3
masthead
15. května 1900.
5
article
Připojuje se k vyzvání del. hr. Dzieduszyckého,
jež našlo v rozpočtovém výboru tak hlučnou ozvěnu.
připojuje k němu přání, by nevyznělo nadarmo.
Naráží dále na debatu o hospodářských po
měrech a připouští, že za oběti, jež ukládají se prů-
myslu zvláště v obchodní smlouvě s Německem.
nebylo v praxi dostatečné kompensace pro země-
dělství. Avšak tím právě nejsou vinny obchodní
smlouvy, jež mohly stanoviti jen celné tarifní pod-
mínky, za jakých se děje vývoz. Při obnovování
obchodních smluv musí se arci uvažovati, jsou-
v náležitém poměru k docíleným výhodám oběti.
uložené průmyslu. V myšlence na zvýšení dovoznéh
cla z českých piv shledává snahu po zavedení neg
ciačních cel pro nastávající obnovení smluv. Nesnáze.
jež vyskytnou se při pořizování nového celníh
tarifu, dají se snad překonati, neboť také v Rakousku
převažují agrární tendence a Uhry mají národní prů-
mysl, jejž budou chtíti chránit. Větší nesnáze oče-
kává při včasném zákonodařském stanovení celníh
tarifu. K tomu třeba nejen dělného, ale také vytrvale
pracujícího parlamentu, klidu a rozvahy. Stanovení
nového celního tarifu je nezbytnou podmínkou, ab
se mohlo jednat o smlouvách s nějakou aspoň n
dějí na příznivý výsledek. Druhou podmínkou je
aby záhy pominula nynější nejistota o úmluvách
s druhou polovicíi říše.
Troufá, že výbor bude moci být povděčen mini
strovým vývodům, výsledku jeho politiky za zacho
váním míru a jeho ochraně hospodářských zájmů
vysloví důvěru v jeho činnost
Potom přešlo se k zevrubněmu rokování
Tit. I. »Ústřední správa« přijat bez de-
baty a změny.
Tit
Německo
Rakousko
Uhry
6
article
Při tit. I. b) »Disposiční fonde oznámi
předseda bar. Chlumecký, že při hlasování
tomto titulu, jež zahrnuje projev důvěry k ministrovi
dá konstatovati poměr hlasů.
Položka ta přijata potom 11 proti 1 hlasu.
Tit. II. »Diplomatické výlohy« byl přija
bez debaty a změny.
Při tít. III. »Konsulátní výdaje« del
Kozlowski pravil, že ministr svou poznámkou
že vystéhovalectví je pro Halič kalamitou, chtěl s
postaviti proti němu. Je v tom nedorozumění. On
objasňoval pouze své zásadné a mezinárodní stano
visko naproti vypovídání a vytkl, že nemá směřo-
vati se strany spojencc rak.uhi armády proti jedno-
tlivým národnostem a vyznáním. Líčí zásluhy ob-
chodního musen a nutnost větší čilosti v důležil
informační službě, pojednává o poměrech »Lloydue
a »Adrie« a stěžuje si na rozdělení cest, výši sazeh
a na zdlouhavost dopravy
Posl. dr. Sláma: Členem obchodní komory
plzeňské byl jsem požádán, abych zde uvedl n
přetřes toto: V Rusku je zvykem, že obchodníci ne-
platí za účty, leč předloží-li se jim osobně. Násled-
kem toho rakouští obchodníci, kteří se obracejí n
banky nebo agentury, musí platiti inkassní poplatky
které jsou dosti velké a které činí 11/2—2 procenta
Žádám ministra, by uvážil, zdali nějakým způsoben
u konsulárních úřadů nedala by se učiniti opatření, by
rakouským příslušníkům při vymáhání jejich poža
davků byly pomocny způsobem, který není pro ob-
chodníky tak nákladným.
Prolože dle jednacího řádu nemohl jsem se do
stati po hr. Goluchowském již ke slovu, odpovídán
mu nyní v příčině vypovídání rakouských příslušník
z Německa několika slovy.
Kozlowski
Adrie
Posl
doktor
Sláma
Goluchowský
Halič
Rusko
Německo
7
article
Lituji nápadného bagatellisování této vysoce
důležité věci ministrem, ktorá by měla býti pro něh
čestnou záležitostí. Vypravoval nám tu, že byli vy
povězeni jen tři dělníci pro rvačky ze Saska. Pa
ministr je patrně špatně informován. Kdyby šlo sku
tečně jen o rváče, byl bych posledním, který by je
bránil. Vypovídání týká se však několika set rakou-
ských příslušníků, z nichž někteří meškali v Německu
již několik let beze vší závady. Litují, že minist
sobě nevšimi zevrubných zpráv novinářských o této
věci. Zůstavuji si o ní promluviti ještě v pienu.
Ministr hr. Goluchowski odpovídá, že sic
poměry zevrubně nezná, ale sotva bude moci vyho-
věti, protože bytím ukládala se konsulátním úřadům
zodpovědnost, již by sotva mohly převzíti.
