ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7bae45c0-8f2a-11dd-8737-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 83, person 94, org 10, work 10
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pátek 28. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 84.
4 article
Na ranní a vočerní liety předplácí se V Praze v administrneit na měste. na čtvr lota . . . . V K — 6 K — h s dvoji donáškon mněslc. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K e2 b ve úllálkách na měsle 2 K 8o Poštou. na měsle, . . H K na čtvrt leta : . . . 9 K 80 s dvojí zásílkou na měsle na čtvrt ieta . . . 11 K S0
Praha
5 title
NILISTY
6 article Vecern
Vecern lanní V drohném prodejit ranní čislo o sobě . za 8h večerní za 4h Ve tiliálkách na venko ranni oislo- . . . . . 10h večorní . . . . . . . 5h nsorátv plati se hotově napřed. ledplsceni a insorty přijimá sominístrace v Marianské ul., a. Tam nacházojí se též redakce, tiskarna a expediee „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceji.
7 article Nová válka na Balkáně
Nová válka na Balkáně Drinopol v moci Bulharů. Spojení Solije s Drínopolí. čm. Ze Solije, 28. března. (Zvl. tel. „Nár L.“) Telegrafické spojení s Odrinem je o včerejška přerušeno a také vláda dnes po celý den zůstala beze všech zpráv. Ví se pouze, že král dnes v poledne společně se Savovem odjel automobilem z Mustafy paše do Odrinu. Telegrafické spojení bude do zítřka obnoveno, Ve dvou dnech snad bude zařízeno také přímé železníční spojení s odrin- skou stanicí, Karagatcem vedoucí, protože tam přes řeku Ardu most prý byl velmi málo poškozen. Byly prý vytrhány pouze pražce, patrně k topení. Sofije je dnes osvětlena, ale lid schází — všechno je na bojišti. Z historie úloku na Drinopol Ze Solije, 28. března. („Zeit“.) Na ko- runní radě, která konána byla v Saragači již nedávno, rokovalo se o zabrání Drinopole útokem. Nestalo se tenkráte žádné usnesení. poněvadž soud ministrů a jednotlivých gene- rálů se rozcházel. Tenkráte přimlouval se za všeobecný útok na město zvláště velitel ar- mády Ivanov, jehož mínění potom prorazilo. Útok byl podle zevrubného plánu vypraco- ván. Byl podníknut na nejslabší část pevno- sti Turci měli býti klamáni všeobecnou pal- bou s veškerých stran o místě, na které bude útok podniknut. Že ten se zdaří již po dvou nocích a jednom dnu, vlastně po 49 hodinách bylo překvapením pro vládu samu a je důka- zem kromobyčejné útočnosti bulharských vo- jáků.
Bulhar Savov Mustafa Ivanov Turek Balkán Drinopol Odrin Arda Solija národní L
8 article
Telegram mínistra vojenství králí Ferdinan dovi. Ze Solije, 27. března. (K. k.) Jakmile do- šla zpráva o pádu Drinopole, zaslal ministi vojenství králi telegram, v němž se pravi Dobytí pevnosti drinopolské je korunou, již Prozřetelnost obda- řila udatnou bulharskou armádu která svou bezpříkladnou rekov- ností dokázala, že vyšla z národa podivuhodného svou rozvahou a houževnatosti. Tento úspěch, k te- rý zasluhuje čestné místo ve vá- Tečných dějinách celého sv ěta sluší vděčiti především neunavné péči Vašeho Veličenstva, aby se armáda stala důstojnou takových úspěchů. Město je osvětleno, dobyti Drinopole oslavuje se ohňostroji, pochodňovými průvo- dy a národními slavnostmi. Král Ferdinand v Drinopolí. Z Drinopole, 27. března. (K. k.) Král který hned na zprávu o pádu Drinopole odje sem zvláštním vlakem, vjel dnes v automobilu. poněvadž vlak byl nucen zastaviti před