1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
i ob snototo slá kolelie
3
masthead
V Praze, v sobotu 16. března 1907.
Praha
7
article
Na ranní a odpel. Histy
přežplácí se:
v Praze v administraci
v něsle . . . . .
n drrt leta . . . . 5 K — h
s dvojí čonáškeu
50 b
n nlal
něnt lata . . . . 7 K 50h
va flialkách:
na něiíe . . . . . . 2 K 30 h
Poštout
nt. . . . 9 Ken
s drojí zásilkon
na něsle
na nřele
aatnt va . . . . 11 K ep
Ken
Praha
8
title
Lnsšni čisle pra Práhu ls n 10 stranách
9
article
Nové úklady německé v oboru
soudním v Cechách.
Nové úklady německé v oboru
soudním v Cechách.
Ve včerejším odpoledním vydání našeho
tistu uveřejnili jsme doslova sdělení »N. Fr
Pr.«, pocházející patrně z nejbližšího okolí
německého ministra krajana Prada, kteréž na
otázku obsazování uprázdněných míst soud-
covských v Čechách vrhá tak příšerné stiny
že se vší opravdovosti se musíme tázati, kdy
a jak pozbyly své platnosti zákonné normy
o jmenování soudních úřadníků, na nichž
spočívá nejen nejvznešenější ale i nejvíce od-
povědný úkol konati spravedlnost bez zřetele
na stav, národnost, povolání a rod osob
hledajících práva svého? A dle sdělení zmí-
něného vídeňského časopisu činí se úklady
proti samým základům postavení soudců
Čechách tím, že jejich vlastní právo na po-
stup se nebezpečně ohrožuje a podrývá, že
pocit utrpené křivdy a bezpráví vnáší se do
kruhů soudnických
Ohyzdné praktiky, jež v měsících květnu
a srpnu r. 1904 za ministerstva Körbrova
při postupu jmenování ve službě soudní
v království českém způsobily všeobecný
úžas, když bezohledně odstrčeni byli úplně
kvalifikovaní a na řadě postupu se nachá-
zející čeští příslušníci stavu soudcovského.
mají prý se opakovati i letos při nastávají-
cím jmenování na uprázdněná místa soud-
covská, ač tehdy účinek nesprávného jed-
nání onoho byl tak zdrcující, že ani ministi
spravedlnosti ani“ předseda vrchního zem-
ského soudu v království našem nechtěl
vinu toho nechati na sobě.
Cecha
Prado
Čechy
10
article
Tenkráte vyskytl se i německý časopis,
jenž onu ošklivou nešětrnost odsoudil ná-
sledujícími slovy: »Konec konců doved
každý rozšafně myslící člověk spolupocítiti
trpkost, jaká naplňuje bezvadně kvalifikova-
ného uchazeče, když bez viditelného důvodu
shledává, že jest odstrčen co do služeb
ních let mnohem mladším žadatelem, a takto
utrpěl ve svých nárocích na postup ztrátu
kteráž již po všecku dobu jeho života neda
se nahraditi. Jaká bibovolně si počínající
ruka vyhledala dítky štěstěny, přízni se tě-
šící, pro jejichž přemetný postup se nedo
stává nijakého vysvětlení?«
Nuže tato historie z roku 1904 má se
opělovatí i v r. 1907! Jest totiž již po dobu
až nápadně dlouhou neobsazen značný počet
soudcovských míst v Čechách a za nedlouho
má předsejíti jmenování na ně; mí t tako-
vých včelně s místy, jež postupem se dále
uprázdní, bude příbližně ke stu. Nejblíže na
řadě jest dvacet šest míst soudních tajem
níků a osmi okresních soudců, tato poslední
většinou v okresech smíšených. Dle výpočtu
zmíněného vídeňského časopisu jest mezi
139 soudními adjunkty, již jsou nejblíže na
řadě, pouze tři národnosti německé, takže
naprosto nelze na místa ona více jich jme-
novati, nemá li se státi křivda ostatním, bez-
pochyby lépe kvalifikovaným a starším co
do let kolegům jejich národnosti české.
Čechy
11
article
Lidem zdravě a spravedlivě myslícím
jest za tohoto poměru samozřejmo, že tato
uprázdněná místa se mají prostě obsaditi
těmi kvalifikovanými a na řadě postupu se
nacházejicími soudními adjunkty, jak je
status vykazuje
Ale vídeňský list a jeho informátor ne-
těší se patrně takovému přirozenému úsudku.
oni rozpomenuli se, že za řadou oprávně-
oých a úplně kvalifikovaných 139 soudních
adjunktů následují mladší, méně zkušen
ve službě soudní soudruzi, jimž by se dalo,
ježto jsou národnosti německé, pomoci ku
obrovskému skoku přes hlavy nejméně —
136 českých, starších, úplně kvalifikovaných
uchazečů!
