ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7d3c91b0-75c9-11dc-a387-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 30, person 87, org 12, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
i ob snototo slá kolelie
3 masthead
V Praze, v sobotu 16. března 1907.
Praha
4 masthead
zárai
5 masthead
az enhdvlěvá-
6 masthead
Číslo 75.
7 article
Na ranní a odpel. Histy přežplácí se: v Praze v administraci v něsle . . . . . n drrt leta . . . . 5 K — h s dvojí čonáškeu 50 b n nlal něnt lata . . . . 7 K 50h va flialkách: na něiíe . . . . . . 2 K 30 h Poštout nt. . . . 9 Ken s drojí zásilkon na něsle na nřele aatnt va . . . . 11 K ep
Ken Praha
8 title
Lnsšni čisle pra Práhu ls n 10 stranách
9 article Nové úklady německé v oboru soudním v Cechách.
Nové úklady německé v oboru soudním v Cechách. Ve včerejším odpoledním vydání našeho tistu uveřejnili jsme doslova sdělení »N. Fr Pr.«, pocházející patrně z nejbližšího okolí německého ministra krajana Prada, kteréž na otázku obsazování uprázdněných míst soud- covských v Čechách vrhá tak příšerné stiny že se vší opravdovosti se musíme tázati, kdy a jak pozbyly své platnosti zákonné normy o jmenování soudních úřadníků, na nichž spočívá nejen nejvznešenější ale i nejvíce od- povědný úkol konati spravedlnost bez zřetele na stav, národnost, povolání a rod osob hledajících práva svého? A dle sdělení zmí- něného vídeňského časopisu činí se úklady proti samým základům postavení soudců Čechách tím, že jejich vlastní právo na po- stup se nebezpečně ohrožuje a podrývá, že pocit utrpené křivdy a bezpráví vnáší se do kruhů soudnických Ohyzdné praktiky, jež v měsících květnu a srpnu r. 1904 za ministerstva Körbrova při postupu jmenování ve službě soudní v království českém způsobily všeobecný úžas, když bezohledně odstrčeni byli úplně kvalifikovaní a na řadě postupu se nachá- zející čeští příslušníci stavu soudcovského. mají prý se opakovati i letos při nastávají- cím jmenování na uprázdněná místa soud- covská, ač tehdy účinek nesprávného jed- nání onoho byl tak zdrcující, že ani ministi spravedlnosti ani“ předseda vrchního zem- ského soudu v království našem nechtěl vinu toho nechati na sobě.
Cecha Prado Čechy
10 article
Tenkráte vyskytl se i německý časopis, jenž onu ošklivou nešětrnost odsoudil ná- sledujícími slovy: »Konec konců doved každý rozšafně myslící člověk spolupocítiti trpkost, jaká naplňuje bezvadně kvalifikova- ného uchazeče, když bez viditelného důvodu shledává, že jest odstrčen co do služeb ních let mnohem mladším žadatelem, a takto utrpěl ve svých nárocích na postup ztrátu kteráž již po všecku dobu jeho života neda se nahraditi. Jaká bibovolně si počínající ruka vyhledala dítky štěstěny, přízni se tě- šící, pro jejichž přemetný postup se nedo stává nijakého vysvětlení?« Nuže tato historie z roku 1904 má se opělovatí i v r. 1907! Jest totiž již po dobu až nápadně dlouhou neobsazen značný počet soudcovských míst v Čechách a za nedlouho má předsejíti jmenování na ně; mí t tako- vých včelně s místy, jež postupem se dále uprázdní, bude příbližně ke stu. Nejblíže na řadě jest dvacet šest míst soudních tajem níků a osmi okresních soudců, tato poslední většinou v okresech smíšených. Dle výpočtu zmíněného vídeňského časopisu jest mezi 139 soudními adjunkty, již jsou nejblíže na řadě, pouze tři národnosti německé, takže naprosto nelze na místa ona více jich jme- novati, nemá li se státi křivda ostatním, bez- pochyby lépe kvalifikovaným a starším co do let kolegům jejich národnosti české.
Čechy
11 article
Lidem zdravě a spravedlivě myslícím jest za tohoto poměru samozřejmo, že tato uprázdněná místa se mají prostě obsaditi těmi kvalifikovanými a na řadě postupu se nacházejicími soudními adjunkty, jak je status vykazuje Ale vídeňský list a jeho informátor ne- těší se patrně takovému přirozenému úsudku. oni rozpomenuli se, že za řadou oprávně- oých a úplně kvalifikovaných 139 soudních adjunktů následují mladší, méně zkušen ve službě soudní soudruzi, jimž by se dalo, ježto jsou národnosti německé, pomoci ku obrovskému skoku přes hlavy nejméně — 136 českých, starších, úplně kvalifikovaných uchazečů!