Nechce dopustiti, že otázku vypovídání bere na
tehkou váhu. Jak se vyslanectvo neb konsuláty do-
zvědí o nějakém připadu, zastanou se prý vy-
povězených. Mluví li se o hromadném vypovídání
třeba uvésti jednotlivé případy, on prý bez meškání
provede náležité vyšetření. Konsuláty zakročily v po
slední době nejednou.
Na poznámku del. Kozlowského praví, že nesm
se zapomínati, že z Rakouska jdou do Německo
skoro vesměs slovanští dělníci a proto nelze pr
diviti se, že vypovězení stihne vždy polské neb
české dělníky. O nestejném chování se k národno
stem není proto řeči.
Konsulátní zprávy vydávají se v „Consnlan
Corresp.«, jak dojdou několikráte za týden, arci n
tak obšírně jako v příslušných publikacích minister
stva obchodu
Tit. III. »Konsulátní výlohy« a ostatní položky
rozpočtu příjaty potom beze změny a schůze skon
Přístí schůze rozpočtového výboru, bud-
v pondělí 21. t. m. o 4. hod. odpol. Na jednacín
pořadu bude 1. okupační úvěr a 2. mimo
řádný rozpo čet.
čena.
Goluchowský
Kozlowski
Corresp
Tit
Sasko
Německo
Rakousko
8
article
O jazykových návrzích dra. Körbra
O jazykových návrzích dra. Körbra
rokováno bylo včera večer na členské schůz
Klubu národní strany svobod
myslné. Schůzi zahájil místopředseda klub
posl. dr. Miroslav Krajní k, kterýž uvita
přítomné, udělil hned slovo prvnímu řečníkov
panu dru. Mattysovi.
Tento dovodil nejprve, jak postupem čast
přešlo se od požadavku jednojazyčnosti ku po
žadavku dvoujazvčnosti u všech státních úřad
v království českém. V návrhu dra. Pravoslava
Trojana podaném v r. 1885 na sněmu krá-
lovství českého obsažena byla zásada rovno-
právnosti jednojazyčné tím způsobem,z
vnitřní úřadní řečí všech zeměpanských úřadů
měla býti řeč, kterou mluví většina obyvatel-
stva, resp. které užívají autonomní úřady.
Návrh ten byl však v komisi přepracován v te
smysl, aby veškeré úřady zeměpanské byly
dvoujazyčné. Od té doby hájí zásadu jedno-
jazyčnosti více Němci nežli Češi, a z česk
strany žádá se rovnoprávnosť dvoujazyčná. Ti
způsobem hleděl také rozřešiti otázku jazykovou
u úřadů státních hr. Badení a teprve když
byly Badenovy výnosy odvolány, obrátil se bar.
doktor
Krajný
Trojan
Němec
Čech
Badenův
klub národní strana svoboda
9
article
Gautsch opět k zásadě jednojazyčnosti,
rozděliv království české na tři jazy ková
území.
Nynější návrh vlády dra. Körbra obs-
huje rovněž zásady rovnoprávnosti jedno-
jazyčné, ale zásady takové, kleré vlastně, žádn
rovnoprávnosti nevyhovují, nýbrž jsou na
prostým bezprávím (Tak jest !), které má bet
spácháno na českém národě.
Řečník probírá pak podrobně jednollivá
ustanovení v navržené osnově dra. Körbra
dokazuje, že i ta výhoda, která jest obsažen
v 8§ 19.—26., pojednávajících o vnitřní úřadní
řeči jest jen z dánlivá, neboť vnitřní úřadn
řeč německá zůstane z valné části v platnost
nadále, i kdyby byl návrh dra. Körbra pro-
veden. Naproti tomu jsou však naprost
nepřijatelna uslanovení v ostatních čá-
stech předlohy, zvláště v 88 2.—6., pokud se
týká úřadní řeči ve vnějším styků úřadů s
stranami, neboť následkem předpisů těch jest
naprosto vyloučeno, aby Čech v území tak zv.
uzavřeném nebo v uzemi, kleré sice dnes není
ještě pokládáno za území čistě německé, ale
po rozdělení navrhovaném drem. Körbrem, by
se čistě jednojazyčným stalo, mobl
Gautsch
Čechy
10
article
svém jazyku s úřady jakýmkoliv způsobem
jednati
Není zajisté možno, aby poselstvo naš
připustilo, aby předlohy tyto byly jakýmkoliv
způsobem uzákoněny. (Tak jest !)
