3
masthead
27. srpna 1901. Číslo 238.
4
article
Všeruský trh v Nižním Novgorodě.
kic Z Niž. Novgorodu, 20. srpna. (Pův
zpr. »N. L. «) Zdejší světový trh, světoznámá
»jarmarka«, je v plném proudu. Obchodníci
každoročně sem zajíždějící, přiznávají, že dávno
již nedělali tak dobrých obchodů. Kupovatelů je
takové množství, jakoby je velká voda byla při-
nesla. Vlaky, jezdící do Nižního, jsou denco
den přeplněny, tak že pasažíři sedi jeden dru-
hému na klíně. Po parolodéch přibývá tolik lid-
stva, že jsou denně zaujaty nejen všecky kajuty,
nýbrž ř jídelny, nemluvě o palubách. Na jednom
z parníků společnosti »Meprypifl« předělali
koupelnu v kajutu. Po ulicích »jarmarky« proudí
zástupové. Na křižovatkách ulíe tlačenice
strkanice. Obchodnici mnou si radostně ruce.
Kdo smlouvá, s tím kupec ani nemluví. Manu-
fakturisté kolem 15 srpna měli rozprodáno na
tři čtvrtiny všech svých tovarů. Takových ob-
chodův ani neočekávali. Kupovatelů pořád ještě
přibývá.
Čemu se méně daří, je železo. Železoli
stové jde znamenitě a drží ceny přes pokusy
kupovatelů snížiti je. Ale obchod s jinými druhy
železa vázne, což nutí železáře slevovati.
Novgorod
5
article
Otevřený list generála Alexandra
N F. Ritticha.
Generál Rittich otevřeným listem v »Ho.
Bpex.« odpovídá na »důvěrný zatykač«, jejz
proti němu vydalo zdejší c. k. místodržitelstv
pro jeho »Pozdrav Čechům«.
Toto opatřeni, píše, bylo vyvoláno obavou
aby se Slovanům neotevřely oči nao jejích zou-
falé soeialné a hospodářské položéní. Cose
stalo? Jaká moucha štípla Rakušany ? Stalo se,
že ruský generál přijel jako turista do Prahy na
sokolskou slavnosť. Odjížděje poděkoval Čechům
za projevy úely a lásky, jež on nevztahoval na
sebe, nýbrž na ruský národ. Za zdvořilosť od-
platil zdvořilostí a učiníl to veřejně, v novinách
otištěným » Pozdravem Čechům«. A ejhle, tento
pozdrav otrávih život Rakušanům, tak že na-
zvali jej beztaktným a bůh ví jakým. O ra-
kouské vládě nic nebylo řečeno, o ní v spo-
zdravu« nebylo zmínky z dobrých příčin. Zato
všecka pozornost obrácena na Rusko, jež Če-
chové nedostatečně znají a jež ovšem žádný
Rus nebude hyzdít. Bylo ukázáno na moc
Ruska, na jeho sílu a život v osvětném slova
smyslu, s přáním Čechům všeho dobrého.
Alexandr
F Rittich
Rittich
Čecho
Rakušan
Rus
Praha
Rusko
Slovan
6
article
Čechům dána rada, aby stadovali ruský jazyk
a ruskou vlasť, aby navázali s Ruskem povné
obchodní spojení. A totolik pohoršilo ra-
kouskou vrchnosť, Jupiter se rozhněval, citě,
že nejedná dobře. Aby jednal dobře, musil by
býu ke všem stejně spravedliv, musil byse
starat o všecky bez rozdílu. Staré názory Met-
ternichů a Beustů se přežily a nedají se
směstnati s názory našeho věku, a zvláště na-
šeho prostranného Východu, kde všecko dělá a
poclopuje se jinak, lidštěji a prolo životněji
Tonoucí chápe se stébla. . . Hle, tak se má
věe, tím se v jejich očích provinil ruský tu-
rista, jenž, nedotýkaje se jiných, pověděl ně-
kolik přátelských slov přátelům
Jak vidno, generál Rittieh nelekl se » Neue
Freie Presse« tak, jako zdejší místodržitelství,
jež by jinak zajisté nebylo vydalo »důvěrný
zatykač« na gen. Rtitticha.
Italské válečné loďstvo pod Visem.
Récký »Nový List« oznamuje: Ilalské
středozemní lodstvo, skládající se z 9 obrněnců,
vyplulo z Benátek a plulo poděl dalmatského
pobřeží k dalmatským ostrovům. Když lodstvo
plulo kolem Visu, admirál Palumba telegrafova
s »Lepanta« na ostatní lodi: »Věčný pokoh
našim padlým soudruhům! At zije krá
italský !«
Po bitvě u Visu bylo to poprvé, co ilalské
válečné loďstvo prošlo těmi místy, kde r. 1860
italské válečné laďstva bylo zničeno admirálen
Tegetthoffem a chorvatským námořnictvem.
