1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve etvrtek 27. března 1913.
Praha
4
article
aranní a večerní linty
předpláci se:
V Praze v administracii
na měsic. . . . . . 2 K —h
na čtvt leta . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na měsic.
na čtvrt leta . . . . 7 K ozi
ve fllálkáchi
on měsle . . . . . 2 K 30
Poštou.
ua měslc.
. 8 K
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvejí zásilkou
na měslc.
B K 80h
ne čtvrrt leta
kBl
Pošta
Praha
5
article
Noví válka na Balkáně
Noví válka na Balkáně
Drinopol v moci Bulharů.
Úřadní bulharská zpráva o průběhu operac
před Drinopolí.
Ze Sofije, 26. března. (K. k.) Bulharská
felegrafní agentura sděluje o průběhu ope-
rací před Drinopolí ve dnech 24., 25. a 26.
t. m.: Když z hlavního stanu dne 23. t. m. ve-
čer dostal velitel druhé armády rozkaz, aby
udeřil na posunuté ku předu turecké posice
východního sektoru, nařídil generál počátek
operací na odpoledne příštího dne. Obléhací
baterie zahájily o 2. hod. odpol. palbu na
všechny sektory a vytrvaly v ní do 8 hodin
večer. Turci odpovídali všemi svými hrubým
kusy. Po 8. hodině pokračovalo se v dlou-
hých přestávkách ve střelbě, aby se vojsko
mohlo připraviti k útoku na vpřed posunuté
posice.
Bulhar
Turek
Balkán
Drinopol
6
article
V noci ze 24. na 25. t. m. postoupila bul-
harská pěchota východního sektoru kolem
124. hodiny ranní k řece Kumdere a překro-
čila ji o 1/45. hod. Současně zahájila polní a
obléhací děla palbu na turecké posice. Ne-
přitel odpovídal prudkou střelbou z děla
pušek na postupující děla. Za ochrany našeho
dělostřelectva směle postupovalo vojsko ku
předu a dobylo na úsvitě 7 posíc bodákem,
zatím co se 56. pluk s úžasnou odvahou vrhl
na severní opevňovací pás. 12 děl a 300 mužů
padlo nám do rukou. Ve stejnou dobu dobylo
vojsko jižního sektoru Pamukrirtí a rozšířílo
svou ofensívu na Takatbajr. 20. srbský pluk
zmocnil se vrchu severozápadně od Kadíköje,
levé křídlo srbské tímocké divise dobylo
Ekmekčiköje, srbská dunajská divise bojo-
vala o Papastepe. Celkem snažilo se oblé-
hací dělostřelectvo po celý den nabýti pře-
vahy nad nepřátelským těžkým dělostřele-
ctvem a pobořiti opevnění. Chráněno jimi,
postoupilo mužstvo východního sektoru od-
hodlaně vpřed a dospělo k 10. hodíně na 200
až 300 kroků před pevnostní pásmo, kde
ztrávilo noc. Zajali jsme 1000 mužů a ukoři-
stílí 6 kulometů a 21 děl, mímo jiné 7 rychlo-
palných děl, která okamžitě byla namířena
proti nepříteli. Když se den chýlil ke konci,
byla převaha našeho obléhacího dělostřele-
ctva patrnou. Byl tudíž dán rozkaz v noci
udeříti na pevnostní čáru. Za nocí odehrával
se neobyčejně hlučný dělostřelecký souboj.
Kumdere
7
article
Pěchota zničila umělé překážky a stekla na
úsvitě celou čáru tvrzí bodákem. Všechna
polní děla a houfnice byly posunuty vpřed,
aby konečně posílily pevnostní čáru. Kolem
149. hod. ráno počali Turci prachem bourati
skladiště, kasárna, nemocníce a jiné vojenské
budovy a založilí na několika místech v mě-
stě oheň.
V drinopolských ulicích se ještě bojuje.
Ze Sofije, 27. března. V Drinopoli trvá
pouliční zápas dále. Vojsko v západních pev-
nostech ještě se brání.
Město zpustošeno.
Z Londýna, 27. března. Ze Sofije telegra-
fují: Civilní obyvatelstvo Drinopole
nalézalo se ve strašné hrůze. Přišlo skutečně
o celý majetek. Veškeré domy jsou sbořeny
Co neutrpělo bombardováním, bylo zničeno
za dnů posledních Turky. Všichni příslušníci
cizích států nalézají se poměrně v dobrém
stavu. Město je skorem úplně spáleno a po-
dobá se rumišti. Dle bulharských údajů k vý-
tržnostem nedošlo. Ztráty na obou stranách
nejsou zjištěny. Jsou asi obrovské, protože
Turci do poslední chvíle bránili se zoufale.
