Ročník XXXXVII

V Praze, v pátek 8. března 1907.

Číslo 67.

Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v adunlnistraei s měst na řtvrt lota . . . s dvojí donáškou n ánt lata . . . . 7 K 50k ve fillalkáche 2 K 30 h za měste . Poštou: natrt lota . . . . 9 K 60h s dvojí zlsllkou a mění nt . . . K so

Nové období. Nelze diviti se, že z poslanců, již vy sláni byli do minulé říšské rady na základě privilejí, nejrozhodněji se vzpírali převratu zástupci velkostatků, určitěji řečeno zástupei rodné šlechty. Měli k tomu z úzkoprsého stanovisk stavovského příčinu, neboť z vrstev, z nichž složena je politická společnost u nás, ne doznala žádná průběhem minulého půlstoletí takových ran, jako páni, kteří v době tak zvaných sněmů postulátních byli činitelem všemocným a také v době konstituční ná- sledkem výsad, jimiž je obmyslil »vynálezce ústavy takové, jakou mají v Anglii«, fakto- rem, jenž ve sborech zastupitelských roz hodné měl slovo. Je pravda, že vývoj věcí v této zemi i říši nesen byl od let již snahou obmezit cenná a neodůvodněná privilegia šlechty, že by ale došlo k naprostému odstranění velko statkářské kurie v parlamentě, toho se pán přece nenadáli. Všeobecné hlasovací právo, nehledě ku parcialnímu jeho zavedení v páté kurii, polo- ženo bylo sice již jednou na jednací pořad slavné sněmovny vídeňské, však patron velké reformy hrabě Tanffe neměl dosti kuráže do- tknouti se výsady velkých pánův, nýbrž do pustil se plagiátu pověstné republiky baden- ské s velkovévodou v čele, maje v úmyslu zavésti všeobecné právo volební s kurií vel- kostatkářskou při něm.

Tehdy stačil ještě hněv panstva, jež nad opovážlivostí tou skřípělo zuby, povaliti vládu, vývoj věcí průběhem několika let ale poučii pány, že další jejich vzdor oproti chystané reformě byl by marným, že s osudem svým tak nebo onak musejí se spřáteliti. Bylo zcela přirozeno a nesvědčí to o zvláštním nějakém důmyslu, že páni, přesvědčivše se o tom, že jako stav parlamentního zastou- pení se nedomohou, rozhodli se o to se za- saditi, by se jim dostalo mandátů jako boha- tým, vlivuplným jednotlivcům. Ve směru tom učinili mnozí páni z jejich středu velmi pozoruhodné projevy a těchto dnů ozval se zvlášť rozhodným způsobem v této věci by valý poslanec na radě říšské mladý hrabě Trautimannsdorf. Pán ten je stoupencem německé šlechty ústavověrné, je plný cti- žádosti a ambice a namahá se za každou cenu hrát ve veřejném životě vynikající Týž ve článku obsaženém v »Oesterr. Rundschau« vykládá o tom, co že by šlechta činiti měla a jak se zachovati, aby vůbec mohla zůstati politicky činnou. A tu zabývá se na prvním místě posláním šlechty při dvoře. Jestli prý dosud vynikala zvláštní věrností oproti panovníkovi jako stav, jenz historií vykázané měl místo poblíž trůnu. bude prý nyní věrnost svou osvědčovati pouze individuálně, jakož vůbec státi se musí nynější působení v zájmu veřejného blaha působením osobním. Pan hrabě při tom činí zvlášť charakteristické doznání v tom směru, že šlechta svým kupením se kolem trůnu nejednou byla připravena o mocný vliv.

