ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7ba4a8d0-8f2a-11dd-bb64-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 86, person 53, work 10, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve etvrtek 27. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 83.
4 article
aranní a večerní linty předpláci se: V Praze v administracii na měsic. . . . . . 2 K —h na čtvt leta . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsic. na čtvrt leta . . . . 7 K ozi ve fllálkáchi on měsle . . . . . 2 K 30 Poštou. ua měslc. . 8 K na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvejí zásilkou na měslc. B K 80h ne čtvrrt leta kBl
Pošta Praha
5 article Noví válka na Balkáně
Noví válka na Balkáně Drinopol v moci Bulharů. Úřadní bulharská zpráva o průběhu operac před Drinopolí. Ze Sofije, 26. března. (K. k.) Bulharská felegrafní agentura sděluje o průběhu ope- rací před Drinopolí ve dnech 24., 25. a 26. t. m.: Když z hlavního stanu dne 23. t. m. ve- čer dostal velitel druhé armády rozkaz, aby udeřil na posunuté ku předu turecké posice východního sektoru, nařídil generál počátek operací na odpoledne příštího dne. Obléhací baterie zahájily o 2. hod. odpol. palbu na všechny sektory a vytrvaly v ní do 8 hodin večer. Turci odpovídali všemi svými hrubým kusy. Po 8. hodině pokračovalo se v dlou- hých přestávkách ve střelbě, aby se vojsko mohlo připraviti k útoku na vpřed posunuté posice.
Bulhar Turek Balkán Drinopol
6 article
V noci ze 24. na 25. t. m. postoupila bul- harská pěchota východního sektoru kolem 124. hodiny ranní k řece Kumdere a překro- čila ji o 1/45. hod. Současně zahájila polní a obléhací děla palbu na turecké posice. Ne- přitel odpovídal prudkou střelbou z děla pušek na postupující děla. Za ochrany našeho dělostřelectva směle postupovalo vojsko ku předu a dobylo na úsvitě 7 posíc bodákem, zatím co se 56. pluk s úžasnou odvahou vrhl na severní opevňovací pás. 12 děl a 300 mužů padlo nám do rukou. Ve stejnou dobu dobylo vojsko jižního sektoru Pamukrirtí a rozšířílo svou ofensívu na Takatbajr. 20. srbský pluk zmocnil se vrchu severozápadně od Kadíköje, levé křídlo srbské tímocké divise dobylo Ekmekčiköje, srbská dunajská divise bojo- vala o Papastepe. Celkem snažilo se oblé- hací dělostřelectvo po celý den nabýti pře- vahy nad nepřátelským těžkým dělostřele- ctvem a pobořiti opevnění. Chráněno jimi, postoupilo mužstvo východního sektoru od- hodlaně vpřed a dospělo k 10. hodíně na 200 až 300 kroků před pevnostní pásmo, kde ztrávilo noc. Zajali jsme 1000 mužů a ukoři- stílí 6 kulometů a 21 děl, mímo jiné 7 rychlo- palných děl, která okamžitě byla namířena proti nepříteli. Když se den chýlil ke konci, byla převaha našeho obléhacího dělostřele- ctva patrnou. Byl tudíž dán rozkaz v noci udeříti na pevnostní čáru. Za nocí odehrával se neobyčejně hlučný dělostřelecký souboj.
Kumdere
7 article
Pěchota zničila umělé překážky a stekla na úsvitě celou čáru tvrzí bodákem. Všechna polní děla a houfnice byly posunuty vpřed, aby konečně posílily pevnostní čáru. Kolem 149. hod. ráno počali Turci prachem bourati skladiště, kasárna, nemocníce a jiné vojenské budovy a založilí na několika místech v mě- stě oheň. V drinopolských ulicích se ještě bojuje. Ze Sofije, 27. března. V Drinopoli trvá pouliční zápas dále. Vojsko v západních pev- nostech ještě se brání. Město zpustošeno. Z Londýna, 27. března. Ze Sofije telegra- fují: Civilní obyvatelstvo Drinopole nalézalo se ve strašné hrůze. Přišlo skutečně o celý majetek. Veškeré domy jsou sbořeny Co neutrpělo bombardováním, bylo zničeno za dnů posledních Turky. Všichni příslušníci cizích států nalézají se poměrně v dobrém stavu. Město je skorem úplně spáleno a po- dobá se rumišti. Dle bulharských údajů k vý- tržnostem nedošlo. Ztráty na obou stranách nejsou zjištěny. Jsou asi obrovské, protože Turci do poslední chvíle bránili se zoufale. Drinopolské chudině. Ze Sofije, 26. března. (K. k.) Minister- ská rada se usnesla dáti mezi chudinu drino- polskou bez rozdílu náboženství a národnost rozděliti zásoby mouky za 100.000 frankůa soli, cukru a jiných požívatin za 20.000 fr.