Čecho
Jupiter
Beust
Rittieh
Récký
Palumba
Rusko
Met
Benátky
Lepanto
Ata
Neue Frei Presse
7
article
K carské návštěvě ve Francií.
Za necelé čtyři neděle bude vílati francouz
ská republika mocného cara. Pařížské listy ví-
taji s největším zadostučiněním císaře Miku-
láše II., připojujíce různé vzpomínky na doby
dřivější ve svých článeích. Krásnou reminiscene
uveřejňuje dnešní »Matin« na bývalého presi-
denta Felixa Faura při jeho poslední návštěvě
na dvoře petrohradském. Jak jest známo, byl
zemřelý předseda gentleman bez chyby a vady
Jeho famosní garderoba, jeho elegantní způsoby,
jeho časem výstřední život, vše to bylo jakous
atirakcí pro veliký svět peřížských boulevardů.
Jak jednoduchý naproti tomu je nynější presi-
dent pan Loubet, pravý to francouzský buržoa.
A tu vzpomíná »Matin« prvního dojmu, jaký
učinil na carském dvoře bývalý president Faure.
Přijel do Petrohradu. Skvostné ulice byly vy-
zdobeny co nejnádherněji na počest prvního
úřadníka franeouzské republiky. Lid mu jása
vstříc a nejlepší komnaty paláce petěrhofského
byly mu vykázány. Bylo to druhý den po jeho
přijezdu. V rozkošném Krásrým Sělu mělase
konati veliká vojenská přehlidka. Více než
150.000 mužů defilovalo před presidentema
carem. Den byl pochmurný a chladný, ale přese
vše to dostavili se veskeří pozvaní v salonních
toiletách. Jediný president Faure se halil v
svůj šedý svrchník. Chvíli se čekalo, nebot
ceremonář carský se domníval, že předseda re-
publiky svrchník odloží, ale čekalo se marně.
Mika
Faur
Loubet
Francie
ská republika
Petrohrad
Matin
8
article
Druhý den se vyprávělo ve všech salonech ru-
ské aristokracie, jak těžee se prohřešil Felix
Faure na etiketě dvorské, podržev za přílomnosti
carovy při tak vynikající slavnosti svůj svrchník
Jinou chybu proti galantnosti vyčetla mu
ruská aristokratická společnost za téže návštěvy.
Bylo to za návštěvy chrámu, v němž jsou car-
ské hrobky; ear s presidentem francouské repu-
bliky došli ke hrobu Petra Velikého. Císař po-
klekl a pokřižoval se, Felix Faure se poklonil.
Zraky celé družiny byly obráceny na francouz
ského předsedu a jeden z popů pravil poln-
hlasitě k presidentovi, aby napodobil cara.
jak tajuplný Saint Simonin prozrazuje ve »Pi
guru«, Felix Faure s veškerou fmaneouzskoe
galantností odpověděl: Je suis republicain, je n
suis pas maladroit et je sais vivré.« (Jsem re
publikán, znám způsoby i život.) Pop byl pal
přísně carem pokárán.
K nynější návštěvě carově pojí Francou
zové naději, že přibude přece jen do Paříže
Bude pak v Paříži jemu na počesť uspořádána
snídaně v ruském vyslanectvu, k níž ovšem
bude přizván i Loubet; odpoledne prohlédne
prý si car nový most Alezandra III. a večer
bude prý hostina v Elysejském paláci a slavnostní
přijímání hodnostů. Car položí prý také věnee
na náhrobek Felixé Faura. Také v Compiěgne
bude prý slavnostní přijímání hednostů, veliký
lov v okolních lesích a slavnostní představení
v zámeckém divadle. Při remešské přehlidce
budou prý před carem provedeny i výkony bi-
cyklistického a větroplaveckého oddělení vo-
jenského.
Faur
Petro Veliký
Saint Simonin
Pop
Paříž
Elysejský palác
9
article
Původ jeronymské koleje v Římě.
Původ jeronymské koleje v Římě.
Dopisovatel terstského listu »Pjecolo« mě
v Rěce rozmluvu s barským arcibiskupem Mili
novičem. Areibiskup prohlásil, že měl pramalé
téměř žádné účastenství při proměně illyrského
hospitálu v Římě v jeronymskou koleje Je to
dílo biskupa djakovského J. J. Strots smay
era, jenž již r. 1859 zasazoval se u papeže
Pia IX. o tuto změnu, a sarajevského arcibis-
kupa Stadlera, jenž v posledních letech
Strossmayera podporoval.
O úžasné policejní korrupei
v New Yorků,
o níž jsme už zprávy podali, píší tamější listy
ještě: »Odhalení policejního darebáctví, jež sy-
stematicky provozuje se zde po léta, působilo
v kruzích policejních i politických, totiž tamma
nystických, jako výbuch. Leč to byl jenom za-
čátek a horší věci prý téprve přijdou, nebo
záclona, halící policejní praktiky v tajemství.
počiná znenáhla padati. Edgar A. Whiitney, který
ukázal, jak policie dává výstražné pokyny her-
nám o připravené razzii, přiznal se ke všemu.