Šlechta prý vůbec svou povolností oproti těm tak zv. nezbytnostem státním v očích lidu velice si skodila, nebledě k tomu, že stulým pobytem v residencích a ve velkých centrech politických se svému poslání odci- zila. Šlechta prý se vůbec vrátiti musí na venek, tam působiti v nejvlastnějším svém oboru, neboť jen tím způsobem prý se do- může opět náhrady za nyní ztracenou posici. Péče o kulturní a hospodářský rozvoj obyvatelstva venkovského musí prý byt především její poslání. Tolik prý je jisto, že dnes titul šlechtický neznamená pranic. pojí-li se ale s ním dokonalý muž, pak prý má význam veliký Mohlo by nás naplniti potěšením, že mnozí ze šlechtícké society dospívají ku po- znání pravého stavu věci a k rozumu a véru že i to by byl cenný následek nové éry, jež zahájena provedením všeobecného práva vo- lebního. Však nezdá se, že nalezne pan hrabe z Trauttmannsdorfů valně následníků. Nedivíme se tomu. Předsudky, jimiž se úkol.

vleče šlechta po věky, tradiční její výchova, nepopíratelné výsady, kterými přes politickou nivelisaci nynější je v pravém slova toho smyslu zasypána, nedají se záhy odčiniti, to státi se může jen delším vývojem a del šími trpkými zkušenostmi, které šlechta bude nucena prodělati. Neboť, nechť nedomnívaj se páni, že na dlouho zůstane netknutým privilej jejich na sněmech zemských. Byť by nynější vláda v tomto okamžiku se vzpírala provésti všeobecné volební právo i v parlamentech zemských, byť by dokazo- vala, že sněmové nejsou pouhými sbory zákonodárnými, nýbrž také administrativními tato vlastnost jejich, řekněme přednost, nej- méně by překážela, aby také v této instituci provedeno bylo obdobně, co stalo se v par- lamentě vídenském. Sněmové nezůstanou refugiem šlechti- ckým, domnění toho vzdal se ve článku svěm i hrabě Trauttmannsdorf a máme za to, že málo jest i v ostatní společnosti šlechtické těch, již by se těšili tím, že stav nynější zůstane trvalým. Neznáme moci, která by byla způsobilou zadržeti společnost ve při- rozeném, zdravém pokroku. Nám ovšem zů- stane do jisté míry lhostejným, na čemse páni usnesou a jaké sledovati budou na příště plány. Ne snad, že bychom podceno- vali příslušnost jejich k národu k němuž se hlásí, nám každý milý a cenný, kdo národně cítí a plní poctivě národní povinnosti, však tu dobu páni již propásli, kdy by je byl lid náš na rukou nosil, kdyby byli upřímněa věrně k němu přilnuli. Dnes již málo kde slyšeti druhdy stereotypní stesk: škoda, že nemáme české šlechty!

Svými statky, svými vznešenými styky a částečně — což nepopíráme — i svou duševní kvalitou, zůstanou vždy cennou akvisicí pro každou politickou společnost, národně ale od pánů těch nedoufáme pranic. Nemluví jazykem naším a necítí naším srdcem. A není nejmenší naděje, že by vrá- titi se chtěli k hrdému vědomi, že jsou šlechtici čeští. Mnoho jich vůbec není. Víme, co znamená návrat jejich »ke hrudě, jež je živí«. Nejsme ani dost málov pochybnosti o tom, jakým jsou naplněni při tom úmyslem. Chtějí se postaviti v čelo kadrům ageárnickým a poněvadž to nešlo s národem jako celkem, chtějí se spokojiti aspoň s vůdcovstvím jedně jeho části. Chtějí provésti u nás, co provedli jejich přátele stavem i duchem příbuzní v sousedním Ně- mecku. Však nevíme, zda-li se jim to podaří Náš sedlák je docela jiného fládru než jeho druh v nehostinných krajích východopruských. v tomto doradu německého agrárnictví. Snad se jim podaří shromažditi kolem sebe část lidu selského, zejména v krajích méně po- kročilých, kde titul hraběte a barona působí ještě starým kouzlem, selský lid jako celek v Čechách však se jim nepoddá. Zemanyv tom pravém slova toho smyslu se u nás ne- stanou.

