race budou více rozuměti, nežli lidstvo, žijící s ním v době současné. Kdo byl Tolstoj, jehož velikost zastiňuje všechny panovníky světa, vedle něhož čpí papežové příšerným zápachem barbarismu. Ruskému lidu byl Tolstoj otcem, v době velkého hladu na Rusi, jda příkladem vstříc, rozdával lidu chléb a obilí — přiměl ob- rovským vlivem svým vládu, aby věnovala tisíc mill. rublů na zmírnění bídy. Tolstoj byl rolníkem — oral, sel, sklízel, Tolstoj konal každou práci i tu nejnižší, za níž se mnohý stydí. Kdo přišel k němu o radu, pomoc, tomu poradil — pomohl. Pro lásku k bližnímu žil s rodinou v rozporu. Cirkvi byl největším nepřítelem — vytýkal jí po celý život svůj dlouhý zločiny,, které na lidstvu falšováním učení Kristova pá- chá. Byl proto z církve vyloučen. Jako důstojník, prodělavší válku krimskou, napsál nesmrtelné dílo, v němž bouří proti surovosti války silou své duše. Svými romány a spisy filosofi- ckými stal se světovým učitelem, reformatorem. Lidstvo vrací k přírodě, sám příkladem jde vstříc. Život výstřední jeho nebudil posměch, ale velikou úctu v celém vzdělaném světě. V Jasné Poljaně založil volné školy, vyučoval děti dle vlastní methody. Spisy jeho v celém světě hledané v carském Rusku většinou jsou zakázané. Na sklonku svého života ve stáří 84 let hledal klidu. Prchnuv ze svého statku Jasné Pol- Jany, šel do samoty. Cestou nastydl, dostal zápal plic — dne 20. listopadu zemřel v obci Astapově v chudičké světničce malého dřevěného domku, v němž několik dní těžce nemocen strávil. Lid ruský žádá, aby byly slouženy za batušku Tolstoje mše. Církev toho zakazuje — zakázala církevní pohřbení jeho. Pohřben byl občansky na pahorku u Jasné Poljany.

— Vše pro dítě jest heslem našeho panovníka a běžícího století vůbec. 1 odbor N. Jedn. Pošum. v Dobré Vodě jest pamětliv he- sla tohoto a zakládá pro svých 400 přespolních dítek polévkový ústav, by ta naše dro- botina nemusila býti za nastávajících zimních dnů v poledne pouze o kousku suchého chleba. Za účelem zapravení velkých vydání s polévkovým ústavem spojených prosí odbor Nár. Jednoty Pošumavské v Dobré Vodě každého příznivce naší mládeže, by neobtěžoval si malým dárkem ať peněžním neb v potravinách (brambory, rýže, omastek, maso) náš odbor podpo- rovati v tomto v pravdě lidomilném podniku, A právě tak jako zahřeje se žaludek dítěte podanou mu polévkou, tak rozehřeje též pocit rozkoše vaše srdce při vzpomínce, že dopomohli jste malému stvoření tomu k vydatnému obědu. Nuže tedy — s láskou za heslem: Vše pro dítě!! Dary, veřejně kvitované, přijímá jednatel p. J. Mikeš v tabákové továrně neb přímo odbor N. J. P. v Dobré Vodě.

