Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIX.

2

o tsbvromr sano

3

V Praze, ve středu 21. července 1909.

Praha

4

1eei

5

sob

6

í5inak,ldni 9 něšnelea

7

sište lde

8

Číslo 199.

9 article

Ma ranní a večerní liety předplácl se V Praze v administraci a měsle na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvoji donáškou; na měsle. . . . na čtvrt lota . . . . 7 K s2h ve filiálkách za měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou na měsi za čvriet : . : . k oh s dvoji zásilkou na měske, na čtvrt ieta : . . 1k d)

Praha

10 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Změněný cestovní program císařův. Z Vídně, 21. července »Frdbl.« oznamuje z Išlu: Zde se proslýchá s plnou určitostí, že císař, který odebere se dne 28. srpna do Inšpruku a odtud do Bregence, nevrátí se již do Išlu, nýbrž odjede do Vídně. kde se zdrží několik dní a pak odebere se na velké manévry. Tyto cestovní změny cl- sařovy uvádějí se ve spojení s politickými po měry. Císař do Bregence. Z Berlína, 21. července. Vladaři států které hraničí s Bodamským jezerem, uvítají as cisaře Františka Josefa při přiležitosti tyrolských stoletých slavností v Bregenei. Jsou to: král wirtemberský, vévoda badenskýa následník trůnu prine Ludvik bavorský. Také švýearská spolková vláda vyšle svého zástupee Návštěva krále Eduarda v Išlu. Z Vídně, 21. července. (Zvl. telef. zpr. „N. L“ Jedna zdejší korrespondence oznamuje: Jest jisto, ž anglický král Eduard právě tak jako loňského roku, také letos zavítá k návštěvě císaře Františka Josefa do Išlu a sice již na své cestě do Marián- ských Lázní. Den příjezdu jeho do Bšlu není ještě určitě sta- noven, ale má se zde za to, že stane se tak buď 10 neb 11. srpna, neboť příjezd jeho do M ariánských Lázní pevně je určen na den 12. srpna. Arcivěvoda Karel František Josel. Z Vídně, 21. července. (K. k.) Pan arcivévoda Karel František Josef přibyl sem dnes ráno ze Slare Boleslavi.

František Josef Ludvik Eduard Karel František Josel Karel František Josef Vídeň Inšpruk Bregence Išlu Berlín Marián Slare Boleslav

11 article

Kdy sejdou se delegace? Z Pešti, 21. července. Uherská vláda za mýšlí nejpozději 27. září podati svoji demisi, takže přes tento termin nemůže se o něčem rozhodovati. Dr. Wekerle prohlásil, že zcela určitě před podzimním zasedáním demisi podá a kabinel, který jest před de- misí, nemůže tedy připravovati delegační práce. Stran delegací ovšem panuje následkem toho dosud úplná nejistota a všechny kombinace patří prozatím do říše bájek Očekávané vyjednávání vlády s obstrukčním stranami. Z Vídně, 21. července. Vůdce Slovinců dr Šusteršič byl včera dopoledne v parlamentě Dr. Šusteršič měl pak s místopředsedou sně movny posl. Zázvorkou delší konferenci klerá věnována byla — jak se dovídáme- laktickým otázkám pro podzimní zasedání kompromisním vyjednáváním, které vláda as počne. Poslanec Ploj o sifuaci na říšské radě. Z Vídně, 21. července. Dvorní rada Ploj o politické situaci vyslovuje se v »N. Fr. Pr.e takto: »Slovanská jednota nezklamala v očeká- vání, které se k nl pojilo. Její taktický postup měl výsledek, neboť postavení ministerstva Bie nertha bylo tak podkopáno, že každému musi býti jasno, že ministerstvo v nynějším sestaveni nebude mili síly, aby prosadilo v podzimním se- zení důležité předlohy. Spojení německých stran s Poláky jes četnými důvěrnostmi Stapiňského tak porušeno, že na podzim musl věsti nezbytně k rekon strukci kabinetu a nové koalici. Strany »Slovanské jednoty« shledajís v ostré oposici proti tomuto ministerstvu. Věřím v klidný počátek příštího zase- dáni, neboť mám za to, že také na německé střaně nabude půdy názor, že nynější režim oproti Jihoslovanům a Slovanům vůbec nemůže ded se nadále udržeti.« Nový klub jihoslovanských poslanců na říšské radě.