12 article
Zároveň dovidáme se při té příležitosti, že prý při všech změnách v soudní službě v Čechách národnostnímu momentu připadá hlavní úkol a že jest snaha (tendence) posí- lati české soudce do německých okresů A tu prý se namahá německý ministr krajan Prade, aby se vydala ministerská i nstrukce, dle níž by se již při přijímání soudních praktikantů zachovával poměr v počtu ná- rodní příslušnosti. Mimo to prý německy ministr-krajan považuje za nepřípustné, aby za nedostatku kvalifikovaných uchazečů ně- mecké národnosti jmenováni byli příslušníc národnosti české. A německý ministr krajan vymyslil si proto i nové, státním základním zákonům naprosto neznámé právo něme- ckého národa na soudce z vlastního kmene, kteréžto z brusu nové právo prý stojí vy- soko nad úřadním statem dle počtu služeb ních let. Proto se neostýcha nalehati na to. aby na místa soudních tajemníků a okres- ních soudců byli jmenováni sebe mladš adjunkti národnosti německé Oproti tomu zcela správně s české strany hájí ministr krajan dr. Pacák zákonné sianovisko, aby jmenování soudních úřadníků se řídilo dle služebního pořadí. Nebude na škodu připomenouti při te příležitosti i ona ustanovení státních základ- ních zákonů, kteráž se týkají rovnosti práv, na niž v Rakousku mají bezpochyby náro i příslušníci stavu soudcov- ského. Již v říjnovém diplomu zaručuje se všem poddaným »způsobílost k úřadům ne- závislá ani na stavu ani na rodu« a ve čl. III. státního zákl. zák. ze dne 21. pro since 1867 na novo se s důrazem stanoví »Veřejné úřady jsou stejne dostupné
Prade doktor Pacák Čechy Rakousko
13 article
veškerým občanům státním«; a v II. čl téhož zák. se zaručuje rovnost všech státních občanů před zákonem vůbec. Nikde není nijakého ustanovení, že na soudní místa mají méně kvalifikovaní ucha- zeči němečtí více nároků než úplně kvalif- kovaný příslušník neněmecký; nikde též nestojí, že ve službě soudní ještě málo osvědčení a méně zkušení uchazeči němečti mají přednost před staršími dle let služebníeh a lépe osvědčenými soudruhy národnosti la české. Nechápeme proto, jak se může vážně z Vídně ohlašovati, že vládě činí neoprávněné a nedůvodně nároky německého ministra krajana takové nesnáze, že paní ministr spravedlnosti dr. Klein — otázku jmenování soudních úřadníků zanáší do zvláštní porady, jež má nalézti nějaký kompromis. Což jest jasný smysl zákonů již tak vy bledlý, že jej pan ministr spravedlnosti ne- potřebuje Či má ona porada poskytnouti pláštík jmenování, aby bylo na koho svaliti vinu na což, jak známo, při jmenování v r. 1904 se nepamatovalo? Ale jakákoliv záplata na spravedlnost byla by jen dalším důkazem, že již i nej důležitější základ, na němž spočívati musí právní stát moderní, konání práva jes ohroženo. Ostatně žádná společná porada nedo- vede vydupati uchazeče německé národnosti, když jich není. O tom, kde nic není, se vyjadřuje české přísloví neméně srozumitelně než německé.
Klein Vídeň
14 article Sněm království českého.
Sněm království českého. V Praze, 15. března. Prvě než přikročeno k jednacímu pořadu. zodpověděl nejvyšší maršálek dotaz poslance Březnovského v příčině nepřiměřeného účtování diet se strany přísedících zemského výboru. Třeba připomenouti ihned, že měl interpelující a jeho soudruzi na mysli pouze jednoh oz přísedících, ostatních že dotaz se netýkal. Dalo se myslit, jak odpověď dopadne. Účty schváleny byly zemskou účtárnou a následkem toho všechno v pořádku. Nechceme do široka rozebírati tuto delikátní věc, však odpověď maršálkova se světa zprovozena nebyla. Vždyť interpolující ani na okamžik nebyli v pochybnosti o tom, jakým způsobem »úřadně« bude vyřizena. Nešlo jim také o odpověď nejvyššího maršálka, nýbrž o to, aby veřejnost zvěděla, jak s jisté strany s pe- nézi zemskými se hospodaří. Z programu jednaeího jediný odstavec upoutal zájem sněmovny a zajisté že jednánío něm vzbudí též pozornost v nejširších kruzíeh mimosněmovních. Byl to odstavec, jednající o zřízení zvláštní rady živnostenské pro královstv č es k é. Němci s meritem návrhu toho, jenž pro- jednáván včera ve druhém člení, sice celkem souhlasili až na to, že chtěli míti živnostenskou radu výhradně pro malou živnost, trvali v dů- sledku svého hesla na národnostním roz- dělení této instituce i podali ve směru tom také minoritní votum. Zpravodaj posl. Krejčík velmi účinně zahájil rokování obsažným referátem. Zpravodaj minoritního návrhu posl. M a- kert vyložil široce a dlouze, proč Němci z dů- vodů věcných hlasovati budou sice pro zřízení živnostenské rady, však prohlásil zároveň, že stane se to jedině pod tou podmínkou, bude-li jim vyhověno ve směru národním a živnosten- ská rada bude rozdělena, jinak že užijí všech prostředků, aby zmařili její zřízení.