Politické zprávy domáci. V Praze, 6. března. (prava ja zy- kové otázky v haiičské samosprá- v ě.) Ve včerejší schůzi sněmu haličského posl. David Abrahamowicz odůvodnil svůj ná- vrh na úpravu jazykové olázky u samosprávných úřadů haličských. Dle návrhu Abramamowiczova úřadním jazykom zemského výboru má býti polština a zemský výbor má ve své kore- spondenci s úřady státními užívati jen polského jazyka. Podání stran a okresních zastupitelstev zemský výbor má vyřizovati v jazyku strany. t. j. buď polsky, nebo rusky anebo německy. Vnitřním úřadním jazykem okresních a obec- ních zastupitelstev ma býti ten jazyk, jehož okresní neb obecní zastupitelstvo užívá nyní jako svého úřadního jazyka. Okresní a obecní zastu- pitelstva mohou změniti dosavadní svůj úřadní jazyk, když se na tom usnesou nadpoloviční vět- šinou za přítomnosti aspoň tří čtvrtin všech čle- nů. Členové okresních a obecních zastupitelstev mohou ve schůzích užívati každého zemského, v okrese neb obci obvyklého jazyka. Okresní obecní zastupitelstva jsou však povinna přijí- mati a vyřizovati dopisy a podání, učiněná at

v jazyku polském, ruském nebo německém. Sama dopisují stranám, jiným samosprávnýma státním úřadům ve svém úřadním jazyku. Návrh Abrahamowiczův byl přikázán správnímu vý- boru sněmovnímu. Vzhledem k tomu, že úřad- ním jazykem zemského výboru má býti výhrad- ně polština, poznamenáváme, že v Haliči r. 1900 úřadně napočítáno 3,982.033 obyvatelů s obeo- vacím jazykem polským, z nichž bylo okolo 700.000 židů, 3,080.443 osob s obcovacím ja- zykem ruským a 211.752 s obcovacím jazy- kem německým. Obyvatelů ruských jest tedy v Haliči téměř tolik, jako křesťanských Poláků. Ze Lvova, 5. března. (K výtržnostem na universitě.) Trestní soud usnesl se dnes ve zvláštní poradě, aby se ministerstvu spra- vedlnosti navrhlo, by pro provedení přelíčeni s ruskými studenty, kteří se zúčastnili výtrž- ností na universitě, delegovalo nějaký sborový soud mimo Halič a Bukovinu. Ve vestibulu zdejší techniky konalo se dnes shromáždění asi 1000 techniků polské národ- nosti, nepřináležejících ke straně všepolské, a přijalo resoluci, v níž se požadavek, aby se ve Lvově zřídila zvláštní universita ruská, uzná- vá za oprávněný a příští říšští poslanci polští se vyzývají, aby se přičinili o brzké zří- zení ruské university. Vzhledem k stále se opakujícím srážkám mezi ruskými a polskými posluchači universit ními navrhuje časopis „Ruslan“, aby se malo- ruské stolice odloučily od polské university maloruské přednášky aby se konaly ve zvláštn budově; stará universita byla by pak čisto polská.

Politické zprávy zahraničné. Hosudarstvonná duma. Jak bude pracovati Hosudarstvenná duma letos? Jak si povede vláda, jak parlament? Vláda bude podávati návrhy zákona n dobré, prospěšné a pokrokové reformy. Rozdí bude ve způsobu vystupování představitelů vla dy. Nebudou se k dumě obraceti hrdě a horko krevně, jako loni pan Gurko, nýbrž budou jed nati mírně a opatrně, aby jedny z poslanců zí skali, druhé odzbrojili. Oposice je na takovou taktiku připravena, jak vysvítá ze slov „Rěči“ jež poslancům levice doporučuje, aby „neproje vovali temperament“ a nedělali žádných „histori- ckých seen“. Méně smyslu má, co dále orgár kadetů píše, jak se má duma chovat. V dumě prý musí býti „chladno a přísno jako v příbytku rodiny, v které se právě přihodilo strašné ne- štěstí. Slabí lidé při tom tiše pláčí, silní po nořují se v sebe a přemýšlejí, co třeba pod niknout a vykonat. Nač tente tragieký pathos? V dumě by mno hem spíše měli se radovati jako v rodině, které se dostalo dávno touženého štěstí. A jestliže ka deti teprve nyní budou se „nořiti v sebe“ a pře- mýšleti, co by měli dělat, dlužno se podiviti, že se v sebe nenořili a nepřemýšleli o několik mě- síců dříve, aby do dumy přišli připraveni ku plodné práci aspoň tak, jako vláda.