Od svého požadavku, aby každý oby-
vatel tohoto království, ať Čech nebo Němee
mohl domáhati se u všech úřadů práva svým
jazykem, nikdy neupustíme. (Výborně !) Naše
delegace postavila se také proti těmto osnovám
tím, že zahájila proti celému řízení parlament-
nímu nejrozhodnější obstrukci. Jednání de-
legace naší musí býti všemi pří-
slušníky našeho národa sehvalo-
váno. (Výborně! Výborně! Tak jest l)
Vláda obrátila se sice ve svém prohlášení
s velikými nadějemi na veškeré národy rakou-
ské poukázáním, že se nyní mají státem pro-
váděti velké hospodářské projekty a protoze
by bylo k veliké škodě všech přislušníků stát-
ních, kdyby parlamentaí práce měla býti ma-
řena. Také u nás povstalo mínění, že není zá-
hodno prováděti obstrukci nyní, kdy se nám
tím stane hmotná újma. Doufám, že budet
všichni se mnou souhlasiti, že jest n a p ro s t
nutno, aby poslanei naši v zahá-
jené obstrukci setrv ali (Výborněl
Výborně !), ať se děje cokoliv, a ť se
strany vlády, nebo se strany osta
ních členů bývalé pravice se děj
nátlak jakýkoliv. Poslanci nas
nechť maří veškeré jednání po-
tud, pokud nebude učiněno na-
šemu právu za dost. (Výborně! Vý-
borně !)
Čo
11
article
Kdyby měla i nastati nějaká persekuce,
nemusí se naši poslanci obávati, že budou osa-
moceni. Bude za nimi státi celý národ a bu-
deme se všichni snažiti, aby křivda nám učiněná
byla vládou odčiněna. Také někteří příslušníci
pražští byli toho náhledu, že dnes, kdy chce
vláda Praze poskytnouti nějakou půjčku, není
příčiny k tomu, aby byla parlamentní práce ma-
řena. Kdo si však povšimi zvýšeného vojen
ského rozpočtu a místa v prohlášení ministra-
prosidenta dra. Körbra, kde naříká, jak málo
peněz má vláda, musí přijíti k náhledu, žes
vládě nejedná o to, by nějakým způsobem
hospodářském směru bylo pomoženo, nýbrž, ž
se jí jedná jedině o to, aby bylo vyhověn
Němcům, aby byl proveden jich svatodušní pro
gram a aby satisfakce za 17. ríjen, ktero
všichni žádáme, nám dána býti nemusila.
Řečník vyslovuje na konec žádost ke všem
poslaneům, aby v nastoupené cestě obstrukěn
setrvali tak dlouho, dokud nebude nějakým způ-
soběm právu našemu učinéno zadost. (Výborno
Výborně ! Potlesk.)
Posl. prol. dr. Kurz pojednává o osno
vách vlády dra. Körbra se stanoviska č eskýcl
menši n. Při rozdělení království českého n
národnostní okrusy jest vzato za základ sčítán
lidu, při kterém se nestanovila národnost, nýbr
jazyk obcovaci. Jest známo, že správní sou
rozhodl v určitém případě, že se nemá přísluš-
nost národnostní posuzovati na základě sčttání
lidu, nýbrž že při zřizování škol pro určity
jazyk mají býti rodiče vyslýcháni, aby se při
hlásili ke své národnosti a teprve na základě
tohoto přihlašování se k národnosti má být
souzeno, jest-li ta škola v dotyčném jazyku jea
oprávněna čili nic. Mámo zde tudíž protikla
kde se vláda a nejvyšší úřady rakouské v-
spolek bijí.
Němec
Posl
doktor
Kurz
Praha
Körbr
12
article
Vláda předkládá návrh na rozdělení dle
jazykových území a na druhé straně nem
k tomu žádného správného a zákonitého pod
kladu, neboť obcovací řeč neznačí národnost
Kdyby se sčítání lidu dělo v Rakousk
bez nátlaku, pak bychom snad mohli připustiti
že aspoň příbližně by se výsledek sčítání dle
obcovacího jazyka kryl s výsledkem sčítání
které by se konalo na základě národnostním.
Jest však dobře známo, jak ohromný nátlak
vykonává se právě na naše menšiny. Podívejte
se jen do severních Čech, jak tam desetitisíce
Čechů byly zbaveny svého práva volně se při-
hlašovati ke své mateřštině.
Vláda Körbrova aspoň jednu podminku
ustanovila při rozdělení okresů na náš prospěch.
Rozdělení má se totiž revidovati po každém
druhém sčítání. Němci se proti tomu hrozn
čepýří a přejí si, aby se rozdělení stalo jednou
pro vždy na základě sčítání lotošního, domnl-
vajíce se, že se již postarají, aby sčítání
pro ně dobře dopadlo a aby bylo rozdělení n
věčné časy nezměnitelno.