12
article
Zároveň dovidáme se při té příležitosti,
že prý při všech změnách v soudní službě
v Čechách národnostnímu momentu připadá
hlavní úkol a že jest snaha (tendence) posí-
lati české soudce do německých okresů A tu
prý se namahá německý ministr krajan
Prade, aby se vydala ministerská i nstrukce,
dle níž by se již při přijímání soudních
praktikantů zachovával poměr v počtu ná-
rodní příslušnosti. Mimo to prý německy
ministr-krajan považuje za nepřípustné, aby
za nedostatku kvalifikovaných uchazečů ně-
mecké národnosti jmenováni byli příslušníc
národnosti české. A německý ministr krajan
vymyslil si proto i nové, státním základním
zákonům naprosto neznámé právo něme-
ckého národa na soudce z vlastního kmene,
kteréžto z brusu nové právo prý stojí vy-
soko nad úřadním statem dle počtu služeb
ních let. Proto se neostýcha nalehati na to.
aby na místa soudních tajemníků a okres-
ních soudců byli jmenováni sebe mladš
adjunkti národnosti německé
Oproti tomu zcela správně s české
strany hájí ministr krajan dr. Pacák zákonné
sianovisko, aby jmenování soudních úřadníků
se řídilo dle služebního pořadí.
Nebude na škodu připomenouti při te
příležitosti i ona ustanovení státních základ-
ních zákonů, kteráž se týkají rovnosti práv,
na niž v Rakousku mají bezpochyby náro
i příslušníci stavu soudcov-
ského. Již v říjnovém diplomu zaručuje se
všem poddaným »způsobílost k úřadům ne-
závislá ani na stavu ani na rodu« a ve
čl. III. státního zákl. zák. ze dne 21. pro
since 1867 na novo se s důrazem stanoví
»Veřejné úřady jsou stejne dostupné
Prade
doktor
Pacák
Čechy
Rakousko
13
article
veškerým občanům státním«; a v II. čl
téhož zák. se zaručuje rovnost všech státních
občanů před zákonem vůbec.
Nikde není nijakého ustanovení, že na
soudní místa mají méně kvalifikovaní ucha-
zeči němečtí více nároků než úplně kvalif-
kovaný příslušník neněmecký; nikde též
nestojí, že ve službě soudní ještě málo
osvědčení a méně zkušení uchazeči němečti
mají přednost před staršími dle let služebníeh
a lépe osvědčenými soudruhy národnosti
la
české.
Nechápeme proto, jak se může vážně
z Vídně ohlašovati, že vládě činí neoprávněné
a nedůvodně nároky německého ministra
krajana takové nesnáze, že paní ministr
spravedlnosti dr. Klein — otázku jmenování
soudních úřadníků zanáší do zvláštní porady,
jež má nalézti nějaký kompromis.
Což jest jasný smysl zákonů již tak vy
bledlý, že jej pan ministr spravedlnosti ne-
potřebuje
Či má ona porada poskytnouti pláštík
jmenování, aby bylo na koho svaliti vinu
na což, jak známo, při jmenování v r. 1904
se nepamatovalo?
Ale jakákoliv záplata na spravedlnost
byla by jen dalším důkazem, že již i nej
důležitější základ, na němž spočívati musí
právní stát moderní, konání práva jes
ohroženo.
Ostatně žádná společná porada nedo-
vede vydupati uchazeče německé národnosti,
když jich není. O tom, kde nic není, se
vyjadřuje české přísloví neméně srozumitelně
než německé.
Klein
Vídeň
14
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
V Praze, 15. března.
Prvě než přikročeno k jednacímu pořadu.
zodpověděl nejvyšší maršálek dotaz poslance
Březnovského v příčině nepřiměřeného účtování
diet se strany přísedících zemského výboru.
Třeba připomenouti ihned, že měl interpelující
a jeho soudruzi na mysli pouze jednoh oz
přísedících, ostatních že dotaz se netýkal. Dalo
se myslit, jak odpověď dopadne. Účty schváleny
byly zemskou účtárnou a následkem toho všechno
v pořádku. Nechceme do široka rozebírati tuto
delikátní věc, však odpověď maršálkova se světa
zprovozena nebyla. Vždyť interpolující ani na
okamžik nebyli v pochybnosti o tom, jakým
způsobem »úřadně« bude vyřizena. Nešlo jim
také o odpověď nejvyššího maršálka, nýbrž o to,
aby veřejnost zvěděla, jak s jisté strany s pe-
nézi zemskými se hospodaří.
Z programu jednaeího jediný odstavec
upoutal zájem sněmovny a zajisté že jednánío
něm vzbudí též pozornost v nejširších kruzíeh
mimosněmovních.
Byl to odstavec, jednající o zřízení zvláštní
rady živnostenské pro královstv
č es k é.
Němci s meritem návrhu toho, jenž pro-
jednáván včera ve druhém člení, sice celkem
souhlasili až na to, že chtěli míti živnostenskou
radu výhradně pro malou živnost, trvali v dů-
sledku svého hesla na národnostním roz-
dělení této instituce i podali ve směru tom také
minoritní votum.
