1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v ponděli 31. prezna 1913.
Praha
4
article
Mla ranni a večerní Hety
předplácí se
V Prano v administracie
na sevrt leca
S K -
s dvojí donáškou
něsle.
as čvrt lsta . . . . 7 K e2
ve filiálkáchu
da měsle . . . . 9 K 30
Pošton.
a měsle,
na čtvrt leta . . K 60k
s dvojí zásilkou
na měsle.
K 80
na čtvrt leta . . . . 11 K do
5
article
Nová válka na Balkáně
Nová válka na Balkáně
Bombardování Skadru
a zahájená akce velmocl.
M. Z Kolína n. R., 31. března. (Zvl. telgr
„Nár. L.“) Z Londýna telegrafuje se „Köln
Ztgu.“. Balkánské státy jsou odhodlány zma-
řítí brannou mocí všeliký pokus, jejž by Ra-
kousko-Uhersko učinilo, aby Černou Horu
donutilo upustiti od dalšího dobývání a oble-
hání Skadru, i kdyby Rakousko-Uhersko ten-
to pokus činilo ve srozumění s ostatními vel-
mocemi. Ve vládních kruzích anglických sou-
dí ze, že velmoci nyní přejdou od slovných
výstrah ke skutkům a že provedou blokádu
černomořského pobřeží.a i
Z Vídně, 31. března. „Fremdenblatt“
oznamuje z Kotoru: Jak se proslýchá,
bylo bombardování Skadru opět zahá-
jeno. Dnes má býti zahájen na pevnost
generální útok.
Z Cetyně 31. března. Včera odpo-
ledne zahájili Černohorci sílnou palbu
na turecká postavení na rovině před
Skadrem. Opevněné místo u řeky Kiru
musili Turci vykliditi, neboť palba byla
příliš nebezpečna. Turci uchýlili se do
města.
Z Vídně, 31. března. Z jihu sem došly
zprávy, podle kterých věci mezi Černou
Horou a velmocemi přiostřily se do té
míry, že akce velmocí proti Černé Hoře
jest zcela blízkou, ač nebyla-li už za-
hájena.
Z Vídně, 31. března. V poledne došly
sem zprávy, že anglická eskadra n
Maltě obdržela rozkaz, aby odplula
k Baru.
Köln
Černá
Kir
Turek
Balkán
Kolín
Londýn
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Kotor
Černá Hora
Malta
RakouskýUhersko
6
article
Kdy opustí černohorské a srbské vojsko
území příštího Albanska.
Z Petrohradu, 31. března. V příčině od-
dálení společného zakročení velmocí v Běle-
hradě a v Cetyni vyšlo nyní na jevo, že Rusko
bránilo se co nejdůrazněji proti tomu, aby vel-
mocí žádaly za okamžité vyklizení příštího
albanského území černohorským a srbským
vojskem. Rusko docílilo, že místo okamžítého
vyklizení požadováno bylo nejrychlejší o-
straněni černohorského a srbského vojska
z příštího albanského území. Vojsko srbské
černohorské zůstane na zmíněném území do
té doby, až albanský stát bude zkonstituován.
Ruské černomořské loďstvo pohotovo.
Z Londýna, 31. března. Dle zprávyz
Petrohradu sem došlé je ruské černomoř-
ské loďstvo připraveno v Sebastopolu,
aby odplulo k vodám caříhradským.
Kolektivní zakročení velmocí v Cařihradě.
Z Cařihradu, 30. března. (K. k.) Vele-
vyslanci sešli se dnes odpoledne u doyena di-
plomatického sboru rak.-uherského velevy-
slance markraběte Pallavicina, aby se pora-
dili o sdělení, jež učiněno bude Portě o pod-
mínkách míru. Není dosud jisto, stane-li se
zitra kolektivní zakročení.
Vele
Pallavicin
Petrohrad
Běla
Cetyně
Rusko
Londýn
Cařihrad
7
article
Porta zamitá požadavky Bulharska.
Z Cařihradu, 31. března. (K. k.) Dle i-
formací z bezpečného pramene nežádá
Bulharsko za hraníce Saroš-Midi-
ja. nýbrž Eno s-Saroš-Midija. Potvrzuje
se, že se ministerská rada usnesla, bude-li
učiněn takový návrh, zamítnouti je
stejně jako žádost za válečnou
náhradu.
Bulharský král děkuje králi srbskému.
Z Bělehradu, 31. března. (K. k.) (Z úřad-
ního srbského pramene.) Srbský král obdržel
od krále Ferdinanda telegram, v němž tento
vřele děkuje za bratrskou pomoc, kterou srb-
ská armáda poskytla bulharské při dobytí Dri-
nopole. Král Petr dostává neustále telegramy
od městských zastupitelstev, ruských vel-
kých měst, jakož i od různých korporací, ve
kterých se mu blahopřeje k odvaze srbské
armády při dobytí Drinopole.
end
Ferdinand telegram
Petr
Bulharsko
Cařihrad
Bělehrad
Drinopol
Midija
SarošMidi
8
article
Jak vznikl slech o smrti černohorského krále
Z Cetyně, 31. března. Vzhledem na zprá-
vy, rozšířené v cizině o atentátu na černo-
horského krále Mikuláše, oznamuje se nyní.
jak tyto zprávy vznikly. Král Mikuláš jes
vášnivým kuřákem cigaret. Minulé středy stí-
žen byl otravou nikotinem a padl do mdlob.
takže musil býti ihned k němu povolán jeho
osobní lékař. To zavdalo příčinu k nejdobro-
družnějším pověstem. Král Mikuláš jest nyní
úplně zdráv a bylo mu uloženo, aby vůbee
nekouřil.
