Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pátek 26. února 1909.

Praha

3

č a hlmtes Msaert

4

enastna

5

Číslo 57.

6 article

Na ranni a večerní lisly předplácí se v Praze v administraci na věele. . . . . . 2 K — na čtvrt lata . . . . 6 K — k s dvojí donáškou 54h na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 92h ve filiálkách na měslo. . . . . . 2 K 90h Poštou: na měsle- na čtert leta ! . . . 9 K o0h v dvojí zásížkaou na mě na čtvrt lota . . . . 1i k e voo eerni cen

Praha

8 article

V drobném prodejin ranní Mslo o sobě . . zn vačerní . . . . . . . za 4 k Ve filiálkách na venkově ranní vislo . . . . . . večerní . . . . . . 5k Inseráty platí se hetově napřed Předplacuni a inserty přijimá aduunistrace v Marlanské ul., 6. Tam nacháznjí zé těž redakek, tiskárna a expledine „Národních Listů“ Rukopísy se novracojl.

Marlanský ulice

9 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Konference bar. Bienerlha. Z Vídně, 26. února. Poslanci dr. Pacák, dr. Čelakovský, dr. bar. Pražák a Maštálka po- zvání byli k bar. Bienerthovi na středu 3. března o 3. hodině odpolední. Oficiosní deklamace o dělnosti poslanecké sněmovny. Z Vídně, 26 února. »Frmdblit.« věnuje novemu zasedání poslanecké sně- movny stať, ve které praví, že hospodářsky a politicky jsou všechny strany odkázány na obnovu dělnosti poslanecké sněmovny. Nejbez- pečněji a nejlépe dosaženo bylo by tohoto cíle ochotou ve sporech česko-něme ckých, čehož mohlo by se dosíci nejsnáze při projednávání jazykových předloh. Avšak takě kdyby se o nichdebata odložila, což by nebylo vítáno, nemusila by s tím spojena býti opětná porucha parlament ního života. — »Říšská rada jest svolána dříve než se čekalo. Vláda projevila tím svoji pevnou vůli konati své úkoly společně s parlamentem- Závisí nyní tedy vše na stranách samých. Z tohoto projevu lze vycltiti, že vláda siee jazykové předlohy podá poslane- cké sněmovně, že však na jeji ch projednání netrvá.

doktor Pacák Čelakovský bar Pražák Maštálek Vídeň poslanecký sněmovna

10 article

Pod německým komandem Z Vídně, 26. února. »Deutsches Volksblatt« nevzdává se pořád ješté naděje, že dloj de ke spolku veškerých německých poslanců ke společnémuněmecké- mu bloku. Timto blokem německým by se mařily zámysly, odštěpiti část německé levice ji připraviti pro koalici s některou českou sku- pinou. Národní zájem Němců káže, aby s zřídila pracovní většina s blokem německým. Obnovou dělnosti poslanecké sněmovny bez současného vybudování většiny ve které by německé strany byly jádrem a pá- teří, nebylo by zpomoženo pranic. Jest zůsta veno Polákům, chtějí-li v takové většíně pracovní a vládní dáti se pod komando něme- cké, správněji mluveno pod komando vídeňské radnice. Bývalý polský ministr dr. Leonhard Pietak zemřel. Z Vídně, 26. února. Bývalý poslanec z město Lvov, bývalý místopředseda poslanecké sněmovny a nynější člen panské sněmovny dr. Leonhard Pietak zemřel dnes, maje věku 68 let. Předevčírem slavil právě své na- rozeniny. Rodákem byl z Přemyslu. Po odbylí studií gym- nasiálních věnoval se studiu práv. R. 1867 promován byl na doktora veškerých práv a vsloupil hned nat do státní sluáby při finanění prokuratuře. Pozděj věnoval se službě u správy politieké. R. 1869 jme- nován byl suplujícím profesorem obchodního a smě- nečného práva na universitě lvovské. Habilitační spis jeho měl nápis: „O právní povaze akciových spo- lečností“. R. 1870 stal se mimořádným profesoram a r. 1876 řádným profesorem obeu odborů. R. 189 stal se pak dvorním radou. I. 1886 dostal se do obeoní rady lvovské. Rektorem university byl dva- kráte. Německým jazykem vydal spis: „K nauceo subslituci pupilární“ a „Bursy a bursovní obchou se slanoviska právního“. Když byl propidení posla- necké sněmovny dr. Franlišek Smolka hrab. Taní- fem donucen, aby se vzdal prosidia na prospěch bar.

