ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7dbf8b20-8d74-11dc-af13-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 38 celkem · entity: place 80, person 95, org 8, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
nalogož nvsoln eozavrsod
3 masthead
V Praze, ve čtvrtek 22. července 1909.
Praha
4 masthead
náline na
5 masthead
dbonte datstá Bsrvelr
6 masthead
Mdolann
7 masthead
stalieša
8 masthead
Číslo 200.
9 masthead
letn o
10 masthead
dnalboni
11 article
Naranni a večerní liaty předplácí se V Praze v administracit na miěsio. . . . . . 2 K —h na čtvrt lsta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsi k e na čtvrt leta ve flišlkáchí na měsic. . . . . . 9 K B0h Poštou na měsle B ri: . . . k eon s dvejí zásílkou K 60h na měsle, na čtvrt lota . . . . 11 K 4
Praha
12 article Telafonické a telegraf. zprávy „aroonich Listů
Telafonické a telegraf. zprávy „aroonich Listů Z úřadního věstníku. o Z Vídně. 22. července. (K. k.) » Wiener Ztg oznamuje: Císař jmenoval rozhodnutím ze dne 12. července t. r. ve stavu technické kontroly finanční inspektora, majícího titul a charakter vrehního inspektora Bedřicha Neuwirtha mapektora Dominika Štěrbu vrehn í m tnspektory pro služební obvod zemského finančního ředitelství v Praze, dále inspektora Františka Vávru vrchním inspektorem pro služební obvod zemského finančního ředitelství v Brně. Arcivévodové na německé manévry. Z Berlina, 22. července. Cisař Vilém jako revánehe pozval tři arcivévody k německým manévrům, mezi nim také Leopolda Salvatora, dále chefa generálního štábu sl. Conrada z Hötze ndortu. To vše se stalo pro eventuální společnou ake obou armád. Konservativci proti zdemokratisováni veřejného života. Z Vídně, 22. července. Pod nadpisem „Monarchie či republika?“ potírá dnešní „Vater land“ hlasy, které se se strany katolicko-kon- servativní ozvaly a které volaly po zdemo kratisování zemských sněmů. „Vater land“ dává na jevo, že panská sněmovna nikdy by na to nepřistoupila, nebot všeobecné právo hlasovací do zemských sněmů mělo by v zápětí zdůraznění požadavků vše- obecného práva volebního do obe — a kam prý by to všechno vedlo1? Kdo bez ohledů na události v lidovém parlamentě žádá vážně úplné zdemokratisování veřejného života a kdo žádá obmezeni práv koruny, ten nemá věru nároku na jméno vážného politika, leda že by přiznal, že chce učiniti z ra- kouského mocnářství republi k u.
Wiener Ztg Neuwirth Štěrba Vávra Vilém Leopold Salvator Conrad Vater Vídeň Praha Brno Berlín
13 article
Němci a Poláci. Z Vídně, 22. července. Dnešní »Zeit« se zabývá na úvodním místé nedávno uveřejněným článkem v »Köln. Ztgu.«, nadepsaným: » Polské obnisko«. Ve článku tom se žádalo nej- ostřejší zakročení proti Polákům v lialiči, aby tito ne zasaho val do polakých záležitosti v ně me cké ríši. »Zeite vykládá nyní docela nepo- krytě, že Němci si nesmí Poláky ani popuditi, ani pohněvati, poněvadž by pak ne- měli nikdy vládni majority, nýbrž vždy proti sobě slovanský blok a sami by byl odsouzeni k neplodné oposici.
