ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7be53440-8f2a-11dd-b6e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 102, person 74, work 4, org 13
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v ponděli 31. prezna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 87.
4 article
Mla ranni a večerní Hety předplácí se V Prano v administracie na sevrt leca S K - s dvojí donáškou něsle. as čvrt lsta . . . . 7 K e2 ve filiálkáchu da měsle . . . . 9 K 30 Pošton. a měsle, na čtvrt leta . . K 60k s dvojí zásilkou na měsle. K 80 na čtvrt leta . . . . 11 K do
5 article Nová válka na Balkáně
Nová válka na Balkáně Bombardování Skadru a zahájená akce velmocl. M. Z Kolína n. R., 31. března. (Zvl. telgr „Nár. L.“) Z Londýna telegrafuje se „Köln Ztgu.“. Balkánské státy jsou odhodlány zma- řítí brannou mocí všeliký pokus, jejž by Ra- kousko-Uhersko učinilo, aby Černou Horu donutilo upustiti od dalšího dobývání a oble- hání Skadru, i kdyby Rakousko-Uhersko ten- to pokus činilo ve srozumění s ostatními vel- mocemi. Ve vládních kruzích anglických sou- dí ze, že velmoci nyní přejdou od slovných výstrah ke skutkům a že provedou blokádu černomořského pobřeží.a i Z Vídně, 31. března. „Fremdenblatt“ oznamuje z Kotoru: Jak se proslýchá, bylo bombardování Skadru opět zahá- jeno. Dnes má býti zahájen na pevnost generální útok. Z Cetyně 31. března. Včera odpo- ledne zahájili Černohorci sílnou palbu na turecká postavení na rovině před Skadrem. Opevněné místo u řeky Kiru musili Turci vykliditi, neboť palba byla příliš nebezpečna. Turci uchýlili se do města. Z Vídně, 31. března. Z jihu sem došly zprávy, podle kterých věci mezi Černou Horou a velmocemi přiostřily se do té míry, že akce velmocí proti Černé Hoře jest zcela blízkou, ač nebyla-li už za- hájena. Z Vídně, 31. března. V poledne došly sem zprávy, že anglická eskadra n Maltě obdržela rozkaz, aby odplula k Baru.
Köln Černá Kir Turek Balkán Kolín Londýn Rakousko Uhersko Vídeň Kotor Černá Hora Malta RakouskýUhersko
6 article
Kdy opustí černohorské a srbské vojsko území příštího Albanska. Z Petrohradu, 31. března. V příčině od- dálení společného zakročení velmocí v Běle- hradě a v Cetyni vyšlo nyní na jevo, že Rusko bránilo se co nejdůrazněji proti tomu, aby vel- mocí žádaly za okamžité vyklizení příštího albanského území černohorským a srbským vojskem. Rusko docílilo, že místo okamžítého vyklizení požadováno bylo nejrychlejší o- straněni černohorského a srbského vojska z příštího albanského území. Vojsko srbské černohorské zůstane na zmíněném území do té doby, až albanský stát bude zkonstituován. Ruské černomořské loďstvo pohotovo. Z Londýna, 31. března. Dle zprávyz Petrohradu sem došlé je ruské černomoř- ské loďstvo připraveno v Sebastopolu, aby odplulo k vodám caříhradským. Kolektivní zakročení velmocí v Cařihradě. Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Vele- vyslanci sešli se dnes odpoledne u doyena di- plomatického sboru rak.-uherského velevy- slance markraběte Pallavicina, aby se pora- dili o sdělení, jež učiněno bude Portě o pod- mínkách míru. Není dosud jisto, stane-li se zitra kolektivní zakročení.
Vele Pallavicin Petrohrad Běla Cetyně Rusko Londýn Cařihrad
7 article
Porta zamitá požadavky Bulharska. Z Cařihradu, 31. března. (K. k.) Dle i- formací z bezpečného pramene nežádá Bulharsko za hraníce Saroš-Midi- ja. nýbrž Eno s-Saroš-Midija. Potvrzuje se, že se ministerská rada usnesla, bude-li učiněn takový návrh, zamítnouti je stejně jako žádost za válečnou náhradu. Bulharský král děkuje králi srbskému. Z Bělehradu, 31. března. (K. k.) (Z úřad- ního srbského pramene.) Srbský král obdržel od krále Ferdinanda telegram, v němž tento vřele děkuje za bratrskou pomoc, kterou srb- ská armáda poskytla bulharské při dobytí Dri- nopole. Král Petr dostává neustále telegramy od městských zastupitelstev, ruských vel- kých měst, jakož i od různých korporací, ve kterých se mu blahopřeje k odvaze srbské armády při dobytí Drinopole. end
Ferdinand telegram Petr Bulharsko Cařihrad Bělehrad Drinopol Midija SarošMidi
8 article
Jak vznikl slech o smrti černohorského krále Z Cetyně, 31. března. Vzhledem na zprá- vy, rozšířené v cizině o atentátu na černo- horského krále Mikuláše, oznamuje se nyní. jak tyto zprávy vznikly. Král Mikuláš jes vášnivým kuřákem cigaret. Minulé středy stí- žen byl otravou nikotinem a padl do mdlob. takže musil býti ihned k němu povolán jeho osobní lékař. To zavdalo příčinu k nejdobro- družnějším pověstem. Král Mikuláš jest nyní úplně zdráv a bylo mu uloženo, aby vůbee nekouřil.
