ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7cfd56c0-661b-11dc-ac0f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: place 64, person 101, org 18, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
27. srpna 1901. Číslo 238.
4 article
Všeruský trh v Nižním Novgorodě. kic Z Niž. Novgorodu, 20. srpna. (Pův zpr. »N. L. «) Zdejší světový trh, světoznámá »jarmarka«, je v plném proudu. Obchodníci každoročně sem zajíždějící, přiznávají, že dávno již nedělali tak dobrých obchodů. Kupovatelů je takové množství, jakoby je velká voda byla při- nesla. Vlaky, jezdící do Nižního, jsou denco den přeplněny, tak že pasažíři sedi jeden dru- hému na klíně. Po parolodéch přibývá tolik lid- stva, že jsou denně zaujaty nejen všecky kajuty, nýbrž ř jídelny, nemluvě o palubách. Na jednom z parníků společnosti »Meprypifl« předělali koupelnu v kajutu. Po ulicích »jarmarky« proudí zástupové. Na křižovatkách ulíe tlačenice strkanice. Obchodnici mnou si radostně ruce. Kdo smlouvá, s tím kupec ani nemluví. Manu- fakturisté kolem 15 srpna měli rozprodáno na tři čtvrtiny všech svých tovarů. Takových ob- chodův ani neočekávali. Kupovatelů pořád ještě přibývá. Čemu se méně daří, je železo. Železoli stové jde znamenitě a drží ceny přes pokusy kupovatelů snížiti je. Ale obchod s jinými druhy železa vázne, což nutí železáře slevovati.
Novgorod
5 article
Otevřený list generála Alexandra N F. Ritticha. Generál Rittich otevřeným listem v »Ho. Bpex.« odpovídá na »důvěrný zatykač«, jejz proti němu vydalo zdejší c. k. místodržitelstv pro jeho »Pozdrav Čechům«. Toto opatřeni, píše, bylo vyvoláno obavou aby se Slovanům neotevřely oči nao jejích zou- falé soeialné a hospodářské položéní. Cose stalo? Jaká moucha štípla Rakušany ? Stalo se, že ruský generál přijel jako turista do Prahy na sokolskou slavnosť. Odjížděje poděkoval Čechům za projevy úely a lásky, jež on nevztahoval na sebe, nýbrž na ruský národ. Za zdvořilosť od- platil zdvořilostí a učiníl to veřejně, v novinách otištěným » Pozdravem Čechům«. A ejhle, tento pozdrav otrávih život Rakušanům, tak že na- zvali jej beztaktným a bůh ví jakým. O ra- kouské vládě nic nebylo řečeno, o ní v spo- zdravu« nebylo zmínky z dobrých příčin. Zato všecka pozornost obrácena na Rusko, jež Če- chové nedostatečně znají a jež ovšem žádný Rus nebude hyzdít. Bylo ukázáno na moc Ruska, na jeho sílu a život v osvětném slova smyslu, s přáním Čechům všeho dobrého.
Alexandr F Rittich Rittich Čecho Rakušan Rus Praha Rusko Slovan
6 article
Čechům dána rada, aby stadovali ruský jazyk a ruskou vlasť, aby navázali s Ruskem povné obchodní spojení. A totolik pohoršilo ra- kouskou vrchnosť, Jupiter se rozhněval, citě, že nejedná dobře. Aby jednal dobře, musil by býu ke všem stejně spravedliv, musil byse starat o všecky bez rozdílu. Staré názory Met- ternichů a Beustů se přežily a nedají se směstnati s názory našeho věku, a zvláště na- šeho prostranného Východu, kde všecko dělá a poclopuje se jinak, lidštěji a prolo životněji Tonoucí chápe se stébla. . . Hle, tak se má věe, tím se v jejich očích provinil ruský tu- rista, jenž, nedotýkaje se jiných, pověděl ně- kolik přátelských slov přátelům Jak vidno, generál Rittieh nelekl se » Neue Freie Presse« tak, jako zdejší místodržitelství, jež by jinak zajisté nebylo vydalo »důvěrný zatykač« na gen. Rtitticha. Italské válečné loďstvo pod Visem. Récký »Nový List« oznamuje: Ilalské středozemní lodstvo, skládající se z 9 obrněnců, vyplulo z Benátek a plulo poděl dalmatského pobřeží k dalmatským ostrovům. Když lodstvo plulo kolem Visu, admirál Palumba telegrafova s »Lepanta« na ostatní lodi: »Věčný pokoh našim padlým soudruhům! At zije krá italský !« Po bitvě u Visu bylo to poprvé, co ilalské válečné loďstvo prošlo těmi místy, kde r. 1860 italské válečné laďstva bylo zničeno admirálen Tegetthoffem a chorvatským námořnictvem.
