmarskou. Podoba
a výraz tváře jsou překvapující věrnosti a znalci
prohlašují bustu, nalezenou mezi starým brakem
v domě, sousedícím s oním, v němž Schiller
ve Výmaru bydlil, za nejlepší bustu básníkovu,
V Moskvě výšel nákladem Sytinovým
sborník statí S. Melgunova, napsaných
v letech 1907—1908 na théma »Církev
stát v Rusku v době přecho d n ée.
Liliencron
Musil
Weiser
Schiller
S Melgunův
Kiel
Výmar
Moskva
Rusko
Lilieneron
30
article
stullisvee
eit á
malo oerda