Mikuláš
9 article Padl.
Padl. Ve Svílenu, 27. března. Legenda o nedobytnosti Drinopole zaměněna je stručnou pravdou: „Bulharskému vojáku není nie nemožné. Nechybělo mnoho a byli by i v Bulharsku už věřili, že není síly na světě, jež by byla s to zlo- miti tvrdošijný odpor herojského obránce Drino- pole Šukriho paše. Plných pět měsíců stály voje bulharské i srbské před betonovými hradbami dri- nopolskými. Přání carovo neprolévati krev, špatné počasí, znemožňující válečné operace — vše to zdržovalo generála Ivanova, velitele druhé armá- dy, od hlavního útoku. Ale politická situace roz- hodla konečně, aby byl Drinopol dobyt. Stalo sel V Cařihradě věděli, že je Drinopol ztracena už dávno. Ale potřebovali míti pevnost ve svých rukou v nastávajícím vyjednávání o mír. Drino- pol byla tu jakýmsi revolverovým prostředkem ke zmírňování požadavků vítězných spojenců. Dobro- volná kapitulace měla býti zaplacena vrácením velké části dobytého území na jihovýchod od řeky Ergely. „Jestli se Drinopol vzdá“ — zněl jeden z po- sledních telegramů, zaslaných z Cařihradu Šukri- mu — „Turecko je ztraceno. Jen vy je můžete za- chrániti. Vaše útrapy nebudou už dlouho trvatí. neboť mír je přede dveřmi a v několika dnec ppustíte pevnost jako vítězl“ Turci se přepočítali i tentokráte. Bulhaři rov- něž správně ocenili význam dobytí Drinopole, po- chopili, jaký je rozdíl mezi dobytím ji i dobro- volnou kapitulací a jaký vliv oboje může míti na vyjednávání o mír — a napnuli znovu své sily.
Ivanov Turek Bulhar Svílen Drinopol Bulharsko Drina Cařihrad Turecko
10 article
Bulharský voják splnil čestně svůj úkol. Zbývá jen, aby i diplomacie spojenecká rozumně využila úspěchu heroů drinopolských. Prolita byla napo- sledy před Drinopolí krev. Ta krev musí býti za- placena spravedlivým rozšířením hranic Nového Bulharska. Ne už hranice: Midie-Enos, nýbrž nová hranice: Derkos i Bujuk Čekmedžel Bulharský voják odpověděl za diplomacie ni notu velmocí. A odpověď byla řízná a přišla včas. Je to již po třetí, co velmoci trží výsměch od ma- lých balkánských národů za své úzkostlivé sta- rosti o zachování míru i Turecka. Na poslední ko- lektivnou notu nemohlo býti lepší odpovědi nel dobyti Drinopole. Šukri paša se vždal. Zatím co vojáci jeho plnili poslední rozkaz svého velitele, zapalujíce staré město kalifů, Šukri paša, zlomen tíhou osudu, odevzdával svou šavli vítěznému generálu Ivanovu. Význám pádu Drinopole je dalekosáhlý. Le- genda o nedobytnosti jeho poslouží teď jako dů- razné memento všem nepřátelům Bulharska. Pád Drinopole zůstane nejsvětlejší stránkou dějin bul- harských. Je to poprvé, kdy betonové i železné hradby drolí se pod bajonety. Je to poprvé v hi- storii válek vůbec, kdy „nedobytná pevnost“ do- bývána je bodákovýmí útoky. Stalo se. Na troskách Drinopole triumiuje Slo- vanství. Bulharská i srbská zbraň dokázala, že ne- možné stává se svorné ruce slovanské možným. Den pádu Drinopole je velkým dnem všem nám Slovanům. Budiž za to dík heroům drinopolskýml A tedv K Čataldži promluviti poslední slovo! Zahro- ziti pěstí samému Stambulu a zazpívati před samý mi jcho hradbami- V. Sis. Marš, marš, Cařihrad je náš . . .