Čecho Jupiter Beust Rittieh Récký Palumba Rusko Met Benátky Lepanto Ata Neue Frei Presse
7 article
K carské návštěvě ve Francií. Za necelé čtyři neděle bude vílati francouz ská republika mocného cara. Pařížské listy ví- taji s největším zadostučiněním císaře Miku- láše II., připojujíce různé vzpomínky na doby dřivější ve svých článeích. Krásnou reminiscene uveřejňuje dnešní »Matin« na bývalého presi- denta Felixa Faura při jeho poslední návštěvě na dvoře petrohradském. Jak jest známo, byl zemřelý předseda gentleman bez chyby a vady Jeho famosní garderoba, jeho elegantní způsoby, jeho časem výstřední život, vše to bylo jakous atirakcí pro veliký svět peřížských boulevardů. Jak jednoduchý naproti tomu je nynější presi- dent pan Loubet, pravý to francouzský buržoa. A tu vzpomíná »Matin« prvního dojmu, jaký učinil na carském dvoře bývalý president Faure. Přijel do Petrohradu. Skvostné ulice byly vy- zdobeny co nejnádherněji na počest prvního úřadníka franeouzské republiky. Lid mu jása vstříc a nejlepší komnaty paláce petěrhofského byly mu vykázány. Bylo to druhý den po jeho přijezdu. V rozkošném Krásrým Sělu mělase konati veliká vojenská přehlidka. Více než 150.000 mužů defilovalo před presidentema carem. Den byl pochmurný a chladný, ale přese vše to dostavili se veskeří pozvaní v salonních toiletách. Jediný president Faure se halil v svůj šedý svrchník. Chvíli se čekalo, nebot ceremonář carský se domníval, že předseda re- publiky svrchník odloží, ale čekalo se marně.
Mika Faur Loubet Francie ská republika Petrohrad Matin
8 article
Druhý den se vyprávělo ve všech salonech ru- ské aristokracie, jak těžee se prohřešil Felix Faure na etiketě dvorské, podržev za přílomnosti carovy při tak vynikající slavnosti svůj svrchník Jinou chybu proti galantnosti vyčetla mu ruská aristokratická společnost za téže návštěvy. Bylo to za návštěvy chrámu, v němž jsou car- ské hrobky; ear s presidentem francouské repu- bliky došli ke hrobu Petra Velikého. Císař po- klekl a pokřižoval se, Felix Faure se poklonil. Zraky celé družiny byly obráceny na francouz ského předsedu a jeden z popů pravil poln- hlasitě k presidentovi, aby napodobil cara. jak tajuplný Saint Simonin prozrazuje ve »Pi guru«, Felix Faure s veškerou fmaneouzskoe galantností odpověděl: Je suis republicain, je n suis pas maladroit et je sais vivré.« (Jsem re publikán, znám způsoby i život.) Pop byl pal přísně carem pokárán. K nynější návštěvě carově pojí Francou zové naději, že přibude přece jen do Paříže Bude pak v Paříži jemu na počesť uspořádána snídaně v ruském vyslanectvu, k níž ovšem bude přizván i Loubet; odpoledne prohlédne prý si car nový most Alezandra III. a večer bude prý hostina v Elysejském paláci a slavnostní přijímání hodnostů. Car položí prý také věnee na náhrobek Felixé Faura. Také v Compiěgne bude prý slavnostní přijímání hednostů, veliký lov v okolních lesích a slavnostní představení v zámeckém divadle. Při remešské přehlidce budou prý před carem provedeny i výkony bi- cyklistického a větroplaveckého oddělení vo- jenského.
Faur Petro Veliký Saint Simonin Pop Paříž Elysejský palác
9 article Původ jeronymské koleje v Římě.
Původ jeronymské koleje v Římě. Dopisovatel terstského listu »Pjecolo« mě v Rěce rozmluvu s barským arcibiskupem Mili novičem. Areibiskup prohlásil, že měl pramalé téměř žádné účastenství při proměně illyrského hospitálu v Římě v jeronymskou koleje Je to dílo biskupa djakovského J. J. Strots smay era, jenž již r. 1859 zasazoval se u papeže Pia IX. o tuto změnu, a sarajevského arcibis- kupa Stadlera, jenž v posledních letech Strossmayera podporoval. O úžasné policejní korrupei v New Yorků, o níž jsme už zprávy podali, píší tamější listy ještě: »Odhalení policejního darebáctví, jež sy- stematicky provozuje se zde po léta, působilo v kruzích policejních i politických, totiž tamma nystických, jako výbuch. Leč to byl jenom za- čátek a horší věci prý téprve přijdou, nebo záclona, halící policejní praktiky v tajemství. počiná znenáhla padati. Edgar A. Whiitney, který ukázal, jak policie dává výstražné pokyny her- nám o připravené razzii, přiznal se ke všemu. Bratrstvo hráčů krvavě musilo platit polícii za její zprávy, posílané po zúřadních dráteche.
