Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

non oba eocoa čhnal

3

V Praze, ve čtvrtek 14. března 1907.

Praha

4

9 olsbm tovala je

5

Číslo 73.

6 article

Fa ranní a odpol. listy předplací se v Praze v adainlslraei s pá nvrt leta . . . . 6 K — s drojí donáško něee ... Kk n ěrnirt j at vs flislkáck nnit . . . . . . 2 K 30 Poštout e . . . . . . R s0 närt let s drojí zlsilken zř tt. . . . Ke

Praha

7 article Zajímavý obrat v táboře německém.

Zajímavý obrat v táboře německém. Kdyby bylo co dáti na silná slov všelikých těch německých partyzánských ná čelníků a vůdců, od křesťansko-sociálníh Lechtensteina a Gessmanna, od německo- Hlerikálního zemského bejtmana hornorakou- ského dra. Ebenhocha až po zdejší Urbany Baernreithery a Pfersche, tedy by se opravdu nohl nebožtík Košut Lájoš radostí v hrob obrátit a syn jeho, ministr Ferencz, jmé nem celé maďarské strany neodvislosti zdejším Němcům vřele poděkovat. — Kdežto svrchu uvedení vůdcové »nej větší budoucí strany německé«- »antisemitské to strany křesťansko-sociální«. jež se dle slov Gessmannových rozpíná již dnes »od hor švýcarských celým německým Rakouskem až do nejvýchodnější jeho kon- činy v Bukovině« — proti Maďarům vá- lečným svým manifestem téměř ke křižácké výpravě bouři: němečtí pokrokáři a nacio- nálové zdejší, vyzývajíce vládu Beckovu, aby stokráte raději volila hospodářskou rozluku nežli špatné vyrovnání, ve svém kurážném rozmachu již nie si nedělají z toho, i když »za pláštěm poletí vévoda«, když po hospo- dářské rozluce neb zároveň s ní následovati bude i státoprávní rozluka, tedy rozvrat a sřícení celé nynější dualistické konstrukce říše habsburské a zůstane jen pouhá osobní unie mezi oběma polovinami říše, jaká nedávno vzala mezi Norskem a Švédskem tak elegantně za své.

Urban Baernreither Pfersch Košut Lájoš Ferencz Němec Maďar Beckův Rakousko Bukovina Norsko Švédsko

8 article

Vzpomeňme, jak se druhdy otcové těchže německých výtečníků na nás Čechy roz- katili, když jsme my ve své deklaraci ze dne 22 srpna 1868 protestovali proti dualismu, poněvadž se jím bez našeho souhlasu zři- zoval a sestrojoval libovolně vedle samo- statných Uher ze západní poloviny této říše státní novotvar, »Cislajtanie« nazvaný. ve kterém měla historická právní osobnost českého státu na dobro zaniknouti, a když jsme tento protest 6milionového národa če ského podepřeli těmito jasnými státoprávními vývody: »Země domu rakouského nebyly až do r. 1848 státem jednotným, nýbrž zvlášt- ními, ke společné dynastii v nestejných po- měrech stojícími státy, spojenými v jednu říši na základě pragmatické sankce. Zejména země koruny české nebyly nikdy s ostatními zeměmi v nějaké uni reální, nýbrž byly se zeměmi těmito po jeny jen právem a na čas trvání společné dynastie bez újmy své osobnost historické a státoprávní: »byly s ostat ními zeměmi jen ve spojení dy nasti ckém!« Jak nás tehda pro toto prosté připome nuti nezvratně dějinné pravdy němečtí »libe- rálové«, všichni ti Herbstové, Klierové, Wol- rumové, Weidenheimové, Banhansové Schmeykalové kaceřovali. A hle, dnes jejich následníci v témže českém sněmu pranic ne- mají proti tomu, když Maďaři dosáhnou úplné neodvislosti, když nebudou s ostat- nimi zeměmi neuherskými spojeni než toliko společnou dynastií, tak že budou míti své vlastní ministerstvo zahraničných záležitosti svého vlastního ministra války, své vlastní konsuly a vyslance, svou vlastní uherskou armádu s maďarským komandem.