Němec Polák Leonhard Pietak doktor Přemysl Bursa Franlišek Smolek Vídeň Lvov Deutsches Volksblatt poslanecký sněmovna panská sněmovna Rektor univerzita

11 article

Chlumeckého a následkem tuho vzal se také mandátu za město Lvov, byl 5. října 1898 zvolen na jeho místo dr. Pietak, který r. 1896 ve sněmovně poslane- cké ujal se v dlouhé a vřelé řeči žen, aby byly při- puštěny ke sludiu univarsitnímu. I. 1897 v březnu při prvních volbách, při kterých volila t. zv. pátá kurie, prošel toliko ve volbě užší. Dostal hlasů 2057 jeho proti kandidátem byl známě dr. Lewakowati který ve sněmovně poslanecké protestoval proti ne krologu, věnovanému kar. Chlumeckým caru Alexan- dru III. Dr. Pietek dostol se do presidia poslanecké sněmovny, odtud pak na ministerskou lavici. V ka- binetě Körbrově setrval do jeho pádu. Po zavedení všeobecného práva hlasovacího povolán byl do pan ské sněmovny Piertak zůstal také polským minisírem krajanem v kabinetě Gautachově a Hohenlohově. Teprve když nastolen byl bar. Beck, odstoupil. Zůstal na ponsi, v příkaznosti, ve Vídni; každého dne bylo jej viděti o polodnách, an šel ko- lem parlamentu, provázen ošklivým pudlem. Pientak byl člověk politicky a společensky nadmíru oblíbený

Chlumecký Pietak Dostal Lewakowat doktor Pietek Körbrův Beck Lvov Vídeň Alexany poslanecký sněmovna doktor III

12 article

Z Vídně, 26. února. Pientak vydal laké trojsvaz- kově dílo: „Řimské právo dědičné“. Veřejného života zúčastnil se vůbec velmi čile. Po několik let byl čle- nem obecníbo zastupitelstva lvovského a po dlouhou řadu let předsedou haličského spolku učitelského Když r. 1899 objeveny byly známé nepořádky v ha- ličské spořitelně lvovské, vyslal jej haličský sněm do spolku spořileiního s mandátem, aby provedl sanaci spolku. Z Vídně, 26. února. Když r. 1897 několik poslan- ců v posledních dnech éry Badenovy bylo vyloučeno ze sněmovny a jim následkem toho nebyly vyplá- ceny diety, říšský soud však jim je uznal, uveřejnil Pientak státoprávní stať: „Nález řišského souduve příčině dlet“ Z Vídně, 26. února. Pienlak jmenován byl r. 1900 tajným radou, r. 1904 udělen mu řád železné koruny I. třídy, r. 1906 pak velkokříž řádu Leopol dova. V posledních dnech života svého byl pilný pracoval v komisi panské sněmovny pro vyvazen selské zadluženosti. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 26. února. (K. k.) »Wiener Zlg.e uveřejňuje zákon ze dne 8. února 1909, jímž se částečně mění ustanovení pojišťování úrazovém a nemocen- ském dělníků, dále zákon ze dne 12. února 1909 ve příčině zmocnění uzavřiti mezi- národní smlouvy, týkající se úrazového pojištění dělníků. Z Vídně, 26. února. (K. k.) »Wiener Zig.e oznamuje: Císař povýšil místo Libe št i c e politickém okrese litoměřiekém a místo D rž ko v politickém okrese semilském na městysy. Libešice u Úštěku mají v 125 domech 870 obyvatel, Držkov v 128 domech 973 oby- vatele.