Bratrstvo hráčů krvavě musilo platit polícii za
její zprávy, posílané po zúřadních dráteche.
Strots
Pius
Stadler
Strossmayer
Edgar
Whiitney
Řím
New York
10
article
Whitney pověděl vše, co ví o systému, pomo
jehož jistý kroužek v policejním departementu
»pracoval« společně s majiteli heren. Jak po-
věst dí, výpovědí Whitneve jsou velice sensační.
svědčící proti policejním úřadnikům, jichž od-
souzení jest pravdě podobné. St. zástupce Pbil-
bin pravil, že situace je nyní velice vážná, ale
že prozatím neminí se vysloviti o podrobno-
stech. Proslýchá se, že soudce Jerome vydal
několik zatykačů, z níchž jeden určen prý je
pro polic. úřadníka Glennona, jenž jest důvěr-
níkem policejního náčelníka Deverya. Devery
sám býval kapitánem a byl obžalován z vydě-
račství. Praví se, že Glennona nelze nalězti
že snad odjel do Irska »navštívit nemocné pří-
buzné«. Soudee Jerome sám jej hledal vi tender-
loinské policejní stanici, ale řekli mu, že Glen-
non jel do Saratogy, kde také Devery se nalezá
v četné společnosti tammanystů. Whitney vyslo-
vil se po výslechu před st. zástupeem, že ne-
šetřil nikoho a že mu je uži všechno jedno.
jaké to bude míti následky a kdo to sodskáče«.
Zpověď jeho trvala přes šest hodin. Podrobnost
o tajné allianci mezi polici a majiteli heren
vykřičených domů nebudou zatím uvéřejněny
z obavy, že by byli odstraněni nebo přemlu-
vení svědkové, jichž bude třeba, aby dokázána
byla zkorrumpovanost policie.«
Whitney
Jerome
Glennon
Devera
Glen
Pbit
Irsko
Saratoga
11
article
K boji proti ocelářskému trustu
ve Spojených státech.
Kritická chvíle v nynějším boji proti trustu
nastala, neboť v málo již dnech musí se uká-
zati, jak účinkovati bude rozkaz Shaffera, pre-
sidenta »Amalgamated Association«, ke všeobecné
stávce na ty, kteří dosud váhali se k ní přidati.
V úřadovně jednety té jest po celý den živo,
nehoť stále dncházejí zprávy od různých unií,
jichž členové nevrátí se do práce ; brzy snad
již hude možno zjistíti, jak veliký je definitivní
počet těch, kteří svorně vyšli v boj prot
Irustu.
»American Tin Plate Company« vydala
prohlášení, že uzavře některé ze svých malých
váleoven a dá své stroje převézti do Monessen,
kde prý počet svých dělníků zdvojnásobí.
Místopředseda William Gibson oznámil, že
podle dodaných mu spolehlivých zpráv rozkazu
ke všeobecné stávce bude uposlechnuto na konee
po celém pitsburském distriktu téměř bez vý-
jimky.
Ústřední dělnická unie v Genevě, v Novém
Yorku, usnesla se podporovati stávkáře morálně
t ſinančně a bude-li atávka dlouho trvati, po-
žádá presidemta Mae Kinlely e, a by
svolal kongres, který by zruši
elo ze železa a ocele a donutil tak
trustk povolno sti.
Riversidská železárny byly uzavřeny, ježto
3000 dělníků tam zaměstnaných zahájilo stávku
ze sympatie k »Amalgamaled Association«. Dílny
tyto ználežejí »National Tube Company« a byly
teprve nedávno zařízeny.
Shaffer
Gibson
spojený stát
Monessen
Geneva
Nový York
Amalgamated Association
Company
Mae Kinlet e
kongres
National Tube Company
Amalgamaled Association
12
article
Trust pomýšlí na přeložení svých válcoven
z Dewees Woodu do Kískionenelas Valleyu; na-
svědčuje tomu okolnost, že je tam asi 150
mužů zaměstnáno rozebíráním strojův. Pikety
tamějších stávkářů myslí ale, že děje se to
jenom k vůli provedení oprav na strojích a že
trust chce stávkáře umto způsobem postrašit.
Dělníci u Firth-Sterling Company, jež vy-
rábí dělové kule a má velké vládní objednávky.
přistoupili k »Amalgamated Association« a za-
hájili stávku.
V noyo-yorské opeře byla velká schůze
lidu, ve kteréž byl Shaffer hlavním řečníkem.
Po sehůzi mnozí z dělníků »National Tube
Works« přistoupili k »Amalgamateď Associa-
tion«.
V pěti velkých váleovnách ve Wheeling
v Západní Virginii, kde jest zaměstnáno přes
10.000 dělníků, byla práce zastavena. Z těch
jen asi 5000 patří k »Amalgamated Associa-
tion«, což jest důkazem, že i neuniovi dělní
cchotně posléchli rozkazu ke stávce.
Míkuláš II. a Trausvaal.