Mikuláš
9
article
Padl.
Padl.
Ve Svílenu, 27. března.
Legenda o nedobytnosti Drinopole zaměněna je
stručnou pravdou: „Bulharskému vojáku není nie
nemožné.
Nechybělo mnoho a byli by i v Bulharsku už
věřili, že není síly na světě, jež by byla s to zlo-
miti tvrdošijný odpor herojského obránce Drino-
pole Šukriho paše. Plných pět měsíců stály voje
bulharské i srbské před betonovými hradbami dri-
nopolskými. Přání carovo neprolévati krev, špatné
počasí, znemožňující válečné operace — vše to
zdržovalo generála Ivanova, velitele druhé armá-
dy, od hlavního útoku. Ale politická situace roz-
hodla konečně, aby byl Drinopol dobyt.
Stalo sel
V Cařihradě věděli, že je Drinopol ztracena
už dávno. Ale potřebovali míti pevnost ve svých
rukou v nastávajícím vyjednávání o mír. Drino-
pol byla tu jakýmsi revolverovým prostředkem ke
zmírňování požadavků vítězných spojenců. Dobro-
volná kapitulace měla býti zaplacena vrácením
velké části dobytého území na jihovýchod od řeky
Ergely.
„Jestli se Drinopol vzdá“ — zněl jeden z po-
sledních telegramů, zaslaných z Cařihradu Šukri-
mu — „Turecko je ztraceno. Jen vy je můžete za-
chrániti. Vaše útrapy nebudou už dlouho trvatí.
neboť mír je přede dveřmi a v několika dnec
ppustíte pevnost jako vítězl“
Turci se přepočítali i tentokráte. Bulhaři rov-
něž správně ocenili význam dobytí Drinopole, po-
chopili, jaký je rozdíl mezi dobytím ji i dobro-
volnou kapitulací a jaký vliv oboje může míti na
vyjednávání o mír — a napnuli znovu své sily.
Ivanov
Turek
Bulhar
Svílen
Drinopol
Bulharsko
Drina
Cařihrad
Turecko
10
article
Bulharský voják splnil čestně svůj úkol. Zbývá
jen, aby i diplomacie spojenecká rozumně využila
úspěchu heroů drinopolských. Prolita byla napo-
sledy před Drinopolí krev. Ta krev musí býti za-
placena spravedlivým rozšířením hranic Nového
Bulharska. Ne už hranice: Midie-Enos, nýbrž nová
hranice: Derkos i Bujuk Čekmedžel
Bulharský voják odpověděl za diplomacie ni
notu velmocí. A odpověď byla řízná a přišla včas.
Je to již po třetí, co velmoci trží výsměch od ma-
lých balkánských národů za své úzkostlivé sta-
rosti o zachování míru i Turecka. Na poslední ko-
lektivnou notu nemohlo býti lepší odpovědi nel
dobyti Drinopole.
Šukri paša se vždal. Zatím co vojáci jeho
plnili poslední rozkaz svého velitele, zapalujíce
staré město kalifů, Šukri paša, zlomen tíhou osudu,
odevzdával svou šavli vítěznému generálu Ivanovu.
Význám pádu Drinopole je dalekosáhlý. Le-
genda o nedobytnosti jeho poslouží teď jako dů-
razné memento všem nepřátelům Bulharska. Pád
Drinopole zůstane nejsvětlejší stránkou dějin bul-
harských. Je to poprvé, kdy betonové i železné
hradby drolí se pod bajonety. Je to poprvé v hi-
storii válek vůbec, kdy „nedobytná pevnost“ do-
bývána je bodákovýmí útoky.
Stalo se. Na troskách Drinopole triumiuje Slo-
vanství. Bulharská i srbská zbraň dokázala, že ne-
možné stává se svorné ruce slovanské možným.
Den pádu Drinopole je velkým dnem všem nám
Slovanům.
Budiž za to dík heroům drinopolskýml
A tedv
K Čataldži promluviti poslední slovo! Zahro-
ziti pěstí samému Stambulu a zazpívati před samý
mi jcho hradbami-
V. Sis.
Marš, marš, Cařihrad je náš . . .
Ivanov
Zahra
Marš
Bulharsko
Turecko
Drinopol
St
Cařihrad
Stambul
MidieEno
11
article
Šukri paša-
Šukri paša-
27. března 1913.