Wekerle Slovinec Šusteršič Zázvorka Ploj Polák Jihoslovan Pešť Vídeň Francie Slovan

12 article

Z Vídně, 21. července. S obstrukcí nesou hlasící chorvatstí, srbští a slovinšti poslanci se usnesli na podzim založiti nový klub, jenž bude se jmenovati »Jihoslovanský klub« Vedením záležitostí byl prozatím pověřen dvorní rada P loj. Poslanec Nietsche o situaci v Čechách. Z Vídně, 21. července. Říšský poslane dr. Nietsche v »N. Fr. Pr.« se vyjádřil o si tuaci v Čechách: Ústupu Němců po dosavad ních bojích nelze očekávati. Hospodářské a dů ležité finanční otázky jsou stejně známy a ci telny Němcům jako Čechům, Tito jako majo- rila, která má moc, musí Němcům vyjiti vstříe a u nich tedy musí se nasaditi všechny páky. aby nastalo snesitelné dorozumění. Kdy ž ne tedy ne. Důvěrujeme také ještě vládě Bie nerlhově. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 21. července. Ministr pro veřejné práce jmenoval přednostu státní průmyslové školy s německou vyučovací řečí v Brně inže- nýra Dvořáka ředitelem státní průmyslové školy v Salepurku. Zakázaná politická schůze. Z Lublaně, 21. července. Dnes měla s zd. konati schůze slovinské liberální strany, ve které měl mluviti posl. Hribar o událostec v parlamentě. Schůze byla však v poslední chvili zakázána. Hr. Batihyany o situaci v Uhersku. Z Pešli, 21. července. Hrabě Theodor Batthyany uveřejnil včera v »Magyar Or- szágu« úvodní článek, v němž o vývoji uber- ské polilické situace praví, že trvají pouze dvě

Nietsche Němec Čecho Hribar Theodor Batthyana Vídeň Čechy Francie Brno Lublaň Hradec Uhersko Pejít státní průmyslový škola Magyar Or

13 article

možnosti: buď znova se sbliži koalované strany nebo musí býti strana neodvislosti připuštěna k moci a tak uznána nynější majorita. Politi- kové, kteří jsou dnes v minorilě, musí se pak připojiti nebo vejíti do oposice. Ruský hlas pro Maďary. Z Petrohradu, 20. července. Minulého tý- dne mělo „Novoje Vremja“ úvodník, ze kterého vysvítal pokus o sblížení Ruska s Justhovou sku- pinou v Uhrách. Znalost poměrů, v článku se jevící, pak pondělní číslo, v kterém úvodník ten byl uveřejněn, poskytují možnost úsudku,že autorem článku jest dr. Vergun. Z počátku mluví o zakročení Ruska v r. 1849 a zdůrazňuje př tom, že po kapitulaci u Világoše se odehrály mezi ruskými a uherskými důstojníky prave sbratřovací scény, z nichž mohlo se jasně se- znati, že není tu zakořeněno nepřátelství mezi oběma národnostmi. Dr. Vergun dále zdůrazňu- je, že stejně z nálady v lidu jak z uherského tisku poslední dobou možno posouditi, jak da- lece zmizela nenávist Uhrů proti Rusům, poně- vadž prý v Uhrách ponenáhlu poznávají, jakou úlohu Rusko vůči Maďarům hrálo. V jednotlivých velkých uherských městech povstaly prý dokonce velké odborné listy, jejichž účelem jest pracovat v zájmu rusko-uherského sblížení. Při posuzo- vání významu Maďarů pro Slovanství liší se tu však mínění ruské velice od mínění ostatních