Badenův Wiener Zlg Wiener Zig Libea Vídeň Libešice Úštěk Držkov panská sněmovna

13 article

Banket na počest ministra Košuta. Z Pešti, 25. února. (K k.) Uh. tel. kor. kanc. sděluje: Strana neodvislosti uspořádala dnes večer na počest ministra obchodu Košuta banket. Posl. Holo pozdravil ministra, jemuž poslanci uspuřádali nadšené přijetí, proslovem, ve kterém tlumočil radost, že ministr po delši nemoci dnes poprvé se opět objevil v kruhu strany své. Ministr obchodu Košut odpoví- daje děkoval za srdečné uvítání a prohlásil, že jde o vážné otázky, při nichž mnoho řečí nejen není užitečno, nýbrž by mohlo býti přímo škod- livo. Posl. Holo prohlásil právem, že byla doba, kdy záležitost samostatné banky byla považována za ztroskotanou. Trváme věak, pravil ministr, odhodlaně na svém požadavku, od něhož nemůže me u pusr. Tez nyní jsou zajiste veliké ob- tíže. Prvním úkolem vlády jest sledovati jistý jednotný směr. Po opětném vyjednávání se to podařilo. A dnes stojí vláda na stanovisku samostatné banky kartelové, na jejímž podkladě zahájí vyjednávání. Řeč ministrova byla příjata s velikou pochvalou. Konference pro námořní právo válečné. Z Londýna, 25. února. (K. k.) R. k. sdě- luje: Poslední schůze konference pro námořní právo válečné, v níž bude podepsán závěrečný protokol, bude se konati zítra. Výsledek vše- obecně uspokojil. Vlády slíbily, že prohlášen bude do 20. března zachováno v úplné taj- nosti, kteréhožto dne bude pariamentu předlo- žena modrá kniha a nutné osnovy zákonné.

Košut Posl Hola Pešť Londýn

14 article Krise na Balkáně.

Krise na Balkáně. Napjetí mezi Rakouskem Srbskem. no Prohlášení nové, koaliční čili koncentrační vlády srbské nepřineslo, co od něho se očeká valo: vyjasnění nebo rozhodnuti. Ono však ne způsobilo také, čeho se mnozí obávali: žádného zhoršení silusce. To pak slačí již optimistům aby hlásali, že nastalo v rakousko-srbském na- pjetí patrné zlepšení. Je-li toto optimistické mí nění oprávněno, vysvitne z přehledu faktickýeh okolností. Jádro včerejšího úvodního a nástup- ného prohlášení nové srbské vlády záleží v tom, že Srbsko trvá na svých známýc požadavelch, »jimiž existence a budoue- nost srbského státu má býti zabezpečena«, že tyto požadavky činí také pro Černou Horu dále, že koalični vláda velmoc e m

Balkán Rakousko Srbsko

15 article

co nejdříve zašle ohlášené již me morandum, jež srbsko černohorské poža- davky přesně vyznačuje a také šíře odůvodňuje Jak známo, činila dosud všechna, také Srbsku přátelská diplomacie na srbskou vládu silný ná- tlak, aby připravené již memorandum neodesí lalo, dokud nebude docela či defi- nitivně provedena a protokolárně zpečetěna shoda mezi Rakouskem a Tureckem. Ježto pak se nyní úřadně oznamuje, že shoda úplně je dosažena a že protokol o ní dnes již podopsán bude, může Srbsko memorandum svoje rozeslati. Pak na- stane nová obdoba celé krise a na místo hro- zeb nastoupí snad diplomatické vyjednávání. Tím bylo by nebezpečí války ni- koli sice zažehnáno, ale každým způsobem oddáleno. Zůstane ovšem rozhodující otázkou, bu- de-li Rakousko-Uhersko ochot no, srbským a černohorským poža- davkům uspokojivou měrou vy- hověli, na druhé straně pak, zdali Srbsko bude s to, podstatné části svých postulátů há- jiti až do poslednlch důsledků Co Rskouska se týče, mohlo by se již soudit, že začíná jaksi povolovat aneb alespoň, že ne- trvá již na stanovisku naprostého odporu, má-li totiž pravdu v ranním vydání uveřejněná depeše, dle níž Rakousko především žádá, aby v Běle hradě zavlád! opět klid prostý všech nepřátel- ských projevů, »potom teprve že bude Rakousko moci dáti odpověď na dotaz, povolí-li Srbsku ústupky hospodářské nebo ještě jiné.

Srbsko Rakousko Turecko RakouskoUhersko

16 article

Dle zpráv některých vídeňských novin nastalo prý v diplomatických kruzích rakouských jakési uklidnění následkem došlého z Petrohradu uji štění, že Rusko od svého míru přejícího pro- gramu nikterak neustupuje. Tomuto uklidnění pak bude prý dán zřejmý výraz tím, že vyslanec hrabě Forgach zase do Bělehradu se navrátí. Obnovení řádného diplo- matického spojení mezi Vídní a hlavním městem srbským mohlo by býti začátkem přímého vy- jednávání mezi Rakousko-Uherskom a Srbskem, kterémuž by Rakousko snad dalo přednost před rozhodčím soudem velmocí. Jak známo, od- mítlo Rakousko co nejdůrazněji myšlenku, aby velmoci přátelsky zakročily v Bélehradě a v Vídni, Rusko pak zdráhá se dosud přistou- Piti K návrhu, aby zakročeno bylo jeno Bélehradě. Bylo by tedy zajisté du sledným jednáním, kdyby Rakousko samo, beze vší cizí intervence se Srbskem dohodnouti s snažilo. Podmínku uklidnění by Srbsko hravé asi splnilo. Zdá se, že by Rakousko přímým jednáním se Srbskem nie neztratilo, neboť roz- hodnutí evropské konference je velmi nejisté zkušenost učí, že z kouference obyčejné vzniká válka.