mě- stem, do města, provázen princi a generály Savovem, Ivanovem, Radkem a Petrovem. Turecká posádka pokusila sev poslední chvili vyhoditi do po- větři velký železnični most pře řeku Ardu, což se však podařilo jen z čá- sti. Přes to byl král proto nucen zvoliti sil- nici a projeti do města mezi nekonečnými řa- dami tureckých zajatců. Po objížďce, na níž byl všude nadšeně vítán, odebral se král s princi a družinou do vojenského klubu, kde je internován Šukri paša s generál- nim štábem. Král vykonal především pře hlídku vojska. Pak příjal Sukriho pašu, k te- rý mu odevzdal šavli, již král ge- nerálovi vrátil s několika licho- tivými slovy. Ze Sofije, 28. března. (K. k.) Bulharská telegraíní agentura oznamuje z Drinopole
Ferdinand Savov Ivanov Radek Drinopol Drinopolit Petrov Arda Solij
9 article
vjezd krále Ferdinanda, jemuž vyšli v ústrety generálové Savov, Ivanov a Petrov. Vraceje generálu Šukrovi pašovi šavli, pronesl k němu král lichotivá slova uznání za jeho zmužilost a vojenské cnosti. V poslední chvíli dal šukri paša vyhoditi do povětří všechny arsenály a zapáliti vše- chna skladiště zásob. Pokusil se také pobořiti most přes Ardu na železniční trati Drinopol-Cařihrad. Most bude bulharským ženijním vojskem opraven asi za týden. Kořist a zajatci. Ze Solije, 27. března. (K. k.) Dnes nedošla z Drinopole žádná přímá zpráva, poněvadž telegrafní spojení není ještě obnoveno. Dle zprávy z věrohodného pramene není dosud možno učiniti bilanci kořisti anebo spočítat zajatce. V Drinopoli dosazeny byly bulharské městské úřady. Telegram tureckého velitele mínisterstvu vojenství. Z Cařihradu, 27. března. (K. k.) Posledn jiskrový telegram Šukriho paše ministerstvu vojenství je datován ze dne 25. t. m. a zni- Nepřítel podnikl dnes prudký útok. Rozvinul se krvavý boj. Nevím ještě, jak dopadne, ale bude-li míti nepřítel úspěch, dám vyhoditi do povětří všechna opevnění. Nebudu ani váhati. abych pobořil svatá místa a ochránil je před osudem býti znesvěcenu profanními nohama. Ničím nyní radiotelegrafické přístroje. Zví- tězí-li nepřítel, nevtrhne do mě- sta, nýbrždohromady trosek, roz- bitých minami.
Ferdinand Savov Ivanov Šukr Petrov Arda Drinopol Cařihrad Most Solij
10 article
První turecká zpráva o pádu Drinopole. Z Cařihradu, 28. března. Včera byla tu vydána první zpráva, oznamující pád Drino- pole. Předpokládá se v ní, že Šukri paša při dobytí pevnosti hrdinsky padl a věnuje se mu v této zprávě posmrtná vzpomínka. Praví se v ní: „Zpráva, která nás došla o slavných či- nech našich bratrů v Drinopoli, naplňuje srdce každého Ottomana smutkem i radostí záro- veň. Obhájce Šukri paša dostál svému slovu důstojnickému, uživ všech lidských prostřed- ků, aby pevnost obhájil. Posádka se zbraněmi v ruce zůstala pohřbena pod ssutinami, v čele s hrdinou Šukrim pašou. Drinopol padla, ale čest naší vlasti jest zachráněna. Nepřítel ne- bude míti povděku, že se zmocnil města, kte- réž jest pouhým rumištěm. Dějiny i dějepisci naší vlasti zlatým písmem zaznamenají jméno tohoto hrdiny, který život svůj mužně oběto- val. Hrdina Šukri paša miloval tento kout své vlasti, který mu byl svěřen, tou měrou, že ra- ději zahynul, než by ho byl opustil. Čest bu- diž jeho památoe! Šukrí paša. Ze Sofije, 28. března. Jak již oznámeno. ubytován bude Šukri paša v jednom ze so- fijských hotelů a bude se moci po městě volně pohybovati. Bude-li si přáti vrátiti se do Caři- hradu, bude mu také vyhověno.