Potrohradský zpravodaj pařížského »Rap
pelu« oznamuje, že, jak se dovídá od osoby
vysoce postavené, car za své schůzky s angli-
ckým králem navrhno tomuto prostřednictví
v otázce transvaabsské. Podmínky míru prý jsou
čestny pro obě strany. Transvaal byl by pro-
hlášen neodvislou republikou a postoupil by
Anglii území zlatých dolů randských a zárovei
zaplatil náhradu válečnou. — Ovšem dlužno
i zprávu »Rappelu« přijati po zkušenostech do-
savadních s nedůvěrou
Valleyu
Shaffer
Trausvaal
Dewee Wood
FirthSterling Company
Virginie
Transvaal
Anglie
National Tube Works
Amalgamated Association
Amalgamateď Associa
13
article
Odchod jezovitů z Francie.
Ve čtvrtek večerním vlakem opustilo 80
jezovitů Paříž a Francii. Většina z nich se ode-
bírá do Afriky. Veškeré vyjednávání generál
řádu P. du Laca zůstalo marno. Včera ráno
došly rozkazy z Říma a ještě téhož večera 80
členů se odebralo, jsouce poslušni své famosní
devise »perinde ad cadaver«, do dalekých zemí.
kde jich zajisté růžový život nečeká,
Burově opět v Kapskn.
Vojenský kritik Williamís kritisuje v lon-
dýnském »Morning Leadru« nepříznivě anglické
operace v jižní Africe z posledních dnů. Bur-
ský velitel Kruitzinger vrátil se sice s malým
počtem vojáků z Kapska zpět do Oranžska, ale
neznámo jest, co stalo se s hlavním vojem
jeho oddělení, jenž byl páčen na 800 —4000
mužů. Tento nalezá se možná ještě v Kapsku.
Scheeperův oddil snad dokohce dostihl již i
moře a nepřekvapilo by také, praví Willjams,
kdyhychom slyšeli, že i Devet vnikí do Kapška.
Laco
Scheeperův
Francie
Paříž
Afrika
Řím
jižní Afrika
Bura
Kapsko
Oranžsko
Morning Leadr
14
article
Názory Williamsovy jsou potvrzeny skuitečné
dnešní depeší, jež oznámita, ž e Buro ve
v Kapsku opét na jih ustupují.
Z postupu jich novzniká ovšem nebezpeči
větším tamním městům anglickým, ale zato
se postupem tím udržuje jitrení mezi kapskými
Holandany. Odpor jich proti Anglii se posi-
luje a burským četám přibývá tak nových
svězíeh bojovníků. Wüliams, když ještě ne-
měl zpráv o novém tomto postupu Burů, do-
znal upřímně: »Jest jasno dnes více než kdy
jindy, že nemáme území té ni oné republiky
v praktickém slova smyslu v moci své a že
nepřitel v naš stré) s a dě ob-
sadil právě tolik území jako m
v dřívějších jehotterritorífch.
Burové ohrožují vážně našo spojení a my ne-
jsme s to chránili ani loyálních osadníků svých.
Celá výprava naše poslrádá jednotného, sou-
stavného vedení.« se slrro
»Times« doporučují, aby znavené britsk
vojsko v jižní Africo ivystřídáno bylo několika
pluky, britskými zs Indie. o Budeslij ale chtiti
vláda anglická právě v nynější vážná době
oslabiti své postavení ve Vých. Indii, jest dost
pochybno.
Williamsův
Burová
Kapsko
Anglie
Indie
15
article
Odpověď anglických » Trade Unions« na dolaz
Vanderveldův, byly-li by ochotny prohlásiti v An-
glii všeobeenou stávku jakožto nátlak a na zjed
nání míru v jižní Africe, zní odmítavě. Před-
pověděli jsme to ihned: anglický dělník nechce
se odtrhnouti od všeohecného proudu a nad to
nezvykl si pro jiné oběti přinášeti, i když by
oběť taková byla v pravdě velkodušnpu.
Cizí konsulové dali na žádost burských že
zvláštní komisí prozkoumati poměry v tak zv.
koncentračních táborech, kdež ženy a děli Burů,
v poli stojicích, jsou Brity donuceny žiti. Zpráva
konsulů sahá až do 10. července a opatřenu
jest statistikou o počtu úmrti, chorob atd. vo rů-
zných takých táborech. Vysvítá z auten-
tické zprávy konsulární, že úmr-
nost v táborechzminěných je st
nesmírně veliká, 2krát až 144krát
větší než v Pretorii, kdež maximum úmrt-
nosti jest (za tisíc a rok) 25. Hlavní příčinou
chorob jsou útrapy a strádání, jež burské ženy
a děti musily snášeli za cest — třeba až 20
dní trvajících — z farem svých do koncen
tračních táborů, dále nedostatečnáa
často zkažená strava, jež zvhálště
pro děti jest až přímo nepožíva-
telná, pak veliké rozdily mezi noční a denní
teplotou, nedostatečná ochrana před
zimou v pouhých stanech, nedo-
statek oděvui příkryvek, nepři-
měřené místnositi pro choré, nedo-
statek lékarů, lékův i ošetřova-
telův. Ejhle, tak bezohledně a bezcitně ne-
chává zmírati, ba přímo ubijí civilisovaný náro
anglický žleny a děti svých odpůrcůl
Brito
Pretorius
jižní Afrika
Trade Union
Vanderveldův
16
article
Protiklerikální tábor lidu
v Prostějově.