Čecho Herbst Klier Wol Maďar Banhansová Schmeykalová

9 article

To všechno jsou jim dnes Němci zdejší ochotni dopřáti, jen když nás přestanou Maďaři hospodářsky šidit a obehrávat. Ně mecko-ústavověrný velkostatkář je si toho úplně vědom, že hospodářská roz luka povede nezbytně k politicke rozluce. Ale dovozuje, že k této beztak Maďaři od více než třiceti let tak houžev natě pracují, že k ní nezbytně dříve nebo později dojde; ukazuje, jak jíž nyn zřídi! Košut po cizině zvláštní »odborne zpravodaje« uherské vlády, kteři si vedou tam jako učinění konsulové, ba vyslane uherského státu, ukazuje, jak Maďaři, poně- vadž se jim zadržuje dosud zřízení vlastního uherského vojska s maďarským velením. hatí a zdržují co nejpovážlivěji vývoj a zve- lebení společné armády, odpírajíce zvýšen rekrutů, reformu dělostřelby i válečného lod stva atd. Však nikterak je proto nekaceřuje nikterak se neděsí, že tento proces státo- právní rozlukou hospodářskou se kvapně urychlí: nýbrž hledí resignovani těmto politickým koncům vývoje v Uhrách vstříc jako neodvratnému faktu, i pobádá Rakousko, aby si opatřilo zavčas svůj vlastn dům, třeba i uspíšením hospodářské rozluky Německý rector magnificus, známý prof Pfersche, však již odhodlaně volá: Při- znejme Maďarům právo na úplnou státn neodvislost. Revidujme celý dualis mus, zrušme delegace a nedbej me o zachování jednoty armády vždyť i při dvojím vojsku a při dvou mi nistrech války může říše dobře obstáti dvojí ta vojska mohou se osvědčiti stejně zdatnými jako vojska jednotná.

Němec Maďar Košut Pfersch Uhry Rakousko

10 article

Vida, vída, jak pánové pokračují. Do nedávna ježily se jim vlasy při pomyšlení na uherskou armádu s maďarským velením. »Rakousko bez jednotné armád a bez německého velení je ztraceno!« zněla stálá jejich argumentace: neboť pak přijdou po Maďarech také Poláci a Češi a bu- dou chtít mít rovněž své národní polskéa české vojsko s polským a českým velením A to se vidělo být pánům hotovým dopuště- ním božím a koncem Rakouska. Dnes však už jsou ochotni dopřát Maďarům nejen ma- ďarskou armádu, ale i maďarské velevyslance u všech dvorů světa ! — Však nejzajímavější ze všeho jest bez odporu projev klerikálně " konservativního hornorakouského zemského hejtmana dra. Ebenhocha: Uvažuje v lineckém »Volks- blattu« o podstatě pragmatické sankce a dospívá k tomuto zcela správnému úsudku: »Ani svou podstatou, ani svou formou není pragmatická sankce žádnou státní smlou vou mezi Uhry a rakouskými dě- dičnými zeměmi, nýbrž základn smlouvou mezi dynastií a sta- vovskými sněmy jednotlivých království a zemí.

Maďar Polák Čech Rakousko Uhry

11 article

Však právě proto nemůže býti pragma- tická sankce, děj se mezi Uhry a Rakouskem co děj, zrušena jednostranně, totiž bez přivolení koruny ani se strany Uher, ani se strany rakouských zemí. Všechno, cokoliv by se proti této základní smlouvě podniklo bez souhlasu panovníka, bylo by formálním i skutečným bezprávím, revolucí. Z toho ná- sleduje, že byť i formy dualismu z r. 1867 jakožto života neschopné sle sbroutily neb i násilně byly rozbity, nepojde z toho ještě žádne nebez- pečí pro trvání mocnářstva, pakliže sou- časně bude o to postaráno, aby se na místě posavadních útvarů postavily nově, kteréž by se srovnávalý se životními pod- mínkami říše, stanovenými v pragmatické sankci (t. j. dědičná posloupnost dynastie i po přeslici a nedílnost a nerozlučnost království a zemí pod žezlem habsburským spojených a při jejich právech zachovaných z čehož následuje vzájemná povinnost veške- rých těch zemí hájiti svého bytu a celku společnými silami brannými).