Turek Turec Londýn Drinopol Sofij
8 article
Podrobností z útoku. Ze Sofije, 27. března. Vojáci opatřeni pan- céřovými štíty přeřezali drátěné ploty. Na- před hnán dobytek, kdyby snad vybuchly mi- ny. Potom vzaty bodákovým útokem pevnosti betonové 11 m. vysoké. Také Srbové na se- verozápadním sektoru bili se statečně. Uznání tureckému velitel. Ze Solije, 27. března. Hrdinství Šukriho paše docházi zde obecného uznání. Král po- ručil, aby se mu šavle vrátila, tolikéž pak aby se mu prokázaly všechny pocty vojenské. Z Berlína, 27. března. „Lok. Anz.“ telegra- fují ze Sofije: Šukri paša poslal generálu Iva- novu svoji šavli. Po tom prohlásil, že kapitu- luje. Generál přijal kapitulaci posledních pev- ností a turecké armády, vrátil však stateč- nému veliteli drinopolskému šavli. Na všech pevnostech vlají nyní prapory bulharské. Z Bělehradu, 27. března. Z Drinopole se sem oznamuje: Šukri paša chtěl odevzdati svou šavli srbskému generálu Štěpano- vičovi a nabídl mu zároveň kapítulaci Avšak generál štěpanovič oznámil Šukri- mu pašovi, že oboje odmitá, a upozornil ho že vrchním velitelem obléhací armády jes Bulhar. Poslední zpráva šukriho paše sultánovi. Z Cařihradu, 27. března. V úterý večeí dal sultán telegrafovatí Šukrimu pašovi, aby Drinopole hájil dále, dokud jen bude možno Včera ve středu o 1210. hodině dopolední do- šla sem odpověď šukriho paše, ve které tent oznamoval, že obléhací bulharsko-srbská ar- máda již nepřetržitě po 42 hodiny pevnost bombarduje, turecká posádka že však vytrvá To byla poslední zpráva Šukrího paše z Drino- pole
Srba Iva Štěpano Bulhar Šukri Berlín Bělehrad Drinopol Cařihrad Drina Lokomotiva Anza Sofij Solij Šukri paša
9 article
V Cařihralě nic nevědí. Z Caříhradu, 27. března. Na zdejší úřadn místa nedošly žádné zprávy z Drinopole a jej dobytí jest zde úplně nepovědomo. Valně zlepšená vojenská sítuace Bulharů. Z Berlína, 27. března. Zdejší vojenský zástupce bulharský Gončev vyslovil se: „Ted uvolnilo se 70.000 mužů bulharského vojska jichž bude lze užíti ku pokračování ve válce Neméně důležitou věcí je, že těžká obléhac děla budou se moci dopraviti nyní na lini čataldžskou a také, že jsme nabyli přímého spojení železničního do Čataldže. Abych mlu- vil obchodně, podotýkám, že naše vojenská situace se zlepšila nejméně o 60%%. Pokud se týká oněch 70.000 uvolněných mužů, nezálež na číslici samé, nýbrž také na nesmírné mo- rální hodnotě, jaká přísluší dobyti Drinopole Pádem Drínopole je prý jednání o mír zne- snadněno. Z Vídně, 27. března. „Zeitu“ telegrafuj z Paříže: Podle soudu zdejších diplomate bude dobytím Drinopole obnova jednání mí- rového valně ztížena. Spojenci balkánští od- poví nyní velmocem, že zabrání Janiny a Dri- nopole, tolikéž pak kapitulace Džavida paše je opravňuje, aby podmínky svoje stupňovali Bulhaři zdůrazní, že dobytí Drinopole je skut- kem tak rozhodujícím, že Turci nyní vydán jsou na milost a nemilost požadavkům vítěz- ných států balkánských. Nemohou-li velmoc vyhověti těžkým obětem, které přinesli Bul- haři, bude bezprostředním důsledkem toho rozhodnutí na čáře čataldžské. Z Berlína, 27. března. Zde neshodují se s míněním z Londýna a z Říma sem oznáme- ným, že dobytím Drinopole bude mír urych- len, naopak slyšeti povážlivé hlasy že Bulharsko povzbuzeno skvě lým vítězstvím u Drinopole nalé hati bude na pokračování ve vál ce a na dobytí čáry čataldžské.