Čecho
Němec
Čechy
13
article
Řečník upozorňuje pak, že v navrženýeh
předlohách není ani zmínky o ministerstvu vy-
učování a železnie a ukazuje zejmena, že pr
dráhách našich jsou převalnou většinou zaměst
náni Češi, kteří namnoze ani německy neroz
umějí a s těmi všemi že napříště má býti jed-
náno jazykem německým. Podle zákona nebud
dovoleno, aby úřadnik dal lidem těm, třeba b
německy nerozuměli, rozkaz jazykem českým
(Slyšte ! Slyšte l)
Jako člen poselstva českého na radě říšsk
praví, že poslanci čeští, když vešli do obstrukce
byli si vědomi, s jakými obtížemi bude jim zá-
pasiti. V poslední den zasedání se však posta-
vení jich zlepšilo, poněvadž všichni Chorvaté.
oba Srbové a někteří radikální Slovinci s nim
hlasovali (Sláva jim !) a také posl. Danielál
prohlásil, že bude s poslanci českými se svými
čtyřmí přívrženci hlasovati, kdykoliv budou je-
jich hlasů potřebovati. (Sláva jiml
Čech
Chorvat
Srba
Sláva
14
article
Tím, že vešli poslanci čeští do obstrukce
vzali na sebe velkou zodpovědnost, ale řeční
doufá, že se jim podaří z této obstrukce vyjn
čestně. (Výborně !)
Předlohy investiční po důkladném a trefném
rozboru pravého jich významu a účelu nazývá
řečník pouhým manévrem vládním na zlomení
české obstrukce. Provedení jednotlivých pro-
jektů položeno je do let 1903 nebo 1904. C
bude vláda do této doby s oněmi 500 mi-
liony délat, nestojí nikde. Abychom povolením
takovéto půjčky vládě projevili důvěru, od ná
žádati se nemůže a pokud sily naše stačí.
z oněch 500 millionů nepropustíme ani kre-
euru. (Hlučná pochvala.) Ostatně i strany jiné.
přímo interessované, jako zejmena Slovin
v této věcí k témuž dospívají názoru a slibují
nám podporu.
Žádný přitel českých menšin — končí
řečník — návrhů Körbrových přijati nemůže
jmenem jich žádám, byste se připojili k mému
protestu, aby předlohy tyto nikdy zákonems
nestaly. (Bouřlivá pochvala a potlesk.)
Posl. dr. Záhoř jako bývalý předseda Na-
rodní jednoty pošumavské na základě sta-
tistických dat o stoupání a klesání českého
živlu na českém jihu dovozuje škodlivé, b
zhoubné účinky, které by uzákonění Körbrových
předloh na české menšiny mělo. Žádá říšské
poselstvo české, by důrazně zasadilo se o to,
by jazyková povaha jednotlivých okresů řidila
se procentem nižším, tedy nikoli měřitkem
20 proc., nýbrž 10 proc. jinojuzyčného oby-
vatelstva a aby při sčítání- lidu místo jazyka
ohcovacího za základ vzata byla národnost.
(Pochivala. )
Posl. Němec uvádí přičiny české ob-
strukce a srovnává je s prostředky, jimiž vláda
potřtti se snaží obstrukci. Vzpomněla si na-
jednou na živnostnictvo a nadehla pro sé
»dalekosáhlé plány« hospodářské vídeňské anti-
semitské živnostnictvo. Paragrafem 59. a 60.
živn. řádu chtěl českou obstrukci překonati.
Körbrový
Posl
doktor
Záhoř
Němec
Slovinsko
15
article
Tyto paragrafy mají pojednou znamenati zákla
blahobytu živnostenstva! Ale není tomu tk
a jest to se strany vlády, antisemitův a sociál-
ních demokratů neupřímnou hrou. Je to hoze-
nou kostí, o niž by strany na říšské radě co-
možná zápasily a se hádaly, aby tak vláda.
mohla se vykázati na venek jakous takous děl-
ností parlamentu.
Dnes koná se na jiném místě o tomto
předmětu manifestační schůze českého živnos-
nictva. Přál bych si od srdce, by usnesení
její vyznělo tak, jak — doufám, že vyzní —
také projev schůze této. Mám za to, že kdyby
i §§ 59. a 60. měly i blahobyt a bůh ví co
přinésti českému živnostnictvu, — což rozhodně
popírám — nám především běžet
musí o to nejsvětější: o práv
ja zyka národa našeho. (Dlouhotrvajíeí
pochvala a potlesk.)
Páni živnostníci vídeňští, kteří oplývají
blahobytem proto, že našich peněz se užívá
na zvelebení Vídně, majt pojednou zájem o bídu,
která se jeví v kruzích živnostenských. Pan
Bielohlawek zvolal v jedné z posledních schůzí
na poslance Březnovského : » Řemeslnictvo hyne,
rukavičkáři hyncu a vy tu děláto obstrukci ?
Teprve teď, když naše poselstvo odhodlalo s
k nejráznějšímu prostředku, rozbřesklo se panu
Bielohlawkovi, že hynou řemesla a zejmena ru-
kavičkářské, o němž po celou řadu posledních
let vlády vůbec nevěděly. (Hlačný souhlas.) Ne
vídeňské živnostnietvo, nýbrž obehodní komora
a technologické museum pražské to byly, které
ministerstvo na tíseň tohoto odvětví upozornily
a kursy pro vyšívání rukavic zavedly.