Ivanov Zahra Marš Bulharsko Turecko Drinopol St Cařihrad Stambul MidieEno
11 article Šukri paša-
Šukri paša- 27. března 1913. Právě v této době, kdy my Slované, opojen posledním úspěchem jihoslovanské zbraně, jásáme nad pádem nedobytného Odrina, je to jakousi po- vinností říci i několik spravedlivých, pěkných slov — poraženém. Šukri pašal Je to jméno, jež třeba vyslovovat s úctou. Člověk, jenž po tolika neštěstích své vlasti jenž po tolika porážkách hrdého půlměsíce ne- ztrácí odvahu, nýbrž bije se dále chrabře pour l'honneur du drapeau — zaslouží, aby mu byla vzdána úeta, jež patří pravému herou. A Šukri paša heroj byl. V Evropě převládá názor, že je Šukri paš voják starého stylu tureckého. Není to pravda. Naopak Šukri paša náleží rozhodně k nejmoderněj- ším válečníkům tureckým, k nejkulturnějším lidem Turecka a k nejlepším důstojníkům armády oto- manské. K nejlepším proto, že je jeden z těch
Slovan Evropa Turecko
12 article
málo, již se dovedli zdržeti zhoubného politika- ření a zůstali tělem i duší vojáky. Narodil se Šukri paša v Erzerumě r. 1854 a pochází z pravé vojenské rodlny. Jeho otec i děd vyznamenali se hlavně ve válkách s Ruskem. Po absolvování vojenské školy v Cařihradě, v níž byl vždy nejlepším žákem, byl poslán Šukri v hodnosti dělostřeleckého poručíka do Německa, aby tam do- plnil své vzdělání. Když se vrátil z Německa, svě- řen byl mu jeden dělostřelecký pluk v Cařihradě a byl mimo to jmenován pobočníkem sultánovým. Když pak upadl v nemilost sultánovu příbuzný Šukriho Nuri paša, tehdy vrchní komoří sultánův. byl i Šukri paša vzdálen z Cařihradu a poslánv hodnosti brigádního generála do Adrianopole jako velitel dělostřelecké divise v tomto městě, jež bylo včera svědkem poslední porážky půlměsíce v Thra- kii. V Adrianopoli byl tehdy jako polní maršálek Madžar Mahmud paša, jenž přišel do Turecka jako maďarský poručík a vyšplhal se až k maršálství. Madžar paša si Šukriho oblíbil a také ho všude protežoval. Ale Šukri se dovedl sám uplatniti. Po- dřízení měli ho rádi a nazývali ho „deli paša“ — „spravedlivý paša“. Byl přísný, ale neukřivdil ni- komu. A jedině své oblibě u armády musí děko- vati, že mohl tak dlouho Odrin brániti. Brzy byl povýšen do hodnosti generála divisi- onáře a armádního inspektora. V hodnosti té pro- kázal vlasti velikou službu r. 1903. Tehdy se totiž shromáždilo několik tisíc povstalců mezi Malým Trnovem a Vizou v horách strandžských. Turci byli překvapeni. Situace v Thrakii byla krajně kritická. poněvadž jedině v Adrionopoli byla silnější posád- ka, jež by mohla povstalcům úspěšně vzdorovati.
Madžar Šukri Turek Rusko Cařihrad Německo Adrianopolis Thr Turecko Trnov
13 article
Tehdy jediný Šukri paša neztratil duchapřítom- nosti. Sebral všechno vojsko z Odrina i okolí a v čele jeho vytáhl proti povstalcům. Přes to že byly cesty velmi neschůdné, urazil Šukri a vojskem cestu k Vize místo ve dvou dnech v jednom a po- vstalce nepřipravené na tak rychlý pochod roz- prášil. R. 1905 přesazen byl do Soluna. R. 1908, když zahájili Mladoturci revoluci, poslal ho sultán do Skoplje i Bitolie, aby tu prozkoumal náladu a sle- doval hnutí Mladoturků. Šukri paša splnil svůj úkol velmi svědomitě a také sultánu podrobně re- feroval o tom, co viděl. Tím se však nezavděčil Mladoturkům, již se mu také chtěli pomstíti za to. když přišli na vládu. Šukri měl býti poslán jako gubernátor do Tripole. Když se zdráhal místo při- jmouti, jmenován byl velitelem devátého sboru armádního ve svém rodném městě. Na konec však byl ponechán přec jen v Cařihradě v hodnosti hlav- ního vojenského inspektora. V této službě zastala Šukriho válka. Pět dní před vypovězením války poslán byl do Odrinu, aby ho uhájil před Bulhary. Téměř půl roku vzdoroval statečný Šukri všem útrapám válečným, bráně se dvojímu nepříteli — vně i uvnitř pevnosti. Nezoufal po pádu Lozen- gradu, nezoufal ani po porážce luleburgasské. Vzdal se jako nepřítel se šavlí v ruce, obklopen dýmem hořícího města. Důstojného měl soupeře generál Ivanov. Bulhaři si musí vážiti obránce Odrina. Sta- tečnějšího i poctivějšího protivníka ani míti ne- mohli. Opakuji: v těchto dnech nadšení, v těchto triumfálních dnech velkého slovanského svátku vzpomeňme, že v zajetí prožívá trpké chvíle obět války statečný Šukri pašal VI. Sls.