Němec Polák Köln Vídeň Zeit
14 article
Pouhá prý kombinace. Z Vídně, 22 července. »Vaterland« se do- vídá s míst kompetentních, že zprávy zdejších listů o povolání vyslaneckého rady zdejšího ru ského velevyslanectví Sergějeva na vy- slanecké místo do Říma spočívá na pouhé kom binaci, stejně jako zpráva, že řimský vojenský attaché plukovník Mačenko má býti na místo jeho sem dosazen. Příští biskup v Dakově. Z Pešti, 22. července. K obsazení bisku ství v Dakově sděluje se »Zeitu« z Temešváru Za nástupce velkého chorvatského národovce biskupa Strossmayera jest vyhlédnut fará v Nagy-Jecse dr. Alexandr Berkovič jenž jest rodem Chorvat a přívržencem unioni- stické ideje. Manifestace pro samostatnou uherskou banku Z Pešti, 22. července. V zájmu zřízen samostatné uherské banky budou uspořádány po různých místech uherských lidové schůze od strany neodvislosti. První taková okresní schůze bude se konati 22. srpn v Szegedině a zúčastní se jí dle doslechu asi 50 poslanců. Výprava Bulharů na Rus. Z Oděssy, 22. července. 1200 bul h ar- ských Sokolů, důstojníků, advo káta, rékarů, protesorů, z urnali
Mačenko Zeit Strossmayer doktor Berkovič Chorvat Bulhar Sokol Vídeň Řím Pešť Temešvár Naga Rus
15 article
stů a studentů spolu as se 100 damami přijelo do Oděssy, kdež byli slavnostně při- jati od zástupců ministerstva války, města, vo- jenských úřadů a slovanské kolonie. Bulhaře v Oděsse provedou velká cvičení na Kulikov- ském poli. Část bulharských Sokolů zamýšl navštíviti také Petrohrad a Moskvu. Pochyhnost o Slovanské banne. Z Petrohradu, 22. července. »Vaterlandu- se oznamuje oproti zprávám z Prahy a Lub- laně, jakoby byla projektovaná banka slovanská úplně zajištěna, že petrohradské listy nepova- žují tento projekt ještě za zralý k realisaci. V záležitosti vlašské právnické fakully. Ze Štyrského Hradce, 22. července. Zdejší italští studenti po dlouhé poradě se připojlli ke známému prohlášení vídeňských italských stu- dentů, jež námi bylo svého času reprodukováno. Sjezd křesťanských organisací v Německu. Z Kolína, 21. července. (K. k) 7. sjezd křesťanských odborových organisací z Německa byl dnes odpoledne ukončen. Určiti místo kon- gresu příšliho bylo zůstaveno velkému výbor svazu. Pád francouzského ministerstva Clemenceauova Z Paříže, 22. července. Ve zdejších večer- ních listech se projevuje snaha, krisi oso bně omeziti s odůvodněním, že prý jde jenom o zcela osobní rozpor mezi Clemenceauem a Delcassém Většina sněmovny se prý nikterak svým hlaso- váním nevyslovila proti politice kabinetu Cle- mencesnova, nýbrž pouze proti jeho osobě. Krise může býti tedy lehce rozřešena vyloučením Clemenceaua z kabinetu a rekon strukcí téhož ministerstva po vledením vlastních jeho členů. Z nejvhodnější politickou osobnost pro úřad mini- sterského předsedy se považuje především Briand, nynější ministr justice.
Sokol Clemenceauův Clemenceau Briand Petrohrad Moskva Praha Luba Štyrský Hradec Německo Kolín Paříž
16 article
Z Paříže, 21. červance. (K. k.) Za rozmluvy s pres. Fallieresem problásil Clemence au. že projev nedůvěry sněmovny čelí prot němu osobně, nikoli však prot ostatním členům kabinetu, jehož po- litika byla několikráte velikou většinou schvá- lena. Clemenceau soudí, že většin a mi ni- strů by měla zůstati v úřadech že nový předseda ministerstva musi býti vzat z jejich středu. President Falličres hodlá krisi rychle rozřešiti, aby za cesty do Cherbourgu k uvítání cara ruského dne 31. čer- vence byl provázen novými ministry. Namnoze považuje se Briand za nástupce Clemen- ceauova. Z Paříže, 21. července. (K. k.) V kuloá- rech sněmovny se proslýchá, že pověření Bri anda sestavením nového kabinetu by se se- tkalo s jednomyslným téměř souhlasem republi- kánů. Soudí se, že většina členů kabinetu Cl- mencesnova zůstane ve svých úřadech.