Šukri paša Drinopol Cařihrad Drina Drinopoli carhrad
11 article
Spálená mešita Selima II Z Londýna, 28. března. Ze Sofije ozna mují: Ještě než Bulhaři dobyli Drinopole, spá- lili Turci velkou mešitu Selíma II. Hlas o pádu Drinopole. Ze Sofije, 27. března. (K. k.) „Mir“ píše Protože výsledek války byl už rozhodnut. spokojili jsme se tím, že jsme zůstali v de- fensívě. Takto rozšířila se báchorka, že ar- máda bulharská se stala neschopnou akce byli jsme překvapeni, vidouce z podminel míru, mocnostmi navržených, že Evropa za- čala nečinit rozdílu mezi poraženým Ture- ckem a vítězným spolkem balkánským. Do- bytí Drinopole bodáky mění situaci na ná prospěch. Chceme mír, který se shoduje se skutečnostmi a přinesenými obětmi, nebude-l
Selim II Bulhar Londýn Drinopol Turec Mira Evropa Sofij
12 article
však mír takový přijat, máme více vojska, než je potřeba, zvláště však děl, pro even- tuelní akci proti Čataldží a Gallipoli. Srbské zdravotní vlnky ke Drinopoli. Z Bělebradu, 28. března. K telegrafické žádosti bulharského ministerstva vojenstv vypraveny odtud dva zdravotní vlaky do S- fije pro raněné vojíny u Drinopole. Poněvadž počet raněných vojáků je velký, vyslány ještě dva vlaky. Boje u Čataldže. Z Berlína, 28. března. „Nationalztgu.“ te- legrafují ze Sofije: Jak budou umístěni zajní Turci, o tom nestalo se ještě rozhodnutí. Bud učiněn pokus ubytovati je v kasárnách drino- polských, poněvadž je třeba železnice všech vozů k dopravě vojska k Čataldži. Vojsko ve vší rychlosti se vyzbrojuje, by ka- ždou chvíli bylo pohotovo ku pochodu. Z Caříhradu, 28. března. Po celý včerejš den bylo slyšeti zde dunění děl o Čataldže. Všechno vojsko, které zde dosud bylo, bylo odesláno na frontu. Nemocnice plní se zraněnými. Smý- šlení jest všude stísněné. Všechny před- ní stráže u Čataldže byly odvolá- ny. Mahmud Šefket paša však tvrdí, že po- sice jeho na čataldžské linii jest naprosto nedobytna. Zakoupená dráha do Dedeagače. Ze Soluna, 27. března. (K. k.) Ujišťuje se zde, že vyjednávání s Bulharskem o zakou- pení spojovací dráhy do Dedeagače mělo u- spokojivý průběh a protokol o koupí byl již podepsán.
Turek Mahmud Šefket Drinopol Berlín Buda Bulharsko Soluna
13 article
Bulharsko přijme prý návrh velmocí. Z Londýna, 27. března. (K. k.) „Reute- rova kancelář“ se dovídá, že možno se vším právem domnívati, že Bulharsko je ochotne přijmouti návrhy velmocí o sprostředkování Spojenci jsou ochotní válku ukončit. Z Vídně, 28. března. (K. k.) Zpravoda „Politische Korrespondenz“ v Sofiji dověděl se na příslušném místě, že dohoda spoje- ných balkánských států o přijeti návrhů velmocí za podklad pr jednání o mír byla již provedena. K této zprávě se sděluje, že není úmy- slem balkánských států pokra- čovati ve válce až do dosažení do- hody s Tureckem. Jsou naopak ochotny operace co nejdříve za- staviti. Odpověď kabinetů balkánských států v tomto smyslu bude velmocem co nej- dříve odevzdána. Tyto státy podají vůbec svým jednáním důkaz, že mají upřímnou vůli co možná nejrychleji dospě- ti kuzavření míru. Pokud jde o otázku válečné náhrady, lze předvídati, že bude upravena mezinárodní komisí, k níž bu- dou příbráni delegáti balkánských států. Po- kud jde o stanovení nových východních hranic mezi Bulharskem a Ture- ekem, bude sofijský kabinet zastávati poža- davek, aby pohraniční čára vedena byla způsobem, který by posky- toval Bulharsku záruky způsobi- losti ke strategické obraně. Tento zájem však vyžaduje, aby zamítnuto bylo ohraničení, utvořené močály u Enosu a žá- dati za čáru, která probíhá ze Sa- rosu do Midie. Z Berlína, 28. března. Ve zdejších diplo- matických kruzích se prohlašuje, že Bulha- ři nebudou se rozpakovati vést vojsko na Cařihrad. Neodhodla- jí-li se velmoci příměti mlado- tureckou vládu k rozumu, budou Bulhaři diktovati mír v Cařihra- dě. Avšak nezůstanou tam. poněvadž Caři- hrad není jejich tužbou. Naproti tomu však
Bulh Bulhar Bulharsko Londýn Reut Vídeň Turecko Berlín Cařihrad Politische Korrespondenz Sofiji
14 article
přejí si a musí dostati přístup k mo ři Mramorskému. Z Rodosta lze pro vozovati čilý obchod do Malé Asie, což Bul harům dostačí. Anglický hlas pro mocenské ukončení války. Z Londýna, 28. března. (K. k.) „Times naléhají na urychlení diplomatické akce velmocí. Není tak třeba jemnosti diplomatické řeči, jako spíš několika pádných vět, jichž smyslu by každý rozuměl. Jest po- vinností velmocí, zabránit Černé Hoře v dobytí Skadru. Nemohou při- pustiti ignorování svých rozkladů bez jisté ztráty na vážnosti, na níž se zakládá autorita sjednocené Evropy. Rovněž tak nutno učiniti přítrž bojům u Čataldže. List končí: Doba úvah a rad minula. Nyn nadešla doba rozhodování, jemuž dlužno dodati přesného a důkladného důrazu. Uvědomí si Evropa tuto chvíli, či dá se vy- jednáváním a protokolováním dohnati tam. kam ji přivede štěstí zbraní u Čataldže? Povážlivá prý mezinárodní sítuace. Z Paříže, 28. března. Zdejší řecký vysla- nec odjel na pohřeb krále Jiřího do Athén. Na cestě však dostal depeši, by vzhledem na povážlivou situaci se vrátil do Paříže, což vyslanec také učinil.