Právě v této době, kdy my Slované, opojen
posledním úspěchem jihoslovanské zbraně, jásáme
nad pádem nedobytného Odrina, je to jakousi po-
vinností říci i několik spravedlivých, pěkných slov
— poraženém.
Šukri pašal Je to jméno, jež třeba vyslovovat
s úctou. Člověk, jenž po tolika neštěstích své vlasti
jenž po tolika porážkách hrdého půlměsíce ne-
ztrácí odvahu, nýbrž bije se dále chrabře pour
l'honneur du drapeau — zaslouží, aby mu byla
vzdána úeta, jež patří pravému herou. A Šukri
paša heroj byl.
V Evropě převládá názor, že je Šukri paš
voják starého stylu tureckého. Není to pravda.
Naopak Šukri paša náleží rozhodně k nejmoderněj-
ším válečníkům tureckým, k nejkulturnějším lidem
Turecka a k nejlepším důstojníkům armády oto-
manské. K nejlepším proto, že je jeden z těch
Slovan
Evropa
Turecko
12
article
málo, již se dovedli zdržeti zhoubného politika-
ření a zůstali tělem i duší vojáky.
Narodil se Šukri paša v Erzerumě r. 1854 a
pochází z pravé vojenské rodlny. Jeho otec i děd
vyznamenali se hlavně ve válkách s Ruskem. Po
absolvování vojenské školy v Cařihradě, v níž byl
vždy nejlepším žákem, byl poslán Šukri v hodnosti
dělostřeleckého poručíka do Německa, aby tam do-
plnil své vzdělání. Když se vrátil z Německa, svě-
řen byl mu jeden dělostřelecký pluk v Cařihradě
a byl mimo to jmenován pobočníkem sultánovým.
Když pak upadl v nemilost sultánovu příbuzný
Šukriho Nuri paša, tehdy vrchní komoří sultánův.
byl i Šukri paša vzdálen z Cařihradu a poslánv
hodnosti brigádního generála do Adrianopole jako
velitel dělostřelecké divise v tomto městě, jež bylo
včera svědkem poslední porážky půlměsíce v Thra-
kii. V Adrianopoli byl tehdy jako polní maršálek
Madžar Mahmud paša, jenž přišel do Turecka jako
maďarský poručík a vyšplhal se až k maršálství.
Madžar paša si Šukriho oblíbil a také ho všude
protežoval. Ale Šukri se dovedl sám uplatniti. Po-
dřízení měli ho rádi a nazývali ho „deli paša“ —
„spravedlivý paša“. Byl přísný, ale neukřivdil ni-
komu. A jedině své oblibě u armády musí děko-
vati, že mohl tak dlouho Odrin brániti.
Brzy byl povýšen do hodnosti generála divisi-
onáře a armádního inspektora. V hodnosti té pro-
kázal vlasti velikou službu r. 1903. Tehdy se totiž
shromáždilo několik tisíc povstalců mezi Malým
Trnovem a Vizou v horách strandžských. Turci byli
překvapeni. Situace v Thrakii byla krajně kritická.
poněvadž jedině v Adrionopoli byla silnější posád-
ka, jež by mohla povstalcům úspěšně vzdorovati.
Madžar
Šukri
Turek
Rusko
Cařihrad
Německo
Adrianopolis
Thr
Turecko
Trnov
13
article
Tehdy jediný Šukri paša neztratil duchapřítom-
nosti. Sebral všechno vojsko z Odrina i okolí a v
čele jeho vytáhl proti povstalcům. Přes to že byly
cesty velmi neschůdné, urazil Šukri a vojskem
cestu k Vize místo ve dvou dnech v jednom a po-
vstalce nepřipravené na tak rychlý pochod roz-
prášil.
R. 1905 přesazen byl do Soluna. R. 1908, když
zahájili Mladoturci revoluci, poslal ho sultán do
Skoplje i Bitolie, aby tu prozkoumal náladu a sle-
doval hnutí Mladoturků. Šukri paša splnil svůj
úkol velmi svědomitě a také sultánu podrobně re-
feroval o tom, co viděl. Tím se však nezavděčil
Mladoturkům, již se mu také chtěli pomstíti za to.
když přišli na vládu. Šukri měl býti poslán jako
gubernátor do Tripole. Když se zdráhal místo při-
jmouti, jmenován byl velitelem devátého sboru
armádního ve svém rodném městě. Na konec však
byl ponechán přec jen v Cařihradě v hodnosti hlav-
ního vojenského inspektora. V této službě zastala
Šukriho válka. Pět dní před vypovězením války
poslán byl do Odrinu, aby ho uhájil před Bulhary.
Téměř půl roku vzdoroval statečný Šukri všem
útrapám válečným, bráně se dvojímu nepříteli —
vně i uvnitř pevnosti. Nezoufal po pádu Lozen-
gradu, nezoufal ani po porážce luleburgasské. Vzdal
se jako nepřítel se šavlí v ruce, obklopen dýmem
hořícího města. Důstojného měl soupeře generál
Ivanov. Bulhaři si musí vážiti obránce Odrina. Sta-
tečnějšího i poctivějšího protivníka ani míti ne-
mohli.