(Pavodní zpráva »Nár. Listůr) zei
Ohlášený klerikální sjezd do Kroměříže
zavdal podnět k protiklerikálnímu táboru lidu
v Prostějově. Lidová strana na Moravě svolala
zástupce stran: národně-sociální, radikálně po-
krokové, státoprávní a staročeské, aby společnou
prací tábor onen byl uskutečněn. Stra na
staročeská na vyzvání strany 1i
dové ani neodpověděla a táboru
lidu také se nezúčastnila. Ostatní
strany vyslaly své zástupce do komitětu i své
řečníky na tábor.
Tábor sám určen byl na neděli dne 25.
t. m. na 3. hodinu odpolední Avšak již o 2.
hodině odpolední bylo na prosťranném náměstl
prostějovském živo. Davy přicházely a stavěly se
kolem prostranné tribuny, ověnčené chvojíma
okrášlené prapory barev národních. Co chvíli
přicházely nové zástupy z okolních míst a obcí,
spolky s praporem i hudbou, tak že před po-
četím táboru páčilo se účastenství na 30.000
hlav. Ze všech koutů Moravy sjel se tu lid,
aby protesloval proti klerikalismu, jenž nebez
pečně se roztabuje po celém markrabství.
A v pravdě tábor ten byl protestem mohutným
a důstojným.
Davy
Prostějov
Kroměříž
Morava
17
article
Krátce po 3. hodině zahájil tábor předseda
politického spolku prostějovského pan. Špač e
a podal návrh na předsednictvo.
Zvoleni byli: předsedou poslanee Vy
chodil, místopředsedy pp.: Vajt, starosta
města Prostějova, František Špače k, starosta
z Kralic, František Adamíra, typograf
z Brna, poslanec dr. Porek z Prostějova a
za zapisovatele pp.: Šerý, slarosta z Val.
Klobouk, dr. Koželuha z Uh. Hradiště,
poslanec Reichstädter z Prostějova
poslanec Přikryl z Cvrčovic u Zdounek.
Na prostranné tribuně zaujali místa poslanci
zemšti a říšští: dr. Stráns ký, Leblo ch,
Pokorný, Příkryl, dr. Perek, Vy-
chodil, Richter, Roichstädter
Hulka, Martinek, Skála a Šílený
Mimo to přítomno bylo na tribuně na 300
obecních starostů a osob veřejně působíefch.
Posl. Vychodil, ujímaje se funkce
předsedy táboru, děkuje za důvěru jemu pro-
kázanou a dí: »Význam táboru dnešního jes
dalekosáhlý. Má býu mohutným protestem
Špač
Adamíra
doktor
Porek
Koželuh
Reichstädter
Přikryl
Stráns
Pokorná
Perek
Richter
Roichstädter Hulek
Martinek
Posl
Zvolen
Prostějov
Kralice
Brno
Val
Cvrčovice u Zdounky
Leblo ch
18
article
lidu proti klerikálám, kteří pod rouškou nábo-
ženství lákají jej do svých služeb.« Uvítav
pak přítomné poslance, udělil slovo prvnímu
řečníku, panu Šerému, starostovi z Valašskýeh
Klobouk.
Pan Šerý promluvil v podstatě násle
dovně: »Uznává jistě dnes každý, že není nu
celém světě takového obvodu země, která tolik
byla by pronásledována, tolik vyžadovala obět
pro své obhájení, jako země koruny české.
V celém světě není národa, jenž by byl tolik
vytrpěl a tak pevně po celá stoleti persekuci
vzdoroval, jako nároď český. Národ náš stojí
v moři nepřátelských vln, v příboji jejich jako
molutná skála, od nízž se ječící bouře odráží.
Šerý
Šerá
Valašskýeh Klobouky
19
article
A v době, kdy veliké pohromy ženou se na kd
náš, bráníme se neústupně. Také dnes bráníme
se, protestujíce co nejrozbodněji proti straně,
která čihá na okamžik, kdy vzafa by nám svo-
bodu politiekou i svobodu přesvědčení. (vý
borně 1) Jest to strana klerikální (Bouřné projevy
nevole), která pod rouškou víry baží pe světsk
nadvládě Ale komu národ přirostl k srdci,
v kom oheň lásky k lidu ještě neuhasl, ten
musí vzepříti se proti straně té, která kázat
majíc čisté ovangelinm lásky Kristovy, blásá jen
svár, nenávist a rozkol. (Výborně !) Proti zne-
užívání víry kúčelům sobeckým, proti hlásání
náboženské nesnášelivosti vůči jinověrcům, prot
dnešnímu sjezdu klerikálů v Kroměříží a proti
celé klerikální straně a její snahám český lid
dnes protestuje. Český lid nedá se svésti opět
pode jho klerikální, pod nímž tak dlouho úpě
on i jeho osvětové snahy.« (Výborně! Dlouho-
trvající pollesk.)