Bulhar Janin Drinopol Berlín Vídeň Paříž Turec Londýn Řím Bulharsko Caříhrad
10 article Boje u Čataldže.
Boje u Čataldže. Z Cařihradu, 26. března. (K. k.) Dle sou- kromých zpráv bylo prý před Čataldží také dnes pokračováno v boji pro Turky s úspě- chem. Z Caříhradu, 26. března. (K. k.) Die bez pečných informací byla také osada Čataldže vyklizena. Guverner příbyl sem již s úřady Ústup vojska z Kadiköje podobal prý se útě- ku. Vypravuje se, že tam Turci měli celken jediný pluk s 550 muži a 8 děly. Po bojích s bulharskou převahou měli prý 200 mrtvých a 74 raněné, mezi nimi 3 důstojníky. Zbytek se zachránil. Fronta levého křídla jest nyní asi 4 km. od Čataldže směrem k Cařihradu O bojích na pravém křídle u Derkosu nen přesných zpráv. Z Cařihradu, 27. března. („N. Fr. Presse“. Podobá se, že z ofensivy, Bulhary v neděl zahájené, vyvine se nová rozhodná bitva před čataldží. U San Stefana bylo slyšeti přede- včírem večer silnou palbu děl. Boj vede s nyní na celé čáře. Třetí divise, vedená Enve- rem bejem, odebrala se do Derkosu, kan odesláno také několika dopravními parníky vojsko pěší, jízda a dělostřelectvo. Útok Bul- harů byl namířen hlavně na Hadikiöj a In- džegis. Toto druhé místo hájili Turci neoby- čejně houževnatě. 10. armádní sbor a 2. za- sáhly do boje. Bitva byla do večera nerozhod- nuta. Dnes bude obnovena. Z Cařihradu, 27. března. Pět dní trvá již velký boj na čáře čataldžské. Obratje pro Turky naprosto nepříznivý. Druhý armádní sbor byl v úterý útokem Bulharů vy- tlačen ze svých posic. Utrpěl ohromn ztráty a musil se dáti na divý a zmatený ústup. Pravé turecké křídlo dostalo se do boje s bulharskými přesilami a bylo poraženo. Také druhé turecké křídlo po- stiženo bylo bulharskou ofensivou. Proslýchá se z dobrého pramene, že turecké vojsko v centru a na levém křídle bylo úplně pora- ženo a nalézá se na ústupu.
Turek Zeus Bulhar Cařihrad San Stefan Derkos Turec Hadikiöj a Ina km
11 article
Z Londýna, 27. března. Včera večer do- stalo zdejší bulharské vyslanectví telegram, že po dvoudenním zoufalém zápase podařílo se Bulharům vytlačiti Turky z jejich posic na ča- taldžské čáře a že tato celá nalězá se jižvrukou Bulharů. Ze Sofije, 27. března. (Úřadní zpráva.) Z posledních operací před Drinopoli dostala di- vise bulharského předvoje na ča- taldžské čáře rozkaz zahájití olensivu proti turecké armádě. Ofensivní hnutí zapo- čalo současně s výbojem před Drinopolí trvalo tři dny od 24. do 26. t. m. Za těchto hojů bylo zjištěno, že Turci operovali proti bulhar- skému předvoji pěti divisemi pěchoty a jed- nou brigádou jízdy za ochrany loďstva v Mra- morovém moři. Bulharský předvoj postupoval nezadržitelně vítězně ku předu a obsadil čáru Arnautköj-město Čataldža-Gösčeli, vrchy na východě od Akalanu, Kalisköje, Sofasköjea Ormanlí. Turecké divíse byly ustavičně zatla- čovány a ustoupily pod ochranou těžkého dělostřelectva v tvrzích na hlavní čáru ča- taldžskou. Bulharské vojsko obsadilo nyní své dřívější posice na čataldžské čáře. Velitel spo- jené první a třetí armády sdělil telegraficky. že zpráva o dobyti Drinopole byla bulharským vojskem na celé čataldžské čáře a před Bu laírem příjata s nadšením
Bulhar Turek Drinopolit Sofasköje Londýn Turec Drinopol Sofij Arnautköjměsto ČataldžaGösčel
12 article