Drinopolské chudině.
Ze Sofije, 26. března. (K. k.) Minister-
ská rada se usnesla dáti mezi chudinu drino-
polskou bez rozdílu náboženství a národnost
rozděliti zásoby mouky za 100.000 frankůa
soli, cukru a jiných požívatin za 20.000 fr.
Turek
Turec
Londýn
Drinopol
Sofij
8
article
Podrobností z útoku.
Ze Sofije, 27. března. Vojáci opatřeni pan-
céřovými štíty přeřezali drátěné ploty. Na-
před hnán dobytek, kdyby snad vybuchly mi-
ny. Potom vzaty bodákovým útokem pevnosti
betonové 11 m. vysoké. Také Srbové na se-
verozápadním sektoru bili se statečně.
Uznání tureckému velitel.
Ze Solije, 27. března. Hrdinství Šukriho
paše docházi zde obecného uznání. Král po-
ručil, aby se mu šavle vrátila, tolikéž pak aby
se mu prokázaly všechny pocty vojenské.
Z Berlína, 27. března. „Lok. Anz.“ telegra-
fují ze Sofije: Šukri paša poslal generálu Iva-
novu svoji šavli. Po tom prohlásil, že kapitu-
luje. Generál přijal kapitulaci posledních pev-
ností a turecké armády, vrátil však stateč-
nému veliteli drinopolskému šavli. Na všech
pevnostech vlají nyní prapory bulharské.
Z Bělehradu, 27. března. Z Drinopole se
sem oznamuje: Šukri paša chtěl odevzdati
svou šavli srbskému generálu Štěpano-
vičovi a nabídl mu zároveň kapítulaci
Avšak generál štěpanovič oznámil Šukri-
mu pašovi, že oboje odmitá, a upozornil ho
že vrchním velitelem obléhací armády jes
Bulhar.
Poslední zpráva šukriho paše sultánovi.
Z Cařihradu, 27. března. V úterý večeí
dal sultán telegrafovatí Šukrimu pašovi, aby
Drinopole hájil dále, dokud jen bude možno
Včera ve středu o 1210. hodině dopolední do-
šla sem odpověď šukriho paše, ve které tent
oznamoval, že obléhací bulharsko-srbská ar-
máda již nepřetržitě po 42 hodiny pevnost
bombarduje, turecká posádka že však vytrvá
To byla poslední zpráva Šukrího paše z Drino-
pole
Srba
Iva
Štěpano
Bulhar
Šukri
Berlín
Bělehrad
Drinopol
Cařihrad
Drina
Lokomotiva
Anza
Sofij
Solij
Šukri paša
9
article
V Cařihralě nic nevědí.
Z Caříhradu, 27. března. Na zdejší úřadn
místa nedošly žádné zprávy z Drinopole a jej
dobytí jest zde úplně nepovědomo.
Valně zlepšená vojenská sítuace Bulharů.
Z Berlína, 27. března. Zdejší vojenský
zástupce bulharský Gončev vyslovil se: „Ted
uvolnilo se 70.000 mužů bulharského vojska
jichž bude lze užíti ku pokračování ve válce
Neméně důležitou věcí je, že těžká obléhac
děla budou se moci dopraviti nyní na lini
čataldžskou a také, že jsme nabyli přímého
spojení železničního do Čataldže. Abych mlu-
vil obchodně, podotýkám, že naše vojenská
situace se zlepšila nejméně o 60%%. Pokud se
týká oněch 70.000 uvolněných mužů, nezálež
na číslici samé, nýbrž také na nesmírné mo-
rální hodnotě, jaká přísluší dobyti Drinopole
Pádem Drínopole je prý jednání o mír zne-
snadněno.
Z Vídně, 27. března. „Zeitu“ telegrafuj
z Paříže: Podle soudu zdejších diplomate
bude dobytím Drinopole obnova jednání mí-
rového valně ztížena. Spojenci balkánští od-
poví nyní velmocem, že zabrání Janiny a Dri-
nopole, tolikéž pak kapitulace Džavida paše
je opravňuje, aby podmínky svoje stupňovali
Bulhaři zdůrazní, že dobytí Drinopole je skut-
kem tak rozhodujícím, že Turci nyní vydán
jsou na milost a nemilost požadavkům vítěz-
ných států balkánských. Nemohou-li velmoc
vyhověti těžkým obětem, které přinesli Bul-
haři, bude bezprostředním důsledkem toho
rozhodnutí na čáře čataldžské.
