1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pátek 28. března 1913.
Praha
4
article
Na ranní a vočerní liety
předplácí se
V Praze v administrneit
na měste.
na čtvr lota . . . . V K —
6 K — h
s dvoji donáškon
mněslc. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K e2 b
ve úllálkách
na měsle
2 K 8o
Poštou.
na měsle,
. . H K
na čtvrt leta : . . . 9 K 80
s dvojí zásílkou
na měsle
na čtvrt ieta . . . 11 K S0
Praha
6
article
Vecern
Vecern
lanní
V drohném prodejit
ranní čislo o sobě . za 8h
večerní
za 4h
Ve tiliálkách na venko
ranni oislo-
. . . . . 10h
večorní .
. . . . . . 5h
nsorátv
plati se hotově napřed.
ledplsceni a insorty přijimá
sominístrace v Marianské ul., a.
Tam nacházojí se též
redakce, tiskarna a expediee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceji.
7
article
Nová válka na Balkáně
Nová válka na Balkáně
Drinopol v moci Bulharů.
Spojení Solije s Drínopolí.
čm. Ze Solije, 28. března. (Zvl. tel. „Nár
L.“) Telegrafické spojení s Odrinem je o
včerejška přerušeno a také vláda dnes po
celý den zůstala beze všech zpráv. Ví se
pouze, že král dnes v poledne společně se
Savovem odjel automobilem z Mustafy paše
do Odrinu. Telegrafické spojení bude do
zítřka obnoveno, Ve dvou dnech snad bude
zařízeno také přímé železníční spojení s odrin-
skou stanicí, Karagatcem vedoucí, protože
tam přes řeku Ardu most prý byl velmi málo
poškozen. Byly prý vytrhány pouze pražce,
patrně k topení. Sofije je dnes osvětlena, ale
lid schází — všechno je na bojišti.
Z historie úloku na Drinopol
Ze Solije, 28. března. („Zeit“.) Na ko-
runní radě, která konána byla v Saragači již
nedávno, rokovalo se o zabrání Drinopole
útokem. Nestalo se tenkráte žádné usnesení.
poněvadž soud ministrů a jednotlivých gene-
rálů se rozcházel. Tenkráte přimlouval se za
všeobecný útok na město zvláště velitel ar-
mády Ivanov, jehož mínění potom prorazilo.
Útok byl podle zevrubného plánu vypraco-
ván. Byl podníknut na nejslabší část pevno-
sti Turci měli býti klamáni všeobecnou pal-
bou s veškerých stran o místě, na které bude
útok podniknut. Že ten se zdaří již po dvou
nocích a jednom dnu, vlastně po 49 hodinách
bylo překvapením pro vládu samu a je důka-
zem kromobyčejné útočnosti bulharských vo-
jáků.
Bulhar
Savov
Mustafa
Ivanov
Turek
Balkán
Drinopol
Odrin
Arda
Solija
národní L
8
article
Telegram mínistra vojenství králí Ferdinan
dovi.
Ze Solije, 27. března. (K. k.) Jakmile do-
šla zpráva o pádu Drinopole, zaslal ministi
vojenství králi telegram, v němž se pravi
Dobytí pevnosti drinopolské je
korunou, již Prozřetelnost obda-
řila udatnou bulharskou armádu
která svou bezpříkladnou rekov-
ností dokázala, že vyšla z národa
podivuhodného svou rozvahou a
houževnatosti. Tento úspěch, k te-
rý zasluhuje čestné místo ve vá-
Tečných dějinách celého sv ěta
sluší vděčiti především neunavné péči Vašeho
Veličenstva, aby se armáda stala důstojnou
takových úspěchů.
Město je osvětleno, dobyti Drinopole
oslavuje se ohňostroji, pochodňovými průvo-
dy a národními slavnostmi.
Král Ferdinand v Drinopolí.
Z Drinopole, 27. března. (K. k.) Král
který hned na zprávu o pádu Drinopole odje
sem zvláštním vlakem, vjel dnes v automobilu.
poněvadž vlak byl nucen zastaviti před mě-
stem, do města, provázen princi a generály
Savovem, Ivanovem, Radkem a Petrovem.
Turecká posádka pokusila sev
poslední chvili vyhoditi do po-
větři velký železnični most pře
řeku Ardu, což se však podařilo jen z čá-
sti. Přes to byl král proto nucen zvoliti sil-
nici a projeti do města mezi nekonečnými řa-
dami tureckých zajatců. Po objížďce, na níž
byl všude nadšeně vítán, odebral se král
s princi a družinou do vojenského klubu, kde
je internován Šukri paša s generál-
nim štábem. Král vykonal především pře
hlídku vojska. Pak příjal Sukriho pašu, k te-
rý mu odevzdal šavli, již král ge-
nerálovi vrátil s několika licho-
tivými slovy.