Strots Pius Stadler Strossmayer Edgar Whiitney Řím New York
10 article
Whitney pověděl vše, co ví o systému, pomo jehož jistý kroužek v policejním departementu »pracoval« společně s majiteli heren. Jak po- věst dí, výpovědí Whitneve jsou velice sensační. svědčící proti policejním úřadnikům, jichž od- souzení jest pravdě podobné. St. zástupce Pbil- bin pravil, že situace je nyní velice vážná, ale že prozatím neminí se vysloviti o podrobno- stech. Proslýchá se, že soudce Jerome vydal několik zatykačů, z níchž jeden určen prý je pro polic. úřadníka Glennona, jenž jest důvěr- níkem policejního náčelníka Deverya. Devery sám býval kapitánem a byl obžalován z vydě- račství. Praví se, že Glennona nelze nalězti že snad odjel do Irska »navštívit nemocné pří- buzné«. Soudee Jerome sám jej hledal vi tender- loinské policejní stanici, ale řekli mu, že Glen- non jel do Saratogy, kde také Devery se nalezá v četné společnosti tammanystů. Whitney vyslo- vil se po výslechu před st. zástupeem, že ne- šetřil nikoho a že mu je uži všechno jedno. jaké to bude míti následky a kdo to sodskáče«. Zpověď jeho trvala přes šest hodin. Podrobnost o tajné allianci mezi polici a majiteli heren vykřičených domů nebudou zatím uvéřejněny z obavy, že by byli odstraněni nebo přemlu- vení svědkové, jichž bude třeba, aby dokázána byla zkorrumpovanost policie.«
Whitney Jerome Glennon Devera Glen Pbit Irsko Saratoga
11 article
K boji proti ocelářskému trustu ve Spojených státech. Kritická chvíle v nynějším boji proti trustu nastala, neboť v málo již dnech musí se uká- zati, jak účinkovati bude rozkaz Shaffera, pre- sidenta »Amalgamated Association«, ke všeobecné stávce na ty, kteří dosud váhali se k ní přidati. V úřadovně jednety té jest po celý den živo, nehoť stále dncházejí zprávy od různých unií, jichž členové nevrátí se do práce ; brzy snad již hude možno zjistíti, jak veliký je definitivní počet těch, kteří svorně vyšli v boj prot Irustu. »American Tin Plate Company« vydala prohlášení, že uzavře některé ze svých malých váleoven a dá své stroje převézti do Monessen, kde prý počet svých dělníků zdvojnásobí. Místopředseda William Gibson oznámil, že podle dodaných mu spolehlivých zpráv rozkazu ke všeobecné stávce bude uposlechnuto na konee po celém pitsburském distriktu téměř bez vý- jimky. Ústřední dělnická unie v Genevě, v Novém Yorku, usnesla se podporovati stávkáře morálně t ſinančně a bude-li atávka dlouho trvati, po- žádá presidemta Mae Kinlely e, a by svolal kongres, který by zruši elo ze železa a ocele a donutil tak trustk povolno sti. Riversidská železárny byly uzavřeny, ježto 3000 dělníků tam zaměstnaných zahájilo stávku ze sympatie k »Amalgamaled Association«. Dílny tyto ználežejí »National Tube Company« a byly teprve nedávno zařízeny.