Šukri Bulhar Ivanov Cařihrad Soluna
14 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Hr. Berchtold u císaře. Z Vídně, 31. března. Ministr zahraničních záležitostí hr. Berchtold dostavil se dnea o M11. hod. dopol. k panovníkovi na audienci která trvala celou hodinu. Následníkova přehlídka válečných lodí rakou- ských. Ze Zámku Míramare, 30. března. (K. k.) Jak již oznámeno, přibyl pan arcivěvoda František Ferdinand z Miramare dne 28. t. m na J. V. lodi „Lacroma“ do Pulje na inspekci kotvící tam části loďstva. Plujíc do Pulje, měla „Lacroma“ arcivévodskou vlajku, která byla již v průplavu fazanském z tvrzi Babariga pak z Punta Christo a z přístavního kastelu pozdravena dle předpisů dělovými výstřely. Když „Lacroma“ připlula na dohled k sedmí bitevním loděm typu „Viribus Unitis“, za- kotveným v dlouhé řadě v zevním přístavu puljském, jakož i k loděm třídy „Erzherzog a „Habsburg“, vztýčily tyto slavnostní vlajky a když pan arcivévoda na zvolna plující „La- cromě“ míjel řadu bitevních lodí, v zcela malé vzdálenosti, vzdaly obvyklý pozdrav za pro- volávání „hurá“, zatím co „Viribus Unitis“ vystřelila 21 dělových ran. Když se „Lacroma“ v čele bitevních loda zakotvila, přestoupil pan arcivévoda na „Vi- ribus Unitis“, vlajkovou loď velitele váleč- ného loďstva viceadmirála Hause, kde byla ání
Berchtold František Ferdinand Lacrom Viribus Unitis Erzherzog Habsburg Viribus Hradec Vídeň Míramare Miramar Punta Christo Hausa Pulje
15 article
vztýčena jeho velitelská vlajka, když byla spuštěna vlajka na „Lacromě“. Pobyt ve vá- lečném přístavu věnoval pan arcivévodav prvé řadě velmi podrobné inspekci části pří- tomných bitevních lodí, a to za pravidelného zaměstnání na nich, při čemž se přesvědčil o jich úplné válečné pohotovosti, zejména také o znamenitém chování se povolaných zá- ložníků, kteří na některých lodích čítali až 75 lodního mužstva. Tento potěšitelný vý- sledek přiměl pana arcivévodu, že opětně nej- srdečnějšími slovy vyslovil své zvláštní uspo- kojení. Na „Habsburgu“ bylo mužstvo patná- cticentimetrového děla obdarováno značným darem v dukátech, poněvadž při nabíjecím stroji provedli výkon, jehož možno dosíci pou- ze intensivním výcvikem. Také námořní arse- nál, v jehož blízkosti byla zakotvena část tor- pédové flotily v Pulji se nalézající, byl podro- ben prohlídce vzhledem k novotám zavede- ným loňského roku. Zvláštní zájem vyvolal připluvší právě z Terstu nový „Tegethof“ který v sobotu opustil plovoucí dok, aby za- počal zkušební plavby dle smlouvy o převzetí a byl pak za krátko na to zařazen do loďstva.
Habsburg Terst
16 article
Živému zájmu, jaký pan arcivévoda-následník projevuje nejen válečnému loďstvu, nýbrži námořnímu sportu, vděčilo jachtové loďstvo. že jeho sportovní podnik, který se právě ko- ná, byl vyznamenán nejvyšší přítomností své- ho commodora a podpůrce. Jeho c. a k. Vý- sost navštívil v průvodu své choti paní arci- vévodkyně z Hohenbergu několikráte místo startu a rozdílel cenu Jeho Veličenstva cí- saře, jakož i drahocenné čestné ceny jím vě- nované šťastným výhercům. Jak nedávno oznámeno, spadl za příjezdu pana arcivévody do Pulje námořní pilot fregatní poručík Ban- field se svým hydroaeroplanem a zlomil si při tom pravou nohu. Pan arcivévoda a jeho chot navštěvovali zraněného námořního důstojní- ka, jehož stav jest na štěstí velmi uspokojivý. denně osobně v námořní nemocnici a utěšo- vali při tom jeho přítomnou matku. V sobotu a v neděli uspořádány na J. V. lodi „Viribus Unitis“ hostiny, k nimž mimo velitele námoř- nictva a vlajkového štábu byli pozváni divisn a lodní velitelé, jakož i přednostové posádky a občanských úřadů. V neděli odpoledne opu- stil pan arcivévoda loďstvo. Pan arcivévoda rozloučil se s nejlepšími dojmy. Když „La- croma“ volnou plavbou míjela opět čáru bi- tevních lodí, znělo jí vstříc nadšené volán „hurá“ lodního mužstva.