Černohorci budou Skader dále bombardovat. Z Vídně. 27. března. „Reichspost“ te- legrafují z Kotoru: Tady proslýchá se, že král Mikuláš po prohlášení Esada paše, že nedo- volí odchod občanského obyvatelstva ze Ska- dru, prohlásil, že bude neprodleně obnoven palba na Skader a neustane, dokud nebude dobyt. „Hamidic“ poboříla Medvu. Z Paříže, 27. března. „Excelsior“ ozna muje z Říma, že turecká loď „Hami- die“ rozbila Medvu tak, že je mě- sto jediným rumištěm. Také mnoho lidí bylo zabito. „Hamidie“ opět pluje ve vo- dách Jaderského moře. Porta nezná dosud velmocemi navržených podmínek míru. Z Cařihradu, 26. března. (K. k.) Poněvadz francouzský velvyslanec stále ještě nedostal instrukcí, nebyly podminky míru Portě dosu sděleny. V tureckých kruzích se má za to, že velmoci očekávají konec vojenské akce Bul- harů, po případě pád Drinopole, který by usnadnil přijetí podmínek míru Portou.
Mikuláš Excelsior Medva Port Vídeň Kotor Paříž Řím Cařihrad Drinopol
13 article
Velevyslanecká konference o hranicích příštího Albánska. Z Londýna, 26. března. (K. k.) „Reuterova kancelář“ se dovídá, že v odpolední schůzi velevyslanecké konference byly formálně schváleny návrhy Rakousko-Uherska o hra- nicích Albánie. Zástupcům velmoci v Běle- hradě a v Cetyni bude nyní uloženo, aby zpra- víli vlády srbskou a černohorskou o rozhod- nutí velmocí o severních a severovýchodních hranicích Albánska. Očekávalo se, že velevy- slanecká konference započne dnes poraduo jižních hranicích Albánska, ne- bylo však k tomu již času. Věc ta bude pro- jednávána v příští schůzi konference, která jest v pátek. Dnešní porada trvala 11/2 hod. První půlhodina byla vyplněna prohlášením rumunského vyslance Míšu, který obšírně vy- ložil názory své vlády o rumunských zájmech v krajích, jež budču annektovány spojenci, ze- jména pak o postavení Kucovalachů v jižní Albánii. Kucovalašské požadavky. Z Londýna, 26. března. (K. k.) Reuterova ka- celář se dovídá, že kucovalašská deputace, která sestává z bukureštského universitního profesora Murna, profesora Papahagha z Epiru a profesora Valaorida z Bukurešti, odjede zitra z Londýna do Berlína a Říma, aby velmocem sdělila poža- davky Kucovalachů o zárukách v Al- banii a zemích, které budou postou- peny spojencům. V Londýně byla deputace přijata státním tajemníkem Greyem a velevy- slanci.
Reuterův Murn Papahagh Valaorid Grey Londýn RakouskoUhersko Albánie Běla Cetyně Epirus Bukurešť Berlín Řím Reuterův kancelář
14 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Lukács do Vídně. Z Pešti, 27. března. (Uh. tel. kor. kane.]) Mini- sterský předseda dr. šl. Lukács skončil svůj pobyo v Lovraně a odjede dnes večer dle programu dříve stanoveného do Vídně. Arcivévoda Bedřich v Přemyšlu. Ze Lvova, 27. března. (K. k.) Pan arcivévoda Bedřich přijel včera večer do Přemyšlu. Nehoda generála jízdy bar. Becka. Z Vídně, 27. března. Velitel gardy, bývalý chef generálního štábu a generál pěchoty baron Beck včera, opouštěje svůj byt. uvízl ostruhou na schodech a spadl s nich. Při tom si zlomil ruku Byl ihned dopraven do vojenské nemocnice, kde mu ruka byla napravena. Rakouský attaché v Římě princ Windísch- graetz se zastřelil. Z Řima, 27. března. Attaché zdejšího rakou- ského vyslanectví ve Quirinálu princ Vincene Windischgraetz se dnesráno v lesiku poblíže Říma zastřelil. V jeho svrchníku nalezeny tři listy, z nichž jeden svědčí vyslan Merymu. Peněz nebylo u něho nalezeno žádných. Přičinou sebevraždy jsou dluhy. Obnovené staré zastupitelstvo ve Splitu. Ze Splitu, 27. března. Na dnešní ustavujíeí schůzi obecní rady za nadšených projevů zvolen opět jednomyslně bývalý starosta Katalinič. Také 6 obecních radních rozpuštěného obecního zastupitelstva bylo jednomyslně opět zvoleno. Tin je obnoveno obecní zastupitelstvo celé, jak bylo před rozpuštěním.