Shaffer Gibson spojený stát Monessen Geneva Nový York Amalgamated Association Company Mae Kinlet e kongres National Tube Company Amalgamaled Association
12 article
Trust pomýšlí na přeložení svých válcoven z Dewees Woodu do Kískionenelas Valleyu; na- svědčuje tomu okolnost, že je tam asi 150 mužů zaměstnáno rozebíráním strojův. Pikety tamějších stávkářů myslí ale, že děje se to jenom k vůli provedení oprav na strojích a že trust chce stávkáře umto způsobem postrašit. Dělníci u Firth-Sterling Company, jež vy- rábí dělové kule a má velké vládní objednávky. přistoupili k »Amalgamated Association« a za- hájili stávku. V noyo-yorské opeře byla velká schůze lidu, ve kteréž byl Shaffer hlavním řečníkem. Po sehůzi mnozí z dělníků »National Tube Works« přistoupili k »Amalgamateď Associa- tion«. V pěti velkých váleovnách ve Wheeling v Západní Virginii, kde jest zaměstnáno přes 10.000 dělníků, byla práce zastavena. Z těch jen asi 5000 patří k »Amalgamated Associa- tion«, což jest důkazem, že i neuniovi dělní cchotně posléchli rozkazu ke stávce. Míkuláš II. a Trausvaal. Potrohradský zpravodaj pařížského »Rap pelu« oznamuje, že, jak se dovídá od osoby vysoce postavené, car za své schůzky s angli- ckým králem navrhno tomuto prostřednictví v otázce transvaabsské. Podmínky míru prý jsou čestny pro obě strany. Transvaal byl by pro- hlášen neodvislou republikou a postoupil by Anglii území zlatých dolů randských a zárovei zaplatil náhradu válečnou. — Ovšem dlužno i zprávu »Rappelu« přijati po zkušenostech do- savadních s nedůvěrou
Valleyu Shaffer Trausvaal Dewee Wood FirthSterling Company Virginie Transvaal Anglie National Tube Works Amalgamated Association Amalgamateď Associa
13 article
Odchod jezovitů z Francie. Ve čtvrtek večerním vlakem opustilo 80 jezovitů Paříž a Francii. Většina z nich se ode- bírá do Afriky. Veškeré vyjednávání generál řádu P. du Laca zůstalo marno. Včera ráno došly rozkazy z Říma a ještě téhož večera 80 členů se odebralo, jsouce poslušni své famosní devise »perinde ad cadaver«, do dalekých zemí. kde jich zajisté růžový život nečeká, Burově opět v Kapskn. Vojenský kritik Williamís kritisuje v lon- dýnském »Morning Leadru« nepříznivě anglické operace v jižní Africe z posledních dnů. Bur- ský velitel Kruitzinger vrátil se sice s malým počtem vojáků z Kapska zpět do Oranžska, ale neznámo jest, co stalo se s hlavním vojem jeho oddělení, jenž byl páčen na 800 —4000 mužů. Tento nalezá se možná ještě v Kapsku. Scheeperův oddil snad dokohce dostihl již i moře a nepřekvapilo by také, praví Willjams, kdyhychom slyšeli, že i Devet vnikí do Kapška.
Laco Scheeperův Francie Paříž Afrika Řím jižní Afrika Bura Kapsko Oranžsko Morning Leadr
14 article
Názory Williamsovy jsou potvrzeny skuitečné dnešní depeší, jež oznámita, ž e Buro ve v Kapsku opét na jih ustupují. Z postupu jich novzniká ovšem nebezpeči větším tamním městům anglickým, ale zato se postupem tím udržuje jitrení mezi kapskými Holandany. Odpor jich proti Anglii se posi- luje a burským četám přibývá tak nových svězíeh bojovníků. Wüliams, když ještě ne- měl zpráv o novém tomto postupu Burů, do- znal upřímně: »Jest jasno dnes více než kdy jindy, že nemáme území té ni oné republiky v praktickém slova smyslu v moci své a že nepřitel v naš stré) s a dě ob- sadil právě tolik území jako m v dřívějších jehotterritorífch. Burové ohrožují vážně našo spojení a my ne- jsme s to chránili ani loyálních osadníků svých. Celá výprava naše poslrádá jednotného, sou- stavného vedení.« se slrro »Times« doporučují, aby znavené britsk vojsko v jižní Africo ivystřídáno bylo několika pluky, britskými zs Indie. o Budeslij ale chtiti vláda anglická právě v nynější vážná době oslabiti své postavení ve Vých. Indii, jest dost pochybno.
Williamsův Burová Kapsko Anglie Indie
15 article