Uhry Rakousko

12 article

Vyrovnání z roku 1867 nemůže býti samoúčelem. Pryč s ním, pakliže jak podobá se, není než nevysýchajícím pra menem nesvárů a nesnází mezi oběma státy Avšak na místě něho budiž postaveno vy rovnání jiné, které vdechne pragmatické sankci nový život, které udrží nerozdč lenou državu habsburskou a přivede moc nářství k novému rozkvětu. S těchto bledisk patříme klidně budoucnosti vstříc a nemů- žeme ani v úplné rozluce obou států shledávati žádného neštěstí, po- kud se novými zřízeními zabezpečí jednotná a nedělitelná država zemí, náležejících ke koruně habsburské. — Správně poznává dr. Ebenhoch pragmatické sankci to, co v ní po- znal náš dr. Julius Grégr již před 15 lety: smlouvu mezi dynastií a jednot- livými zákonnými zástupci historických království zemí, zejména též králov ství českého — kde stavové čeští se zavázali uznati právo dynastie, kdežto ona navzájem uznávala právo politické národa českého, dochované od věkův a hájené věrně českým národem po dnešní den.

Ebenhoch doktor Julius Grégr

13 article Organisujme se!

Organisujme se! Národní strana svobodomyslná v prvních dnech měsíce března t. r. odbyla valným sje- zdem své pamětné, ba jedny z nejpamátnějších dnů. Ukázala veřejnosti české, že šiky její jsou stále četné, a ukázala, že je stranou budoucnosti i stranou schopnou plného života politického. Dle potřeb časevých doplnila svůj starý pro- gram národní, státoprávní, demokratický a svo bodomyslný o program hospodářský a rozmno- žením řad svých o mladší, svěží síly položila základy k úspěšné práci budoucí. Březnový valný sjezd národní strany svobodomyslné stál nejen ve znamení nových cest české národní, svobodo- myslné a demokratické politiky, ale stál i ve znamení úplného obrozen“ strany. A není jistě pochyby o tom, že o tento význam sjezdu náleží vedení strany zásluha nepopěrná. Ve vážné chvíli osvědčilo vedení strany své dokonalé vě- domí povinnosti a učinilo, co učiniti bylo v jeho sílách.

český národní , svoboda

14 article

Reorganisace národní strany svobodomyslné vykonáním úlchy vedení strany zůstala by nedokon- čena, kdýby i náš český venkov v duchu zásad valného sjezdu ná- rodní strany svobodomyslné se ne- zreorganiscval. Úspěšné práci ve straně nemůže stačiti, aby jen vedení konalo své po- vinnosti, nemůže zdaru strany sloužiti jen dobrý program a noví pracovníci v zodpovědných orgá- nech strany. Aby národní strana svobodomyslná ukázala se zase stranou, jakou byla v době svého plného rozkvětu, v létech devadesátých minu- lého století, jest nezbytně nutno, aby její orga- nisace na venkově se obrodila a doplnila. Valný sjezd strany nejen že zrušil tu tajuplnou orga- nisaci našich „pětek“, nehodící se naší době nýbrž učinil i více: organisaci svoji postavil ne základy nové, veřejné. Za místní organisace pro hlásil důvěrnické výbory, které (na základě vo- lebních výborů) mají se zříditi v každén městě nebokresu a totak, aby v nich zastoupeny byly pokud možno vše chny korporace a stavy v městě ne okresu. Kde jsou politické kluby neb podobné organisace strany, tam jsou tyto kluby neb or- ganisace důvěrnickými výbory. Za úkol výbor důvěrnických označil sice sjezd především práce volební ve svém obvodu, ale vedle této činnosti za úkol důvěrnických výborů vytkl i více: Dů- věrnické výbory z vlastního popudu, neb k vy- zvání výkonného výboru mají pořádati schůze pro rozbory politických, kulturních a hospodář- ských otázek, mají podávati výkonnému výboru a poslaneckým klubům návrhy v záležitostech politických, kulturních a hospodářských, které by měly býti přiváděny na příslušných místech