Revoluce portugalská, kterou „dopustil Bůh, aby zkoušel své věrné", jak píší katolické noviny, vyžádala si v celé zemi celkem asi 200 lidských životů. Klerikálové se za to ve svých časopisech vrhají na revolucionáře a nemohou jim přijít na jméno. Prolévání krve musí od- souditi každý kulturní člověk, třeba se dělo, jako nyní v Portugalích, ve prospěch utlačeného národa, ve jménu ideálů lidstva. Ale co říkají tytéž katolické listy dopuštění, které se- slal Pán Bůh roku 1755 na jediné město portugalské, na Lisabon, zemětřesením? Při něm zahynulo 30.000 lidí. Které krveprolití bylo lidštější....? Dá se o tom moc přemýšlet! — Farář na svatební cestě. Z Jitřetína zmizel tamnější farář J. Koch. O zmizení jeho kolují různé pověsti. Dle jedné nachází se prý na svatební cestě do Ameriky. — Kněží záletníci. Jak se sděluje z Bari, udržoval tam známý kněz don Tanzella milostné styky s chotí bohatého kupce. Když kupec se o tom dověděl, ozbrojil se dýkou a revolverem, navštívil kněze a jal se ho bodati a střílel. Duchovní, velký silák, odzbrojil však ubohého manžela velmi snadno a vyhodil ho. Přece však uznal za dobré, ujíti skandálu, který jeho. dobrodružství v městě způsobilo, rychlým ú- těkem. — Hůře vedlo se 441etěmu duchovnímu Gervasiovi del Piamo v Nizza Mon- ferrato, jenž byl v noci přistižen karabin- níky v hotelu San Marco ve společnosti yo Je své nezletilé neteře Marie Magdaleny del Piamo. Farář byl zatčen a dopraven do vazby.

— Kolik se zaplatí v pivní dávce! V Čechách je celkem 40.000 hostinských. A tito odvedli dle zprávy zemského statistického úřadu za rok 1908: na státní dani K 30,738.545 na zemské dávce K 13,584.650 na obecní dávce K 8,500.000 Úhrnem . . K 52,823.195 To jsou jisté závratné obnosy! Ovšem nelze říci, že by je platili pouze hostinští, nýbrž valnou měrou zaplatí je konsumenti piva, neboť jak známo, pivo o tyto dávky bylo zdraženo. Hostinští se právem brání proti pivní dávce, usilujíce o to, aby ji platily pivovary. Ovšem ty mají příliš mocné příznivce a tak sotva se hostinští této nepřímé dani ubrání. Proto měli by, společně s dělnictvem brániti nepřímým daním vůbec.

— Zač prodávalo se maso před 200 lety ? „Š. P." přináší ve výtahu instrukce z r. 1704 o stanovených městem cen masa, pěkný historický doklad, jaký vliv měly obce na stanovení cen potravin: „V instrukci tehdejší slavným magistrátem města Volyně a konšelů vydané stanoví se ceny masa následovně: maso hovězí dobré 1 libra za 3 kr. 3 d., horší za 3 kr. 1 d., z krávy neb jalovice za 3 kr.; vepřové pařené dobré za 3 kr. 2 d., tažené či símanka nejlepší 3 kr. 2 d., špatnější 3 kr., telecí nejlepší 2 kr. 3 d., špatnější 2 kr., z dobrého skopce 2 libry 5 kr., špatnějšího 2 kr. 3 d. kozlové prima 2 kr. 3 d., horší 2 kr. 2 d. Na dohlídku porážek zvoleni Jan Hu- ber, Karel Kusík, J. Hostlovský. Pro dobro kupců dána jim plná moc který z pánů řezníků měl by klejch nespořádaný, libry lehčí, neb maso draze prodával, aby mu všecko maso pobrali, pro chudé do špitálu a šatlavy. Přestupníka, jenž by maso v posazeném valoru nevysekával, podle starobylého obyčeje stihne pokuta a šatlava, podruhé „šlehací" (pardus)." Přestupník dostával před dvěma sty roky, když dráže aneb špatnější maso prodával, než město určilo pokutu, šatlavu a činil-li tak po třetí, „šlehací"- (25). Dnes „přestupníci" po dvou stech letech šlehají obyvatelstvo měst bičem hladu a slavné městské magistráty šatlavy mají jen pro hladem mořený lid.