Posl. dr. Perek: »Slavné shromáždění
Nešťastný jest dobrý lid český, nesťastný proto,
že tolik utrpení nezažil žádný jiný kromě lidu
irského. Nepřízeň osudu, která do vínku nám
dala ú kolébky heslo: »Bojuji a trp!« — uka-
zuje nám stále neblahou svoji tvář. Před rokem
ohražovali jsme se proti vládě, dnes protestu-
jeme proti násili klerikálů, kteří jednáním svým
lid (český kl mohutnému protestu sami nutí.
Kristův
Posl
doktor
Perek
Kroměříž
20
article
(Výborně!) Strana klerikální to jest, která po
celou řadu let zasahá rušivou rukou do osudá
našeho národa. (Výborně! Potlesk.) Vedle Němců
a židů nemáme větších nepřátel nad klerikály.
(Výborně!) A prohlédneme-li dějiny našeho
národa, seznáme, že jest to skutečně pravdou.
Klerikálové, kteří již za Svatopluka proti lidu
českému pracovali, ti vedeni pak německým
Wichingem, ztrpčovali život světci, apoštolu
slovanskému Methoději, proti němuž neštítili se
použíti žádných zbraní. (Výborně ! Projeyy
neyole proti klerikálům.) Wiching stal se
zrádeem českého lidní na Moravě, zradiv jej
Arnulfovi. I v dobách dalších vidíme, jak pod-
vrátné snahy klerikálů čelily vždy protí českému
lidu, proti jeho snahám osvětovým a politickým
Klorikálové způsobili u nás války s husitské
eelou Evropu takřka seštvali na ten »kaciřskýe
lid český. Jim nestačilo upálení Mistra Jan
Husa. (Sláva památce Husově !)
Celý národ měl býti buď zotročen nebo vy
hlazen. A proto proti němu hlásali výpravy
křižové, mečem a ohněm chtěli lid vrátiti d
lůna cirkve katolické, z néhož dobrovolně vyšel.
Němec
Svatopluk
Wiching
Arnulf
Jim
Hus
Sláva
Husův
Morava
Evropa
21
article
(Výborně! Hlas: »To byla láska křesťanská l«)
Sotva že na chvíli za vlády Jiřího z Poděbrad
lid náš si oddychl, již byli to opětně klerikálové
kteří rušivou rukou svojí zasáhli do klidného
našeho života. Vynesli klatbu nad králem, jenž
nebyl jim dosti katoliekým, jinak řečeno, neznal
slepé poslušnosti k Římu. (Výborně. !) Papež,
jenž Jiřiho z Poděbrad dal do klatby, za zády
jeho nabízel korunu českou jinému. Řečník, po-
jednávaje pak o událostech pozdějších přecházl
k době nynější a praví, že jako v době dří-
vější jezovilé bujovali proti osvětovým snahám
národa našeho a lid selský hleděli držeti v pod-
danství, tak i dnes činí. Trpícího lidu českého
nikdo se neujal. (Výborně !) Dnes hlásá se, že
víra jest ohrožena. Ale není to pravda. Víra
ohrožena neni a je li, pak jest ohrožena jen
klerikály, jimž víra jest záminkou, moe
světská účelem. (Výborně ! Výhorně
Hlučný souhlas !) Aby pojistili si vliv světský.
postavili si klerikálové při minulých volbách
všude své kandidáty. Ale lid český dal jim dů-
kladnou odpověď. Řekl jim: Zůstaňte v kostele
a nepleťte se do našich věcí, ty si spravíme
bez vás. Mírněte raději společenské protivy.
hlásejte lásku k bližnímu a sami jděte příkla-
dem svým vstříc. (Hlučný souhlas.) Klerikálové
dnešní nedomáhají se snad jen úcty a vážnosti
u prostého lidu, ale chtějí míti nad ním moc.
Jiří
Poděbrady
Řím
22
article
Ale pravím: Osudným, velkým neštěstím by
bylo, ponechati jim volné pole ve věcech veřej-
ných! (Tak jest!) Lid náš své nepřáteli již
zná a dovede jejich snahám čeliti. Proti kleri-
kálním snahám, jichž utužení hlásá se dnes
v Kroměříži a nikoliv utužení ohrožené prý
víry, dovede se lid náš postaviti. Buďme všichni
na stráži před klerikálními snahami jako jich
střehli Táborité, buďme tak pevni a neústupni
jako oni a odrazíme všechny útoky nehodných
následníků Krista, kteří víry jeho zneužívají
k nekalým svým účelům osobním, k zotročení
lidu, rozumu a svobody. (Výhorně. Hlučný po-
tlesk. Řečníku se gratuluje.)