Clemenceau Falličres Briand Paříž Cherbourg ry sněmovna
17 article
Z Paříže, 21. července. (K. k) Delcassé byl odpoledne přijat presidentem Falliresem. »Liberté« sděluje, že D l- cassé hodlá presidentu Faliěresovi prohlásiti, že dle jeho mínění byl by Millerand nejvhod- nější osobou pro úkol sestaviti kabinet. Z Paříže, 21. července. (K. k.) President Fallires povolá k sobě teprve zejtra osob- nost, které nabídne úkol sestaviti nový kabinel. Z Paříže, 21. července. (K. k.) Presi- dent Fallires se rozhodl pově- řiti Bourgeoisa úkolem sestavit kabinet. Bourgeois bude zejtra dopoledne povolán do paláce Elysejského. Pro případ, že by úkolu nepřijal, jest stále ješté Bri a n v popředí osobností, na něž by padla volba presidentova. no Z Petrohradu, 22. července. »Novoje Vremja« plše o Clemenceauovi: »Mají li se naše domněnky uskutečniti, tedy Clemence au padl skutečně pro nepříznivý výsledek hlasování v posledním sezení. Než přes to nedojde k žádné změně ve francouzské politice, tím méně, poněvadž všechny ne dostatky v námořnictví francouzském nemohou se klásti za vinu ani Clemenceauovi ani Pie quardovi.«
Delcassé Fallires Libertý Faliěres Millerand Bourgeois Elysejský Clemenceau Pius Paříž Petrohrad Novoj Vremja
19 article
Z Londýna, 22. července. K demisi Cl menceaua podotýká »Times«: »Clemencenu tento schopný, energický, obratný a smělý stát ník, zastával v dobrých i zlých dobách rusko anglický spolek a horlivě pomáhal jej budovati Tím prokázal celé Evropě veliké služby, nebo všichní přátelé míru jsou mu za to povinnován nejvřelejším díkem a nezapomenou mu jeh služeb blahodárných nikdy.« Francouzšli žurnalisté proli záhřebskému »velezrádnému« propesu. Z Pešti, 22. července. President peš ského spolku spisovatelů a žur nalistů »Odhon«, člen sněmovny magnátů Eugen z Rákoesi obdržel dnes od redaktorů pa řížských listů podepsaný telegram tohoto znění »Podepsaní francouzští žurnalisté obracejí se na své uherské kolegy se žádostí, aby intervenovali jménem celého tisku a v zájmu obžalovaných v záhřebském procesu, ve kterém zcela ne- vinně jsou obžalování muži pouze pro svoje mínění a ve kterém obžaloby proti nim se opl- rají o vydávání nebo rozšiřování novin, letáko a kalendářů, které od úřadů ani zastaveny ani konfiskovány nebyly. Francouzští žurnalisté prosí své uherské kolegy, aby měli na paměti obranu práv svobody myšlení a tisku, aby nebyla tato svoboda porušována podobnými útoky, kterých uikdy nebude lze napraviti.« — Eugen Rákocs nyní svolal redaktory všech pešťských. listů k poradě na pátek, aby se o této záležitost vyslovili.
Eugen Rákoesi Rákocs Londýn Evropa Pešť Times
20 article
Srbská půjčka ve Francii. Z Pařiže, 21. července. (K. k.) Jak »Tempse sděluje, vedlo vyjednávání mezi srbskýmf- nančním delegátem Paču a francouzsko-něme- ckým syndikátem finančním o zamýšlené půjčce k zásadní dohodě, avšak nynější chvíle byla vzhledem na letní prázdniny uznána za nepří- znivou ku provedení půjčky. Aby však ukázala dobrou vůli, vyslovila francouzská skupina ocholu poskytnouti srbs k vládě značnou zálohu. o av zZ dánského parlamentu. z Kodaně, 21. července. (K. k.) Folkething zamitl dnes při druhém čtení předloh o hájent země osnovu ve příčině krajních opevněnýeh posicí na pobřežní straně u Kodaně v hlasován dle jmen 63 hlasy proti 41.