Bielohlawek
Vídeň
Březnovský
16
article
Právě tyto dny přížel delegát ministerstva
obchodu z Vídně do Prahy se přesvědčit, jak
to v oboru rukavičkářském vypadá. Také o
kursu zašel pan vládní zástupce a když viděl.
jak švadleny se učí šíti rukavice, domlouval
jim: »Proč pak raději nestřiháte? Vydělale
byste mnohem více, než tímhle šitím. « Pán
z ministerstva obchodu nevěděl, že když 10. 000
osob na rukavice nastříhá, musí jiných 10.000
rukavice sešít ! (Hlučná veselost.)
Poselstvo české ostatně již ode dávna jak
na říšské radě, tak na sněmu českém se domáhá
řádné revise živnostenského zákona, ne pouze
dvou zmíněných článků, nýbrž celého zákona na
zásadách rámového zákona pro celou říši tak.
aby si každá zemé svým vlastním zákonodárstvím
upravovati mohla své věci živnostenské dle svých
vlastnieb potřeb. Kulturní a hospodářské poměry
i geografické položení země naší vyžaduje v oboru
živnostenském úplnou samosprávu. Charakteri-
stické je chování vlády. Vláda, která za dob ob-
strukce německé o živnostenstvu nevěděla ničeho.
teprve teď na ně si vzpomíná dvéma paragrafy
Vídeň
Praha
17
article
»Pěči« její o živnostenstvo z dostatek illustruje,
že komitét pro pařížskou výstavu, určený ki tomu,
by maloživnostenstvu, které zejména zabývás
vývozem, byla návštěva její umožněna, ani svolán
nebyl. (Veselost.)
V nynější době všecky stavy bez ohled
na hmotné zájmy své mají povinnost pracovuti
ve prospěch společné věci národní, a tím j
vydobytí práv našeho národa. Vždyť boj tento
má význam čistě hospodářský. Jde o to, by
národu našemu dostalo se samosprávy a aby
nemusil dále do bezedné pokladny státní zaná-
šeti svůj těžce vydělaný groš, nýbrž měl pro-
středků také pro své kulturní a hospodářsk
zájmy. Souhlasite proto zajistě s taktikou ob
strukční, která domáhá se toho, by konočn
v ohledu národním a tím i hospodářském do
stalo se národu našemu důstojného postaven
v tomto našem království, v naší milé vlasti.
Pěč
18
article
(Dlouhotrvající pochvala a potlesk.)
Pan Kunz za souhlasu shromážděných
appelloval na český lid, aby nestěžoval v dob
nynější poselstvu svému jeho postavení a omezil
co možná vysílání deputací s různými prosbami
a žádostmi.
Posl. dr. Krajník: Není pochyby, že
říšská rada není zajisté kompetentní k vydávání
zákonův pro jednotlivé země. Dalo se tedy
očekávati, že při této zjevné nekompetenci
říšské rady vydán bude jazykový zákon aspoř
na základě stejných zásad pro všechny země.
Jak tomuto požadavku vláda vyhověla, vidět
nejlépe na jazykové předloze pro Moravu.
Tvrdí-li vláda, že princip personalitní není
způsobilým, by zažehnal spory a způsobil mír
a že musí se provésti rozdělení territoriální,je
to přistoupením na vše, co hlásá program ně-
mecký, totiž zrušení jednoty země české a utvo-
řeni různých territorií, jimíž by Němci mohl
dosáhnouti, po čem touží.
V německých obvodech — dle předl
Körbrových — bude s Čechem nakládáno jako
s cizincem, v českých territoriích však musí
každý úřadník znáti nezbytně jazyk ně-
mecký.
Kunz
Posl
doktor
Krajník
Němec
Körbrový
Čecho
Morava
19
article
Co se žádá od Čechu, žaijícího v německém
území, když už není pomoci žádné: aby pro-
kázal, že německy neumí! Prokázati, z
někdo něco neumí, to je rakouské
unikum! (Hlučné: Tak jest!) Osnovo
Körbrovou konstruuje se ně c
po čem Němci dávno tonží a úm se tak
vysvětluje, že Prade, jeden z těch odpůrců,
klerý se nám zdál býti, aby se tak řeklo, z nej-
rozumnějších a jenž, když byl. Wolfem k tomu
dohnán, dne 10. ledna v Liberci se vyslovil,
že vše to, co tvrdí nejhorš
Wolfiáni, blíží se německém
p rogramu, aby se totiž utvořilo německé
území, které by se spojovalo v colním svazku,
aby se pro všeněmecký program zabrala pomalu
celá střední Evropa! Kdybychom přistoupii
k tomu, tím snáze by nás spolkli, i jest nej-
vyšší čas, abychom odstranili všech ny
zájmy strannické a měli na mysli
že když národnost ztratíme, více jí
nedobudeme! To co ztratiti mu-
žeme, jest jazyk náš a v toms
hájiti musíme do krajnosti jak v Čechách, tak
na Moravě a ve Slezsku! Tam všude platit
musí jazyk český a kdyby tomu býti ne-
mělo, raději chceme padnouti všichni
nežli se podati! (Hlučný, dlouhotrvající
potlesk a bourlivé souhlas.)