Březnovský Němec Krejčík Praha sněmovna
15 article
Ve stejném smyslu mluvil »nejpovolanějš zástupce« německých živnostníků, známý prok Pfersche, jenž tou dobou zastupuje na sněmu německou universitu. Toť se ví, že řeč jeho, z jejíž každé věty čouhal kapesní nožík, nebyla ničím jiným, než doporučovací visitkou velectěným voličům v městské kurii tachovské. Němci prý především na tom trvají, aby živnostenská rada pro Čechy obmezila se sku- tečně jen na malou živnost a na malý obchod s vyloučením průmyslu a obchodu většího, potom žádají, aby byla pouze jakousi meziinstancí ve stycích okresních živnostenských komor s ústr živnostenskou radou ve Vídni, jež má býti zři- zena a konečně chtějí prohlásit jako kardinální požadavek národní rozdělení této instituce. Přá- telé jeho prý byli již odhodlání zmařit vůbec jednání o této věci a jen z té příčiny prýj připustili, poněvadž nejde tu ještě o její defini tivní vyřízení, tak že je dost. času ještě projekt obstrukcí zardousit.
Němec Čechy Vídeň
16 article
Panu Přerschovi patrně nedají spát vavřlny kolegy Bachmanna. Mistodržitel precisoval stanovisko vlády v této věci. Vláda vítá sice projekt s uspo- kojením, ba s radosti, však při tom tonem sice vlidným, ale nikoli bez ostré tendence klade důraz na kompetenci korporace, jež má býti zř zena a již z předu otáčí ji kolem krku provaz, aby v případě, že by se stala nepohodlnou. mohla ho zadrhnouti. Ani v oboru živnosten- ském neztrpí tedy Vídeň odbočení od princip centralistického. Také agrárník pan Zázvorka o této věci promluvil. Jak dostal se mezi proroky? Aby kaptivoval živnostníky na venkově. Mezi voliči pánů agrárníků nejsou totiž samí zemědělci, nýbrž také jiní lidé, zejména živnostníci a tak bylo třeba namazati medu kolem úst. Přísedící zemského výboru poslanec Karel Adámek posvítil si důkladně na pana Pferscha a Markerta a dokázal jim, zejména jak nesprávné, ba nestoudné jeou výčitky, že z peněz zemskjc
Přersch Bachmann Zázvorka Adámek Pfersch Markert Vídeň
17 article
Němcům na podporu živností a řemeslných a živ nostenských škol poměrně daleko méně se po- voluje, než k týmž účelům českým. Při této při ležitosti obdržela ostatně také vláda zasloužený dil. Častuje živnostnictvo neustále jen sliby a pěknými slovy, však skutek utek. Pracuje stále na organisaci školství prů- myslového a živnostensko-odborného, pracuje již léta, ale věc nehýbe se z místa, jako všechno, co do spárů dostane se byrokratismu. Vláda ostatně proti zákonu a právu uchvátila odborné školství na škodu školství toho, na škodu vý- robních tříd, nyní pak má již dosti odvahy, upi- rati autonomním instancím kompetenci v télo věci, vždyť pan místodržitel bez odmluvya jako by se to rozumělo samo sebou, prohlásil ve svém projevu, že vláda bude moci přiznati zemské Živnostenské radě na odborné školství jen potud ingerenci, pokud školství to podporo- váno bude z peněz zemských. V debatě pokračovati se bude ve schůz pondělní.