Viribus Unitis Hohenberg Bana
17 article
„Matin“ a německá vláda. Ze Štrasburku, 31. března. (K. k.) Rozši- řování pařížského „Matinu“ bylo v Elsasku- Lotrinsku zakázáno. Papež. M. Z Kolina nad Rýnem. (Zvl. telegr. „Nár Listů“.) Dle depeše, již obdržela „Kölnische Volk zeitung“ z Říma, přijal papež včera několik ně- meckých biskupů a učinil na ně dojem, jakoby byl přestál vážnou nemoc, ale vedl si při roz- mluvě velmi živě a popošel biskupům několik kroků vstříc, čím vyvrácena pověst o jeho ochro- mení. Jubileum Konstantínova tolerančního výnosu. Z Říma, 31. března. (K. k.) Dnes ráno zapo- čaly oslavy jubilea Konstantinova tolerančního ediltu slavnostní mší, slouženou v katakombách svaté Domitilly: obcovalo jí množství věřících ze všech zemí. Archeolog Marucchi pronesl pamětní řeč. Odpoledne konal se velký eucharistický prů- vod, který se ubíral od katakomb svaté Domitilly k basilice sv. Šebestiana, kde pod širým neben byl zřízen oltář. Kardinál Cassetta udílel od oltáře papežské požehnání. Španělský král zase zdráv. Z Madridu, 30. března. (K. k.) Král je zase úplně zdráv. Poincaré zase v Paříží. Z Paříže, 31. března. (K. k.) President Poin caré vrátil se dnes ráno z Montpellieru. Angličtí královští manželé do Berlína. Z Paříže, 31. března. „Temps“ oznamuje, že angličtí královští manželé zúčastní se v květnu sňatku princezny Viktorie Louisy v Berlíně.
Konstantínův Šebestian Cassett Poincaré Poin Štrasburk Kolina nad Rýn Řím Madrid Paříž Montpellier Berlín Viktoria Louis
18 article
V drobném prodejii ranni čislo o sob večerní zlh Ve filiálkách na venkově ranni čislo večerní . . 5h Inseráty plati se hotově napřed. Předplacení a insorty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se tál rodakce, tiskárna a sxpedlee „Národních Listů“ Rukoplsy se nevracejl.
19 article
Dalajlama. Z Urgy, 30. března. (K. k.) Dalajlama vrátil se po delším pobytu v Chajlaru. Japonská vláda projevila asi odmitavé stanovisko k úmyslu dalaj- lamově jeti do Japonska.
Urga Japonsko
20 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Oposice německých redaktorů. V Litoměřicích konala se včera schůze německých redaktorů v Čechách. Bylo to politické shromáždění účastníků, celkem náležejících všem stranám a rokovalo o politice, zejména o státních údělech zemím. Svou politiku dělali včera němečtí redaktoři z Čech v tom smyslu, že němečtí po- slanci z Čech mají v plenu poslanecké sněmovny obnoviti návrh posl. dra. Damma, že údělů se může dostati jen těm zemím, které se usnesly na zákoně o osvobození osobní daně z příjmu od při- rážek. Pro přijetí návrhu Dammova mají němečtí poslanci z Čech napjati všechny síly, a kdyby ná- vrh Dammův přece byl zamítnut, mají z toho ně- mečtí poslanci z Čech vyvoditi nejzazší důsledky. Projev tohoto obsahu bude zaslán všem ně- meckým poslancům z Čech. Záhy shledáme, jaks němečtí poslanci zachovají. Z Moravy. Dne 27. března 1913.
Dammův Litoměřice Čechy Morava poslanecký sněmovna
21 article
(Z ruchu volebního. — „Oposiční čin- nost“.) Strana agrární má schůzí o volbách dne 31. března. Schválí tam už také kandidátní listinu. Katolicko-národní vydají prý svoji listinu již dne 30. března. Budou kandidovati ve všeobecné ku- rii, ve venkovských obcích a také v městech. — Prostějovské „Hlasy z Hané“ odmítly naši zmínku o tom, že bude oficiálním lidovopokrokovým kan- didátem v Prostějově dr. Perek, jenž ještě nedáv- no byl na mladočeských námluvách. Zdá se však že jsme měli pravdu. Vždyť sociálně demokratický list prostějovský už mu pere prádlo. Neklamná zvěst volební. — Z dalších kandidatur uvádime- Brno venkov: katolicko-nár. dr. Dolanský a rol. Bartoněk: Vyškovsko, všeobecná: katolicko-nár. dr. Baar, sekretář pensijního ústavu, proti němu agrárník prof. Chvojka a sociální demokrat Rou- ček; Slavkov venkov: dosav. lidový Střelec, agrár- ní Vacula, klerikál Hrdlička: Ždánice venkov: agr. Malík, kler. Konečný, lidový žádný: Kyjov vše- obecná: lidovopokr. taj. Šlesinger, kler. soudní ra- da Procházka; Tišnov venkov: dosav. lidovopokr.