Lukács doktor Bedřich Beck Windischgraetz Katalinič Vídeň Pešť Min Přemyšl Lvov Řím Windísch Quirinál Split Řim
15 article
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 27. března. (K. k.) „Wiener Ztg. oznamuje: Císař jmenoval praktikanta dvorního hřebčince v Kladrubech dra. Ericha Lundw al- la adjunktem dvorního hřeběince II. třídy a po- nechal jej na dosavadním služebním místě. — Ve stavu tabákových továren a úřadů pro nákup tabáku byl oficiál Ludvík Losos v Písku jmenován adiunktem Z Říma, 26. března. (K. k.) „Osservatore Ro- mano“ píše: Stav Svatého Otce jest nadále uspo- kojivý a lepší se stále více, takže možno mluviti o úplném pozdravení. Po názoru lékařů potře- buje Svatý Otec ještě několik dní klid.
Wiener Ztg Lundw Ludvík losos Vídeň Kladruby Písek Řím Osservatore Ro
16 article Vojenská předloha v Německu.
Vojenská předloha v Německu. Z Berlína, 27. března. Vojenská před- loha bude uveřejněna zítra, nejpo- zději pozítří. Vydání roční činiti bude na n 185 milionů marek, výdaje najednou 890 mil marek. Počet rekrutů bude předlohou rozmno- žen o 63.000. amí Válečná opatření ve Francii. Z Paříže, 27. března. Vzhledem na váž- nost situace rozhodl se ministr vojenství, že mužstvo ročníku 1910, které mělo býti letos propuštěno, zůstane ve službě. Ruské úřadní dementi. Z Petrohradu, 27. března. (K. k.) Petrohradská telegrafní agentura oznamuje: Ministerstvo zahra- ničních záležitostí co nejrozhodněji vy- vrací místo v dnešním úvodním člán- ku „Nového Vremene“, kde autor při- pisuje ministrovi zahraničních zá- ležitostí Sazonovu opětné prohlá- šení, že Rusko v žádném případě ne povede válku. Úřadní dementi označuje tvr- zení listu za neloyální smýšlenku, jejíž autentič- nost nelze potvrditi žádným svědkem. Vévoda z Montpensieru na Korfu. Z Londýna, 27. března. Z Korfu telegrafují Vévoda Montpensierský se svou lodí sem přibyl
Sazonov Korf Montpensierský Německo Berlín Francie Paříž Petrohrad Nový Vremen Rusko Montpensier Londýn Korf
17 article
Z anglického parlamentu. Z Londýna, 26. března. (K. k.) (Dolní sně movna. Pokrač.) Při podání lodního roz- počtu pronesl první lord admirality Churchill řeč, v níž především poukázal na příčiny stou- pání lodních výdajů, které pocházejí z 5 hlavních důvodů: 1. z politického rozhodnutí, zvýšiti počeí pohotových, ve službě jsoucích lodí následkem no- vého německého lodního zákona a z rozhodnutí zvýšiti počet personálu a jeho plat: 2. ze zvýšen velikosti, rychlosti, výzbroje a výstroje a zřizo- vacích nákladů válečných lodí všeho druhu; 3. ze zavedení a vybudování služebních novot, hlavně z používání petroleje jako topiva, z přibrání vzdu- choplavby a bezdrátové telegrafie: 4. ze všeobec- ného vzrůstu cen a mzdy, zejména nákladu na uhli, olej, ocel a všechny materialie, jichž jes třeba ke stavbě lodí; 5. z opozdilosti stavby lod za poslední dvě leta, jež vznikla z neschopnosti dodavatelů, dodržeti jejich lhůty Churchill ohlašuje pak, že, bude-li prováděn programu lépe pokračovati, musí žádati během roku o dulší dodatkové úvěry. Německý lodnt zákon a potřeby Středozemního moře zvýšily ještě dále počet a poměry velikosti lodí, jež musí býti udržovány v nejvyšší pohotovosti.