Ze Sofije, 28. března. (K. k.) Bulharská
telegraíní agentura oznamuje z Drinopole
Ferdinand
Savov
Ivanov
Radek
Drinopol
Drinopolit
Petrov
Arda
Solij
9
article
vjezd krále Ferdinanda, jemuž vyšli v ústrety
generálové Savov, Ivanov a Petrov. Vraceje
generálu Šukrovi pašovi šavli, pronesl k němu
král lichotivá slova uznání za jeho zmužilost
a vojenské cnosti. V poslední chvíli
dal šukri paša vyhoditi do povětří
všechny arsenály a zapáliti vše-
chna skladiště zásob. Pokusil se také
pobořiti most přes Ardu na železniční trati
Drinopol-Cařihrad. Most bude bulharským
ženijním vojskem opraven asi za týden.
Kořist a zajatci.
Ze Solije, 27. března. (K. k.) Dnes nedošla
z Drinopole žádná přímá zpráva, poněvadž
telegrafní spojení není ještě obnoveno. Dle
zprávy z věrohodného pramene není dosud
možno učiniti bilanci kořisti anebo spočítat
zajatce. V Drinopoli dosazeny byly bulharské
městské úřady.
Telegram tureckého velitele mínisterstvu
vojenství.
Z Cařihradu, 27. března. (K. k.) Posledn
jiskrový telegram Šukriho paše ministerstvu
vojenství je datován ze dne 25. t. m. a zni-
Nepřítel podnikl dnes prudký útok. Rozvinul
se krvavý boj. Nevím ještě, jak dopadne, ale
bude-li míti nepřítel úspěch, dám vyhoditi do
povětří všechna opevnění. Nebudu ani váhati.
abych pobořil svatá místa a ochránil je před
osudem býti znesvěcenu profanními nohama.
Ničím nyní radiotelegrafické přístroje. Zví-
tězí-li nepřítel, nevtrhne do mě-
sta, nýbrždohromady trosek, roz-
bitých minami.
Ferdinand
Savov
Ivanov
Šukr
Petrov
Arda
Drinopol
Cařihrad
Most
Solij
10
article
První turecká zpráva o pádu Drinopole.
Z Cařihradu, 28. března. Včera byla tu
vydána první zpráva, oznamující pád Drino-
pole. Předpokládá se v ní, že Šukri paša při
dobytí pevnosti hrdinsky padl a věnuje se mu
v této zprávě posmrtná vzpomínka. Praví se
v ní: „Zpráva, která nás došla o slavných či-
nech našich bratrů v Drinopoli, naplňuje srdce
každého Ottomana smutkem i radostí záro-
veň. Obhájce Šukri paša dostál svému slovu
důstojnickému, uživ všech lidských prostřed-
ků, aby pevnost obhájil. Posádka se zbraněmi
v ruce zůstala pohřbena pod ssutinami, v čele
s hrdinou Šukrim pašou. Drinopol padla, ale
čest naší vlasti jest zachráněna. Nepřítel ne-
bude míti povděku, že se zmocnil města, kte-
réž jest pouhým rumištěm. Dějiny i dějepisci
naší vlasti zlatým písmem zaznamenají jméno
tohoto hrdiny, který život svůj mužně oběto-
val. Hrdina Šukri paša miloval tento kout své
vlasti, který mu byl svěřen, tou měrou, že ra-
ději zahynul, než by ho byl opustil. Čest bu-
diž jeho památoe!
Šukrí paša.
Ze Sofije, 28. března. Jak již oznámeno.
ubytován bude Šukri paša v jednom ze so-
fijských hotelů a bude se moci po městě volně
pohybovati. Bude-li si přáti vrátiti se do Caři-
hradu, bude mu také vyhověno.
Šukri
paša
Drinopol
Cařihrad
Drina
Drinopoli
carhrad
11
article
Spálená mešita Selima II
Z Londýna, 28. března. Ze Sofije ozna
mují: Ještě než Bulhaři dobyli Drinopole, spá-
lili Turci velkou mešitu Selíma II.
Hlas o pádu Drinopole.
Ze Sofije, 27. března. (K. k.) „Mir“ píše
Protože výsledek války byl už rozhodnut.
spokojili jsme se tím, že jsme zůstali v de-
fensívě. Takto rozšířila se báchorka, že ar-
máda bulharská se stala neschopnou akce
byli jsme překvapeni, vidouce z podminel
míru, mocnostmi navržených, že Evropa za-
čala nečinit rozdílu mezi poraženým Ture-
ckem a vítězným spolkem balkánským. Do-
bytí Drinopole bodáky mění situaci na ná
prospěch. Chceme mír, který se shoduje se
skutečnostmi a přinesenými obětmi, nebude-l
Selim II
Bulhar
Londýn
Drinopol
Turec
Mira
Evropa
Sofij
12
article
však mír takový přijat, máme více vojska,
než je potřeba, zvláště však děl, pro even-
tuelní akci proti Čataldží a Gallipoli.