Mramorský Jiří Londýn Evropa Paříž Atény Times
15 article
černá Hora a Skader. Z Petrohradu. 28. března. „Novoie Vremja“ dostalo od svého zpravodaje v Ce- tyni telegram o slyšení, které měl u krále Mikuláše, jenž vyslovil se, že koná jen svoje zákonné právo, neodhodlal-li se ani vůči spo- jené Evropě v životní otázce černohorské v příčině Skadru povoliti. Z Kotoru, 28. března. Operace pře Skadrem dosud jsou zastaveny. Král Mikuláš dlí nyní v Cetyni, kde mě včera dlouhou poradu s ruským vyslancem šl. Gierse m. Z Cařihradu, 28. března. Dnes dostavil se na Portu rakousko-uherský velevyslanec markrabě Pallavicini a projevil jménem Rakousko-Uherska přání, aby Essad paša ve Skadru dostal instrukce stran volného od- chodu civilního obyvatelstva ze Skadru. Hned potom přišel na Portu německý velevyslanee Wangenheim a měl poradu s ministrem zahraničních záležitosti.
Novoie Vremja Mikuláš Port Pallavicini Petrohrad Mikuláš Evropa Kotor Cetyně Cařihrad Rakousko Uhersko Skadr
16 article V Cařihradč.
V Cařihradč. Vojenská liga chystá prý atentát na vládu. Z Paříže, 28. března. („Fremdenblatt.“ Z Cařihradu telegrafují: V četných domec poblíže Stambulu nalezeno veli k množství dynamitu, které posílilo po- licii v domněnce proti vojenské lize, že chystá atentát na vládu ve chvíli kdy vejde ve všeobecnou známost pád Dri- nopole. Ve Stambulu nalezeny také letáky ve kterých se praví: „Lide, zamlčují ti hroz- nou zprávu. Sultánské hroby v Drinopol jsou znesvěceny a nalézají se v rukou nevě- řících. Sultán a jeho okolí chystají se k útěku do Brussy. Pomozme si sami. Zatýkání vládních odpůrců. Z Cařihradu, 28. března. Zatýkání pro spiknutí proti mladotureckému komitétu trvá dále. V kruzích ligy se tvrdí, že vláda svý- mi agenty aranžuje sama předstí- rané spiknutí, aby sultána zastra- šila a příměla ho k různým opatřením. Vláda jest obviňována, že sultána chová tak- řka v zajetí a že mu brání přijímati stát níky jiných politických směrů.
Paříž Cařihrad Stambul Drinopol
17 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Audience minístra Bíliňsktého. Z Vídně, 28. března. Císař příjal dnes ve zvláštním dlouhém slyšení napřed společného ministra financí dra. Biliňského. Audience ta trvala 11/4 hodiny. Potom přijal císař uher- ského předsedu ministerského. Dr. Bobrzyňski. Z Vídně, 28. března. Haličský místodržitel dr. Michael Bobrzyňski, který zde meškal, odjel dnes do Lvova. Lukács ve Vídní. Z Vídně, 28. března. (K. k.) Předseda uher- ského ministerstva dr. šl. Lukacs přibyl sem dnes ráno ze Rěky. Z Pešti, 28. března. (K. k.) „Uh. tel. kor. kanc. oznamuje z Vídně: Ministerský předseda dr. šl. Lu- kács, který sem přibyl v 634 hod. ráno v průvodu svého tajemníka, odjel z nádraží Jižní dráhy de uherského paláce a zabýval se dopoledne úřad- ními záležitostmi. V 103%. hod. odebral se mini- sterský předseda do ministerstva zahra- ničních záležitostí, kde měl delší poradu s ministrem zahraničních záležitostí hr. Berch- holdem. V poledne vrátil se ministerský před- seda do uherského paláce, načež odjel do Schön- brunnu, kde byl o 1232 hod. příjat Jeho Ve- ličenstvem ve slyšení. Ministerský před- seda vrátí se asi ještě dnes večer do Pešti.