Krist
Kroměříž
Lido
23
article
Pan Adamira jako zástupce výkonného
výboru národní strany sociální v Brně promlouvá
o tom, že Němci vždy, kdykoli nemohli nás
zdolati, vzali si na pomoc svatou eírkev řím-
skou. A církev vždy ochotně stála Němcům po
boku proti nám. Klerikálové nyní chtějí nás po-
raziti vlastním naším lidem, jejž do řad svých
pod různými hesly verbují. A při tom udržují
panství slechty a kapitálu. Každý stav dovedou
přilákati různýmí sliby. Proti tomu ohražujese
český lid se vším důrnzem. Dnes v Kroměříži
rokují o českém lidu ti, kteří jeho, ani jazyka
českého si neváží. Všichni kněží, kteří o minu-
lých volbách volili Němce Brandhubra, budou
dnes sjezdu tomu přítomni. Řečník pak jako zá
stupce strany národně-sociální prohlašuje, že
v boji proti klerikálům strana jeho bude sou-
činnou se stranami ostatními. (Výborně! Souhlas
a potlesk.)
Adamira
Němec
Brandhubr
Kroměříž
výbor národní strana sociální v Brno
24
article
Dr. Koželuha z Uh. Hradiště praví: Dvě
města dnes zaujímají pozornost všech Čechů
moravských. Jsou to Kroměřiž, město zpáteč-
nictví a tmy, pak Prostějov, město pokrokua
osvěty. Havěť klerikální sjela se dnes do Kro-
měříže, aby rokovala o svých zájmech jako po-
lyp, jenž rameny svými uchvátiti chce pokrok
a svobodu lidu. (Výborně !) Proti tomu pamě-
tlivi mušíme býti hesla: Klerikalism — toť ne-
přítel! Nepřítel lidu, nepřítel osvěty, nepřil
pokroku. Všichni, kteří jako učenci, badatele
nebo literáti v ohledu osvětovém získali si ne
ocenitelných zásluh, jsou dle učení klerikalismu
neznabohy, kacíři. Probouzející se vzdělání
lidstva jest trnem v oku klerikálům, kteří prol
snaží se, aby dostali do moci své školsíví. (Ví-
borně!) Ale ty zlaté časy, kdy vše to, co kle-
rikálové řekli, bylo svatým — ty již uplynuly
a nevráti se. Lid prohlédá a počíná jim nedů-
věřovati. Klerikalism, jenž jen všude chce vlád-
nouti, nestaral se nikdy spravedlivě a opravdové
o potřeby lidu a o jeho svobodu. Kleriknlisn
nemůže býti nikdy lidovým, ješto representuje
kapitalism a feudalism.
rhuin
doktor
Koželuh
Čecho
Klerikalism
Hradiště
Prostějov
25
article
Kdo představovati bude dnes v Kroměříši
český lid? Šlechta a vysocí hodnostové cír-
kevní. Lid jest jen předmětem moci klerikál-
ních těchto pánů. Proto hrozí peklem všem,
kdož s nimi nesouhlasí. Ale nám je soudcem
hlas svědomi. Národ Husův, národ Komen-
ského neopustí níkdy svobody svědomí a pře-
svědčení pro marné hrůzy klerikálů. Za stranu
radikálně pokrokovou prohlasuji; Jeden cil i
jednu snahu proti klerikalismu ! (Výborně!)
Prohlášením, že postrádá na táboru přítomnost
strany realistické a sociálně demokratické, skon-
čil dr. Koželuha za potlesku. stannisu
Posl. Pokorný prohlásil sei jakol zástupee
venkovských obeí okresu vyškovského solidár-
ním vboji proti klerikalismu, jehož vývoj za-
staviti jest naší povinností. a-Nedbejme mic na
to, že klerikálové, aby spíše dostali lid. dol své
moci, hlásají separatism moravský. Lidmi z
království se lid nášavzpružil. (Výborně!)
Husův
Komen
Koželuh
Posl
Pokorná
Lido
26
article
Posl. Reichstádter, jako zástupce Vžl kurie
na radě říšské, protestuje rozhodně proti kleri-
kálním snahám. Lid moravský není take snadno
vznětlivý, jako bratři jeho z království, aleč jest
houževnatý. A právě v této houževnatosti vidí
záruku, že boj proti klerikalismu nemine se
úspöchem. (Výborně !)
Dr. Buliín z Brna pravil v podstatě: Ne-
bylc nikdy na světě věci tak vznešené, aby ne-
mohla býti smýkána kalem všedního života. Ani
víra, jež posvátnou mábýt každému člověku,
není toho ušetřena — sjezd klerikální v Kro-
měříži jest toho důkazem. Protestujemedi dne
s tohoto místa proti sjezdu tomu, nebrojíme ni-
kterak proti katolickému náboženství, ale prou
snahám stavu kněžského po moci politické a
hospodářské. (Výborně !) Rozeznáváme vždy
klerikalism od náboženství. A proto výčítá-li
nám někdo, že brojíme proti náboženství, pak
vědomě lže. (Tak jest!) Nůboženství není
dnes ohroženo, leda jen klerikální polilikou.