Srbské zdravotní vlnky ke Drinopoli.
Z Bělebradu, 28. března. K telegrafické
žádosti bulharského ministerstva vojenstv
vypraveny odtud dva zdravotní vlaky do S-
fije pro raněné vojíny u Drinopole. Poněvadž
počet raněných vojáků je velký, vyslány ještě
dva vlaky.
Boje u Čataldže.
Z Berlína, 28. března. „Nationalztgu.“ te-
legrafují ze Sofije: Jak budou umístěni zajní
Turci, o tom nestalo se ještě rozhodnutí. Bud
učiněn pokus ubytovati je v kasárnách drino-
polských, poněvadž je třeba železnice
všech vozů k dopravě vojska k Čataldži.
Vojsko ve vší rychlosti se vyzbrojuje, by ka-
ždou chvíli bylo pohotovo ku pochodu.
Z Caříhradu, 28. března. Po celý včerejš
den bylo slyšeti zde dunění děl o
Čataldže. Všechno vojsko, které
zde dosud bylo, bylo odesláno na
frontu. Nemocnice plní se zraněnými. Smý-
šlení jest všude stísněné. Všechny před-
ní stráže u Čataldže byly odvolá-
ny. Mahmud Šefket paša však tvrdí, že po-
sice jeho na čataldžské linii jest naprosto
nedobytna.
Zakoupená dráha do Dedeagače.
Ze Soluna, 27. března. (K. k.) Ujišťuje se
zde, že vyjednávání s Bulharskem o zakou-
pení spojovací dráhy do Dedeagače mělo u-
spokojivý průběh a protokol o koupí byl již
podepsán.
Turek
Mahmud Šefket
Drinopol
Berlín
Buda
Bulharsko
Soluna
13
article
Bulharsko přijme prý návrh velmocí.
Z Londýna, 27. března. (K. k.) „Reute-
rova kancelář“ se dovídá, že možno se vším
právem domnívati, že Bulharsko je ochotne
přijmouti návrhy velmocí o sprostředkování
Spojenci jsou ochotní válku ukončit.
Z Vídně, 28. března. (K. k.) Zpravoda
„Politische Korrespondenz“ v Sofiji dověděl
se na příslušném místě, že dohoda spoje-
ných balkánských států o přijeti
návrhů velmocí za podklad pr
jednání o mír byla již provedena.
K této zprávě se sděluje, že není úmy-
slem balkánských států pokra-
čovati ve válce až do dosažení do-
hody s Tureckem. Jsou naopak
ochotny operace co nejdříve za-
staviti. Odpověď kabinetů balkánských
států v tomto smyslu bude velmocem co nej-
dříve odevzdána. Tyto státy podají vůbec
svým jednáním důkaz, že mají upřímnou
vůli co možná nejrychleji dospě-
ti kuzavření míru. Pokud jde o otázku
válečné náhrady, lze předvídati, že
bude upravena mezinárodní komisí, k níž bu-
dou příbráni delegáti balkánských států. Po-
kud jde o stanovení nových východních
hranic mezi Bulharskem a Ture-
ekem, bude sofijský kabinet zastávati poža-
davek, aby pohraniční čára vedena
byla způsobem, který by posky-
toval Bulharsku záruky způsobi-
losti ke strategické obraně. Tento
zájem však vyžaduje, aby zamítnuto bylo
ohraničení, utvořené močály u Enosu a žá-
dati za čáru, která probíhá ze Sa-
rosu do Midie.
Z Berlína, 28. března. Ve zdejších diplo-
matických kruzích se prohlašuje, že Bulha-
ři nebudou se rozpakovati vést
vojsko na Cařihrad. Neodhodla-
jí-li se velmoci příměti mlado-
tureckou vládu k rozumu, budou
Bulhaři diktovati mír v Cařihra-
dě. Avšak nezůstanou tam. poněvadž Caři-
hrad není jejich tužbou. Naproti tomu však
Bulh
Bulhar
Bulharsko
Londýn
Reut
Vídeň
Turecko
Berlín
Cařihrad
Politische Korrespondenz
Sofiji
14
article
přejí si a musí dostati přístup k mo
ři Mramorskému. Z Rodosta lze pro
vozovati čilý obchod do Malé Asie, což Bul
harům dostačí.
Anglický hlas pro mocenské ukončení války.