Němec
18 article Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11 hod. 25 min. dopol. Zastupci vlády: místodržitel král. českého hrabě Coudenhove a dvorní rada Vojáček. Galerie obsazeny velmi hojně. Petic došlo 55, mezi nimi 4 za úpravu byto- vých poměrů učitelů, 12 za změnu 8§ 50., 55., 58 a 75. zákona z 27. ledna 1903, 6 za udělení drahot ního přídavku učitelům, 4 za zřízení evangelické theologické v Praze aj. Spisů došlých bylo 29. mezi nimi zpráva zemského výboru o osnově zákona, týkajícího se podporování úpravy potoka Bačovky a Hlubokého, jakož i meliorování pozemků vodním družstvem v Ovčářích (okres kolínský): zpráva zemského vý boru o převzetí splavných tratí řek Blánice a Želivky do správy zemské; zpráva zemského výboru o po- volení zemské subvence na stavbu nové budovy určené pro pořádání letních běhů hospodyňských pi- zimní hospodářské škole v Hořovicích; zpráva zem- ského výboru, kterou se předkládá výkaz o počtu žáků, zapsanách na hospodářských školách v král. českém ve školním roce 1906/7; zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zem ského o žádosti král. komorního města Kostelce nad
Coudenhove Praha Ovčáře Želivka Kostelec Bačovka zimní hospodářský škola v Hořovice hospodářský škola v král
19 article
Lab. za zřízení soudního a zastupitelského okresu se sídlem v Kostelci n. L.; zpráva komise pro záleži- tosti okresní a obecní o návrhu posl. Houry a soudr. aby vydán byl zákon o řízení při úřadech samospráv- ných v král. českém; zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o petici obce bubenečské (okre smíchovský) za rozdělení okresního soudu smíchov- ského a zřízení nového okre ního soudu se sídlem v Bubenči: zpráva zemského výboru o vybudování obou zemských jubilejních úvěrních fondů cisaře krále Františka Josefa 1 ku podporování malovýrobců zemědělských a ku podporování maloživnostníků zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o pe- tici Ústřední zemské jedhoti městských a obecních policejních strážníků v království českém za zákonnou úpravu služebních poměrů; zpráva komise živno- stenské o návrhu poslance Viléma Müllera a soudr ve příčině povolení zemských stipendií žákům c.k škol odborných; zpráva zemského výboru s osnovou zákona, týkající se úpravy potoka Belohorského, Ši. řiny a Náhona s přítoky a meliorování sousedních pozemků vodním družstvem v Cerhenicích (okres kouřimský): zpráva zemského výboru o žádosti městské obce netolické za poskytnutí zemské pod- pory na zřízení obecního vodovodu; zpráva zem ského výboru o stanovení nových sazeb ošetřovacíeh pro král. české zemské ústavy pro choromyslně zpráva komise živnostenské o návrhu posl. Viléma Holoubka a soudruhů na změnu řádu volebního v obchodních a průmyslových komorách.
Houra Müller Holoubek Kostelec můj Bubeneč Cerhenice Belohorský král František Josef 1
20 article Sdělení presidiální
Sdělení presidiální Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že kurie vel kých statků zvolila do komise pro změnu zemskébo zřízení posl. hr. Frant. Thuna st. Do komise pro rakousko-uherské vyrovnání zvoleni byli: kurií vel kých statků posl. Ferdinand princ Lobkovic, dr svob. pán Rieger, hrabě Frant. Thun ml., hrab Zedtwitz a kn Rohan; kurií měst poslanci dr Fiedler, inženýr dr. Kaftan, Markert, Pa- cher a dr. Urban; kurií měst venkovských posl Chaloupka, Krützner, Kubr, Iro a dr. Vi škovský. Nejvyšší maršálek zemský žádal ko- misi, aby se co nejdřive ustavila a výsledek jemu oznámila. Návrhy a dotazy. Posl. Blahovec a soudruzi podali návrb, týkajíc se udržování regulací a meliorací již provedených nebo prováděných. — Týž poslanec podal návrh ne zřízení zájmového společenstva rolnického ve Vole- nicích v okresu strakonickém. Posl. dr. Koldinský a soudruzi podali návrh n úpravu veřejného chudinství v království českém. Posl. Vine. Holmann a soudr. podali k místo držiteli dotaz o domnělém zanedbávání německé bohoslužby v Sulislavi. Posl. Petr Krejčí a soudruzi podali dotaz, jenž týče se opatření proti leštění krup a rýže mastkem a talkem. Týž poslanec dotazoval se místodržitele obsazování míst v úřadech finančních, zejména celnícb.