Forgach Petrohrad Rusko Bělehrad Vídeň Rakousko Srbsko

17 article

Z Anglře aspoň ozývají se už hlasy pro Rakousko poněkud povážlivé. »Times« na přiklad uveřejňují delší úvodní článek, ve kterémž od- povídaji na prohlášení barona Aehrentala, že s válka se Srbskem nesprávně či neprávem pova- žaje za věc neodvratnou a již rozhodnutou. »Times« podotýkají, že snad rakouská vláda skutečné neučinila žádných opatření, jež by opravňovala závěr, že chce Rskousko od poli- tiky míru se odchýlit, ale že naproti tomu vláda rakousko uherská také nic neučinila, z cehož by souditi se dalo, že je ochotna přinésti na odvráce- ní války nějakou oběť, aneb učiniti nějaké ústupky Dále pak praví »Timeso: »Co cheeRakou- sko svým naprosto nepovolným jednáním ziskati? Jest otázkou, zda-li by potrestání Srbska stálo za oběti na krvi a stat- cích, jež by taková výprava stála a je-li ně- který státník ochoten, rozpoutati evropské ne- bezpečí, jež by válečné obsazení slovanského územl mělo v zápětí. Že by vpád do Srbska byl pouhou vojenskou procházkou bez risika nejvážnějších zápletek s Ruskem a Italil, je mínění naprosto bludné ! . . Jenom kdyby Rakousko pomýšlelu na trvalé obsazení srbského úze- mí, dalo by se vysvětliti jeho pri kré odmítánísrbskýchpožadav ků.« Ještě důrazněji napominá Rakousko-Uhersko

Aehrental Rakousko Srbsko Rusko Uhersko Times

18 article

»Daily Telegraph«, jenž dovozuje, že by měla válka s Rakouskem sice neblahé následky pro Srbsko, ale že by těžké rány zasadila také Rakousko-Uhersku. »Ve Vídni« — praví řečený orgán dále — »převládá patrně mínění, že je Rusko tou dobou příliš slábo, aby mohlo nějakou důraznou akci provésti. Tak soudí nepochybně bar. Aehrenthal, klerý — jako mnozí diplomaté z povolání — není s to po- souditi sílu národního hnutí.« Na konec pak varuje »Daily Telegra phe Rakousk o-Uhersko, aby se na sla bost Ruska nespolehalo a praví »Válku lze dosud ještě odvrátit, učiní-li Rakou sko-Uhersko nějské návrhy, aby Srbsku zabez pečena byla obchodní cesta jižní Bosnou k Ja derskému moři.« Oficiosní, patrně z vídeňského zahraničního úřadu vydaně sdělení praví: »V Paříži a v Lon- dýně čekají stále ještě, zdali se Rusko připoj k navrženému společnému zakročen v Bělehradě. Avšak takovéto zakročení bude se moci státi teprvé, až se známým s tan obsah ohlášeného srbského pa- mětního spisu. Považuje se za možné, ž ono společné zakročeni velmoc se stane ve formě souhlasných od- povědí na srbskémemorandum. .. Bude-li o tom docílena shoda!« Z Berlína telegrafuje se, že tamějs říšský úřad zahraniční přistoupení Ruska ke spo- lečnému kroku v Bělehradě důvěrně očekává. Rusko nepotřebuje prý nic učinit, než opako- vati, co jednou již prohlásilo, že totiž nebude podporovati požadavek Srbska na rozšíření jeho území. Ale pak zbude prý hlavní otáz ka: co se má státi, jestliže Srbsko rady velmocí dbáti nebude? .. . Jak vidno, trvá nejistota na celé čáře dále.