Odpověď anglických » Trade Unions« na dolaz Vanderveldův, byly-li by ochotny prohlásiti v An- glii všeobeenou stávku jakožto nátlak a na zjed nání míru v jižní Africe, zní odmítavě. Před- pověděli jsme to ihned: anglický dělník nechce se odtrhnouti od všeohecného proudu a nad to nezvykl si pro jiné oběti přinášeti, i když by oběť taková byla v pravdě velkodušnpu. Cizí konsulové dali na žádost burských že zvláštní komisí prozkoumati poměry v tak zv. koncentračních táborech, kdež ženy a děli Burů, v poli stojicích, jsou Brity donuceny žiti. Zpráva konsulů sahá až do 10. července a opatřenu jest statistikou o počtu úmrti, chorob atd. vo rů- zných takých táborech. Vysvítá z auten- tické zprávy konsulární, že úmr- nost v táborechzminěných je st nesmírně veliká, 2krát až 144krát větší než v Pretorii, kdež maximum úmrt- nosti jest (za tisíc a rok) 25. Hlavní příčinou chorob jsou útrapy a strádání, jež burské ženy a děti musily snášeli za cest — třeba až 20 dní trvajících — z farem svých do koncen tračních táborů, dále nedostatečnáa často zkažená strava, jež zvhálště pro děti jest až přímo nepožíva- telná, pak veliké rozdily mezi noční a denní teplotou, nedostatečná ochrana před zimou v pouhých stanech, nedo- statek oděvui příkryvek, nepři- měřené místnositi pro choré, nedo- statek lékarů, lékův i ošetřova- telův. Ejhle, tak bezohledně a bezcitně ne- chává zmírati, ba přímo ubijí civilisovaný náro anglický žleny a děti svých odpůrcůl
Brito Pretorius jižní Afrika Trade Union Vanderveldův
16 article
Protiklerikální tábor lidu v Prostějově. (Pavodní zpráva »Nár. Listůr) zei Ohlášený klerikální sjezd do Kroměříže zavdal podnět k protiklerikálnímu táboru lidu v Prostějově. Lidová strana na Moravě svolala zástupce stran: národně-sociální, radikálně po- krokové, státoprávní a staročeské, aby společnou prací tábor onen byl uskutečněn. Stra na staročeská na vyzvání strany 1i dové ani neodpověděla a táboru lidu také se nezúčastnila. Ostatní strany vyslaly své zástupce do komitětu i své řečníky na tábor. Tábor sám určen byl na neděli dne 25. t. m. na 3. hodinu odpolední Avšak již o 2. hodině odpolední bylo na prosťranném náměstl prostějovském živo. Davy přicházely a stavěly se kolem prostranné tribuny, ověnčené chvojíma okrášlené prapory barev národních. Co chvíli přicházely nové zástupy z okolních míst a obcí, spolky s praporem i hudbou, tak že před po- četím táboru páčilo se účastenství na 30.000 hlav. Ze všech koutů Moravy sjel se tu lid, aby protesloval proti klerikalismu, jenž nebez pečně se roztabuje po celém markrabství. A v pravdě tábor ten byl protestem mohutným a důstojným.
Davy Prostějov Kroměříž Morava
17 article
Krátce po 3. hodině zahájil tábor předseda politického spolku prostějovského pan. Špač e a podal návrh na předsednictvo. Zvoleni byli: předsedou poslanee Vy chodil, místopředsedy pp.: Vajt, starosta města Prostějova, František Špače k, starosta z Kralic, František Adamíra, typograf z Brna, poslanec dr. Porek z Prostějova a za zapisovatele pp.: Šerý, slarosta z Val. Klobouk, dr. Koželuha z Uh. Hradiště, poslanec Reichstädter z Prostějova poslanec Přikryl z Cvrčovic u Zdounek. Na prostranné tribuně zaujali místa poslanci zemšti a říšští: dr. Stráns ký, Leblo ch, Pokorný, Příkryl, dr. Perek, Vy- chodil, Richter, Roichstädter Hulka, Martinek, Skála a Šílený Mimo to přítomno bylo na tribuně na 300 obecních starostů a osob veřejně působíefch. Posl. Vychodil, ujímaje se funkce předsedy táboru, děkuje za důvěru jemu pro- kázanou a dí: »Význam táboru dnešního jes dalekosáhlý. Má býu mohutným protestem
Špač Adamíra doktor Porek Koželuh Reichstädter Přikryl Stráns Pokorná Perek Richter Roichstädter Hulek Martinek Posl Zvolen Prostějov Kralice Brno Val Cvrčovice u Zdounky Leblo ch
18 article
lidu proti klerikálám, kteří pod rouškou nábo- ženství lákají jej do svých služeb.« Uvítav pak přítomné poslance, udělil slovo prvnímu řečníku, panu Šerému, starostovi z Valašskýeh Klobouk. Pan Šerý promluvil v podstatě násle dovně: »Uznává jistě dnes každý, že není nu celém světě takového obvodu země, která tolik byla by pronásledována, tolik vyžadovala obět pro své obhájení, jako země koruny české. V celém světě není národa, jenž by byl tolik vytrpěl a tak pevně po celá stoleti persekuci vzdoroval, jako nároď český. Národ náš stojí v moři nepřátelských vln, v příboji jejich jako molutná skála, od nízž se ječící bouře odráží.