Z Londýna, 28. března. (K. k.) „Times
naléhají na urychlení diplomatické
akce velmocí. Není tak třeba jemnosti
diplomatické řeči, jako spíš několika pádných
vět, jichž smyslu by každý rozuměl. Jest po-
vinností velmocí, zabránit Černé
Hoře v dobytí Skadru. Nemohou při-
pustiti ignorování svých rozkladů bez jisté
ztráty na vážnosti, na níž se zakládá autorita
sjednocené Evropy. Rovněž tak nutno
učiniti přítrž bojům u Čataldže.
List končí: Doba úvah a rad minula. Nyn
nadešla doba rozhodování, jemuž
dlužno dodati přesného a důkladného důrazu.
Uvědomí si Evropa tuto chvíli, či dá se vy-
jednáváním a protokolováním dohnati tam.
kam ji přivede štěstí zbraní u Čataldže?
Povážlivá prý mezinárodní sítuace.
Z Paříže, 28. března. Zdejší řecký vysla-
nec odjel na pohřeb krále Jiřího do Athén.
Na cestě však dostal depeši, by vzhledem na
povážlivou situaci se vrátil do
Paříže, což vyslanec také učinil.
Mramorský
Jiří
Londýn
Evropa
Paříž
Atény
Times
15
article
černá Hora a Skader.
Z Petrohradu. 28. března. „Novoie
Vremja“ dostalo od svého zpravodaje v Ce-
tyni telegram o slyšení, které měl u krále
Mikuláše, jenž vyslovil se, že koná jen svoje
zákonné právo, neodhodlal-li se ani vůči spo-
jené Evropě v životní otázce černohorské
v příčině Skadru povoliti.
Z Kotoru, 28. března. Operace pře
Skadrem dosud jsou zastaveny.
Král Mikuláš dlí nyní v Cetyni, kde mě
včera dlouhou poradu s ruským vyslancem
šl. Gierse m.
Z Cařihradu, 28. března. Dnes dostavil
se na Portu rakousko-uherský velevyslanec
markrabě Pallavicini a projevil jménem
Rakousko-Uherska přání, aby Essad paša
ve Skadru dostal instrukce stran volného od-
chodu civilního obyvatelstva ze Skadru. Hned
potom přišel na Portu německý velevyslanee
Wangenheim a měl poradu s ministrem
zahraničních záležitosti.
Novoie Vremja
Mikuláš
Port
Pallavicini
Petrohrad
Mikuláš
Evropa
Kotor
Cetyně
Cařihrad
Rakousko
Uhersko
Skadr
16
article
V Cařihradč.
V Cařihradč.
Vojenská liga chystá prý atentát na vládu.
Z Paříže, 28. března. („Fremdenblatt.“
Z Cařihradu telegrafují: V četných domec
poblíže Stambulu nalezeno veli k
množství dynamitu, které posílilo po-
licii v domněnce proti vojenské lize, že
chystá atentát na vládu ve chvíli
kdy vejde ve všeobecnou známost pád Dri-
nopole. Ve Stambulu nalezeny také letáky
ve kterých se praví: „Lide, zamlčují ti hroz-
nou zprávu. Sultánské hroby v Drinopol
jsou znesvěceny a nalézají se v rukou nevě-
řících. Sultán a jeho okolí chystají se k útěku
do Brussy. Pomozme si sami.
Zatýkání vládních odpůrců.
Z Cařihradu, 28. března. Zatýkání pro
spiknutí proti mladotureckému komitétu trvá
dále. V kruzích ligy se tvrdí, že vláda svý-
mi agenty aranžuje sama předstí-
rané spiknutí, aby sultána zastra-
šila a příměla ho k různým opatřením. Vláda
jest obviňována, že sultána chová tak-
řka v zajetí a že mu brání přijímati stát
níky jiných politických směrů.
Paříž
Cařihrad
Stambul
Drinopol
17
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Audience minístra Bíliňsktého.
Z Vídně, 28. března. Císař příjal dnes ve
zvláštním dlouhém slyšení napřed společného
ministra financí dra. Biliňského. Audience ta
trvala 11/4 hodiny. Potom přijal císař uher-
ského předsedu ministerského.
Dr. Bobrzyňski.
Z Vídně, 28. března. Haličský místodržitel
dr. Michael Bobrzyňski, který zde meškal,
odjel dnes do Lvova.
Lukács ve Vídní.
Z Vídně, 28. března. (K. k.) Předseda uher-
ského ministerstva dr. šl. Lukacs přibyl sem dnes
ráno ze Rěky.