Rakousko Srbsko RakouskoUhersko Vídeň Rusko Uhersko Paříž Lon Bělehrad Berlín Daily Telegraph Daily Telegra Raka skýUhersko

19 article

Kdo rozhodne e míru a válce? Londýnský dopisovatel časopisu »Echo de Paris« telegrafuje: »Rozhodne-li se petrohradská vláda, že se připojí ke společnému zakročení velmoci v Bělehradě, aniž by se zároveň také zakročilo ve Vídni, angličká vláda se k tomu také připojí. Avšak články francouzských časo- pisů, které prohlašují, že Rusko nyní roz- hoduje o mlru nebo válce v Evropě. setkaly se tu e prudkým odporem veřejného mi- nění. Známý anglický státník mírného smýšlení pravil mi: »Baron Ashrenthal sám samoten je nyní pánem nad mírem nebo válkou v Evropě. On musí se rozhodnout buď pro spravedlivé vyrovnán anebo pro válku.« Tak tedy v Londýně. — Vídeňské offi ciosní časopisy zase dokazují že prý celý svět nyní na Bělehrad zraky upírá a že rozhodujlcí slovo m Srbsko. Kdo tedy vlastně rozhoduje, nebo rozhodne? Srbská mobilisace — na obranu. Z Vídně, 26. února. Bělehradský zpravodaj »N. Fr. Pr.« ujišťuje, že v minister stv vojenství vykonány rozsáhlé pří- pravy pro mobilisaci divise běle- hradské a šabacké. Mobilisace ta bude provedena v několika dnech. Zároveň však bude dáno Srbskem velmocem pro- hlášení, že tato mobilisace postrádá veškeré tendencs útočné a jest pouze opatřením z opa trnosti naproti eventuálnímu přepadnutí Rakou skem. Srbské memorandum. Z Bělehradu, 26. února. Ve skupštině vy- pravovalo se včera, že známé memoran dum bude podáno velmocem zároven s vojenskými demonstracemi. Srbako a Černá Hora obsadí prý sandžak novopazarský. Z Berlína, 26. února. Z Cařihradu te- legrafují: Podle bulharské zprávy Porty došlé není vyloučena možnost, že Srbsko a Černá Hora přepadnou sandžak novopa- zarský. Třet! turecký armádn sbor v Solunu jest na takové pre- padnutí připra ven a dovedl by mu č

Ashrenthal Srbako Bělehrad Vídeň Rusko Evropa Londýn Srbsko Francie Berlín Cařihrad Třet Soluna echo jít Paris

20 title

Nebezpečenství zátopy od ledů v Plané n. Lužnicí.

Lužnice

21 article

liti. V tureckých zasvěcených kruzích myslí, že. kdyby tekový plán se uskutečnil, Rakousko vtrhlo by do Srbska. Předohra k zakročení v Belehradě. Z Berlína, 26. února. »Vossísche Zig.e telegrafují z Bělehradu: V politických diplomatických kruzích vzbudila pozornost dlouhá návštěva, kterou vykonal francouzský vyslanec Descos včera ministru zahraničních záležitosti dru. Milovano- vičovi. Tato návštěva se uvádl v souvislost s vyjednáváním o zakročení velmocí a myslí se, že Descos z rozkazu své vlády šetřil, ja k by v Bělehradě takové zakročení při- j a li. Srbská olázka je také otázkou ruskou. Ze Zemuna, 26, února. (»Mittag szeitang.«) V okolí krále Petra a ministra zahraničních zá- ležitostí se proslýchá, že ruský vyslanec včera opětně učinil rozhodné zakročení u dra. Milova- noviče, aby srbská vláda memoran- dum velmocem neposílala. Sergějev ujistil ministra Milovanoviče, že srbské vládě nemůže býti žádnou velmocí zabráněno skonco- vati výzbroj armády již započatou a že Rusko by odepřelo účastenství při ka ž dé akci proti tomu podniknuté. Vysla- nec Sergějev ujistil dále, že kdyby srbská vlá- da ustala od odeslání pamětního spisu, ne- došlo by k zakročení velmocí v Bě- lehradě. Sergějev při tom pravil: »Srbská otázka jest též olázkou ruskou. Srbské strasti jsou také našimi strastmi, prolo důvěřujte ruské vládě !«

Descos Mittag Petro Milův Milovanovič Rakousko Srbsko Berlín Bělehrad Rusko Vossísche Big