Pač Francie Pařiže Kodaň
21 article
Španělské boje v Marokku Z Madridu, 21. července. (K. k.) Dle dal- ších úřadních zpráv z Melilly byl včerejš boj neobyčejně tuhý. Neustál ý m zuřivými útoky pokoušeli se Mau rové od 6. hod. večer stéci hlavn postavení generála Mariny. Poda- řilo se jim též proniknouti az k důlní dráze, spojující toto postavení se španělským skladištěm, avšak konečně časně z rána byli s velikými ztrátami odraže ni Též na straně španělské jsou ztrá ty velmi značné. Dle nejnovějších zpráv trvá střelba z děl na výšinách ge nerálem Marinou obsazených o dnešního rána nepřetržitě, Maut prý taktiku změnili a pokoušejí se obejíti ná- vrší atalyonské a podniknouti přímý útok na Melillu samu. První brigáda sesílené divise v Madridě byla mobilisována. Z Madridu, 21. července. (K. k.) Boj dnes ráno opět zahájený byl skon- čen o 5. hodině odpolední a vel kými ztrátami Maurů, kteří dokonce se pokusili zmocniti se potravin a střeliva Španělů Tito snaží se nyní horlivě v před- ních posiclch střellivo doplniti Harka ohlášená velitelem alhucemasským byln zadržena na pochodu do Melilly Kabyly, ktel trvají věrně při Španélich. Z Turecka. Z Cařihradu. 22. červenco. (K. k.) » Jen Gazetta« sděluje, že Porta nařídila vilajetům vanskému a bagdadskému, aby odvo laly všecka turecká vojska z Persie kromě oddílů na ochranu konsulátů v Urmii, Salmassu a Choji a aby dalších vojsk neode- sílaly. ate
Maur Španěl Tito Kabyl Port Choj Maroko Madrid Melilla Turecko Cařihrad Persie Urmie Salmass Harko
22 article
nlošot lelson va
24 article
s doatožů o eq laob saěznn
25 article
eně ne
26 article
Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) V kru zích ministerstva vojenství se proslýchá, že ge neralissimus Mahmud Šefket bude jme nován ministrem vojensťví. Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) Vzhle dem na pověsti o zrušení stavu obležení po- ukazuje »Tanin« na nutnost, aby stav ten by zachován. Též pověsti o amnestii jsou nesprávny Jen reakcionářům dosud nezatčeným bude prý dána milost. Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) Tiak turecký vítá sympatickými články návštěv studentů bulharských a očekává od ní sbližení mezi Tureckem Bulharskem. Ve vítacích řečech vyslovil jak turečti tak bulharšti studenti přání po usku tečnění spolku balkánského. Cestovní program cara Mikuláše. Z Petrohradu, 22. července. O cestovníe plánech cara Mikuláše se oznamuje: Po ná- vtěvě Anglie a Italie může se považo vati pouze za pravděpodobné, že car navštiví také athenský dvůr a zastaví se v Ca ři hradě na krátko. Definitivní rozhodnutí ne bylo ještě učiněno. O návštěvě na Cetyni také se dosud pochybuje. es ni Nová vláda v Řecku. Z Athén, 21. července. (K. k.) Ve veřejněm mínění a v tisku setkává se nové ministerstvo s velmi příznivýní přijetím. Časopisy pronášejí mínění, že nynější obtížné poměry z hranicemi i uvnitř vyžadují radi kální změny směru politiky dřívěj šího kabinetu.
Mahmud Šefket Mikuláš Cařihrad Turecko Bulharsko Petrohrad Anglie Ca Řecko Atény Mikuláš
27 article
Změna na perském trůně.) Z Petrohradu, 22. července. Ve vile Sto- lypinově konala se dnes porada, jíž se zúčast- nili ministr Izvolský, pomocník jeho S sonov a referent pro perské záležitost K lem. Jednalo se o olázce převezení bývalého perského šacha do Ruska. Dle toho nezdá se býti vyloučeno, že Mohamed Ali provisorně bude ubytován v Petrohradě. Nebezpečná situace v anglické Indii. Z Londýna, 21. července. (K. k.) Jak »Reuterově kanceláři« sdělují ze Simly, jistý afganský list konstatuje, že neobyčejně čilý ob chod se zbraněmi velice usnadňuje emirovi úřadům v Kabulu všeobecné o zbrojen Afganců a kmenů sousedních. Mnoho opakovaček bylo z Kabullu zasláno afganskému vojsku v He ratě a do jiných posádek. Emir zvýšil mzdu dělníků v továrnách na zbraně a vyslovil velikou radost nad dobrou jakostí zbraní jimi vyhotovených. Též sousední kmeny s stále snaží opatřiti se lepší m zbraněmi. Celá tato záležitost je s to z ne pokojiti vládu indickou. V území dirském strhly se boje s jednotli- vými kmeny. Mullah Povind ah který táhl na Makin ve Vaziri, by asi 8000 stoupenci prohlášen z krále.