Pan dr. Hynek Černý zo Žižkova na-
vrhuje na to, aby ve formě potice zaslána byl
sněmovně poslanců tato
Čech
Němec
Prade
Wolf
doktor
Černá
Liberec
Evropa
Čechy
Morava
Slezsko
Žižkov
20
article
resoluce
Slavná sněmovno poslaneckál
Osnova jazykového zákona pro královstv
české, již vláda právě předložila říšské radě.
tedy foru nepříslušnému, podává nezvratný dů-
kaz, že vláda nejen nesplnila svou úřadní po-
vinnost, by platnými zákony zaručenou rovno-
právnost jazyka českého při státních úřadech
v království českém, bezprávně zadržovanou
provedla, nýbrž že se odhodlala na vzdor
platnému právnímu řádu, na úkor potřeb
jednotné správy království českého a na ujmu
obyvatelstva české národnosti navrhnouti k uzá-
konění zásady, jež nedílnost království českého
v zákonodárství a ve správě ohrožují rovné
právo jazyka českého nejen ve vnitřním, nýbrz
i v zevnějším úřadování porušují a s pří-
slušníky národa českého, již bydlí v krajinách
většinou německých, ve vlastní domovině jak
s cizinci zacházejí.
Poukazujíce na to, že osnova ta křiklavě
odporuje ustanovení čl. XIX. státních zákla
ních zákonů, jenž toliko kvalifikovanou větši-
nou měněn býti může a který čl. XIV. dotčen
býti nesmí, žádáme protož slušně:
Slavná sněmovno poslanecká račiž osnovu
jazykového zákena pro království české před-
loženou od c. k. vlády zamítnouti a vyzvati
c. k. vládu, by bez odkladu provedla platné
zákony o rovnoprávnosti jazyka českého př
státních úřadech v království českém.
Resoluce byla s bourlivým souhlasem jedno-
myslně přijata, načež dr. Krajník o půl desát
hodině večerní schůzi skončil.
Krajník
21
article
Češti živnostníci a obstrukce.
Češti živnostníci a obstrukce.
Sotva že zahájena byla českým poselstvem
ve Vídni obstrukce, pospíšila si vláda, která
otázky živnostenské a vůbec všechny, jež tý-
kají se našich středních stavů, vyřizuje vždy
až po letech, protože prý nikdy nedostává se
jí pro ně času, a dala na jednací pořad po-
slanecké sněmovny vládní předlohu zákona na
změnu čl. 59. a 60. živnostenského řádu, které
živnostnictvo důrazně se domáhá. Účel kroku
tohoto byl jasně zřejmý a prozrazovaly jej
také výkřiky našich národních nepřátel, když
poslanci němečtí pokřikovali na české poslance,
provádějící bezohlednou obstrukci: »Zrádcové
živnostnictva« a pod. Ale vláda Kötbrovaa
s ní zejmena němečtí antisemité, kteří v po-
slední době zahráli si na veliké přiznivce
živnostnictva, hanebně se zklamali, když dou-
fali, že jejich hlas a pustě výkřiky naleznou
ohlasu i v živnostnictvu českém a že poštvou
je proti těm, kteří vyslání byli důvěrou če-
ského národa, by hájili ve vídeňském parla-
mentu zájmy jeho i všech jeho stavů. České
živnostnictvo dobře ví, že zájmy jeho úzce
spjaty jsou se zájmy celého národa a že
jen tehdy nastanou mu utěšenější poměry.
pakliže i národu povede se lépe, a proto
nedbá a nemůže dbáti hlasů a rad těch, kteří
slapou práva naší vlasti a pracují na po ko-
ření a ubití českého národa.
Vídeň
22
article
A tomuto svému přesvědčení dalo české
živnostnictvo a řemeslnictvo mohutný projev na
manifestační své schůzi, jež konala se včera
večer v dolejším sále Žofinského ostrova za
velmi hojné účasti a která vyzněla v energiekou
odpověd na vše, co událo se v nedávných dnec
ve vídeňské sněmovně.
Na programu jejím byl rozhovor »o účelu
vládní předlohy zákona na změnu
čl. 59. a 60, živnostenského řádu.«
Jmenem svolavatelů zahájil schůzi a uvítal
přítomné p. Kratochví! ze Žižkova. Pravil.
že celá řada živnostníků a řemeslníků z Prahy
a předměstí vyzvala svolavatele, by schůzi tuto
uspořádali, by české řemeslnictvo podalo důkaz-
jak pohlíží na dnešní situaci a smýšlí o ní, která
nadešla obratem v taktice našich poslanců na
radě říšské.