Z Berlína, 27. března. Zde neshodují se
s míněním z Londýna a z Říma sem oznáme-
ným, že dobytím Drinopole bude mír urych-
len, naopak slyšeti povážlivé hlasy
že Bulharsko povzbuzeno skvě
lým vítězstvím u Drinopole nalé
hati bude na pokračování ve vál
ce a na dobytí čáry čataldžské.
Bulhar
Janin
Drinopol
Berlín
Vídeň
Paříž
Turec
Londýn
Řím
Bulharsko
Caříhrad
10
article
Boje u Čataldže.
Boje u Čataldže.
Z Cařihradu, 26. března. (K. k.) Dle sou-
kromých zpráv bylo prý před Čataldží také
dnes pokračováno v boji pro Turky s úspě-
chem.
Z Caříhradu, 26. března. (K. k.) Die bez
pečných informací byla také osada Čataldže
vyklizena. Guverner příbyl sem již s úřady
Ústup vojska z Kadiköje podobal prý se útě-
ku. Vypravuje se, že tam Turci měli celken
jediný pluk s 550 muži a 8 děly. Po bojích
s bulharskou převahou měli prý 200 mrtvých
a 74 raněné, mezi nimi 3 důstojníky. Zbytek
se zachránil. Fronta levého křídla jest nyní
asi 4 km. od Čataldže směrem k Cařihradu
O bojích na pravém křídle u Derkosu nen
přesných zpráv.
Z Cařihradu, 27. března. („N. Fr. Presse“.
Podobá se, že z ofensivy, Bulhary v neděl
zahájené, vyvine se nová rozhodná bitva před
čataldží. U San Stefana bylo slyšeti přede-
včírem večer silnou palbu děl. Boj vede s
nyní na celé čáře. Třetí divise, vedená Enve-
rem bejem, odebrala se do Derkosu, kan
odesláno také několika dopravními parníky
vojsko pěší, jízda a dělostřelectvo. Útok Bul-
harů byl namířen hlavně na Hadikiöj a In-
džegis. Toto druhé místo hájili Turci neoby-
čejně houževnatě. 10. armádní sbor a 2. za-
sáhly do boje. Bitva byla do večera nerozhod-
nuta. Dnes bude obnovena.
Z Cařihradu, 27. března. Pět dní trvá již
velký boj na čáře čataldžské. Obratje pro
Turky naprosto nepříznivý. Druhý
armádní sbor byl v úterý útokem Bulharů vy-
tlačen ze svých posic. Utrpěl ohromn
ztráty a musil se dáti na divý a
zmatený ústup. Pravé turecké křídlo
dostalo se do boje s bulharskými přesilami a
bylo poraženo. Také druhé turecké křídlo po-
stiženo bylo bulharskou ofensivou. Proslýchá
se z dobrého pramene, že turecké vojsko
v centru a na levém křídle bylo úplně pora-
ženo a nalézá se na ústupu.
Turek
Zeus
Bulhar
Cařihrad
San Stefan
Derkos
Turec
Hadikiöj a Ina
km
11
article
Z Londýna, 27. března. Včera večer do-
stalo zdejší bulharské vyslanectví telegram, že
po dvoudenním zoufalém zápase podařílo se
Bulharům vytlačiti Turky z jejich posic na ča-
taldžské čáře a že tato celá nalězá se
jižvrukou Bulharů.
Ze Sofije, 27. března. (Úřadní zpráva.) Z
posledních operací před Drinopoli dostala di-
vise bulharského předvoje na ča-
taldžské čáře rozkaz zahájití olensivu
proti turecké armádě. Ofensivní hnutí zapo-
čalo současně s výbojem před Drinopolí
trvalo tři dny od 24. do 26. t. m. Za těchto hojů
bylo zjištěno, že Turci operovali proti bulhar-
skému předvoji pěti divisemi pěchoty a jed-
nou brigádou jízdy za ochrany loďstva v Mra-
morovém moři. Bulharský předvoj postupoval
nezadržitelně vítězně ku předu a obsadil čáru
Arnautköj-město Čataldža-Gösčeli, vrchy na
východě od Akalanu, Kalisköje, Sofasköjea
Ormanlí. Turecké divíse byly ustavičně zatla-
čovány a ustoupily pod ochranou těžkého
dělostřelectva v tvrzích na hlavní čáru ča-
taldžskou. Bulharské vojsko obsadilo nyní své
dřívější posice na čataldžské čáře. Velitel spo-
jené první a třetí armády sdělil telegraficky.