Izvolský Mohamed Al Reuterův Afghánec Petrohrad Rusko Indie Londýn Simla
28 article
Obnovené nebezpečí války v jižní Americe. Z La Pazu, 22. července. (K. k.) Argen tinské vyslanectví odcestovalo na roz kaz své vlády, aby do 24 hodin cpustilo Belivii. Z Nov. Yorku, 22. července. (K. k.) Banky zdejší odesílají dnes sedm milionů dol. zlata do Buenos Ayres. Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštaího zpravodaje »Národních Listů«.) V Zábrebě, 20. července 1909. mě m Nastič. K slovu dnes příšli znalci písma. Profeso Mueller oznamuje, že ku posouzení »revo lučního statutu« znalcům k ruce dáno bylo pě dopisů Milána Přibičeviče, že psaní Adama Pri bičeviče Gjehož folografiekou reprodukci Nasti- v pamtletu »Finale« přines!) bylo srovnáno s jinými jeho třemi dopisy a že prozkoumány byly i dopisnice Ljuba Jovanoviče. Psaní majora
Argena Nastič Mueller Pri Gjenž Nasťa Jovanovič jižní Amerika Le Paz York Buenos Ayres Záhřeb Milán
29 article
V drobném prodejie ranní čislo o sobě vočerni . . . . . . . za dh Ve fliálkách na venkově ranní čislo. . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově napřed. Předplaeeni a inserty přijímá admnistrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se tět redakce, tiskárna a sxpodice „Národních Listů“ Rukopisy se novracojL
30 article
nnlevda m o ločudna dal M. Vasiče srovnáno býti nemohlo s jiným jeho rukopisem, ježto takového po ruce nebylo. Z po- sledních slov prof. Muellera už člověk může odpozorovati snahu senátu paradovati co možno velkým msteriálem, třeba i lichým. K čemu znalcům byl předložen dopis majorův, kdyžo něm absolutně ničeho říci nedovedou? To vytknul i obhájce dr. Hínkovič. Potom na vyzvání předsedy znalec Luka Roží č na tabuli demonstruje charakteristická slova: tahy písma »revolučního statutu« i jiných listin. Znalec uvádí, že již po dobu 20 roků se zabývá studiem rukopísů i jich srovnáváním, ale že dosud nikdy neviděl takových charakte- riatiekých příznaků, s jakými se shledal v psa- ních Milána Přibičeviče. Ani zdání nemůže býti o tom, jakoby »statut« byl kopii, anebo aby byl obkreslen, či jinak falsiflkován. Dopisnice, které Ljuba Jovanovič z Brusselu posla! Nastičovi, jsou psány touže rukou, která psala i jiné autentické dopisy. Dr. Hinkovič se táže znalce po úloze grafologie. Accurti hned jizlivě na obhájce se sápe; vytýká mu, že zbytečně líčení prodlužuje, ježto prý se u soudu nejedná o zkoušku z gra- fologie. Předseda Accurtovi přizvukuje, ale dr.