Šerý Šerá Valašskýeh Klobouky
19 article
A v době, kdy veliké pohromy ženou se na kd náš, bráníme se neústupně. Také dnes bráníme se, protestujíce co nejrozbodněji proti straně, která čihá na okamžik, kdy vzafa by nám svo- bodu politiekou i svobodu přesvědčení. (vý borně 1) Jest to strana klerikální (Bouřné projevy nevole), která pod rouškou víry baží pe světsk nadvládě Ale komu národ přirostl k srdci, v kom oheň lásky k lidu ještě neuhasl, ten musí vzepříti se proti straně té, která kázat majíc čisté ovangelinm lásky Kristovy, blásá jen svár, nenávist a rozkol. (Výborně !) Proti zne- užívání víry kúčelům sobeckým, proti hlásání náboženské nesnášelivosti vůči jinověrcům, prot dnešnímu sjezdu klerikálů v Kroměříží a proti celé klerikální straně a její snahám český lid dnes protestuje. Český lid nedá se svésti opět pode jho klerikální, pod nímž tak dlouho úpě on i jeho osvětové snahy.« (Výborně! Dlouho- trvající pollesk.) Posl. dr. Perek: »Slavné shromáždění Nešťastný jest dobrý lid český, nesťastný proto, že tolik utrpení nezažil žádný jiný kromě lidu irského. Nepřízeň osudu, která do vínku nám dala ú kolébky heslo: »Bojuji a trp!« — uka- zuje nám stále neblahou svoji tvář. Před rokem ohražovali jsme se proti vládě, dnes protestu- jeme proti násili klerikálů, kteří jednáním svým lid (český kl mohutnému protestu sami nutí.
Kristův Posl doktor Perek Kroměříž
20 article
(Výborně!) Strana klerikální to jest, která po celou řadu let zasahá rušivou rukou do osudá našeho národa. (Výborně! Potlesk.) Vedle Němců a židů nemáme větších nepřátel nad klerikály. (Výborně!) A prohlédneme-li dějiny našeho národa, seznáme, že jest to skutečně pravdou. Klerikálové, kteří již za Svatopluka proti lidu českému pracovali, ti vedeni pak německým Wichingem, ztrpčovali život světci, apoštolu slovanskému Methoději, proti němuž neštítili se použíti žádných zbraní. (Výborně ! Projeyy neyole proti klerikálům.) Wiching stal se zrádeem českého lidní na Moravě, zradiv jej Arnulfovi. I v dobách dalších vidíme, jak pod- vrátné snahy klerikálů čelily vždy protí českému lidu, proti jeho snahám osvětovým a politickým Klorikálové způsobili u nás války s husitské eelou Evropu takřka seštvali na ten »kaciřskýe lid český. Jim nestačilo upálení Mistra Jan Husa. (Sláva památce Husově !) Celý národ měl býti buď zotročen nebo vy hlazen. A proto proti němu hlásali výpravy křižové, mečem a ohněm chtěli lid vrátiti d lůna cirkve katolické, z néhož dobrovolně vyšel.
Němec Svatopluk Wiching Arnulf Jim Hus Sláva Husův Morava Evropa
21 article
(Výborně! Hlas: »To byla láska křesťanská l«) Sotva že na chvíli za vlády Jiřího z Poděbrad lid náš si oddychl, již byli to opětně klerikálové kteří rušivou rukou svojí zasáhli do klidného našeho života. Vynesli klatbu nad králem, jenž nebyl jim dosti katoliekým, jinak řečeno, neznal slepé poslušnosti k Římu. (Výborně. !) Papež, jenž Jiřiho z Poděbrad dal do klatby, za zády jeho nabízel korunu českou jinému. Řečník, po- jednávaje pak o událostech pozdějších přecházl k době nynější a praví, že jako v době dří- vější jezovilé bujovali proti osvětovým snahám národa našeho a lid selský hleděli držeti v pod- danství, tak i dnes činí. Trpícího lidu českého nikdo se neujal. (Výborně !) Dnes hlásá se, že víra jest ohrožena. Ale není to pravda. Víra ohrožena neni a je li, pak jest ohrožena jen klerikály, jimž víra jest záminkou, moe světská účelem. (Výborně ! Výhorně Hlučný souhlas !) Aby pojistili si vliv světský. postavili si klerikálové při minulých volbách všude své kandidáty. Ale lid český dal jim dů- kladnou odpověď. Řekl jim: Zůstaňte v kostele a nepleťte se do našich věcí, ty si spravíme bez vás. Mírněte raději společenské protivy. hlásejte lásku k bližnímu a sami jděte příkla- dem svým vstříc. (Hlučný souhlas.) Klerikálové dnešní nedomáhají se snad jen úcty a vážnosti u prostého lidu, ale chtějí míti nad ním moc.
Jiří Poděbrady Řím
22 article
Ale pravím: Osudným, velkým neštěstím by bylo, ponechati jim volné pole ve věcech veřej- ných! (Tak jest!) Lid náš své nepřáteli již zná a dovede jejich snahám čeliti. Proti kleri- kálním snahám, jichž utužení hlásá se dnes v Kroměříži a nikoliv utužení ohrožené prý víry, dovede se lid náš postaviti. Buďme všichni na stráži před klerikálními snahami jako jich střehli Táborité, buďme tak pevni a neústupni jako oni a odrazíme všechny útoky nehodných následníků Krista, kteří víry jeho zneužívají k nekalým svým účelům osobním, k zotročení lidu, rozumu a svobody. (Výhorně. Hlučný po- tlesk. Řečníku se gratuluje.)