Maďar Justhův Vergun doktor Uher Rus Petrohrad Rusko Uhry Novoj Vremja

14 article

Slovanů. Jest podivno, že dr. Vergun, jenž ví. jak Maďaři zacházejí se Slováky a jinými Slo- vany uherskými, jenž ví, jak si maďarská vláda počíná ve známém velezrádném procesu záhřeb ském, může přijíti na podobnou myšlenku o sblí- žení s Uhry a souditi, že Maďaři mohli by býti dobrým spojencem Rusů v boji proti germán- skému „Drang nach Osten“. Ke konci podotýká že jest pošetilé obávati se, že by zavedení vše- obecného volebního práva v Uhrách mělo z následek zvýšení slovanského vlivu. Oproti Ra- kousku, kde slovanské obyvatelstvo činí 63 9. tvoři v Uhrách jenom 30. Nastávající zlepšen uhersko-slovanských poměrů umožňuje utvo ření povné půdy také pro rusko-uherské sblí- dovde

doktor Vergun Maďar Slovák Rus Osten Uhry 30

15 article

žení. Sociální demokracie a Národní jednota jihoslovanská Ze Záhřeba, 21. července. Sociálně-demo- kratacká strana se usnesla, že přisto up kchorvatské Národní radě, budou-li splně- ny tyto podmínky: 1. Prohlásí se Národní jed- nota Chorvatů a Srbů: 2. žádá se národn jednota všech Jihosl,vanů; 3. zádá se politické osvobození jihoslovanských národů ode všech vlivů z venčí. Císař Vilém v Norsku. Z Bezgenu, 20. července. (K. k.) Při dnešn ranní hostině na Flojenu přál král Haakon císaři Vi- lému příjemný pobyt v Norsku a připil na blaho své- ho hosta a císařské rodiny. Císař děkoval za poho- stinské přijetí a projevil Norsku a královské rodin nojlepší přání Proč Gorký opustí Italii. Z Říma, 21. července. Před 14 dny ozna- movaly zdejší listy, že ruská vláda žádala od italské vlády dokonce) vydán! Gor kého. Ilalská vláda, která dobře věděla, že splnění této žádosti by způsobilo veliký rozrueh v Ialii, požádala pouze Gorkého, aby italskou půdu opustil. Stran toho byla podána v italské sněmovně interpelace, která však nebyla zodpověděna. Gorký právě uveřejnil v novinách, že Italii co nejdřive opustí. Z Berlína, 21. července. Z Petrohradu s oznamuje: Vypovězení Maxima Gorkého z Neapole považuje se za skutečnou událost. Italské úřady požádaly nebo vyzvaly totiž Gorkého, aby ne- prodlené Neapol opustil a vzdálil se z blízkého obvodu města. Vypovězení stalo se asi na žá- dost ruské vlády, poněvadž Gorký prý agitoval mezi italskými so- cialisty proti cestě carově d Italie oa brvn z Říma, 21. července. »Giurnale d'Italia« vyvrací beriínskou zprávu, že by italská vláda ruského básníka Gorkého vypověděla.

Chorvat Srba Vilém Haakon Gorká Italia Gorký Záhřeb Norsko Bezgen Řím Berlín Petrohrad Neapol Giurnale d ' Italia

16 article

Demise francouzského ministerstva. Z Paříže, 20. července. (K. k.) (Posl. sně movna. Dokonč.) Za rozpravy o zprávě námoř- ního vyšetřujícího výboru prohlásil ministr ná- mořnictví Picard: Staly-li se omyly, staly se v dobré víře. Parlamentu dostane se příště po drobné zprávy o obětích, které se vyžadují pre námořnictvo. Na příští bude stavba lodí zadá- vána cestou soutěže a hned po zahájení nového zasedání parlamentu bude podána předloha o re organisaci ústřední správy, aby zabezpečeno byle souladné spolupůsobení různých odvětví služeb ních. Posl. Delcasse kritisuje prudce činno tří posledních ministrů námořnictva. Minister ský předseda Clemenceau polemisuje ostře s posl. Deleassem a praví, aby poslanecká sně- movna prohlásila, zdali Delcassé, který svou politikou přivedl Francii k pokoření algeciraské mu, má právo vytýkati vládé bezůspěšnost v při pravování národní obrany. Na to se hlasuje a zamítá se 212 hlasy proti 176 priorita jednaciho pořadu Jourdova kterým se vládě vyslovuje důvěra (veliké po- hnuti). Ministerský predseda opoušt s ostatními ministry poslanecko sněmovnu. Z Paříže, 20. července. (K. k.) President Falliěres přijal demisi kabinelu. Z Paříže, 21. července. Hned po o hlasování zdvihl se Clemencen a provázen ministry opustil sně- movnu. Při tom oposice vypukla v bourlivý jásot. Pokud se dá souditi, jest přičinou po