15 article

k řešení, mají upozorňovati na potřeby v příčině organisace a tisku strany, mají podávati zprávy o smýšlení v kruzích voličských a o jiných pro stránu důležitých věcech, mají chovati v patr- nosti poměry voličstva ve svém obvodu. S touto organisační činností musí ihned a nezbytně za- počíti náš venkov. Nemusíme si zatajovati, že k jisté desorganisaci naší strany přispěly mimo jiné nedostatečný styk vedoucích kruhů s širo- kými vrstvami lidovými, nemusíme si zatajovati. že někdy vedle nedostatečné ir ieiativní činnost našeho vedení i některé naše venkovské organi sace, některé naše kluby nejevily destatečně samostatného života a dosti náležité hbitosti čipernosti, ale nesmíme zase zapomínat, že tylo nedostatky naši organisace dují se lehce a brzy odstraniti. V starých organisacích národní strany svobodomyslné musí zase tlouci krev mladého života, musí v organisacích těch zase znovu- vzkřisiti se snažení po pokroku, opravách, jímž nejen při chuti ku práci udržují se staří stou- penci strany, ale jímž ku práci v národní straně svobodomyslné získávají se lidé noví, mladí.

16 article

Jak nutno zde nyní pracovat? Vedle schůz voličských pořádejtež nyní politické organisae národní strany svobodomyslné, veřejn schůze, na nichž by se pojednalo o reorgani saci strany a o budoucích cestách politiky ná rodní strany svobodomyslné. Po těchto schůziel uspořádejtež naše politické organisace chůze pro své členy, případně i schůze důvěrné, n nichž by se promluvilo o stavu organisace stra ny v kraji a hleděla najíti se případně cesta k nápravě. Vedení strany jest ochotno vyhovět všem přáním a žádostem v tom směru mu vy- sloveným a kde není řečník místní, dostatečn informovaný, ochotně zajede na venek, některý člen výboru akčního. Tak nejspíše možno jes utužiti nebo navázati styk venkova s vedenín strany, a není pochyby, že ze styku toho organi sačnímu sesíleni strany vzejde nejedno dobre Organisujme se! Tak voláme k našim stou pencům! Organisujme se v národní skaně svo- bodomyslné všichni, jímž jsou drahy naše stare zásady národní, státoprávní, demokratické liberální, a jimž nejsou lhostejny dnešní složito olázky hospodářské ovoce.

17 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 13. března. (K návštěvě pa novníkově.) S příští panovníkevou návště vou Prahy spojují se v některých časopisecl různé politické účely. Vyskytl se hlas, že praž ská návštěva panovnikova bude znamenat sankci dorozumění, uzavřeného mezi Němci Čechy o úpravě poměru obou národností v krá lovství českém. Vídeňský zpravodaj „Pest. Ll. dobře obeznalý s tím, jaký vítr vane ve vládníel kruzích rakouských, píše, že na pověstech těel není ani slova pravdy. Panovníkovy cesty maj ovšem vždy také význam politický a není po chyby, že za doby panovníkova pobylu v Praze padne také leckteré politické slovo, jež se bude týkati poměru obou národnosti. Ale přes te nutn. konstatovati, že dosud nebylo nijakéh vyjednávání a neuzavřera nijak dohoda, jež by se týkala úpravy vzájemného poměru Čechů k Němcům v Čechách. Na něco takového nynější rakouská vláda neměla času.