František Thun st Ferdinand Lobkovic Rieger Zedtwitz Rohan Fiedler doktor Kaftan Markert Urban Chaloupek Krützner Kubr Posl Koldinská Holmann Krejčí Blahovec
21 article
Poslanci dr. J. Celakovský, J. Anýž a soudruz podali k místodržiteli následující dotaz Ústřední Matice školská žádostí, kterou dne 28 února 1907 doporučeně poslala na adresu c. k. okr školní rady ve Vrchlabí, domábala se povolení jedno- třídní soukromé školy s českým jazykem vyučovacím ve Vrchlabí a žádala, aby c. k. okr. školní radou nejprve ve smyslu § 187. definitivního řádu školníh nařízeno bylo komisionální ohledäní vyhlednutých místností v domě čp. 240 ve Vrchlabí. Komisionální řízení o žádosti této, jejíž podání a obsah znám jest pouze c. k. okr. školní radě ve Vrchlabí a c. k. zemské školní radě pro království české v Praze, dosud nebylo nařízeno, takže celá záležitost tato jest posud úřadním tajemstvím Proto jest tím zajímavějším, že současně v ča so- pise »Trantenauer Zeitung« a ve večerním vydání pražského německého listu »Bohemia« ze dne 9. března 1907 objevily se zprávy o této pro- jektované škole. V případě tomto jedná se zřejmě o porušení úřadního tajemství, a že zprávy novinářské, které ovšem mají za úkol proti této budoucí, z českých peněz vydržované škole štvát. pocházejí přímo od někoho, kdo je v nejužším styku s úřadníky c. k. okr. školní rady ve Vrchlabí. Jinak by nemoh pisatel získati informaci o zřízení školy i o osobě budoucího jejího správce. Buď mu bylo povolen nahlédnouti do žádosti, nebo mu je podal někdo, kd nahlédnouti do žádosti má příležitost. Toto porušení úřadního tajemství zavdalo podnět, aby byla uve- řejněna výzva k pronásledování če- ských lidí ve Vrchlabí a tedy k rušení dosa- vadního klidného spolužití obou národností v tomto městě. Tážeme se proto: 1. Je V. E. ochotna zále- žitost tuto vyšetřiti a vinníka, jenž dopustil se tak hrobého porůšení úřadního téjemstvt, přikladně po lanicbět
doktor J Celakovský J Anýž Vrchlabí Praha Trantenauer Zeitung Bohemia
22 article
drča jlsbog abeoz a slža tso lml sn
23 article
trestati? 2. Je V. E. ochotna učiniti opatření, aby štvanice proti českému obyvatelstvu ve Vrchlab hned v počátcích byla udušena, a aby příslušníkům národnosti české ve Vrchlabí zjednána byla příslušná právní ochrana? Dotazy místního rázu podali poslanci Kulscher a Trantal. Nejvyšší maršálek zemský o dielách členů zemského výboru. Nejvyšší maršálek zemský odpovědě pak na dotaz posl. V. Březnovského a soudruhů výši diet, vyplacených v posledních letech členům výboru zemského. Pravil: Ve 34. schůzí sněmu, dne 18. února 1907 podali ka mně pp. poslanci V. Břez novský a soudr. dotaz o článku, uveřejněném v č.7 časopisu »Rozhledy« ze dne 4. ledna 1907 o výši diet, vyplacených v posledních lelech č enům výboru zemského. Na dolaz ten mám čest odpověděti na základě usnesení zemského výboru ze dne 13. března 1907 jak následuje: Suma výloh cestovních, nahražených všem čle nům výboru zemského nyní úřadujícího, za celou posavadní dobu funkční, tedy za pětiletí 1902 až 1906 činí 26.887.86 K, v čemž zahrnuty jsou již jak vyplacené diely, tak i náhrady za hotová vydání ce- stovní; jsou tudíž zprávy, jež po té stránce časopisy některé přinesly, rozhodně přehnány a nesrovná vají se s pravdou. Ostatně sluší naopak právem k tomu poukázati, že úřadovné přísedících zem- ského výboru, jehož výměra pochá z z počátku let šedesátých, nynějším poměrům zajisté neodpovídá, a že tudiž tím méně lze žádati, aby členové výboru zemského snad také hotová vydání cestovní z něho hradili.
Kulscher Trantal V Březnovský V Břez Vrchlabí zemský výbor
24 article
Z přísedicích nyní úřadujících neobdrželi dva z celou nynější dobu úřadní vůbec náhrady podobné a další dva jen částkou poměrně pranepatrnou; u ostat- ních dosáhly ovšem náhrady cestovného a diet výše značnější. To zejména platí o referentech, kterým jsou svěřeny ústavy zemské, chorobince, sirotčince, pak odborné školství. Nelze popírati, že jest nanejvýše důležito, aby referent poměry v mnohých úřadních záležitostech, zejména však v ústavech nejen z vlast- ního názoru podrobně seznal, nýbrž i v přiměřených obdobích osobní dozor vykonával, jsou tudiž v mno- hých případech cesty raferentů (přísedicích) za pří činou tou konané nezbytny.