Posl Picard Clemenceau Delcassé Jourdův Falliěres Paříž Francie

17 article

rážky vlády okolnost, že 67 poslanců ra- dikálních z majority jest od so- boty na dovolené.eláia Z Pařiže, 21. července. (K. k.) Ve vče- rejší sehůzi poslanecké sněmovny zdrželo se 26 poslanců hlasování. 175 po- slanců mělo dovolenou. Tvrdí se, že též osobní hlasování, usnesené teprve před ně- kolika dny, přispělo podstatně ku porážce Cle- menceauově, protože právě mezi poslanci, dlicí- mi na dovolené, jest mnoho jeho stou- penců, zejměna deputace parlamentu, jež od- jela se senátorem D'Estournellesem de Constano v čele do Švédska a Dánska. Z Paříže, 21. července. Ve zdejších dobře zpravených kruzích vyslovuje se přesvědčení, že pád kabínetu Clemenceauov nebude míti žádného vlivu na dosa- vadní vládni systém. Soudí se, že příšti kabinetbude se opirati o tutéž vět- šinu, o kterou se opíral Clemenceau. Z Paříže, 21. července. (K. k.) Je dosu neurčito, která politická osobnos bude pověřena sestavením kabi netu. V popředí jest Léon Bour- geois, soudí se však, že pro otřesené zdrav úkol ten odmítne. Jako nástupcové Clemencenu- ovi jmenují se též Briand, Poincaré, Pi- chon a Barthou. Briand zdá se mít vážné naděje. Ministři Pichon a Briands asi ponechají svá křesla. Četní poslanci si přejí aby bývalý ministr záležitostí za hraničních Delcassé převzal mi- nisterstvo námořnictva. Presiden!

D Estournelles Constano Clemenceau Léon Briand Poincaré Pichon Presiden Pařiže Švédsko Dánsko Paříž poslanecký sněmovna Clemenceauov

18 article

Fallieres bude dnes dopoledne konferovat s Clemenceauem a s předsedy obou sněmoven. Z Paříže, 21. července. (K. k.) V celém tisku značí se překvapení, jež bylo způso- beno pádem kabinetu Clemenceau- ova, jehož postavení bylo považováno znova z velmi upevněné právě posledními hlasováními sněmovny, zvláště po debatě o všeobecné poli- tice. Namnoze se prohlašuje, že Clemenceau svou poznámkou o pokoření algecir as- ském, čímž se snažil odmítnouti útoky Del- casséovy, urazil vlastenecký cit snémovny a tím sám svůj pád způsobil. Až na skrovné výjimky vyslovuje se tisk o Clemenceau ovi velmi ostře. „Aurore“ praví, že tento prudký bojo ník tentokráte překročil všecku mírua sám se svrhl do propasti. „Humani té“ pravít Sněmovna byla uchvácena jakýmsi dramatickým úžasem, jako kdyby byla přítomna výbuchu ná- hlého šílení Muž, který dal se včera strhnouti k ta neslýchané nerozvážnosti, sám od- ňal si možnost nabýti opět moci. Přiliš ukázal, jakým nebezpe- čím ohrožoval Francii. Včerejší schůze nesmí však způsobiti žádného nedorozumění.