Kratochev
Žižkov
Praha
23
article
České řemeslnictvo jakožto podstatná část
českého národa v každém důležitém a vážném
okamžiku pozvedá výstražného svého hlasua
zároveň staví se ve služby v boji za zájmy
českého lidu a národa.
Naše delegace donucena jsouc změniti svůj
postup, napadena byla zejmena řemeslníky ví-
deňskými (Hanba jim! To byli kluci !), že za-
nedbává hospodářské zájmy řemeslnictva a ž
se její postupem prý odkládá otázka důležité
reformy živnostenského řádu.
My čeští řemeslníci a živnostníci, kteří pra-
cujeme, aby živnostenské zákonodárství nám vy-
hovovalo a bylo nám podkladem k hospodářské
existenci, máme zajisté v první řadě na mysli
prospěch a hospodářskou zdatnost stavu živno-
stenského a řemeslného, avšak v tomto oka-
mžiku citíme ještě více (Výborně !), máme lásk
k rodné zemi a svému národu. (Výborně ! Hlučná
pochvala a potlesk.)
A v tomto okamžiku, kdy jest třeba, aby
delegace naše uchopila se nejostřejší obrany
jest nutno, aby naši poslánci nezůstali v boji
osamoceni, nýbrž byli přesvědčeni, že bojují z
souhlasu a duševního účastenstv
veškerého lidu, veškerých tříd
stavů českého národa. (Výborně ! Po
Ulesk. Všeobecný hlučný souhlas.)
Z důvodů čistě hospodářských stavímes
proti tomu, aby chvilkovými návrhy, které vy-
značeny jsou v návrhu na změnu §§ 59. a 60.
živnost. řádu, překazil se důsledný a železný
postup českého národa, poněvadž jsme přosvěd-
čeni, že vláda, kdyby měla dobrou vůli, měla
na změnu paragrafů těchto dosti času. (Tak
jest !) Vždyť víme, že od deseti let v zájmu
živnostenského a řemeslniekého stavu ničehio ne-
učinila (Různé výkřiky.) naopak že vydávala na-
řízoní, jež podkopávala existenci výrobních trí
24
article
(Tak jest )
Schůze svolána, aby dala se odpověď ziv.
nostníkům vídeňským, kteří první klacek hodil
pod nohy našim poslancům (Jsou to židě ! Vese-
lost.). Kde byli živlové tito, když provozoval
po tři léta obstrukci Němci? Kde byli tito sta-
rostliví otcové živnostnictva, když vláda po tolik
let nehleděla si otázky úpravy živnostenského
řádu? Kde byli živnostníci vídeňští, kdy nš-
mečtí poslanci nedopustili, aby provedena byla.
změna nejpalčivějšího paragrafu — 38.? Te-
kráte hrozili němečtí liherálové odejitím z ko-
misé, by změnu tuto zmařili. Kde byli vídeňst
antisemité, když vláda ignorovala přání živnost-
nictva a vydávala zákony ve prospěch velkébo
kapitálu a velkých výrobců, tedy ve prospěch
baronů ? (Různé hlasy.)
Schůze svolána proto, by se důstojným
způsobem odmítlo jednání těchto lžistarostlivých
vídeňských živnostníků, kteří hájili vlastně jen
zájmy antisemitské strany, podporující vládni
systém. Proč neútočí na vládu, aby přiznal
rovnoprávnost národů v Rakousku?
K návrhu řečníka zvoleni jednomyslně
předsedou schůze pan Alojs Vaní č e k,
místopředsedou pan Václav Šmakal a z-
pisovatelem pan Koube k.
Němec
Alojs
Václav
Koube
Rakousko
Vesa
25
article
Delegáti živnostnictva z Libušína a z Pe-
ček do schůze se dostavivší uvítáni byli se vše-
obecným jásotem, kterým provázeny i pozdravné
telegramy a dopisy Řemeslnické besedy v Nověm
Bydzově a organisace národně sociální strany
dělnické.
Slova ujal se pak p. Šafr, aby pojednal
o zmíněném již předmětu porady. Pravil, ze
událostmi odehravšími se dne 8. t. m. v posla-
necké sněmovně, kde vídeňští řemeslníci resp.
vídeňští antisemité pozvedli nebývalým způse-
bem svého hlasu proti českému poselstvu, ne-
byli pohanění jen legální zástupci čevkého nš-
roda, nýbrž celý český národ, (Tak jest ! Hanba j)
což stalo se proto, že české poselstvo zahájilo
obstrukci již v první schůzi, na jejímž pořadu
byl návrh na změnu článku 59. a 60. živno-
stenského řádu.
Jest potřebl, abychom si řekli, jak smý-
slíme nejen o vládní předloze, nýbrž o účelu
jejího podání již v první schůzi říšské rady.
(Tak jest! To je řídkost !)
Řečník líči příčiny české obstrukce, zmi-
ňuje se o nařízeních hr. Badena, o německé ob-
strukci, kterou prováděl se svými stoupenci posl.