Zpravodaj posl. Krejčík velmi účinně
zahájil rokování obsažným referátem.
Zpravodaj minoritního návrhu posl. M a-
kert vyložil široce a dlouze, proč Němci z dů-
vodů věcných hlasovati budou sice pro zřízení
živnostenské rady, však prohlásil zároveň, že
stane se to jedině pod tou podmínkou, bude-li
jim vyhověno ve směru národním a živnosten-
ská rada bude rozdělena, jinak že užijí všech
prostředků, aby zmařili její zřízení.
Březnovský
Němec
Krejčík
Praha
sněmovna
15
article
Ve stejném smyslu mluvil »nejpovolanějš
zástupce« německých živnostníků, známý prok
Pfersche, jenž tou dobou zastupuje na
sněmu německou universitu. Toť se ví, že řeč
jeho, z jejíž každé věty čouhal kapesní nožík,
nebyla ničím jiným, než doporučovací visitkou
velectěným voličům v městské kurii tachovské.
Němci prý především na tom trvají, aby
živnostenská rada pro Čechy obmezila se sku-
tečně jen na malou živnost a na malý obchod
s vyloučením průmyslu a obchodu většího, potom
žádají, aby byla pouze jakousi meziinstancí ve
stycích okresních živnostenských komor s ústr
živnostenskou radou ve Vídni, jež má býti zři-
zena a konečně chtějí prohlásit jako kardinální
požadavek národní rozdělení této instituce. Přá-
telé jeho prý byli již odhodlání zmařit vůbec
jednání o této věci a jen z té příčiny prýj
připustili, poněvadž nejde tu ještě o její defini
tivní vyřízení, tak že je dost. času ještě projekt
obstrukcí zardousit.
Němec
Čechy
Vídeň
16
article
Panu Přerschovi patrně nedají spát vavřlny
kolegy Bachmanna.
Mistodržitel precisoval stanovisko
vlády v této věci. Vláda vítá sice projekt s uspo-
kojením, ba s radosti, však při tom tonem sice
vlidným, ale nikoli bez ostré tendence klade
důraz na kompetenci korporace, jež má býti zř
zena a již z předu otáčí ji kolem krku provaz,
aby v případě, že by se stala nepohodlnou.
mohla ho zadrhnouti. Ani v oboru živnosten-
ském neztrpí tedy Vídeň odbočení od princip
centralistického.
Také agrárník pan Zázvorka o této věci
promluvil. Jak dostal se mezi proroky? Aby
kaptivoval živnostníky na venkově. Mezi voliči
pánů agrárníků nejsou totiž samí zemědělci,
nýbrž také jiní lidé, zejména živnostníci a tak
bylo třeba namazati medu kolem úst.
Přísedící zemského výboru poslanec Karel
Adámek posvítil si důkladně na pana Pferscha
a Markerta a dokázal jim, zejména jak nesprávné,
ba nestoudné jeou výčitky, že z peněz zemskjc
Přersch
Bachmann
Zázvorka
Adámek
Pfersch
Markert
Vídeň
17
article
Němcům na podporu živností a řemeslných a živ
nostenských škol poměrně daleko méně se po-
voluje, než k týmž účelům českým. Při této při
ležitosti obdržela ostatně také vláda zasloužený
dil. Častuje živnostnictvo neustále jen sliby
a pěknými slovy, však skutek utek.
Pracuje stále na organisaci školství prů-
myslového a živnostensko-odborného, pracuje již
léta, ale věc nehýbe se z místa, jako všechno,
co do spárů dostane se byrokratismu. Vláda
ostatně proti zákonu a právu uchvátila odborné
školství na škodu školství toho, na škodu vý-
robních tříd, nyní pak má již dosti odvahy, upi-
rati autonomním instancím kompetenci v télo
věci, vždyť pan místodržitel bez odmluvya
jako by se to rozumělo samo sebou, prohlásil
ve svém projevu, že vláda bude moci přiznati
zemské Živnostenské radě na odborné školství
jen potud ingerenci, pokud školství to podporo-
váno bude z peněz zemských.
V debatě pokračovati se bude ve schůz
pondělní.
Němec
18
article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 11
hod. 25 min. dopol.
Zastupci vlády: místodržitel král. českého hrabě
Coudenhove a dvorní rada Vojáček.
Galerie obsazeny velmi hojně.
Petic došlo 55, mezi nimi 4 za úpravu byto-
vých poměrů učitelů, 12 za změnu 8§ 50., 55., 58
a 75. zákona z 27. ledna 1903, 6 za udělení drahot
ního přídavku učitelům, 4 za zřízení evangelické
theologické v Praze aj.