Klerikálního sjezdu neuznáváme ani pa
stránce náboženské, ani po stránce národní.
V čele sjezdu toho stojí muž, jenž českého
jazyka neuznává, jenž svému sekretáři dopisuje
německy, jehož úřadování jest německé. Dr.
Posl
Reichstádter
doktor
Buliín
Brno
Vžl kurie
27
article
Kohn. má národní o přesvědčení na dnešním
táboru, ve své residenci však nikoli! (Výborně!)
V Borové odhaluje se dnes pomník bo-
jovníku národnímu a mučenníku našemu, Karlu
Havličkovi. (Sláva jeho památce!) Lépe ani
učiniti nemůžeme, než když za vzorem tohoto
bojovníka, který klerikalism tak houževnatě po-
tíral, neustoupíme od boje nám vypovězeného
a když od klerikálů nedáme si řici ani po
dobrém, ani po zlém. Hajme svobody svého
svědomí, hajme osvěty, hajme svých politlckých
práv, hajme jazyka svého mateřského! (Vý-
borně! Dlouhotrvající potlesk a souhlas. Řečníku
se blahopřeje.)
Posl. Přikryl: Jako zástupce Zdouneck
a Kroměřížska prohlašují, že obyvatelstvo kraje
toho jest ve víře pevné, tak že nebylo třeba
k upevnění jeho víry svolávati zvláštní tábor.
(Výborně !) Strana klerikální jesti stranou našemu
národu nebezpečnou a prolo boj proti ní
ukládá nám naše povinnost k národu. V boji
tom budeme stáli všichni v jednom šiku.
(Výborně.)
Na to učinili ještě souhlasná prohlášení
pánové: red. Hejnic z Prostějova, Náhlik z Bo-
skovic, prof. Vinkler z Mor. Ostravy jmenem
tamního politického spolku, načež přihlásil se
ke konečnému slovu dr. Fišer z Olomouce. Dr.
Kohn
Havličk
Sláva
Posl
Přikryl
Zdouneck
Hejnic
profesor
Vinkler
Mor
Fišer
Kroměřížsko
Prostějov
Ostrava
Olomouc
Náhlik z Bo
28
article
Fišer poukázal, že dr. Kohn na sněmu mar-
krabství moravského nikdy neměl slova obrany
pro utiskovaný lid český, nikdy se ho neujal.
Na konec navrhl dr. Fišer tuto resoluei:
»Český lid, shromážděný na táboru. strany
lidové a pokrokových stran státoprávníchv
Prostějově dne 25. srpna 1901, porokovavo
nebezpečí, hrozícím českému národu z politi-
ekých snah moravské větve strany klerikální,
pokládá za nutné, stanovisko své proti této
straně jako straně čistě politické takto vy-
tknouti:
1. Máme na zřeteli, že strana klerikální
mezi všemi národy jest rozšířena a všude
sleduje stejný cíl po dosažení politické moci
zneužíváním náboženského přesvědčení lidu
bez ohledu na jeho národnost; — rovněž
víme, že strana klerikální zejmena naší drahé
vlasti podřizuje svaté zájmy národa českého
své politice mezinárodní a vlivům cizozem-
ským tou měrou, že se v nynějších dobách
národnostních sporů na svých sjezdech a ve
svých programech ani českou otázkou národ-
nostní a státoprávní nezabývá. Oproti této
bezbarvé národnosťní politice klerikální, vý-
vojí českého národa tak nebezpečné, chceme
ze všech sil se přičiniti o ráznou obranu
práv národních a o uskutečnění českého stát-
ního práva na základech lidových.
Fišer
Kohn
Prostějov
29
article
2. Co se týče politického postupu v boj
proti odvěkým nepřátelům národa českého,
obražujema se proti chabé a zpátečnické poli-
tice moravské strany klerikální, která spojen-
ství s německými klerikály výše klade nad
společný postup se svobodomyslnými polit-
ckými stranami národa českého a která v
Vídni oslabuje a podlamuje naše parlamen-
tární šiky. My naproti tomu chceme, aby
politický postup zástupců českého národa byl
rázný a sebevědomý, jenž by svojí mohut-
nosti a nezdolnou silou rovnal se velikost
křivd, od věků na našem národě páchaných.
3. V ohledu hospodářském nemůžeme sou-
hlasiti se směry feudálnimi, které klerikalis-
mus rozhodně podporuje a jimiž on usiluje
náš rolnický lid a s ním celý národ opět
v poddanství a v odvislost od šlechty uvrh-
nouti, nýbrž žádáme, aby našemu lidu zabez-
počen byl svobodný a přirozený rozvoj všech
sil hospodářských, zejmena všestranný roz-
Vídeň