doktor Perek Dolanský Baar profesor Chvojka Roa Vacula Hrdlička Malík Šlesinger Procházka Haná Prostějov Brno Vyškovsko Slavkov Ždánice Kyjov Tišnov katolickýnárodní
22 article
Balák, kler. Havelka: Olomouc všeobecná: agrár- ník Sonntag, klerikál Bartoš, dva sociální demo- kraté. Na Moravě jsou požadavky na kandidáta po- slanectví tak malé, že tomu nelze aní věřiti, eo stačí k poslanectví. Velké Meziříčí je město, které je s drem. Stránským nespokojeno, ale kde několik osob vždy dovede mu ještě přece důvěru sehnati. Mají tam politický spolek, který se občas ozve. Onehdy se také ozval — zaprotestoval si proti mor. lidové straně. A mimo to vyslovil spolek dru. Stránskému důvěru „hledíc k oposiční činnosti“. Toto stačí pánům z Vel. Meziříčí k tomu, aby dra. Stránského znovu kandidovali — ačkoliv v pro- jevu valné hromady není vyzvání ke kandidatuře- Či na to páni úmyslně zapomenuli, vědouce, že pouhá oposiční činnost vede na Moravě k Hochen- burgerovštinám posledních dnů? Stačí-li voličstvu pouhá „oposiční činnost“, vlastně nečinnost. pak ovšem nemůžeme naříkati na odstrkování Moravy na všech stranách. Významným to je, jak daleko již jsme poklesli při kvalifikaci pro po- slanectví.
Balák Havelka Bartoš Stránský Olomouc Morava Velká Meziříčí Vela
23 article
Z kladského pomezí. V Náchodě, 28. března. (Pův. dopis „Nár. L. (Pěvcl-učitelé moravští v Náchodě — Před obecními volbami v Hronově. — Přednášky turistického odboru.) „Pěvecké sdružení učitelů mo- ravských“ zavítalo do Náchoda o svém veliko- nočním zájezdu na český severovýchod v pondělí 24. března. Pro Náchod byl to velký svátek. Sbor strhoval přímo i samy pěstitele umění pěveckého; tak pružně a s krásnou oddaností hudebního cí- tění poddával se každému hnutí svého dirigenta prof. Ferd. Vacha. Těch dvou hodin slavnostního vzrušení bude v Náchodě mile vzpomínáno. Volby do obecního zastupitel- stva v Hronově jsou přede dveřmi. Právě byl sdělán nový katastr voličský, z něhož je patrný dosti značný vzestup. V dosavadním sboru zastu- pitelském není nijak vyhraněných stranníků poli- tických, poněvadž však starosta města p. Frant. Klikar sám osobně je příslušníkem národní strany svobodomyslné a dokonce předsedou místní nově ustavené organisace, už řiká se o celém zastupi- telstvu, že je mladočeské! Není rozhodnuto ještě, kdy volby budou vypsány — ale je charakteristi- cké, že už dnes národní sociálové, ač teprve ne-
profesor Ferd Vach František Klikar Náchod Pěvcl Hronov
24 article Různé zpravy.