Vláda přichystala pro dumu celou řadu ná- vrhů zákona, z nichž asi dvacet bude tvořiti prvou serii. Mezi nimi jsou návrhy o svobodé vyznání, o nedotknutelnosti osoby a soukromé korespondence, o občanské rovnoprávnosti,o zlepšení forem selské pozemkové držby, o zlep- šení poměrů továrenských dělníků. Co do svo- bodomyslnosti bude neposledním vládní návrh na zákon o podminěné trestnosti. Lonská duma, jež byla ještě tuze revolučně zjitřena a podávala návrhy pro vládu nepřijatel né, aby jí v cestu položila nepřekonatelné pře kážky, zasazovala se, jak známo, o expropriaei půdy a prohlášení všeobecné amnestie. Co se týče amnestie, car letos jako leni hojně užívá svého práva a zmirňuje tresty politických provi- nilců, čímž dává dumě na srozuměnou, že právo amnestie zůstane praerogativou koruny a že bude i příště pořád udílena amnestie částečná ale nikoli všeobecná, dokud se nezmění poměry tak, že nebude obavy, že by amnestovaní hnee zase vrátili se do řad revolucionářů činu. Aby panovník sám rozmnožoval šiky revoluce, neda se předpokládati, a parlament, chtějící plodně pracovati, neměl by se zabývati věcmi nemysli telnými a neproveditelnými.

A bude-li duma plodně pracovati? Chce- vůbec pracovati? Odpověď na tyto otázky dává orgán krajn levice „Rodnaja Zemlja“, jež prozrazuje velmí prostou taktiku většiny dumy: „Duma bude mlčet, neboť tak ji bude nemožno rozehnat.“ Tedy passivnost. Ale kdyby lelošní dume letos volila passivnost na místě lonské bouřlivé aktivnosti, dopustila by se nemenší chyby, než loni. Práce a pracovníků je třeba! Práce a pracovníků! Má-li jich duma mez svými poslanci dostatek? Má-li v sobě, hlavně mezi živly, dosavadní stav rušícími, dosti mužů. vědoucích, co by měli chtit a v jaké formě se snažit o uskutečnění? Nikdo jiný, než prof. kníže Jevgenij Tru becký pronáší obavu, že levé křídlo dumy k žádné práci vůbec není. Zvolení poslanců le- vého křídla nazývá „vítězstvím nihilismu“. Vy- týká jim nedostatek politického vzdělání a praví že nemají jiných vědomostí, krom čerpaných z kopějkových brožur. Tací lidé nemohou se zúčastniti zákonodárné práce, praví kníže Tru- becký, protože by vyšla na jevo celá jejich kni nezpůsobilost. Tak to vypadá v druhé dumě. Vidno, že mezi samými kadety jsou mnozí, kteří se ne- radují, že „oposice“ obdržela novými volbami tak značnou většinu.

Státní ministr Böttichen zemřel, jak se oznamuje telegraficky z Naum burku, následkem těžké chřipky u věku 74 le t Poměrně mlád, musel opustit Bötticher politickou karieru, v níž se rychle povznesl. Byl spolu- pracovníkem Bismarkovým a musel po jeho pádu odstoupiti, jsa pronásledován záští mocných, kteř povalili železného kaneléře. U věku 47 let byl již státním sekretářem v ministerstvu vnitra a pra ským státním ministrem. Bismark ho učinil svým zástupcem a tak ho pozvedl k nejvlivuplnějšímu místu. Tu nastoupil vládu Vílém II. a dvě leta na to stala se neočekávaná věc, jež naplníla svět úžasem. Bismark byl propuštěn. Ve svém pádu strhl sebou kolos i malého Böttichara, jenž na sebe uvalil jeho hněv, neboť kaneléř ho obviňo- val, že kul proti němu pikle. Bismark vpáli Böthichrovi do čela znamení nejhorší nevděčnosti a pronásledoval ho tak, že musel státní ministn Bötticher odstoupiti a spokojiti se obskurním po stavením vrchního presidenta provincie saské- Teprve v loni opustil Bötticher toto místo a ži v ústrani

V Praze, 7. březnu.

