ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7cb6d240-66a7-11dc-b448-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 62, place 30, org 6, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
15. května 1900.
4 masthead
Číslo 133.
5 article
Připojuje se k vyzvání del. hr. Dzieduszyckého, jež našlo v rozpočtovém výboru tak hlučnou ozvěnu. připojuje k němu přání, by nevyznělo nadarmo. Naráží dále na debatu o hospodářských po měrech a připouští, že za oběti, jež ukládají se prů- myslu zvláště v obchodní smlouvě s Německem. nebylo v praxi dostatečné kompensace pro země- dělství. Avšak tím právě nejsou vinny obchodní smlouvy, jež mohly stanoviti jen celné tarifní pod- mínky, za jakých se děje vývoz. Při obnovování obchodních smluv musí se arci uvažovati, jsou- v náležitém poměru k docíleným výhodám oběti. uložené průmyslu. V myšlence na zvýšení dovoznéh cla z českých piv shledává snahu po zavedení neg ciačních cel pro nastávající obnovení smluv. Nesnáze. jež vyskytnou se při pořizování nového celníh tarifu, dají se snad překonati, neboť také v Rakousku převažují agrární tendence a Uhry mají národní prů- mysl, jejž budou chtíti chránit. Větší nesnáze oče- kává při včasném zákonodařském stanovení celníh tarifu. K tomu třeba nejen dělného, ale také vytrvale pracujícího parlamentu, klidu a rozvahy. Stanovení nového celního tarifu je nezbytnou podmínkou, ab se mohlo jednat o smlouvách s nějakou aspoň n dějí na příznivý výsledek. Druhou podmínkou je aby záhy pominula nynější nejistota o úmluvách s druhou polovicíi říše. Troufá, že výbor bude moci být povděčen mini strovým vývodům, výsledku jeho politiky za zacho váním míru a jeho ochraně hospodářských zájmů vysloví důvěru v jeho činnost Potom přešlo se k zevrubněmu rokování Tit. I. »Ústřední správa« přijat bez de- baty a změny.
Tit Německo Rakousko Uhry
6 article
Při tit. I. b) »Disposiční fonde oznámi předseda bar. Chlumecký, že při hlasování tomto titulu, jež zahrnuje projev důvěry k ministrovi dá konstatovati poměr hlasů. Položka ta přijata potom 11 proti 1 hlasu. Tit. II. »Diplomatické výlohy« byl přija bez debaty a změny. Při tít. III. »Konsulátní výdaje« del Kozlowski pravil, že ministr svou poznámkou že vystéhovalectví je pro Halič kalamitou, chtěl s postaviti proti němu. Je v tom nedorozumění. On objasňoval pouze své zásadné a mezinárodní stano visko naproti vypovídání a vytkl, že nemá směřo- vati se strany spojencc rak.uhi armády proti jedno- tlivým národnostem a vyznáním. Líčí zásluhy ob- chodního musen a nutnost větší čilosti v důležil informační službě, pojednává o poměrech »Lloydue a »Adrie« a stěžuje si na rozdělení cest, výši sazeh a na zdlouhavost dopravy Posl. dr. Sláma: Členem obchodní komory plzeňské byl jsem požádán, abych zde uvedl n přetřes toto: V Rusku je zvykem, že obchodníci ne- platí za účty, leč předloží-li se jim osobně. Násled- kem toho rakouští obchodníci, kteří se obracejí n banky nebo agentury, musí platiti inkassní poplatky které jsou dosti velké a které činí 11/2—2 procenta Žádám ministra, by uvážil, zdali nějakým způsoben u konsulárních úřadů nedala by se učiniti opatření, by rakouským příslušníkům při vymáhání jejich poža davků byly pomocny způsobem, který není pro ob- chodníky tak nákladným. Prolože dle jednacího řádu nemohl jsem se do stati po hr. Goluchowském již ke slovu, odpovídán mu nyní v příčině vypovídání rakouských příslušník z Německa několika slovy.