25 article
Má-li býti osobní prohlídka referentem na někte rém místě vykonána, závisí dle platných předpisů n osobním mínění referentově, jenž jest ovšem za celé své úřadování odpověděn sněmu, kterému náleží právo vše prozkoumati. Vzhledem k tomu, co předesláno nelze však průměr nákladu na úřadní cesty, připada- jící ze sumy svrchu uvedené na jednotlivé referáty který činil u jednoho člena zemského výboru o málc více než 1000 K, u druhého pak 3000 K, shledati ne- oprávněným. Na základě zevrubného vyšetření nebyl shledáno v počínání si členů výboru zemského, nyní úřadujícího, ve směrech v dotaze naznačených žád- ných nesprávností, neboť ve všech jednotlivých pří padech byly účtované obnosy dle předpisův účtárnou zkoumány a ciferně správnými shledány. Ostatně po dotýkám, že zemský výbor se na tom usnesl, upravit účtování výloh cestovních a diet přísedících zemského výboru dle nových a přesných pravidel a proto ne- mám příčiny učiniti další opatření osobnl. Nepřítomnost svou pro dnešní schůzi omlu vil churavosti poslanec Steln. Posl. hr. Otakaru Czernínovi povolena Sdenn dovolená.
Steln Posl Czernín Sdenn
26 article
Jednací pořad. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněm je způsobilý platně se usnášeti. Po žádostiposl. Steina vzal nejv. maršálek zem ský z jednacího pořadu první čtení návrhu posl Steina a soudr. o stavbě drahy z Aše (odbočující o místní dráhy Aš—Rossbach) přes Neuberg do Grünn. Potom přešlo se k jeduacímu pořadu, jehož prvým předmětem byly zprávy o volbách. Zpravodaj přísedící z. v. dr. Eppinger podal zprávu o volbě posl. Kaultersche za městský okres friedlandský. Přísedící z. v. Th. dr. Burlan podal zprávu o volbě poslanců dra. Frant. Thuna Hohen- stelna ml., dra. Frant. hr. Deyma dra. Jindřicha ryt. z Kopetrů, zvolených skupinou držitelů vel- kých statků svazkem svěřenským nezavázaných. Všechny volby ty byly schváleny. Druhým předmětem jednacího pořadu byl druhé čtení zprávy komise pro kandi dování do obou zemských komisí ber ních o zprávě zem. výboru o doplůovacíe volbách do zemské komise pro daň vý. dělkovou a do odvolac! komise pr osobní daů z přljmů, jež provésti přísluší sněmu. Zpravodaj posl. dr. Reiniger podal zprávu ko míse s návrhem, aby se volby ihned provedly. Byi pak dle návrhu komise zvoleni do komise pr daň výdělkovou jakožto člen na místě resignovavšíh člena Theodora Grohmanna ředitel pivovaru Karel Heinrich v Kinšperku: jakožto náhradník na mí- stě zemřelého p. Dietze p. A. Schramm, kupec v Praze, a do odvolací komise pro osobní dat z příjmu jakožto náhradník na místě zemřelého Ant Klimeše okresní starosta Karel Winter v Žižkově Třetím předmětem jednacího pořadu bylo dru b čtení zprávy komise živnostenske o návrhu poslanců Jos. Krejčíka, Václ. Němce soudr. na změnu názvu a stanov »Zemské komise živnostenské« a rozšíření působnosti její (o živnosten ské radě).
Stein doktor Eppinger Th Burlan František Jindřich rýt Reiniger Grohmann Karel Heinrich Dietz A Schramm Antonín Klimeš Winter Jos Krejčík Václ Němec Aš Rossbach Neuberg Grünn Praha Žižkov
27 article
Zpravodaj posl. Krejčík pravil, že již po několik let nalezají se mezi pracovními úkoly sněmu dvě stěžejné olázky stavu živnostenského. Jednou z nich je starobní pojišťování, druhou je projekt Živno- stenské rady pro království české Sněm království českého učinil již mnoho v zájmu našich stavů výrobních. Nutno to zde konstatovali poněvadž tu a tam se slýchá, jako by sněm nepři- hlížel dosti k zájmům průmyslu Sněm jednal již úvěrních fondech, o novele živnostenského řádu, školství odborném a řemeslnickém, keré převzato do správy země. Země podporuje ze svých nevel kých prostředků finančních kursy pokračovací, škol ství, výstavy atd.