Nářky z Vatikánu. »Osservalore Catolico«, inspirovaný Vati- kánem, uveřejnil úvodní článek, líčící fi naněn nesnáze kurie. Zejměna vede papežský orgán velký nářek nad tím, že Rakousko Německo, ač hospod. stav kněžía věřících v těchto zemích je vel m dobrý, jen velmi nepatrně přisp- vají k petrskému haltři. »Osservatore« oznamuje dále, že bude petrský halíř reorgani- sován a že jeho správu bude papež s ám kontrolovati. Kromě toho hodlá prý papež změníti petrský halíř v stálou a pravi- delnou daň všech věřících. Zpráva tato zní poněkud dobrodružně a zaznamenáváme ji jen s reservou.

Sněmovní komise. Z rozpočtové komise. (Rokování o věcech zemědělské rady. — Jednán o zemských divadlech. — Jednaní o nouzových pod porách a subvencích pro slav živnostenský.) Rozpočtová komise konala schůzi ve čtvrtek o 10 hodině dopol. za předsednictví hr. Bouqoye a pří- tomnosti přísedícího zem. výboru hr. Schön borna. Po závěrečném slovu ref. hr. Clam Martinice přikročeno k hlasování o četných re- solucích, týkajících se kap. „Zemědělská rada Přijat byl návrh posl. dra. Kaítana, kterým se zem. výboru ukládá, aby vzal v pilnou úvahu de- centralisaci zeměd.-technické kanc. tak, aby v přesně stanovených obvodech byly zl.zeny exposifury země- dělsko-technické a aby potřebné k tomu síly vzaty byly z kanceláře ústřední. Zamítnut byl návrh posl. dra. Schreinera aby zároveň bylo zem. výboru uloženo národ nostní rozdělení této kanceláře uvážit a sněmu návrhy podati Schválen byl návrh posl. Maštálky, uložit zem. výboru, aby učinil opatření, aby poměrně nad míre značný počet výpomecných sil při technické

V drobném prodeji: ranní česlo o sob5 . . . za 2 odpoledni Ve slialkách na venkoví ranní číslo. . . . . odpolodní . . . . . . . . 4h Inserát plati sa hotově zapřel Přečplacení a inserty přijímá zdmnini- strace v Marianské ulici č.3. TTam nacházejí sn též redskee Ulskárna a ezpadice „Národnich Listů“ Rukoplsy se nevrnevji

kanceláři rady zemědělské redukoval a dosavadní pro- visorní místa v definitivně ustanovená místa služební postupně proměnil. Přijat návrh posl. dra. Pippicha, klerým zem. výboru uloženo, uvážiti, zda by místo dosavadního systému diet předsedníctvu obou odborů zemědělské rady nebylo účelno, zavésti systém paušalní, jakož i aby po slyšení zemědělské rody v těto věci, ve své pravomoci potřebná opatření učinil. Přijaty návrhy posl. Práška, jimiž se zem.

výboru ukládá, aby uvážil a po případné dohodě se zemědělskou radou do rozpočtu 1908 zařadil potřebný obnos k založení technologického mu- sea pro zkoušení hospodářských stroj zejména motorů, jakož i aby do téhož rozpočtu po případě zařadil přiměřený obnos na vypsání cen pro vynálezy nových neb zlepšení nynějších hospodář- ských strojů. Dál: přijat návrh téhož poslance, aby zem, výbor vzal v blahovolnou úvahu žádost českého odboru zemědělské rady na zřízení místa tarifního znalce, lesního technika a hospodářského poradce a aby učinil kroky stran odpomoci nedostatku míst- ností a zřízení domovních výtoků. Dále přijat návrh resoluční dra. Schreinera vyzvati zem. výbor aby ohledně systemisace adjunktů inspektorátu pr chov dobytka, jakož i ohledně lesního technika při obou sekcích šetření konal, vládu k přiměřenému příspěvku píiměl a příslušné návrhy sněmu učinil jakož i aby počínaje 1. červencem 1907 systemisoval, uzná-li toho potřebu, místo druhého koncipisty při sekci německé. Schválen návrh posl. dra. Schrei- nera, aby zem. výbor ve smyslu svého výnosu ze dne 24. června 1903 č. 110.722 uvážil, zdali a v ja- kém rozsahu lze prověsti též ohledně techni- ckých sil úřadnických obou sekcí země- dělské rady postup ve služném a pořadí, jenz by byl analogický s technickými úřadníky zemského výboru. Na to referuje posl. dr. Pippich o kapitole „České národní divadlo“. (Jednání o této položce uvádíme na jiném místě) Posl. prof. dr. Bachmann referuje o kapitole „německé zemské divadlo“, Položka 206.36 kor. schválena. Rovněž povolen preliminovaný obno 81.380 K na zakoupení místa ke stavbě skladiště de- korací něm. zem. divadla.