Různé zpravy. Něco o novinách. Vídeňský publicista Vik tor v. Klarwill přednášel v těchto dnech ve vídeň- ské „Uranii“ o vývoji časopisectví od jeho po- čátků až po dnešní dobu. Naznačil především vý- znam novin jako vzdělavacího prostředku, vyni- kajícího součinitele veřejného života a jako činitele ve velkovýrobě průmyslové. Výchovnou cenu no- vin uznala v Rakousku již Marie Terezie, která nařídila, aby šlechtickým hochům v akademiiu oběda předčítány byly noviny. Později zrušil císa Josef II. censuru denního tisku, dal žurnalistům právo, kritisovati volně i nejvyšší státní osobya povolil kolportáž. To byla jasná episoda v historii rakouské publicistiky, ale ta byla brzy vystřídána reakční epochou, v níž bylo potlačováno každé volné slovo. Rokem 1898 nastal velký pokrokv rakouském novinářství i přes to, že tisk dosud trpí zastaralým tiskovým zákonem. Vzhledem ke kolportáži stojí Rakousko jako jediný stát dokonce i za Kubou. Nežli přednášející vylíčil vznik a roz- voj novínářství, podal zajímavé statistické podrob- nosti o jeho rozšíření. Periodických časopisů vy- chází na celém světě 85.000, z čehož je věnováno 4500 zemědělství. Abonování jednoho exempláře všech časopisů stálo by 50—60 tisíc korun. Abo- nent časopisu nezaplatí nikdy veškeré výlohy jed- noho exempláře, nýbrž asi 35%. Hospoclířský vý- znam novin vysvítá již z té jediné okolnosti, že v Americe žije 11/2 milionu lidí z příjmů, jež jim poskytují periodické časopisy. Při nesmírném roz- voji zpravodajství je umožněno i vycházení novin na lodích, plujících Atlantickým oceánem. Na vý- voji evropského tisku spolupracovaly nejvyšší osobnosti, jako Petr Veliký, který sám byl za- kladatelem novin i Napoleon I. K pisatelům novin náležel také Julius Caesar, jenž vydával denník
Vik Klarwill Marie Terezia Josef II Veliká Julius Rakousko Kuba Amerika
25 article
jednom exempláři, psaném na tabuli, vyvěšené v Římě na veřejném náměstí. Asie měla už v VIII. století tištěné noviny, vycházející v Pekinu tři- kráte denně, a Číňanům nutno také připsati vy- nález knihtiskařství. Za křižáckých válek spro- středkovaly styky mezi východem a západem psa- né noviny, vycházející v Benátkách. Ve XIII. stol. počaly vycházeti první kursovní zprávy. Psané noviny povstaly v Benátkách tím způsobem, že obchodní domy nebo vynikající soukromé osoby připojovaly ke svým dopisům jiné, jež stručně re- ferovaly o světových událostech. Ve vídeňské dvorní knihovně je uschováno množství takových dopisů se zprávami o světových událostech. V Ně- mecku byli to knihtiskaři a poštmistři, kteří vy- dávali první tištěné noviny. Ale až do XVIII. stol. vývoj německého tisku vázl. Bedřich Veliký sice prohlásil, že novinám nemá se činiti překážek, ale vydavateli francouzských novin, vycházejícíchv Kolíně a nepřátelských Prusku, dal vysázeti dů- kladný počet ran. V Paříži založil r. 1631 jistý lékař první denník, který přinášel z počátku jen inserty.
Číňan Veliká Řím Asie Peking východ západ Benátky Kolín Prusko Paříž
26 article
Dříve býval v Paříži velký počet tak zvaných „nouvellistů“, kteří vyráběli psané noviny. Ludvík XIV. pronásledoval krutě tyto nouvellisty. Nyní vycházejí pařížské noviny, zvláště noviny za jeden sous, přinášející „sensace“ a odkázané na pouliční prodej. v millionech exemplářích. Pravý opak francouzského sensačního ti- sku tvoří anglické listy, jejichž redakce jsou skoro všecky v jedné ulici. Anglické žurnály, jejichž náklad ide do milionů, zavrhují sensaci a holdují psaní věcně vážnému, spočívajícímu na bezpříklad- ném zpravodajském materiálu. Mají také na národ největší vliv a postavení anglických publicistů je vynikající. Většina listů má svůj vlastní dráta počet slov, telegrafovaných jednomu z největších listů za penny a půlpenny, činí ročně 835 milionů.
Ludvík XIV Paříž
27 article V Amertce je rozšířeno denníkářství tak, že můze
V Amertce je rozšířeno denníkářství tak, že můze býti vážná obava, že za 30—40 let padne na novi- nový papír poslední strom. R. 1880 činil náklad amerických časopisů 2 miliardy, nyní skoro 101 miliardy. Listy s denním nákladem 2 mil. nejsou v Americe vzáeností. Založení takového listu vy- žaduje nákladu 15 mil, korun. = Vliv lesa a hor na udržení sněbu. Ve »Scient Amerik. Supp.