Krejčík Živnostenský rada pro království český sněm živnostenský řád
28 article
Vedle toho pracuje se stále o pomocné ake maloživnostenské. Jest zde nový projekt zavedení povinných zkoušek učňovských a pomoc ných učňovských besídek atd. Zemský sněm má ve svých archivech velmi rozsáhlé oddělení, ve kterém se jedná o otázkách živnostenských. Celá tato akce jest opatřována různými úřady a tím se stěžuje ry chlé její vyřizování. Jejímu sjednocení má sloužil Živnostenská rada. Nemá tedy podporovati organí saci třídní. Nemá také býti korporací politickou která by čelila proti jiným stavům, ač nelze upříti že po stránce organisační živnostalci byli předsti žení stavy jinými. Pojednav o výsledcích organisace jiných stavů poukázal řečník k tomu, že zástupcové průmyslu a obchodu a tříd měšťanských hlasovali ve vídeňském parlamenťě vždy pro všechny návrby, kterě směřo valy k zvelebení zájmů dělnických. Podobně praco váno pro zájmy učitelstva. Také pro úřadnictvo bylo mnoho vykonáno; pr důstojnictvo též. Je jim toho přáti, ale dlužno zá roveň uznati, že živnostnictvo právem hlásí se o to, aby vedle komor obchodních, které se zabývají po výtce pracemi hospodářsko-politickými, byla v krá lovství českém zřízena korporace, která by na pol autonomním vyřizovala také otázky, které do kon petence zemské spadají
29 article
snleotte s -aton mnlr
30 article
V drobném prodeji ranní čísle o sobe odpolsdní . . . aa 2 Ve flialkách na venkov ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4b
31 article
tmsn ajá naž Inserát plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá adrini- strace v Marianské ulicí č.3 Tam nachásejí se též redake tiskárns a szpedice „ Národnich Listi“ Rukeplsy se nevracejí
Národnich Rukeplsa
32 article
Jedná se pouze o to, aby se všechny zvelebo- vací akce soustředily v pevných rukou a v pevném středisku; to je jádro požadavku živnostnictva. Nová tato organisace nemá býti namířena proti nikomu. Řečník zmínil se potom o německém votu mino- ritním. Votum toto nevztahuje se proti věcnému ob- sahu projektu, nýbrž chce rozdělení živnostenské rady na dvě sekce: českou a německou. Projeviv naději, že tato různost bude srovnána, pravil řečník, že zástupcové obchodu a živnostenstva nevítali by toto rozdělení, a to z důvodů zvláště praktických, poněvauž jsou přesvědčeni, že rozdělení na dvě sekce bude drahým administrativním zařízením: z důvodů autonomie jest naší povinností přimlouvati se, by rada živnostenská byla celkem jednotným Rečník podal potom tyto návrhy komise 1. Stávající zemská komise živnostenská usne- sením sněmu ze dne 18. dubna 1899 jako poradní orgán zemského výboru v život povolana, budiž pře- měnou stanov reorganisována a znovu založena pod názvem: »Živnostenská rada pro království české«.
živnostenský rada pro království
33 article
2. Působnost příští živnostenské rady pro král. české budiž rozšířena na veškeré záležitosti rázu průmyslového a úkolem jejím budiž, aby hájila, zve- lebovala, zastupovala i podporovala rozvoj, potřeby a zájmy živnostenské, průmyslové, řemeslné i ob- chodní v král. českém 3. Úkolem živnostenské rady budiž zvláště a) aby ve směrech uvedených podávala vláděa zemskému zastupitelstvu dobrá zdání i samostatné návrhy b) aby vláda i zemské zastupitelstvo podporo- vala při veškerých krocích ve prospěch průmyslu obchodu v království českém podnikaných c) aby podporovala snahy takových spolků které obraly si za účel podporovati neb pěstovati živnosti a průmysl vůbec, nebo jeho různá od větví;j d) aby podporovala neb spravovala školství prů myslově, zejména školy průmyslové, obchodní, ře- meslné, odborně i pokračovací, pokud náležejí do působnosti zemské, a na ně dozíralaá e) aby zakládala, podporovala nebo spravovala odborná musea nebo jiné podobné ústavy i podniky ke zvelebení živnosti v království českém 4. Zemskému výboru se ukládá, aby po vy slechnutí odborných korporací do příštího zasedání předložil sněmu příslušné návrhy a stanovy, př čemž budiž přihlíženo k analogickému ústavu »Zem- haličské komise pro záležitosti průmyslové« (schvá- lené usnesením tamějšího sněmu v sezení ze dne 19. září 1903..
rada pro král
34 article
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že k návrho podáno bylo minoritní votum, podepsané poslanci Glöcknerem, Spiesem, drem. Hermannem, Müllerem. Strachem a Markertem; zpravodajem o něm jest posl. Markert. Poslanec Markert pravil, že také Němci pozdra- vují zřízení živeostenské rady pro Čecby jakožto pokus o uvědomělou podporu živnostnictva. Něme však vyslovují se proti tomu, aby zájmy průmyslu byly v živnostenské radě spojovány se zájmy živ ností, i žádají, aby zřízena byla instituce, k tomu určená, aby chránila zájmy maloživností a malo- obchodu. Ovšem přejí si Němci zároveň, aby prů- mysl, na kterém vybudován jest značný díl blahobytu země, byl všemi prostředky podporován a chráněn.