Churchill Londýn
18 article
Churchill poukazuje dále k tomu, že za ve- dení větších děl při hlavní výzbroj v Německu. Americe n Italii číní nut- ným dalši pokrok Anglie v tom směr a zdůrazňuje naléhavost, aby počet torpedových rour a náhradních torped pro každou rouru byl rozmnožen a aby vystavěny byly větší doky. Není žádné vyhlídky, pokračoval Churchill že bude lze vyhnouti se velkým, stále vzrůstajícím nákladům lodního roz- počtu v příštích letech, nebude-li skon- čena perioda rivality a technického pokroku, Z všech národů světa můžeme snad my nejlépe vy- držeti takové prodloužení, bude-li v něm pokra- čováno. Avšak, díky bohu, jest jedna cesta ote- vřená, která otevřenou zůstane, jíž dosáhnouti mohou národové světa téměř okamžitě zmírnění otroctví, do něhož samy se uvrhly. Otázka, kterou mají si předložiti velmoci a nejenom velmoci, nýbrž také velké národy, zní: Jestliže v době jednoho roku nebude postavena žádná nová válečná lod pro nějaké loďstvo, budou tím naše lodní zájmy anebo naše národní bezpečnost nějakým znatel- ným způsobem poškozeny? My máme dnes dobré lodě, jsou nejlepší na celém světě, až do té doby než budou postaveny lepší: Nemohou uhájiti pan- ství po jeden rok, než budou vyřaděny? Proč bychom nemohli všichni připustití celoroční svátek ve stavbě lodí, pokud jedná se o novou konstrukci. anebo za všech okolností, pokud jedná se o novou konstrukci řadové lodi, to jest otázkou, kterou po- ložil jsem loni a to jest náyrh, jejž letos opakuji.
Churchill bůh Německo Amerika Anglie
19 article
Churchilí dovozoval v další řeči: Není to apel slabosti, opozdění, nýbrž apel síly kráčejícíhov přední řadě, jejž činím ke všem národům a k žád- nému národu s větší upřímnosti, než k našemu velkému sousedu na druhém břehu Severního moře. Jménem vlády uvítal lord Churchill při této příležitosti klidný a přátelský ton poslední ná- bořní debaty německé a konstatoval s uspokoje- ním, že vzájemné styky se zřejmě a citelně zlep- šily. Velká Britanie a Německo nabyly přesvědče- ní, že přáním obou jest zachovati mír. Pocit dobré vůle, vzrůst důvěry a vzájemné úcty přispívaji velice k tomu, aby závodění v oboru námořním odňat byl osten neklidu a nebezpečí a abychom železné skutečnosti situace dívali se s klidem jistou odhodlaností v tvář- Churchill prohlásil v další své řeči: Nesmí se však díti pokus, aby německá námořní politik se přizpůsobila anglickým přáním přesným vý- kladem přátelského tonu, jakým se v Německu mluvilo s úmyslem uklidňovati. Kdybych na př.