doktor Bobrzyňski Michael Bobrzyňski Lukács jít uherský palác Schön Vídeň Lvov Rěky Pešť
18 article
Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 27. března. (K. k.) (Poslanecká sně- movna. Dokončení.) Ministr spravedlnosti Ratier a ministerský předseda Barthou brojili proti do- datku, podanému socialisty k osnově o amnestii. dle něhož mají býti pojaty do amnestie též jisté činy, jež jsou stíhány zákonem na potlačení anar- chistických rejdů, zejména výzvy k sabotáži mo- bilisace. Dodatek byl přikázán komisl. Otázka tříleté vojenské služby ve Francll. Z Paříže, 27. března. (K. k.) Ministerský před- seda Barthou opakoval dnes odpoledne ve vo- jenské komisi prohlášení, učiněné ve sněmovně, že všichni členové kabinetu jsou úpl- ně za jedno o zásadě zavedení tříleté pro všechny stejné služební doby. Doufá, že komise schváli tuto zásadu do parla- mentních prázdnin. Vláda nepovažovala za nutné použíti nyní zmocnění, aby zadržela ročník 1910 pod prapory. Poněvadž však ministr vojenství má za to, že by přípravy pro toto opatření po měsíci květnu nebyly provedeny beze škody, bude nutno již nyní učiniti o tom rozhodnutí. Oběma sněmov- nám bude možno důkladně projednati zákonnou osnovu, vláda však za své zodpovědnosti učiní udržovací a připravná opalření, která jsou tím nut- nějšími, že skoro všichni odpůrci předlohy o tří- leté služební době v bezpodmínečném zájmu ná- rodní obrany připouštějí prodloužení služební doby aspoň o několik měsíců. Nový francouzský vyslanec v Cetyni. Z Paříže, 27. března. (K. k.) Delaroche-Vernef, velevyslanecký tajemník v ministerstvu zahranič- ních záležitosti, byl jmenován vyslancem v Ce- tyni Nový turecký velevyslanec v Berlíně. Z Caříhradu, 27. března. (K. k.) Mahmud Muk- tar paša byl jmenován velevyslancem v Berlíně.
Barthou Paříž Berlín Caříhrad
19 article
Boje v Tripolsku.
Tripolsko
20 article
Z Říma, 27. března. (K. k.) Dle telegramu Agence Stefanovy z Tripole byla dnes dopoledne na tvrzi v Yefírenu v přítomnosti vojska za hřmění děl a jásotu arabského obyvatelstva vztýčena ital- ská vlajka. Arabové provolali nadšeně slávu Italii, své osvoboditelce. Generálu Lequlovi bylo notábly města uloženo, aby králi tlumočil jejich uctivý hold. Australské loďstvo pro Anglii. Z Berlina, 27. března. (K. k.) Něm. kab. spol. oznamuje z Melbournu: Na hostině po spuštění australského křížáku „Melbourne“ prohlásil ge- nerální guvernér lord Denman, že Australie je
Stefanov Lequl Denman Řím Anglie Berlín Německo Melbourne Austrálie
21 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. Ve „Volných Směrech“ (XVII., č. 3.) ve stati „Bázeň před Evropou“ Jos. Čapek pokouší se ukázati, jak jsou nemístny výtky če- skému umění, že připojujíc se k dobovým prou- dům, nutně zadává svůj národní charakter. Autor činí při tom — aby výtku vyvrátil — obdobu mezi prací uměleckou a vědeckou: „Víme již ode dáv- na, že naše filosofie, lékařství, technika a všechny ostatní vědecké discipliny, i když jsou nejpůvod- nější, užívají ve svých methodách a ve své pozná- vací organisací mnoha a mnoha prostředků. z nichž zrovna ty nejzákladnější (zorná hlediska velikých vědeckých systémů, vůdčí hypothetické předpoklady, theorie organisace analytického deduklivního postupu a pod.), byly stvořeny a ob- jeveny velkými duchy jiných zemí. Nyní již je po- važujeme za náš samozřejmý kulturní majetek.