že zpráva o dobyti Drinopole byla bulharským
vojskem na celé čataldžské čáře a před Bu
laírem příjata s nadšením
Bulhar
Turek
Drinopolit
Sofasköje
Londýn
Turec
Drinopol
Sofij
Arnautköjměsto ČataldžaGösčel
12
article
Černohorci budou Skader dále bombardovat.
Z Vídně. 27. března. „Reichspost“ te-
legrafují z Kotoru: Tady proslýchá se, že král
Mikuláš po prohlášení Esada paše, že nedo-
volí odchod občanského obyvatelstva ze Ska-
dru, prohlásil, že bude neprodleně obnoven
palba na Skader a neustane, dokud nebude
dobyt.
„Hamidic“ poboříla Medvu.
Z Paříže, 27. března. „Excelsior“ ozna
muje z Říma, že turecká loď „Hami-
die“ rozbila Medvu tak, že je mě-
sto jediným rumištěm. Také mnoho
lidí bylo zabito. „Hamidie“ opět pluje ve vo-
dách Jaderského moře.
Porta nezná dosud velmocemi navržených
podmínek míru.
Z Cařihradu, 26. března. (K. k.) Poněvadz
francouzský velvyslanec stále ještě nedostal
instrukcí, nebyly podminky míru Portě dosu
sděleny. V tureckých kruzích se má za to, že
velmoci očekávají konec vojenské akce Bul-
harů, po případě pád Drinopole, který by
usnadnil přijetí podmínek míru Portou.
Mikuláš
Excelsior
Medva
Port
Vídeň
Kotor
Paříž
Řím
Cařihrad
Drinopol
13
article
Velevyslanecká konference o hranicích
příštího Albánska.
Z Londýna, 26. března. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá, že v odpolední schůzi
velevyslanecké konference byly formálně
schváleny návrhy Rakousko-Uherska o hra-
nicích Albánie. Zástupcům velmoci v Běle-
hradě a v Cetyni bude nyní uloženo, aby zpra-
víli vlády srbskou a černohorskou o rozhod-
nutí velmocí o severních a severovýchodních
hranicích Albánska. Očekávalo se, že velevy-
slanecká konference započne dnes poraduo
jižních hranicích Albánska, ne-
bylo však k tomu již času. Věc ta bude pro-
jednávána v příští schůzi konference, která
jest v pátek. Dnešní porada trvala 11/2 hod.
První půlhodina byla vyplněna prohlášením
rumunského vyslance Míšu, který obšírně vy-
ložil názory své vlády o rumunských zájmech
v krajích, jež budču annektovány spojenci, ze-
jména pak o postavení Kucovalachů v jižní
Albánii.
Kucovalašské požadavky.
Z Londýna, 26. března. (K. k.) Reuterova ka-
celář se dovídá, že kucovalašská deputace, která
sestává z bukureštského universitního profesora
Murna, profesora Papahagha z Epiru a profesora
Valaorida z Bukurešti, odjede zitra z Londýna do
Berlína a Říma, aby velmocem sdělila poža-
davky Kucovalachů o zárukách v Al-
banii a zemích, které budou postou-
peny spojencům. V Londýně byla deputace
přijata státním tajemníkem Greyem a velevy-
slanci.
Reuterův
Murn
Papahagh
Valaorid
Grey
Londýn
RakouskoUhersko
Albánie
Běla
Cetyně
Epirus
Bukurešť
Berlín
Řím
Reuterův kancelář
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Lukács do Vídně.
Z Pešti, 27. března. (Uh. tel. kor. kane.]) Mini-
sterský předseda dr. šl. Lukács skončil svůj pobyo
v Lovraně a odjede dnes večer dle programu dříve
stanoveného do Vídně.
Arcivévoda Bedřich v Přemyšlu.
Ze Lvova, 27. března. (K. k.) Pan arcivévoda
Bedřich přijel včera večer do Přemyšlu.
Nehoda generála jízdy bar. Becka.
Z Vídně, 27. března. Velitel gardy, bývalý
chef generálního štábu a generál pěchoty baron
Beck včera, opouštěje svůj byt. uvízl ostruhou na
schodech a spadl s nich. Při tom si zlomil ruku
Byl ihned dopraven do vojenské nemocnice, kde
mu ruka byla napravena.
Rakouský attaché v Římě princ Windísch-
graetz se zastřelil.