Posl. Markert referuje o kapilole „Z emský dluh“. Potřeba úrokování a amortisování 4,624.59 kor. schválena. K návrhu gen. zpravodaje posl. dra Fiedlera schváleno zařadění dalšího obnosu 400.000 K do rozpočtu k uhražení úroků ze zápůjčky klerou bude země musiti učiniti pro potřeby své r 1907. Posl. dr. Kaftan pojednává při té příležitosii o nepřízniném stavu zem. linanci a do- poručuje, aby zem. výbor naléhal důrazně na vládu by podala v příčině sanován: zem. financí určité návrhy o ostatních podrobnostech; vyhražuje si podati návrhy do generální debaty. Posl. hr. Zedi- witz poukazuje k tomu, že bude nutno, aby aspoí úroky a amortisace zem. dluhů uhraženy byly upra- vením řádných příjmů zemských a nikoliv mimořádně novými zápůjčkami. Posl. dr. Ullrich referuje o nouzové podpoře stavu živnosten ského, zařaděné obnosem 498.125 K do rozpočtu Posl. Kasper vytýká, že z této položky nebylo uděleno žádných subvencí jednotlivým neb v okre- sech sdružených postiženým živnostníkům. Přís. zem. výboru Adámek, posl. dr. Fiedler, dr. Kaftan dr. Ullrich vyslovili se rozhodně proti tomuto způsobu dělení neuzové dolace, ježto by odporoval usnesení zněmovnímu, dle něhož se této podpory do- stati má stavu živnostenskému. Přís. zem. výb. K.

Adámek konstatuje, že dle jednohlasného usnesení enkety, skládající se ze zástupců zem. výboru, zem. živnoslenské komise, obchodních a živnostenských komor a zástupců čelných korporací maloživnosten- ských obou národností, lze dotace této, má-li se usne- sení sněmu vyhověti, užíti ve prospěch živnosten- ského stavu jenom tim způsobem, že se jí sesilí fond bonifikační a fond u jub. ústavu c.s. Františka Josefa a sice ke zvýšení nejmenších rent od 12k počínaje, nejchudších živnostníků. V témže smyslu vyslovilo se přes 600 živn. epolečenstev a různých živn. korporací pelicemi. Po delší debatě, které se zúčastnili přís. zem. výb. K. Adámek, posl. dr Kaftan, dr. Pippich. dr. Fiedler, dr. Ull- rich, Markert, dr. Bachmann. Zázvorka a j. schváleno, aby dotace tato nebyla zmenšována o tangentu kursovní ztráty dotyčné zemské zápůjčky a aby byla upravena na původní obno 500.000 K. Dále schválen resoluční návrh posl. dra