Z Pešti, 28. března. (K. k.) „Uh. tel. kor. kanc.
oznamuje z Vídně: Ministerský předseda dr. šl. Lu-
kács, který sem přibyl v 634 hod. ráno v průvodu
svého tajemníka, odjel z nádraží Jižní dráhy de
uherského paláce a zabýval se dopoledne úřad-
ními záležitostmi. V 103%. hod. odebral se mini-
sterský předseda do ministerstva zahra-
ničních záležitostí, kde měl delší poradu
s ministrem zahraničních záležitostí hr. Berch-
holdem. V poledne vrátil se ministerský před-
seda do uherského paláce, načež odjel do Schön-
brunnu, kde byl o 1232 hod. příjat Jeho Ve-
ličenstvem ve slyšení. Ministerský před-
seda vrátí se asi ještě dnes večer do Pešti.
doktor
Bobrzyňski
Michael Bobrzyňski
Lukács
jít uherský palác
Schön
Vídeň
Lvov
Rěky
Pešť
18
article
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 27. března. (K. k.) (Poslanecká sně-
movna. Dokončení.) Ministr spravedlnosti Ratier
a ministerský předseda Barthou brojili proti do-
datku, podanému socialisty k osnově o amnestii.
dle něhož mají býti pojaty do amnestie též jisté
činy, jež jsou stíhány zákonem na potlačení anar-
chistických rejdů, zejména výzvy k sabotáži mo-
bilisace. Dodatek byl přikázán komisl.
Otázka tříleté vojenské služby ve Francll.
Z Paříže, 27. března. (K. k.) Ministerský před-
seda Barthou opakoval dnes odpoledne ve vo-
jenské komisi prohlášení, učiněné ve sněmovně,
že všichni členové kabinetu jsou úpl-
ně za jedno o zásadě zavedení tříleté
pro všechny stejné služební doby.
Doufá, že komise schváli tuto zásadu do parla-
mentních prázdnin. Vláda nepovažovala za nutné
použíti nyní zmocnění, aby zadržela ročník 1910
pod prapory. Poněvadž však ministr vojenství má
za to, že by přípravy pro toto opatření po měsíci
květnu nebyly provedeny beze škody, bude nutno
již nyní učiniti o tom rozhodnutí. Oběma sněmov-
nám bude možno důkladně projednati zákonnou
osnovu, vláda však za své zodpovědnosti učiní
udržovací a připravná opalření, která jsou tím nut-
nějšími, že skoro všichni odpůrci předlohy o tří-
leté služební době v bezpodmínečném zájmu ná-
rodní obrany připouštějí prodloužení služební
doby aspoň o několik měsíců.
Nový francouzský vyslanec v Cetyni.
Z Paříže, 27. března. (K. k.) Delaroche-Vernef,
velevyslanecký tajemník v ministerstvu zahranič-
ních záležitosti, byl jmenován vyslancem v Ce-
tyni
Nový turecký velevyslanec v Berlíně.
Z Caříhradu, 27. března. (K. k.) Mahmud Muk-
tar paša byl jmenován velevyslancem v Berlíně.
Barthou
Paříž
Berlín
Caříhrad
19
article
Boje v Tripolsku.
Tripolsko
20
article
Z Říma, 27. března. (K. k.) Dle telegramu
Agence Stefanovy z Tripole byla dnes dopoledne
na tvrzi v Yefírenu v přítomnosti vojska za hřmění
děl a jásotu arabského obyvatelstva vztýčena ital-
ská vlajka. Arabové provolali nadšeně slávu Italii,
své osvoboditelce. Generálu Lequlovi bylo notábly
města uloženo, aby králi tlumočil jejich uctivý
hold.
Australské loďstvo pro Anglii.
Z Berlina, 27. března. (K. k.) Něm. kab. spol.
oznamuje z Melbournu: Na hostině po spuštění
australského křížáku „Melbourne“ prohlásil ge-
nerální guvernér lord Denman, že Australie je
Stefanov
Lequl
Denman
Řím
Anglie
Berlín
Německo
Melbourne
Austrálie
21
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
Ve „Volných Směrech“ (XVII., č. 3.) ve
stati „Bázeň před Evropou“ Jos. Čapek
pokouší se ukázati, jak jsou nemístny výtky če-
skému umění, že připojujíc se k dobovým prou-
dům, nutně zadává svůj národní charakter. Autor
činí při tom — aby výtku vyvrátil — obdobu mezi
prací uměleckou a vědeckou: „Víme již ode dáv-
na, že naše filosofie, lékařství, technika a všechny
ostatní vědecké discipliny, i když jsou nejpůvod-
nější, užívají ve svých methodách a ve své pozná-
vací organisací mnoha a mnoha prostředků.
z nichž zrovna ty nejzákladnější (zorná hlediska
velikých vědeckých systémů, vůdčí hypothetické
předpoklady, theorie organisace analytického
deduklivního postupu a pod.), byly stvořeny a ob-
jeveny velkými duchy jiných zemí. Nyní již je po-
važujeme za náš samozřejmý kulturní majetek.