Clemenceau Aurore Humani Paříž Francie

19 article

Schůzí bylo osvědčeno, že poslanecká sněmovna přeje si v mezinárodních stycích rozumnou a mírumilovnou poli- tiku. Sněmovna neporazila Clemenceaua, aby připojila se k neprozřetelnostem, jež kdysi byly spáchány Delcasséem, nýbrž svým votem chtěla jen prohlásiti, že v mezinárodních smlouvách, kterými zachráněn byl mír, nespatřuje žádněho ponížení pro Francii. Nová vláda musí, chce-li vyhovovati přáním země, se zřetelem ku pohraničí míti ráz poctivé, rozumné, hrdé a mírumilovné politiky. „Action“ pravi: Clemencenu padá, jak vládnul, v rozervanosti a nepopularitě. „Repu- bligue Franeaise“ prohlašuje, že tato schůze je skvělou odplatou za Jules Ferra a za tak mnohá jiná vlastenecká repu- blikánská ministerstva, která Clemenceau kdysí jako domky z karet bořil. „Figaro“ prohla- šuje: Všeobeený dojem jest, že Clemencea se sám popravil. Není to prvé minister- stvo, lehož pád přivodil, ale bezesporné bylo to ministerstvo, které mu bylo nejdražší. zve

Clemenceau Repa Jules Figaro Francie

20 article

Královští manželé dánští se vracejí. Z Kronštatu, 20. července. (K. k.) Královští man želé dánšti nastoupili dnes večer na jachtě „Dane brok“ zpáteční cestu do Dánska. ji olzo Španělské boje v Marokku. ž e Z Madridu, 20. července. Jak se sděluje z Melilly, slyšeti tam od dnešní ho poledne opětnou střelbu z puš e a děl na předních posicích. Veliké mno žst v munce jest právě na cestě do Melildy. o Z Melilly, 20. července. (K. k.) Oznámený již boj mezi Španěly a Maur trval přes 12 hodin. Celkem súčastnilo se ho 2000 Španělů a 6000 Maurů. Tito osvěd čili velmi znamenitou taktiku. Používajíce vhodně útvaru půdy, snažili se útoky na oko podnika- nými odvráliti pozornost nepřátel od mísla, kde měl býti podniknuthlavní útok Ten začal k 9. hodině večer. Pře vražednou palbu z děl pronikli Mauři, nedbajíce nebezpečí smrti, drátěnými překážkami do špa nělského hlavního postaven . takže na mnoha mistech, též u dě došlo k boji muže proti muži. Generál Marina byl neustále v nejpřednější řade a povzbuzoval vojíny, aby v obraně vytrvali. Ve třeli hodině ráno byl útok odražen. Z Paříže, 21. července. »Matin« dovídá s o útoku Marokánů na španělská vojska: Ú tok Marokánů byl hrozný. Útočtcí se dostali až pod jícny španělských děl, když tato byla ještě v plném ohni. Marokáni by se byli málem zmoenili děl, když tu vyrazila setnina španělského afri- ckého pluku a Marokány zahnala bajonety. Bo

Dan Španěl Maur Útočtký Marokán Kronšta Dánsko Maroko Madrid Melilla Melildy Paříž

21 article

dání trval na všech místech Španěly obsazených až do rána. Z Berlína, 21. července: »Lokalanzeigru telegrafuje se ze San Sebastiana: Dnes v noci odjel král Alfons mim všecko nadání do Madridu, aby předsedal ministerské radě. Zprávy z Me- lilly způsobily všude ohromný dojem. Hned budou poslány nové posily přes Malagu na bojiště. Dle všeho je celé po- břeží piratů vzbouřeno. Španělsko musí válečne vypraviti 50.000 mužů, aby povstání to potla- čilo. Boje s neděle na pondělí trvaly plných 12 hodin a byly velmi kruté. Udává se, že Mau rové ztratili 300 mužů a Spanělové jenom 50 mezí nimi toliko 15 mrtvých, avšak obecně soudí se, že ztráty španělského vojska jsou značně větší. Z Melilly, 21. července. (K. k.) Po tvrzuje se, že se strhla včer dopoledne bitva, ve které byl jeden muž usmrcen a šest mužů raněno. Očekává se, že Kabylové v nejbližší chvili podniknou útok na ostrov Alhucemas. Z Madridu, 21. července. Ministerské rada se usnesla dáti generálu Marinovi k disposici všecko po třebné mužstvo a válečný mate rišl. Ze Sevilly, 21. července. (K. k.) Brigáds pěchoty dostala mobilisační rozkaz. Z Turecka. s ole Z Vídně, 21. července. »Polit. Corresp. dovídá se z Cařihradu, že ohlašovaná r ekon- strukce kabinetu tureckého ne bude svěřena velkému vezírá Kjamilovi pašovi, naopak hodnost velkého vezíru obdrží asi gene ralissimus Mahmud Šefket paša, který však zdráhá se tuto hodnost přijmouti. Z Cařihradu, 20. července. (K. k.) Sně movna poslanecká povolila 220 000 li be pro osoby postižené v Aleppu v Adaně nepokoji,odleěne