Z Řima, 27. března. Attaché zdejšího rakou-
ského vyslanectví ve Quirinálu princ Vincene
Windischgraetz se dnesráno v lesiku
poblíže Říma zastřelil. V jeho svrchníku
nalezeny tři listy, z nichž jeden svědčí vyslan
Merymu. Peněz nebylo u něho nalezeno žádných.
Přičinou sebevraždy jsou dluhy.
Obnovené staré zastupitelstvo ve Splitu.
Ze Splitu, 27. března. Na dnešní ustavujíeí
schůzi obecní rady za nadšených projevů zvolen
opět jednomyslně bývalý starosta Katalinič.
Také 6 obecních radních rozpuštěného obecního
zastupitelstva bylo jednomyslně opět zvoleno. Tin
je obnoveno obecní zastupitelstvo celé, jak bylo
před rozpuštěním.
Lukács
doktor
Bedřich
Beck
Windischgraetz
Katalinič
Vídeň
Pešť
Min
Přemyšl
Lvov
Řím
Windísch
Quirinál
Split
Řim
15
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 27. března. (K. k.) „Wiener Ztg.
oznamuje: Císař jmenoval praktikanta dvorního
hřebčince v Kladrubech dra. Ericha Lundw al-
la adjunktem dvorního hřeběince II. třídy a po-
nechal jej na dosavadním služebním místě. — Ve
stavu tabákových továren a úřadů pro
nákup tabáku byl oficiál Ludvík Losos v Písku
jmenován adiunktem
Z Říma, 26. března. (K. k.) „Osservatore Ro-
mano“ píše: Stav Svatého Otce jest nadále uspo-
kojivý a lepší se stále více, takže možno mluviti
o úplném pozdravení. Po názoru lékařů potře-
buje Svatý Otec ještě několik dní klid.
Wiener Ztg
Lundw
Ludvík losos
Vídeň
Kladruby
Písek
Řím
Osservatore Ro
16
article
Vojenská předloha v Německu.
Vojenská předloha v Německu.
Z Berlína, 27. března. Vojenská před-
loha bude uveřejněna zítra, nejpo-
zději pozítří. Vydání roční činiti bude na n
185 milionů marek, výdaje najednou 890 mil
marek. Počet rekrutů bude předlohou rozmno-
žen o 63.000.
amí
Válečná opatření ve Francii.
Z Paříže, 27. března. Vzhledem na váž-
nost situace rozhodl se ministr vojenství, že
mužstvo ročníku 1910, které mělo býti letos
propuštěno, zůstane ve službě.
Ruské úřadní dementi.
Z Petrohradu, 27. března. (K. k.) Petrohradská
telegrafní agentura oznamuje: Ministerstvo zahra-
ničních záležitostí co nejrozhodněji vy-
vrací místo v dnešním úvodním člán-
ku „Nového Vremene“, kde autor při-
pisuje ministrovi zahraničních zá-
ležitostí Sazonovu opětné prohlá-
šení, že Rusko v žádném případě ne
povede válku. Úřadní dementi označuje tvr-
zení listu za neloyální smýšlenku, jejíž autentič-
nost nelze potvrditi žádným svědkem.
Vévoda z Montpensieru na Korfu.
Z Londýna, 27. března. Z Korfu telegrafují
Vévoda Montpensierský se svou lodí sem přibyl
Sazonov
Korf
Montpensierský
Německo
Berlín
Francie
Paříž
Petrohrad
Nový Vremen
Rusko
Montpensier
Londýn
Korf
17
article
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 26. března. (K. k.) (Dolní sně
movna. Pokrač.) Při podání lodního roz-
počtu pronesl první lord admirality Churchill
řeč, v níž především poukázal na příčiny stou-
pání lodních výdajů, které pocházejí z 5 hlavních
důvodů: 1. z politického rozhodnutí, zvýšiti počeí
pohotových, ve službě jsoucích lodí následkem no-
vého německého lodního zákona a z rozhodnutí
zvýšiti počet personálu a jeho plat: 2. ze zvýšen
velikosti, rychlosti, výzbroje a výstroje a zřizo-
vacích nákladů válečných lodí všeho druhu; 3. ze
zavedení a vybudování služebních novot, hlavně
z používání petroleje jako topiva, z přibrání vzdu-
choplavby a bezdrátové telegrafie: 4. ze všeobec-
ného vzrůstu cen a mzdy, zejména nákladu na
uhli, olej, ocel a všechny materialie, jichž jes
třeba ke stavbě lodí; 5. z opozdilosti stavby lod
za poslední dvě leta, jež vznikla z neschopnosti
dodavatelů, dodržeti jejich lhůty
Churchill ohlašuje pak, že, bude-li prováděn
programu lépe pokračovati, musí žádati během
roku o dulší dodatkové úvěry. Německý lodnt
zákon a potřeby Středozemního moře zvýšily ještě
dále počet a poměry velikosti lodí, jež musí býti
udržovány v nejvyšší pohotovosti.