Kozlowski Adrie Posl doktor Sláma Goluchowský Halič Rusko Německo
7 article
Lituji nápadného bagatellisování této vysoce důležité věci ministrem, ktorá by měla býti pro něh čestnou záležitostí. Vypravoval nám tu, že byli vy povězeni jen tři dělníci pro rvačky ze Saska. Pa ministr je patrně špatně informován. Kdyby šlo sku tečně jen o rváče, byl bych posledním, který by je bránil. Vypovídání týká se však několika set rakou- ských příslušníků, z nichž někteří meškali v Německu již několik let beze vší závady. Litují, že minist sobě nevšimi zevrubných zpráv novinářských o této věci. Zůstavuji si o ní promluviti ještě v pienu. Ministr hr. Goluchowski odpovídá, že sic poměry zevrubně nezná, ale sotva bude moci vyho- věti, protože bytím ukládala se konsulátním úřadům zodpovědnost, již by sotva mohly převzíti. Nechce dopustiti, že otázku vypovídání bere na tehkou váhu. Jak se vyslanectvo neb konsuláty do- zvědí o nějakém připadu, zastanou se prý vy- povězených. Mluví li se o hromadném vypovídání třeba uvésti jednotlivé případy, on prý bez meškání provede náležité vyšetření. Konsuláty zakročily v po slední době nejednou. Na poznámku del. Kozlowského praví, že nesm se zapomínati, že z Rakouska jdou do Německo skoro vesměs slovanští dělníci a proto nelze pr diviti se, že vypovězení stihne vždy polské neb české dělníky. O nestejném chování se k národno stem není proto řeči. Konsulátní zprávy vydávají se v „Consnlan Corresp.«, jak dojdou několikráte za týden, arci n tak obšírně jako v příslušných publikacích minister stva obchodu Tit. III. »Konsulátní výlohy« a ostatní položky rozpočtu příjaty potom beze změny a schůze skon Přístí schůze rozpočtového výboru, bud- v pondělí 21. t. m. o 4. hod. odpol. Na jednacín pořadu bude 1. okupační úvěr a 2. mimo řádný rozpo čet. čena.
Goluchowský Kozlowski Corresp Tit Sasko Německo Rakousko
8 article O jazykových návrzích dra. Körbra
O jazykových návrzích dra. Körbra rokováno bylo včera večer na členské schůz Klubu národní strany svobod myslné. Schůzi zahájil místopředseda klub posl. dr. Miroslav Krajní k, kterýž uvita přítomné, udělil hned slovo prvnímu řečníkov panu dru. Mattysovi. Tento dovodil nejprve, jak postupem čast přešlo se od požadavku jednojazyčnosti ku po žadavku dvoujazvčnosti u všech státních úřad v království českém. V návrhu dra. Pravoslava Trojana podaném v r. 1885 na sněmu krá- lovství českého obsažena byla zásada rovno- právnosti jednojazyčné tím způsobem,z vnitřní úřadní řečí všech zeměpanských úřadů měla býti řeč, kterou mluví většina obyvatel- stva, resp. které užívají autonomní úřady. Návrh ten byl však v komisi přepracován v te smysl, aby veškeré úřady zeměpanské byly dvoujazyčné. Od té doby hájí zásadu jedno- jazyčnosti více Němci nežli Češi, a z česk strany žádá se rovnoprávnosť dvoujazyčná. Ti způsobem hleděl také rozřešiti otázku jazykovou u úřadů státních hr. Badení a teprve když byly Badenovy výnosy odvolány, obrátil se bar.
doktor Krajný Trojan Němec Čech Badenův klub národní strana svoboda
9 article
Gautsch opět k zásadě jednojazyčnosti, rozděliv království české na tři jazy ková území. Nynější návrh vlády dra. Körbra obs- huje rovněž zásady rovnoprávnosti jedno- jazyčné, ale zásady takové, kleré vlastně, žádn rovnoprávnosti nevyhovují, nýbrž jsou na prostým bezprávím (Tak jest !), které má bet spácháno na českém národě. Řečník probírá pak podrobně jednollivá ustanovení v navržené osnově dra. Körbra dokazuje, že i ta výhoda, která jest obsažen v 8§ 19.—26., pojednávajících o vnitřní úřadní řeči jest jen z dánlivá, neboť vnitřní úřadn řeč německá zůstane z valné části v platnost nadále, i kdyby byl návrh dra. Körbra pro- veden. Naproti tomu jsou však naprost nepřijatelna uslanovení v ostatních čá- stech předlohy, zvláště v 88 2.—6., pokud se týká úřadní řeči ve vnějším styků úřadů s stranami, neboť následkem předpisů těch jest naprosto vyloučeno, aby Čech v území tak zv. uzavřeném nebo v uzemi, kleré sice dnes není ještě pokládáno za území čistě německé, ale po rozdělení navrhovaném drem. Körbrem, by se čistě jednojazyčným stalo, mobl
Gautsch Čechy
10 article
svém jazyku s úřady jakýmkoliv způsobem jednati Není zajisté možno, aby poselstvo naš připustilo, aby předlohy tyto byly jakýmkoliv způsobem uzákoněny. (Tak jest !) Od svého požadavku, aby každý oby- vatel tohoto království, ať Čech nebo Němee mohl domáhati se u všech úřadů práva svým jazykem, nikdy neupustíme. (Výborně !) Naše delegace postavila se také proti těmto osnovám tím, že zahájila proti celému řízení parlament- nímu nejrozhodnější obstrukci. Jednání de- legace naší musí býti všemi pří- slušníky našeho národa sehvalo- váno. (Výborně! Výborně! Tak jest l) Vláda obrátila se sice ve svém prohlášení s velikými nadějemi na veškeré národy rakou- ské poukázáním, že se nyní mají státem pro- váděti velké hospodářské projekty a protoze by bylo k veliké škodě všech přislušníků stát- ních, kdyby parlamentaí práce měla býti ma- řena. Také u nás povstalo mínění, že není zá- hodno prováděti obstrukci nyní, kdy se nám tím stane hmotná újma. Doufám, že budet všichni se mnou souhlasiti, že jest n a p ro s t nutno, aby poslanei naši v zahá- jené obstrukci setrv ali (Výborněl Výborně !), ať se děje cokoliv, a ť se strany vlády, nebo se strany osta ních členů bývalé pravice se děj nátlak jakýkoliv. Poslanci nas nechť maří veškeré jednání po- tud, pokud nebude učiněno na- šemu právu za dost. (Výborně! Vý- borně !)