Čapek
Evropa
Jos
22
article
protože byly k nám přineseny ze živoucích du-
chových potřeb, jejichž naléhavost má být ukoje-
na a z organických disposicí, v nichž pak tyto vše-
evropské kulturní složky jsou přirozeně assimilo-
vány. Kulturní stav moderní Evropy je přece in-
tensita nejšíře sdělitelná; není majetkem nebo vy-
nálezem jediného národa, ale postupuje a vyrov-
nává se v ustavičných nárazech. Duch, mozky
všech lidí mohou být chtivým příjímacím apará-
tem pro zářivá duchová poselství ze všech kultur-
ních zemí: nejkrásnější vlastností světové kultury
je právě její sdělitelnost a vzájemná součinnost
mezi národy. Každé duchové vzepietí má v oblasti
cítění elektrické vlastnosti a soudržný účin: dává
vždy vysoké přiklady, vůdce, apoštoly, školy, ko-
lektivní pohyby, bratrství a širokou jednotu světo-
vých tendencí; každé plodné individuum a silný
pionýrský duch i po největším osamění naleznou
na konec sympatie a širší spříznění. U nás zcela
dobře se oceňuje, když domácí věda dostoupí
evropské úrovně a naše sebevědomí se zvyšuje,
když je vykonávána silnými individualitami: tu
rádi již mluvíme o původní české vědě.“ Proti to-
mu, jde-li o umění, vyskytují se hned obavy, že
následkem cizích vlivů, jež do něho směrodatně
zasahují, mohlo by ztratit svůj původní charakter
a odnárodniti se. Na to ukazuje J. Čapek, jak ka-
ždé umění, umění všech národů podléhalo a podlé-
há i cizím vlivům, jak my stále ještě potřebujeme
J Čapek
Evropa
23
article
učiti se v cizině a končí! „Jestliže se dnes v če-
ském umění uplatňují s novou a prudkou intensi-
tou tak řečené cizí vlivy, není nutno je zakřiko-
vat a obávat se, že by mohly ohrozit vývojový po-
stup národně uměleckého ducha. Na takovém usu-
zování z dálky bývá právě nejvíce tvořivé
nezúčastněnosti. O národním uměleckém duchu
je dnes vůbec těžko mluvit a nejméně prospěchu
by bylo v tom, chtit ho uměle pěstovat a ohradit
ho činskou zdí jako ochranou před cízími vlivy.
Věříme-li, že máme v sobě nějaký živý fond národ-
ní tvárné potence, pak měli bychom mit také to-
lik důvěry, že tato původní síla — jestliže již kde
existuje — se vždy spontanně projeví v každé
chvíli a v každé současné formě.“ — „Volné Smě-
ry“ dále obsahují: Le Fauconnier, Moderní sensi-
bilita a obraz. — Ant. Matějček. Vývojová úloha
Johna Constabla. — B. Kubišta, Nutnost kritiky.
— V. špála. Povaha japonského umění. — K. Ča-
pek, Theorie umění. — VI. Hofman, Tělesnost tan-
ce. — Poznámky. — Ve vyobrazeních: Neznámý
autor školy francouzsko-španělské — Luca Signa-
relli — Pesellino — F. Zurbarán — V. van Gogh
— G. dai Libri — Manet — Cézanne — Redon —
Vuillard — Constable — Ogata Korin — To Shuai
Sharaku.
Matějček
Constable
Kubišta
K Čo
Hofman
F Zurbarán
V Gogh
Libri
Manet
Cézanne
Redon
Vuillard
Ogata
Korina
Lucca signum
Shuai Sharako
Le Fauconnier
24
article
„Věstník České Akademic“ XXII.
č. 2.) přináší obšírnou zprávu prof. dra. J. Vlčka
o L. V. Riznerově „Bibliografii písem-
nictví slovenského“, jejíž brzké vydéní by-
lo již širší veřejnosti české oznámeno. Referát
Vlěkův informuje o rázu i významu díla, opravdu
svrchovaně důležitého stejně pro nás jako pro
Slováky: Rizner pojímá svou bibliografii ve smyslu
nejširším. Zabírá totiž všecko, co nejen na Sloven-
sku, nýbrž i jinde napsali a vytlskli rodilí Slo-
váci; co o Slovensku psali a vytiskli příslušníci
také jiných národů, a co na Slovensku i o Sloven-
sku, doma i za hranicemi, bylo psáno a tištěno
nejen československy, nýbrž i latinsky, německy,
maďarsky nebo kterýmkoli jazykem jiným. To se
ovšem týká i věcí přeložených. Vedle toho pojaty
jsou v dílo 1 soupisy realií archeologických, hl-
storických, topografických a přírodovědeckých.