Churchilí Churchill severní moře Velká Británie Německo
20 article
řekl, že pan šl. Tirpitz uznal, že anglická převaha 16: 10 u dreadnoughtů má souhlas Německa — a tato převaha skutečně jinž nyní existuje skoro přesně — že však Německo následkem toho ne- smí začíti se stavbou žádné bitevní lodi, dokud my tak neučiníme, velmi by to škodilo A kdvby státní tajemnik zahraničních záležitosti vykonáva v této věci náilak na německou vládu, a nutilji diplomatickou cestou, aby v tomto roce nestavěla žádné nové lodi, vedlo by to jen ku přímo zamí- tavé odpovědi a k rekriminacím. Anglická politika na moři vůči Německu jest založena na sílea upřímnosti a vylučuje jakoukoli myšlenku na smlou- vání, které by do vyjednávání mohlo jen vnésti podrážděnost. Oběma národům musí být úplně volno ve zbrojení na moři zn- vésti kurs, který se jim v jakoukol dobu zdá rozumným a správným. Musí jim býti volno obmeziti rozšíření svých programů svůj lodní stav zvýšiti nebo změniti, jak se jim zdá vhodno. Pokud jde o nové stavby, poukázal
Tirpitz Německo
21 article
Churchil! k tomu, že, ježto Německo své nové stavby rozšiřilo v 6letém období o dvě bitevní lodi, budou i britské plány pro nové konstrukee zvýšeny o 4 bitevní lodi, z nichž dvě musí býti v tomto roce vzaty do práce, takže Anglie v tomto roce provede 5 nových staveb proti třem. Britský stavební program posledních let bude tímto způsobem obnášeti v celku 25 nových staveb proti 14. K léto úhrané číslici budou za každou loď. stavěnou německou vládou, postaveny dvě další lodi. Dále přistupují k tomu všechny lodi jichž stavba bude nutnou následkem nevého lod- ního vývoje ve Středozemním moři, řečník však s potěšením sděluje, že takového rozvoje není do- sud pozorovati. K tomu připočísti ještě dlužno loď, darovanou malajskými státy a 3 lodi, o jichž darování uvažuje Kanada. To jest v zásadě naše lodní politika, která, budeme-li ji chladnokrevně a neochvějně provozovati v příštích letech, zbavi naši zemi a celou britskou světovou říši každého nátlaku se strany cizích loďstev, a jehož prove- dení nijak nemůže vyvolati spory s našimi něme- ckými sousedy.
Churchil Německo Anglie Kanada
22 title
Papež.
23 article
V drobném prodejii ranní čislo o sobě . za sh večerni .. . . za 4 Va fliálkách na venkov večerní . . . . . .. .4 10k . . . . . . . 5h lnserátv plati se hotevé napřed Přodpláceni a inserty přijíma admnistrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se těi redakce. Mskárna a sxpedine „Národních Listů“ Rukopisy se novracej
Virginie
24 article
Před novou válkou. (Pův. dopis „N. L.- Petrohrad, 11./24. března. Přes všechnu mírumilovnost ruských rozhodu- jících kruhů válka zdá se býti nevyhnutelna. Ve- řejné mínění v Rusku žene věci k rozhodnutí vládní kruhy silně počínají kolísati ve svém skálo- pevném přesvědčení o nutnosti zachovati mír. Jest mnoho příčin, proč Rusko nepřeje si vál- ky, ale jsou na velkém omylu, kdo myslí, že tak činí ze slabosti nebo nepřipravenosti. To třeba s důra- zem zde vytknoutí. Naopak, v rozhodujících kruzích mnozí jsou toho přesvědčení, že válka s Rakouskem bude snadna a úspěšna, čerpajíce tu- to důvěru ze spekulace na různorodé slo- žení této říše. Jakožto jednu z příčin, proč rozhodu- jící kruhy nepřejí si války, sdělil mi vážný generál bývající hostem u carské rodiny: Mladý carevič v své nemoci, když mu bylo nejhůře a car bděl noci u jeho lože, několikráte prý ze sna opakoval žádost, aby car nevedl války. Od té doby prý car jeví nechuť k válce. Ale koleso dějin točí se stále a věci spějí k rychlému rozhodnutí. Mír visí na nitce. Nedojde-li k válce nyní pro události černo- horsko-srbsko-rakouské, nastane prý vážný spor pro události rumunsko-bulharské. Přítomnost lozen- gradského hrdiny gen. Dmitrijeva v Petrohradě u- vádí se s tím v souvislost. Přináší prý plán, kte- rak v několika dnech zničiti zbývající armádu tu- reckou u Čataldže, aby síly soustředěné zde ar- mády bulharské úplně se uvolnily. Na výsledk jeho poslání závisí velmi mnoho. Pro případ sráž- ky rumunsko-bulharské počítá se s tím, že Rusko okupuje Rumunsko, čímž vyvolá zakročení Rakou- ska. V tomto případě Německo nebude nuceno o- svědčiti Rakousku svoji spojeneckou věrnost a zů- stane doma, aby nevyvolalo zápletku s Francií zavděčilo si Rusko, na kterém již od dob Bismar- kových velmi mu záleží.