Ullricha, kterým zem. výboru uloženo, aby aktivní úroky z této dotace počínaje 1. lednem 1907 účtoval k dobru a zvýšení jejímu. Rovněž schválen resoluční návrh posl. dra. Ullricha, kterým se vláda vyzývá, aby k sesílení bonifikačního fondu. kterému tato dotace odevzdána bude, stát přispěl nej- méně týmž přispěvkem 500.000 K jako král. české Posl. dr. Ulirich referuje o zprávách zem. výbor stran zemské akce maloživnostenské líči podrobně utěšený její rozmach, jakož i práce. které zem. výbor dle usnesení sněmu ze dne 24. listo- padu 1905 k jejímu rozšíření, zejména na podporu mistrovského učení provedl. Referent navrhuje, aby bylo schváleno zařadění o 20.000 K zvýšené sub- vence, tudíž 50.000 K k tomuto účelu do rozpočtu na rok 1907 a aby zároveň vysloven byl dík uznání zem. výboru za účelné a mnohostranné použilí této dotace ke všem moderním prostředkům akce malo- živnostenské. Po obsáhlé debatě, které se zúčastnili přís. zem. výb. posl. K. Adámek, dr. Pippich. dr. Kaftan, Peters, dr. Bachmann, Mar- kert, Zázvorka, učiněna tato další usneseni Zamítnut byl resoluční návrh posl. dra. Bach- manna, aby nouzová dolace 500.000 K, jakož maloživnostenská dotace 50.000 K byly ták rozvr-

FEUILLETON. V Praze, 6. března 1907. H. (Z našeho života.) I my skromn kronikáři pod čarou pociťujeme někdy potřebu promluviti do veřejných záležitostí. Naše tribuna je nepatrná, není určena k výlevům a tiradám řečnickým, vládne tu spíše lehký ton konversační. A lidi dobré vůle nepohorší, že nedostatek učenosti snažíme se nahraditi šprýmovnostl, ironií nebo i paradoxy. Můžeme si beztrestně dovolit všechno, ano i to, že chceme někdy mluviti zcela vážně. Nad jiné pozoruhodnou událostí našeho veřejného života poslední doby bylo přihlášení se velké skupiny pracovníků intelektuálních k veřejné práci v řadách strany svobodomyslné Když jsem četl 23. února v čele našeho listu »Osvědčení«, podepsané mnohými z před- ních našich učenců a spisovatelů, »uznávajících. že politické i osvětové povznesení národa mus býti založeno na zdravém vývoji hospodářských i sociálních poměrů ve všech vrstvách a sta- vech národních« a uznávajících dále, že »ná- rodní strana svobodomyslná svým postupem při volební reformě, dále nově upraveným svým programem politickým i hospodářským poskytuje záruky, že v řadách jejích bude lze působiti úspěšné ku politickému, osvětovému, hospodár skému i sociálnímu povznesení národa ve všech jeho vrstvách« a hlásících se k veřejné práci ve straně mladočeské, tu mi bylo, jakoby do našeho politického života zaválo cosi okřívají- cího a posilňujícího Zdálo se, že »osvědčení« musilo přijit, bylo to již ve vzduchu a nebylo zapotřebí ni- jaké mimořádné agitace, aby se z výkvětu české inteligence ozval tento projev. Nevyvolala jej ani agitace, ani nějaké heslo, jež vzruš aje a přivádl do pohybu davy.

Věc musila se uskutečnit, poněvadž byla diktována poměry a okolnostmi. Proto je tak opravdová, logická a přirozená. Pociťovali jsme na všech stranách potřebu povzneš ní úrovně veřejného života. Toužili jsme po intensivnějším zasáhnutí vlivů osvětových. Poukazovali jsme na vyzrálejší a podstatnější život nejcivilisova- nějších národů. Ze svých potulek novináře a literáta po cizině posílal jsem ob čas epištoly, jimiž jsem se snažil působiti na našince — pokud může působit muž péra — aby měli na mysli pokrok a energii Francie a Anglie. »Národ úzkých hranic, malého bohatstvía malého života, ale těžkého boje politickéhoa národního, jako je národ český, měl by upírati zraky k takovým vzorům síly a vyspělosti poli- tické, kulturní i hospodářské a na záktadě zku- šenosti tak nabytých korrig ovati a přízpůsobo- vati svou práci a energii, aniž by při tom něcc ztrácel ve své individuálnosti. « ) Nuže, teď byl učiněn opět krok ku předu v našem politickém a duševním rozvoji. Můžeme očekávati brzo dobré účinky. Zatím jsme je po- zorovali na znamenitém průběhu sjezdu strany svobodomyslné. Nic není přirozenějšího nad vstup mnohýci předních pracovníků vědeckých, literárních, ho- spodářských do strany liberální, jež odpovídá myšlení a snahám všech, kdo chtějí pokrok kulturní i sociální, svobodu národů. i svědom a moderní rozvoj demokracje. Někteří z podepsaných na »osvědčení« ze dne 23. února byli posměšně nazváni »politi- ckými štrébry«. Bylo by trochu odvážné, tvrditi něco po- dobného o rektoru prof. Hlavovi neb Al. J- ráskovi, Jaroslavu Vlčkovi neb prof. Pešinovi. Luboru Niederlovi neb K. B. Mádlovi. Jejieh štrébrovatví spočívá pouze ve snaze, prospět myšlence, pracovati pro věc svého lidu. Ta kovým štrébrem měl by být každý z nás.