Němec Čecho Praha Čechy

18 article

Nejprve volební oprava pohltila všechny její sily a nyní všeho času vyžaduje vyjednávání o uher- ské vyrovnání, takže nebylo ani mežno, aby se vláda chopila rozřešení sporu česko-německého. Kromě toho nemá se přehlédnouti, že doba předvolební vůboc se nehodí na takové vyjednávání, poněvadž jeho výsledek, ať bysi byl jakýkoliv, byl by vždy vítaným agitačným prostředkem radikalných živlů v obou národnich táborech. Jediné, ce se zdá nepochybným, jest. že osobní vliv panovníkův bude působiti konej- šivě na politické a společenské činitele v Praze. Ale o nějaké sankci dohody za té příležitosti nelze vůbec mluviti, poněvadž o dohodu neza- čalo se dosud ani vyjednávati. Z Turč. sv. Martina, 12. března. (Dopl ňovací volba v Pezinku.) Kandidatura dra. Krna v Pezinku ustoupila v pozadí az společného kandidáta pro doplňovací volbu místo odstouplého dra. Jehličku, jež se bude konat dne 19. t. m., přijat dr. Milan Ivánka, jenž s úspěchem objíždí volební okres. Jeho kandida tura přijata s nadšením v Modré i Králové.

Martino doktor Milan Ivánek Praha Pezinok

19 title

Politické zprávy zahraničné.

20 article

V Praze, 13. března.

Praha

21 article Finsko chystá revoluci proti Rusku.

Finsko chystá revoluci proti Rusku. Car Mikuláš II. ze své vůle rozmnožil práva Finska takovou měrou, že Rusko může býti na zváno státem Finsku poplatným. Personálná unie byla mezi Ruskem a Finskem už před tím Finsko mělo svou samosprávu, svůj sněm, své zákony, své peníze, vá cla. Jsouc v nejbližšín sousedství Petrohradu, těžilo z toho, že miliono vému městu dodávalo většinu zásob spížových Aby petrohradskému obyvatelstvu nebyly zdra žovány potraviny, ruská vláda neukládala cla n jejich dovoz z Finska; Finsko naproti tomu vy sokými cly dělalo ruský dovoz na své území ne možným. V letech 1887—1889, kdy Bismark vedl proti ruským papírům velké tažení, Finove se obohacovali z kursových diferencí. V posled ních letech Finové obdrželi i své pošty, dráhy ano možno říci i své vojsko. Rusů bylo ve Finsku vždycky málo. Aby s tam usazovati nemohli, finský sněm už dávno přijal zákon, kterým se cizincům dovoloval v ze- mi pobyt, nemýlime-li se na půl leta, ale zabra- ňovale se jim v zemi se usazovati a živnosti pro vozovati. Rusům řekli, že je to zákon proti Ži dům, ale když byl carem potvrzen, ukázalo se že cizinci byli myšleni hlavně Rusové. Tak byli Rusové za cizince prohlášení ve vlastním státě právě tak, jako jsou Čechové po- važování za cizince ve svých krajích poněmče- ných.

Mikuláš II Bismark Fina Rus Čecho Finsko Rusko Petrohrad Personálný unie

22 article

Podolknouti ještě sluší, že rodili Finové finští národovci, jsou ovšem pro každou výhodu, kterou Rusko Finsku poskytuje, ale nejsou pro odtržení od Ruska. Pro odtržení od Ruska je část obyvatelstva, která je národnosti švédské v jejíž rukou nachází se všecka půda Finska Finové jsou na této půdě drobnými nájemci, tak zv. „torpory“. Mezi torpary se v posledních dvou letech objevilo hnutí podobné selskému hnutí ruskému, aby panské statky byly rozděleny těm, kdo je vzdělávají. Na vzpoury a povstání se torpaři nezmohli, ale na některých místech podali statkářům své podmínky a ohlásili stěvky Statkáři protahovali věc až do ledna, kdy mrazy byly nejkrutší, a v lednu si vyžádali úřadní za kročení, aby torpaři byli mocí vyvedeni z chat a pozemků, z jichž nájmu výpověď dříve byl dali nebo obdrželi. Takovým záludným způso bem se jim pomstili, vymlouvajíce se před ve- řejností i svým svědomím, že nemohli jinak protože se v čas musejí postarat o nové torpary aby na jaře půda nezůstala ležeti ladem. Tito torpaři, Finové, měli by ledy dosti pří činy, aby se chopili proti statkářům zbraní.