Dmitrijev Čataldža Petrohrad Rusko Rakousko Rumunsko Německo Francie
25 article
Pevné přesvědčení zdejších kruhů — vojen- ských oficiálních i společenských jest, že Rakou- sko podlehne, dojde-li k válce za těchto před- pokladů. Ať prý se nikdo nemýli zdánlivým kli- dem ruským a ať nikdo nepočítá na nepokoje neb dokonce snad na revoluci v Rusku. Dnes stojí věci zcela jiak než za války rusko-japonské. Osobnost. blízko znající poměry na ruském venkově, sdělila mně, že lid ruský čeká jen na manifest, a jakmile car povolá jej na pomoc Slovanům, hne se celé Rusko do posledního mužíka a západní Evropa ustrne v úžasu — jakých divů obětavosti, nadšení a chrabrosti jest schopen ruský národ. Ani na ruské Poláky ať nikdo nepočítá. Sabotáž, jakou chystají Poláci haličtí pro případ války, snad najde tu a tam ozvěnu v ruském Polsku, ale lid polský ve svém jádru úplně zklame tyto výpočty. Není to moje osobní mínění, co sděluji, ale tlumočím infor- mace, jakých se mi dostalo v kruzích, zasvěcených do všech záhybů ruského života. V souhlase se změnou mínění o válce v roz- hodujících kruzích doslechl jsem, že postavení Sa- zonova jest otřeseno, a že nástupcem jeho má se státi spoluzakladatel a obránce balkánského sva- zu — bělehradský vyslanec Hartwig- V každém případě situace ocitá se na ostří nože a jest potřebí neobyčejné obezřetnosti a úsili, aby bylo vyvarováno srážce. Za takových okol- ností dalekosáhlé události živelní silou mohou při- kvačiti každého okamžiku . .. K. štěpánek
Polák Hartwig Rusko Evropa Polsko Slovan
26 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Co Němci chtějí za dělnost sněmu, vykládá včerejší „Deutschnat. Korr.“ se zřetelem na dnešní konferenci českých a německých zástupců sněmovních takto: ježto v oboru jazykové otázky trvají obtíže, navrhují Němci, aby z prvního sou- boru dorozumívacího byla vyňata změna zřízení zemského, o níž se zpravodajové již dávno shodli, a aby byla vyřízena zároveň s úpravou učitelských platů. Souvisle s ní by musila být upravena též otázka jich úhrady, a to sanací zemských financi. Tato sanace by však mohla býti provedena jenom na určitou lhůtu, poněvadž také vláda dává souhla jen k dočasné zemské dávce pivní. Reforma zemského zřízení by tedy byla vý- kupní cenou, za kterou by Němci mohli svoliti k vy- řízení rozpočtu, indemnity, k finančnímu plánu zem- skému, sestavenému finanční komisí sněmovní ak novým volbám zemského výboru. Naproti tomu Němci jednomyslně zamitají podnět, aby se ze zří- zení zemského vyňalo pouze rozmnožení počtu při- sedících zemského výboru, a aby za to Němci po- volili dělnost sněmu ve prospěch zemského finanění- ho plánu.
Němec
27 article
Představenstvo německé strany pokrokové mě- lo včera poradu, v níž jednalo o dorozumívací akci se zřetelem na úpravu učitelských platů. V poradě té se uznalo, že projednání nových učitelských pla- tů je nerozlučně spojeno s ostatními otázkami do- rozumívacími, a že přijetí českých požadavků by se rovnalo vzdání se obstrukce, kdežto Němci mohou svoji obstrukční zbraň složiti teprve tehdy, až by účelu obstrukce bylo dosaženo. Z obou těchto zpráv je patrno, že Němci nechtějí nepolitické, s české strany hospodářským nazvané zasedání če- ského sněmu, z něhož by vyloučeny byly všecky záležitosti politické, tedy též reforma zřízení zem- ského a vůbec předměty prvního souboru doroz- umívacího. Ale když Němci nechtějí sněm nepoliti- cký, pouze hospodářský, nýbrž žádají sněm poli- tický, pak ovšem přímo protimyslný jest jejich po- ) Tento dopis jest zajímavým vylíčením bojov- né nálady, panující v jistých kruzích petrohrad- ských, kterým možnost válečné srážky představu- je se daleko živěji než tomu je ve skutečnosti. Jme- novitě bulharsko-rumunský konflikt nemá dnes již takového ostří, jaké mu přikládali petrohradští in- formátoři. Ale v zájmu všestranné informace ne- váháme uveřejniti tyto zprávy, jichž přednost beze sporu je v tom, že jsou čerpány in facie loci. Pozn. red.
Němec