Churchill
Londýn
18
article
Churchill poukazuje dále k tomu, že za ve-
dení větších děl při hlavní výzbroj
v Německu. Americe n Italii číní nut-
ným dalši pokrok Anglie v tom směr
a zdůrazňuje naléhavost, aby počet torpedových
rour a náhradních torped pro každou rouru byl
rozmnožen a aby vystavěny byly větší doky.
Není žádné vyhlídky, pokračoval Churchill
že bude lze vyhnouti se velkým, stále
vzrůstajícím nákladům lodního roz-
počtu v příštích letech, nebude-li skon-
čena perioda rivality a technického pokroku, Z
všech národů světa můžeme snad my nejlépe vy-
držeti takové prodloužení, bude-li v něm pokra-
čováno. Avšak, díky bohu, jest jedna cesta ote-
vřená, která otevřenou zůstane, jíž dosáhnouti
mohou národové světa téměř okamžitě zmírnění
otroctví, do něhož samy se uvrhly. Otázka, kterou
mají si předložiti velmoci a nejenom velmoci, nýbrž
také velké národy, zní: Jestliže v době jednoho
roku nebude postavena žádná nová válečná lod
pro nějaké loďstvo, budou tím naše lodní zájmy
anebo naše národní bezpečnost nějakým znatel-
ným způsobem poškozeny? My máme dnes dobré
lodě, jsou nejlepší na celém světě, až do té doby
než budou postaveny lepší: Nemohou uhájiti pan-
ství po jeden rok, než budou vyřaděny? Proč
bychom nemohli všichni připustití celoroční svátek
ve stavbě lodí, pokud jedná se o novou konstrukci.
anebo za všech okolností, pokud jedná se o novou
konstrukci řadové lodi, to jest otázkou, kterou po-
ložil jsem loni a to jest náyrh, jejž letos opakuji.
Churchill
bůh
Německo
Amerika
Anglie
19
article
Churchilí dovozoval v další řeči: Není to apel
slabosti, opozdění, nýbrž apel síly kráčejícíhov
přední řadě, jejž činím ke všem národům a k žád-
nému národu s větší upřímnosti, než k našemu
velkému sousedu na druhém břehu Severního
moře. Jménem vlády uvítal lord Churchill při této
příležitosti klidný a přátelský ton poslední ná-
bořní debaty německé a konstatoval s uspokoje-
ním, že vzájemné styky se zřejmě a citelně zlep-
šily. Velká Britanie a Německo nabyly přesvědče-
ní, že přáním obou jest zachovati mír. Pocit dobré
vůle, vzrůst důvěry a vzájemné úcty přispívaji
velice k tomu, aby závodění v oboru námořním
odňat byl osten neklidu a nebezpečí a abychom
železné skutečnosti situace dívali se s klidem
jistou odhodlaností v tvář-
Churchill prohlásil v další své řeči: Nesmí se
však díti pokus, aby německá námořní politik
se přizpůsobila anglickým přáním přesným vý-
kladem přátelského tonu, jakým se v Německu
mluvilo s úmyslem uklidňovati. Kdybych na př.
Churchilí
Churchill
severní moře
Velká Británie
Německo
20
article
řekl, že pan šl. Tirpitz uznal, že anglická převaha
16: 10 u dreadnoughtů má souhlas Německa —
a tato převaha skutečně jinž nyní existuje skoro
přesně — že však Německo následkem toho ne-
smí začíti se stavbou žádné bitevní lodi, dokud
my tak neučiníme, velmi by to škodilo A kdvby
státní tajemnik zahraničních záležitosti vykonáva
v této věci náilak na německou vládu, a nutilji
diplomatickou cestou, aby v tomto roce nestavěla
žádné nové lodi, vedlo by to jen ku přímo zamí-
tavé odpovědi a k rekriminacím. Anglická politika
na moři vůči Německu jest založena na sílea
upřímnosti a vylučuje jakoukoli myšlenku na smlou-
vání, které by do vyjednávání mohlo jen vnésti
podrážděnost. Oběma národům musí být
úplně volno ve zbrojení na moři zn-
vésti kurs, který se jim v jakoukol
dobu zdá rozumným a správným. Musí
jim býti volno obmeziti rozšíření svých programů
svůj lodní stav zvýšiti nebo změniti, jak se jim
zdá vhodno. Pokud jde o nové stavby, poukázal
Tirpitz
Německo
21
article
Churchil! k tomu, že, ježto Německo své nové
stavby rozšiřilo v 6letém období o dvě bitevní
lodi, budou i britské plány pro nové konstrukee
zvýšeny o 4 bitevní lodi, z nichž dvě musí býti
v tomto roce vzaty do práce, takže Anglie v
tomto roce provede 5 nových staveb proti třem.