Španěl Alfons Kabyl Marino Mahmud Šefket Berlín San Sebastián Madrid Španělsko Melilla Alhucemas Sevilla Turecko Vídeň Cařihrad Aleppo Adana

22 article

Změna na perském trůnu. Z Vídně, 21. července. Perský vysla- nec Mirza Mustafa Khan Safaol Mamalek na- vštivil předevčirem ministra zahraničních záleži- tostí bar. Aohrenthala a oficiálně mu sdéll zménu na perském trůně,oe Z Vídně, 21. července. Cirkulární nol ruské vlády zahraničním mocnostem o útěku šacha Mohameda Aliho do ruského vyslanectva byla předevčírem předána zdejším ruským vele- vyslancem knižetem Urusovem ministru zahra- ničních záležitosti bar. Aehrenthalovi. Vykládá se v ní, že tato událost nic neměni n principu o nevměšování se Rusk do vnitřních záležitostí a politi ckých bojů Persie. Z Petrohradu, 21. července. Zdejší pe ský vyslanec Isaak Kahn v posledníeh dnech měl opětovně porady s ministrem zabra- ničních záležitostí Izvolským o pers k půjčee, která má býti provedena prostředni- ctvím Ruska a Anglie a bez které nelze pomý šleti na provádění nutných reforem v Persii.

Mustafa Khan Safaol Mohamed Ali Kahn Vídeň Persie Petrohrad Rusko Anglie

23 article

Řecko zbrojí.

Řecko

24 article

z Berlína, 21. červonce. „Tagl. Rundschau“ o znamuje, že zbrojovky německé, francouzské, belg- cké a rakouské obdržely odřeckého minister stva války výzvu, aby podaly okamži:ě nabídky na dodávku válečného mate- riálu. Německo obdrží zejména dodávku patron. Obnovené nobezpečí války v Jižní Americe. Z Busnos Aires, 21. července. (K. k.) Repu- blika argentinská zaslala vyslane bolivijskému, který obdržel příkaz, aby do 24 hodin odcestoval, jeho průvodní listi ny. Vláda rozkázala dále svému vyslanc v LaPazu, aby ihned vrátíl sedo Argen- tinyl šons méa ljonšlnogjen ins Z Buenos Aires, 21. července. (K. k.) Přerušen diplomatických styků s Bolivií bylo způsobeno zdráháním se Bolivie uznati rozhodě výrok argentinského presidenta v po- hraničním sporu mezi Bolivlií a Peru jakož i tim, že Argentina zazlívala, že president boli- vijský v okružním listě ku prefektům se vyslovi nepříznivě o Argentině.

Repa Berlín Německo jižní Amerika Busnos Aires Buenos Aires Bolívie Peru Argentina

25 article Český zájezd do Polska.