Opakuji: v těchto dnech nadšení, v těchto
triumfálních dnech velkého slovanského svátku
vzpomeňme, že v zajetí prožívá trpké chvíle obět
války statečný Šukri pašal
VI. Sls.
Šukri
Bulhar
Ivanov
Cařihrad
Soluna
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Hr. Berchtold u císaře.
Z Vídně, 31. března. Ministr zahraničních
záležitostí hr. Berchtold dostavil se dnea
o M11. hod. dopol. k panovníkovi na audienci
která trvala celou hodinu.
Následníkova přehlídka válečných lodí rakou-
ských.
Ze Zámku Míramare, 30. března. (K. k.)
Jak již oznámeno, přibyl pan arcivěvoda
František Ferdinand z Miramare dne 28. t. m
na J. V. lodi „Lacroma“ do Pulje na inspekci
kotvící tam části loďstva. Plujíc do Pulje, měla
„Lacroma“ arcivévodskou vlajku, která byla
již v průplavu fazanském z tvrzi Babariga
pak z Punta Christo a z přístavního kastelu
pozdravena dle předpisů dělovými výstřely.
Když „Lacroma“ připlula na dohled k sedmí
bitevním loděm typu „Viribus Unitis“, za-
kotveným v dlouhé řadě v zevním přístavu
puljském, jakož i k loděm třídy „Erzherzog
a „Habsburg“, vztýčily tyto slavnostní vlajky
a když pan arcivévoda na zvolna plující „La-
cromě“ míjel řadu bitevních lodí, v zcela malé
vzdálenosti, vzdaly obvyklý pozdrav za pro-
volávání „hurá“, zatím co „Viribus Unitis“
vystřelila 21 dělových ran.
Když se „Lacroma“ v čele bitevních loda
zakotvila, přestoupil pan arcivévoda na „Vi-
ribus Unitis“, vlajkovou loď velitele váleč-
ného loďstva viceadmirála Hause, kde byla
ání
Berchtold
František Ferdinand
Lacrom
Viribus Unitis
Erzherzog
Habsburg
Viribus
Hradec
Vídeň
Míramare
Miramar
Punta Christo
Hausa
Pulje
15
article
vztýčena jeho velitelská vlajka, když byla
spuštěna vlajka na „Lacromě“. Pobyt ve vá-
lečném přístavu věnoval pan arcivévodav
prvé řadě velmi podrobné inspekci části pří-
tomných bitevních lodí, a to za pravidelného
zaměstnání na nich, při čemž se přesvědčil
o jich úplné válečné pohotovosti, zejména
také o znamenitém chování se povolaných zá-
ložníků, kteří na některých lodích čítali až
75 lodního mužstva. Tento potěšitelný vý-
sledek přiměl pana arcivévodu, že opětně nej-
srdečnějšími slovy vyslovil své zvláštní uspo-
kojení. Na „Habsburgu“ bylo mužstvo patná-
cticentimetrového děla obdarováno značným
darem v dukátech, poněvadž při nabíjecím
stroji provedli výkon, jehož možno dosíci pou-
ze intensivním výcvikem. Také námořní arse-
nál, v jehož blízkosti byla zakotvena část tor-
pédové flotily v Pulji se nalézající, byl podro-
ben prohlídce vzhledem k novotám zavede-
ným loňského roku. Zvláštní zájem vyvolal
připluvší právě z Terstu nový „Tegethof“
který v sobotu opustil plovoucí dok, aby za-
počal zkušební plavby dle smlouvy o převzetí
a byl pak za krátko na to zařazen do loďstva.
Habsburg
Terst
16
article
Živému zájmu, jaký pan arcivévoda-následník
projevuje nejen válečnému loďstvu, nýbrži
námořnímu sportu, vděčilo jachtové loďstvo.
že jeho sportovní podnik, který se právě ko-
ná, byl vyznamenán nejvyšší přítomností své-
ho commodora a podpůrce. Jeho c. a k. Vý-
sost navštívil v průvodu své choti paní arci-
vévodkyně z Hohenbergu několikráte místo
startu a rozdílel cenu Jeho Veličenstva cí-
saře, jakož i drahocenné čestné ceny jím vě-
nované šťastným výhercům. Jak nedávno
oznámeno, spadl za příjezdu pana arcivévody
do Pulje námořní pilot fregatní poručík Ban-
field se svým hydroaeroplanem a zlomil si při
tom pravou nohu. Pan arcivévoda a jeho chot
navštěvovali zraněného námořního důstojní-
ka, jehož stav jest na štěstí velmi uspokojivý.
denně osobně v námořní nemocnici a utěšo-
vali při tom jeho přítomnou matku. V sobotu
a v neděli uspořádány na J. V. lodi „Viribus
Unitis“ hostiny, k nimž mimo velitele námoř-
nictva a vlajkového štábu byli pozváni divisn
a lodní velitelé, jakož i přednostové posádky
a občanských úřadů. V neděli odpoledne opu-
stil pan arcivévoda loďstvo. Pan arcivévoda
rozloučil se s nejlepšími dojmy. Když „La-
croma“ volnou plavbou míjela opět čáru bi-
tevních lodí, znělo jí vstříc nadšené volán
„hurá“ lodního mužstva.