22 article

Bouřlivý hlas z Petrohradu. M. Z Potrohradu, 26. února. (Zvl. telegr. „Nár. L.“) Pod záhlavím „Rusko Srbska ne- opusti“ dovozuje „Svět“, že mluva rakou- ského tisku oproti Srbsku vždy hrozivějším se stává. Evropa musí prý neprodleně zakročit, ne- má-li propuknouti obecná válka. Veřejné mínění v Rusku prý nedopustí, aby Srbsko bylo ujař- meno Rakouskem. Kdyby v Srbsku začalo vá- lečné krveprolití, zdvihnou se statisíce ruských rukou na obranu Srbska. Kdyby Srbsko Ra- kouskem bylo napadeno, stala by se neodvratnou také srážka Ra- kouska sRuskema nastalaby válka evropská. Ovšem nemůže Rakousko nic proti Srbsku podniknouti, dokud není s Ture- ckem pevně sjednoceno. Proto musí — vol „Svět“ — Evropa neprodleně zakročiti, ne- chce-li býti stržena do strašného krveprolit Nový pokus o přímou shodu Turecka s Bulharskem. Z Berlína, 26. února. »Local- Anzeigrue telegrafují ze Sofije: Hilmi paša zkoumá smý- šlení pro nový pokus bezprostře dn dohody s Bulharskem. Pro tento pří- pad Turecko jest ochotno snížiti náhradu na 100 mil. franků. Mobilisace bulharská. Z Berlína, 26. února. »Mittagspostu« te- legrafují z Drinopole: Bulhars ko zmobilisovalo v posledních dnech 2. brigádu plovdivskou a 3. bri- gádu ismajskou. Celá hranice vý- chodorumelskoturecká jest obsa- zena bulharským vojskem. Všechny mohamedánské vesnice na bulharském rozhraní jsou střeženy bulharským vojskem.

paša Petrohrad Potrohrad Rusko Srbsko Evropa Rakousko Turecko Bulharsko Berlín Drinopol LocalAnzeigrue

23 article

V Plané n. Luž., 23. únors.

Luže

24 article

Jak důvodné byly první naše zprávy o vážném nabazpečenství hrozící zátopy z ledové třiště v Plané nad Lužnicí, to nejlépe dokázáno jest skutečností, že od 7. února úřadní orgány okresního hejimanství zemského výboru již konaly čtyři komise na vy- šetření stavu nebezpečného řeky Lužnice v Plané. V neděli 21. února byl zde okresní hejtman pan J. Blíženec z Tábora. Dnes konala nové šetření komise, nařízená místodržitelstvím v příčině ledových zácp v Plané, Starého Tábora a města Tábora a hro zíeího z toho nebezpečí, jež by naslati mohlopři náhlé oblevě protyto obee

Planá nad Lužnice Lužnice Planá Tábor Starý Tábor

25 title

Z kulturní ciziny.

26 article K historii fenilletonu.

K historii fenilletonu. O původu feuillelonu bylo napsáno již mno- ho studií a literárně historických črt. Nejdůklad- nější dílo o feuilletonu jako zvláštním útvaru novinářském a literárním napsal již r. 1876 ně- mecký spisovatel Ernst Eekstein (ve dvou svazelch). Soubornou stať o vzniku feuilletonu různých fásích, jaké prodělával ve své původní vlasti, ve Francii a odtud v žurnalistice světové, přineslo posledně »Literarisches Echo kdež sebrány vedle známých údajů některé nové podrobnosti. Nejzazší stopa po původu feuilletonu vede až do r. 1665, kdy založen byl literárním kritiky pařížskými »Journal desSavants« Zde poprvé ocitlo se slovo feuilleto n v zá- hlaví zvláštního pásu novin, vždy na určitém místě, tak aby čtenáři mohli jej případně vy- střihovati z listu. Teprve mnohem později se začal feuilleton umisťovati v dolejší části novin vždy na první, záhlavní straně, oddělen tlustou čárou od ostatního textu. Tehdy nosil speciální titul »Rez. de chaussée« — přízemek, nalezl brzy obliby a rozšíření ve všech novinách franconzských.