Dva slavnostní momenty měl sjezd strany svobodomyslné. Byl vzdán nadšený hold dru. Eduardu *) »Moderní Anglie« v »Národních Listech«z9 května 1904. Grégrovi, jenž jako Gladstone může býti nazván »the great old man«. Ano, velký stařec! Geniální řečník, kter přes svou osmdesátku zachoval si čilos ducha, jehož slovo ani gest neumdlely, byl za hrnut projevy nejsrdečnějšími. Staří jeho dru- hové i mladší generace svorně oslavovali muže. který pronesl nejplamennější a nejskvělejší řeč proti reakci a tmářství, jaká kdy zazněla v par lamentu vídeňském. Ve vznětlivé době mládí. jejíž dojmy jsou nejhlubší a nejtrvalejší, byl to slavná řeč Eduarda Grégra proti reakcionářské školní novele, která působila na naše mysli mocně a hluboce, podobně jako Tůmovy vzletné spisy o bojovnicích svobody a demokracie, o Maz zinim, Gambetlovi, Danielu Maninovi .. Starý Eduard Grégr, který s Juliem Gré- grem a Sladkovským organisoval velké hnut svobodomyslné, jež vyvolal Havlíček a kterémuž vzorem byla jasná a povznešená škola libera lismu a pokrokářství Cauningova a Broughamova jež bylo inspirováno osvícenou Francií a libe rálním Německem, uvítal sympaticky nynější reorganisaci strany své. Bývalý asistent Purkyňův, vzbudivší velké naděje ve světě vědeckém, nemůže býti lhostej- ným k faktu, že v našem vědeckém světe přestává mít většinu »strana lhostejných« kteří přizírají netečně neb blaseovaně k politi- ckému a národnímu boji svého národa.

Druhým slavnostním momentem sjezdu byla okázalá manifestace shromáždění pro dra. Kra- máře. Připojili se k ní i ti, kteři nejsou přáteli jeho taktiky a jeho postupu, ale kleří loyálne uznávají vynikající předností politika, jehož řečl vrcholil význam sjezdu. Aplaudovali jsme všichni politikovi, který mluvil tak prostě, věcně a nikoliv bez vzrušení Neboť citili jsme, že je nejen mluvčím politické strany, ale že v jeho slovech nacházíme ozvěnu svých citů a snah moderních Tento politik, jenž zažil též krásu ne- populárnosti, přinesl si velká poučení a pro- spěšná poznání z ciziny, z těch velkých středisek kulturních, politických a hospodářských, kde ve vzruchu práce, v rozmachu energii též mnozí z nás pronikli k jádru české otázky a k se- znání, čeho je nám třeba. A vraceli jsme se do vlasti s trudným vědomím, že z veřejné činnosti jsou odpuzováni trivialnosti a povrch- nosti upadajícího politického života mužové osvi- cení a schopní, kteří by mohli mnoho zásluž- ného vykonati. Pan dr. Kramář a všichni ti, kteří se při činili s takovým zdarem o získání nových. inteligentních sil pro svou stranu, způsobili obrat, který snad brzo přinese zisk, jímž značné budeme moci pozvednouti naši českou bilancí jež má tolik passiv . ..