« sděluje dr. E. Church zajímavé výsledky meteorologiekých pozorování na observatoři na hoře Mount Rose v Nevadě. Pozorování konala se speciálně za učelem zjištění vlivu lesa na poměry sněhu a trvala po 6 roků. Za tu dobu zjistilo se, vliv lesa na udršení sněhu na úbocích a vrcholech hor jest nepopí- ratelně velký. Ačkoliv všechny druhy lesa maji příznivý vliv na zachycování sněhu, našly se největší výše sněhu v závětří na otevřených polích za lesem. Kdekoliv povrch hor pokryt byl lesem aneb rostlinami, zachytil se zde snih pevně i byl uchráněn před odvátím větru. Mimo to lesy chránily sníh před působením teplých paprsků slunečních, tedy před roztájením a vypa- řováním. Za nejlepší les k udržení sněhu možno označiti takový les, jenž může větší množství sněhu uchrániti až do pozdější periody tánía zabrániti tak povodním a napájeti řeky dlouho do léta. Les takový nemá býti příliš hustý, aby nebránil napadnutí sněhu na zem, avšak aby přece poskytl dostatečné ochrany proti slunci a větru. Jedlový les se značným počtem průseků osvědčil se na zachování sněhu nejvíce. Lesy. které byly vysázeny příliš hustě, neměly vělšího účinku na uchránění sněhu. Poněvadž jarní kata- strofální povodně závisí vesměs na rychlém tání sněhu, jest velmi důležito, aby vysazováním křoví na holých úbočích hor a účelným sázením lesů se zabránilo rychlému tání i aby údolní pře- hrady zvláště tam, kde nelze jich leč jen s velkým
doktor E Church Amerika Nevada Scient Amerika Mount Rose
28 article
nákladem postaviti, byly doplněny přirozenými sběrači vodních srážek, Jest tedy úkolem lesníků. aby doplňovali práci inženýrů a zabraňovali škodám, které bývají jarními povodněmi způso- sobovánv. — Sbírky pro Scottovu vdovu. Z Londýna 30. března. Šbírky pro pozůstalé po nešťastném polárním badateli Scottovi vynesly dosud 50.000 liber (asi 1,200.000 K). = Slovenská vysoká škola v Americe. Mezi americkými Slováky se v poslední době pilně agi- tuje pro založení vysoké školy slovenské v Ame- rice a upisují se k tomu účelu značné obnosy. = Nové ledové hory v Atlantickém oceanu. Z Londýna, 30. března. Meteorologická cen- trální kancelář oznamuje, že atlantické parníky ohlašují ledové hory na témže místě, kde loni po- topil se „Titanic“. Je to nejjižnější led letos zpo- zorovaný. = Šrážka vlaků. Z Lubova, 30. března. Ve stanici Muravěvu srazil se osobní vlak s náklad- ním. 17 lidí bylo při tom zraněno. — Srážka vlaků ve Francií. Z Paříže, 30 března. Na nádraží v Corflausu událo se velké železniční neštěstí. Následkem špatně postavené výhybky vrazil osobní vlak do lokomotivy. Dva zřízenci byli při srážce zabiti, množství cestujícíeh bylo více nebo méně těžce zraněno. Sebevražda mladého učence. V Petrohradě způsobila nemalé vzrušení sebevražda mladého. nadaného geologa inž. Čuryna. Geologickým komi- tétem byl inženýr Čuryn loni vyslán, aby prozkou- mal východní břehy Sibiře. Ale následkem špat- ného organisování výpravy byl mladý učenec nu- cen po velkých útrapách dáti se z Kamčatky na zpáteční cestu. Vezl si vědecký, cestou nasbíraný materiál, který hodlal po svém návratu zpracovati.
Scott Slovák Titanik Ing Londýn Muravěv Francie Paříž Corflaus Petrohrad Sibiř Kamčatka vysoký škola v Amerika Lubův
29 article
Když však přijel do Petrohradu, dověděl se, že za jeho nepřítomnosti už všecko popsal a vydal jiný. V rozrušení nad tím a nad nezdarem výpravy spáchal sebevraždu. = Soutěž pro slovenské malíře a literáty. Ná- rodní slovenský spolek ve Spojených státech vy- psal soutěž: 1. na původní olejomalbu s motivem ze slovenského života, nebo slováckého kroje (1. cena 1500 K. 2. cena 750 K): 2. na dějepis Slo- váků pro nedospělou mládež (cena 1000 K): 3. na jedno- nebo dvouaktovou hru ze slovenského ží- vota, lehce proveditelnou i ochotníky (1. cena 750 K, 2. cena 500 K): 4. na hymnu pro Národní spolek (cena 500 K) Malíří vypíchnuto oko kloboukovou jehlí- cí. V Petrohradě byl kloboukovou jehlicí jisté ne- zjištěné dámy vážně zraněn známý ruský malít Vladimirov. Na plošině tramwayového vozu stála vedle Vladimirova žena, která měla v klobouku jehlici bez chránítka. Při nárazu vozu se zapotá- cela a při tom vrazila jehlicí malíři do oka. Těžce zraněný byl dopraven do nemocnice, kde lékař konstatoval, že musí býti oko vyňato. Jest to jistě tak smutný případ, že probudí spící s vč- domí všech neopatrných žen. — Nakladatelé proti lilmování románů. Řada německých nakladatelů učiní opatření proti filmo- vání románů. Nakladatelé soudí, že odbyt romá- nů značně trpí, objeví-li se jejich obsah na plátně a proto se budou příště chrániti proti soutěží ki- nematografů tím, že do smluv se spisovateli dají podmínku, kterou bude autorům zakázáno přene- chávati vyšlé již romány kinematografům — Zpronevěřil půl milionu rublů. Z Petro- hradu, 30. března. V jedné z moskevských bank byla odhalena zpronevěra půl milionu rublů. Úřad- ník, který ji spáchal, byl již zatčen. Peníze pro- hrál na dostihách.
Vladimirov Petrohrad spojený stát St národní spolek Petrahrad