Viribus Unitis
Hohenberg
Bana
17
article
„Matin“ a německá vláda.
Ze Štrasburku, 31. března. (K. k.) Rozši-
řování pařížského „Matinu“ bylo v Elsasku-
Lotrinsku zakázáno.
Papež.
M. Z Kolina nad Rýnem. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) Dle depeše, již obdržela „Kölnische Volk
zeitung“ z Říma, přijal papež včera několik ně-
meckých biskupů a učinil na ně dojem, jakoby
byl přestál vážnou nemoc, ale vedl si při roz-
mluvě velmi živě a popošel biskupům několik
kroků vstříc, čím vyvrácena pověst o jeho ochro-
mení.
Jubileum Konstantínova tolerančního
výnosu.
Z Říma, 31. března. (K. k.) Dnes ráno zapo-
čaly oslavy jubilea Konstantinova tolerančního
ediltu slavnostní mší, slouženou v katakombách
svaté Domitilly: obcovalo jí množství věřících ze
všech zemí. Archeolog Marucchi pronesl pamětní
řeč. Odpoledne konal se velký eucharistický prů-
vod, který se ubíral od katakomb svaté Domitilly
k basilice sv. Šebestiana, kde pod širým neben
byl zřízen oltář. Kardinál Cassetta udílel od oltáře
papežské požehnání.
Španělský král zase zdráv.
Z Madridu, 30. března. (K. k.) Král je zase
úplně zdráv.
Poincaré zase v Paříží.
Z Paříže, 31. března. (K. k.) President Poin
caré vrátil se dnes ráno z Montpellieru.
Angličtí královští manželé do Berlína.
Z Paříže, 31. března. „Temps“ oznamuje, že
angličtí královští manželé zúčastní se v květnu
sňatku princezny Viktorie Louisy v Berlíně.
Konstantínův
Šebestian
Cassett
Poincaré
Poin
Štrasburk
Kolina nad Rýn
Řím
Madrid
Paříž
Montpellier
Berlín
Viktoria Louis
18
article
V drobném prodejii
ranni čislo o sob
večerní
zlh
Ve filiálkách na venkově
ranni čislo
večerní
. . 5h
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a insorty přijímá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházeji se tál
rodakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Listů“
Rukoplsy se nevracejl.
19
article
Dalajlama.
Z Urgy, 30. března. (K. k.) Dalajlama vrátil
se po delším pobytu v Chajlaru. Japonská vláda
projevila asi odmitavé stanovisko k úmyslu dalaj-
lamově jeti do Japonska.
Urga
Japonsko
20
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Oposice německých redaktorů.
V Litoměřicích konala se včera schůze
německých redaktorů v Čechách. Bylo to politické
shromáždění účastníků, celkem náležejících všem
stranám a rokovalo o politice, zejména o státních
údělech zemím. Svou politiku dělali včera němečtí
redaktoři z Čech v tom smyslu, že němečtí po-
slanci z Čech mají v plenu poslanecké sněmovny
obnoviti návrh posl. dra. Damma, že údělů se
může dostati jen těm zemím, které se usnesly na
zákoně o osvobození osobní daně z příjmu od při-
rážek. Pro přijetí návrhu Dammova mají němečtí
poslanci z Čech napjati všechny síly, a kdyby ná-
vrh Dammův přece byl zamítnut, mají z toho ně-
mečtí poslanci z Čech vyvoditi nejzazší důsledky.
Projev tohoto obsahu bude zaslán všem ně-
meckým poslancům z Čech. Záhy shledáme, jaks
němečtí poslanci zachovají.
Z Moravy.
Dne 27. března 1913.
Dammův
Litoměřice
Čechy
Morava
poslanecký sněmovna
21
article
(Z ruchu volebního. — „Oposiční čin-
nost“.)
Strana agrární má schůzí o volbách dne 31.
března. Schválí tam už také kandidátní listinu.
Katolicko-národní vydají prý svoji listinu již dne
30. března. Budou kandidovati ve všeobecné ku-
rii, ve venkovských obcích a také v městech. —
Prostějovské „Hlasy z Hané“ odmítly naši zmínku
o tom, že bude oficiálním lidovopokrokovým kan-
didátem v Prostějově dr. Perek, jenž ještě nedáv-
no byl na mladočeských námluvách. Zdá se však
že jsme měli pravdu. Vždyť sociálně demokratický
list prostějovský už mu pere prádlo. Neklamná
zvěst volební. — Z dalších kandidatur uvádime-
Brno venkov: katolicko-nár. dr. Dolanský a rol.
Bartoněk: Vyškovsko, všeobecná: katolicko-nár.
dr. Baar, sekretář pensijního ústavu, proti němu
agrárník prof. Chvojka a sociální demokrat Rou-
ček; Slavkov venkov: dosav. lidový Střelec, agrár-
ní Vacula, klerikál Hrdlička: Ždánice venkov: agr.