Amerika Rakousko Italie Japonsko

Německo Anglie Francie Rusko

— Jak roste vydání na vojsko? O tom nechrne mluviti suché číslice. Obnášely výdaje na vojsko v různých státech v mil. M:

Amerika Rakousko Italie Japonsko

Německo Angl e Francie Rusko

Roku 1898 1246 1899 1144 1900 1214 1901 1218 1902 1004 1903 1371 1048 1340 1904 1020 1258 1069 1905 1035 1208 1906 1066 1098 117g 1086 1907 1219 1124 1908 1193 1210 1210 1909 Na jednoho obyvatele připadlo pak z vojenských výdajů v markách:

Roku 1898 13 70 22-21 1988 6'04 16:96 849 888 5'39 1899 14-14 23-- 20-55 6:71 10-88 8'33 8'58 5-41 1900 14-43 27-77 21:60 6:66 11-48 8-30 8:94 5-79 1901 15-35 29-18 21-90 6:68 9:89 8-67 8'97 4:70 1902 15-15 29— 21-18 6:83 10 87 8 70 8’64 3:92 1903 14-90 32-33 20’68 7-06 11'53 8 80 9 91 3-73 1904 14-38 31-31 19-69 7:27 12’27 8-95 10-36 1-45 1905 15-31 29-10 21-87 7'31 11:50 10-46 10'24 3:34 1906 16-47 27-72 23-96 6’98 11-25 8:34 10 97 3 98 1907 17-59 26’84 22'23 7'13 12:63 8'32 10-01 8'33 1908 19-12 27'53 22'36 7'49 11— 8’76 10-49 8— 1909 18-85 28 63 23:58 ? ? 9-— 10-76 6’64 K číslicím těm není třeba zajisté co dovávati.

—šťastná operace probodnutého srdce. Za- jímavý lékařský případ stal se v Praze. F. Střelec, číšník, 25 roků stár, nepohodl se s milenkou a vrazil si do levé strany prsou minulou sobotu kapesní nůž a klesl v bezvědomí. Záchrannou stanicí byl rychle dopraven do

Strana S. všeobecné nemocnice. Shledáno, že má probod- dnutá plíce a levou komoru srdeční. Ranou vykrvácel tak, že pochybováno o jeho životě. Žur- nální lékař dal dopraviti zraněného na českou chirurgickou kliniku prof. dra Kukuly, kde assistent dr. Rychlík provedl na nemocném ihned operaci — plíce a srdce zraněného sešil a nalil nemocnému fysiologického roztoku soli do žil. Nemocný poznenáhlu hlásil se k životu a druhý den nabyl částečné paměti a posléze dařilo se mu dobře — třetí den po operaci objevil se u něho zánět pohrudnice a při pečlivém lékařském ošetření zánět ustoupil. V pondělí vyléčený byl představen ve schůzi, chirurgické sekce spolku českých lékařů. Jest to již sedmý případ, kdy byla s úspěchem a se zdarem provedena operace probodnutého srdce.

Doporučujeme našim rodinám

Kolinskou cikorku.

Životní pojišťovna „Praha" patří v oboru svém k nejsolidnějším ústavům vůbec, o čemž se pojištěnci, jichž počet každoročně o veliké procento stoupá, denně přesvědčují. Významným jest také, že „Praha" jest pojišťovnou ryze českou, tedy i z tohoto ohledu měla by míti u nás přednost před různými pojišťovnami cizími, které svými kapitály obyčejně pracují proti českému národu. V insertní části dnešního čísla opětně přinášíme řadu lichotivých poděkování od pojištěnců „Prahy". Kdo hodlá poříditi si nějaký mluvící nebo hudební přístroj, nechť si dá zaslati co nejrychleji od firmy F. Ad. Richter a spol., král, dvorních a komorních dodavatelů ve Vídni I., Operngasse 16, bohatě illustrovaný cenník hudební. Zasílá se zadarmo a vyplacený.