Čo
11 article
Kdyby měla i nastati nějaká persekuce, nemusí se naši poslanci obávati, že budou osa- moceni. Bude za nimi státi celý národ a bu- deme se všichni snažiti, aby křivda nám učiněná byla vládou odčiněna. Také někteří příslušníci pražští byli toho náhledu, že dnes, kdy chce vláda Praze poskytnouti nějakou půjčku, není příčiny k tomu, aby byla parlamentní práce ma- řena. Kdo si však povšimi zvýšeného vojen ského rozpočtu a místa v prohlášení ministra- prosidenta dra. Körbra, kde naříká, jak málo peněz má vláda, musí přijíti k náhledu, žes vládě nejedná o to, by nějakým způsobem hospodářském směru bylo pomoženo, nýbrž, ž se jí jedná jedině o to, aby bylo vyhověn Němcům, aby byl proveden jich svatodušní pro gram a aby satisfakce za 17. ríjen, ktero všichni žádáme, nám dána býti nemusila. Řečník vyslovuje na konec žádost ke všem poslaneům, aby v nastoupené cestě obstrukěn setrvali tak dlouho, dokud nebude nějakým způ- soběm právu našemu učinéno zadost. (Výborno Výborně ! Potlesk.) Posl. prol. dr. Kurz pojednává o osno vách vlády dra. Körbra se stanoviska č eskýcl menši n. Při rozdělení království českého n národnostní okrusy jest vzato za základ sčítán lidu, při kterém se nestanovila národnost, nýbr jazyk obcovaci. Jest známo, že správní sou rozhodl v určitém případě, že se nemá přísluš- nost národnostní posuzovati na základě sčttání lidu, nýbrž že při zřizování škol pro určity jazyk mají býti rodiče vyslýcháni, aby se při hlásili ke své národnosti a teprve na základě tohoto přihlašování se k národnosti má být souzeno, jest-li ta škola v dotyčném jazyku jea oprávněna čili nic. Mámo zde tudíž protikla kde se vláda a nejvyšší úřady rakouské v- spolek bijí.
Němec Posl doktor Kurz Praha Körbr
12 article
Vláda předkládá návrh na rozdělení dle jazykových území a na druhé straně nem k tomu žádného správného a zákonitého pod kladu, neboť obcovací řeč neznačí národnost Kdyby se sčítání lidu dělo v Rakousk bez nátlaku, pak bychom snad mohli připustiti že aspoň příbližně by se výsledek sčítání dle obcovacího jazyka kryl s výsledkem sčítání které by se konalo na základě národnostním. Jest však dobře známo, jak ohromný nátlak vykonává se právě na naše menšiny. Podívejte se jen do severních Čech, jak tam desetitisíce Čechů byly zbaveny svého práva volně se při- hlašovati ke své mateřštině. Vláda Körbrova aspoň jednu podminku ustanovila při rozdělení okresů na náš prospěch. Rozdělení má se totiž revidovati po každém druhém sčítání. Němci se proti tomu hrozn čepýří a přejí si, aby se rozdělení stalo jednou pro vždy na základě sčítání lotošního, domnl- vajíce se, že se již postarají, aby sčítání pro ně dobře dopadlo a aby bylo rozdělení n věčné časy nezměnitelno.