pokud se týkají také literatury, takže u Riznera
nalézáme na př. úplný soupis nalezišť starožitnosti
na Slovensku atd. Způsob, kterým je veškerá látka
uspořádána, jest abecední, lexikální. Časově jde
Bibliografie až po r. 1900. Prací svou, která za-
ujme asi 250 tiskových archů, zabýval se Rizner
po 35 let sbíraje materiál nejen ve velkých
knihovnách domácích, nýbrž i v knihovnách men-
ších (farních, školních, soukromých) i v Čechácha
za hranicemi (celkem asi na 30 místech: neboť Slo-
váci nemají knihovny, jež by podávala slovenika
aspoň v jakés takés úplnosti). — V ostatním ob-
sahu „Věstníku“ je: Dr. A. žáček, Přehled pokro-
ků fysiky za léta 1909—1910. — Dr. H. Titz, Dějiny
a nynější stav bádání o glosách z Reichenau. —
Výtahy z prací od Akademie přijatých, tiskem
vydaných a cenou poctěných. — Zprávy o činnosti
schůzí třídních. — Výkaz došlých prací a žádostí
profesor
doktor
J Vlček
L V Riznerův
Slovák
Rizner
H Titz
Slovensko
Reichenau
Český Akademic
25
article
Ve „Zvonu“ (XIII., č. 28) tiskne Argu s zají-
mavé líčení politických poměrů našich „Za vlády
absolutismu“. Vykládá o organisaci politické
policie, která zacházela až do titerností, dnes nám
směšných, které však své doby tísnily a ničily ne-
pohodlné občany. Po roce 1850 byly na př. vedenyá
katastr osob politicky podezřelých a katastr dobře
smýšlejících. „Počet nespokojenců z počátku stou-
pal, později, když každý volnější projev přísně
stihán, klesal. Ve čtvrtletí říjen-prosinec 1853 činil
počet ten 153 v Rakousích, 2756 v Čechách, 308
na Moravě, 1462 v Haličí atd., tak že Čechy jsou
hned za Benátkami, kde počet podezřelých dostou-
pil na 2856; Uhry byly na třetím místě (s 2153 po-
dezřelými). V celém Rakousku i s Uhrami
Lombardií bylo v tomto čtvrtletí 13.146 podezřelých
osob.“ Debře smýšlejících bylo v březnu 1853
Čechách 131, na Moravě 40. „Později sestavovány i
jiné speciální rejstříky, jako na př. rejstřík provi-
nilců, sestavený podle akt vojenského soudu na
Arga
Uher
Lombardie
smýšlející
Rakousy
Čechy
Morava
Halič
Benátky
Rakousko
Uhry
Čechy 131
26
article
Hradčanech, rejstřik pro politické delikty uvězně-
ných, ale propuštěných, rejstřík internovaných.
rejstřík domnělých přátel a přívrženců Košutových.
rejstřík přívrženců Havličkových atd.“ Zápis do ka-
tastru osob politicky podezřelých stal se osudným
Boženě Němcové, nejvýznačnější české spisovatel-
ce, ženě vzácného ducha i srdce. Zápis stal se při-
činou služebních ústrků jejího muže (finančního ú-
řadníka) a tím i hmotného strádání a bídy Němco-
vé. Provinění manželů Němcových bylo takto kva-
lifikováno: Josef Němec se svou chotí v Balašových
Darmotách v Uhrách; oba patřili vždy k straně
ultračeské, vládě nepřátelské, stáli v korespondenei
s pověstným hostinským pražským Petrem Fastrem
a Němec ušel vyšetřování a potrestání pro svou
velezrádnou činnost r. 1848 jenom vyhlášenou
amnestií z 24. září 1848.“ — Obsah čísla doplňují-
Fr. Sekanina, Glossa jubilejní. — Jar. Parma,
Hrstka země. — E. Tréval, Útok života. — J. ši-
mánek, Serafin v okně kathedrály. — B. Frida.
Mladá léta Jaroslava Vrchlického. — Em. z Leše-
hradu, Budoucím věkům. — F. X. Svoboda, Trhající
se břehy. — Kar. Červinka, Jeseň. — Litera tura. —
Košutův
Havličkový
Němcová
Josef Němec
Petro Fastr
Němec
Sekanina
Parma
Hrstka
E Tréval
Serafin
Vrchlický
em
Svoboda
Červinka
Hradčany
Uhry
Kara
Balašův Darmoty
Lešhrad
Glossa jubilejní
27
article
Týden.
Týden.