Podolknouť Fina Ruska Finsko Rusko

23 article

Avšak agrárné povstání ve Finsku není možné bez opory o agrárné povstání v Rusku. V Rusku agrárné povstání minulo, a aby nepůsobilo de Finska, o to se finští Švédové postarali svou politikou, jež mezi Rusko a Finsko nastavěla nepřekročitelné zástavy. Z Finska možno půse- biti revolučně do Ruska, ale nikoli naopak, ne boť finští revolucionáři hra: si na učitele a pod porovatele ruských a zaslepeným vštípili domně- ní, že v Rusku je třeba převratů od základu, v Finsku pak že je všechno jako v ráji. Věci ve Finsku přirozeně se vyvíjejí k bran né revoluci proti Rusku. Mezi národem, vyssáva- ným od politických vůdců země, agitátoři udržuj mylné přesvědčení, že blahobyt Finska může býti zbudován jer na tom, co se urve Rusku. a tento blud udržovati musejí, neboť kdyby finský národ politicky prohlédl, poznal by, že od Ruska mu nehrozí nebezpečí žádné, ani poli- tické, ani národní, ani hospodářské, a že tím více od něho získají, čím úžeji se k němu při- tulí, čím mu budou věrnější a oddanějši. K te- mu poznání Finově dospějí, až bude pozdě.

Švéda Finův Finsko Rusko

24 article

Čteníři, kteři poněkud bedlivěji finské věc sledují, pamatují se na politickou vraždu, která ve Finsku spáchána loní. Vrahem byl svecoman Schaumann, zavražděným Soininen Johannson st. zást. (pozor: finský, ne ruský), jenž jako pří- vrženee strany t. zv. starofinské byl znám svým sympatiemi a loyalností k Rusku. Již tehdy sveno- mané ohlašováli, že odklidí se světa všechny hlavy starofinské strany, aby ve Finsku nebyl nikoho, kdo by ještě k Rusku přízeň choval a veřejně se opovážil ji na jevo dávati. V dobré paměti je také, že loni na parníku „John Graf- ton“ byla z Anglie k finským břehům vezen velká zásoba pušek pro povstalce, ale parní náhodou se ztroskotal, čímž vypuknuti povstán se prodloužilo. Revolucionáři však nevzdali se vé my šlenky. Nedávno vyšla v Petrohradě brožurk Rumjanceva, v niž jsou odhaleny nitě, kterými přípravy k finskému povstání řízeny. Střediskem revolučního hnutí je spolek „Voima“ (síla v Helsingforse. Na venek je to spolek sportovní Ve všech městech Finska má filialky. Nyní už odhazuje škrabošku a otevřeně se zná k pravé- mu svému cíli. V čele jeho stojí Ero Kalske což je finské jméno francouzského vystěhovalce Ero Kalske býval důstojníkem 8. finskéhc pra- poru, byl účastníkem zavraždění ministra Sipja gina, spasil se útěkem za hranici, kde vyčkal do amnestie, načež se vrátil do Finska, aby se věnoval organisaci protiruské tevoluce.

Schaumann Johannson John Rumjancev Ero Kalske Finsko Rusko Anglie Petrohrad Helsingfors

25 article

K úmrtí Casimira Périera. Více okolností nežli skvělý talent a ener gická, velká činnost pozvedly potomka slavného měštáckého ministra z doby měšťáckého krále Ludvíka Filipa na první místo Francie, a byly to opět okolnosti, jež donutily ho k náhlému odstupu z veřejného života, kde uplalnil před- nosti své povahy a své neodvislosti, kterou mu zajišťovalo ohromné jmění. Ale nikdy, ani když se stal presidentem republiky, nebyl Casi mi Pěrier populárním. Byl přiliš korektní a v sebe uzavřený, a zdrželivý, scházel mu velký styl rázu Gambeltova, nebyl rázným zápasníkem jako Clémencesu. K životopisu Casimira Périera, již včera stručně uvedenému, připojujeme některé podrob- nosti. Casimir Périer byl vždy rozhodným re- publikánem, ale stál přikře proti krajní levici socialistům. Když se ve věku 28 let stal po svém otci generálním radou departementu aub- ského, postavil se prudce proti bonapartistům a podporoval ve svém kraji republikánskou kandi- daturu generála Saussiera. Dvě léta na to, roku 1876, vstoupil do parlamentu za kraj Nogent- sur-Marne, který od té doby stále zastupoval Stál věrně po boku umirněných republikánů ale byl často obviňován, že má sympatie k orle- anovcům. Měl velmi přátelské styky s rodem orleánským a se starou šlechtou. Záhy dal na jevo, že cílem jeho politické činnosti je paláe elysejský. Vystupoval vždy jako nastávající kan didát presidentství republiky.