Britský stavební program posledních let bude
tímto způsobem obnášeti v celku 25 nových staveb
proti 14. K léto úhrané číslici budou za každou
loď. stavěnou německou vládou, postaveny dvě
další lodi. Dále přistupují k tomu všechny lodi
jichž stavba bude nutnou následkem nevého lod-
ního vývoje ve Středozemním moři, řečník však
s potěšením sděluje, že takového rozvoje není do-
sud pozorovati. K tomu připočísti ještě dlužno
loď, darovanou malajskými státy a 3 lodi, o jichž
darování uvažuje Kanada. To jest v zásadě naše
lodní politika, která, budeme-li ji chladnokrevně
a neochvějně provozovati v příštích letech, zbavi
naši zemi a celou britskou světovou říši každého
nátlaku se strany cizích loďstev, a jehož prove-
dení nijak nemůže vyvolati spory s našimi něme-
ckými sousedy.
Churchil
Německo
Anglie
Kanada
23
article
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě . za sh
večerni
.. . . za 4
Va fliálkách na venkov
večerní . . . . . .. .4 10k
. . . . . . . 5h
lnserátv
plati se hotevé napřed
Přodpláceni a inserty přijíma
admnistrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se těi
redakce. Mskárna a sxpedine
„Národních Listů“
Rukopisy se novracej
Virginie
24
article
Před novou válkou.
(Pův. dopis „N. L.-
Petrohrad, 11./24. března.
Přes všechnu mírumilovnost ruských rozhodu-
jících kruhů válka zdá se býti nevyhnutelna. Ve-
řejné mínění v Rusku žene věci k rozhodnutí
vládní kruhy silně počínají kolísati ve svém skálo-
pevném přesvědčení o nutnosti zachovati mír.
Jest mnoho příčin, proč Rusko nepřeje si vál-
ky, ale jsou na velkém omylu, kdo myslí, že tak činí
ze slabosti nebo nepřipravenosti. To třeba s důra-
zem zde vytknoutí. Naopak, v rozhodujících
kruzích mnozí jsou toho přesvědčení, že válka
s Rakouskem bude snadna a úspěšna, čerpajíce tu-
to důvěru ze spekulace na různorodé slo-
žení této říše. Jakožto jednu z příčin, proč rozhodu-
jící kruhy nepřejí si války, sdělil mi vážný generál
bývající hostem u carské rodiny: Mladý carevič v
své nemoci, když mu bylo nejhůře a car bděl
noci u jeho lože, několikráte prý ze sna opakoval
žádost, aby car nevedl války. Od té doby prý car
jeví nechuť k válce. Ale koleso dějin točí se stále
a věci spějí k rychlému rozhodnutí. Mír visí na
nitce.
Nedojde-li k válce nyní pro události černo-
horsko-srbsko-rakouské, nastane prý vážný spor
pro události rumunsko-bulharské. Přítomnost lozen-
gradského hrdiny gen. Dmitrijeva v Petrohradě u-
vádí se s tím v souvislost. Přináší prý plán, kte-
rak v několika dnech zničiti zbývající armádu tu-
reckou u Čataldže, aby síly soustředěné zde ar-
mády bulharské úplně se uvolnily. Na výsledk
jeho poslání závisí velmi mnoho. Pro případ sráž-
ky rumunsko-bulharské počítá se s tím, že Rusko
okupuje Rumunsko, čímž vyvolá zakročení Rakou-
ska. V tomto případě Německo nebude nuceno o-
svědčiti Rakousku svoji spojeneckou věrnost a zů-
stane doma, aby nevyvolalo zápletku s Francií
zavděčilo si Rusko, na kterém již od dob Bismar-
kových velmi mu záleží.