Wolf, jenž není ničím jiným než dobrovolným
jednatelem jiného státu (Různé hlasy) a který
špatně by hrál svou úlohu, kdyby nehájil, c
tuto říši může poškoditi. A s ním provozovala.
ji strana lidová, která má na svém praporu ni-
psáno: Rovnost, volnost, bratrství! (Hlasy:
Adlerovci, hanba jim l)
Dále pojednával řečník o výnosech bar.
Šafr
Baden
Wolf
Libušín
Nově Bydzov
necký sněmovna
26
article
Gautsche, o vládě hrab. Thuna, hrab. Claraa
praví, že české poselstvo mělo zahájiti obstrukci
hned po 17. říjnu. Hr. Clary dal českému ná-
rodu políček na jednu tvář a vláda Körbrova.
svými návrhy zákonu na druhou tvář. (Tak
jest !) Českému poselstvu, znajícímu smýšlenl
svého voličstva, nezbylo níc jiného, než pro-
hlásiti, že bude provozovati obstrukci tak
dlouho, až křivda, která stala se českému ná-
rodu, bude napravena, vědouc, že trpělivost vo-
ličstva jest již dovršena. (Výborně ! Hlučný sou-
hlas a potlesk.) Nechci činiti poselstvu našemu
výtky, ale musím konstatovati, kdyby se byla
obstrukce zahájila již při branném zákoně (Tak
jest !), všichni voličové by byli tento čin svého
poselstva uvítali s radostí. (Výborně !).
Vláda chce poslancům našim klásti v cest
největší překážky, k čemuž má jí nyní také
sloužiti předloha na změnu § 59. živn. řádu,
na kterou vějičku chce chytiti také české re-
meslnictvo a živnostnictvo. (Hlasy : Nikdy ! T -
se nikdy nestane !) My měli jsme jí býti při
tom pomocníky, tak jako vídeňští antisemits
(Hanba jim !), na poražení české obstrukce.
Gautsch
Thun
Claro
Körbrův
Hradec
27
article
(Hlasy: To se jí nikdy nepodaří! Antisemitům
již zaplatila !) Jest naší povinnosti, abychom po
česku a řemeslnicku řekli, jak smýšlíme o činu
Körbrové a jak jej ceníme. (Různé hlasy.)
Vláda nepodala opravu živnostenského řádu
z lásky k našemu stavu, by se mu ulevilo,
neboť kdyby chtěla tak učiniti, měla k tomu
dosti příležitosti. Když ke konci posledního za-
sedání byla živnostenská komise s praci svou
hotova — byli to, budiž jim to ke cti, po-
slanci češti, kteří žádali vládu, aby prodloužila
zasedání jen o 1 den, aby se mohly návrhy
komise na změnu projednati, ukázala se láska.
a upřímnost vlády k našemu stavu tím, že žá-
dosti této nevyhověno, což jest důkazem, že
nemá a nechce míti porozumění pro potřeby na-
šeho stavu. (Hlučná pochvala a hlučný potlesk.)
Vláda, když naši poslanci chtěli pracovati a ve
prospěch našeho stavu něco učiniti, říšskou radu
zavřela a poslala je domů.
28
article
Vláda Körbrova skládá se z úřadníků, ktei
jsou odchovanci centralisticko-manchestrovských
kruhů, které neměly nikdy smyslu pro potřeby
tříd pracujících a středních stavů. Vláda nepo-
dala nynějšího návrhu zákona z lásky ani z do-
vodu, by pomohla našemu stavu, nýbrž vedle
naznačeného již účelu sledovala ještě ten, by
ostatní strany v parlamentě získala proti nastou-
pené nové taktice českého poselstva. (Hlučný
souhlas.)
A tu první vídeňští antisemité, jichž stran
má nejhlubšt kořeny v živnostnictvu, chtíce se
zavděčiti vládě za schválení nového volebního
řádu pro Vídeň (Tak jest!) zosnovali a provedl
útok proti českým poslancům (Hlasy: Na nál
účet 1), ač také musí viděti, že úmysl vládn
opraviti zraíněné dva odstavce není poctivý.
(Hlasy: Bodejť by byl! Jest to švindl ! Vínre
to všickni a oni také!) Vzdyť jest možno, z
až by tyto dva paragrafy svůj úkol vykonaly,
byly by za souhlasu vlády v panské sněmovně
odpraveny. (Tak jest ! Souhlas.) Toto naše pe-
dezření jest zcela odůvodněno počínáním vlády,
ktera s předlohou touto kalkuluje, by přinesla
užitek nikoli těm, pro které určena, nýbrž vládě
a antisemitům. (Hlučný souhlas.) Čeští řemes-
níci a živnostníei byli by při tom asi posledn
a proto s lehkým srdcem zříkají se výhod, jei.
by jim zdánlivé předloha přinesla a nežádají
na českém poselstvu, aby nastov-
penou dráhu obstrukce opustilo,
nýbrž přejí si, aby rázně na ní pe
Vídeň
panská sněmovna