Čecho Němec Čechy
13 article
Řečník upozorňuje pak, že v navrženýeh předlohách není ani zmínky o ministerstvu vy- učování a železnie a ukazuje zejmena, že pr dráhách našich jsou převalnou většinou zaměst náni Češi, kteří namnoze ani německy neroz umějí a s těmi všemi že napříště má býti jed- náno jazykem německým. Podle zákona nebud dovoleno, aby úřadnik dal lidem těm, třeba b německy nerozuměli, rozkaz jazykem českým (Slyšte ! Slyšte l) Jako člen poselstva českého na radě říšsk praví, že poslanci čeští, když vešli do obstrukce byli si vědomi, s jakými obtížemi bude jim zá- pasiti. V poslední den zasedání se však posta- vení jich zlepšilo, poněvadž všichni Chorvaté. oba Srbové a někteří radikální Slovinci s nim hlasovali (Sláva jim !) a také posl. Danielál prohlásil, že bude s poslanci českými se svými čtyřmí přívrženci hlasovati, kdykoliv budou je- jich hlasů potřebovati. (Sláva jiml
Čech Chorvat Srba Sláva
14 article
Tím, že vešli poslanci čeští do obstrukce vzali na sebe velkou zodpovědnost, ale řeční doufá, že se jim podaří z této obstrukce vyjn čestně. (Výborně !) Předlohy investiční po důkladném a trefném rozboru pravého jich významu a účelu nazývá řečník pouhým manévrem vládním na zlomení české obstrukce. Provedení jednotlivých pro- jektů položeno je do let 1903 nebo 1904. C bude vláda do této doby s oněmi 500 mi- liony délat, nestojí nikde. Abychom povolením takovéto půjčky vládě projevili důvěru, od ná žádati se nemůže a pokud sily naše stačí. z oněch 500 millionů nepropustíme ani kre- euru. (Hlučná pochvala.) Ostatně i strany jiné. přímo interessované, jako zejmena Slovin v této věcí k témuž dospívají názoru a slibují nám podporu. Žádný přitel českých menšin — končí řečník — návrhů Körbrových přijati nemůže jmenem jich žádám, byste se připojili k mému protestu, aby předlohy tyto nikdy zákonems nestaly. (Bouřlivá pochvala a potlesk.) Posl. dr. Záhoř jako bývalý předseda Na- rodní jednoty pošumavské na základě sta- tistických dat o stoupání a klesání českého živlu na českém jihu dovozuje škodlivé, b zhoubné účinky, které by uzákonění Körbrových předloh na české menšiny mělo. Žádá říšské poselstvo české, by důrazně zasadilo se o to, by jazyková povaha jednotlivých okresů řidila se procentem nižším, tedy nikoli měřitkem 20 proc., nýbrž 10 proc. jinojuzyčného oby- vatelstva a aby při sčítání- lidu místo jazyka ohcovacího za základ vzata byla národnost. (Pochivala. ) Posl. Němec uvádí přičiny české ob- strukce a srovnává je s prostředky, jimiž vláda potřtti se snaží obstrukci. Vzpomněla si na- jednou na živnostnictvo a nadehla pro sé »dalekosáhlé plány« hospodářské vídeňské anti- semitské živnostnictvo. Paragrafem 59. a 60. živn. řádu chtěl českou obstrukci překonati.
Körbrový Posl doktor Záhoř Němec Slovinsko
15 article
Tyto paragrafy mají pojednou znamenati zákla blahobytu živnostenstva! Ale není tomu tk a jest to se strany vlády, antisemitův a sociál- ních demokratů neupřímnou hrou. Je to hoze- nou kostí, o niž by strany na říšské radě co- možná zápasily a se hádaly, aby tak vláda. mohla se vykázati na venek jakous takous děl- ností parlamentu. Dnes koná se na jiném místě o tomto předmětu manifestační schůze českého živnos- nictva. Přál bych si od srdce, by usnesení její vyznělo tak, jak — doufám, že vyzní — také projev schůze této. Mám za to, že kdyby i §§ 59. a 60. měly i blahobyt a bůh ví co přinésti českému živnostnictvu, — což rozhodně popírám — nám především běžet musí o to nejsvětější: o práv ja zyka národa našeho. (Dlouhotrvajíeí pochvala a potlesk.) Páni živnostníci vídeňští, kteří oplývají blahobytem proto, že našich peněz se užívá na zvelebení Vídně, majt pojednou zájem o bídu, která se jeví v kruzích živnostenských. Pan Bielohlawek zvolal v jedné z posledních schůzí na poslance Březnovského : » Řemeslnictvo hyne, rukavičkáři hyncu a vy tu děláto obstrukci ? Teprve teď, když naše poselstvo odhodlalo s k nejráznějšímu prostředku, rozbřesklo se panu Bielohlawkovi, že hynou řemesla a zejmena ru- kavičkářské, o němž po celou řadu posledních let vlády vůbec nevěděly. (Hlačný souhlas.) Ne vídeňské živnostnietvo, nýbrž obehodní komora a technologické museum pražské to byly, které ministerstvo na tíseň tohoto odvětví upozornily a kursy pro vyšívání rukavic zavedly.