Spisů došlých bylo 29. mezi nimi zpráva
zemského výboru o osnově zákona, týkajícího se
podporování úpravy potoka Bačovky a Hlubokého,
jakož i meliorování pozemků vodním družstvem
v Ovčářích (okres kolínský): zpráva zemského vý
boru o převzetí splavných tratí řek Blánice a Želivky
do správy zemské; zpráva zemského výboru o po-
volení zemské subvence na stavbu nové budovy
určené pro pořádání letních běhů hospodyňských pi-
zimní hospodářské škole v Hořovicích; zpráva zem-
ského výboru, kterou se předkládá výkaz o počtu
žáků, zapsanách na hospodářských školách v král.
českém ve školním roce 1906/7; zpráva komise pro
záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zem
ského o žádosti král. komorního města Kostelce nad
Coudenhove
Praha
Ovčáře
Želivka
Kostelec
Bačovka
zimní hospodářský škola v Hořovice
hospodářský škola v král
19
article
Lab. za zřízení soudního a zastupitelského okresu se
sídlem v Kostelci n. L.; zpráva komise pro záleži-
tosti okresní a obecní o návrhu posl. Houry a soudr.
aby vydán byl zákon o řízení při úřadech samospráv-
ných v král. českém; zpráva komise pro záležitosti
okresní a obecní o petici obce bubenečské (okre
smíchovský) za rozdělení okresního soudu smíchov-
ského a zřízení nového okre ního soudu se sídlem
v Bubenči: zpráva zemského výboru o vybudování
obou zemských jubilejních úvěrních fondů cisaře
krále Františka Josefa 1 ku podporování malovýrobců
zemědělských a ku podporování maloživnostníků
zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o pe-
tici Ústřední zemské jedhoti městských a obecních
policejních strážníků v království českém za zákonnou
úpravu služebních poměrů; zpráva komise živno-
stenské o návrhu poslance Viléma Müllera a soudr
ve příčině povolení zemských stipendií žákům c.k
škol odborných; zpráva zemského výboru s osnovou
zákona, týkající se úpravy potoka Belohorského, Ši.
řiny a Náhona s přítoky a meliorování sousedních
pozemků vodním družstvem v Cerhenicích (okres
kouřimský): zpráva zemského výboru o žádosti
městské obce netolické za poskytnutí zemské pod-
pory na zřízení obecního vodovodu; zpráva zem
ského výboru o stanovení nových sazeb ošetřovacíeh
pro král. české zemské ústavy pro choromyslně
zpráva komise živnostenské o návrhu posl. Viléma
Holoubka a soudruhů na změnu řádu volebního
v obchodních a průmyslových komorách.
Houra
Müller
Holoubek
Kostelec můj
Bubeneč
Cerhenice
Belohorský
král František Josef 1
20
article
Sdělení presidiální
Sdělení presidiální
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že kurie vel
kých statků zvolila do komise pro změnu zemskébo
zřízení posl. hr. Frant. Thuna st. Do komise pro
rakousko-uherské vyrovnání zvoleni byli: kurií vel
kých statků posl. Ferdinand princ Lobkovic, dr
svob. pán Rieger, hrabě Frant. Thun ml., hrab
Zedtwitz a kn Rohan; kurií měst poslanci dr
Fiedler, inženýr dr. Kaftan, Markert, Pa-
cher a dr. Urban; kurií měst venkovských posl
Chaloupka, Krützner, Kubr, Iro a dr. Vi
škovský.
Nejvyšší maršálek zemský žádal ko-
misi, aby se co nejdřive ustavila a výsledek jemu
oznámila.
Návrhy a dotazy.
Posl. Blahovec a soudruzi podali návrb, týkajíc
se udržování regulací a meliorací již provedených
nebo prováděných. — Týž poslanec podal návrh ne
zřízení zájmového společenstva rolnického ve Vole-
nicích v okresu strakonickém.
Posl. dr. Koldinský a soudruzi podali návrh n
úpravu veřejného chudinství v království českém.
Posl. Vine. Holmann a soudr. podali k místo
držiteli dotaz o domnělém zanedbávání německé
bohoslužby v Sulislavi.
Posl. Petr Krejčí a soudruzi podali dotaz, jenž
týče se opatření proti leštění krup a rýže mastkem
a talkem. Týž poslanec dotazoval se místodržitele
obsazování míst v úřadech finančních, zejména
celnícb.
František
Thun
st
Ferdinand
Lobkovic
Rieger
Zedtwitz
Rohan
Fiedler
doktor
Kaftan
Markert
Urban
Chaloupek
Krützner
Kubr
Posl
Koldinská
Holmann
Krejčí
Blahovec
21
article
Poslanci dr. J. Celakovský, J. Anýž a soudruz
podali k místodržiteli následující dotaz
Ústřední Matice školská žádostí, kterou dne 28
února 1907 doporučeně poslala na adresu c. k. okr
školní rady ve Vrchlabí, domábala se povolení jedno-
třídní soukromé školy s českým jazykem vyučovacím
ve Vrchlabí a žádala, aby c. k. okr. školní radou
nejprve ve smyslu § 187. definitivního řádu školníh
nařízeno bylo komisionální ohledäní vyhlednutých
místností v domě čp. 240 ve Vrchlabí. Komisionální
řízení o žádosti této, jejíž podání a obsah znám jest
pouze c. k. okr. školní radě ve Vrchlabí a c. k.
zemské školní radě pro království české v Praze,
dosud nebylo nařízeno, takže celá záležitost
tato jest posud úřadním tajemstvím
Proto jest tím zajímavějším, že současně v ča so-
pise »Trantenauer Zeitung« a ve večerním vydání
pražského německého listu »Bohemia« ze dne 9.
března 1907 objevily se zprávy o této pro-
jektované škole.