Ernst Eekstein Rez chaussée Francie

27 article

Novodobý rozkvět feuilletonu a zároven pestré specialisování dle oboru, kterému byl vě- nován, spadá teprve do doby po velké revoluei francouzské, když Jul. Geofíroy se vrátil z vyhnanství do vlasti a stal se spolupracovní- kem »Journal des Dábats«. Jeho feuil- leton přivodil rychlý rozkvět listu, který v krátce dosáhl počtu 32.000 abonentů, číslo dol té doby neslýchané. Po Geoffroyovi, nejlalentovanějším fenilletonistovi v »Journal des Débats«, byl Ju- les Janin (1804—1874), jenž zavedl pravi- delné »pondělníky« a po jeho vzoru vznikly i »úterníky« atd. Feuilletony čistě hudební, vě- nované jednak kritice, jednak kronice událost z říše not, zavedl v témž listě sám slavný Berlioz. Feuilleton ve způsobě románu, psaného na pokračování, zavedl poprvé r. 1836 Emile Girardin, zakladatel žurnálu »L a Pres see V německém denním tisku objevil se feuilleton teprve r. 1840, ale brzy nabyl hodně odchyl- ného karakteru od lehkého feuilletonu francouz- ského. Zavedla jej poprve berlínská »Vo ssi- sche Zeitung« a dala mu stálé jméno Ge- lehrte Sachen, jakoby všecko ostatní, co přinášela, bylo neučené. V tomto »učeném« feuille tonu řadily se za sebou drobné poznámky a re- feráty z vědeckého, literárního a uměleckého světa, jak se až dosud zachovaly téměř ve všech velkých listech německých. Petrohradské vydavatelstvo almanachů (sbor- níků) »Šipovnik« vydalo již osmý svůj sva- zek, věnovaný výhradně pracím nejmladší lite- rární generace, zastoupeni jsou tu autoři dosud málo známí Leonid Semenov, A. Čapy- gin, O. Mirtov. Věra Jarova, S. Goro- děekij. M. Rozenkop a mladý dramatik vi Volkenštejn, tento poslední velikým histo rickým dramatem »Ivan Hrozný«.

Jula Geoffroy Berlioz Girardin Šipovnik Semenov Mirtov Jarův M Rozenkop Volkenštejn Hrozná sche Zeitung

28 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Nevysvětlený pohyb země. Reuterova kan- celař sděluje z Kimberleye: Prohlášení Camilla Flam mariona, že země se denně zvedá a klesá, bylo pod- nětem k vědeckému zkoumání na zdejší observatoř v posledních letech. Velmi jemné přístroje ukazují že kůra zemská se zvedá a klesá postupně každý den o vice než 20 centimetrů, napodobujíc v malém velké záchvěvy při větších zemětřeseních. Mezi tímto po- hybem a pohybem moře není žádné souvislosti. Snae tu poněkud působí slunce, ale dosud jest zjev nevy- světlen. Jiži Afrika se nakloňuje také k východu v létě a k západu v zimě, kterýžlo sklon je asi ná- sledkem periodických dešťů. — Koráby z papiru. Němečtí inženýřl dr. Wa- gner ze Štětína a šl. Radinger z Kielu vynalezli no vou surovinu, od níž si mnoho slibují. Je to zvláštní směs z papíru, plátna, surového hedvábí a batistu spojená ocelovými dráty. Dle sdělení vynálezců m nova látka četné výhody, je lehčí než aluminium pevnější než ocel, dá se rychle vyrobiti, je nespalitel ná a netrpí vlhkosti. Všechny tyto vlastnosti činí zn cenný materiál na slavbu válečných i dopravních lodí automobilů, tramwayí a vůbec vozidel a nahradí taká výhodně kámen a dřevo na dlažbu ulie.

Reuterův Camillo Flam Wa Štětín Kiel Již Afrika Koráb centimetr

29 article

= Ženy lodními kapitány. Mrs. Wilherbee Foo teová, náležející k ozdobám chicagské společnosti obdržela v těchto dnech na základě složené zkoušky vysvědčení, které ji opravňuje k samostatnému řízen lodí. Dáma hodlá v příští saisoně říditi svou 170 me- trů dlouhou yachtu „Wawataysee“, jež může být poháněna plachtami i výpomocným parním strojem Ku posádce u podřízené bude náležeti také jeji man- žel jako vrchní inženýr. Na velkých amerických jeze- rech je nyní asi 600 lodí, z nichž dvě nyní mají žen- ské kapitány. První dáma, jež před spolkovým in- spektorem složila zkoušku a dostala vysvědčení, byla mrs. Ogden Mc. Clurgová, která rovněž řídí vlastní yachtu.