Bielohlawek Vídeň Březnovský
16 article
Právě tyto dny přížel delegát ministerstva obchodu z Vídně do Prahy se přesvědčit, jak to v oboru rukavičkářském vypadá. Také o kursu zašel pan vládní zástupce a když viděl. jak švadleny se učí šíti rukavice, domlouval jim: »Proč pak raději nestřiháte? Vydělale byste mnohem více, než tímhle šitím. « Pán z ministerstva obchodu nevěděl, že když 10. 000 osob na rukavice nastříhá, musí jiných 10.000 rukavice sešít ! (Hlučná veselost.) Poselstvo české ostatně již ode dávna jak na říšské radě, tak na sněmu českém se domáhá řádné revise živnostenského zákona, ne pouze dvou zmíněných článků, nýbrž celého zákona na zásadách rámového zákona pro celou říši tak. aby si každá zemé svým vlastním zákonodárstvím upravovati mohla své věci živnostenské dle svých vlastnieb potřeb. Kulturní a hospodářské poměry i geografické položení země naší vyžaduje v oboru živnostenském úplnou samosprávu. Charakteri- stické je chování vlády. Vláda, která za dob ob- strukce německé o živnostenstvu nevěděla ničeho. teprve teď na ně si vzpomíná dvéma paragrafy
Vídeň Praha
17 article
»Pěči« její o živnostenstvo z dostatek illustruje, že komitét pro pařížskou výstavu, určený ki tomu, by maloživnostenstvu, které zejména zabývás vývozem, byla návštěva její umožněna, ani svolán nebyl. (Veselost.) V nynější době všecky stavy bez ohled na hmotné zájmy své mají povinnost pracovuti ve prospěch společné věci národní, a tím j vydobytí práv našeho národa. Vždyť boj tento má význam čistě hospodářský. Jde o to, by národu našemu dostalo se samosprávy a aby nemusil dále do bezedné pokladny státní zaná- šeti svůj těžce vydělaný groš, nýbrž měl pro- středků také pro své kulturní a hospodářsk zájmy. Souhlasite proto zajistě s taktikou ob strukční, která domáhá se toho, by konočn v ohledu národním a tím i hospodářském do stalo se národu našemu důstojného postaven v tomto našem království, v naší milé vlasti.
Pěč
18 article
(Dlouhotrvající pochvala a potlesk.) Pan Kunz za souhlasu shromážděných appelloval na český lid, aby nestěžoval v dob nynější poselstvu svému jeho postavení a omezil co možná vysílání deputací s různými prosbami a žádostmi. Posl. dr. Krajník: Není pochyby, že říšská rada není zajisté kompetentní k vydávání zákonův pro jednotlivé země. Dalo se tedy očekávati, že při této zjevné nekompetenci říšské rady vydán bude jazykový zákon aspoř na základě stejných zásad pro všechny země. Jak tomuto požadavku vláda vyhověla, vidět nejlépe na jazykové předloze pro Moravu. Tvrdí-li vláda, že princip personalitní není způsobilým, by zažehnal spory a způsobil mír a že musí se provésti rozdělení territoriální,je to přistoupením na vše, co hlásá program ně- mecký, totiž zrušení jednoty země české a utvo- řeni různých territorií, jimíž by Němci mohl dosáhnouti, po čem touží. V německých obvodech — dle předl Körbrových — bude s Čechem nakládáno jako s cizincem, v českých territoriích však musí každý úřadník znáti nezbytně jazyk ně- mecký.