V případě tomto jedná se zřejmě o
porušení úřadního tajemství, a že zprávy
novinářské, které ovšem mají za úkol proti této
budoucí, z českých peněz vydržované škole štvát.
pocházejí přímo od někoho, kdo je
v nejužším styku s úřadníky c. k. okr.
školní rady ve Vrchlabí. Jinak by nemoh
pisatel získati informaci o zřízení školy i o osobě
budoucího jejího správce. Buď mu bylo povolen
nahlédnouti do žádosti, nebo mu je podal někdo, kd
nahlédnouti do žádosti má příležitost. Toto porušení
úřadního tajemství zavdalo podnět, aby byla uve-
řejněna výzva k pronásledování če-
ských lidí ve Vrchlabí a tedy k rušení dosa-
vadního klidného spolužití obou národností v tomto
městě. Tážeme se proto: 1. Je V. E. ochotna zále-
žitost tuto vyšetřiti a vinníka, jenž dopustil se tak
hrobého porůšení úřadního téjemstvt, přikladně po
lanicbět
doktor
J Celakovský
J Anýž
Vrchlabí
Praha
Trantenauer Zeitung
Bohemia
22
article
drča jlsbog abeoz a slža tso
lml sn
23
article
trestati? 2. Je V. E. ochotna učiniti opatření, aby
štvanice proti českému obyvatelstvu ve Vrchlab
hned v počátcích byla udušena, a aby příslušníkům
národnosti české ve Vrchlabí zjednána byla příslušná
právní ochrana?
Dotazy místního rázu podali poslanci Kulscher
a Trantal.
Nejvyšší maršálek zemský o dielách členů zemského
výboru.
Nejvyšší maršálek zemský odpovědě
pak na dotaz posl. V. Březnovského a soudruhů
výši diet, vyplacených v posledních letech členům
výboru zemského. Pravil: Ve 34. schůzí sněmu, dne
18. února 1907 podali ka mně pp. poslanci V. Břez
novský a soudr. dotaz o článku, uveřejněném v č.7
časopisu »Rozhledy« ze dne 4. ledna 1907 o výši
diet, vyplacených v posledních lelech č enům výboru
zemského. Na dolaz ten mám čest odpověděti na
základě usnesení zemského výboru ze dne 13. března
1907 jak následuje:
Suma výloh cestovních, nahražených všem čle
nům výboru zemského nyní úřadujícího, za celou
posavadní dobu funkční, tedy za pětiletí 1902 až
1906 činí 26.887.86 K, v čemž zahrnuty jsou již jak
vyplacené diely, tak i náhrady za hotová vydání ce-
stovní; jsou tudíž zprávy, jež po té stránce časopisy
některé přinesly, rozhodně přehnány a nesrovná vají
se s pravdou. Ostatně sluší naopak právem k tomu
poukázati, že úřadovné přísedících zem-
ského výboru, jehož výměra pochá z
z počátku let šedesátých, nynějším
poměrům zajisté neodpovídá, a že tudiž
tím méně lze žádati, aby členové výboru zemského
snad také hotová vydání cestovní z něho hradili.
Kulscher
Trantal
V Březnovský
V Břez
Vrchlabí
zemský výbor
24
article
Z přísedicích nyní úřadujících neobdrželi dva z
celou nynější dobu úřadní vůbec náhrady podobné
a další dva jen částkou poměrně pranepatrnou; u ostat-
ních dosáhly ovšem náhrady cestovného a diet výše
značnější. To zejména platí o referentech, kterým jsou
svěřeny ústavy zemské, chorobince, sirotčince, pak
odborné školství. Nelze popírati, že jest nanejvýše
důležito, aby referent poměry v mnohých úřadních
záležitostech, zejména však v ústavech nejen z vlast-
ního názoru podrobně seznal, nýbrž i v přiměřených
obdobích osobní dozor vykonával, jsou tudiž v mno-
hých případech cesty raferentů (přísedicích) za pří
činou tou konané nezbytny.