LITERATURA. Piráti na řece Mississipi od B. Gerstäckera vyšel právě sešit druhý v Románové knihovně »Záře«, která vychází čtrnáctidenně po 20 hal. Predplatné na 5 sešitů obnáší K 1-10, na 10 sešitů K 2 20 a zasílá se na adresu: Administrace, časopisu Zář« Praha II.

Kinematografování neviditelného je předmětem zvlášť zajímavého článku v právě vyšlém čísle 24. a posledním roč. 1909-10 obrázkového čtrnáctidenníku zábavně-poučného šimáčkův čtyř- lístek. Ročně 24 čísel o 24 str. pro odběratele Šimáčkových časopisů za K 4.80, poštou K 5.40. Žádejte na ukázku 1. číslo ročníku nového 1910-11. Na skladě má každé řádné knihkupectví nebo přímo nakladatelství F. Šimáčka v Praze.

Praktické účetnictví pro rolníka. Návod, jak by si měl rolník účty zakládati a vésti, spolu s praktickými, snadno pochopitelnými vzorci účtů a rozpočtů. Sepsal Josef Šlais, rolník a obecní starosta v Dobříkově. Nákladem českého knihkupectví A. Reinwarta v Praze, ve Vodičkově ulici č. 23. Za 80 h, váz. K 1:20, poštou o 10 h více. Vedení účtů jest prospěšno každému, aby si mohl utvořiti úsudek o správnosti hospodaření dosavadního a vystřihati se pro budoucnost poznaných chyb. Tím větší význam má však účtování pro rolníka, v jehož povolání se denně křižují pokus a nezdar, podnikavost a ztráta a kdyby rolníka správně vedené účty v jeho životě nevedly, zabředl by ve své podnikavosti na scestí a potkal by se s mnohou škodou. Rolník není pánem svých cen; o úrodě rozhodují vlivy přírodní, o cenách světová soutěž a kartely konsumentů. Jemu nezbývá, než ustavičně počítati, uvažovati a přidržovali se vždy výkonů toho času nejvýnosnějších. Vedení účtů neprospívá rolníku jen ku zvýšení výnosnosti statku, nýbrž chrání tento i před zbytečným domácím vydáním. Malicherné, často se opakující vydání zahubila již mnohého rolníka, jelikož nebylo účtů, které by mu byly poskytly zdrcující obraz o sumě celoroční. Účty chrání hospodáře před škodou ze zapomněnlivosti a nedorozumění s jinými osobami a jsou nezbytnou pomůckou ku přiznání pro osobní daň z příjmu. Spis známého odborníka p. Jos. Šlaise určen jest hlavně pro nejširší vrstvy rolnické, jichž účetnictví musí býti jednoduché, aby se čas nemařil, vlastní návod pak co nejsrozumitelnější. Jest úplně přehledné, takže mu každý snadno porozumí; v naší české literatuře jest to dílo ojedinělé. Doporučujeme je po zásluze každému pokročilému hospodáři co nejlépe.

Nejlépe a nejlevněji spravuje jakož i prodává veškeré hodinky jen Ferd. Starý, C. Budějovice, Kanovnická ulice.

Při odvolání se na tento insert 10°/ sleva. 98 Jděte a přesvědčte se

Třetí dítě, je název krásné, povznášející ú- vahy pro rodiče naší doby v právě vyšlém 2. čísle nového ročníku illustrovaného časopisu „Šťastný Domov," nejužitečnějšího listu českých rodin. Ročně 24 čísla o 28 stranách obsahu za K 4.80, poštou K 5.40. Vyžádejte si na ukázku 1. sešit ročníku VII. s 50 vyobrazeními v textu, počátkem zajímavého, rozmarného, illustrovaného románu Tři dcery na vdávání a zvláštním prospektem, obsahujícím všechny bohaté prémie a výhody pro odběratelky. — Na skladě má/každé řádné knihkupectví nebo přímo nakladatelství F. Šimáčka v Praze.