Čapek Evropa Jos
22 article
protože byly k nám přineseny ze živoucích du- chových potřeb, jejichž naléhavost má být ukoje- na a z organických disposicí, v nichž pak tyto vše- evropské kulturní složky jsou přirozeně assimilo- vány. Kulturní stav moderní Evropy je přece in- tensita nejšíře sdělitelná; není majetkem nebo vy- nálezem jediného národa, ale postupuje a vyrov- nává se v ustavičných nárazech. Duch, mozky všech lidí mohou být chtivým příjímacím apará- tem pro zářivá duchová poselství ze všech kultur- ních zemí: nejkrásnější vlastností světové kultury je právě její sdělitelnost a vzájemná součinnost mezi národy. Každé duchové vzepietí má v oblasti cítění elektrické vlastnosti a soudržný účin: dává vždy vysoké přiklady, vůdce, apoštoly, školy, ko- lektivní pohyby, bratrství a širokou jednotu světo- vých tendencí; každé plodné individuum a silný pionýrský duch i po největším osamění naleznou na konec sympatie a širší spříznění. U nás zcela dobře se oceňuje, když domácí věda dostoupí evropské úrovně a naše sebevědomí se zvyšuje, když je vykonávána silnými individualitami: tu rádi již mluvíme o původní české vědě.“ Proti to- mu, jde-li o umění, vyskytují se hned obavy, že následkem cizích vlivů, jež do něho směrodatně zasahují, mohlo by ztratit svůj původní charakter a odnárodniti se. Na to ukazuje J. Čapek, jak ka- ždé umění, umění všech národů podléhalo a podlé- há i cizím vlivům, jak my stále ještě potřebujeme
J Čapek Evropa
23 article
učiti se v cizině a končí! „Jestliže se dnes v če- ském umění uplatňují s novou a prudkou intensi- tou tak řečené cizí vlivy, není nutno je zakřiko- vat a obávat se, že by mohly ohrozit vývojový po- stup národně uměleckého ducha. Na takovém usu- zování z dálky bývá právě nejvíce tvořivé nezúčastněnosti. O národním uměleckém duchu je dnes vůbec těžko mluvit a nejméně prospěchu by bylo v tom, chtit ho uměle pěstovat a ohradit ho činskou zdí jako ochranou před cízími vlivy. Věříme-li, že máme v sobě nějaký živý fond národ- ní tvárné potence, pak měli bychom mit také to- lik důvěry, že tato původní síla — jestliže již kde existuje — se vždy spontanně projeví v každé chvíli a v každé současné formě.“ — „Volné Smě- ry“ dále obsahují: Le Fauconnier, Moderní sensi- bilita a obraz. — Ant. Matějček. Vývojová úloha Johna Constabla. — B. Kubišta, Nutnost kritiky. — V. špála. Povaha japonského umění. — K. Ča- pek, Theorie umění. — VI. Hofman, Tělesnost tan- ce. — Poznámky. — Ve vyobrazeních: Neznámý autor školy francouzsko-španělské — Luca Signa- relli — Pesellino — F. Zurbarán — V. van Gogh — G. dai Libri — Manet — Cézanne — Redon — Vuillard — Constable — Ogata Korin — To Shuai Sharaku.