„Lumír“ (XLI., č. 6) přináší dvě glosy Joseí
Holého a Viktora Dyka („Tvarové bohat-
ství) o formě v české poesii. Glosa Holého
psaná patrně pro domo, vytýká: „Naše poesle
nehledá a nezná nových a nových forem. Spoko-
jaje se blahým vědomím jednou nabytého kliče
k tajemství umění. Její fasády jsou únavně stejné
její chrámy ploše mdlá. Stejnou formou zpívá písei
milostnou jako nacionální, stejným rythmem po-
dá vzruch i vážnost, stejně nás ubíjejí řádky re-
flexe i vášně. Naše poesie nezná tvarového bobat-
ství, nezná rozkoše hledání nových forem novýmí
podněty. Celá sbírka básní od alfa do omega nese
se jedním tonem a tokem, celé epos zvučí tými
hluchým cpakovaným pochodem, celé drama dle
věčného schematu a mluvené jediným člověkem.
A tato tvarová chudoba omlouvá se důslednosti
básníkovou nebo tím, jak prý básník z umělecké
kázně se překonal a vnutil se do určité formy ..
V naší poesii vyníká prázdný, neestetický forma-
liemus nad niírnost umění. Je na ní příliš znáti
technickou řemeslnost. Proto zní hluše, jalově. To-
vární výrobky uměleckého průmyclu. Chceme bri-
lantní formu, ano, ale chceme i podstatu umění
živou, živelnou krásu.“ Poznámka Dykova háj
českou lyriku před věeobecností výtek Holého, ale
uznává, že problémy, kterých se Josef Holý dotkl
měly by být ne pouze nadhozeny, ale studovány.
Pokud jde o postulované tvarové bohatství, správ-
ně omezuje vývody Holého: „Bohatství tvarové
bez pochopitelných podmínek bylo by prostě ne-
vkusným luxem. Není nutna mnohotvárnost, ale
Lumír
Holý
Dyk
Dykův
Holá
28
article
oprávněna miti loďstvo pod vlastní kontrolou
29
article
vhodná volba formy.“ —
„Lumír“ dále podává-
K. Šarlih, Smutný husar. — O. Theer, Tři písně. —
Pospíšil, Pohřbívač duší. — O. Fišer. Dobrou
noc. Ve chvíli závisti. — D. E. Rádl. Paracelsus.
— H. Maliřová. Tvěj malý hrob. — M. Hýsek. JJi-
ráskovy paměti. — Literatura. — Divadlo. — Hud-
ba. — Zprávy.
Obyčejně zaráží, že venkovské obce pramálo
se těší, nebudou-li velkého nádraží, které svými
úřadníky a zřízenci neobyčejně zmnoží, někdy a
znásobí jejich populaci. Jakým získem podobná
velká stanice něldy je pro venkovskou obec, uka-
zují „Obecni Zájmy“ (XIV., č. 4) ve stali Jar.
K Šarlih
Theer
Pospíšil
duše
Fišer
D E Rádl
Paracelsus
H Maliřová
M Hýsek
Hud
Lumír
divadlo
30
article
Prokopa „Výdělková daň dráhy a na-
še obee“. Největší díl výdělkové daně dráhy
připadne velkým městům (stdlu podnikatelstva
dráhy a sidlu vozební správy v zemi, pokud se
týče hlavnímu městu zeměl: pouze nepatrná část
daně (lic, pokud se týče /) předepisuje se ve
všech ostatních obeích, kterými železnice jde, po-
dle výše placených daní přímých, v něž se však
nečítá osobní daň z příjmů. Jaká břemena však
obci vznikají velkým nádražím, ukazuje konkrétný
příklad: V obci Starkoči nachází se důležité spo-
jovací nádraží, kde zaměstnán je značný počet
zřízenců, většinou v obci bydlicích. 40 procent
obyvatelů obce jsou členové rodin železničních
zřízenců, z nichž žádný neplatí obecních přirážek
(neboť daň z příjmu jim není podrobena). Ostat-
ních 60 procent obyvatelstva, vesměs to malých
chalupníků a domkářů, platí přirážkami školné.
komunikace (zejména i k nádraží), náklady chu-
dinské atd. Tak v uvedené obci jen správa obec-
ních cest, vedoucích výbradně k nádraží, vyžaduje
ročně na 400 kor., 1. j. as 407% všech obecních
přírážek. A výdělková daň dráhy, dle výše přimé
daně na obec připadající, obnáší 40 kor. To jest
celý příjem, který z velkého podniku železničního
obci plyne, co zatím obec jen na školném za děti
zřízenců platí 60 K ročně. Takový dopravní pod-
nik, v němž zaměstnáno jest na 30 zřízenců, platt
tolik daně, jako některý řemeslník, pracujícís
jedním tovaryšem. — „Zájmy“ mimo to přiná-
6ejí: Stíny naší samosprávy. — JUC. Jar. Upřímný.
Osady a jejich poměr k obcím. — Samosprávná
směs. — Různé zprávy. — Dotazy a odpovědi.
Starkoč
zřízenec