Casimir Périer Ludvík Filip Casimir Périer Saussier sur Francie Nogent

26 article

Poněvadž nejlepší cestou k tomuto vyso kému cíli bylo presidentství sněmovny, nezdráha se zasednouti na předsednické křeslo v palác bourbonském, když r. 1893 byl nucen Floquet svou předsednickou hodnost složiti. Ale ještě téhož roku opustil své místo a převzal utvoření ka- binetu, ale ani ve funkci ministerského před sedy nesetrval déle než půl leta. Vrátil se opě do předsednictví sněmovny, již opustil 27. února 1894. kdy byl jmenován presidentem republiky V drobném prodejí: zai lo . . . za 2h odpoledni Ve filialkách na venkově ranní čisle. odpolední . . . . . . . . 4h Inserátv plati so hožově rapřel. Předplacení a inserty přijímá zdminl- strace v Marianské ulici č.3. Tam naebázejí se též rodakee tiskárna a erpedice „Národniek Listá- Eukopisy so nevracaji-

Národniek

27 article

Ale jen sedm měsíců stál v čele Francie. Náhle se vzdal své hodnosti a od té doby žil v ústraní. Jeho odstoupení způsobilo ohromnou sensaci a bylo nejdobrodružnějšími legendami provázeno. Též se ovšem vyskytly hlasy, vola- jící »cherchez la femme« a hledající pikantní pozadí neočekávané afěry. Marně se pátralo po po důvodech skutku Casimira Périera a mimo jiné se ujišťovalo, že Casimiru Périe- rovi byla nesnesitelná přilišná pozornost policie, která ho sledovala na každém jeho krokua překážela mu ve schůzkách s jakousi vznešenou damou. Zdá se, že Casimiru Périerovi stala se jeho hodnost nepohodlnou a že nejen znechu- cenost z bezohledného boje politického, proti němu vedeného, ale i též osobní rozmar působil na jeho rozhodnuti. Casimir Périer byl měšťácký grandselgneur a poněkud upjatý milionář, jenž si nedovedl získati náklonnost lidu.

Casimir Périer Casimir Francie

28 article

Od svého odstoupení objevil se Casimir Pěrier ještě jednou před veřejností a to za okolností dosti pobnutých. Byl povolán do Ren- nes k svědectví v procesu Dreyfu- sově a jeho výpovědi vzbudily vzrušení, nebot byly úplným vyvrácením různých tvrzení generála Merciéra, jenž hrál tak podivnou roli v dramatu dreyfusovském a od té doby vůbec svou roli dohrál . . . Bývalý presídent republiky valně přispěl k obratu ve prospěch Dreyfusův. Casimir Périer, jejž nikdo nemohl podezřívati ze sympatil drayfusov- ských, jenž spíše svými styky a zálibami ve světě aristokratickém patřil do druhého tábora, s velkou odhodlanosti a přesnosti upozornil na nekorektnosti spáchané při vyšetřování prot Dreyfusovi a zejména prohlásil povýšeným hla- sem, že nikdy neřekl, že je přesvědčen o vině Dreyfusově. Casimir Pěrier byl mužem elegantního ze- vnějšku a chladného chování. Jeho výmluvnost byla střizlivá a věcná. Byl vynikajícím znalcem věcí hospodářských a zasazoval se o zvelebení francouzského obchodu a průmyslu, aby mohl čeliti cizí konkurenci.