Dmitrijev
Čataldža
Petrohrad
Rusko
Rakousko
Rumunsko
Německo
Francie
25
article
Pevné přesvědčení zdejších kruhů — vojen-
ských oficiálních i společenských jest, že Rakou-
sko podlehne, dojde-li k válce za těchto před-
pokladů. Ať prý se nikdo nemýli zdánlivým kli-
dem ruským a ať nikdo nepočítá na nepokoje neb
dokonce snad na revoluci v Rusku. Dnes stojí věci
zcela jiak než za války rusko-japonské. Osobnost.
blízko znající poměry na ruském venkově, sdělila
mně, že lid ruský čeká jen na manifest, a jakmile
car povolá jej na pomoc Slovanům, hne se celé
Rusko do posledního mužíka a západní Evropa
ustrne v úžasu — jakých divů obětavosti, nadšení
a chrabrosti jest schopen ruský národ. Ani na ruské
Poláky ať nikdo nepočítá. Sabotáž, jakou chystají
Poláci haličtí pro případ války, snad najde tu a
tam ozvěnu v ruském Polsku, ale lid polský ve
svém jádru úplně zklame tyto výpočty. Není to
moje osobní mínění, co sděluji, ale tlumočím infor-
mace, jakých se mi dostalo v kruzích, zasvěcených
do všech záhybů ruského života.
V souhlase se změnou mínění o válce v roz-
hodujících kruzích doslechl jsem, že postavení Sa-
zonova jest otřeseno, a že nástupcem jeho má se
státi spoluzakladatel a obránce balkánského sva-
zu — bělehradský vyslanec Hartwig-
V každém případě situace ocitá se na ostří
nože a jest potřebí neobyčejné obezřetnosti a úsili,
aby bylo vyvarováno srážce. Za takových okol-
ností dalekosáhlé události živelní silou mohou při-
kvačiti každého okamžiku . ..
K. štěpánek
Polák
Hartwig
Rusko
Evropa
Polsko
Slovan
26
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Co Němci chtějí za dělnost sněmu,
vykládá včerejší „Deutschnat. Korr.“ se zřetelem
na dnešní konferenci českých a německých zástupců
sněmovních takto: ježto v oboru jazykové otázky
trvají obtíže, navrhují Němci, aby z prvního sou-
boru dorozumívacího byla vyňata změna zřízení
zemského, o níž se zpravodajové již dávno shodli,
a aby byla vyřízena zároveň s úpravou učitelských
platů. Souvisle s ní by musila být upravena též
otázka jich úhrady, a to sanací zemských financi.
Tato sanace by však mohla býti provedena jenom
na určitou lhůtu, poněvadž také vláda dává souhla
jen k dočasné zemské dávce pivní.
Reforma zemského zřízení by tedy byla vý-
kupní cenou, za kterou by Němci mohli svoliti k vy-
řízení rozpočtu, indemnity, k finančnímu plánu zem-
skému, sestavenému finanční komisí sněmovní ak
novým volbám zemského výboru. Naproti tomu
Němci jednomyslně zamitají podnět, aby se ze zří-
zení zemského vyňalo pouze rozmnožení počtu při-
sedících zemského výboru, a aby za to Němci po-
volili dělnost sněmu ve prospěch zemského finanění-
ho plánu.
Němec
27
article
Představenstvo německé strany pokrokové mě-
lo včera poradu, v níž jednalo o dorozumívací akci
se zřetelem na úpravu učitelských platů. V poradě
té se uznalo, že projednání nových učitelských pla-
tů je nerozlučně spojeno s ostatními otázkami do-
rozumívacími, a že přijetí českých požadavků by se
rovnalo vzdání se obstrukce, kdežto Němci mohou
svoji obstrukční zbraň složiti teprve tehdy, až by
účelu obstrukce bylo dosaženo. Z obou těchto
zpráv je patrno, že Němci nechtějí nepolitické, s
české strany hospodářským nazvané zasedání če-
ského sněmu, z něhož by vyloučeny byly všecky
záležitosti politické, tedy též reforma zřízení zem-
ského a vůbec předměty prvního souboru doroz-
umívacího. Ale když Němci nechtějí sněm nepoliti-
cký, pouze hospodářský, nýbrž žádají sněm poli-
tický, pak ovšem přímo protimyslný jest jejich po-
) Tento dopis jest zajímavým vylíčením bojov-
né nálady, panující v jistých kruzích petrohrad-
ských, kterým možnost válečné srážky představu-
je se daleko živěji než tomu je ve skutečnosti. Jme-
novitě bulharsko-rumunský konflikt nemá dnes již
takového ostří, jaké mu přikládali petrohradští in-
formátoři. Ale v zájmu všestranné informace ne-
váháme uveřejniti tyto zprávy, jichž přednost beze
sporu je v tom, že jsou čerpány in facie loci.
Pozn. red.
Němec