Malík, kler. Konečný, lidový žádný: Kyjov vše-
obecná: lidovopokr. taj. Šlesinger, kler. soudní ra-
da Procházka; Tišnov venkov: dosav. lidovopokr.
doktor
Perek
Dolanský
Baar
profesor
Chvojka
Roa
Vacula
Hrdlička
Malík
Šlesinger
Procházka
Haná
Prostějov
Brno
Vyškovsko
Slavkov
Ždánice
Kyjov
Tišnov
katolickýnárodní
22
article
Balák, kler. Havelka: Olomouc všeobecná: agrár-
ník Sonntag, klerikál Bartoš, dva sociální demo-
kraté.
Na Moravě jsou požadavky na kandidáta po-
slanectví tak malé, že tomu nelze aní věřiti, eo
stačí k poslanectví. Velké Meziříčí je město, které
je s drem. Stránským nespokojeno, ale kde několik
osob vždy dovede mu ještě přece důvěru sehnati.
Mají tam politický spolek, který se občas ozve.
Onehdy se také ozval — zaprotestoval si proti
mor. lidové straně. A mimo to vyslovil spolek dru.
Stránskému důvěru „hledíc k oposiční činnosti“.
Toto stačí pánům z Vel. Meziříčí k tomu, aby dra.
Stránského znovu kandidovali — ačkoliv v pro-
jevu valné hromady není vyzvání ke kandidatuře-
Či na to páni úmyslně zapomenuli, vědouce, že
pouhá oposiční činnost vede na Moravě k Hochen-
burgerovštinám posledních dnů? Stačí-li voličstvu
pouhá „oposiční činnost“, vlastně nečinnost.
pak ovšem nemůžeme naříkati na odstrkování
Moravy na všech stranách. Významným to je, jak
daleko již jsme poklesli při kvalifikaci pro po-
slanectví.
Balák
Havelka
Bartoš
Stránský
Olomouc
Morava
Velká Meziříčí
Vela
23
article
Z kladského pomezí.
V Náchodě, 28. března.
(Pův. dopis „Nár. L.
(Pěvcl-učitelé moravští v Náchodě
— Před obecními volbami v Hronově.
— Přednášky turistického odboru.)
„Pěvecké sdružení učitelů mo-
ravských“ zavítalo do Náchoda o svém veliko-
nočním zájezdu na český severovýchod v pondělí
24. března. Pro Náchod byl to velký svátek. Sbor
strhoval přímo i samy pěstitele umění pěveckého;
tak pružně a s krásnou oddaností hudebního cí-
tění poddával se každému hnutí svého dirigenta
prof. Ferd. Vacha. Těch dvou hodin slavnostního
vzrušení bude v Náchodě mile vzpomínáno.
Volby do obecního zastupitel-
stva v Hronově jsou přede dveřmi. Právě byl
sdělán nový katastr voličský, z něhož je patrný
dosti značný vzestup. V dosavadním sboru zastu-
pitelském není nijak vyhraněných stranníků poli-
tických, poněvadž však starosta města p. Frant.
Klikar sám osobně je příslušníkem národní strany
svobodomyslné a dokonce předsedou místní nově
ustavené organisace, už řiká se o celém zastupi-
telstvu, že je mladočeské! Není rozhodnuto ještě,
kdy volby budou vypsány — ale je charakteristi-
cké, že už dnes národní sociálové, ač teprve ne-
profesor
Ferd
Vach
František
Klikar
Náchod
Pěvcl
Hronov
24
article
Různé zpravy.
Různé zpravy.
Něco o novinách. Vídeňský publicista Vik
tor v. Klarwill přednášel v těchto dnech ve vídeň-
ské „Uranii“ o vývoji časopisectví od jeho po-
čátků až po dnešní dobu. Naznačil především vý-
znam novin jako vzdělavacího prostředku, vyni-
kajícího součinitele veřejného života a jako činitele
ve velkovýrobě průmyslové. Výchovnou cenu no-
vin uznala v Rakousku již Marie Terezie, která
nařídila, aby šlechtickým hochům v akademiiu
oběda předčítány byly noviny. Později zrušil císa
Josef II. censuru denního tisku, dal žurnalistům
právo, kritisovati volně i nejvyšší státní osobya
povolil kolportáž. To byla jasná episoda v historii
rakouské publicistiky, ale ta byla brzy vystřídána
reakční epochou, v níž bylo potlačováno každé
volné slovo. Rokem 1898 nastal velký pokrokv
rakouském novinářství i přes to, že tisk dosud
trpí zastaralým tiskovým zákonem. Vzhledem ke
kolportáži stojí Rakousko jako jediný stát dokonce
i za Kubou. Nežli přednášející vylíčil vznik a roz-
voj novínářství, podal zajímavé statistické podrob-
nosti o jeho rozšíření. Periodických časopisů vy-
chází na celém světě 85.000, z čehož je věnováno
4500 zemědělství. Abonování jednoho exempláře
všech časopisů stálo by 50—60 tisíc korun. Abo-
nent časopisu nezaplatí nikdy veškeré výlohy jed-
noho exempláře, nýbrž asi 35%. Hospoclířský vý-
znam novin vysvítá již z té jediné okolnosti, že
v Americe žije 11/2 milionu lidí z příjmů, jež jim
poskytují periodické časopisy. Při nesmírném roz-
voji zpravodajství je umožněno i vycházení novin
na lodích, plujících Atlantickým oceánem. Na vý-
voji evropského tisku spolupracovaly nejvyšší
osobnosti, jako Petr Veliký, který sám byl za-
kladatelem novin i Napoleon I. K pisatelům novin
náležel také Julius Caesar, jenž vydával denník
Vik
Klarwill
Marie Terezia
Josef II
Veliká
Julius
Rakousko
Kuba
Amerika
25
article
jednom exempláři, psaném na tabuli, vyvěšené
v Římě na veřejném náměstí. Asie měla už v VIII.