Krist Kroměříž Lido
23 article
Pan Adamira jako zástupce výkonného výboru národní strany sociální v Brně promlouvá o tom, že Němci vždy, kdykoli nemohli nás zdolati, vzali si na pomoc svatou eírkev řím- skou. A církev vždy ochotně stála Němcům po boku proti nám. Klerikálové nyní chtějí nás po- raziti vlastním naším lidem, jejž do řad svých pod různými hesly verbují. A při tom udržují panství slechty a kapitálu. Každý stav dovedou přilákati různýmí sliby. Proti tomu ohražujese český lid se vším důrnzem. Dnes v Kroměříži rokují o českém lidu ti, kteří jeho, ani jazyka českého si neváží. Všichni kněží, kteří o minu- lých volbách volili Němce Brandhubra, budou dnes sjezdu tomu přítomni. Řečník pak jako zá stupce strany národně-sociální prohlašuje, že v boji proti klerikálům strana jeho bude sou- činnou se stranami ostatními. (Výborně! Souhlas a potlesk.)
Adamira Němec Brandhubr Kroměříž výbor národní strana sociální v Brno
24 article
Dr. Koželuha z Uh. Hradiště praví: Dvě města dnes zaujímají pozornost všech Čechů moravských. Jsou to Kroměřiž, město zpáteč- nictví a tmy, pak Prostějov, město pokrokua osvěty. Havěť klerikální sjela se dnes do Kro- měříže, aby rokovala o svých zájmech jako po- lyp, jenž rameny svými uchvátiti chce pokrok a svobodu lidu. (Výborně !) Proti tomu pamě- tlivi mušíme býti hesla: Klerikalism — toť ne- přítel! Nepřítel lidu, nepřítel osvěty, nepřil pokroku. Všichni, kteří jako učenci, badatele nebo literáti v ohledu osvětovém získali si ne ocenitelných zásluh, jsou dle učení klerikalismu neznabohy, kacíři. Probouzející se vzdělání lidstva jest trnem v oku klerikálům, kteří prol snaží se, aby dostali do moci své školsíví. (Ví- borně!) Ale ty zlaté časy, kdy vše to, co kle- rikálové řekli, bylo svatým — ty již uplynuly a nevráti se. Lid prohlédá a počíná jim nedů- věřovati. Klerikalism, jenž jen všude chce vlád- nouti, nestaral se nikdy spravedlivě a opravdové o potřeby lidu a o jeho svobodu. Kleriknlisn nemůže býti nikdy lidovým, ješto representuje kapitalism a feudalism. rhuin
doktor Koželuh Čecho Klerikalism Hradiště Prostějov
25 article
Kdo představovati bude dnes v Kroměříši český lid? Šlechta a vysocí hodnostové cír- kevní. Lid jest jen předmětem moci klerikál- ních těchto pánů. Proto hrozí peklem všem, kdož s nimi nesouhlasí. Ale nám je soudcem hlas svědomi. Národ Husův, národ Komen- ského neopustí níkdy svobody svědomí a pře- svědčení pro marné hrůzy klerikálů. Za stranu radikálně pokrokovou prohlasuji; Jeden cil i jednu snahu proti klerikalismu ! (Výborně!) Prohlášením, že postrádá na táboru přítomnost strany realistické a sociálně demokratické, skon- čil dr. Koželuha za potlesku. stannisu Posl. Pokorný prohlásil sei jakol zástupee venkovských obeí okresu vyškovského solidár- ním vboji proti klerikalismu, jehož vývoj za- staviti jest naší povinností. a-Nedbejme mic na to, že klerikálové, aby spíše dostali lid. dol své moci, hlásají separatism moravský. Lidmi z království se lid nášavzpružil. (Výborně!)
Husův Komen Koželuh Posl Pokorná Lido
26 article
Posl. Reichstádter, jako zástupce Vžl kurie na radě říšské, protestuje rozhodně proti kleri- kálním snahám. Lid moravský není take snadno vznětlivý, jako bratři jeho z království, aleč jest houževnatý. A právě v této houževnatosti vidí záruku, že boj proti klerikalismu nemine se úspöchem. (Výborně !) Dr. Buliín z Brna pravil v podstatě: Ne- bylc nikdy na světě věci tak vznešené, aby ne- mohla býti smýkána kalem všedního života. Ani víra, jež posvátnou mábýt každému člověku, není toho ušetřena — sjezd klerikální v Kro- měříži jest toho důkazem. Protestujemedi dne s tohoto místa proti sjezdu tomu, nebrojíme ni- kterak proti katolickému náboženství, ale prou snahám stavu kněžského po moci politické a hospodářské. (Výborně !) Rozeznáváme vždy klerikalism od náboženství. A proto výčítá-li nám někdo, že brojíme proti náboženství, pak vědomě lže. (Tak jest!) Nůboženství není dnes ohroženo, leda jen klerikální polilikou. Klerikálního sjezdu neuznáváme ani pa stránce náboženské, ani po stránce národní. V čele sjezdu toho stojí muž, jenž českého jazyka neuznává, jenž svému sekretáři dopisuje německy, jehož úřadování jest německé. Dr.