Český zájezd do Polska. (Původní dopis »Nár. Listů«.*) s v Řenslnchové. 19. červenc ešu Po krásných dojmech, zažitých ve Varšavě při seznání neočekávaně skvělých příprav pro uvítání české výpravy, bylo ovšem radosti vyho- věti pozvání čenstochovského uvílacího komitélu k jeho schůzi, která se konala po varšavské V pohodlném vagonu vídeňsko-varšavské dráhy cesta rychle ubývá při čtení nejnovějších článků varšavských časopisů o výpravě české jiehž velký počet nebylo možno ve Varšavě an zběžně prohlédnouli. Nejrozšiřenější denni »Kurjer warszawski« závodí co do vřelosti slov s orgánem přitele Čechů a účastníka všech do savadních konferencí slovauských, Dmowského »Glosem Warszawským«, kouservativní »Nowa Gazeta« a »Kurjer Polski« s orgánem nově za- ložené pokrokové strany strany »Dzien« ; právé tak nadšené úvodniky přináší »Slovo« a »Dzien- nik powazechny« jako orgán směru, jenž vystu- poval proti účastenství Poláků na poslední pe- trohradské konferenci a s počátku (jediný z var šavských denníků) s nedůvěrou patřil na vý pravu Čechů, »Przegiad poranny«. Všechny tyte *) Viz dopis z Varšavy o témže tematu, uveřej něný ve večerním vydaní Národních Listů ze dn- 20. července l r.

Čecho Warszawský Kurjer Polski Dzien poranna Polsko Varšava Now Gazeta

26 article

V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za 8h večerni za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h vočerní . . . . . . . . 5k Inseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijimá zdministrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejl se táš redakce. tiskárna a szpodlns Národních Llstů Rukopisy se nevracejl

28 article

nesaile olodol rní a řada jiných hlasů (nehledě k nesčelnému počtu menších zpráv) vyznivají podobným tonem, jakým končí článek Rogera Lubieňského, v němž se pravl, že výprava má navázati takové časko- polské přátelství, jak je Cicero označil ve svém spise de Amicitia: Rerum humanarum divinarum que consensus. V témže duchu pohlíží se na českou vý- pravu v Čenstochové, kde s opravdovon radostí patří se na to, jak veliký počet českých průmy- sintků obeslal tuto výstavu, dávaje opětné Polákům stále od nich vyhledávanou přiležitost, dosavadní říšsko-německé prameny nákupu různých vý- robků nahraditi prameny českými, pokud na vý- stavě svou výbornou jakost a jejich výrobci svoji schopnost vývozu prokáží. (Budou to moci prokázati také před ruským ministrem obchodu Timirjazevem a min. financí Kokovcevem, jejichž návštěva v Čenstochové je ohlášena ) Nelze tu nevzpomenouti, že hlavní zásluhu o tuto účast českou mají: ředitel čenstochov- ské výstavy, inž. Boguslawski, který již loni přijel na pražskou jubilejní výstavu, aby naše průmyslníky pro účast na výstavé čen- stochovské získal, dále místopředseda výkonného výboru výstavního, carský komoři, nyní notát p. Wl. Malkowski, jenž v lednu t. r. uspořádal v Praze dvé přednášky o tomto smě- lém, avšak záslužném podniku několika prozíra- vých hospodářských pracovníků čenstochovských a tím způsobil utvoření se zvláštního českého komitétu, jenž značné účasti našeho průmyslu docihil. Při shlédnutí místa, vymezeného českému oddělení v hlavním paláci i ve strujovně, jest zřejmo, že účast naše bude velice čestná a lze donfati, že také jakost výrobků vynikati bude u porovnání s vystavenými předměty cizích států, pokud jsou zde zastoupeny (nehledě ovšem k Německu, jehož výrobky na výstavu vůbec nebyly připuštěny).