M Vasič Mueller doktor Hínkovič Rožit Jovanovič Nastič Brusel
31 article
Hinkovič na znalce stále doléhá a dí: »Molim, je-li pán grafologickým znalcem....« A »gra- folog« zmatené dl: »Nejsem grafologem; jsem pouze znalcem srovnávací methody rukopisů Ve dvoraně se vzmáhá vřava. Luka Rožič rozčileně dokazuje, že neni grafologem a že jen zručnosti ve srovnávání rukopisů nabyl. Dr. Hinkovič uvádí, že každý pravý gra- folog umi odhadnouti charakter písaře písma, ale Tarrabochio rozezleně staví hráz slovům obhájce a prohlašuje, že »o tome neda go- voriti«. Dr. Hinkovič potom ukazuje na to, že vo- jensti úfadové předali soudu některé nepode- zřelé dopisy Milána Pribičeviče i táže se, byly-li vzaty tylo dopisy za podklad šetření. Znalec (i) Rožič vykládá, že ona plsma jsou psána la- tinkou a »statut« kyrilici a tu že je těžko či- niti jakékoliv srovnání. Kdo zná povahu obou písem, ví, že mnoho značek kyrili ce je shodno s plsmenami latinky třeba za symbol jiných hlásek sloužila a učmní si svůj úsudek o zručnosti tohoto znalce pisma. Pravý znalec sbecedy i azbuky (a při tom grafolog) dovede rázem určiti shodnost rukopisů stejného původu. Trofně dr. Hinkovič doráží na »znalce« »Vy jste našel některé zvláštnosti v psaních. našel jste je i v statutu ? A věhlasný znalec, zmsten, utíká se k pro- středku, v hojné mire u »hrdelního« soudu po- užívanému a dí: »Ja odgovaram samo na ona pitanja, koja je meni sud zadao (odpovidám jen na ony otázky, které mi zadal soud)«. A dal si!
doktor Hinkovič Luka Milán
32 article
Hned dr. Hinkovič přísně ho peskuje, jak může jako znalec tvrditi, že statut i dopisy jsou dílem jedné a téže ruky. A zas výtečný »znalec« dává výtečnou odpověď: »Bude-li soud požadovati tuto analysu, dám mu ji.« Dr. Hinkovič křižovanými otázkami znalce přivedl do nesnází tak, že ten se svým znale- ckým () rozumem je u konce. »Prosím vás, nezjevujl-li se určité charakteri stiky ve dvou listinách, jak lze potom tvrditi, že obě listiny j so psány touže rukou?« dí dr. Hinkovič. Místo Rožiče podrážděně odpovidá před- seda: »Však vy znalce nezmatele.« A ubohý znalec, jako tonoucí stébla, slov před- sedy se chytá: »Ne, doktore, vy m ne nezmatete.« Dr. Hinkovič i dr. Popovič, pobouřeni touto drzou a u soudu nepřipustnou neomaleností, rozhodně proti ni prote- stují a žádají soud za ochranu. A Aceurti s veškerou jizlivosti, již je seho- pen, ironicky vece: »Ukončte, pane Hinkoviči, vždyť vidite, že dr. Popovič jedva již do- čkati se může, aby i on předkládal znalci svoje otázky.« A dr. Popovič, vždy roztomilý a pln přirozeného humoru, posměšně odbývá Aceurta: »Molim, molim, jsem pln trpělivosti, mohu počkat.« Humor dra. Popoviče vždy
Hinkovič doktor Popovič
33 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. tmno d V uměleckém antikvariátě Sothebyově v Lon dýně bylo vydraženo minulý týden něco s ha- kespearovských relikvií, pravých napodobených. Tak staré vydání »Perikleae z r. 1635, znamenilá kopie velmi vzácného vy dání »Hamleta« z r. 1611 a j. Značný zá- jem poutala malá soška Shakespesrova, která se až do r. 1793 chovala v majetku rodiny Har- tovy, která odvozovala původ od sestry básní- kovy Joan. Tsto soška, práce dosti hrubá, ale pro svou poměrné až nejspiš zaručenou auten- tičnost sloužila svého času vzorem pro ob umělce Kenta a Shumakera, kteří vytv - řiti proslavený pomník Shakespearův pro opatství Westminsterské. Soška byla nyní prodána za cenu relativně ne značnou — z 450 liber šterlinků, tedy asi za 10.000 K. To proto, že bezprostředně před dražbou několika znalci autentičnost dílka byla silně brána v po- cbybu. Španělsko zřizuje velké státem sub- vencované Národní divadlo v Madridě, spo- jené s hereckou školou pro výchovu divadelního dorostu. Ředitel Národního divadla bude jme- nován vládou, v repertoiru má míti první místo klassický repertoir domácí, tedy Lope d Vega a Cařderon a jejich epocha vrstevníci.