století tištěné noviny, vycházející v Pekinu tři-
kráte denně, a Číňanům nutno také připsati vy-
nález knihtiskařství. Za křižáckých válek spro-
středkovaly styky mezi východem a západem psa-
né noviny, vycházející v Benátkách. Ve XIII. stol.
počaly vycházeti první kursovní zprávy. Psané
noviny povstaly v Benátkách tím způsobem, že
obchodní domy nebo vynikající soukromé osoby
připojovaly ke svým dopisům jiné, jež stručně re-
ferovaly o světových událostech. Ve vídeňské
dvorní knihovně je uschováno množství takových
dopisů se zprávami o světových událostech. V Ně-
mecku byli to knihtiskaři a poštmistři, kteří vy-
dávali první tištěné noviny. Ale až do XVIII. stol.
vývoj německého tisku vázl. Bedřich Veliký sice
prohlásil, že novinám nemá se činiti překážek, ale
vydavateli francouzských novin, vycházejícíchv
Kolíně a nepřátelských Prusku, dal vysázeti dů-
kladný počet ran. V Paříži založil r. 1631 jistý lékař
první denník, který přinášel z počátku jen inserty.
Číňan
Veliká
Řím
Asie
Peking
východ
západ
Benátky
Kolín
Prusko
Paříž
26
article
Dříve býval v Paříži velký počet tak zvaných
„nouvellistů“, kteří vyráběli psané noviny. Ludvík
XIV. pronásledoval krutě tyto nouvellisty. Nyní
vycházejí pařížské noviny, zvláště noviny za
jeden sous, přinášející „sensace“ a odkázané
na pouliční prodej. v millionech exemplářích.
Pravý opak francouzského sensačního ti-
sku tvoří anglické listy, jejichž redakce jsou skoro
všecky v jedné ulici. Anglické žurnály, jejichž
náklad ide do milionů, zavrhují sensaci a holdují
psaní věcně vážnému, spočívajícímu na bezpříklad-
ném zpravodajském materiálu. Mají také na národ
největší vliv a postavení anglických publicistů je
vynikající. Většina listů má svůj vlastní dráta
počet slov, telegrafovaných jednomu z největších
listů za penny a půlpenny, činí ročně 835 milionů.
Ludvík XIV
Paříž
27
article
V Amertce je rozšířeno denníkářství tak, že můze
V Amertce je rozšířeno denníkářství tak, že můze
býti vážná obava, že za 30—40 let padne na novi-
nový papír poslední strom. R. 1880 činil náklad
amerických časopisů 2 miliardy, nyní skoro 101
miliardy. Listy s denním nákladem 2 mil. nejsou
v Americe vzáeností. Založení takového listu vy-
žaduje nákladu 15 mil, korun.
= Vliv lesa a hor na udržení sněbu. Ve
»Scient Amerik. Supp.« sděluje dr. E. Church
zajímavé výsledky meteorologiekých pozorování
na observatoři na hoře Mount Rose v Nevadě.
Pozorování konala se speciálně za učelem zjištění
vlivu lesa na poměry sněhu a trvala po 6 roků.
Za tu dobu zjistilo se, vliv lesa na udršení
sněhu na úbocích a vrcholech hor jest nepopí-
ratelně velký. Ačkoliv všechny druhy lesa maji
příznivý vliv na zachycování sněhu, našly se
největší výše sněhu v závětří na otevřených
polích za lesem. Kdekoliv povrch hor pokryt byl
lesem aneb rostlinami, zachytil se zde snih
pevně i byl uchráněn před odvátím větru. Mimo
to lesy chránily sníh před působením teplých
paprsků slunečních, tedy před roztájením a vypa-
řováním. Za nejlepší les k udržení sněhu možno
označiti takový les, jenž může větší množství
sněhu uchrániti až do pozdější periody tánía
zabrániti tak povodním a napájeti řeky dlouho
do léta. Les takový nemá býti příliš hustý, aby
nebránil napadnutí sněhu na zem, avšak aby
přece poskytl dostatečné ochrany proti slunci
a větru. Jedlový les se značným počtem průseků
osvědčil se na zachování sněhu nejvíce. Lesy.