25
article
Má-li býti osobní prohlídka referentem na někte
rém místě vykonána, závisí dle platných předpisů n
osobním mínění referentově, jenž jest ovšem za celé
své úřadování odpověděn sněmu, kterému náleží právo
vše prozkoumati. Vzhledem k tomu, co předesláno
nelze však průměr nákladu na úřadní cesty, připada-
jící ze sumy svrchu uvedené na jednotlivé referáty
který činil u jednoho člena zemského výboru o málc
více než 1000 K, u druhého pak 3000 K, shledati ne-
oprávněným. Na základě zevrubného vyšetření nebyl
shledáno v počínání si členů výboru zemského, nyní
úřadujícího, ve směrech v dotaze naznačených žád-
ných nesprávností, neboť ve všech jednotlivých pří
padech byly účtované obnosy dle předpisův účtárnou
zkoumány a ciferně správnými shledány. Ostatně po
dotýkám, že zemský výbor se na tom usnesl, upravit
účtování výloh cestovních a diet přísedících zemského
výboru dle nových a přesných pravidel a proto ne-
mám příčiny učiniti další opatření osobnl.
Nepřítomnost svou pro dnešní schůzi omlu
vil churavosti poslanec Steln.
Posl. hr. Otakaru Czernínovi povolena Sdenn
dovolená.
Steln
Posl
Czernín
Sdenn
26
article
Jednací pořad.
Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněm
je způsobilý platně se usnášeti.
Po žádostiposl. Steina vzal nejv. maršálek zem
ský z jednacího pořadu první čtení návrhu posl
Steina a soudr. o stavbě drahy z Aše (odbočující o
místní dráhy Aš—Rossbach) přes Neuberg do Grünn.
Potom přešlo se k jeduacímu pořadu, jehož
prvým předmětem byly zprávy o volbách.
Zpravodaj přísedící z. v. dr. Eppinger podal
zprávu o volbě posl. Kaultersche za městský
okres friedlandský.
Přísedící z. v. Th. dr. Burlan podal zprávu
o volbě poslanců dra. Frant. Thuna Hohen-
stelna ml., dra. Frant. hr. Deyma dra. Jindřicha
ryt. z Kopetrů, zvolených skupinou držitelů vel-
kých statků svazkem svěřenským nezavázaných.
Všechny volby ty byly schváleny.
Druhým předmětem jednacího pořadu byl
druhé čtení zprávy komise pro kandi
dování do obou zemských komisí ber
ních o zprávě zem. výboru o doplůovacíe
volbách do zemské komise pro daň vý.
dělkovou a do odvolac! komise pr
osobní daů z přljmů, jež provésti přísluší
sněmu.
Zpravodaj posl. dr. Reiniger podal zprávu ko
míse s návrhem, aby se volby ihned provedly. Byi
pak dle návrhu komise zvoleni do komise pr
daň výdělkovou jakožto člen na místě resignovavšíh
člena Theodora Grohmanna ředitel pivovaru Karel
Heinrich v Kinšperku: jakožto náhradník na mí-
stě zemřelého p. Dietze p. A. Schramm, kupec
v Praze, a do odvolací komise pro osobní dat
z příjmu jakožto náhradník na místě zemřelého Ant
Klimeše okresní starosta Karel Winter v Žižkově
Třetím předmětem jednacího pořadu bylo dru b
čtení zprávy komise živnostenske
o návrhu poslanců Jos. Krejčíka, Václ. Němce
soudr. na změnu názvu a stanov »Zemské komise
živnostenské« a rozšíření působnosti její (o živnosten
ské radě).
Stein
doktor
Eppinger
Th
Burlan
František
Jindřich rýt
Reiniger
Grohmann
Karel Heinrich
Dietz
A Schramm
Antonín
Klimeš
Winter
Jos
Krejčík
Václ
Němec
Aš
Rossbach
Neuberg
Grünn
Praha
Žižkov
27
article
Zpravodaj posl. Krejčík pravil, že již po několik
let nalezají se mezi pracovními úkoly sněmu dvě
stěžejné olázky stavu živnostenského. Jednou z nich
je starobní pojišťování, druhou je projekt Živno-
stenské rady pro království české
Sněm království českého učinil již mnoho v zájmu
našich stavů výrobních. Nutno to zde konstatovali
poněvadž tu a tam se slýchá, jako by sněm nepři-
hlížel dosti k zájmům průmyslu Sněm jednal již
úvěrních fondech, o novele živnostenského řádu,
školství odborném a řemeslnickém, keré převzato
do správy země. Země podporuje ze svých nevel
kých prostředků finančních kursy pokračovací, škol
ství, výstavy atd.
Krejčík
Živnostenský
rada pro království český sněm
živnostenský řád
28
article
Vedle toho pracuje se stále o pomocné ake
maloživnostenské. Jest zde nový projekt
zavedení povinných zkoušek učňovských a pomoc
ných učňovských besídek atd. Zemský sněm má ve
svých archivech velmi rozsáhlé oddělení, ve kterém
se jedná o otázkách živnostenských. Celá tato akce
jest opatřována různými úřady a tím se stěžuje ry
chlé její vyřizování. Jejímu sjednocení má sloužil
Živnostenská rada. Nemá tedy podporovati organí
saci třídní. Nemá také býti korporací politickou
která by čelila proti jiným stavům, ač nelze upříti
že po stránce organisační živnostalci byli předsti
žení stavy jinými.