Matějček Constable Kubišta K Čo Hofman F Zurbarán V Gogh Libri Manet Cézanne Redon Vuillard Ogata Korina Lucca signum Shuai Sharako Le Fauconnier
24 article
„Věstník České Akademic“ XXII. č. 2.) přináší obšírnou zprávu prof. dra. J. Vlčka o L. V. Riznerově „Bibliografii písem- nictví slovenského“, jejíž brzké vydéní by- lo již širší veřejnosti české oznámeno. Referát Vlěkův informuje o rázu i významu díla, opravdu svrchovaně důležitého stejně pro nás jako pro Slováky: Rizner pojímá svou bibliografii ve smyslu nejširším. Zabírá totiž všecko, co nejen na Sloven- sku, nýbrž i jinde napsali a vytlskli rodilí Slo- váci; co o Slovensku psali a vytiskli příslušníci také jiných národů, a co na Slovensku i o Sloven- sku, doma i za hranicemi, bylo psáno a tištěno nejen československy, nýbrž i latinsky, německy, maďarsky nebo kterýmkoli jazykem jiným. To se ovšem týká i věcí přeložených. Vedle toho pojaty jsou v dílo 1 soupisy realií archeologických, hl- storických, topografických a přírodovědeckých. pokud se týkají také literatury, takže u Riznera nalézáme na př. úplný soupis nalezišť starožitnosti na Slovensku atd. Způsob, kterým je veškerá látka uspořádána, jest abecední, lexikální. Časově jde Bibliografie až po r. 1900. Prací svou, která za- ujme asi 250 tiskových archů, zabýval se Rizner po 35 let sbíraje materiál nejen ve velkých knihovnách domácích, nýbrž i v knihovnách men- ších (farních, školních, soukromých) i v Čechácha za hranicemi (celkem asi na 30 místech: neboť Slo- váci nemají knihovny, jež by podávala slovenika aspoň v jakés takés úplnosti). — V ostatním ob- sahu „Věstníku“ je: Dr. A. žáček, Přehled pokro- ků fysiky za léta 1909—1910. — Dr. H. Titz, Dějiny a nynější stav bádání o glosách z Reichenau. — Výtahy z prací od Akademie přijatých, tiskem vydaných a cenou poctěných. — Zprávy o činnosti schůzí třídních. — Výkaz došlých prací a žádostí
profesor doktor J Vlček L V Riznerův Slovák Rizner H Titz Slovensko Reichenau Český Akademic
25 article
Ve „Zvonu“ (XIII., č. 28) tiskne Argu s zají- mavé líčení politických poměrů našich „Za vlády absolutismu“. Vykládá o organisaci politické policie, která zacházela až do titerností, dnes nám směšných, které však své doby tísnily a ničily ne- pohodlné občany. Po roce 1850 byly na př. vedenyá katastr osob politicky podezřelých a katastr dobře smýšlejících. „Počet nespokojenců z počátku stou- pal, později, když každý volnější projev přísně stihán, klesal. Ve čtvrtletí říjen-prosinec 1853 činil počet ten 153 v Rakousích, 2756 v Čechách, 308 na Moravě, 1462 v Haličí atd., tak že Čechy jsou hned za Benátkami, kde počet podezřelých dostou- pil na 2856; Uhry byly na třetím místě (s 2153 po- dezřelými). V celém Rakousku i s Uhrami Lombardií bylo v tomto čtvrtletí 13.146 podezřelých osob.“ Debře smýšlejících bylo v březnu 1853 Čechách 131, na Moravě 40. „Později sestavovány i jiné speciální rejstříky, jako na př. rejstřík provi- nilců, sestavený podle akt vojenského soudu na
Arga Uher Lombardie smýšlející Rakousy Čechy Morava Halič Benátky Rakousko Uhry Čechy 131
26 article
Hradčanech, rejstřik pro politické delikty uvězně- ných, ale propuštěných, rejstřík internovaných. rejstřík domnělých přátel a přívrženců Košutových. rejstřík přívrženců Havličkových atd.“ Zápis do ka- tastru osob politicky podezřelých stal se osudným Boženě Němcové, nejvýznačnější české spisovatel- ce, ženě vzácného ducha i srdce. Zápis stal se při- činou služebních ústrků jejího muže (finančního ú- řadníka) a tím i hmotného strádání a bídy Němco- vé. Provinění manželů Němcových bylo takto kva- lifikováno: Josef Němec se svou chotí v Balašových Darmotách v Uhrách; oba patřili vždy k straně ultračeské, vládě nepřátelské, stáli v korespondenei s pověstným hostinským pražským Petrem Fastrem a Němec ušel vyšetřování a potrestání pro svou velezrádnou činnost r. 1848 jenom vyhlášenou amnestií z 24. září 1848.“ — Obsah čísla doplňují- Fr. Sekanina, Glossa jubilejní. — Jar. Parma, Hrstka země. — E. Tréval, Útok života. — J. ši- mánek, Serafin v okně kathedrály. — B. Frida. Mladá léta Jaroslava Vrchlického. — Em. z Leše- hradu, Budoucím věkům. — F. X. Svoboda, Trhající se břehy. — Kar. Červinka, Jeseň. — Litera tura. —
Košutův Havličkový Němcová Josef Němec Petro Fastr Němec Sekanina Parma Hrstka E Tréval Serafin Vrchlický em Svoboda Červinka Hradčany Uhry Kara Balašův Darmoty Lešhrad Glossa jubilejní
27 article Týden.