Casimir Pěrier Merciér Dreyfusův Dreyfus Casimir Rena

29 article

Španělské volby. Španělaké volby do generálních rad měly tento výsledek: zvoleni byli dosud 302 konser- vativci, 131 liherál, 39 republikánů, 13 karlistů, 18 demokralů, 8 regionelistů (katalonských), 9 neodvislých a 7 stoupenců různých stran Živý za mrtvého prohlášen. Anglické listy přinesly zprávu o úmrtí gene- rála Johna Francka, jenž znám byl z poslední burské války zvláště jako velitel jezdeckých sborů. Nyní se ukázalo, že v Saint Jeanu de Luz zemřel jiný vojín, generálmajor v příkaz- nosti William Franck, jenž zúčastnil se bojů v Indi. Vilém II do Anglie. Londýnská »Finanční Kronika« sděluje, že zástupci City usnesli se v důvěrné schůzi, vy- hraditi již nyní obnos pro velkolepou hostinu v radnici, jež pořádána bude na počest něme- ckému císaři za očekávané jeho podzimn návštěvy v Londýně. »Berl. Tgbl. « tvrdí, že v berlínských kruzích nic se neví o takové návštěvě a při skutečném poměru anglo-něme- ckém nezdá se tato skutečně býti pravdě- podobnou.

Franck Vilém II Berl Saint Jean jít Luz Anglie Londýn Cita

30 article Sněmovní komise.

Sněmovní komise. Komise školská. (Zlepšené postavení industrialních učitele k.) Komise školská konala schůzi včera dopoledne za přítomnosti 15 členů a za předsednictví posl. dra. Celakovského, jenž představil nově zvoleného člena komise posl. dra. Podlipného, který pře- vezme referáty z komise vystoupivšího posl. Spin- dlera a vstoupí těž do subkomitétu politického. Na to rokováno o peticích industrialních učitelek za upravení poměrů hmot- ných. Referoval posl. Vollgruber, jemuž v mi- nulém sezení uloženo bylo, aby společně s posl. Leglerem vypracoval osnovu zákona a hned ve příštím zasedání sněmovním ku projednání ji před- ložil. O těchto zásadách, referentem přednesených. zahájena byla obšírná debata, jíž zúčastnili se téměř všichni přitomní členové komise. Na konec schváleny zásady, v nichž v podstatě se praví: Ručním ženským pracím nechť vyučují na ško- lách měšťanských a obecných jenom síly zkoušené. (Návrh posl. Štolce, aby man- želky učitelů z tohoto vyučování byly vyloučeny, nebyl přijat.) Základní roční služné industrialních uči- telek budiž ustanoveno na školách obecných jako dosud na 900 K, na měšťanských na 1000 K. Defi- nitivním industrialním učitelkám náleží 6 kvinkve- nálek po 10 procentech základního služného. Indu- strialní učilelky buďtež ustanoveny definitivně mají li na obecné škole 15, na měšťanské 14 vyučo- vacích hodin týdně! Po desítileté bezvadné službě mohou býti definitivně ústanoveny i industrialní uči- telky, které vyučují 12 hodin týdně.

Celakovský Podlipný Štolc K Def

31 article

Přljem zatímních učitelek zvý- šuje se tím, že za týdenní vyučovací hodinu na obecných školách platiti se bude 50, na měšť. ško- lách 55 K. Další zásady týkají se pense a po- por ve stá ři. Po návrhu posl, Anýže a Stolce připoje na bude ke zprávě komise zvláštní resoluce tohoto obsahu: 1. C. k. vláda se vyzývá, aby způsobila změnu organisačního statutu ústavů ke vzdě lání učitelů a učitelek veřejných škol obecných v Ra- kousku ve směru návrhů referentových. 2. C. k. zemská školní rada se žádá, aby zvláštním naříze- ním připomenula c. k. okr. školním radám, že pře rozdělování vyučovacích hodin ruč- ním ženským pracím mají dbáti toho, aby jedné síle učitelské přikázán by co možno největší počet hodin Rozpočtová komise. Rozpočtová komise konala schůzi dne 14. t. m. Referent posl. rytíř Perger přednáší o polním a sadovém hospodářství (kap. 3. tit. 1. a 2). a navrhuje přijetí rozpočtových položek. Po dola- zech posl. dra. Kaftana ohledně zřízení nové cesty ve Stromovce směrem k Vltavě a zřízení drnhé restaurace a zodpovědění jich referentem, jenž po-

Anýž Perger Kaftan Stolac Vltava