Pojednav o výsledcích organisace jiných stavů
poukázal řečník k tomu, že zástupcové průmyslu a
obchodu a tříd měšťanských hlasovali ve vídeňském
parlamenťě vždy pro všechny návrby, kterě směřo
valy k zvelebení zájmů dělnických. Podobně praco
váno pro zájmy učitelstva.
Také pro úřadnictvo bylo mnoho vykonáno; pr
důstojnictvo též. Je jim toho přáti, ale dlužno zá
roveň uznati, že živnostnictvo právem hlásí se o to,
aby vedle komor obchodních, které se zabývají po
výtce pracemi hospodářsko-politickými, byla v krá
lovství českém zřízena korporace, která by na pol
autonomním vyřizovala také otázky, které do kon
petence zemské spadají
29
article
snleotte s
-aton
mnlr
30
article
V drobném prodeji
ranní čísle o sobe
odpolsdní .
. . aa 2
Ve flialkách na venkov
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4b
31
article
tmsn ajá
naž
Inserát
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá adrini-
strace v Marianské ulicí č.3
Tam nachásejí se též redake
tiskárns a szpedice „ Národnich Listi“
Rukeplsy se nevracejí
Národnich
Rukeplsa
32
article
Jedná se pouze o to, aby se všechny zvelebo-
vací akce soustředily v pevných rukou a v pevném
středisku; to je jádro požadavku živnostnictva. Nová
tato organisace nemá býti namířena proti nikomu.
Řečník zmínil se potom o německém votu mino-
ritním. Votum toto nevztahuje se proti věcnému ob-
sahu projektu, nýbrž chce rozdělení živnostenské
rady na dvě sekce: českou a německou. Projeviv
naději, že tato různost bude srovnána, pravil řečník,
že zástupcové obchodu a živnostenstva nevítali by
toto rozdělení, a to z důvodů zvláště praktických,
poněvauž jsou přesvědčeni, že rozdělení na dvě sekce
bude drahým administrativním zařízením: z důvodů
autonomie jest naší povinností přimlouvati se, by
rada živnostenská byla celkem jednotným
Rečník podal potom tyto návrhy komise
1. Stávající zemská komise živnostenská usne-
sením sněmu ze dne 18. dubna 1899 jako poradní
orgán zemského výboru v život povolana, budiž pře-
měnou stanov reorganisována a znovu založena pod
názvem: »Živnostenská rada pro království české«.
živnostenský rada pro království
33
article
2. Působnost příští živnostenské rady pro král.
české budiž rozšířena na veškeré záležitosti rázu
průmyslového a úkolem jejím budiž, aby hájila, zve-
lebovala, zastupovala i podporovala rozvoj, potřeby
a zájmy živnostenské, průmyslové, řemeslné i ob-
chodní v král. českém
3. Úkolem živnostenské rady budiž zvláště
a) aby ve směrech uvedených podávala vláděa
zemskému zastupitelstvu dobrá zdání i samostatné
návrhy
b) aby vláda i zemské zastupitelstvo podporo-
vala při veškerých krocích ve prospěch průmyslu
obchodu v království českém podnikaných
c) aby podporovala snahy takových spolků
které obraly si za účel podporovati neb pěstovati
živnosti a průmysl vůbec, nebo jeho různá od
větví;j
d) aby podporovala neb spravovala školství prů
myslově, zejména školy průmyslové, obchodní, ře-
meslné, odborně i pokračovací, pokud náležejí do
působnosti zemské, a na ně dozíralaá
e) aby zakládala, podporovala nebo spravovala
odborná musea nebo jiné podobné ústavy i podniky
ke zvelebení živnosti v království českém
4. Zemskému výboru se ukládá, aby po vy
slechnutí odborných korporací do příštího zasedání
předložil sněmu příslušné návrhy a stanovy, př
čemž budiž přihlíženo k analogickému ústavu »Zem-
haličské komise pro záležitosti průmyslové« (schvá-
lené usnesením tamějšího sněmu v sezení ze dne
19. září 1903..
rada pro král
34
article
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že k návrho
podáno bylo minoritní votum, podepsané poslanci
Glöcknerem, Spiesem, drem. Hermannem, Müllerem.
Strachem a Markertem; zpravodajem o něm jest
posl. Markert.
Poslanec Markert pravil, že také Němci pozdra-
vují zřízení živeostenské rady pro Čecby jakožto
pokus o uvědomělou podporu živnostnictva. Něme
však vyslovují se proti tomu, aby zájmy průmyslu
byly v živnostenské radě spojovány se zájmy živ
ností, i žádají, aby zřízena byla instituce, k tomu
určená, aby chránila zájmy maloživností a malo-
obchodu. Ovšem přejí si Němci zároveň, aby prů-
mysl, na kterém vybudován jest značný díl blahobytu
země, byl všemi prostředky podporován a chráněn.