Týden. „Lumír“ (XLI., č. 6) přináší dvě glosy Joseí Holého a Viktora Dyka („Tvarové bohat- ství) o formě v české poesii. Glosa Holého psaná patrně pro domo, vytýká: „Naše poesle nehledá a nezná nových a nových forem. Spoko- jaje se blahým vědomím jednou nabytého kliče k tajemství umění. Její fasády jsou únavně stejné její chrámy ploše mdlá. Stejnou formou zpívá písei milostnou jako nacionální, stejným rythmem po- dá vzruch i vážnost, stejně nás ubíjejí řádky re- flexe i vášně. Naše poesie nezná tvarového bobat- ství, nezná rozkoše hledání nových forem novýmí podněty. Celá sbírka básní od alfa do omega nese se jedním tonem a tokem, celé epos zvučí tými hluchým cpakovaným pochodem, celé drama dle věčného schematu a mluvené jediným člověkem. A tato tvarová chudoba omlouvá se důslednosti básníkovou nebo tím, jak prý básník z umělecké kázně se překonal a vnutil se do určité formy .. V naší poesii vyníká prázdný, neestetický forma- liemus nad niírnost umění. Je na ní příliš znáti technickou řemeslnost. Proto zní hluše, jalově. To- vární výrobky uměleckého průmyclu. Chceme bri- lantní formu, ano, ale chceme i podstatu umění živou, živelnou krásu.“ Poznámka Dykova háj českou lyriku před věeobecností výtek Holého, ale uznává, že problémy, kterých se Josef Holý dotkl měly by být ne pouze nadhozeny, ale studovány. Pokud jde o postulované tvarové bohatství, správ- ně omezuje vývody Holého: „Bohatství tvarové bez pochopitelných podmínek bylo by prostě ne- vkusným luxem. Není nutna mnohotvárnost, ale
Lumír Holý Dyk Dykův Holá
28 article
oprávněna miti loďstvo pod vlastní kontrolou
29 article
vhodná volba formy.“ — „Lumír“ dále podává- K. Šarlih, Smutný husar. — O. Theer, Tři písně. — Pospíšil, Pohřbívač duší. — O. Fišer. Dobrou noc. Ve chvíli závisti. — D. E. Rádl. Paracelsus. — H. Maliřová. Tvěj malý hrob. — M. Hýsek. JJi- ráskovy paměti. — Literatura. — Divadlo. — Hud- ba. — Zprávy. Obyčejně zaráží, že venkovské obce pramálo se těší, nebudou-li velkého nádraží, které svými úřadníky a zřízenci neobyčejně zmnoží, někdy a znásobí jejich populaci. Jakým získem podobná velká stanice něldy je pro venkovskou obec, uka- zují „Obecni Zájmy“ (XIV., č. 4) ve stali Jar.
K Šarlih Theer Pospíšil duše Fišer D E Rádl Paracelsus H Maliřová M Hýsek Hud Lumír divadlo
30 article
Prokopa „Výdělková daň dráhy a na- še obee“. Největší díl výdělkové daně dráhy připadne velkým městům (stdlu podnikatelstva dráhy a sidlu vozební správy v zemi, pokud se týče hlavnímu městu zeměl: pouze nepatrná část daně (lic, pokud se týče /) předepisuje se ve všech ostatních obeích, kterými železnice jde, po- dle výše placených daní přímých, v něž se však nečítá osobní daň z příjmů. Jaká břemena však obci vznikají velkým nádražím, ukazuje konkrétný příklad: V obci Starkoči nachází se důležité spo- jovací nádraží, kde zaměstnán je značný počet zřízenců, většinou v obci bydlicích. 40 procent obyvatelů obce jsou členové rodin železničních zřízenců, z nichž žádný neplatí obecních přirážek (neboť daň z příjmu jim není podrobena). Ostat- ních 60 procent obyvatelstva, vesměs to malých chalupníků a domkářů, platí přirážkami školné. komunikace (zejména i k nádraží), náklady chu- dinské atd. Tak v uvedené obci jen správa obec- ních cest, vedoucích výbradně k nádraží, vyžaduje ročně na 400 kor., 1. j. as 407% všech obecních přírážek. A výdělková daň dráhy, dle výše přimé daně na obec připadající, obnáší 40 kor. To jest celý příjem, který z velkého podniku železničního obci plyne, co zatím obec jen na školném za děti zřízenců platí 60 K ročně. Takový dopravní pod- nik, v němž zaměstnáno jest na 30 zřízenců, platt tolik daně, jako některý řemeslník, pracujícís jedním tovaryšem. — „Zájmy“ mimo to přiná- 6ejí: Stíny naší samosprávy. — JUC. Jar. Upřímný. Osady a jejich poměr k obcím. — Samosprávná směs. — Různé zprávy. — Dotazy a odpovědi.
Starkoč zřízenec