Kunz Posl doktor Krajník Němec Körbrový Čecho Morava
19 article
Co se žádá od Čechu, žaijícího v německém území, když už není pomoci žádné: aby pro- kázal, že německy neumí! Prokázati, z někdo něco neumí, to je rakouské unikum! (Hlučné: Tak jest!) Osnovo Körbrovou konstruuje se ně c po čem Němci dávno tonží a úm se tak vysvětluje, že Prade, jeden z těch odpůrců, klerý se nám zdál býti, aby se tak řeklo, z nej- rozumnějších a jenž, když byl. Wolfem k tomu dohnán, dne 10. ledna v Liberci se vyslovil, že vše to, co tvrdí nejhorš Wolfiáni, blíží se německém p rogramu, aby se totiž utvořilo německé území, které by se spojovalo v colním svazku, aby se pro všeněmecký program zabrala pomalu celá střední Evropa! Kdybychom přistoupii k tomu, tím snáze by nás spolkli, i jest nej- vyšší čas, abychom odstranili všech ny zájmy strannické a měli na mysli že když národnost ztratíme, více jí nedobudeme! To co ztratiti mu- žeme, jest jazyk náš a v toms hájiti musíme do krajnosti jak v Čechách, tak na Moravě a ve Slezsku! Tam všude platit musí jazyk český a kdyby tomu býti ne- mělo, raději chceme padnouti všichni nežli se podati! (Hlučný, dlouhotrvající potlesk a bourlivé souhlas.) Pan dr. Hynek Černý zo Žižkova na- vrhuje na to, aby ve formě potice zaslána byl sněmovně poslanců tato
Čech Němec Prade Wolf doktor Černá Liberec Evropa Čechy Morava Slezsko Žižkov
20 article
resoluce Slavná sněmovno poslaneckál Osnova jazykového zákona pro královstv české, již vláda právě předložila říšské radě. tedy foru nepříslušnému, podává nezvratný dů- kaz, že vláda nejen nesplnila svou úřadní po- vinnost, by platnými zákony zaručenou rovno- právnost jazyka českého při státních úřadech v království českém, bezprávně zadržovanou provedla, nýbrž že se odhodlala na vzdor platnému právnímu řádu, na úkor potřeb jednotné správy království českého a na ujmu obyvatelstva české národnosti navrhnouti k uzá- konění zásady, jež nedílnost království českého v zákonodárství a ve správě ohrožují rovné právo jazyka českého nejen ve vnitřním, nýbrz i v zevnějším úřadování porušují a s pří- slušníky národa českého, již bydlí v krajinách většinou německých, ve vlastní domovině jak s cizinci zacházejí. Poukazujíce na to, že osnova ta křiklavě odporuje ustanovení čl. XIX. státních zákla ních zákonů, jenž toliko kvalifikovanou větši- nou měněn býti může a který čl. XIV. dotčen býti nesmí, žádáme protož slušně: Slavná sněmovno poslanecká račiž osnovu jazykového zákena pro království české před- loženou od c. k. vlády zamítnouti a vyzvati c. k. vládu, by bez odkladu provedla platné zákony o rovnoprávnosti jazyka českého př státních úřadech v království českém. Resoluce byla s bourlivým souhlasem jedno- myslně přijata, načež dr. Krajník o půl desát hodině večerní schůzi skončil.
Krajník
21 article Češti živnostníci a obstrukce.
Češti živnostníci a obstrukce. Sotva že zahájena byla českým poselstvem ve Vídni obstrukce, pospíšila si vláda, která otázky živnostenské a vůbec všechny, jež tý- kají se našich středních stavů, vyřizuje vždy až po letech, protože prý nikdy nedostává se jí pro ně času, a dala na jednací pořad po- slanecké sněmovny vládní předlohu zákona na změnu čl. 59. a 60. živnostenského řádu, které živnostnictvo důrazně se domáhá. Účel kroku tohoto byl jasně zřejmý a prozrazovaly jej také výkřiky našich národních nepřátel, když poslanci němečtí pokřikovali na české poslance, provádějící bezohlednou obstrukci: »Zrádcové živnostnictva« a pod. Ale vláda Kötbrovaa s ní zejmena němečtí antisemité, kteří v po- slední době zahráli si na veliké přiznivce živnostnictva, hanebně se zklamali, když dou- fali, že jejich hlas a pustě výkřiky naleznou ohlasu i v živnostnictvu českém a že poštvou je proti těm, kteří vyslání byli důvěrou če- ského národa, by hájili ve vídeňském parla- mentu zájmy jeho i všech jeho stavů. České živnostnictvo dobře ví, že zájmy jeho úzce spjaty jsou se zájmy celého národa a že jen tehdy nastanou mu utěšenější poměry. pakliže i národu povede se lépe, a proto nedbá a nemůže dbáti hlasů a rad těch, kteří slapou práva naší vlasti a pracují na po ko- ření a ubití českého národa.
Vídeň
22 article
A tomuto svému přesvědčení dalo české živnostnictvo a řemeslnictvo mohutný projev na manifestační své schůzi, jež konala se včera večer v dolejším sále Žofinského ostrova za velmi hojné účasti a která vyzněla v energiekou odpověd na vše, co událo se v nedávných dnec ve vídeňské sněmovně. Na programu jejím byl rozhovor »o účelu vládní předlohy zákona na změnu čl. 59. a 60, živnostenského řádu.« Jmenem svolavatelů zahájil schůzi a uvítal přítomné p. Kratochví! ze Žižkova. Pravil. že celá řada živnostníků a řemeslníků z Prahy a předměstí vyzvala svolavatele, by schůzi tuto uspořádali, by české řemeslnictvo podalo důkaz- jak pohlíží na dnešní situaci a smýšlí o ní, která nadešla obratem v taktice našich poslanců na radě říšské.