Glöckner Spies Hermann Müller Markert Němec
35 article
Rečník soudí, že živnostenská rada, jak má býti provedena, sotva bude míti potřebné prostředky. aby prováděla veliké práce, kterých vyžaduje pod pora průmyslu. Průmysl však dostoupil již takové výše, že jest s to sám si udrželi svůj význam a své důležité místo v hospodářském životě země. Jinak ma se věc s malými živnostmi. Žádný stav netrpěl hospodářskými převraty posledních de- sítiletí a žádný nepodléhá hospodářským přeměnám tak, jako malé živnosti. Mimo to značnou oběť uklá- dají živnostem požadavky sociálně-politické. Ze všech těchto důvodů jest řečník a jeho strana pro z ři- zení ústavu, který by se obíral zále- žitostmi maloživností a maloobcho d a o jich rozkvět pečoval, avšak řečník připiná ke svému souhlasu se zřízením Živnostenské rady d v požadavky, jednak. aby k Živnostenské radě ná- leželi pouze mužové, kteří jsou způsobill svými vě- domostmi a svými poměry skutečně pomáhati živno- stem a obchodu, jednak — a to jest zásadní pod- mínkou pro Němce — aby Živnostens ká rada, stejně jako Zemědělská rada byla rozdělena ve dva jazykově od lišné odbory. Tento drubý požadavek odůvodnil řečník jednak miněním, že v odborech národnostně oddělených bude se klidněji pracovati, jednak tím. že maloživnostnictvo a maloobchodnictvo z něme- ckých částí země má jiné požadavky a žije v jiných poměrech nežli v českých částech země. Kdyby ústav byl jednotný, obává se řečník, že by Čechům dávala se přednost, a že by Němeům vznikala často újma.
Němec Čecho živnostenský rada d Živnosten ká rada
36 article
Vzhledem k tomu doporučil řečník návrh- Zemský výbor se vyzývá, aby při sepisování statutu pro zemskou Živnostenskou radu pečoval o zři- zení dvou jazykově oddělených ústa v i odborů jich, a to odboru českého a něme- ckého. (Souhlas u přátel řečníkových.) Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že ke slovu přihlásil se místodržitel a že proti návrhu přihlásil se ke slovu dale rektor prof. Plersche a pro posl Zázvorka a Kratochivíl. Místodržitel hr. Coudenhove, začav svou řeč ja- zykem německým, pravil, že se stanoviska vlády ne- namítá zásadně — aniž by se vyslovoval o otázce zřízení českého a německého odboru Živnostenské rady — ničeho proti reorganisací živnostenské komise v Živnestenskou radu, poněvadž se snaži napomáhati živnostnictvu a je ochotna shledati v činnosti Živno- stenské rady dobrou pomůcku pro podporu živnosten- ských snah, ovšem uvnitř hranic, které živnostenská komise dosud měla, a uvnitr hranic příslušných předpisů státních i samosprávnýcho
profesor Plersch Zázvorka Kratochivíl Coudenhove
37 article
Vláda představuje si Živnostenskou radu jako poradní sbor zemského výboru pro všechny záležitosti technické a odborně kulturní, podpory živnostenského působení v oboru působnosti zemského výboru a pro záležitosti, které vyřizují se nákladem zemským. Po- dolknuv, že Živnostenská rada nemohla by ovšem zasahovati do oboru působení obchodní a živnosten- ské komory a že by nemohla působiti v otázkách, které zůstanou vyhraženy průmyslové radě, pokra- čoval míslodržitel česky a upozornil, že vláda a různě instance státní správy mají v oboru živnost. svoje poradní sbory ve výborech společenslevních okres- ních svazů, a ve společenstevních svazech vyšších. zvláště zemských, podle předpisů živnostenského řádu organisovaných, a že ústředním poradním sborem vedle činné již rady pro zvelebování malých živnoslí při ministerstvu obchodu má býti Živnostenská rada pro celý obvod platnosti živnostenského řádu, o jejíž organisaci se právě jedná. Vláda ovšem v oněch pří- padech, kde půjde o racionální spolupůsobení všech činitelů při zvelebování živností v naší vlasti, zajisté co nejocholněji vyžádá si odborná dobrozdání pro- jektované Živnostenské rady a není se strany vlády proti tomu námitek, aby živnostenským společen- stvům neb jich svazům — arci aniž by tím dotčen byl jich zákonný obor působnosti a ráz — přiznáno bylo v příslušném regulativu právo činného účasten- ství při pracech zemské Živnostenské rady. Dále pra- vil místodržitel, že bude nutne vyhnouti se jakémuko alterováni předpisů a zařízení, pro státní dozor n školství živnostenské a že by dohlíženo býti mohl na tyto odborné ústavy jenom potud, pokud dohle ten vyplývá z vydržování těchto škol z prostředk zemských. Jinak chová vláda k projektu sympali a jest proniknuta přáním, aby sněmu a zems kéne