Sothebyův Hamlet Joana Kent Shumaker Shakespearův Haro Španělsko Madrid Perikleae národní divadlo Lop d Vega
34 article
Z moderních skladatelů hudeb delnrah V posledních třech saisonách div delníeh poměrně největšího úspěchu světového italský mistr Pucciní. Hotového rekordu do sáhl tyž skladatel loni, neboť dle výkazu paříž ského »Figara« vypravena byla jeho »Toseae mimo Ilalii na 86 scénách evropských. Z toho připadá na Francii samotnou 53, na Španěly 12 divadel, na Německo 8, na Rakousko- Uher- sko také 8. Ješté většího úspěchu docílila jeho »Boheme«, hrána byvši mimo Italii na 129 vel- kých seenách (v Rakousku na 20, v Německu na 22). Poslední opera Pueciniova »Ma da me Bůtterfly«, která nastoupila již vítěznou cestu světem, byla dosud vypravena na 2 scénách v Evropě, kromě toho pro svůj exo- tický charakter v Americe samotné docílila přes 500 repris. nro n orec sv Henri Bérény, manžel známě mimické umělkyně Charlotty Wieheové, napsal pro berlinskou komickou Operu, která — jak viděti — už začíná slevovati se svých pů vodních vysokých cílů uměleckých, třiaktovou operetku »Lord pikolo«. Operetka má prý velmi vtipný děj a berlínská scéna si od ní sli buje značný úspěch. K zajímavému rozhodnutí soudního sporu ohledně provozovacího práva došlo v M an- chestru anglickém. Stretli se tu dva diva- delní ředitelé pro vypravení Ibsenova »J o h n Gabriela Borkmana«. Norský ředite Harold Neilson získal právo provozovaeí a docilil 23 repris výborně obsuzených. Po něm
Figar Španěl Bohemus svatý Henri Béréna Wieheová Ibsenův Borkman Neilson Francie Německo Rakousko Uhry Evropa Amerika Ma da I Bůtterfly J o h
35 article
však jiné divadlo manchesterské vypravilo toléž drama Ibsenovo, opírajíc se o fakt, že již dřive získalo právo na hraní her Ibsenovým, s mno- hými obětmi a s velkým úsilím uměleckých pro pochopení Ibsena několik cyklů jeho her vypra- vilo a skutečně si o přiblížení Ibsena vkusu obecenstva velkých zásluh získalo. Rozumný soudce, který o sporu rozhodoval, přes to, že druhý ředitel nesporně dokázal předkup provozovacího práva na »Borkmana«, zamitl ža- lobu a uznal, že žalovaný ředitel pro zcela zvláštní zásluhy, jakých si o rozšlření Ib- sena v Anglii ziskal má právo i na »Bork- mana«. Do Petrohradu přibyla j aponská divadelní družina a pořádá tu cyklus představení v jednom z letních divadel. Cesto učinila zastávku v řadě velikých měst sibiřských a exotické její výkony těšily se značné pozor- nosti a hmotnému úspěchu. Ruská kri tika hlavního města věnuje výkonům cizo- krajných herců mnoho zájmu a chváli bezpod- mínečně veliké mimické umění jejich předníeh sil i zvláštní sílu celkového dojmu- Americké listy přinášejí zprávy o zvlášt zajímavém a skvělém představení Schillerovy »Panny Orleánské« v Novém Yorku. Představení konalo se v grandiosním slavnostním sále novoyorské university v nád- herné, komparsy přebohaté scénické výpravě. Johannu d' Arc hrála proslulá herečka americká Maude Adamsová, jež objevila se na scéně na velkolepěm čistokrevném arabskén hřebci skvělé bělosti, v průvodu dvou set jezdeů vše na živých koních. Představení bylo přítomno na 16.000 diváků. Zprávy a jejich podrobnost zní však přec jen trochu americky. min dlee
Ibsenův Ibsen Borkman Bork Schillerův Johann d ' arkus Maud Adamsová Ibo Anglie Petrohrad Nový York