Kratochev Žižkov Praha
23 article
České řemeslnictvo jakožto podstatná část českého národa v každém důležitém a vážném okamžiku pozvedá výstražného svého hlasua zároveň staví se ve služby v boji za zájmy českého lidu a národa. Naše delegace donucena jsouc změniti svůj postup, napadena byla zejmena řemeslníky ví- deňskými (Hanba jim! To byli kluci !), že za- nedbává hospodářské zájmy řemeslnictva a ž se její postupem prý odkládá otázka důležité reformy živnostenského řádu. My čeští řemeslníci a živnostníci, kteří pra- cujeme, aby živnostenské zákonodárství nám vy- hovovalo a bylo nám podkladem k hospodářské existenci, máme zajisté v první řadě na mysli prospěch a hospodářskou zdatnost stavu živno- stenského a řemeslného, avšak v tomto oka- mžiku citíme ještě více (Výborně !), máme lásk k rodné zemi a svému národu. (Výborně ! Hlučná pochvala a potlesk.) A v tomto okamžiku, kdy jest třeba, aby delegace naše uchopila se nejostřejší obrany jest nutno, aby naši poslánci nezůstali v boji osamoceni, nýbrž byli přesvědčeni, že bojují z souhlasu a duševního účastenstv veškerého lidu, veškerých tříd stavů českého národa. (Výborně ! Po Ulesk. Všeobecný hlučný souhlas.) Z důvodů čistě hospodářských stavímes proti tomu, aby chvilkovými návrhy, které vy- značeny jsou v návrhu na změnu §§ 59. a 60. živnost. řádu, překazil se důsledný a železný postup českého národa, poněvadž jsme přosvěd- čeni, že vláda, kdyby měla dobrou vůli, měla na změnu paragrafů těchto dosti času. (Tak jest !) Vždyť víme, že od deseti let v zájmu živnostenského a řemeslniekého stavu ničehio ne- učinila (Různé výkřiky.) naopak že vydávala na- řízoní, jež podkopávala existenci výrobních trí
24 article
(Tak jest ) Schůze svolána, aby dala se odpověď ziv. nostníkům vídeňským, kteří první klacek hodil pod nohy našim poslancům (Jsou to židě ! Vese- lost.). Kde byli živlové tito, když provozoval po tři léta obstrukci Němci? Kde byli tito sta- rostliví otcové živnostnictva, když vláda po tolik let nehleděla si otázky úpravy živnostenského řádu? Kde byli živnostníci vídeňští, kdy nš- mečtí poslanci nedopustili, aby provedena byla. změna nejpalčivějšího paragrafu — 38.? Te- kráte hrozili němečtí liherálové odejitím z ko- misé, by změnu tuto zmařili. Kde byli vídeňst antisemité, když vláda ignorovala přání živnost- nictva a vydávala zákony ve prospěch velkébo kapitálu a velkých výrobců, tedy ve prospěch baronů ? (Různé hlasy.) Schůze svolána proto, by se důstojným způsobem odmítlo jednání těchto lžistarostlivých vídeňských živnostníků, kteří hájili vlastně jen zájmy antisemitské strany, podporující vládni systém. Proč neútočí na vládu, aby přiznal rovnoprávnost národů v Rakousku? K návrhu řečníka zvoleni jednomyslně předsedou schůze pan Alojs Vaní č e k, místopředsedou pan Václav Šmakal a z- pisovatelem pan Koube k.
Němec Alojs Václav Koube Rakousko Vesa
25 article
Delegáti živnostnictva z Libušína a z Pe- ček do schůze se dostavivší uvítáni byli se vše- obecným jásotem, kterým provázeny i pozdravné telegramy a dopisy Řemeslnické besedy v Nověm Bydzově a organisace národně sociální strany dělnické. Slova ujal se pak p. Šafr, aby pojednal o zmíněném již předmětu porady. Pravil, ze událostmi odehravšími se dne 8. t. m. v posla- necké sněmovně, kde vídeňští řemeslníci resp. vídeňští antisemité pozvedli nebývalým způse- bem svého hlasu proti českému poselstvu, ne- byli pohanění jen legální zástupci čevkého nš- roda, nýbrž celý český národ, (Tak jest ! Hanba j) což stalo se proto, že české poselstvo zahájilo obstrukci již v první schůzi, na jejímž pořadu byl návrh na změnu článku 59. a 60. živno- stenského řádu. Jest potřebl, abychom si řekli, jak smý- slíme nejen o vládní předloze, nýbrž o účelu jejího podání již v první schůzi říšské rady. (Tak jest! To je řídkost !) Řečník líči příčiny české obstrukce, zmi- ňuje se o nařízeních hr. Badena, o německé ob- strukci, kterou prováděl se svými stoupenci posl. Wolf, jenž není ničím jiným než dobrovolným jednatelem jiného státu (Různé hlasy) a který špatně by hrál svou úlohu, kdyby nehájil, c tuto říši může poškoditi. A s ním provozovala. ji strana lidová, která má na svém praporu ni- psáno: Rovnost, volnost, bratrství! (Hlasy: Adlerovci, hanba jim l) Dále pojednával řečník o výnosech bar.