které byly vysázeny příliš hustě, neměly vělšího
účinku na uchránění sněhu. Poněvadž jarní kata-
strofální povodně závisí vesměs na rychlém tání
sněhu, jest velmi důležito, aby vysazováním
křoví na holých úbočích hor a účelným sázením
lesů se zabránilo rychlému tání i aby údolní pře-
hrady zvláště tam, kde nelze jich leč jen s velkým
doktor
E Church
Amerika
Nevada
Scient Amerika
Mount Rose
28
article
nákladem postaviti, byly doplněny přirozenými
sběrači vodních srážek, Jest tedy úkolem lesníků.
aby doplňovali práci inženýrů a zabraňovali
škodám, které bývají jarními povodněmi způso-
sobovánv.
— Sbírky pro Scottovu vdovu. Z Londýna
30. března. Šbírky pro pozůstalé po nešťastném
polárním badateli Scottovi vynesly dosud 50.000
liber (asi 1,200.000 K).
= Slovenská vysoká škola v Americe. Mezi
americkými Slováky se v poslední době pilně agi-
tuje pro založení vysoké školy slovenské v Ame-
rice a upisují se k tomu účelu značné obnosy.
= Nové ledové hory v Atlantickém oceanu.
Z Londýna, 30. března. Meteorologická cen-
trální kancelář oznamuje, že atlantické parníky
ohlašují ledové hory na témže místě, kde loni po-
topil se „Titanic“. Je to nejjižnější led letos zpo-
zorovaný.
= Šrážka vlaků. Z Lubova, 30. března. Ve
stanici Muravěvu srazil se osobní vlak s náklad-
ním. 17 lidí bylo při tom zraněno.
— Srážka vlaků ve Francií. Z Paříže, 30
března. Na nádraží v Corflausu událo se velké
železniční neštěstí. Následkem špatně postavené
výhybky vrazil osobní vlak do lokomotivy. Dva
zřízenci byli při srážce zabiti, množství cestujícíeh
bylo více nebo méně těžce zraněno.
Sebevražda mladého učence. V Petrohradě
způsobila nemalé vzrušení sebevražda mladého.
nadaného geologa inž. Čuryna. Geologickým komi-
tétem byl inženýr Čuryn loni vyslán, aby prozkou-
mal východní břehy Sibiře. Ale následkem špat-
ného organisování výpravy byl mladý učenec nu-
cen po velkých útrapách dáti se z Kamčatky na
zpáteční cestu. Vezl si vědecký, cestou nasbíraný
materiál, který hodlal po svém návratu zpracovati.
Scott
Slovák
Titanik
Ing
Londýn
Muravěv
Francie
Paříž
Corflaus
Petrohrad
Sibiř
Kamčatka
vysoký škola v Amerika
Lubův
29
article
Když však přijel do Petrohradu, dověděl se, že
za jeho nepřítomnosti už všecko popsal a vydal
jiný. V rozrušení nad tím a nad nezdarem výpravy
spáchal sebevraždu.
= Soutěž pro slovenské malíře a literáty. Ná-
rodní slovenský spolek ve Spojených státech vy-
psal soutěž: 1. na původní olejomalbu s motivem
ze slovenského života, nebo slováckého kroje (1.
cena 1500 K. 2. cena 750 K): 2. na dějepis Slo-
váků pro nedospělou mládež (cena 1000 K): 3. na
jedno- nebo dvouaktovou hru ze slovenského ží-
vota, lehce proveditelnou i ochotníky (1. cena
750 K, 2. cena 500 K): 4. na hymnu pro Národní
spolek (cena 500 K)
Malíří vypíchnuto oko kloboukovou jehlí-
cí. V Petrohradě byl kloboukovou jehlicí jisté ne-
zjištěné dámy vážně zraněn známý ruský malít
Vladimirov. Na plošině tramwayového vozu stála
vedle Vladimirova žena, která měla v klobouku
jehlici bez chránítka. Při nárazu vozu se zapotá-
cela a při tom vrazila jehlicí malíři do oka.
Těžce zraněný byl dopraven do nemocnice, kde
lékař konstatoval, že musí býti oko vyňato. Jest
to jistě tak smutný případ, že probudí spící s vč-
domí všech neopatrných žen.
— Nakladatelé proti lilmování románů. Řada
německých nakladatelů učiní opatření proti filmo-
vání románů. Nakladatelé soudí, že odbyt romá-
nů značně trpí, objeví-li se jejich obsah na plátně
a proto se budou příště chrániti proti soutěží ki-
nematografů tím, že do smluv se spisovateli dají
podmínku, kterou bude autorům zakázáno přene-
chávati vyšlé již romány kinematografům
— Zpronevěřil půl milionu rublů. Z Petro-
hradu, 30. března. V jedné z moskevských bank
byla odhalena zpronevěra půl milionu rublů. Úřad-
ník, který ji spáchal, byl již zatčen. Peníze pro-
hrál na dostihách.
Vladimirov
Petrohrad
spojený stát
St
národní spolek
Petrahrad