36 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Bignensovo jezero. Horstvo, ohraničující ma lebné údolí, jimž protéká paralelně se severními tu- nisskými hranicemi řeka Megerdo, přibližuje se k sobé až skoro na 100 metů nedaleko města Te- bursuka. V těchto místech hodlá francouzský inže- nýr Bignens postaviti přepážku, jejiž výše by obná šela 40 metrů. Tím utvořilo by se jezero dle svéh projektanta nazvané B gnensovo, které by bylo nej větší ze všech uměle otvořených jezer, ježto jeho délka by obnášela 50 kilom. Zmíněné jezero regu lovalo by povodně, sbírajíc za zimních dešťovýci přívalů veškerou vodu a uchovávalo by ji pro lelní sucha. Pro severní kraje Tunisu, které v létě úplně jsou vypráhlé, značil by takový obrovský vodojem nesmírné zdroje bohatství, poněvadž při úrodnosti půdy a dostatečném zavlažení daly by se tam docí- liti dvojí žně. Stroj na psaní adres. V Americe vynalezen byl stroj, jimž možno obálky, pásky a cirkuláře opa- třiti adresami až 2000 kusů za hodinu při vydání as 10 hal. za tisíe kusů. Stroj nazývá se Rapide Addressing Machine a pohybuje se šlapáním aneb jiným pohonem. Obsluha stroje jest tak lehká, ž starší hoch může jej říditi. Do stroje vkládají se dvi až tři obálky najednou a každá může býti dle přání jiným jménem opatřena. Adresa vyráží se do vosko- vého papiru (stencilu) psacím strojem zvláštním za řízením, které ke každému pancímu stroji bez vel kých nákladů dá se lehce zřídíti. = Potrava ze vzduchu. Podstatou veškerých po- travin výživných jsou dusíkaté látky, jichž ve vzduchu nalézá se nevyčerpatelné množství. Proto odedávna
Bignensův Tunis Amerika Rapid Addressing Machine
37 article
zabývali se chemikové tímto problémem a hledali jak by se mohla ze vzduchu připraviti přímo potrava aniž by bylo potřebí prodělávati zdlouhavou cestu výměny látek rostlinami. Problém tento nebude asi hned tak rozřešen, přece však získávání potravy ze vzduchu přiblíženo bylo cestou nepřímou. Násí dkem stálého ubývání ložisek chilského ledku bádali učenci, jak by se úbytek tento dal nahraditi a tu největší autority v chemickém oboru Crookes a lord Ragleigh r. 1897 uveřejnili první své výzkumy, dle nichž v r. 1903 v Notoddennu v Norsku byla postavena první továrna na výrobu dusíku z atmosferického vzduchu (t. j. jeho sloučenin, jako kyseliny dusičně, čpavku, ledku a t. p.). Výroba tato byla velmi kom- plikovaná a záležela v tom, že atmosferický vzduch byl pomocí ssacího aparátu vháněn do obrovského kota o dvou metrech v průměro, v němž nalézalo s nesčíslné množství plamenů obloukových elektrických lamp, jimiž dusík byl rozkládán a zachycován v peci ohnivzdorné, za tímto kolem se nalézajíci. Jak na letošním kongresu chemickém v Londýně prot
Crookes Ragleigh Norsko Londýn
38 article
Bernthsen referoval, podařilo se tento obtížný postup zjednodušiti. Reditel badenské továrny na sodu O. Schönherr spolu s inženýrem Hesbergrem vyna- lezli methodu, dle níž vzduch vhání se do silné ko- vové roury, na jejímž konci nalézá se malá, ale po- stačitelná oblouková elektrická lampička, která vzduch rozkládá. Rozložený vzduch proháněn jest pak rozličnými komůrkami, kde se rychle a do- konale chemickou cestou dusíkatých součástí zba- vuje. Obojí postup vyžaduje značné elektrické energie, která se páčí na tisíce kilowatových hodin, respektive koňských sil. Právě zakládají se v Norsku dvé nové společnosti s kapitálem 16 až 18 milionů norských korun, které postaví závody na dobývání ledku dle posledního nového způsobu a doufají, až továrny budou v plném chodu, že dobudou ročně 100.000 tun ledku ze vzduchu,
O Schönherr Norsko