Lubieňský Cicero Amicitius Polák Ing Boguslawský Malkowski Čenstochová Praha Německo

29 article

Výstava presentuje se již nyní velice ladně; příjemně působí na oko světlost barev témět všech pavilonů, které zvlášlě pěkné se vyjímají v bohaté zeleni parkové části výstavy, Jak upřímně pozval výstavní výbor prů- myslníky české k účastenství, tak srdečně při- pravuje se na uvitání české výpravy, na níž vystavovatelé zajisté budou bráti hojný podíl. Ku provedeni připrav pro uvítání hostí českých ustaven byl zvláštní výbor, jemuž v čele stojí předseda výstavy, kníže Štěpán Lubomir- ski (bratranec předsedy varšavského výboru, knížete Zdislava Lubomirského), místopředsedy pak jsou: známý polský velmož hrabě Ra- e zyúski a jmenovaný již horlivý přítel Čechů, p. Wl. Malkowski. Členy komitétu jsou pak: předseda čenstochovského spolku polských kupců p. Wolski a člen výboru pan Kozlowski, slatkář Jakow ski, dále pak ředitel výstavy inž. Boguslawski a jeji sekretář p. Grosman. Výbor rozšíří se nyní ještě o záslupce různých ostatních vrstev oby- vatelstva města, jakož i okolního rolnictva. Na schůzi komitétu, které přítomen byl z varšavský výbor pan Dmowski, ustanoven byl v hlavních rysech tento program přijetí a po- hostění Čechů: Zástupci výboru přijedou české výpravě naproti do Granice, odkudž je doprovodí do Čenslochové, kde po uvítá na nádraží a po malém odpočinku uspořá- dána bude na výstavišti večerní slav- nost — garden party — při slavnostním osvětlení výstaviště, dále pak zvláštní před- stavení ve výstavním divadle. Druhý den dopoledne určen jest prohlídee města, zvláště pak Jasné Hory čensto- chovské, onoho místa, které pro Poláky má ne- jen náboženský, nýbrž i velký význam národní.

Štěpán Lubomir Lubomirský Ra Čecho Wl Wolski Kozlowski Ing Boguslawský Grosman Dmowski Polák Granice Čenslochová varšavský výbor

30 article

Všem Polákům bez rozdílu náboženského pře- svědčehí jest Jasná Hora Čenstochovská saero- saneta, spojená skutečnostmi historickými, i le- gendami a pověstmi úzce s historii národa pol- ského a platící dodnes za jeho zástitu. Jako Čech eítí při vyslovení jmén: Velehrad, Hostýn, Vyšehrad, Řp, to vše, ano ještě daleko více koncentruje se u Poláků při slově J a's na Gora, ať již při tom náboženské city vrchol anebo stojí docela v ústraní Proto také s pi- etou vstoupí česká výprava do bran této staro- bylé památky polské a s povděkem přijme po- hostění, které se pro ni chystá ve velkém reřektáři klášter ní m. Po obědě v tomto pro velkou část účastníků nezvyklém ovzdušl nastoupí prohlidka výstavy, na které pak v hodinách večerních uspořádán bude pro účastníky výpravy banket, při němž kniže Štěpán Lubomirski pozdraví hosty českým ja- zykem. Drubého dne ráno odjezd do Varšavy. kamž opčt někteři členové výboru výpravu do- provodí. 9

Polák Řp Gore Lubomirski Čechy Velehrad Hostýn Vyšehrad Varšava

31 article

Vedle velkého významu národního a velk důležitosti pro posílení přátelských styků česko- polských bude míti česká výprava v Čensto- chově dalekosáhlý význam hospodářský. Výprava rato jest po četných loňských návštěvách pol- ského obchodnictva v Praze dalším prostředkem k hojnému navázání hospodářských styků s Čechy, čímž v prvé řadě doeilí se značně po- vznesení českého vývozu do Polska. Poláci oče- kávají, že na tomto stadiu vzájemných hospo- dářských styků my nezůstaneme státi, nýbrž že půjdeme dále: že v brzku vyšleme do královstv polského svoje banky, které by ovšem v přední řadě český export podporovaly, ale zároveň byly znamenitou vzpruhou pro hospodářské povzne- sení Polska; očekávají, že postupem času při- jdeme do Polska se svým kapitálem, aby- chom — spojíce jej s kapitálem polským — pomoci našich odborných sil, našich inženýrů. chemiků atd. ruku v ruce s tamními polskými kruhy, které prahnou po práci hospodářské. zakládalí zdatný průmys! čes ko- p o ls ký

Polák Praha Čechy Polsko