Ogden Mc Clurgová

30 article

Oběti karnevalu. Na redutě Schulvereinu Celovci klesl náhle husarský poručík svob. p. z Lip- pe, převlečený za čikoše, mrtev k zemi, byv raněn srdeční mrtvicí. Mrtvola byla nenápadně odnesen a v zábavě se pokračovalo! — V Malém Kratzen- burku v Hesensku byla při karnevalu jistá paní ma- skovaným mužem povalena, rozrazila si lebku a z několik hodin zemřela. Pachatel unikl nepoznán. — Při karnevalovém průvodu v Mannheimu dostalse hoch pod kola vozu a byl usmrcen Úlěk z kláštera. Jak se sděluje z Londýna uprchla v těchto dnech z Marianského opatství kato- lického kláštera ženského v East Borgholdu miss Magde Moullova a bloudila půl dne po lesích, poně vadž neznala okolí. Konečně spatřila železniční sla- nici, ale když se k ní blížila, dojel ji vůz, z něhož vyskočilo několik jeptišek a chtěly dívky násilně do- praviti do vozu. Na pokřik napadené přiběhl předno sta stanice a energickým vystoupením dívku osvo bodil. Ještě v čekárně snažily se jeptišky dívku sliby i hrozbami přiměti k návratu, ale přednosta, aby uči- nil výjevu konec, půjčil dívce, která u sebe neměla ani haléře, peníze na cestu, takže mohla odjeti nalézá se nyní u matky v Londýně. = Lokomoliva vybuchla v tunelu. Z Paříže 26. února. (K. k.) Na trati Ženeva—Anecy vybuchi za jízdy tunelem kotel lokomotivy. Topič byl usmrcen = Ztrnutí šíje v kasárnách. Z Paříže, B6. Úno- ra. „Matinu“ se oznamuje z Lille, že v tamějších mysliveckých kasárnách vypuklo znepokojivě ztrnu = Vlaky se srazily. Z Charlerol, 25. února (K. k.) Expresní vlak Calats-Brussel, jenž přijíždí o 4. hod. 45 min. do Erquelinos, srazll se u Řiecgui šte.

Úlěk Lokomoliva Matin Malý Kratdit Hesensko Mannheim Londýn East Borghold Paříž Ženeva Lille Charlerology Schulverein Celovec Magde Moullov CalatsBrusel

31 article

gnies, nedaleko Maubeugu s nákladním vozem tam stojícím. 12 osob bylo raněno, soudí se, ž nikdo nebyl usmrcen. Všecky vlaky mají veliké zpoždění. = Tragodie v obrázárně. Z Londýna, 25 února. Totožnost muže, jenž v National gallery za- střelil svou choť a sebe, byla již zjištěna. Je to Ame- ričan John Tempest Dawson, jenž posledně bydlel v Brigbtonu. Co bylo příčinou, že asi 50letý Dawson usmrtil svou mnohem mladší choť a spáchal sebe- vraždu, není známo. = Nešlěsti při česání. Z Paříže, 25. února Herečka Irena Muzaova, jež byla těžce popálena. poněvadž se jí při česání vzňaly vlasy, podlehla již svému zranění. Puřížsská tragedka Dudleyova vyprá- věla pod dojmem zprávy: Irena byla spiritistickým mediem neobyčejné způsobilosti. Nedávno byla mém salenu hypnotisována a napsala ve spánku slova: Očekává mne krátké štěstí a hrozný konec = Povodně na Labi. Z Magdeburku, 26. února. V zaplavených krajích se následkem trvajících mrazů situace poněkud zlepšila. Na Labi rozráží se led velkými parními ledokoly, jež však mají velmi oblížnou práci, poněvadž vrstva ledu jest sedm metrů silná. Poštovní dopravu obstarávají na mnohých mí- slech pouze čluny. Na osmdesát magdeburských ro- din se nabídlo, ošetřovati děti rodin, povodní posti- žených, tak dlouho, až se podiče budou mocí vrátiti do svých domovů. Do té doby však uplynou ještě týdny a měsíce. Docházejí také stížnosti, že se vy- skytují lidé, kteří v zaplaveném kraji loupí a plení.

Tempest Dawson Dawson Muzaův Dudleyův Irena Londýn Paříž Magdeburk Labe

32 article

Připlují v člunech k zatopeným domům, prohlédají světnice a ukradnou vše, co naleznou. Poněvadž jsou domy opuštěny, mohou pracovati nerušeně. Jsou-li zpozorováni a zadrženi, udávají, že slyšeli volání o pomoc a proto plují k domu. Opak se jim nemůže dokázati. Policie se proto v zaplaveném kraji značně sesiluje. Veškeré osoby, jež jsou dopadeny v člunech nebo jinde na zaplaveném místě a nemohou proká- zati účel své přítomnosti, jsou zalýkány a člunys jim zabaví.