Šafr Baden Wolf Libušín Nově Bydzov necký sněmovna
26 article
Gautsche, o vládě hrab. Thuna, hrab. Claraa praví, že české poselstvo mělo zahájiti obstrukci hned po 17. říjnu. Hr. Clary dal českému ná- rodu políček na jednu tvář a vláda Körbrova. svými návrhy zákonu na druhou tvář. (Tak jest !) Českému poselstvu, znajícímu smýšlenl svého voličstva, nezbylo níc jiného, než pro- hlásiti, že bude provozovati obstrukci tak dlouho, až křivda, která stala se českému ná- rodu, bude napravena, vědouc, že trpělivost vo- ličstva jest již dovršena. (Výborně ! Hlučný sou- hlas a potlesk.) Nechci činiti poselstvu našemu výtky, ale musím konstatovati, kdyby se byla obstrukce zahájila již při branném zákoně (Tak jest !), všichni voličové by byli tento čin svého poselstva uvítali s radostí. (Výborně !). Vláda chce poslancům našim klásti v cest největší překážky, k čemuž má jí nyní také sloužiti předloha na změnu § 59. živn. řádu, na kterou vějičku chce chytiti také české re- meslnictvo a živnostnictvo. (Hlasy : Nikdy ! T - se nikdy nestane !) My měli jsme jí býti při tom pomocníky, tak jako vídeňští antisemits (Hanba jim !), na poražení české obstrukce.
Gautsch Thun Claro Körbrův Hradec
27 article
(Hlasy: To se jí nikdy nepodaří! Antisemitům již zaplatila !) Jest naší povinnosti, abychom po česku a řemeslnicku řekli, jak smýšlíme o činu Körbrové a jak jej ceníme. (Různé hlasy.) Vláda nepodala opravu živnostenského řádu z lásky k našemu stavu, by se mu ulevilo, neboť kdyby chtěla tak učiniti, měla k tomu dosti příležitosti. Když ke konci posledního za- sedání byla živnostenská komise s praci svou hotova — byli to, budiž jim to ke cti, po- slanci češti, kteří žádali vládu, aby prodloužila zasedání jen o 1 den, aby se mohly návrhy komise na změnu projednati, ukázala se láska. a upřímnost vlády k našemu stavu tím, že žá- dosti této nevyhověno, což jest důkazem, že nemá a nechce míti porozumění pro potřeby na- šeho stavu. (Hlučná pochvala a hlučný potlesk.) Vláda, když naši poslanci chtěli pracovati a ve prospěch našeho stavu něco učiniti, říšskou radu zavřela a poslala je domů.
28 article
Vláda Körbrova skládá se z úřadníků, ktei jsou odchovanci centralisticko-manchestrovských kruhů, které neměly nikdy smyslu pro potřeby tříd pracujících a středních stavů. Vláda nepo- dala nynějšího návrhu zákona z lásky ani z do- vodu, by pomohla našemu stavu, nýbrž vedle naznačeného již účelu sledovala ještě ten, by ostatní strany v parlamentě získala proti nastou- pené nové taktice českého poselstva. (Hlučný souhlas.) A tu první vídeňští antisemité, jichž stran má nejhlubšt kořeny v živnostnictvu, chtíce se zavděčiti vládě za schválení nového volebního řádu pro Vídeň (Tak jest!) zosnovali a provedl útok proti českým poslancům (Hlasy: Na nál účet 1), ač také musí viděti, že úmysl vládn opraviti zraíněné dva odstavce není poctivý. (Hlasy: Bodejť by byl! Jest to švindl ! Vínre to všickni a oni také!) Vzdyť jest možno, z až by tyto dva paragrafy svůj úkol vykonaly, byly by za souhlasu vlády v panské sněmovně odpraveny. (Tak jest ! Souhlas.) Toto naše pe- dezření jest zcela odůvodněno počínáním vlády, ktera s předlohou touto kalkuluje, by přinesla užitek nikoli těm, pro které určena, nýbrž vládě a antisemitům. (Hlučný souhlas.) Čeští řemes- níci a živnostníei byli by při tom asi posledn a proto s lehkým srdcem zříkají se výhod, jei. by jim zdánlivé předloha přinesla a nežádají na českém poselstvu, aby nastov- penou dráhu obstrukce opustilo, nýbrž přejí si, aby rázně na ní pe
Vídeň panská sněmovna