Posl Reichstádter doktor Buliín Brno Vžl kurie
27 article
Kohn. má národní o přesvědčení na dnešním táboru, ve své residenci však nikoli! (Výborně!) V Borové odhaluje se dnes pomník bo- jovníku národnímu a mučenníku našemu, Karlu Havličkovi. (Sláva jeho památce!) Lépe ani učiniti nemůžeme, než když za vzorem tohoto bojovníka, který klerikalism tak houževnatě po- tíral, neustoupíme od boje nám vypovězeného a když od klerikálů nedáme si řici ani po dobrém, ani po zlém. Hajme svobody svého svědomí, hajme osvěty, hajme svých politlckých práv, hajme jazyka svého mateřského! (Vý- borně! Dlouhotrvající potlesk a souhlas. Řečníku se blahopřeje.) Posl. Přikryl: Jako zástupce Zdouneck a Kroměřížska prohlašují, že obyvatelstvo kraje toho jest ve víře pevné, tak že nebylo třeba k upevnění jeho víry svolávati zvláštní tábor. (Výborně !) Strana klerikální jesti stranou našemu národu nebezpečnou a prolo boj proti ní ukládá nám naše povinnost k národu. V boji tom budeme stáli všichni v jednom šiku. (Výborně.) Na to učinili ještě souhlasná prohlášení pánové: red. Hejnic z Prostějova, Náhlik z Bo- skovic, prof. Vinkler z Mor. Ostravy jmenem tamního politického spolku, načež přihlásil se ke konečnému slovu dr. Fišer z Olomouce. Dr.
Kohn Havličk Sláva Posl Přikryl Zdouneck Hejnic profesor Vinkler Mor Fišer Kroměřížsko Prostějov Ostrava Olomouc Náhlik z Bo
28 article
Fišer poukázal, že dr. Kohn na sněmu mar- krabství moravského nikdy neměl slova obrany pro utiskovaný lid český, nikdy se ho neujal. Na konec navrhl dr. Fišer tuto resoluei: »Český lid, shromážděný na táboru. strany lidové a pokrokových stran státoprávníchv Prostějově dne 25. srpna 1901, porokovavo nebezpečí, hrozícím českému národu z politi- ekých snah moravské větve strany klerikální, pokládá za nutné, stanovisko své proti této straně jako straně čistě politické takto vy- tknouti: 1. Máme na zřeteli, že strana klerikální mezi všemi národy jest rozšířena a všude sleduje stejný cíl po dosažení politické moci zneužíváním náboženského přesvědčení lidu bez ohledu na jeho národnost; — rovněž víme, že strana klerikální zejmena naší drahé vlasti podřizuje svaté zájmy národa českého své politice mezinárodní a vlivům cizozem- ským tou měrou, že se v nynějších dobách národnostních sporů na svých sjezdech a ve svých programech ani českou otázkou národ- nostní a státoprávní nezabývá. Oproti této bezbarvé národnosťní politice klerikální, vý- vojí českého národa tak nebezpečné, chceme ze všech sil se přičiniti o ráznou obranu práv národních a o uskutečnění českého stát- ního práva na základech lidových.
Fišer Kohn Prostějov
29 article
2. Co se týče politického postupu v boj proti odvěkým nepřátelům národa českého, obražujema se proti chabé a zpátečnické poli- tice moravské strany klerikální, která spojen- ství s německými klerikály výše klade nad společný postup se svobodomyslnými polit- ckými stranami národa českého a která v Vídni oslabuje a podlamuje naše parlamen- tární šiky. My naproti tomu chceme, aby politický postup zástupců českého národa byl rázný a sebevědomý, jenž by svojí mohut- nosti a nezdolnou silou rovnal se velikost křivd, od věků na našem národě páchaných. 3. V ohledu hospodářském nemůžeme sou- hlasiti se směry feudálnimi, které klerikalis- mus rozhodně podporuje a jimiž on usiluje náš rolnický lid a s ním celý národ opět v poddanství a v odvislost od šlechty uvrh- nouti, nýbrž žádáme, aby našemu lidu zabez- počen byl svobodný a přirozený rozvoj všech sil hospodářských, zejmena všestranný roz-
Vídeň