Glöckner
Spies
Hermann
Müller
Markert
Němec
35
article
Rečník soudí, že živnostenská rada, jak má býti
provedena, sotva bude míti potřebné prostředky.
aby prováděla veliké práce, kterých vyžaduje pod
pora průmyslu. Průmysl však dostoupil již takové
výše, že jest s to sám si udrželi svůj význam a své
důležité místo v hospodářském životě země.
Jinak ma se věc s malými živnostmi. Žádný
stav netrpěl hospodářskými převraty posledních de-
sítiletí a žádný nepodléhá hospodářským přeměnám
tak, jako malé živnosti. Mimo to značnou oběť uklá-
dají živnostem požadavky sociálně-politické. Ze všech
těchto důvodů jest řečník a jeho strana pro z ři-
zení ústavu, který by se obíral zále-
žitostmi maloživností a maloobcho d
a o jich rozkvět pečoval, avšak řečník připiná ke
svému souhlasu se zřízením Živnostenské rady d v
požadavky, jednak. aby k Živnostenské radě ná-
leželi pouze mužové, kteří jsou způsobill svými vě-
domostmi a svými poměry skutečně pomáhati živno-
stem a obchodu, jednak — a to jest zásadní pod-
mínkou pro Němce — aby Živnostens ká
rada, stejně jako Zemědělská rada
byla rozdělena ve dva jazykově od
lišné odbory. Tento drubý požadavek odůvodnil
řečník jednak miněním, že v odborech národnostně
oddělených bude se klidněji pracovati, jednak tím.
že maloživnostnictvo a maloobchodnictvo z něme-
ckých částí země má jiné požadavky a žije v jiných
poměrech nežli v českých částech země. Kdyby
ústav byl jednotný, obává se řečník, že by Čechům
dávala se přednost, a že by Němeům vznikala
často újma.
Němec
Čecho
živnostenský rada d
Živnosten ká rada
36
article
Vzhledem k tomu doporučil řečník návrh-
Zemský výbor se vyzývá, aby při sepisování statutu
pro zemskou Živnostenskou radu pečoval o zři-
zení dvou jazykově oddělených ústa v
i odborů jich, a to odboru českého a něme-
ckého. (Souhlas u přátel řečníkových.)
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že ke slovu
přihlásil se místodržitel a že proti návrhu přihlásil
se ke slovu dale rektor prof. Plersche a pro posl
Zázvorka a Kratochivíl.
Místodržitel hr. Coudenhove, začav svou řeč ja-
zykem německým, pravil, že se stanoviska vlády ne-
namítá zásadně — aniž by se vyslovoval o otázce
zřízení českého a německého odboru Živnostenské
rady — ničeho proti reorganisací živnostenské komise
v Živnestenskou radu, poněvadž se snaži napomáhati
živnostnictvu a je ochotna shledati v činnosti Živno-
stenské rady dobrou pomůcku pro podporu živnosten-
ských snah, ovšem uvnitř hranic, které živnostenská
komise dosud měla, a uvnitr hranic příslušných
předpisů státních i samosprávnýcho
profesor
Plersch
Zázvorka
Kratochivíl
Coudenhove
37
article
Vláda představuje si Živnostenskou radu jako
poradní sbor zemského výboru pro všechny záležitosti
technické a odborně kulturní, podpory živnostenského
působení v oboru působnosti zemského výboru a pro
záležitosti, které vyřizují se nákladem zemským. Po-
dolknuv, že Živnostenská rada nemohla by ovšem
zasahovati do oboru působení obchodní a živnosten-
ské komory a že by nemohla působiti v otázkách,
které zůstanou vyhraženy průmyslové radě, pokra-
čoval míslodržitel česky a upozornil, že vláda a různě
instance státní správy mají v oboru živnost. svoje
poradní sbory ve výborech společenslevních okres-
ních svazů, a ve společenstevních svazech vyšších.
zvláště zemských, podle předpisů živnostenského řádu
organisovaných, a že ústředním poradním sborem
vedle činné již rady pro zvelebování malých živnoslí
při ministerstvu obchodu má býti Živnostenská rada
pro celý obvod platnosti živnostenského řádu, o jejíž
organisaci se právě jedná. Vláda ovšem v oněch pří-
padech, kde půjde o racionální spolupůsobení všech
činitelů při zvelebování živností v naší vlasti, zajisté
co nejocholněji vyžádá si odborná dobrozdání pro-
jektované Živnostenské rady a není se strany vlády
proti tomu námitek, aby živnostenským společen-
stvům neb jich svazům — arci aniž by tím dotčen
byl jich zákonný obor působnosti a ráz — přiznáno
bylo v příslušném regulativu právo činného účasten-
ství při pracech zemské Živnostenské rady. Dále pra-
vil místodržitel, že bude nutne vyhnouti se jakémuko
alterováni předpisů a zařízení, pro státní dozor n
školství živnostenské a že by dohlíženo býti mohl
na tyto odborné ústavy jenom potud, pokud dohle
ten vyplývá z vydržování těchto škol z prostředk
zemských. Jinak chová vláda k projektu sympali
a jest proniknuta přáním, aby sněmu a zems kéne